HERBAR

LIVCH ROSTLIN 2. DL Ji Jana Josef A. Zentrich

Obsah
E S T R A G N (Kozaleckoenn) E U K A L Y P T U S (Blahovinkkulatoplod) F A Z O L E (Fazolobecn) F E N Y K L (Fenykl obecn) F I A L K A (Violka vonn) F K O V N K (Fkovnk smokvo) G A L G A N (Galganlkask) H A D I N E C (Hadinec obecn) H E M N E K PRAV (Hemnekprav) H E M N E K M S K (Rmenecslin) H L O H (Hlohobecn) H L U C H A V K A (Hluchavkabl) H O I C E (Hoice bl) H O E C (Hoeclut) H R U K A (Hrueobecn) H R U T I K A (Hrutikaokrouhlolist) H E B E K (Hebkovec vonn) C H E B D (Bezchebd) C H I N O V N K (Chininovnk lkask) C H L U P E K (Chlupekzedn) C H M E L (Chmelobecn) C H R A S T A V E C (Chrastavecroln) C H R P A M O D R K (Chrpapoln) J A B L E N K (Jablenkobecn) J A B L O -(Jablodomci) J A H O D N K (Jahodnk obecn) J A L O V E C (Jalovec obecn) J A N O V E C (Janovec metlat) J A R M ANKA (Jarmanka vy) J A S A N (Jasanztepil) J E M E N (Jemen dvouad) J E H L I C E (Jehlice trnit) J E A B I N A (Jebpta) J E S T A B I N A (Jestabinalkask) 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96 100 104 108 112 116 120 124 128 132 136 140

J E T E L (Jetel lun) J I L M (Jilm obecn) J I N A N (Jinan dvoulalon) J I R N I C E (Jirnicemodr) J I T R O C E L (Jitrocelkopinat) J M E L (Jmel bl/listnov) K A K O S T (Kakost smrdut) K A L I N A (Kalinaobecn) K A M E J K A (Kamejka lkask) K A P R A D (Kapra sam) K A R A F I T (Hvozdkzahradn) K A R B I N E C (Karbinecevropsk) K A T A N (Jrovecmaal) K D O U L E (Kdoule obecn) K E R B L K (Kerblk tebule) K L A N O P R A K A (Magnolkansk) K L I K V A O R A V I N A (Klikvabahenn) K O K O K A (Kokoka pastu tobolka) K O M O N I C E (Komonicelkask) K O N O P I C E (Konopikabledolut) K O N O P (Konop set) K O N T R Y H E L (Kontryhellutozelen) K O P R (Koprvonn) K O P I V A (Kopiva dvoudom) K O P Y T N K (Kopytnkevropsk) K O R I A N D R (Koriandrset) K O S A T E C (Kosatec nmeck) K O S T I V A L (Kostivallkask) K O Z L K (Kozlk lkask) K R T I N K (Krtinkhlznat) K R U I N K A (Kruinkabarvsk) K R U I N A (Kruina olov) K E N (Ken selsk) K U K L K (Kuklk mstsk) K U K U R I C E (Kukuice set) K Y P R E J V R B I C E (Kyprejobecn)

144 148 152 156 160 164 168 172 176 180 184 188 192 196 200 204 208 212 216 220 224 228 232 236 240 244 248 252 256 260 264 268 272 276 280 284

Kad bylin je ve speciln sti vnovna samostatn kapitola. Byliny jsou abecedn azeny podle nejuvanjch a nejastji se vyskytujcch nzv, kter se vdy nemusej shodovat s nzvy botanickmi (napklad blahovink kulatoplod je zaazen pod veobecn rozenm nzvem eukalyptus). V zhlav kad byliny najdete jej esk botanick nzev, latinsk botanick nzev a nzev eledi, do n podle botanickho zaazen bylina pat. Krom toho zde najdete nzev byliny v jazyce slovenskm (s), nmeckm (n), anglickm (a), francouzskm (f) a panlskm (). s
X)

Textov st je pehledn graficky nsledujcm obsahem:

rozdlena

do

deseti

st

Ji Jana, Ostrava, 1995 Josef A. Zentrich, Otrokovice, 1995 Illustrations Magdalena Martnkov, 1995 EMINENT, 1995

ISBN 80-85876-04-3

Botanick popis byliny, jej podoba a z k l a d n charakteristick daje, slouc k uren a poznn byliny. 2) Informace o nejastjm vskytu byliny a nejbnjch nalezitch a zdrojch. 3) Pouiteln a nejinnj sti byliny z hlediska jejho vyuit j a k o vegetabiln drogy ve fytoterapii. 4) P e h l e d nejdleitjch dosud zjitnch innch obsahovch l t e k v drogch. 5) Obvykl, nejbnj nebo nejinnj zpsob vyuit drogy a oblasti jejho psoben. 6) Vhodn lkov formy, vetn zpsobu ppravy, zpsob dvkovn a ve doporuench dvek. 7) Monosti kombinac s jinmi drogami, k o n t r a i n d i k a c e drogy a mon vedlej inky. 8) N a e specialita - m i m o d n nebo zaruen inn, odzkouen a doporuovan postup nebo vyuit drogy. 9) Nejbnj nebo mon vyuit v homeopatii, vetn konkrtnho n v r h u vhodn aplikace. 10) Zajmav informace, tkajc se historie a vyuvn byliny (nen u v e d e n a u kad byliny).

ESTRAGN
KOZALEC KOENN elehvzdnicovitch (Asteraceae) ARTEMISIA DRACUNCULUS L. Palina draia (s) r Estragn (n) Tarragon (a) Estragn (f) Estragn ()

Kozalec koenn, z n m j a k o estragn, je t r v a l k a vysok asi j e d e n m e t r . M pmou lodyhu, h u s t p r u t n a t vtvenou, a celokrajn, rkovit kopinat, pisedl listy. Kvtn bory jsou lutokvt, stopkat, kulovit, ni. E s t r a g n je p s t o v a n bylina, m r d a tepl a such podneb, slunenou polohu c h r n n o u ped v t r e m a dobe prohnojenou p d u . Jej pstovn je vhodn po okopaninch, jemeni, penici nebo po letnikch.
3) 2)

1}

P e d m t e m sbru je na (Herba dracunculi), s b r a n od konce ervna do z a t k u z, nejlpe kolem trnct hodiny. Dleitou obsahovou ltkou je silice s hlavn innou l t k o u estragolem, dle zde n a c h z m e terpeny, steroly, k u m a r i n y , flavonoidy, hoiny, tsloviny, organick kyseliny a nkolik minerlnch prvk. Droga v z n a m n podporuje tvorbu lui, psob m r n moopudn, zvyuje chu k jdlu a zlepuje trven. P r o k z n byl i vliv antisklerotick a tonizan. Doke t l u m i t keov bolesti pi dyspepsii a podobnch poruchch trven. Je mistrovskou bylin o u v lb drdivho t r a n k u (colon irritabile) a livem volby pi lb Crohnovy nemoci i ulcerzn kolitidy. Doporuujeme ji j a k o koen do polvek i na m a s i t nebo v e g e t a r i n s k pokrmy. M e t a k tvoit v z n a m n o u chuovou plohu do nlev na p r a v u okurek nebo zeleniny, pipravovan nakyselo.
5) 4)

Kozalec

koenn

(estragn)

Hlavn lkovou formou je nlev, podvan obyejn po pohrech. Osvdila se tak forma bylinnho balzmu i homeopatickho aje v potenci kolem U 9 . Oblbenou formou pi lunkovch poruchch je estragonov vno, kter je t a k mrn moopudn. Pi bnm, mrnm dvkovn n e m podvn drogy dn kontraindikace. S ohledem na sv jemn, ale pitom dostaten r a z a n t n psoben, je estragn vhodnm lkem zejmna v geriatrickch indikacch, protoe sta lid drogu velice dobe snej a ona pitom psob velmi inn. Drogu lze bez problm kombinovat do sms. Chceme-li e s t r a g n pouvat j a k o potravinov koen, doporuujeme zejmna kombinaci s k u r k u m o u a neplivou paprikou. Tato kombinace v pomru 3 : 2 : 1 tvo vhodn dietn koen, kter lze pouvat pi nejrznjch chorobch lunku a trvicho stroj. Sms 2 dl estragnu a po 1 dlu kvtu vesu a n a t i r d e s n a ptaho (truskavce) tvo velmi inn prostedek, kter se podv pi zven hladin krevnho cholesterolu. V homeopatii je estragn mlo z n m o u bylinou. Vtinou se zpracovv pelynk brotan, protoe innost pelyk si je velmi podobn. P r o homeopatick zpracovn se pouv v h r a d n erstv na, s b r a n po cel lto, nejlpe kolem t r n c t hodiny odpoledne. Esence se zpracovv podle 3 nebo 2, v zvislosti na obsahu vody v bylin, s pouitm lihu 75%. Esence se p a k ed lihem 40% a do potence D4. Obecn uvn je 3 k r t d e n n 8 kapek, p e d jdlem, po dobu 10 dn. Potom se u d l 10 dn p e s t v k a a k r a se n a s a d znovu na 10 dn. Nedoporuujeme uvat del dobu, protoe silice je i ve form t i n k t u r y p o m r n siln. V lidov medicn se s vyuitm e s t r a g n u poj cel a d a recept, z nich n k t e r povaujeme za zajmav. 10
10) 9) 8) 7)

6)

Proti nadmn se bere 1 ajov lika nat nebo listu na 1 lek vody. Nech se pouze zavait a pak se zakryt nech 10 minut stt. Pije se 1 lek po jdle. Proti kytavce se jednodue rozvk nkolik list estragnu. Kdo trp kytavkou astji, ml by mt estragn bu na zahrad, nebo dokonce doma v kvtini. Ji zmnn recept na estragonov vno m nsledujc podobu: Dvacet pt gram erstvho, umytho estragnu se vlo do lhve 0,7 litru a zalije se blm prodnm vnem. Nech se pi pokojov teplot sedm dn stt, pak se pefiltruje a ulo na suchm, chladnm mst. Podv se ped hlavnmi jdly v poledne a veer pl vinn skleniky jako aperitiv. O oblib estragnu svd i to, e franck krl a msk csa Karloman (768 a 814 n.l.) si jej oblbil natolik, e dal rozkaz k jeho pstovn vem zahradm a klterm. Od t doby se tato bylina t velk oblib Francouz. Do Anglie se napklad estragn dostal a kolem roku 1500 z jin Evropy a zaal se nazvat had koen", protoe se uval proti hadmu utknut. Jinak byl doporuovn jako ptel pi bolestech hlavy, srdce a jater. Teprve kolem roku 1650 byl pivezen holandskmi osadnky do Novho svta a stal se tam jednou z prvnch 33 pstovanch bylin. Zajmav je, e na severn polokouli pitom hojn roste tzv. rusk estragn, kter vypad naprosto stejn, ovem m svtlej listy a nepli pjemnou chu.

11

EUKALYPTUS
BLAHOVINK KULATOPLOD elect myrtovitch (Myrtaceae)
EUCALYPTUS GLOBULUS Labill. Eukalyptus guatoplod (s) r Eukalyptus (n) Eucaliptus (a) Eucalyptus (f) Eucalipto ()

Blaho vink kulatoplod je obrovsk strom, dorstajc vky hodn pes 30 m e t r , extrmn a 100 m e t r . M hladkou, edou k r u a vtven zan vysoko n a d zem. Listy jsou zajmav tm, e stav sv epele svisle. Na mladch prutech nachzme listy vstcn, pisedl, vejito-srdit, j a s n zelen. Na starch vtvch jsou listy apkat, stdav, kopinat, n k d y srpkovit p r o h n u t . Kvty vyrstaj po s t r a n c h vtv, plodem jsou typouzdr, mnohosemenn, devnatc tobolky. Blahovink je domovem v Austrlii, ale lze jej velmi dobe pstovat i u n s ve velkch kvtinch. Strop mstnosti je p a k pro nj pirozenou a nensilnou hranic rstu. Tento strom, pstovan v kvtinch, plat za nejlep ozdravnou rostlinu pro mstnosti s pobytem nemocnch, napklad pro nemocnin chodby, haly a ekrny. V malch kvtinch, v podob jaksi bonsaie, m e bt spn pstovn i v bytech, vhodn je zejmna v obvacch mstnostech. Podobn uitek nabzej i jin druhy, n a p k l a d blahovink skvrnit (Eucalyptus maculata) nebo blahovink citrnov (Euk a l y p t u s citriodora) a nkter dal. Prakticky vechny z uvedench d r u h lze u n s koupit ve form semen a podomcku pstovat. Drogou je list (Folim eucalypti), kter se pro poteby specializovanch lkren obas dov, nebo i silice (Oleum eucalypti). 12
3) 2)

1}

Blahovink kulatoplod (eukalyptus) 13

4)

V listu je hojn obsaena silice s hlavn ltkou cineolem, terpeny, aldehydy, tsloviny, hoiny, seskviterpenov alkoholy a dal inn ltky. Eukalyptov silice, k t e r bv k dostn v lkrnch, psob jako velmi siln antiseptikum. Doke zedit hleny a napomoci t a k k jejich vykalvn pi souasnm uvolovn bronchilnch spasmat. Vyluuje se mo i plcemi, take je pedurena pro lbu znt hornch cest dchacch i cest moovch. Zevn hoj zhnisan rny, znty a jin afekce v stn dutin (stomatitidy). Hojn se uv i jako kloktadlo. Jsou-li k dispozici eukalyptov listy, vezmeme 2 g list (asi 1 ajovou liku) na lek nlevu. Podv se 2krt, v tch ppadech 3 k r t denn. K inhalaci vezmeme 1 polvkovou lci list na 0,5 litru vac vody. Lep je pout dostupnj silici. Obvykle sta 2 a 3 kapky pro vnitn pouit, jen v zvanjch ppadech se podv 4 a 5 kapek na j e d n u dvku, 2 k r t nebo 3 k r t denn, nikdy ovem dlouhodob. Pro inhalaci pidvme zpravidla 2 ml, v zvanjch ppadech 3 ml silice do 0,5 litru vrouc vody. Do nosu aplikujeme silici v olejovm nosii tak, aby mnostv silice nepevilo 1,5% hmotnostnho podlu nosnch kapek. Eukalyptovou tinkturu dvkujeme enm v mnostv 20 kapek, m u m 25 kapek, obyejn 2 a 3 k r t denn. Eukalyptov listy meme mchat i do sms. Vychzme pitom z faktu, e obsahuj asi 2,5% silice, k t e r je hlavn innou ltkou. Potom pln posta, aby podl list ve smsi inil kolem 15% hmotnostnch. Pi dvkovn silice musme bt ovem velmi opatrn, protoe pi predvkovan pokozuje j t r a a pedevm ledviny. Ji dvka 4 ml silice, poit perorln (sty), me zpsobit tkou a smrtelnou otravu. Prvnmi pznaky otravy jsou aluden a stevn pote se zntem sliznic, ppadn i kee.
7) 6) 5)

V pokoji dlouhodob nemocnch bychom mli umstit 1 vt, 2 stedn nebo 3 men eukalypty v koeni. Pro pokoj s objem e m kolem 50 m 3 to zcela posta. Zd se, e nejvhodnj expozice je polodenn, spe non. Nkte nemocn ale snej vni lpe ve dne, a proto je n u t n to nejprve individuln vyzkouet. Velmi zeteln je inek pi a s t m a t u . Eukalyptus p a t k bylinm bn uvanm v homeopatii. Pouv se tinktura, k t e r se vyrb z list starch vtv. Listy se zpracovvaj podle 4 s pouitm lihu 75% a vsledn zkladn t i n k t u r a je potenc D 1 . Ta se p a k ed lihem 60% a na potenci D6. Obecn se uv t i n k t u r a D3 a D4 a dvkovn je 3krt denn 15 nebo 4 k r t 10 kapek, po jdle, podvanch maximln po dobu 25 dn. Zevn se obecn pouv edn D5 a D6. Aplikace tinktury je podobn jako v alopatii, ale j i n a k jsou homeopatick ppravky mrnj a tak bezpenj. Blahovink ozdravuje ovem nejen domcnosti nebo bytov prostory, ale i cel krajiny nebo i velk oblasti. Prodovdec 19. stolet baron Ferdinand von Mtiller zjistil, e aroma, kter exhaluj listy blahovinku, je vborn a hlavn vkonn antiseptikum. Francouzsk vlda proto kolem roku 1850 zaala eukalyptus intenzivn vysazovat v Alru a zhy se zjistilo, e vysuovai schopnost koen eukalyptu je obrovsk a navc exhalace list ozdravuje a osvuje ovzdu. To mlo s postupem asu mimodn vznam, protoe rychlm r s t e m blahovinku a obrovskou spotebou vody se promnily nezdrav, bainat a malarick oblasti severn Afriky v such a zdrav krajiny. Tm t a k dolo k neobyejn velkmu rozen blahovinku v oblastech Stedomo, Indie, Afriky i jin Ameriky, take dnes se u pro svoji spotebu vody msty stv naopak ponkud nepjemnm.
10) 9)

8)

14

15

FAZOLE
FAZOL OBECN ele bobovitch (Fabaceae) PHASEOLUS VULGARIS L. Fazua zhradn (s) e Gartenbohne (n) Kidney-Bean (a) Haricot (f) Fasol ()

Fazol obecn je letnika s levotoivou, popnav se pnouc lodyhou, dlouhou asi dva metry. Existuj i variety s lodyhou pmou, dorstajc pes pl metru vky. Listy jsou dlouze apkat, okrouhle vejit, zapiatl. Palisty jsou kopinat. Kvt m fazol iroce zvonkovit, jeho koruna je narovl, nafialovl, bl nebo lutav. Visut lusky obsahuj rznobarevn semena. Kvete od ervna do srpna. Fazol je pstovan zeleninov rostlina, jen ojedinle zplaujc. Drogou je lusk bez semen (Fructus phaseoli sine semine), sbran pi pln zralosti plod na podzim. Droga je bohat na aminokyseliny arginin, asparagin, tyrosin, laucin a tryptofan. Dle jsou v n obsaeny flavonoidy, cholin, sacharidy, inosit, glykosidy, organick kyseliny, kyselina kemiit, draslk, fosfor, kobalt, nikl a dal stopov prvky. Droga je vhodnm diuretikem, sniuje hladinu krevnho cukru a urychluje ltkovou vmnu. Podvme ji pi moovch kamncch, pi cukrovce, pi revmatismu a pi konch chorobch. U posledn indikace lbu doplujeme horkmi nebo studenmi kaovitmi obklady z mletch fazol. Droga tak mrn sniuje krevn tlak a je vhodn pi zven urikemii (vysokm mnostv kyseliny moov v krvi). 16
17
5) 4) 3) 2)

1)

Fazol obecn

6)

Z k l a d n lkovou formou je dlouho v a e n odvar. Na m r n m ohni se va 2 a 2,5 hodiny v dvce 20 a 25 g drogy v 1,5 l i t r u vody. P a k precedme a doplnme na potebnch 750 ml. Pijeme obyejn ve vce dvkch p e s den.
7)

Kombinace drogy do sms je z n a n problematick, protoe fazol m mimodn nroky na ppravu. V praxi to lze eit tak, e fazolov drogy pidme do smsi asi dvakrt vce, ne je normln bn poteba, a pak sms bereme jako bn odvar. Lep je ovem vyrobit odvar oddlen a pak jej pidat do potebn smsi. Syrov fazole jsou toxick, a proto je vnitn nepodvme. Ani suenm se toxicita neztrc, eliminuje se pouze vaenm. Rovn lusky s nezralmi semeny mohou psobit k o n t a k t n toxicky a pedevm alergicky, a proto se styku s nimi radji vyvarujme. 8) Fazolov lusk je jednou z deseti drog, jejich sms dod tlu vechny potebn prvky. Sms je sloena z 200 g fazolovho lusku, 140 g pesliky, 100 g pampeliky a po 80 g kvtu hem n k u , kvtu msku, n a t i ebku, n a t i tezalky, n a t i vlatovinku, kvtu lpy a kvtu ernho bezu. Pipravujeme a podvme formou bylinskho aje, asi 0,75 litru denn. Tato sms je vynikajcm prostedkem pro zskn vitality, proti vyerpanosti, nav, neurastenii atd.
9)

chme vait v 1 (2) litrech vody t a k dlouho, a zstane zhruba 0,25 a 0,3 (0,5 a 0,6) litru odvaru. Odvar pak ve vodn lzni odpame a na 75% pvodnho objem. Vzniklou esenci pot smsme s lihem v pomru 3 : 7 (3 dly esence a 7 dl lihu 40%) a zskme potenci D l . Tu p a k dle edme lihem 40% a na potenci D4. Obecn se uv potence D3, v dvkovn 3 k r t denn 10 kapek, ped jdlem, prakticky bez omezen. Uplatnn je podobn jako v alopatii, ale pedevm se pidv do smsi tinktur. Zajmavm receptem proti poruchm srdenho r y t m u je vyuvn zelench fazol. Pouvaj se pitom vlkna zelench fazol tak, e m a l h r s t tchto vlken se pelije sklenic vac vody a nech se 10 m i n u t pikryt stt. Pij se a 3 sklenice denn. Obyejn sta tyi, maximln osm dn uvn. Pi proteinurii (blkovina v moi), zavinn vtinou nedostatenou srden funkc, ale i nemoc ledvinov tkn, se d spn pout aj z fazolovch lusk. Hrst fazolovch lusk mme pes noc v 1 litru studen vody. V te vod nechme ve 15 m i n u t vait a p a k nechme dalch 15 m i n u t vyluhovat. Pije se pes cel den po lcch. Podobn je i star nmeck recept proti cukrovce: Dv a ti hrsti erstvch nebo suench fazolovch lusk dme do 1 litru studen vody, na m r n m ohni nechme pikryt dojt k varu a 15 m i n u t vame. Nechme p a k 2 a 3 minuty stt, a potom precedme. Pijeme pes den po lcch.
10)

Fazole ani fazolov lusky nebvaj pedmtem vroby homeopatickch prostedk. Pesto je ale uiten uvat homeopatickou tinkturu, protoe jednak maj fazolov lusky v rznch fzch r s t u rzn obsah ltek a jednak je fazolov lusk pro dlouhou dobou dobu ppravy pro pm smsi nebo kombinace obtn pouiteln. Ideln by bylo vyrbt homeopatick tinktury v rznm stupni zralosti lusk, ale to je zejm prakticky neprovediteln. Doporuujeme proto nsledujc postup ve dvou versch: Ticet (80) g r a m pesuench, podrcench fazolovch lusk ne18

19

FENYKL
FENYKL OBECN

elemikovitch (Apiaceae)

FOENICULUM VULGARE Mil.

Fenykel obyajn (s) r Fenchel (n) Fennel (a) Fenouil officinal (f) Hinojo comn ()

Fenykl obecn je dvoulet bylina, dorstajc vky a dva metry. Na dlouhch stopkch rostou lstky s blanitmi stopkami. epel listu je tyikrt peenodln, s rkovitmi krojky. lutav kvty rostou v okolcch, sloench z 15 a 20 okolk. Plodem je edolutav dvounaka s pti ebrky. Fenykl je pstovan bylina. M r d a tepl, nepli such podneb, s dobrou, na iviny bohatou pdou. Svm vskytem piblin sleduje oblasti pstovn vinn rvy. Drogou je plod (Fructus foeniculi), sbran v s r p n u d r u h h o roku. Nejvhodnj sbr je r n o za rosy.
4) 3) 2)

11

Fenykl obsahuje silici (terick olej) s terpeny anetholem, fenchonem, feniculinem, metylchavikolem, karvolem a m n o h a dalmi. Dle obsahuje sacharidy, blkoviny, m a s t n olej, pektin, krob a estragol.
5)

Droga je vtenm k a r m i n a t i v e m a spasmolytikem - t l u m n a d m n a bolestiv kee v trvicm stroj. Hok fenchon t zlepuje vyluovn trvicch ferment a povzbuzuje stevn peristaltiku. Droga dle podporuje vyklalvn h l e n a je m r n moopudn. Mal obsah ltek, podobnch enskm horm o n m , m vliv na zven tvorby m a t e s k h o mlka. 20 21

Fenykl obecn

Pi zevnm pouit se silice vstebv do pokoky, co m navc znan desinfekn inek. Fenyklov aj je t a k vbornm vplachovm prostedkem pi onch zntech nebo pi nav n a m h a n c h o. Fenykl podvme bu formou prku, pi jednotlivch dvkch od 1 do 5 gram a pi celkovch dennch dvkch od 3 do 10 gram, ppadn formou nlevu. Velmi inn se jev rozmchvn fenyklovho prku v mlce. Mlko lze aplikovat i s fenyklovou silic pi maximln jednotliv dvce 0,05 g a maximln denn dvce 0,2 g silice. Droga je velmi vhodn pro uit v ophtalmologii, v pediatrii, v porodnick praxi pro kojc eny a v geratrii pro star a zeslbl jedince. Pro zven protinadmavho psoben ji m e m e kombinovat s pukvorcem, anzem, k o p r e m nebo k m n e m . Mon jsou ale i jin kombinace. Do ajovch sms dvme fenykl mrn podrcen, abychom t a k zajistili jeho lep vyluhovn. On voda na bzi fenyklu se vyrb nsledujcm zpsobem: Vezmeme stejn dl drcenho fenyklu, kvtu msku a nati svtlku a ve se piprav formou nlevu. Pouv se k onm vplachm. Doporuujeme pecedit pes textil.
9) 8) 7) 6)

T i n k t u r a se pouv podle alopatickch postup a je mono ji se znanm spchem uvat i zevn, j a k je uvedeno dle. Z m n o h a lidovch r e c e p t u r j m e n u j e m e aspo n k t e r osvden. Pro aj na celkov povzbuzen podle Rouka pouijeme 1 polvkovou lci erstv nat, kterou spolen s velkou sklenic vody pivedeme k varu a p a k 5 a 10 m i n u t pikryt nechme vyluhovat. Precedme a pijeme denn 2 a 3 sklenice, po jdle. Stejn se uv na i pro odtuovac kru: Dvacet pt g r a m n a t se pid do 0,5 litru studen vody, pivede k v a r u a 15 min u t se na mrnm ohni va. Pije se j e d n a sklenice po obd a po veei. Proti nadmn je dobr speciln sms ze semen fenyklu, koriandru, anzu a kopru, od kad byliny stejnm dlem. Jedna ajov lika podrcen smsi se pelije sklenic vac vody, nech se 5 a 10 m i n u t vyluhovat a pak peced. Pije se po jdle. Proti nadmn se d pout pro ulehen i samotn semeno fenyklu. J e d n a polvkov lce podrcenho semene se pelije 0,25 litrem vac vody a nech nkolik m i n u t vyluhovat. Dt e m je mon aj osladit medem. Pro zven tvorby mateskho mlka se pid 1 ajov lika podrcenho semene do sklenice studen vody, nech se pejt varem a 10 m i n u t vyluhovat. Uvme vdy j e d n u sklenici po obd a jednu po veei.
10)

Fenykl se v homeopatii uv odedvna, nikoli pro njakou odlinost od uvn semenn drogy, ale pedevm pro jednoduchou aplikaci pi maximlnm zachovn obsahovch ltek a tm i innosti. Vchozm materilem pro zhotoven tinktury je zral semeno, kter se jemn pomele a dle upravuje podle 4 s pouitm lihu 80%. Zkladn esence se dle ed podobn jako vtina silinatch drog lihem 40% na potenci D4. Obecn se pouv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 15 kapek, ped jdlem, po dobu 21 dn. Ped dalm uvnm doporuujeme udlat 5 dn pestvku.

22

23

FIALKA
VIOLKA VONN ele violkovitch (Violaceae) VIOLA ODORATA L.
Fialka voav (s) s Mrzveilchen (n) Sweet Violet (a) Violette odorante (f) Violeta olorosa ()

Fialka vonn je trvalka bez vlastn lodyhy, jej listy vyrstaj pmo z oddenku. Jsou srdit vejit, na spodine maj mal, kopinat palisty. Nkter listy maj ledvinovit tvar. Cepel list u j e zoubkovit. Kvty vyrstaj rovn pmo z oddenku a rostou na dlouhch stopkch. Maj ptilist kalich s ptietnou fialovou korunou. Velmi pjemn von. Plodem je vcesemenn tobolka, pukajc temi lnkovitmi chlopnmi. Fialka, znm jako posel jara, byla kdysi velmi hojn v pkopech, u plot, v houtinch, zejmna v nich polohch. Dnes j bohuel v prod ubv. V lidovm litelstv se svho asu uvaly vechny sti fialky (Herba et radix violae odoratae). V souasnosti je s ohledem na bytek fialky v prod a povsti o jej jedovatosti zjem o drogu men. Nejastji se uv oddenek (Radix violae odoratae), sbran na podzim. Spe vjimen, obyejn pro homeopatick ely, se zpracovv cel rostlina vetn koene. V takovm ppad se fialka sbr v ase kvtu, tedy na pelomu bezna a dubna, nejlpe kolem sedm hodiny rann.
4) 3) 2)

1}

Bylina obsahuje alkaloid violin, dle saponiny, men mnostv kyseliny salicylov, vonnou silici, vosky, slizy, kauuk a dal ltky.

Violka

vonn (fialka)

24

25

Droga pedevm inn podporuje vykalvn hlen. Vyuvn je t a k inek moopudn a protirevmatick. Zevn ji lze pout formou omvn nebo obklad na patn se hojc rny. Fialku podvme bu formou nlevu nebo bylinnho balzmu. Dvkovn je zcela obvykl. Drogu lze bn kombinovat s jinmi bylinami. Pi jejm predvkovan se me dostavit nevolnost, spojen s n u t k n m na dven, a pozdji se me dven i projevit. V pimench dvkch se prakticky neprojevuj nedouc inky a nejsou znmy ani koncentrace. Pipravujeme tinkturu, a to j e d n a k jako vluh v istm lihu pro vnitn pouit a jednak v denaturovanm lkrenskm lihu pro uit zevn. Uvme 4krt denn po 15 kapkch u en a po 20 a 25 kapkch u mu pi ztrtch hybnosti nejasnho pvodu (napklad sten ochrnut). V te indikaci uvme tinkt u r u zevn k potrn postiench parti. Podle dosavadnch vsledk je mon pedpokldat, e tato lba urychluje rekonvalescenci po nhlch ppadech mozkovch, zejmna pokud bude doplnna podvnm tinktury z j i n a n u dvoulalonho a mas yzopovm olejem. Fialka vonn se v homeopatii mlo vyuv, pedevm proto, e se v prod stv stle vzcnj a pstovan zdaleka nedosahuje kvalit voln rostouc. Ale prv to by mlo bt signlem pro vhradn homeopatick vyuit, protoe j a k je dobe znmo, meme pi malm mnostv byliny zskat velk inek. Pouv se cel, erstv kvetouc rostlina, i s koenem, sbran nejlpe kolem dest hodiny dopoledne. Zpracovv se podle 2 s pouitm lihu 90%. Zkladn esence se p a k ed lihem 30% a na potenci D4. Obecn se pak uv edn D3 a D4 s dvkovnm prvnch sedm dn 4krt denn 10 kapek, po jdle, a p a k 3 k r t denn 15 kapek, po jdle, po dobu jednoho msce. 26
9) 8) 7) 6)

5)

Hlavn indikac jsou krom aplikac podle alopatie znty dchacch cest, nemoc o a u, revmatismus atd. P i zntech plic se dve uvaly kvty fialky tak, e se 1 polvkov lce kvt pelila lkem vac vody a nechala se 10 min u t vyluhovat. Podvaly se vdy ped jdlem 2 a 3 lky denn. Pro uklidnn i pro pstovn pokoky, ale hlavn pi u p a l u j e velice vhodn fialkov olej, kter navc velmi pjemn von. Jeho vroba je celkem jednoduch. Do 0,25 litru oleje ze sladkch mandl se pid h r s t fialkovch kvt a nech se 7 dn v dobe uzaven ndob z tmavho skla na tmavm mst vyluhovat. P a k se pefiltruje a kvty se vylisuj. Z kvtk mus bt vyplavena barva, mus bt zcela bled. Olej se skladuje v dobe uzavench malch lahvikch z tmavho skla. Do postienho msta se vtr. Zajmav bylo uvn fialky ve starovku. Sta Atan ped vce ne dvma tisci lety vysoce oceovali fialku pro jej schopnost uklidovn, mrnn hnvu a tak proti nespavosti. msk prodovdec Plinius doporuoval fialku menou ve vod proti dn a vnec z fialek poloen kolem hlavy proti bolestem hlavy a zvratm. Keltov mchali kvty fialky s kozm mlkem a vyrbli tak vborn kosmetick prostedek. V 16. stolet se v Anglii vyrbl z fialkovch kvt sirup a uval se jako velmi mrn projmadlo pro dti. Vedle toho se ovem uvali i pro celou adu nemoc dosplch, vetn epilepsie, zntu pohrudnice nebo loutenky. V minulch obdobch byla fialka v rznch etapch a rznmi liteli uvna i pro lbu ndor. Kolem roku 500 p.n.l. lili napklad v m erstvou bylinou ve form obklad i rakovinu pokoky. Tyto nvody se zachovaly, ovem i kdy jsou vsledky potvrzovny mnoha svdky, nemus bt vrohodn.
10)

27

FIKOVNIK
FIKOVNIK SMOKVON

ele moruovitch (Moraceae)

FICUS CARICA L. Figovnk obyajn (s) r Feigenbaum (n) Fig Tree (a) Figuier commun () Higuera ()

Fkovnk je opadav, dvoudom, a 10 metr, dorstajc strom nebo ke, s jednoduchmi, nepravideln lalonatmi listy. Jedl plodenstv, zvan fky, se vytvej na samicch rostlinch, kdeto na samch vznikaj plodenstv nejedl, zvan kapriky.
2)

1]

Fkovnk je teplomiln k u l t u r n strom nebo ke. V n a e m podneb neroste, ojedinle je pstovn v teplejch, zpravidla vinaskch oblastech. Drogou a zrove c h u t n m ovocem jsou plody (Fici, t Fruct u s caricae), sbran v dob pln zralosti, tedy v letnch mscch.
4) 3)

Fky obsahuj cenn blkoviny a aminokyseliny, draslk, sacharidy a jin inn ltky. J s o u velmi vivn a maj i znan liv inky. Podl se na tom ltky j a k o n a p k l a d pektiny, organick kyseliny, ale t a k vlknina, fermenty, slizy a vitamny A, B 2 a C. Ppravky z fk maj j e m n projmav inek a zabraj nkdy i u velmi zarputilch ppad. Dle se mohou fky pout k pprav kloktadla i prsnch aj a maj t a k moopudn psoben. Obsah draslku je peduruje pro vivu lid nemocnch na srdce. Zevn pouit je vyhrazeno kaovitm obkladm na vedy a nehojc se rny, abscesy apod. Jejich pouit v tto oblasti je znmo ji z Bible.
5)

Fkovnk smokvo 29

28

Chceme-li podvat fky jako projmadlo, meme v podstat postupovat trojm zpsobem. V lkrnch meme napklad koupit sirup Caliig. Jinou monost je namet fky do olivovho oleje a pak je pojdat. Dvkovn je sice individuln a je n u t n je odzkouet, ale piblin je teba snst 4 a 12 fk denn. Tetm monm psobem je pomlt fky teba na mlnku na maso a pidat jemn prkovan list senn a kruinovou kru, ppadn i prkovan oddenek re vn. Osvdilo se pidat na 100 g mletch fk po jedn ajov lice od kad byliny. Ve dobe promchme a uschovme v chladu. Nkdy posta 1 lika denn, jindy je teba a 4 liky denn, abychom se pote zbavili. Obecn ovem plat, e pokud nedoshneme doucho inku ani 4 likami, pak je lba neinn a musme volit jin postup. Proti kali a j ako kloktadlo proti angin a bolestem v k r k u podvme pednostn velmi chutn mln odvar. Dlouhm var e m meme t a k pipravit hust extrakt z fk, kter uvme obyejn jednou denn v dvce kolem 100 g. Indikac jsou i urologick problmy, pi kterch potebujeme zvit diurzu, a tak slab formy srden nedostatenosti. K zevnm elm pouvme rovn rozemletm pipravenou pastu, do kter pidvme ji uveden dal byliny formou prku. Napklad pdavek asi 2 ajovch liek prku jitrocele na 100 g fkov pasty zlepuje znan hojiv inky, pdavek prku z koene lopuchu nebo nati zemdmu zlepuje lbu konch afekc apod. Kontraindikac podvn fk je pedevm diabetes mellitus. Samostatn podvan fky nelze prakticky pedvkovat. Lebn fkov ppravky, napklad pasty, podvme pouze v doporuench dvkch. S pouitm fk se nabz prostedek proti bolesti velkch kloub: Dobe promchme - nejlpe v mixru - 20 a 25 g fkov pasty z ertsvch nebo i suchch fk, 1 devtsilov nebo 2 a
8) 7)

6)

3 lopuchov listy, 1 blek a pl ajov liky mletho zzvoru. Vznikne kae, kterou meme ppadn zahustit hladkou moukou a kterou naneseme v siln vrstv na pltno a pilome na bolav kloub. Obveme a nechme psobit pes noc. V ppad pecitlivlosti meme zzvor n a h r a d i t 5 listy ernho bezu. Aplikujeme kad druh den, celkem sedmkrt. Pokud za tu dobu bolav kloub nezklidn, lba nebyla spn a musme ji n a h r a d i t jinm postupem. Fky, kter jsou jedinou pouitelnou st fkovnku, se daj j e n tko homeopaticky zpracovat, jednak pro nedostatek vhodn drogy a j e d n a k tak pro nepropracovanost postupu. Navc se droga jist d n a h r a d i t ekvivalentnmi domcmi surovinami. Zajmav je star lidov recept na dozrn a zmknut hlz, ved, neitu a podobnch hnisavch absces: Nkolik suchch fk se va v mlce domkka, pak se rozznou a pikldaj na absces. Doporuuje se upevnit pomoc obinadla. Lidem, kte stle nemaj as, a pesto se chtj nebo mus lit prodn lbou, doporuujeme jednoduch a iroce psobc recept na aj. Fky se prost ve vod uva, vvar se pak pislad medem a pije jako aj pi nachlazen, kali apod.
10) 9)

30

31

GALGAN
GALGAN LKASK

ele' zzvorovitch (Zingiberaceae)

ALPINIA OFFICINAEUM Hance.

Alpinia lieiv (s)

e Galgant-Alpinie, r Galgant (n) Great Galangal (a) Galanga officinal (f) Galanga ()

Galgan lkask je rostlina s dlouhm, horizontln uloenm vtevnatm oddenkem, silnm kolem 15 mm. zk kopinat listy s pochvou, znan pipomnajc znm kosatec, mvaj dlku obyejn od 20 do 30 cm. Kvty tvo vrcholov klas, jsou bl, nkter maj erven a nafialovl ilky. Plodem je podln rhovan tobolka. -} Galgn roste ve voln prod pouze v n a v nkterch oblastech Indie. Je vak hodn pstovn zejmna v Thajsku, Barm a Laosu.
3)

1}

Drogou je oddenek (Radix galangae), k t e r se do Evropy dov. O d d e n e k obsahuje silici, sloenou p e v n ze seskviterpen cineolu a eugenolu. Hokou chu droze dodv p t o m n o s t pryskyic. Dle zde n a c h z m e tsloviny, hoiny, flavonoidy, n a p k l a d galangin, a etn dal ltky, k t e r nejsou dosud zcela prozkoumny.
5) 4)

G a l g n je v h o d n m l k e m volby pi lb anginy pectoris. Vborn l aludek, zkaen zejmna po poit nekvalitn potravy. Zlepuje ltkovou vmnu, v podob galgnovho vna zlepuje m u s k o u potenci. Zvyuje mnostv aludench v a zlepuje jejich kvalitu a tm i innost. Proto tak nachz uplatnn pi nedostatku i mal kyselosti tchto v. 32 33

Galgn lkask

Pi zevnm pouit jej aplikujeme jako mrn derrivans - drdc a zahvac prostedek, napklad pi revmatickch potch. V nepatrnch dvkch jej souasn podvme i vnitn. Pevalovn galgnovho aje v stech psob velmi dobe na dsn, na jejich pevnost, a odstrauje i zpach z st. Pi angin pectoris podvme galgn formou vinnho macer t u , obyejn 4 k r t denn 1 polvkovou lci. Stejn dvkovn je vhodn pro podporu musk potence. Na zkaen aludek jej podvme formou prku, to na piku noe a na piku kulatho noe a hojn zapjme vodou nebo jinou tekutinou. Pro podporu tvorby aludench v podvme nejlpe nlev, a to 1, 2 nebo i 3 pohry denn, ped jdlem. Pro podporu ltkov vmny dvme pednost bylinnmu balzmu. Zevn, pedevm pi revmatismu i pro pevalovn v stech, pipravujeme nlev obvyklm zpsobem. Na vnitn protirevmatick pouit sta dvka na piku noe, 2 a 3 k r t denn.
7) 6)

jeho velk obsah vody mohla tinktura vyrbt podle 1, ale vzhledem k tomu, e v erstvm stavu je prakticky nedosaiteln, musme ji vyrbt z prkovanho koene podle 4 s pouitm lihu 75%. Vchoz tinktura m potenci Dl a ed se dle a na potenci D5 lihem 35%. Obecn se uv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 15 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. Uv se prakticky stejn jako v alopatii. V n, kde roste galgn voln, se uvaj i bobule - tobolky. Tobolky se pomelou na prek a pouvaj se prakticky na vechny pote v bin oblasti. Galgn je rostlina, uvan od starovku na nejrznj choroby, kter bvala tak hodn falovna. Oddenek se nejastji vnitn pouval v teplm ervenm vn, pomlet na prek. Uval se na vechny aluden pote a pi otocch konetin. Zevn se uval na obklady, a to bu opt ve vn nebo jako odvar. Pikldal se rznm zpsobem na bicho, u en na spodn st bicha (dloha, vajenky) pro regulaci nebo obnovu menstruace. Oddenek slou tak jako afroidisiakum. V t o m ppad se mus vkat, co pro jeho velice nepjenou chu nen dn velk radost, ale zato se tm pirozen reguluj pochody v pnvi.
10)

Galgn meme mchat do sms, ale dbme na to, aby jeho obsah ve smsi nepekroil 10% hmotnostnch. Pi predvkovan me vyvolat nepjemn podrdn sliznic s monost vytvoen peptickho vedu i obdobn afekce. Droga je proto kontraindikovna pi vedov chorob aludku, dvancternku a stev. Ani kloktadlo by nemlo bt pipravovno pli koncentrovan.
8)

Uvn galgnu bylo specialitou bylinke Frantika Kotska, kter jej s spchem pouval pi tch aludench neurzch, spojench s nechutenstvm a patnm trvenm, kdy poit potrava leela dlouho v aludku". K nprav obvykle stailo nkolik douk aje ze smsi 100 g nati epku, 60 g nati meduky, 20 g oddenku galgnu, 40 g nati dobromysli a 30 g listu vachty trojlist.
9)

Jedinou formou homeopatickho prostedku je tinktura z oddenku, kter se k nm dov. Z erstvho oddenku by se pro 34 35

HADINEC
HADINEC OBECN ele brutnkovitch (Boraginaceae) ECHIUM VULGARE L.
Hadinec obyajn (s) (r) Gemeiner Natterkopf (n) Adder Wort (a) Viprine commune (f) Viperina ()

Hadinec obecn je typickm pedstavitelem drsnolistch. Je to statn, ttinat chlupat trvalka, dorstajc asi plmetrov vky. Listy jsou mal, jednoiln, pitiskle ttinat chlupat, pzemn v rici, podlouhl, horn rkovit kopinat. Vijany v pad hornch list tvo vlcovit hrozen vzpmench, modrch a modrofialovch, dvoupyskch kvt se ikmo trychtovitou korunou. Plodem jsou bradavit tvrdky. H a d i n e c je velmi rozen pleveln rostlina, rostouc na slunnch strnch, mezch, nspech a horech. P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba echii vulgaris), sbr a n od ervna do srpna, nejlpe brzy r n o kolem osm hodiny. D r o g a obsahuje p e d e v m alkaloidy cynoglossin, konsolicin a konsolidin. P t o m n y jsou i n k t e r dal alkaloidy, zejmna ze skupiny tzv. alkaloid pyrolizidinovch, k t e r jsou hepatotoxick, a t m vlastn drogu znehodnocuj a omezuj o k r u h jejho monho n a s a z e n , s vjimkou homeopatie. Dle obsahuje droga cholin, hojiv allantoin a hojn sliz. P r o t i zevnmu pouit drogy n e m o h o u bt n m i t k y . Proto se pouv k zevn lb keovch il ve form obklad, ve form koupel k lb r e v m a t i s m u a t a k pi n k t e r c h konch chorobch, kdy se provd omvn odvarem z hadince. 36 37
5) 4) 3) 2)

x)

Hadinec obecn

V n i t n alopatick pouit, dve velmi irok, je d n e s prakticky oputno. Droga rychle tlum bolesti pi peptickm vedu a hojiv psob na zancen sliznice trvicho a dchacho t r a k t u . Z vodnch vyluhuje nejvhodnj pouit m r n p i h t h o macertu, k t e r je relativn nejmn toxick. I kdy pi podvn drogy je nebezpe p o m r n mal, vyhbme se radji podvn vtch dvek v n i t n nebo dlouhodob. Drogu proto uvme spe v aktnej fzi onemocnn, a to po nkolik dn, nejdle v a k 2 tdny. Lidov se div podval pedevm nlev, kter ovem nyn pouvme spe zevn. Bn dvkovn in 2 nebo i 3 lky aje d e n n , pi zevnm pouit n e n n u t n asov omezen. P i podvn vych dvek nebo pi dlouhodobm uvn po vce t d n nebo msc by dolo k n a r u e n j a t e r n innosti, pp a d n i k nebezpe kancerogennho psoben. Do sms meme drogu pidvat, ale j e n do 10%, nanejv do 1 5 % celkovho objemu. Velmi dobrch vsledk j s m e doshli pi pouit protirevmatickch koupel r u k o u a nohou. J i s t o u nevhodou je, e droga n e n v l k r n c h a n i ve vtin specializovanch obchod bn dostupn, take si ji nemocn mus sm natrhat a sm ji tak zpracovat, co je pro pichlavost nat dost nepjemn. Hadinec je velmi vhodnou bylinou pro pouit v homeopatii. V alopatick podob je toti toxick, a proto pi nevhodnm pouit hroz hlavn pokozen jater. Na d r u h s t r a n m vak mimodnou innost, protoe obsahuje a d u alkaloid a psob inn a velice hojiv proti bolestem, zejmna sliznic. Pro vrobu homeopatickho prostedku slou kvetouc na, sbran v lt, nejlpe kolem trnct hodiny. Upravuje se podle 3 s pouitm lihu 75%. Zkladn t i n k t u r a se p a k ed lihem 50% a do potence D6. Nejastji se uv potence D4 s dvkov n m 3 k r t denn 10 kapek, po jdle, po dobu 30 dn. 38
9) 8) 7) 6)

T i n k t u r a inkuje nejlpe pi a k u t n bronchitid, pi bronchilnch potch vbec, pi hemoroidech, pi chronick gastritid atd. Zvltn vyuit m hadinec na sliznice stev a na moov mch. Jednak psob svrav a jednak zabrauje vzniku hnisavch znt. Uv se odvar z 20 g suen nat v 0,5 litru vody, co je denn dvka. Psob rovn moopudn. Podobn odvar se pouv pi akutn bronchitid a bronchilnch potch vbec, kdy se podv odvar ze 2 ajovch liek na lek vody. Suen droga se pid do studen vody, zahv se do bodu varu a pak se na mrnm ohni 7 a 8 minut pomalu va. Nech se 5 minut stt a peced se. Pije se 3krt denn 1 lek, po jdle. Pi bronchilnch potch se me pisladit, ale nikoli medem. Hadinec se uv tak spolu s kbzalcem koennm neboli estragonem a dalmi psadami na nakldn okurek. Okurky pak maj velmi pjemnou specifickou chu.
10)

39

HEMNEK PRAV
HEMNEK PRAV CHAMOMILLA RECUTITA Rauschert
Rumanek kamilkov (s) (e) Echte Kamille (n) Wild Chamomile (a) Petite camomille (f) ele hvzdnicovitch (Asteraceae)

Manzanilla comn ()

H e m n e k prav je z n m j e m n vonc letnika se vzpmenou, bohat vtvenou, asi pl m e t r u vysokou lodyhou a tenkm, vetenovitm koenem. Listy jsou stdav, dvoj- a trojnsobn peenodln, celokrajn, s plochmi rkovitmi krojky. Kvtn bory maj stechovit zkrov. Obvodov kvtn jazky jsou bl, obyejn dol sklonn. Vnitn trubkovit kvty jsou lut. Lko je kuelovit vyklenut a dut, m se bylina vr a z n li od pbuznch d r u h , n a p k l a d hemnkovce nevonnho (Matricaria m a r i t i m a L.). Kvete v ervnu a srpnu.
2)

1)

H e m n e k je bn rozen poln plevel, ovem j i n a k vz n a m n pstovan k u l t u r n rostlina.

Drogou je kvt, pesnji kvtn bor (Flos chamomillae vulgaris), sbran k r t c e po rozvit, se stopkou ne del ne 2 cm. Nejlep doba sbru je kolem dest hodiny dopoledne. Dleitou obsahovou ltkou je silice s modravmi azulny, dle seskviterpen bisabolol, lavonoidy, cholin, sliz, hoiny atd. H e m n e k m e m e pokldat za nejlpe probdanou drogu vbec. Zatm byla zjitna ptomnost 109 innch l t e k a pesto pedpokldme, e t e n t o poet jet zdaleka n e n konen.
5) 4)

3)

Uit h e m n k u je mimodn irok a vestrann. Je to pedevm siln psobc spasmolytikum, ale m i sedativn inek na psychiku, dle je vyuvn vliv antimikrobiln a protiboles-

Hemnek

prav

40

41

tiv. Na jedn stran je znm jeho jist inek antialergick a na stran druh funguje jako alergen. Z irok palety monho pouit uvedeme alespo nsledujc: lba aludench a stevnch chorob, poplenin, vplachy o pi zntech atd. V podstat se d ci, e tm neexistuje oblast, kde by hemnek nemohl mn i vce pomoci. Bn pouvanou formou je nlev. Lze podvat i t i n k t u r u v dvkch 30 a 40 kapek, nkolikrt denn. Pout se mohou i bn vyrbn extrakty. Nkdy se dokonce doporuuje podvn silice v dvkch po 6 kapkch. Velk predvkovan hemnku m za nsledek nevolnost provzenou dvenm, ale tento jev je pi bnm uvn velmi nepravdpodobn. Jist nebezpe hroz u monch alergickch reakc, kter mohou bt nerozpoznateln. J i n a k je droga netoxick, jej podvn nen nvykov a je bez vznamnjch nedoucch ink. Dlouhodob uvn by ovem mohlo vst k poruchm sliznic. Smsn kombinace jsou pirozen mon bez omezen, snad s vjimkou drog, kter maj zcela odlin zpsob ppravy jako napklad dubov k r a nebo fazolov lusky. V takovm ppad pouvme bu formu bylinskho aje nebo spojovn jednotlivch hotovch aj.
8) 7) 6)

Uit je podobn jako v alopatii se irokm spektrem psoben, pedevm protizntlivm u pokoky a sliznic. Z obrovsk palety nejrznjch lidovch receptur z celho svta uvedeme jen nkolik zajmavjch. V Americe je hemnek velice oblben jako prostedek protikeov, proti svalovm spasmm, proti artritid a jako sedativum. Je tam nazvm hemnkem nmeckm, na rozdl od mskho, obecnho nebo divokho. vdsk recept: Proti kytavce se 1 polvkov lce kvtu zalije sklenic vac vody a nech 5 a 10 minut vyluhovat. Uv se 1 sklenice, ped jdlem. Pi zntu spojivek se vcekrt denn pikld vek s kvty, pelit vac vodou. Pokad se ovem vek mn a dr se piloen 5 a 10 minut. Proti nadmrn bolesti je v Belgii doporuovna sms po 1 rovn ajov lice saturejky, mty a k tomu 5 hemnkovch kvt, kter se pelije lkem vac vody, 5 minut nech pikryt vyluhovat a pak se peced. Me se osladit medem a podv se jeden lek ped hlavnm jdlem. Pi zntu stev se 1 polvkov lce, tedy asi 12 kvt, pelije 1 lkem vac vody a ve se 5 minut nech pikryt stt a peced. aj se pije zsadn ped jdlem, protoe pi uvn po jdle me zapiinit bolesti aludku. Pi zntech nehtovho lka mme prsty vcekrt denn nkolik minut v teplm odvaru hemnku do kterho pidme nkolik kapek tinktury z lichoeinice vt. Pi bolestech u se uv nsledujc zajmav recept, kter pochz z Ukrajiny: Dv polvkov lce kvtu hemnku se pono do horkho stolnho oleje (nejlpe olivovho) a ve se nech 24 hodin stt. Nkolikrt denn pak namome tampon vaty a vlome do bolestivho ucha. Samozejm vdy pouijeme nov kousek vaty.
10)

Hemnkovch specialit znme mnoho. Za vechny jmenuj" me alespo podvn mlnho cukru v mnostv 2 a 4 liky denn ped jdlem, zapjen hemnkovm ajem. Uvme asi dva tdny tehdy, mme-li stevn flru ponienou nemoc nebo podvnm antibiotik, zejmna irokospektrlnch. J e d n a z nejznmjch bylin se samozejm zpracovv i jako homeopatick prostedek. Vchozm m a t e r i l e m je cel erstv kvetouc na, kter se upravuje podle 3 s pouitm lihu 90% pro vchoz esenci. Zkladn esence se pak ed lihem 50% a do potence D6. Obecn se uv edn D5 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek po jdle, po dobu 30 dn. 42
9)

43

HEMNEK RMSKY
RMENEC SLIN CHAMAEMELUM NOBILE (L.) All. elehvzdnicovitch (Asteraceae) Paruman spanil (s)
(e) Romische Kamille (n) Chamomile (a) Camomille romaine (f) Manzanilla romna ()

Hemnek msk je trvalka s vystoupavou lodyhou, dorstajc vky kolem 20 a 25 cm. Listy jsou stdav, pisedl, v obrysu podlouhl, nepravideln dvakrt a tikrt peenosen, mnohojam, s rkovitmi krojky. Jednotliv stopkat bory maj prmr asi 20 mm. Terov kvty jsou lut, okvtn lstky bl a lehce narovl. asto se pstuj plnokvt formy. Plodem je nezeteln pruhovan, trojbok naka. Kvete od ervna a do zatku z.
2)

1)

Hemnek msk je pstovan bylina, zcela ojedinle zplaujc. U ns se pstuje ve vinaskch oblastech. Drogou jsou kvtn bory (Flos chamomillae romanae), sbran pokud mono pi zatku rozkvtu, ppadn i ped rozkvtem, nejlpe kolem trnct hodiny. Droga m pjemn koenit zpach a nahokle koenitou pchu. U ns je zcela jednoznan nedocenna.
4 3)

^ Droga obsahuje silici, azuleny, flavonoidy, hoiny, kumariny, cholin, inosit, kyselinu kvovou a jej derivty a adu dalch ltek. inek hemnku mskho se bl inku hemnku pravho, ale nen zcela toton. innji ne jeho prav jmenovec zasahuje u dyspepsi charakterizovanch velkou plynatost, ne5)

Rmenec slin (hemnek msk) 45

44

dostatkem trvicch v v aludku, ppadn i ve stevech, a pi mikrobiln kontaminaci. Uplatuje se tak pi lunkovch potch. Celkov psob pzniv pi menstruanch potch, spojench se spasmy. Drogu podvme i pi enzymatickch poruchch funkce slinivky, pi bakterilnch prjmech a pi poruchch trvicho stroj psychogennho pvodu. Dobe l i migrny, neuralgie a bolesti pi zntu nerv. Podvme bu nlev nebo prkovanou drogu. Dvkovn in obyejn 4 k r t denn lek nlevu nebo 4 k r t denn na piku kulatho noe prku. Podle prbhu choroby a tolerance drogy nemocnm meme dvky zvit. P i porovnn s pravm h e m n k e m meme konstatovat, e h e m n e k prav m silnj inek protizntliv, h e m n e k msk p a k silnj inek spasmolytick. Kombinace s jinmi bylinami je mon i vhodn, ale droga je nesnenliv s tslovinami, s oechovmi vtaky a tak s listem nebo oplodm vlaskho oeku. Nesvd j ani kombinace s chininem a jeho vtaky, a proto by se neml bhem tto kry pt tonik. Droga je vhodn pro pediatrii i pro geriatrii, protoe je naprosto bezpen a nemocn j dobe snej. Pouvme j t a k v tch ppadech, kdy nemocn nesn prav hemnek. Jedin zm r n predvkovan by snad mohlo pivodit nevolnost a ppadn dven. P i obtn aluden n e u r z e p o d v m e aj, p i p r a v e n ze smsi 5 dl nati dobromysli, 3 dl kvtu hemnku mskho a 2 dl listu vachty trojlist.
9) 8) 7) 6)

Tinktura se vyrb - stejn jako u hemnku pravho - z cel kvetouc nat, kter se sbr dopoledne kolem dest hodiny. Postupuje se podle 3 s pouitm lihu 80%. Zkladn tinktura se pak dle ed lihem 40% a do potence D7. Nejbnji se uv edn D5 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle. Uv se 14 dn, pak se udl 14 dn pestvka a pot je mono kru znovu zopakovat. Nejlep je ovem upravit dvkovn individuln. Z hemnku mskho se ve Spojench sttech vyrb velice zajmav a chutn ledov npoj s pravm ajem: Jedna ajov lika suchch kvt anebo 1 polvkov lce kvt erstvch se pelije vac vodou a nech 5 a 10 minut vyluhovat. Smch se s pravm ajem, nech se zmrazit a v tto podob se pouv k ledovm npojm. Ve starm Egypt se hemnek msk pednostn uval proti vysokm teplotm a prudce rostouc horece. man jej pouvali proti hadmu utknut. Sta ekov nazvali hemnek msk plazivm jablkem", protoe se plazil podl plot a zklad a vonl po jablku. Zajmav je, e mon nejoblbenjm zpsobem uvn hemnku mskho byl vinn odvar. Odvar nat s blm vnem se doporuoval napklad pi loutence, poruchch sleziny a vodnatelnosti. Na se uloila do blho vna tak, aby byla cel pod hladinou, pak se ve pivedlo k varu a asi 3 minuty na mrnm ohni vailo. Odvar se pil po doucch po cel den. Stejn nebo podobn odvar, pipraven z kvt nebo nat, se uval i pi enskch potch, pi klimakteriu, proti otokm a prakticky pi vech vnitnch onemocnnch. Naproti tomu vodn odvar z kvt ml psobit pi padoucnici: zchvaty rychle pominuly a dal se dlouho nedostavily.
10)

Hemnek msk se v homeopatii uv mn, protoe m obdobn inek jako hemnek prav. V nkterch specilnch ppadech je vak jeho inek vrazn vt, napklad pi potch s menstruac, pi nkterch pokozench pleti, pro osven vlasov sti pokoky hlavy apod. 46

47

HLOH
HLOH OBECN elerovitch (Rosaceae) CRATAEGUS LAEVIGATA (Poir.) D.C.
Hloh obyajn (s) (r) Zweigriffeliger Weissdorn (n) Midland Hawthorn (a) Aubpine commune (f) Espino ()

Hloh obecn je dvoudom ke, dorstajc vky 5 a vce metr. Vtve jsou t r n i t . Stopkat listy jsou t a ptilalon, na okrajch j e m n pilovit. Bl kvty, kter tvo b o h a t kvtenstv formou chocholk, znan zapchaj. Plodem jsou erven malvice - hloinky, obsahujc dv jednosemenn peciky.
2)
3)

!)

Hloh je hojn rozen k e les, remzk a strn.

Drogou je nejastji kvt (Flos crataegi), m n asto list (Folim crataegi) nebo i hloinky (Fructus crataegi). H l a v n m i obsahovmi l t k a m i hlohovch drog j s o u t r i t e r p e nov kyseliny, aminy, flavonoidy, a n t o k y a n y , kvercetin, vitamny skupiny B a vitamn C, pektiny, saponiny, tsloviny a dal
4)

ltky.

Droga roziuje vnit tepny, a tm psob i proti angin pectoris a m veobecn pzniv vliv na prci srdce a na zlepen krevnho obhu. Psob tak protiskleroticky, sniuje krevn tlak a souasn mrn ukliduje. Hloh je vhodnm livem zejmna pro star lidi. Jeho podvn m tak vliv pi otoch jak srdenho, tak i ledvinovho pvodu. Zkliduje srden neurzu, tlum i harmonizuje srden arytmie. L i nkter typy zvrat. Je vhodn jej pout pi lb nsledk po infarktu myokardu a v prevenci ischemick 48 49

5)

Hloh obecn

choroby srden. V nkterch ppadech a neekan drazn tlum klimakterick pote. Nejvhodnj lkovou formou je tinktura z kvt, dvkovan v lb 3krt denn, po 30 a 50 kapkch, a v prevenci dvakrt denn, kolem 15 kapek. Me se podvat i nlev, macert a bylinn hlohov balzm. Obvyklou dvkou aje jsou 3 lky denn. Jednotlivou dvku plod pedstavuj asi 2 g. Droga je velmi v h o d n pro geriatrick pouit. Jej sla se nsob s inkem nprstnku a digitalisovch ppravk pi spolenm uvn, ovem zde je teba zven opatrnosti. Lihov roztok se vstebv naprosto hladce, vodn vluhy maj vstebatelnost a tm i innost ponkud men. Pi dodrovn terapeutickch dvek nebyly zjitny dn vnj nedouc inky a nejsou ani znmy dn kontraindikace. Podvnm hlohu hned po prvnch srdench potch se rozhodn oddl vnj pote se srdcem nebo se nkdy dokonce odstran. Hloh meme kombinovat do sms a meme jej dokonce podvat i dlouhodob. V denn praxi se n m velmi osvdila sms, pipraven z 50% hlohov tinktury, 30% katanov tinktury a 20% tinktury z jin a n u dvoulalonho. Dvkujeme obvykle 4krt denn, od 20 do 35 kapek. Livo harmonizuje srden chod, zlepuje kvalitu a prunost cvnch stn a zlepuje prokrven perifrie.
9) 8) 7) 6)

Pouit m obrovsk rozsah od vech problm srdench a po klimakterium. Vtina aplikac je stejn jako v alopatii, hloh ovem krom toho zajiuje napklad n s t u p reakce na srden glykosidy. Infekc pokozen myokard reaguje na hloh mnohem lpe ne na nprstnkov glykosidy. J a k o obecn fungujc aj proti vem srdenm potm, zej m n a ale pi srdench neurzch, plat aj z hlohu. J e d n a k podporuje krevn obh a jednak tm zlepuje zsobovn srdce kyslkem. Nvod je jednoduch: J e d n a ajov lika kvtu hlohu se pelije lkem vac vody a nech 5 minut pod poklikou vyluhovat. Pije se 3 a 4krt denn a doporuuje se vypt dva lky ped spanm. Me se osladit, ale pouze medem, nikoli cukrem. aj z hlohu tak velice pzniv ovlivuje stavy, kdy se srdce svr" nejprve strachem a pak obavami ze srden phody. Jedna ajov lika kvt hlohu se pelije lkem vac vody a nech se 5 minut pikryt stt. Peced a pije se vdy jeden lek ped jdlem a ped spanm. Na vysok krevn tlak je dobr jednoduch t i n k t u r a z hlohu: Deset gram kvt hlohu se nalo do 100 ml lihu 60% a nech se 2 tdny stt. Pak se peced, kvty se vylisuj a tekutina se peliv pefiltruje pes paprov filtr. Skladuje se v mal lahvi a uv 20 a 40 kapek vdy ped obdem a vee, ppadn i ped spanm. Velice se doporuuje tak uvat nlev z hlohu podle ve uvedenho receptu 3krt denn, mezi jdly nebo ped jdlem pi klimakterickch potch. Koncem roku 1994 uvedla Slovakofarma na t r h tekut ext r a k t z hlohu pod obchodnm nzvem Oxycard.
10)

Hloh je v homeopatii znm jednak pro svj inek a jednak proto, e se uvaj j a k homeopatick prostedky z kvt, t a k z kvt s listem, ale i z ersvch zralch plod. Vechny se zpracovvaj podle 2 s pouitm lihu 80% u plod a lihu 90% u kvtu. Zkladn tinktury se oznauj D i a ed se dle lihem 30% a do potence D8 u kvt a D7 u plod. Obecn se uv v potenci D3 a D4 pi dvkovn 3krt denn 6 kapek, po jdle. Uvn me bt dlouhodob. Nejlep ovem je stanovit uvn individuln. 50

51

HLUCHAVKA
HLUCHAVKA BL elehluchavkovitch (Lamiaceae) LAMIUM ALBUM L.
Hluchavka biela (s) (e) Weisse Taubnessel (n) White Dead Nettle (a) Lamier blane (f) Lamio blanco ()

Hluchavka bl je trvalka s lodyhou asi 30 a 40 cm vysokou. Stopkat, srdcovit vejit listy jsou vstcn, hrub pilovit, jemn ochlupen. Bl kvty maj ptizub kalich a typicky pyskatou korunu. Jsou uspodny v pti a osmikvtch polopeslenech. Kvete od dubna do jna, plodem jsou vejit tvrdky. * Hluchavka je velmi rozen pleveln rostlina, nachzme ji v krovinch, na kompostech, v pkopech, na strnch nebo na okrajch les. P e d m t e m sbru jsou pedevm kvty (Flos lamii albi), sbr a n od j a r a a do konce lta nebo asn na podzim. Celou na (Herba lamii albi) sbrme prakticky j e n pro vyuit v koupelch. Z hlediska vkupu je poadovn pouze kvt hluchavky bl, pro vlastn potebu vak meme sbrat i kvt hluchavky nachov (Lamium purpureum L.). Udv se, e i kvt hluchavky lut, zvan pitulnk (Galeobdolon luteum Hudson), m stejn inky jako kvt hluchavky bl. V nkterch starch receptech je dokonce pouvna jen hluchavka lut. V dnm ppad se vak nemusme obvat, e nkter z nich nebude inkovat.
4) 3) 2

X)

Droga obsahuje katechinov tsloviny, slizy, cholin, alkaloid stachydrin, silice, flavonoidy, biogenn aminy, stopy glykosid a dal inn ltky. Na m proti kvtu uvedench ltek mn, ovem obsahuje navc adu minerl a stopovch prvk. 52 53

Hluchavka bl

Droga dovede chrnit sliznice, m inek protizntliv a tlum keovit bolesti. Celkov ukliduje. Harmonizuje menstruaci, tlum menstruan pote a zabrauje nadmrnmu menstruanmu krvcen. V pediatrii je droga vhodn pro lbu pedrdnho trvicho stroj a pi prjmech. Na lze vnitn pouvat jako prostedek pro podporu ltkov vmny. Zevn se pidv do koupel pi hemoroidech, prasklinch na konenku, ale t a k na podporu hojen r a n a poplenin.
6)

5)

Kvt pipravujeme vhradn formou nlevu, na krtkodob asi 1 m i n u t u povarme. Dvkovn je v obou ppadech obvykl. Droga z kvt poskytuje aj n d h e r n zlatav barvy a jemn, ne vtrav vn. Je vhodn i pro dlouhodob uvn. Naov aj m chu ponkud drsnj. Ob drogy jsou vhodn pro jakkoli kombinace. Nedouc inky prakticky nejsou a ani kontraindikace droga nem. Bezkonkurenn se n m osvdil pi een urologick problematiky tzv. lut ledvinov aj fare Ktinzle, sestaven z 5 dl celku zlatoblu, 3 dl n a t svzele syiovho a 2 dl kvtu hluchavky lut. Podvme 3 a 4krt denn, vdy 0,3 litru nlevu, a to pi moovch zntech, kamncch, pi patn innosti ledvin nebo pi zbytnn prostaty. Hluchavka se v homeopatii pouv dost asto a lze ci, e vdy s spchem. Pro vrobu homeopatick tinktury se pouv erstv kvt, kter se upravuje podle 2, s pouitm lihu 70%. Hluchavkov t i n k t u r a se ovem me vyrbt i prostou macerac erstvho kvtu, dostaneme t a k zkladn t i n k t u r u DO. Dle se zkladn t i n k t u r a ed a do potence D3 lihem 35%. Obecn se uv edn D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 1 msce. Plat to ovem i pro tinkturu, vyrobenou macerac. Pouit homeopatickch prostedk je piblin stejn jako v alopatii.
9) 8) 7)

Pro svj pomrn velk obsah t a n i n u byla hluchavka oblbena u ve starovku a byla dokonce slavnm Pliniem doporuov n a pi tkch prjmovch onemocnnch, ale i jako obecn protizntliv prostedek, dle na spleniny, ezn a bodn rny a j i n zrann, na k t e r se pikldaly obklady z nati. Stejn t a k byla doporuovna formou aje na vnitn krvcen. Hluchavkov aj je i vbornm lkem pi lb hemoroid. J e d n a ajov lika kvtu na lek studen vody se nech pouze pejt varem a p a k 10 m i n u t vyluhovat. Peced se a pije 2 a 3krt denn, vdy mezi jdly. Stejn t a k se pipravuje aj pro celkov nervov poslen. Uv se vak vt sklenice vody a p a k se pije 2 a 3krt denn, mezi jdly, slazen zsadn medem. V na lidov medicn se hluchavka odnepamti uv pro regulaci nejrznjch tlnch pochod. Pzniv ovlivuje innost stev, stolici, hormonln funkce u en a reguluje t a k innost prostaty. Uv se jako ajov nlev, zhotoven z jedn ajov liky kvtu na lek vody. Pije se 2 a 3 k r t denn, ped jdlem. Velmi oblben je i vyuit naov drogy ke koupelm. Nejlep prava je macerace a nsledn pejit varem: Byliny dme do vlan vody a nechme pes noc macerovat. P a k ve stejn vod nechme pejt varem a odstavme na 3 minuty. Hork macer t p a k vlijeme do koupele.

10)

54

55

HORICE
HOICE BL ele brukvovitch (Brassicaceae) SINAPIS ALBA L.
Horica biela (s) (r) Weisser Senf (n) White Mustard (a) Moutarde blanche (f) Mostaza blanca ()

Hoice bl je kokvt letnika. Z vlknitho koene vyrst asi pl metru vysok lodyha, dole jakoby ojnn a mrn chlupat. Spodn listy m lyrovit peenodln, vrchn jsou astji trojklann. Kvty vytvej hrozen, maj 4 lstky kalin a 4 do ke postaven lut lstky korunn. Plodem je eule, pokryt tuhmi chloupky, obsahujc lutav semnka. Rostlina je medonosn. ^ Hoice bl je bn pleveln rostlina, kter m rda tepl a su podneb, slunen, chrnn stanovit a vivnou pdu, bohatou na vpnk. Rodov pbuzn ernohoice set (Brassica nigra (L.) Koch) je druhem kulturnm a na mnoha mstech zplanla. Drogou je semeno (Semen sinapis), sbran v ervnu a ervenci, nejlpe rno za rosy. Hlavn inou ltkou je glykosid sinalbin, dle zde nachzme hojnost enzym, olej, sliz a z minerlnch ltek pedevm draslk. Rozdrcenm semen dojde k enzymatickmu rozloen sinalbinu a vzniku ltek, psobcch jako derrivans, tj. prostedk drdc a prokrvujc pokoku a sliznice. Po poit dojde ke zven tvorby aludench v a ke zrychlen peristaltiky stev. Proto drogu vnitn podvme pedevm pi patnm trven s nedostatenou tvorbou enzym a pi ochabnut svalstva trvic trubice. 56 57
5) 4) 3) 2

X)

Hoice bl

Zevn p a k hoin semeno pouvme do drdivch koupel, n a p k l a d protirevmatickch, a t a k na drdiv hoin obklady, z n m jako tzv. hoin placky.
6

^ Z hoinho semene se pipravuje pedevm macert. Bereme 2 ajov liky drogy na sklenici vody, co je zrove celkov denn dvka, k t e r se pije na tyikrt b h e m dne. Pipravmeli z nedrcench semen lihov vtaek, zskme slizov produkt, vhodn pedevm jako profylaktick livo pro ochranu sliznic. Pokud chceme m a c e r t pipravit z rozdrcen drogy, vezmeme dvku polovin, tedy j e d n u ajovou liku drogy na sklenici vody. Zskme t a k mrn prostedek projmav a stomachick pro podporu trven. Kaovit obklady pipravujeme z mlet tzv. hoin mouky, kterou smchme s vodou o teplot asi 40C na kai, kterou p a k roztrme na l t k u a pikldme formou obklad. Hoin semeno se me mchat do sms, ale to se v praxi pli neujalo, a droga se proto aplikuje pouze samostatn. Kontraindikac vnitnho podvn je pedevm peptick ved, ale i vnj poruchy ledvin nebo jater. P i zevnm pouit nepikldme obklad pmo na zancen m s t a a t a k ne dlouhodob. P i k l d m e jej asi na pl hodiny, co zvis hlavn na snenlivosti nemocnho, take dobu, za kterou pokoka zerven a tud m r n zant, si m u s kad vyzkouet s m na m a l m kousku pokoky. e r n hoice psob v tomto ppad razantnji. Hoin obklady jsou vhodn pi akutnch k a t a r e c h hornch cest dchacch, pi revmatickm onemocnn a v neposledn a d je pouvme i ke zlepen prokrven hluboko uloench vnitnch orgn.
9) 8) 7)

Vchoz st pro vrobu homeopatickch prostedk je semeno, kter se sbr ped ukonenm jeho zrn, nejlpe brzy r n o kolem devt hodiny. Doporuujeme je jet krtkodob pesuit. Semeno se pomele na prek a dle se upravuje podle 4 s pouitm lihu 70%. Vzniklou potenci Dl dle edme lihem 40% a do potence D6. Nejastji se pouv edn D3 s dvkov n m 3 k r t denn 10 kapek, ped jdlem. Po t d n u uvn je mono dvky upravit a na 5 k r t denn, n a p k l a d pro poslen trvicho systmu. Pouit je prakticky stejn jako v alopatii, tzn. uv se vnitn i zevn, ke koupelm, obkladm apod. Zajmav je pouit hoinch obklad pi ji zmnnch zchvatech bronchitdy. Kousek lehkho textilu - n a p k l a d pltno nebo jet lpe plenkov m a t e r i l - o rozmrech 35 x 35 cm se namo ve vlan vod a dobe vydm. P a k se rozproste a po jedn s t r a n vydatn posype hoinou moukou. Potom se posypanou stranou pilo na h r u d n k postienho a nech 5 min u t psobit. Tento postup se provd pouze jednou denn, vdy stdav jednou na h r u d n k a podruh na zda. Pouze pi horekch se
10)

me pikldat dvakrt denn, opt stdav na hrudnk a na zda.

Hoice je p r a s t a r o u livou bylinou a t a k v homeopatii m sv irok uplatnn, pedevm proto, e cel p r a v a se dje z a s t u d e n a a bylina neztrc nic ze sv psobnosti. 58 59

HOREC
HOEC LUT elehocovitch (Gentianaceae) GENTIANA LUTEA L. Hoec it (s) (r) Gelber Enzian (n) Yellow Gentian (a) Gentiane jaune (O Gentiana amarilla ()

Hoec lut je trvalka s dlouhm, mohutnm oddenkem. Lodyha je obl, dut a lys a dorst do vky a dvou metr. Listy m iroce vejit a kopinat, doln krtce apkat, horn pisedl. Kvt m jednostrann kalich, lutou korunu a k bzi rozeklanou v pt nebo est rkovitch cp. Bylina se dov ctyhodnho vku a edesti let, co ji nut nkolikrt za ivot vymovat lodyhu. Kvete poprv od tvrtho a ptho roku a od t doby lze tak sbrat koeny. Pstovn je proto mlo rentabiln.
P r o lebn ely je t e b a bylinu pstovat, protoe vechny esk i slovensk d r u h y hoce jsou chrnny. Pirozenm mst e m vskytu jsou h o r s k oblasti, u n s n a p k l a d u m a v a a Krkonoe, na Slovensku Velk F a t r a a Vysok Tatry. Na t o m t o m s t je t e b a dodat, e z hlediska lebn p r a x e se z m n a s j i n m i d r u h y hoce, n a p k l a d h o c e m tolitovitm ( G e n t i a n a asclepiadea (L.) Scopoli) nebo hocem t e k o v a n m ( G e n t i a n a p o n s t a t a L.), nedoporuuje.
3)
2)

1)

Drogou je koen (Radix gentianae), sbran v z ptho a nsledujcch rok rstu rostliny.

Koen hoce je typickm reprezentantem tzv. istch hoin (amara pura), a jsou to amarogentin, gentiopikrin nebo dal. Nachzme zde tak terpeny, alkaloidy, slizy, pektny, inulin i jin ltky.

4)

Hoec lut 61

60

Hoiny peduruj i terapeutick posln drogy. Zanaj psobit ji v stech, kde se vytv vce slin a trvicch ferment. Droga tak tlum dyspeptick projevy pi poruchch funkce lunku, j a t e r a slinivky. Neznmm mechanismem podporuje krvetvorbu, funkce centrln nervov soustavy a lze ji t a k vyut jako obecn tonikum v rekovalescenci po tkch chorobch. Drogu meme pout i zevn na nehojc se a zduel r n y a nkte autoi hovo i o protirevmatickch incch hocovch obklad. Velmi vhodnou lkovou formou je prek, podvan asi 20 min u t ped jdlem, na piku kulatho noe. Z tekutch lihovch forem se n m osvdilo podvn bylinnho balzmu a velmi j e m n efekt vykazuje t a k homeopatick aj ve stednch potench okolo U 5 . Velmi oblben je i hocov vno: tyicet gram drcenho koene pelijeme 1 litrem blho ryzlinku a macerujeme za obasnho protepn asi tden a 10 dn. P a k pefiltrujeme, uchovme v chladnu a suchu a podvme 50 ml, a to t i k r t denn, ped jdlem. Podvn drogy je kontraindikovno pi aludenm a dvancternkovm vedu, pi krvcen ze zavacho stroj a v prvnch tech mscch thotenstv. Velmi opatrn je teba ji aplikovat pi krevn hypertenzi. Drogu meme optimln vyuvat i do kombinac, napklad s omanem, pukvorcem, pelykem, ebkem, mtou, medukou a dalmi. Ve smsi by hoec neml pevyovat podl 15% objemovch. Pi predvkovan me droga vyvolat nevolnost, podrdn sliznic a bolesti hlavy. Pro sv mimodn psoben je hoec tak nkdy nazvn en senem Evropy. Vezmeme 30 g hocov tinktury, 20 g skoicov tinktury a 10 g tinktury chinov. Sms podvme pi poruchch trven, pi horenatch infekcch se zimnic a pi ad podobnch pot. Domnvme se, e je to lk velmi perspektivn, protoe mimo 62
8) 7) 6)

5)

jin vyrovnv energii jin a j ang v lidskm tle. Me jej zhotovit kad lkrna. Hoec lut je typicky posilujc bylina, k t e r pro svou vysokou hokost psob dokonale i pi vych ednch. Proto m sv uplatnn zejmna v homeopatii. Vchoz surovinou pro vrobu homeopatickch prostedk je koen, kopan na podzim, nejlpe v z nebo jnu. Mus to ovem bt koen z byliny, k t e r ji kvetla. Pesuen koen se pomele na prek a dle upravuje podle 4 s pouitm lihu 90%, m dostaneme zkladn t i n k t u r u DO. Tato t i n k t u r a se dle ed lihem 50% a na potenci D5. Obecn se uv edn D4 s dvkovnm 3krt denn 15 kapek, pl hodiny ped jdlem. Pi ppadn nevolnosti pi podvn ped jdlem se doporuuje podvat po jdle. Pouit je prakticky stejn jako v alopatii, i kdy hokost drogy pmo peduruje jej aplikaci. Pouv se prakticky na vechny poruchy trven, na poslen funkce j a t e r i celkov poslen. ) Pi slab funkci jater se doporuuje pelt jednu ajovou liku koene hoce a jednu ajovou liku mty sklenic vac vody a nechat 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme ped obdem a vee jednu vinnou sklenku.
10 9)

63

HRUKA
HRUE OBECN ele rovitch (Rosaceae) PYRUS COMMUNIS L.
Hruka obyajn (s) (r) Gemeiner Birnbaum (n) Pear Tree (a) Poirier commun (f) Peral comn ()

Hrue obecn je statn strom s ervenohndou, lysou a lesklou krou a vej itmi a eliptickmi listy, kter jsou vtinou celokrajn a z sti vroubkovan pilovit. Kvty s obvejitmi korunnmi pltky maj nkdy nepjemn aroma. Plodem je typick malvice - oblben hruka. ) H r u e je pstovan strom, n k d y zplaujc. U n s je hojn rozen v m n o h a druzch. Drogou je list (Folim pyri communis), sbran na j a e , v dob kolem rozkvtu, ale i plody ( F r u c t u s pyri communis), sbran na podzim v dob p l n zralosti. Hruky obsahuj vitamn C, organick kyseliny, tsloviny, flavonoidy, karotin, glykosidy, antokyany, stopy jdu, kolsav mnostv vitamnu P a vt mnostv draslku. V listech nachzme mimo jin terpenov sloueniny a tsloviny. Listy uvme do sms, aplikovanch pi zntech moovch cest a pi tvorb moovch a ledvinovch kamnk, protoe pispvaj k jejich rozpadu nebo psob proti jejich vzniku. Zrove psob i desinfekn. Hrukov va zpevuje stny cv, psob moopudn a luopudn a pzniv ovlivuje i aluden pote. Pro vysok obsah draslku podvme vu jako pomocn prostedek pi poruchch srden innosti a tak tehdy, kdy z jakchkoli dvod musme uvat diuretika. 64 65
5) 4) 3) 2

1}

Hrue obecn

Odvar z hruek nebo z hrukovch kal podvme pi vech chorobch spojench s vymi teplotami a zimnic.
6)

Vhodnou lkovou formou je va. Obvykle podvme 4krt denn vu z jedn stedn velk hruky. Kaly, ale i syrov hruky meme podvat formou odvaru. Drobn nakrjenou hruku nebo hrst kal povarme asi 5 minut ve 350 ml vody a pijeme vlan po doucch bhem dne. Pi vych horekch nebo zimnicch meme dvku zdvojnsobit, ppadn i ztrojnsobit. Listovou drogu pipravujeme jako odvar, vaen 2 minuty, a podvme jej jako normln bylinov aj. Podvn hruek vetn list nem dn kontraindikace, s vjimkou ppadn osobn nesnenlivosti. Kontraindikovan je ovem kombinace hruek s nktermi potravinami, napklad s mlkem v jednom jdle. Listovou drogu zpravidla kombinujeme s drogami moopudnmi a desinfeknmi. Psoben tto drogy je spolehliv. Vedle pitn kry je mon uvaovat i o koupelovm vyuit. Vhodn je zejmna kombinace s listy medvdice nebo brusinky, dle s celkem zlatoblem, bezovm listem, koenem jehlice trnit, s nat pesliky a s nat truskavce. Vrazn urodesinfekn psoben vykazuje t a t o sms: Sto gram nati zlatoblu, po 50 g list hrun a koene celeru (mui) nebo petrele (eny) a po 25 g nati tyminu a listu pravho ajovnku (zelen aj). Podvme 3krt denn 350 ml nlevu, kter meme jet poslit tm, e do kad dvky pidme pl ajov liky tinktury bu z lichoeinice, myrty nebo alvje.
9) 8) 7)

ledni. erstv list se nakrj nadrobno a dle zpracovv podle 3 s lihem 75%. Zkladn esence DO se pak dle ed lihem 45% a na potenci D4. Obecn uvn je v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem, po dobu jednoho msce. Uv se hlavn pi vech potch moovch cest, pedevm pi slabosti moovho mche, dle pi oligurii a pak jako sedativum moovho systmu. Listy hrun jsou tak vynikajcm lidovm lkem proti revmatismu: Sto gram mladch erstvch list pelijeme 1 litrem vac vody a nechme 5 a 10 minut vyluhovat. Pijeme po lcch cel den. innost nlevu se zv, kdy listy ped zalitm run natrhme na kousky. Z list hrun se tak pipravuje lze, kter psob velice inn pi vhezu konenku nebo dlohy. Lep je ovem list planch hrun, kter se pouze pelije vac vodou a nech 10 minut odstt. Potom se piprav sedac lze nebo je mon nad nlevem postien msta pouze naparovat. Nai pedkov kladli velik draz na to jak jst hruky. Plody musely bt dokonale zral, protoe jinak mohou psobit plynatost a zcpu. A pokud nebyly dokonale zral, jedli je peen, co se dokonce doporuuje i dnes, nebo peen hruky maj prv opan inky: psob regulan, stav prjmy a mohou bt pouvny i jako nplasti. V kadm ppad je lep konzumovat hruky upravovan ne syrov.
10)

Jen mlo lid a asto i bylin v, e hruka je krom chutnho ovoce tak dobrou livkou a dokonce i homeopatickm lkem. Zkladem homeopatick tinktury je list, kter se trh na jae, tsn ped rozkvtem, nejlpe kolem poledne nebo tsn po po66 67

HRUTIKA
HRUTIKA OKROUHLOLIST ele hridtikovitch (Pyrolaceae) PIROLA ROTUNDIFOLIA L. Hrutika okrhlolist (s) (s) Rundblttriges Wintergrn, (s) Grosses Birnkraut (n) Larger Wintergreen (a) Pyrole feuilles rondes (f) Pirola ()

Hrutika je trvalka s plazivm, vtvenm oddenkem a vystoupavou lodyhou, vysokou asi tvrt metru. Lodyha je trojhrann, nahoe upinat, listy konat, pezimujc, iroce vejit. Ble nebo starorov zbarven kvty vytvej dk hrozen. Hrutika bvala kdysi astm hostem suchch, stinnch jehlinatch les i listnatch les a luk. Je to rostlina, kter vyhledv kyselej a humzn pdu, psitou i kamenitohlinitou, tedy podmnky, kter jsou u ns pomrn ast, ovem hrutiky pesto stle ubv. Pedmtem sbru je list (Folim pirolae), sbran pedevm na potku kvtu, kter pipad obyejn na zatek lta. Sbr se nejlpe kolem osm hodiny rno. Zejm nejdleitj obsahovou ltkou je arbutin. Dle jsou v droze obsaeny tsloviny, glykosidn vzan aricolin, hoiny, chimafillin, urson a dal ltky. Droga psob pedevm jako urodesinficiens, a podvme ji proto pi zntech moovch cest. Nkte autoi ji doporuuj i pi zntech muskch pohlavnch orgn, varlat, chmovod i prostaty. inn je tak pi pyelonefritid (znt ledvinovch pnviek), zatmco pi glomerulonefritid (znt ledvinovch klubek) se pli neosvdila.
5) 4) 3) 2)

1}

Hrutika okrouhlolist 69

68

6)

Nejvhodnj lkovou formou je lihovodn roztok, kdy na 0,3 litru odvaru, vaenho 3 minuty a asi pl hodiny vyluhovanho, pidme pl a jednu ajovou liku tinktury tto drogy. Jinmi autory doporuovan nlev se n m v praxi osvdil mn, protoe jeho innost je znateln men. Podobn jako medvdice se i hrutikov droga uplatuje pedevm pi alkalick moi.
7)

Pro poslen inku lze drogu kombinovat s listem medvdice nebo s listem brusnice brusinky. Zajmvaje i kombinace s list e m lichoeinice, s n a t celku zlatoblu, s nat myrty vonn a s koenem jehlice trnit. Drogu lze podvat i preventivn s clem pedchzet penosu zntu z trvicho stroj do moovho traktu.
8)

Pi zntu dolnch cest moovch podvme 4krt denn 0,3 litru lihovodnho roztoku, tj. odvaru ze smsi 100 g nati zlatoblu, po 50 g listu hrutiky a kvtu vesu, 30 g listu medvdice, 20 g nati tyminu. Jednu vrchovatou polvkovou lci smsi dme do studen vody, pivedeme k varu, vame 1,5 a 2 minuty a nechme pod poklikou vyluhovat 20 a 25 minut. Do hotovho aje pak pidme pl a jednu ajovou liku tinktury bu z myrty, lichoeinice, list hrutiky nebo z list alvje. Mme-li kyselou mo, bereme ped podvnm aje asi pl ajov liky jedl sody. Vchoz surovinou pro zhotoven homeopatickch prostedk je na rozdl od alopatie cel kvetouc rostlina krom koene. Sbr se na potku rozkvtu, nejlpe dopoledne kolem dest hodiny. Zpracovv se podle 2 s pouitm lihu 80%. Zkladn esence se p a k ed lihem 30% na potenci D3. Tato potence se p a k uv obecn, s dvkovnm jeden tden 4krt denn 8 kapek, ped jdlem, a pak msc 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Uit je podobn jako v alopatii, pedevm ji ale uvme pi potch dolnch cest moovch a pi nkterch potch s pohlavnmi orgny u mu. 70
9)

Tato skromn bylina slouila lidem odpradvna na hojen ran, pedevm vnjch. Na erstv r n y j pikldali zelenou natluenou, suenou natluenou nebo i svaenou ve vn. Na vnitn pote se uvala pedevm ve vn. Vnitn se uvala i pro podporu hojen vnjch ran, ale t a k proti vnitnm porannm. Nejastji se uvala v kombinaci s kostivalem a ebkem. Sms tchto t bylin v mnostv asi jedn polvkov lce se pidala do 0,6 litru prodnho erven h o vna, nechala se 7 d n vyluhovat z a s t u d e n a a p a k se pecedila a pila 3krt denn, po jdle, vdy po jedn vinn sklence. Pi otocch ledvin nebo ledvinovho pvodu se doporuuje odvar z n a t hrutiky a koenu kosti valu. Do 0,5 litru vody se pid 1 ajov lika hrutiky a 2 ajov liky n a l m a n h o kostivalu. Ve se zaheje k bodu varu, nech jen lehce pejt varem a pak se 10 m i n u t nech stt. Pije se zchlazen 3 k r t denn, po jdle. Hrutika je starm livm prostedkem na vechny pote s moovm mchem hlavn na americkm kontinent. T a m je t a k povaovna za nejlep lk proti skrofuloze. Velice se proslavila i pi lb cukrovky, kdy se ovem pouv extrakt. Ped II. svtovou vlkou provdl americk lka Timothy Ashe obshl przkum hrutiky a poslze zveejnil vce ne 200 spnch ppad len vodnatelnosti, poruch zavn, onemocnn j a t e r a plic a zejmna chronickch infeknch katar moovch cest. Nenahraditelnou by podle jeho vsledk mla bt pi sklonu k trvalm zntm, slabosti a ztrt imunity jako reakce na nemoc. Podle nzoru m n o h a odbornk je hrutika bylina budoucnosti.

10)

71

HEBIEK
HEBKOVEC VONN elemyrtovitch (Myrtaceae)
CARYOPHYLLUS AROMATICUS L.
Klinekovec voav (s) r Gewurznelkembaum (n) Clove (a) Giroflier (f) Clavo de espcia, Clavo aromtico ()

' Hebikovec vonn je vdyzelen tropick strom, ve voln prod, dorstajc vky a 20 metr, na plantch pstovan obvykle do vky 10 metr. M hustou, kuelovitou a symetrickou korunu, kmen s etnmi postrannmi vtvemi a hladkou, edavou kru. Listy jsou vstcn, podlouhl, kopinat nebo eliptick. Po vyraen bvaj svtle zelenolut, ale brzy koovat a jsou na lci leskl a tmav zelen. Kvty jsou uspodny v hustch vrcholinatch kvtenstvch nachov erven barvy. Kalich je srostl, tvo jej tyi erven korunn pltky, kter brzy opadaj. Plodem jsou eliptick jedno nebo dvousemenn bobule. Hebkovec je tropick strom, pstovan v mnoha varietch. Hojn zplauje. Drogou a zrove oblbenm koenm je tzv. hebek (Flos caryophylli aromatici), co jsou nerozvit kvtn poupata, sklzen tehdy, kdy se pvodn zelenav barva zan mnit na nachovou. Hebek obsahuje pedevm vysok mnostv silice, podle nkterch pramen a 20%, jej hlavn slokou je eugenol, acetoeugenol, humulen, dle je ptomen terpen caryophyllen, furfural a vanilin. Obsahuje i mal mnostv tslovin, pryskyice a slizu, flavonoidy a olej. " Hebek se hojn vyuv jako koen. M vrazn desinfekn a mstn zneeitlivujc inky. Psob tak mrn drdiv. Bv 72 73 Hebkovec vonn (hebek)
{) l! L>)

hodn vyuvn i v zubnm lkastv a je neodmyslitelnou soust znmch vietnamskch nebo nskch balzm. Lze jej vyut jako innou pms kloktadel, ale v tom ppad je lep pidvat jej formou tinktury do hotovho kloktadla, m vznikne lihovodn roztok. Hebkov silice znamenit tlum citlivost i bolestivost zubnho nervu. Hebkovm ajem, nebo jet lpe lihovodnm roztokem, lze vymvat nehojc se zahnisan rny a bolestiv kon afekce. Me bt tak obsaen v protirevmatickch maznch. Podvn inhalan formou desinfikuje dchac cesty a l prdukov znty. Podle zkuenost ayurvdy podvn v prku ovlivuje povzbudiv innost srdenho svalu. Droga se nejastji aplikuje formou terickho oleje s dvkovnm po kapkch, nebo formou lihov tinktury s dvkovnm 10 a 15 kapek. Meme ale pipravovat i nlev nebo lihovodn roztok. Formou prku dvkujeme obyejn 2 a 4krt denn na piku noe, ped jdlem. S ohledem na velikost hebku jej do livch sms zpravidla nemchme, protoe technicky nelze dost dobe zajistit jejich homogenitu. Je-li pedepsn, pak jej obvykle pidvme po kouscch pmo do smsi, nachystan ji na stku k pprav aje. Uit velkch dvek nebo dlouhodob podvn pokldme za nevhodn, ba nebezpen. Hebek ve smsi s pravm zelenm ajem a tyminem pedstavuje jeden z nejinnjch prodnch desinfeknch prostedk, kter je mono ut nejen pro perorln podvn, ale i pro lebn klyzmata pi tch stevnch infekcch, jakou je napklad plavice. Stejn vhodn je hebek pro oetovn zub a stn dutiny. Psob antibakteriln a preventivn proti vzniku paradentzy a zubnho kazu. Pro tyto ely je nejvhodnj hebkov tinktura: Deset gram hebk a asi polovinu tyinky skoice nalome do 0,5 litru silnj lihoviny alespo edestiprocentn
8) 7) 6)

a nechme 10 a 14 dn uzaven vyluhovat. Pak tekutinu precedme a uschovme v uzaven lhvi. Tinkturou pravideln masrujeme dsn a zuby asi 6krt denn. Ke stejnmu elu, ovem pro vyplachovn, slou nlev z 1 polvkov lce list alvje a 2 kus hebku. Sms se pelije vac vodou, nech 10 minut vyluhovat a pak se peced. sta se vyplachuj podle poteby.
9)

Znm koen, kter se uv v potravinstv, m zrove i nemal lebn inky. Ned se ovem aplikovat bn a vtinou se uv ve form terickch olej. Zsti mohou bt tyto oleje nahrazeny homeopatickou tinkturou. Vchozm materilem je hebek, kter se pomele na prek a dle zpracovv podle 4 s pouitm lihu 80%. Dal edn a na potenci D5 se provd lihem 30%. Obecn se pouv edn D3 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Tinktura se uv vnitn, ke kloktn, ale i zevn vude tam, kde je douc siln desinfekn a znecitlivujc efekt. Osvdenm lidovm r e c e p t e m proti velmi neoblbenm vrsk m , z h y b m a podobnm projevm kolem o je n m e c k recept na nlev z hebku: Pt hebk pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Namoenm kouskem vaty potom potrme pravideln vcekrt denn postien msta. Stejn dobe jako antibakteriln stn voda a souasn pro osven dechu me slouit hebkov olej, kter je k dostn v lkrn. Sta jedna kapka do sklenice vody. Tento olej pomh tak proti bolestem zub. Pi potch se kousek vaty namo do oleje a pak se zavede do kazu v zubu. Stejn dobe pome vloit hebek pmo do bolestivho zubu. Lep je ovem krtce povait 2 a 3 hebky ve vod, a zmknou, a teprve potom je vloit do zubu. Odvarem pak meme vyplachovat sta. Stejn odvar me slouit u neuralgie zub.
10)

74

75

CHEBDI
BEZ CHEBD ele' zimolezovitch (Loniceraceae) SAMBUCUS EBULUS L. Baza chabdzov (s) r Zwergholunder, r Attich (n) Danewort (a) Sureau yeble (f) Yezgo ()

Zatmco ern bez je ke, bez chebd je vytrval rostlina s pmou lodyhou, dorstajc vky asi dva metry. Vstcn listy jsou apkat, jednou a dvakrt lichozpeen, s 5 a 9 pilovitmi lstky a s lupenitmi palisty. Kvty tvo vrcholky, stejn jako kvtenstv ernho bezu. Od kvtu toho se vak kvty chebd li pedevm tyinkami, kter stoj vzpmen, zatmco tyinky kvtu ernho bezu jsou polhav. Kalich kvtuje blav a naervenal. Troj semenn plody jsou leskl ern pecko viky o prmru asi 3 a 4 mm. Bez chebd je hojn rozen rostlina, roste na mtinch, pasekch, v lesnch svtlinch, v pkopech a na rumitch. Je charakteristick svm pomrn silnm pachem. Drogou mohou bt plody (Fructus sambuci ebuli), sbran v pln zralosti v z nebo jnu, nebo oddenky (Radix sambuci ebuli), sbran nejlpe v jnu, ppadn i v beznu nebo dubnu.
4) 3) 2)

1}

Drogy obsahuj kyanogenn glykosid, hoiny, mal mnostv silice, tsloviny a dal ltky.

>J

"> Koen chebd pat k nejinnjm rostlinnm diuretikm a je vhodn na lbu zntlivch stav v moovch cestch. Psob tak na vypuzovn a rozdroben moovch kamnk a psku. Drogu ml ve velk oblib far Kneipp, kter s jej pomoc lil poruchy ledvin doprovzen otoky a tak bl vtoky u en. 76 77

Bezchebd

Bn pipravujeme krtkodob vaen odvar, kter se va asi 1 m i n u t u , a to tak, e do 0,4 litru vody pidme 1 vrchovatou ajovou liku koenov drogy. Protoe chu o d v a r u j e nevaln, pidvme obvykle jet j e d n u vrchovatou ajovou liku korekn drogy, nejastji tyminu. Plody obyejn nesume, ale erstv je pomeleme, a t a k zsk m e vu, kterou prevarme. Na 1 litr vy potom pidme 1 dcl r u m u nebo vodky, 50 g cukru a 1 rovnou ajovou liku kyseliny citrnov. Hermeticky uzaveme a tvrt hodiny sterilizujeme. Takto pipravenou vu podvme pi astmatickch a dnavch potch. Obvyklou dvku in 1 a 2 ajov liky vy denn u dt, 3 a 4 liky u en a 5 a 6 liek denn
7)

6)

inou v dubnu, nejlpe brzy rno asi do devt hodiny. Uv se ovem i va z plod nebo zral plody samotn. Kra se nakrj nadrobno a upravuje se podle 3 s pouitm lihu 80%. Dle se ed a po potenci D4 lihem 40%. Obecn se pouv edn D3 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem, po dobu 4 a 5 tdn. Zral plody, dozrvajc obyejn v z, se upravuj podle 1 s lihem 90%. Dle se ed lihem 35% na potenci D3. Obecn uvn je pak v edn D3 s dvkovnm 3krt den 12 kapek, ped jdlem, po dobu jednoho msce. Dominujc inek je pi vodnatelnosti a vech jejch podobch, dle pro celkov zven vyluovn lue a potu. Vzhledem k tomu, e mnostv obsahovch ltek se velice mn v zvislosti na lokalit sbru, doporuujeme uritou opatrnost a zrove absolutn bezpen recept: Ti gramy kry z koene pidme do 150 ml vody, krtce povarme, nechme odstt a pak pijeme pes cel den. Odvar je moopudn, l tak ledvinov pote, pedevm zadrovn vody, a dokonce i zcpu. Bez zajmavosti nen ani nsledujc lidov recept: Na piku kulatho noe pomlet koenov kry podvme namchanou v horkm mlku. Podvme nanejv 2 a 3krt denn.
10)

Chebd adme mezi prudeji psobc a potenciln toxick drogy. V dnm ppad by nemly bt pekroeny uveden dvky. Plodn drogu nekombinujeme s jinmi drogami, drogu koenovou vak meme pidvat do sms. Doporuujeme ji pimchvat j e n velmi jemn ezanou a jej hmotnostn podl by neml pesahovat 10% objemovch v dokonale promchan smsi. Tyto dvky jsou bezpen, ale celkov doba uvn by nemla pekroit ti tdny.

Vhodn moopudn smsi s o b s a h e m chebd ji odzkouel far Sebastian Kneipp a nen dvod je vylepovat. Jeho protirevmatick aj se sestval ze 2 dl pesliky, 2 dl jalovinek a po 1 dlu koene chebd, listu rozmarny a nati zemlue. Dvkovn je mrn, uvme 2 a 3krt denn ti a tyi polvkov lce. U chebd maj vechny sti rostliny, tedy koen, kra, listy i kvty stejn obsahov ltky, a proto meme pro vrobu homeopatickch prostedk volit kteroukoli st, rozhodujc bude vlastn jen zpracovatelnost. Klasicky se ovem pouv erstv kra z mladch vtviek, sbran ped rozkvtem rostliny, vt78 79
9)

8)

CHINOVNIK
CHININOVNIK LEKAKSKY ele moenovitch (Rubiaceae) CINCHONA OFFICINALIS L.
Chininovnk lekrsky (s) (e) Echte Knigschina, r Chinabaum (n) Cinchona (a) Quinquina (f) Quino ()

Chininovnk lkask je thl, vdyzelen strom se edou, vrsitou krou. M vstcn apkat listy, iroce vejit, koovit, s narudlou ilnatinou. Rov trubikovit kvty jsou uspodny v koncovch latch. Plodem je dvouchlopov tobolka s drobnmi kdlatmi semnky. * Rod chininovnk m tm 40 druh a jejich domovinou je horsk detn prales na svazch Kordiller. Ve svt se pstuje pt hybridnch druh, zejmna v jihovchovn Asii a v Indii.
3) 2

l)

Drogou j e k r a (Cortex cinchonae).

Hlavnmi innmi ltkami jsou chinolinov alkaloidy, vtinou vzan na kyselinu chinovou a chinotslovou. Ze 26 znmch alkaloid jsou nejdleitj chinin, chinidin, cinchonin a cinchonidin. Chinin je plasmatick jed, tlumc etn enzymatick pochody. Kra chinovnku se uv pedevm pi lb malrie a podobnch infeknch chorob spojench se zimnic, vysokou horekou a silnm pocenm. Sniuje horeky a psob protibolestiv. Tlum tak drdivost srdce, take me bt pouita pi arytmii, pi tachykardii, ale tak jako stomachicum pro podporu zavacch proces. Slou i jako nespecifick posilujc prostedek neboli roborans.
5)

4)

Chininovnk lkask (chinovnk) 81

80

Chinov kra se pipravuje formou 10 a 12% odvaru a podv se v dvce 3 a 4 polvkov lce denn. Bn dostupnou formou je tinctura chinae, kterou lze zskat v lkrn. Obvyklou jednotlivou dvkou je 20 a 25 kapek, uvanch 2 a 4krt denn. Stejn dostupnou formou chininu u ns je elezit vno Maltoferrochin. P r o p m vliv na dlohu n e s m se podvat droga v thotenstv, pedevm kvli riziku potratu. Ani pi kojen nen aplikace drogy vhodn, protoe nkter hoiny pechzej do mlka, kter je z toho dvodu kojenci odmtno. Droga nen vhodn pro dlouhodob uvn a uveden dvky nesm bt pekraovny. Pi podvn drogy, ale i lk s obsahem chininu je teba dbt zven opatrnosti, aby u nemocnho nevznikla idiosynkrasie tzn. pecitlivlost vi chininu.
8) 7)

6)

a vykme na reakci organismu. Pokud je reakce pimen, tzn. dojde nejprve k nkolikadennmu zhoren, a potom k pozvolnmu zlepovn, vykme do stabilizace stavu, a potom podme druhou dvku ve vy potenci, zpravidla D30. Tento strom a zejmna jeho kra pispla k jednomu z nejvtch objev medicny - homeopatie. Bude dobr si tento pbh ve strunosti pipomenout. Kdy Dr. Samuel Hahnemann, objevitel homeopatie, studoval a pekldal knihu anglickho neuropsychiatra W. Cullena Matria medica, doetl se, e Cullen pital inek chininov kry na horeku psoben na nervy aludku. Jeliko Hahnemann sm trpl del dobu aludenmi potemi, napadlo ho, e by to mohl vyzkouet sm na sob. A kupodivu u nho zakrtko dolo k velkmu zven teploty se vemi znmmi pznaky malrie, kter se od poloviny estnctho stolet lila jedin chininem. Usoudil z toho, e se jedn o toxick projev lk, kter je druhou stranou mince, tedy lby jeho pot. Zmenoval tud dvky, m dochzelo ke sniovn toxicity, ale zrove ke zvyovn lebn innosti. V praxi to znamenalo v konen podob potvrzen jeho domnnek, ktermi se po lta zabval, e stejn prostedky, kter zpsobuj pote, tyto pote i l", neboli latinsky Similia similibus curantur. Chinin byl a do poloviny osmnctho stolet uznvn jako lk obecn. Jet v roce 1807 byl povaovn za lk asi na 25 rznch nemoc. V kadm ppad nen dodnes dn expedice do tropickch krajin mysliteln bez chininu. V dvjch dobch byla zaznamenna i pomrn etn mrt v dsledku predvkovan pi lb chininem. Znalosti ovem natst pokroily dost daleko, take dnes jsou dvky chininu pedepisovny pesn jak co do mnostv, tak i co do asovch interval.
10)

Chinov tinktura, podvan ve skutench minidvkch od 5 do 15 kapek denn, m v nkterch ppadech neekan pzniv vliv na cvy. Jejich stny jsou prunj a nezanej se t a k siln sklerozujcmi usazeninami. Bylo t pozorovno, e se zlepily nkter psychick alterace. Podle staroindick ayurvdy sms kry chinovnku a kry skoicov nebo jejich tinktur psob jako psychick balzm pi rozruen, zklamn apod. Tinktury mchme v pomru 1 dl chinov na 2 dly skoicov a podvme je v mnostv kolem 10 a 12 kapek, alespo dvakrt denn. Chinin je prastarou homeopatickou drogou. Je vhodn pi pokozen chladem a vborn psob i pi stdavch horekch se zimnic. V homeopatick prav se pouv pi rekonvalescenci po tkch nemocech, zejmna infeknch, po vt ztrt krve a pi unch infekcch se zvratmi. Kra se zpracovv podle 3 a dle se ed a do potence D30. V akutnch stavech podvme nzk potence ji od D l , nejastji vak potenci D3. Pi lb chronickch nemoc se pouvaj potence od D9 do D15. Podme vdy nejprve jen jednu dvku
9)

82

83

CHLUPEK
CHLUPEK ZEDN PILOSELLA OFFICINARUM Schultz.

ele ekankovitch (Cichoriaceae)

Chlpnik obyajn (s)

(s) Kleines Habichtskraut (n) Mouse-Ear Hawkweed (a) Epervire piloselle (f) Pelosilla, Vellosilla ()

Chlupek zedn je trvalka, vyhnjc z plazivho oddenku rici pzemnch, podlouhle vejitch nebo kopinatch, vtinou celokrajnch list, kter dce porstaj tmavozelenou lc. Na rubu nachzme bloplstnat ochlupen. Z pad list vyrstaj plaziv, listnat, koenujc vbky. Lodyha, dorstajc vky kolem 15 a 20 cm, nese jedin konen bor s piblin 50 lutmi okvtnmi lstky. Plodem je miniaturn ochmen naka. Dve platn botanick nzev tto rostliny byl jestbnk chlupek (Hieracium pilosella L.). C h l u p e k je p o m r n hojn pleveln rostlina svtlch les, mez, mtin a cest. M rda spe su stanovit.
3) 2)

!)

Pedmtem sbru a uit je kvetouc na (Herba pilosellae), sbran bhem lta, nejlpe brzy rno kolem osm hodiny.

4)

Droga obsahuje tsloviny, hoiny, pryskyice, sliz, kumarin, flavonoidy, albumin, kyselinu tannovou a dal inn ltky. D r o g a povzbuzuje chu k jdlu a l aluden k a t a r y . Zevn z n pipravujeme velmi inn kloktadlo. Vhodn je i pi dtskm konm onemocnn zvanm mounivka. erstv naklepan listy, podvan formou kaovitho obkladu, l vedy, furunkly a podobn kon afekce. Zevn i vnitn me droga slouit jako inn hemostatick prostedek a je teba upozornit i na jej protizntliv psoben. 84 85
5)

Chlupek zedn

Bnou lkovou formou je odvar, pipraven z 1 ajov liky drobn nasekan drogy na sklenici vody. Obvykl dvkovn p a k in 2 polvkov lce aje, 2 a 4krt denn. Drogu meme mchat do aj, ovem musme zajistit dokonal promchn smsi. Dbme na to, aby hmotnostn podl chlupku ve smsi nebyl vy ne 15%, protoe nkter prce ukazuj, e pi predvkovan by mohlo dojt i k otrav. Pi shora uvedench dvkch se neprojevuj dn nedouc inky. Nedoporuujeme vak podvn v dob thotenstv a pi kojen. Vedle ji uvedench indikac j s m e chlupek s s p c h e m pouili p i lb k a t a r hornch cest dchacch a pi bronchitde. V takovch p p a d e c h m l a ajovina sloen: listu jitrocele 50 g,
8) 7)

6)

koene proskurnku 30 g, nati chlupku 25 g a nati tyminu 20 g. Ze smsi se piprav nlev, kter se podv mezi jdly po pohrech nebo lcch.
9)

Dve jestbnk chlupek, dnes chlupek zedn je bylinka sice n e n p a d n , ale jej inek je pomrn velk. Pro homeopatick ely se sbr erstv, kvetouc na, a to bhem celho lta, nejlpe kolem jedenct hodiny dopoledne. Na se zpracovv podle 3 s pouitm lihu 80%. Dle se t i n k t u r a ed lihem 40% a do potence D7. Bn se uvaj potence D2 a D7, potence D2 na bn aplikace jako v alopatii a potence D7 vtinou jako inn hemostatikum a protizntliv prostedek. Chlupek zedn, nevyhubiteln rostlina vech naich borovch les, je skromn, ale inn bylina pro lbu m n o h a nemoc. Ve svt je velice oblbena, protoe i n n reguluje napklad menstruaci, zejmna jej nedostatenost. Uv se jako nlev z 1 polvkov lce na 0,3 litru vody. Pelije se vac vodou a nech 5 m i n u t vyluhovat. Peced se a pije 3krt denn, ped jdlem. Pi k a t a r u prduek se upravuje stejn, ovem do nlevu se pidvaj pouze 2 ajov liky nat. Uvn je stejn. 86
10)

Podle starch b y l i n k m se chlupek dobe uplatoval pi lb edho zkalu: Bylina se pomele na prek a podv se 3 k r t denn na piku kulatho noe, po jdle. Nezapj se. Pi krvcen z nosu naopak sta, aby se prek pi krvcen do nosu nasval ili t a k zvan upal. Proti neitm a zntm n e h t na nohou i rukou je zajmav recept mexickho byline Horatia Lopeze. Podle nj se uvaj koupele v nlevu nebo obklady z 1 polvkov lce byliny a 0,6 litru vody. Americk lidov receptury tak pouvaj chlupek pi horekch, bronchilnch potch a prjmech. Uvaj nlev z 1 polvkov lce na 0,3 litru vody. Americk lidov litelstv vbec v porovnn s na lidovou medicnou vyuv t u t o bylinu velice hojn a v rznch podobch. Uv se vnitn i zevn jako aj, prek, kloktadlo, obklady, omvn pokoky a dokonce i jako va pro zlepen zraku. Bn se uv na pote se stevnmi katary, na pote jater, bronchilni problmy, na pravu menstruce, ed zkal atd.

87

CHMEL
CHMEL OBECN elekonopovitch (Cannabaceae) HUMULUS LUPULUS L.
Chmel obyajn (s) (r) Gemeiner Hopfen (n) Common Hop, Wild-Hop, Hop (a) Houblon grimpant (f) Lpulo comn ()

Chmel obecn je lianovit popnav dvoudom trvalka s hranatou, a 10 metr dorstajc lodyhou. Vstcn listy jsou stopkat, drsn, jednoduch. Jejich srdit vejit epele jsou rozeklny na ti nebo pt lalok, na okraji pilovitch. Cel rostlina je lznat chlupat, lodyha vyrst z plazivho oddenku. Sam kvty jsou v labnch, sloitch latch, maj ptilist zelenav okvt a pt tyinek. Pestkov kvty rostou po dvou a maj jednolist, tence blanit okvt. Plodem je vejcovit itice. Rostlina je pravotoiv. Chmel se plan vyskytuje t m po cel Evrop. Na mstech hojnjho pirozenho vskytu se zakldaj chmelnice. Drogou je samic plodn itice a chmelov lzky (Strobilus et Glandulae humuli lupuli). Sbr probh na pelomu srpna a z. Tvrzen nkterch autor, e plan chmel je nepouiteln, plat mon v pivovarnictv, ale pro lebnou praxi se osvduje tak chmel rostouc plan. Psob mon mn razantn, ale zato spolehliv. Chmelov lzky obsahuj pryskyice s hoinami, silici s myrcenem a kyslkatmi monoterpeny, flavonoidy a jejich derivty, dle fytoncidy, kter maj antibakteriln a sedativn inek. Krom toho obsahuj jet fytosteroly a vosky. itice maj sloen velmi podobn. 88 89
4) 3) 2)

X)

Chmel obecn

Chmel m rozshl monosti vyuit. Psob sedativn, jeho hoiny podporuj trven, obsahem hormonlnch ltek tlum muskou pohlavn pedrdnost, enm naopak p o m h regulovat menstruan cyklus. Psob t a k desinfekn a antiseptick. Meme jej pout vude pi nervov predrdenosti, pi nespavosti, pi dyspeptickm nadmn a jako pomocn prostedek pi plieni TBC. Fytoncidn psoben se me uplatnit v kloktadlech a v jinch ppravcch s antiseptickm poslnm. Lupulin se zpravidla pedpisuje pmou formou, tedy v prku. Bnou dvkou je 0,5 a 1 g jako sedatvum, uvan 2 a 4krt denn. J a k o hypnotikum neboli uspvac prostedek meme doporuit dvku 1 a 1,5 g asi hodinu ped spanm a dvku 1,5 a 2 g tsn ped spanm. Amatrsk zskvn lupulinu je pomrn obtn, ale meme jej nkdy koupit v lkrn, upraven v tobolkch s hmotnost podle lkaskho pedpisu. Z chmelovch itic pipravujeme nejastji nlev nebo macert. Maximln jednotliv dvka by nemla pekroit 10 g a maximln denn dvka 15 g. Bn dvka in 3 a 5 g, podle poteby ji uvme vcekrt denn. V praxi vychzme z pepokladu, e lupulin i itice maj stejn inek ovem s tm, e psoben itic je znateln slab, a proto jim dvme vtinou pednost ped razantnji psobcm lupulinem. Skladovnm psobnost drogy rychle kles, a proto u star drogy musme volit vt dvky, drogu star jednoho roku radji z pouit zcela vyloume. Za vhodn pokldme pipravit z erstv drogy t i n k t u r u pro pouit na dobu, kdy droga nen k dispozici. Dvkovn tinktury je obvykl. Nejlep je vak homeopatick forma tinktury. Chmel se velmi dobe sn s ostatnmi drogami a je vhodn do kombinac. U erstv drogy volme opatrnj dvkovn. Chmel nen vhodn pro pli dlouh uvn, a proto pokud je n u t n del podvn, pechzme nejpozdji po 3 mscch lby na jinou drogu. 90
7) 6)

5)

Chmel pat k drogm alergotropnm, a proto me pi podvn vyvolat alergickou reakci. Pravdpodobnost vzniku alergie stoup u disponovanch lid s v lebn dvky a s dlkou trvn lby. Proto k lb chmelem pistupujme vdy odpovdn a dvme pednost jeho kombinacm s jinmi bylinami. Spolehliv uklidujc aj pipravme z tto smsi: dva dly chmelu a po 1 dlu koene kozlku, nati meduky a kvtu vesu. Sms pipravujeme formou nlevu a podle poteby meme podvat i nkolik lk denn. Chmel je povaovn za livou bylinou odpradvna a t a k homeopatick zpracovn nen nikterak nov. V homeopatii se zpracovvaj pedevm erstv lzky, z nich se pipravuje esence, ovem vyut meme i erstv chmelov itice, kter zpracovvme podle 3 nebo 4 s pouitm lihu 80%. Dle se ob tinkt u r y ed lihem 40% a do potence D4. Obecn se uv u itic edn D3 a u lupulinu edn D4 takto: u itic 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, jeden tden, dal ti tdny 3krt denn 10 kapek, ped jdlem, u lzek (lupulinu) 4krt denn 12 kapek, ped jdlem, 5 dn, a potom 25 dn 3krt denn 15 kapek. inkem se ob tinktury ponkud li. Zatmco tinktura z itic psob jemnji, tinktura ze lzek psob razantn a navc m speciln inek jako diuretikum, proti pohlavn predrdenosti a tak jako hypnotikum, tedy proti nespavosti. Lze ovem ci, e ob drogy maj pedevm uklidujc inek.
9) 8)

91

CHRASTAVEC
CHRASTAVEC ROLN elettkovitch (Dipsacaceae) KNAUTIA ARVENSIS L. Chrastavec ron (s) e Acker-Knautie, e Ackerhonigblume (n) Field Scabiosa (a) Scabieuse des champs (f) Escabiosa de los prados ()

Chrastavec roln je bn lun trvalka s lodyhou vysokou asi pl metru. Lodyha je srstnat a vyrst z konce loskho oddenku. Tuh, ochmen listy jsou vstcn a vtinou jsou zpeen rozdleny v kopinat a celokrajn krojky. Prvn dva pzemn listy vak dlen nejsou. Kvty vytvej v letnch mscch strboul modrofialovch okvtnch lstk, podepench zkrovem zelench, iroce kopinatch, ttinat brvitch listen. Rostlina je velmi promnliv a u ns roste v mnoha mutantech a varietch. Plodem je naka.
2)

1)

Chrastavec je hojn lun bylina. Roste tak na polch, mezch a v suchch prosvtlench lesch a mtinch. Drogou je kvetouc na (Herba scabiosae), sbran v letnch mscch, nejlpe kolem poledne. Sloen ltek tto drogy je mlo prozkoumno. Nalezeny byly tsloviny, stopy silice, minerln ltky, tanin, mastn olej a nkter dal ltky. Zd se, e droga m fytoncidn inky, pestoe ltky, z nich se obvykle fytoncidy skldaj, zatm potvrzeny nebyly.
5) 4) 3)

Pouit drogy vychz z empirickho poznn ink. Pi vnitnm podvn m droga charakter tzv. krev istc byliny, pod92 93

Chrastavec roln

pruje tedy ltkovou vmnu. Psob svrave a m r n moopudn. Lze ji podvat jako podprnou drogu pi chorobch ltkov vmny a pi chorobch moovch cest, kde zvyuje diurzu a pitom nedrd ledviny. Mrn sniuje h l a d i n u krevnho cukru. Lze ji vyut i zevn, a to na nehojc se rny, kdy se provdj obklady. P i ekzmech a podobnch konch afekcch se pouv omvn nlevem. Z chrastavce pipravujeme odvar, ppadn bylinsk aj. P i pprav odvaru bereme 1 ajovou liku na sklenici studen vody, pivedeme k varu a vame 2 minuty. P a k n e c h m e 15 a 20 m i n u t ustt, precedme a pijeme ped jdlem. P i aplikaci aj z chrastavce nebyly zjitny dn nedouc inky a ani kontraindikace nejsou znmy. S ohledem na mlo probdan chemismus rostliny vak radji volme m e n dvky, k t e r nepodvme dlouhodob, a ped s a m o s t a t n m uvn m d m e pednost mchn do sms. Sms stejnch dl nati chrastavce, nati ertkusu a nati peouru malobornho (Galinsoga parviflora) pouvme na zevn koupelovou lbu nebo lbu obklady i omvnm u rznch konch chorob a afekc. Souasn vak podvme vnitn krev istc aj. C h r a s t a v e c je droga pro homeopatii dost n e z n m , ale rozh o d n proto n e n n e i n n . M dokonce j a k s i speciln psoben, a to proti vem h n i s a v m pochodm, proti nehojcm se r a n m a z n t m . Navc m i jist inek fytoncidn. K t o m u v e m u p a k psob velice m r n . Jako zkladn materil slou kvetouc na, sbran odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou. Droga se rozmln a zpracovv podle 3 s pouitm lihu 70%. Zkladn esence se dle ed lihem 40% a na potenci D3. V tto potenci se pak tak obecn uv pi dvkovn 3krt denn 9 kapek, po jdle, po dobu 4 a 6 tdn. 94
9) 8) 7) 6)

Tinktura se me uvat i dlouhodob. Jej aplikace je v podstat stejn jako v alopatii. V minulosti se v lidov medicn z chrastavce uval pednostn koen. Ten se po umyt studenou vodou suil, mlel na prek a jako takov se zsadn uval - a nebyly to zrovna jednoduch aplikace. Jak vyplv ze zznam starch lidovch bylink, uval se dve pedevm jako prostedek proti cizopasnkm, a sice jedenkrt denn v mnostv 4 g. Stejn se uval i proti bolestem dlohy, a to v mnostv 3krt denn 3 g, po dobu 5 dn, a proti kali, ve smsi s medem v mnostv 4 g a pomru 1:1, kdy se uval po malch dvkch pes den. Dal aplikace byly ve form nlevu. Tak napklad proti epilepsii doporuoval v 18. stolet vchodoesk bylin Vrna nlev z 5 g drogy na 0,4 litru vody, kter se uval 3krt denn. Nlev se nechal se 10 minut ustt, pak se pecedil a pil po doucch pes cel den. Pi vodnatelnosti se uval nlev z 1 polvkov lce na 0,3 litru vody. Nlev se opt nechal 10 minut stt, pak se pecedil a pil pes cel den.
10)

95

CHRPA MODRAK
CHRPA POLN ele hvzdnicovitch (Asteracae) CYANUS SEGETUM Hill.
Nevdza pon (s) e Kornblume (n) Cornflower (a) Bleuet des champs (f) Aciano ()

C h r p a poln je letnika s rozvtvenou lodyhou, dorstajc vky asi pl m e t r u . Pisedl listy jsou stdav, mkk, rkovit a kopinat, celokrajn. Modr bory sed na koncch vtviek. Kvty jsou trubkovit, rozeklan na pt zkch u t . Plodem jsou naky. C h r p a bvala dve velmi hojn d r u h a dnes se stv dky chemizaci pol stle vzcnj. Je to t m vhradn poln rostlina, mimo pole ji nachzme zdka na suchch mezch, v suchch pkopech a na lesnch mtinch, kde je dostatek tepla a svtla a p d a n e n ani pli kysel, ani jednoznan zsadit. Drogou je kvt (Flos cyani), sbran v evnu a ervenci, nejlpe h n e d r n o kolem osm hodiny. Zatmco dve byl poadovn v h r a d n kvt, dnes se s ohledem na velkou pracnost pi sbru astji dodv kvt i s kalichem (Flos cyani cum calyce). Droga obsahuje antokyanov glykosidy, napklad cyanin, dle hoiny, saponiny a minerln ltky.
5) 4) 3) 2)

1)

Dve doporuovan indikace, kdy droga byla pouvna jako prostedek moopudn a luopudn, upadly v zapomenut, a to nikoli snad pro malou innost, ale pro neustle stoupajc cenu drogy. Proto se dnes pouv pouze v ophtalmologii, kde vedle 96 97

Chrpa

poln

svtlku a msku tvo tet nejcennj drogu pro lbu zntlivch i hnisavch onch chorob. Me se ovem podvat i pro podporu chuti k jdlu a k lepmu trven. ^ Pipravujeme vhradn nlev a upednostujeme pitom dvky lehce zven ne obvykle, j a k bylo uvedeno v vodn technick kapitole. Pro zevn pouit pak volme ppravu aj jet koncentrovanjch. Z toho vyplv, e nememe pout sporn dvkovn, a proto lba touto drogou je pomrn nkladn. Samostatn pouvme drogu pouze v ophtalmologii. V ostatnch indikacch drogu mchme do sms, a to pevn z ekonomickch dvod. Droga se dobe sn ve smsi s jinmi bylinami. U ajovin, u nich n m zle na vzhledu smsi, pidvme tuto drogu nejen jako livku, ale i z estetickch dvod. Vzhledem k tomu, e droga je v podstat univerzln, meme ji aplikovat celkem obecn. Kontraindikace nejsou znmy a nejsou znmy ani nsledky predvkovan, take meme drogu ut vude a bez obav i dlouhodob. Proslul on aj byline Thurzy: Vezmeme dva dly kvtu chrpy a po 1 dlu n a t i svtlku, kvtu msku a drcenho fenyklu. Odvar pouvme jako univerzln aj pro on vplachy pi vech onch zntech apod. Chrpa modrk, ale i a d a ostatnch d r u h chrp, kterch je kolem tyiceti, jsou sice byliny pleveln, ale pro uit ve fytoterapii velice uiten a inn. A protoe - j a k u bylo eeno z naich pol a luk velmi rychle miz, je prv homeopatick zpracovn nejen inn, ale i celkov racionln. Pro homeopatick zpracovn se pouv kvt, sbran v dob plnho rozkvtu, obyejn v ervnu, nejlpe dopoledne kolem dest hodiny. Zpracovv se podle 3 s pouitm lihu 90%. Zkladn esence se p a k ed dle lihem 30% a do potence D5. Obecn se pouv edn D3 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, po jdle. Tinkturu je mono podvat i dlouhodob.
9) 8) 7) 6

Uvn je podobn jako v alopatii, navc se t i n k t u r a pidv do ppravk na myt vlas proti lupm, proti vodnatelnosti a pi loutence. Ve svtov alternativn medicn se chrpa asto vyuv pro povrchovou aplikaci na oi a na pokoku. Na unaven oi a pro lidov eeno prosvtlen o slou koupel z 1 polvkov lce chrpovch kvt, kterou pelijeme sklenic vac vody a pikryt nechme 10 m i n u t vyluhovat. P a k n e c h m e pomalu vychladnout a ped aplikac se doporuuje pecedit vluh pes textil. Ke koupelm pouvme bnou on vaniku. P i slzen o meme pout obklady z 1 polvkov lce kvt chrpy a 10 hemnkovch kvt. Ve pelijeme lkem vac vody, nechme 5 a 10 m i n u t stt a precedme. Obklady maj bt vlan. Na unavenou a neprun (nezdrav) vypadajc pokoku pouijeme nlev ze 2 polvkovch lic chrpovch kvt na lek vody. Pelijeme a 10 m i n u t nechme pikryt stt. Precedme a nechme pomalu vychladnout na vlanou teplotu. Na obliej n a n m e mrnm poklepem a stejn t a k oetujeme i k r k a dekolt. Nlev nechme na mst aplikace uschnout bez dalho oeten.
10)

98

99

JABLECNIK
JABLECNK OBECN elehluchavkovitch (Lamiaceae) MARRUBIUM VULGARE L.
Jablnk obyajn (s) (r) Gemeiner Andorn (n)

White Horehound (a) Marrube commun (f) Marrubio ()

Jablenk obecn je trvalka s bloplstnatou, zpravidla odspodu rozvtvenou lodyhou, kter je pm, tyhrann a obyejn dut. Dorst vky kolem pl metru. iroce vejit listy jsou vstcn, vroubkovan pilovit, zespodu ed plstnat. Blav a nafialov drobn kvty sed asi po tyiceti v labnch nepravidelnch peslenech. Koruny kvt jsou typicky pyskat, horn rozeklan pysk smuje vzhru, doln je ir, trojit lalon a ohb se dol. Plodem je leskl a hladk tvrdka. erstv rostlina a nkdy i droga maj pjemnou jablenou vni. Jablenk roste v teplejch oblastech eskho zem na kamenitch strnch, na rumitch apod. Pro liv ely se pstuje, je svtlomiln. Uvanou st je kvetouc na (Herba marrubii albi), sbran od ervna do srpna seezvnm, nejlpe kolem tinct hodiny. Droga m nahoklou, ostej chu. Pi zpracovvn jej jemn prach asto drd dchac cesty. H l a v n m i obsahovmi l t k a m i jsou diterpenov hoiny, s hlavnm laktonem marrubiinem, dle tsloviny, silice, saponiny, sliz, tanin, cholin, lipidy atd. Droga m velmi univerzln pouit, protoe pzniv ovlivuje funkci vech hlavnch orgnovch okruh - tedy dchac cesty, srdce, cvy a krevn obh, trvic t r a k t i oblast vymovn. 100
5) 4) 3) 2)

1/1

Jablenk obecn

101

Droga dle ovlivuje tvorbu lui, psob spasmolyticky v trvicm t r a k t u a lze ji vyut i jako pomrn inn antiarytmikum. Podporuje jatern funkce a neznmm mechanismem pzniv ovlivuje i innost sleziny. Dovede tlumit prjmov onemocnn a uv se rovn pi zntech lymfatickch lz. Zevn se pouv na nehojc se r n y a na r z n kon onemocnn. Uv se i pi chronickm kali, doprovzejcm t formy bronchitidy. Podporuje pli slabou menstruaci. Obvyklou lkovou formou je nlev, podvan neslazen ped jdlem 2 a 3 k r t denn. Vhodn je rovn uvn livho vna nebo bylinnho balzmu. V gynekologii lze pout i homeopaticky pipravovan aj podle Kloudy, nejlpe v potenci kolem U 5 aU9.
7) 6)

Jablenk se vtinou uv v podstat stejn jako v alopatii, vhodou vak je, e po zhotoven tinktury je dostupn vdy v jakkoli podob, napklad pro omvn, obklady nebo koupn pi vnch konch potch. Zde se doporuuje t i n k t u r u nakap a t do vlan vody s maximln teplotou 35C, vdy ovem spolen s tinkturou z dubov kry. T i n k t u r a pro vnitn uvn, slouc pedevm pro velk proitn orgn, se uv v potencch D3 a D10. V potenci D3 se uv pro chronick ppady s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem, a pro ostatn ppady v potenci D10 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek, po jdle. Upozorujeme vak na nutnost dodren doby podvn tinktur, tedy minimln 30 dn, maximln pak asi 60 dn. ) Vbornm a tak pjemnm lkem je jablenkov vno, kter obecn posiluje organismus, hlavn nervovou soustavu. Vroba je jednoduch: tyicet gram rozmlnn suen jablenkov n a t se pid do lhve dobrho blho vna a nech se 10 a 14 d n vyluhovat. Potom se slije, na se vylisuje a ob kapaliny dohromady jemn pefiltruj. Zskanou tekutinu vlijeme do vyplchnut lhve a dobe uzaveme. Pije se vdy ped obdem a ped vee mal sklenika. asto se uv tak velmi jednoduch nlev, pipraven jen z kvt jablenku, kter skvle slou pro pravu srdenho rytmu: J e d n a polvkov lce suchch kvt jablenku se pelije lkem vac vody a nech 10 m i n u t vyluhovat. Peced se a pije jednou denn, vdy ped hlavnm jdlem.
10

Droga se zpravidla kombinuje s epkem, fenyklem, vachtou, ebkem, mtou, medukou a kostivalem. Velmi inn je kombinace s koenem omanu, v kardiologickch indikacch se n m osvdila i kombinace s listem rozmarnu. Droga n e m absolutn kontraindikace, ale doporuujeme radji pracovat s menm terapeutickm rozsahem, protoe predvkovan me vyvolat nedouc reakce. Vtina lid pzniv reaguje na podvn drogy jako mrnho, nespecificky psobcho tonika. V takovm ppad se n m nejlpe osvdilo podvn aje ze samostatn pipraven drogy, do kterho se pidvaj formou kapek nkter osvden adaptogenn drogy, napklad leuzea, eleuterokok nebo en en.
9) 8)

V homeopatii je jablenk sice oblbenou, ale pro jeho dostupnost v alopatickm pouit mlo vyuvanou bylinou. Uv se vhradn erstv list, t r h a n v dob kvtu, nejlpe odpoledne mezi dvanctou a trnctou hodinou. Pprava zkladn tinktury se provd podle 1 a podle tohoto paragrafu se tak potencuje.

102

103

JABLO
JABLO DOMC

ele rovitch (Rosaceae)

MALUS DOMESTICA Borkh.

Jablo domca (s) r Apfelbaum (n) Apple Tree (a)

Pommier commun (f) Manzano ()

* Jablo domc je strom, jeho vtve nekolcovat. Mlad vtvky jsou plstnat, listy vejit eliptick, na bzi zaokrouhlen, drobn pilovit, na lci tence a na rubu hust plstnat. Kvty jsou bl, rov nebo naervenal. Plodem je kulovit malvice - jablko o prmru alespo 5 centimetr, krtce stopkat, sladkokysel, zelen, lut nebo erven. Jablo je typick strom eskch zahrad, pstovan v mnoha kultivarech. Pouitou drogou jsou nejastji j a b l k a ( F r u c t u s m a l i domestici), s b r a n na podzim, v dob pln zralosti. Zdka bv drogou i kvt. erstv jablko obsahuje asi 83% vody, 13% extraktivnch ltek, blkoviny, vlkniny, minerln soli, vitamny, organick kyseliny atd. Slupky obsahuj tanin, krob, barvivo a dal ltky.
5) 4) 3) J)

Jablka jsou vtenm dietnm pokrmem. Ji far Sebastian Kneipp v roce 1886 doporuoval jako pokrm velmi krvi prospn" krajc suchho chleba a jablko. Jablka oboustrann reguluj stolici, pi zcp projmaj, pi prjm stav. Mli bychom je podvat vude tam, kde hroz edmy, i pi loutenkch rznho pvodu. Tak vznamn zlepuj krevn obraz. Pi chorobch srdce, ledvin, pi vysokm krevnm tlaku a pi otylosti doporuujeme jednou tdn zaazovat tzv. Jablen 104 105

Jablo domc

den", pi k t e r m se jed pouze jablka v mnostv 10 a 12 k u s za den. Lid trpc pi odlehen aludku potemi mohou pikusovat kousek ernho chleba. P i vech formch r e v m a t i s m u je vhodn podzimn jablen k r a , pi k t e r se konzumuje po dobu 3 t d n jeden kilogram jablek denn. U tch forem k r u prodloume na 100 dn, co pedstavuje celkovou konzumaci asi 100 kg jablek. P i lb jablenmi produkty se v rmci monost vysthme konzumace lk. Zvltnm prostedkem je mln jablen syrovtka: J a b len mot nebo vno smchme s kvalitn p r a m e n i t o u vodou a s mlkem ve stejnm pomru a ve zahejeme asi na 90C. Psobenm teploty a organickch kyselin se mlko sraz a vzniklou t e k u t i n u p a k pefiltrujeme pes ist pltno. Vrobek pijeme pokud mono vlan a m e m e jej m r n pisladit m e d e m . Npoj je velmi vivn, zlepuje chu k jdlu, ist jazyk, podporuje trven, ist kalnou mo, co je dleit zejmna v geriatrii, sniuje horeku, zlepuje krevn obraz, uvoluje hleny, tlum kael a celkov zlepuje p r b h vivy. Proto je vhodn pi chorobch dchacch cest, pi chorobch trvicho stroj, pi krevnch chorobch, pi celkovm oslaben, pi infeknch chorobch, asto spojench s o d m t n m jdla, v rekonvalescenci apod. V chladnice npoj vydr 2 a 3 dny. Syrovtku podvme v tkch stavech po lcch, pozdji po pohrech, vdy vak mezi jdly, nejvce asi 0,3 litru denn. Meme t a k pouvat jablen aj zhotoven tak, e t e n k pltky jablek pelijeme vrouc vodou a ve n e c h m e asi 10 min u t vyluhovat. Velice se doporuuje pdavek jabloovho kvtu, kter inky zesiluje. Pro denn npoj pipravujeme zkladn sms ze 2 dl list ostruinku lesnho a jablench slupek a po 1 dlu lesnho jahodnku a malinku. Zkladn sms doplujeme v pomru 1:1 a 2:1 bylinnm ochucovadlem, kterm me bt mta, mate106
7) 6)

douka nebo napklad bazalka. Sloen ochucovadla obas mnme, aby se nevytvoil nvyk. Pi nav, bolestech sval a kloub, vysokm krevnm tlaku, potch se srdcem, edmech srdenho i ledvinovho pvodu, obezit, v horkm poas apod. doporuujeme nsledujc npoj: Rno a veer smchme 2 ajov liky pravho jablenho octa (pozor na tzv. ochucen octy, kter jsou z nutrinho hlediska i z hlediska lebnho bezcenn, asto a kodliv) s 1 ajovou likou medu ve sklenici pramenit vody a npoj vypijeme. Plody a jin sti jablon se v homeopatii nevyuvaj, ale pesto je mon i zde vyut lebnch vlastnost tohoto stromu. Je obecn znmo a tak se traduje, e nejhodnotnj st jablka je jeho slupka a e zejmna pod jejm povrchem se skrv nejvt obsah ltek. Jako vechny projevy lidov moudrosti maj i tyto povsti racionln zklad, protoe nejinnj ltky jablka, od minerlnch sol, pes organick kyseliny a po pektiny, jsou skuten obsaeny v ke plodu - v erstv, ale i suen slupce jablka, protoe pi suen slupek se vechny ltky zachovvaj v maximln innosti. Naproti tomu ale je jabloov kvt, pes jeho vzhled a vni, pro homeopatii nepouiteln. Homeopatick ppravek se tedy pipravuje z jablen kry, ovem suen a skladovan pi umlm svtle, protoe prv uml svtlo potencuje innost ltek v ke. Tinktura se pipravuje podle 4 s drobnou odchylkou tak, e se slupky bezprostedn ped zpracovvnm pomelou na prek, jeho jeden hmotnostn dl se smch se sedmi hmotnostnmi dly lihu 70%. Vsledkem je esence v potenci Dl, ve kter se tak pouv. Uv se tak, e nejprve se tden podv 3krt denn 6 kapek, po jdle, a potom 30 dn 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Uv se hlavn pi vysokm krevnm tlaku, chorobch srdce, chorobch ledvin (napklad pi glomerulonefritid) a moovch cest. Jinak se me uvat stejn jako v alopatii, piem je zde opt vhoda monho operativnho pouit. 107
9) 8)

JAHODNIK
JAHODNIK OBECN ele rovitch (Rosaceae) FRAGARIA VESCA L. Jahoda obyajn (s) e Walderdbeere (n) Wild Strawberry (a) Fraisier des bois (f) Fresa, Fragaria ()

Jahodnk obecn je trvalka asi 10 a 15 cm vysok, s vtvenm oddenkem a pzemn listovou ric. Dlouze apkat listy jsou trojetn, pilovit zubat. Podzemn st je rozvtven oddenek. Kvty maj 5 kalinch lstk a 5 blch lstk korunnch. Plodem jsou drobn naky na zdunatlm lku. Krom jahodnku obecnho se ve fytoterapii pouv tak jahodnk vy - truskavec (Fragaria moschata Duch.), jahodnk chlumn (Fragaria viridis Duch.) a dal druhy, kter se odliuj jen nkolika botanickmi znaky a mezi ktermi z hlediska lebnho vyuit nedlme rozdl. Jahodnk je hojn rozen bylina, roste zejmna na lesnatch strnch. Pedmtem sbru je list (Folim fragariae), sbran v dob kvtu, nejlpe v kvtnu, brzy zrna kolem sedm hodiny. Lebn se ovem vyuvaj i samotn jahody.
4)

1)

2)

3)

vitamn C, silici, draslk a dal ltky. Plody jsou siln cukernat a obsahuj pektiny, organick kyseliny, aromatick ltky, antokyan, fragarin aj.
5)

Listy obsahuj flavonoidy, k v e r c i t r i n a kvercetin, tsloviny,

D r o g a m m o o p u d n i n e k a pouv se t a k p i infeknch p r j m e c h . P s o b n a r o z p a d v n moovch k o n k r e m e n t , zlep-

Jahodnk obecn 109

108

suje metabolismus kyselilny moov, sniuje lmavost vlsenic. Jahodnk vtinou zaazujeme do tzv. zkladnch ajovch sms, protoe jeho fyziologick inky jsou mal a pitom pj e m n aromatizuje bylinnou sms. Plody jsou vhodn zejmna pi lb revmatismu. Zpravidla podvme nlev, pi lb prjm ovem pednostn odvar. Droga se pidv do nejrznjch sms a je vhodn i pro dlouhodob uvn. Plody jsou znan alergotropn. Nebezpe vzniku alergie je mono utlumit souasnm podvnm s mlkem, pokud ovem nemocn nen t na mlko alergick. Pstovan odrdy j ahodnku liv inek nemaj. Pokud nejsme alergit, mohou jahody dobe podpoit nai krsu. erstv vytlaenou jahodovou vu - v danm ppad me bt i ze zahradnch jahod - smchme s trochou smetany a naneseme na tv. Nejlep je ponechat sms na oblieji po celou noc a teprve rno ji umt teplou vodou. Velmi pjemn se pije aj, pipraven formou nlevu z list a koen. Ukliduje nervy a celkov tonizuje. V nkterch ppadech barv mo na erveno, co je ovem nekodn. J a h o d n k se v homeopatii vyuv mlo, co je vlastn velk koda, protoe alopaticky psob velmi mrn a je n u t n dlouhodob aplikace, zatmco pi pouit homeopatickch prostedk se doba aplikace pi stejnm inku asto zkracuje a na j e d n u tetinu. Vyuvaj se hlavn mlad listy a plody. Mlad listy svtle zelen barvy se sbraj tsn ped rozkvtem byliny a upravuje se podle 4, protoe obsah vody v nich je relativn mal. Mohou se rozmlnit, rozmixovat apod. Oproti klasickmu postupu je ovem zmnna doba macerace, k t e r in jen 10 dn, ovem j i n a k se postupuje podle zmnnho paragafu. Listy se mus sbrat brzy rno, nejlpe kolem sedm i osm hodiny. Zpraco9) 8) 7) 6)

vvaj se lihem 70%. Vznikl esence pedstavuje potenci D l , k t e r se ed a na D5 lihem 30%. Uv se potence D5, a to 3 k r t denn 8 kapek, ped jdlem. Uit lk je stejn jako v alopatii s t m rozdlem, e inek je zpravidla trojnsobn silnj a aplikace je pitom efektivnj. Esence z erstvch plod lesnch druh j ahodnku se vyrb z dobe vyzrlch plod podle 1 macerac lihem 90%. Potence Dl se zhotovuje ze 2 dl zkladn esence DO a 8 dl lihu 40%, dal potence se pak pipravuj bnm zpsobem vdy z 1 dlu zkladu a 9 dl lihu 40%. Obecn se uv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, ped jdlem, po dobu asi 2 msc. Je to vynikajc prostedek pedevm pro slinivku, veker sliznice stev, aludek apod. Thotn eny nosvaly v minulosti na bie pipevnn pltn vek se suenm listm lesnho j ahodnku, co mlo pivodit levu pi thotenskch obtch.
10)

110

111

JALOVEC
JALOVEC OBECN

ele cypiovitch (Cupressaceae)

JUNIPERUS COMMUNIS L. Borievka obyajn (s) (r) Gemeiner Wacholder (n) Juniper (a) Genvrier commun (f) Enebro, Junpero ()

Jalovec obecn je jehlinat k e nebo i b o h a t vtven stromek, dorstajc vky kolem jednoho m e t r u . Jehlice jsou uspo d n y v trojetnch peslenech. J d e o rostlinu dvoudomou, sam kvty m lutav, samic jednotliv, zelenav, itice bobulovit, zrajc 2 a 3 roky. Plodem jsou iticov bobule o p r m r u kolem 5 a 7 m m , ervenohnd a fialov barvy. Jalovec m r d chud, psit a jalov pdy. Vytv n k d y a t a j e m n vyhlejc houtiny. V esk republice je chrnn, na Slovensku nikoli. Hojn je zejmna na Valasku a na moravsko-slovenskm pomez. Plody (Fructus juniperi) se sbraj na podzim druhho roku. Po usuen maj pryskyinat aroma a koenitou chu. Devo (Lignum juniperi) se sbr na podzim a v zim. V esk republice je sbr zakzn a pro farmaceutick ely se jalovec dov, zejmna z Albnie. Nejdleitj obsahovou ltkou je silice, bohat na terpeny. Dle zde nachzme cukry, pryskyice, tsloviny, lavonoidy, hoinu juniperin, vitamn C, organick kyseliny, soli vpnku a draslku, kauuk, terpinol, prchav olej a dal inn ltky. Jalovcov drogy p a t m e z i liva, jejich i n d i k a n o k r u h byl v modern fytoterapii zcela pehodnocen. Jalovinky napklad psob jako vysoce inn diuretikum, ale pitom drd ledvi112 113
5) 4) 3) 2)

!)

Jalovec obecn

ny, take byly z uvn v urologii vyazeny. Jejich domnou se stala revmatologie, kde se uplatuj v lb bolest kloub a ptee. Umj tak zlepit trven, odstranit bolesti aludku spojen s nedokonalm trvenm a zlepuj hospodaen organismu se lu. Jalovcov silice, podvan zevn vhodnm zpsobem napklad ve form mast nebo oleje, psob drdiv, a to jak lokln, tak i na reflexnch plokch pslunch orgn. Me sej ut jako derrivans, tedy drdivho prostedku, zlepujcho mstn prokrven a urychlujcho hojiv reparan procesy.
6)

Nejastji pouvanou lkovou formou byl dve nlev z drcench j alovinek, podvan pro sv moopudn psoben. Od takovho uvn se ustupuje ajalovinky se obyejn podvaj syrov, k pm konzumaci formou rznch kr. Nkte autoi rad pi uvn celch plod nepekroit dvku 4 a 6 kus denn. To je ovem podle naeho nzoru znan alibismus, kter sniuje lebn inek. Pi vnitnm pouvn se podv silice v dvce 2 a 5 kapek, ovem velmi opatrn, nejlpe rozmchan teba v troce mlka. astj je ovem zevn podvn silice pi neuralgich, artralgich apod. Z jalovcovho deva se zsadn pipravuje odvar.
7)

tohoto dne zaneme mnostv bobulek opt plynule po jedn sniovat na zkladn dvku, take napklad 22. den snme u jen 3krt 20 bobulek. Cel kra trv 42 dn. Kadou dvku pitom dkladn rozmlnme a zapijeme pllitrem pkovho aje. Zkrcenou kru s bodem obratu pi 3krt denn 15 kulikch pouvme pi aludench potch vzdorujcch mrnj lb. Kru lze opakovat nejdve po pl roce, doporuujeme ji vak provdt jen jednou za rok. Z lby jsou vak vyloueny osoby, kter prodlaly znt ledvin jakhokoli typu ped mn ne 5 lety. V ppad alergie na jalovinky, co je dost vzcn, me nemocn zat vnmat bolest ledvin ji pi lehkm poklepu. Pak ovem musme lbu ihned peruit a nkolik dn pouze pijeme urologick aj, dokud bolest neustane. Dal pokraovn lby je ovem zcela vyloueno. Tato monost je sice natst velmi dk, ale je nutn o n vdt. Droga z jalovce v alopatick form m bohuel relativn malou monost vyuit, protoe v dan podob je krajn nevhodn pro nemocn s jakoukoli pot ledvin a v irch souvislostech tak ltkov vmny, co podle naich zkuenost reprezentuje vce ne edest procent na populace. Proto prv homeopatie umouje pouvn jinak nepouitelnch ltek z jalovce prv u tchto ppad. Homeopatick esence se vyrb z erstvch plod, sbranch v obdob jen a listopad, nejlpe kolem jedenct hodiny dopoledn. Jalovinky co nejvce rozmlnme a upravujeme podle 4 lihem 75% po dobu 8 dn. Zskme tak esenci Dl, kterou pak dle edme lihem 30% a na potenci D4, ve kter se pevn uv. Ve vzcnch akutnch ppadech doporuujeme potenci D14, s dvkovnm 4krt denn 9 kapek, po jdle, po dobu 7 tdn. V potenci D4 se uv 3krt denn 7 kapek, po jdle, po dobu 30 dn. Jak u bylo eeno, aplikace je stejn jako v alopatii s tm, e neplat omezen ani pro nemocn s ledvinovmi potemi. 115
9)

V souasnosti se ajov forma pouv pouze v ajovch smsch s drcenmi jalovinkami. Vhodnmi doprovodnmi drogami jsou napklad ves, koen jehlice, koen lkoice, koen libeku nebo na rdesna ptaho. Pi lb jalovcem je nutn znan opatrnost. Absolutn kontraindikac je glomerulonefritida, nefrosklerza a relativn kontraindikac je gravidita a prbh kojen.
8)

Podle Kneippa, Weisse a France se jalovcov kra uv pi revmatickm a zntlivm postien kloub a ptee takto: Prvn den snme 3krt denn 1 jalovinku, druh den 3krt 2 jalovinky, tet den 3krt 3 jalovinky, a tak postupujeme a po 21. den, kter je bodem obratu, kdy snme 3krt 21 bobulek. Od 114

JANOVEC
JANOVEC METLAT
ele bobovitch (Fabaceae)

SAROTHAMNUS SCOPARIUS Wimmer

Prtnatec obyajn (s) r Besenginster (n) Broom (a) Genet de balais (f) Retama de escobas ()

Janovec metlat je a jeden metr vysok poloke se zelenmi, lysmi, hranatmi, prutovitmi vtvemi, dce porostlmi drobnmi troj etnmi lstky. Velk py skate kvty jsou jasn lut. Kvete v ervnu. Plodem jsou lusky. Janovec m rd okraje les a such, psen pdy. Vpencovmu podkladu se vyhb. Drogou je kvt (Flos spartii scoparii), vjimen kvetouc konce vtviek. Droga je zaazena mezi prudce psobc a toxick. V souasn dob se uv ojedinle. Droga obsahuje etn alkaloidy, vdm je spartein, dle cytisin, genistenin, sarotamin, lut krystalick glykosid scoparin a dal ltky jako silice, organick kyseliny, lut barvc hoiny apod. Akoli je bylina oznaovna za jedovatou, jej toxicita se neme srovnvat se skuten" jedovatmi bylinami, teba s rulkem, omjem apod. Proto me bt pi opatrnm podvn pouvna i vnitn. Na pelomu 19. a 20. stolet byly inn ltky drogy intenzivn zkoumny pedevm jako kardiotonikum. Pak byla droga vytlaena digitalisem (nprstnkem) a jet pozdji syntetickmi ltkami. Proto bylo od aplikace v tto oblasti uputno. 116 lil
5) 4) :)) 2)

1)

Janovec metlat

Janovec metlat byl oblbenou bylinou byline Karla, kter ji uval zejmna k lb proteinurie, tzn. na odstraovn blkovin v moi. Podval drogu jako nlev po jdle nebo mezi jdly, obyejn denn 4 pohry po 100 a 125 ml. Dle j pidval do sms, urench k rozpoutn nebo vyhnn ledvinovch kam e n a psku, a pi ezavce, doprovzejc znty dolnch cest moovch. Vnitn se podv nlev. Pi pouit drogy samostatn se podv po pohrech, pi kombinaci s jinmi bylinami pak po lcch. T i n k t u r a m podobn inky jako adrenalin, zastavuje krvcen zub, z nosu, i krvcen gynekologick. Je tak lkem volby pi pornch bolestech hlavy. Dvkovn u en je 15 a 20 kapek, u mu 20 a 25 kapek a 4krt denn, ped jdlem. Nepodv se ovem dle ne tden. Uveden dvky nesm bt v dnm ppad pekroeny a droga samotn nen vhodn pro dlouhodob podvn. Hranin dobou je asi jeden msc. Drogu pokldme za zastaralou. Pi aplikaci se mus dbt na to, aby neobsahovala semena, k t e r jsou z cel byliny nejtoxitj. Bylin Franc ml spch pi podvn tto drogy pi nkterch formch srden slabosti, mlo reagujcch na bnou farmakoterapii. V na praxi dvme pednost vnitnmu podvn drogy v homeopatick podob, j a k je uvedeno dle. Pi vnj aplikaci pak naopak volme koncentrovanj nlev, hlavn pro omvn ekzm a psoriatickch loisek. U Messgua jsme se pouili o velikch spch pi aplikaci drogy pro koupel rukou a nohou. Provdme vdy jeden den koupel rukou a druh den koupel nohou, posta vdy 10 minut. Koupele vznamn podporuj vyluovn moe, zejmna u starch mu. Doba lby me bt neperuovan a 3 msce, koupele se berou denn nebo obden. Krom toho t a k mrn zvedaj krevn tlak a pzniv ovlivuj funkci lz s vnitn se8) 7) 6)

krec. Plat to pedevm u poruch ttn lzy, kde aplikaci tto byliny povaujeme za jednu ze zkladnch lebnch metod. Vhodn je pouit homeopatick pravy janovce zejmna v kardiolgii jako kardiotonika a pak v oblasti moovch cest (ledvinov kameny, znty moovch cest). Homeopaticky se esence pipravuje z erstvch kvt, kter se sbraj v dob nejvtho rozkvtu, tj. v beznu a dubnu, nejlpe kolem patnct hodiny. Upozorujeme, e suen kvty, pouvan nkdy v alopatii, nejsou pro homeopatii vhodn. erstv kvty se zpracovvaj podle 2. Podvme obvykle tinkturu v potenci D3.
9)

118

119

JARMANKA
JARMANKA VYSI elemikovitch (Apiaceae) ASTRANTIA MAJOR L. Jarmanka via (s) (e) Grosse Sterndolde (n) Greet master wort (a) Astrance larges feuilles (f) Astrancia mayor ()

' Jarmanka vy je asi pl metru vysok trvalka s lodyhou po cel dlce chud vtvenou a mlo olistnou. Pzemn listy jsou velmi dlouze apkat, obvykle ptidln dlen, obvejit, pilovit zubat. Drobn bl kvty stoj v malch labnch nebo vrcholovch okolcch. Plodem jsou asi 5 mm dlouh naky. Kvete v ervenci a srpnu. Jarmanka je hojn, roztrouen rostouc bylina. Meme j najt ve stinnch lesch a vlhch houtinch. V minulosti bval hlavn drogou oddenek (Rhizoma astrantiae), sbran na podzim. S ohledem na jeho mrnou toxicitu, vyvolvajc obas nevolnost, se dnes vce uv droga naov (Herba astrantiae), kter se sbr v dob kvtu, nejlpe mezi devtou a destou hodinou. Droga m aromatickou vni a koenitou chu. Droga je mlo prozkouman, z obsahovch ltek se udvaj pedevm silice, hoiny, saponiny a tsloviny. ' Jarmanka se uv hlavn pro zlepen trven a jako prostedek moopudn. Zevn se uv jako antialergikum - k proplachm nosu pi alergick rm, k omvn a koupelm ekzm apod. V nkterch ppadech lze inhalac potlait zanajc astmatick zchvat. 120 121
4) 3) 2)

Jarmanka vy

Podvme bu nlev, a to pi zvyovn chuti k jdlu, nebo odvar pro zevn pouit. Je ovem mon aplikovat i prek, 4krt denn na piku kulatho noe a pl ajov liky. V ppad vyuit pro inhalaci se va 1 polvkov lce drogy asi v 1 litru vody a inhaluje se maximln 10 minut, jednou nebo d v a k r t b h e m dne. Naov droga se bn pidv do ajovch sms, co pokld m e za vhodnj ne s a m o s t a t n pouvn. Droga n e n vhodn pro dlouhodob podvn, t a k nedoporuujeme uvat vy dvky. Protialergick psoben je sice v a d ppad velmi vrazn, ovem ped prvnm pouitm doporuujeme opatrn otestovn osobn snenlivosti. Drogu nedoporuujeme t h o t n m a kojcm enm. P i nechutenstv se n m nejlpe osvdila forma bylinnho balzmu, jeho pprava je popsna v obecn sti 1. dlu. Protoe j a r m a n k a nen z hlediska fytoterapeutickho vyuit pli p r o b d a n bylina, co samozejm omezuje monosti jej aplikace, je jej homeopatick aplikace velmi vhodn, nebo dv vyniknout m n o h a nesporn uitenm vlastnostem tto byliny. Homeopaticky se zpracovv erstv list, sbran v ervnu a ervenci, obyejn kolem dest hodiny dopoledn. List se zpracovv podle 2 lihem 90%. Vznikl esence m potenci DO a dle se ed lihem 30% a do potence D4. V tto potenci se obecn uv 3 k r t denn 8 kapek, po jdle. Aplikace homeopatick t i n k t u r y je nejvhodnj prv jako antialergikum, zejmna pi alergickch projevech na pokoce. V tch ppadech se uv vnitn i zevn ve form mazn, obklad. Nejvhodnj vyuit j a r m a n k y je ve svt u v d n o p e d e v m pro zven tvorby aludench v. Vynikajc je ji z m n n b a l z m , k t e r m e m e zhotovit nsledujcm zpsobem: Osmdest gram suen nat j armanky pidme do 175 ml lihu nebo 122
10) 9) 8) 7)

6)

alkoholu 40% a 4 dny nechme pikryt stt. Potom pidme jet 200 g medu, promchme a znovu nechme 5 dn stt. Potom peliv propasrujeme pes stko z uml hmoty nebo nerezu. Uvme 3krt denn 1 ajovou liku tak, e 1 liku balzmu rozmchme ve 125 ml prevaren vody a uvme ped jdlem. Je zajmav, e u Matthioli doporuoval podobn podvn j armanky v tzv. medov bece. Jako prostedek proti ledvinovm kamenm a na ledviny vbec se doporuoval pak odvar ve vn: Pldruh ajov liky pidme do 0,3 litru ervenho vna a nechme 3 minuty na mrnm ohni vait. Pak nechme 10 minut odstt a precedme. Pije se pouze jedenkrt denn. Odvar pomh rovn proti dn, co je je logick v souvislosti s innost ledvin, psob proti kem a zrove posiluje nervovou soustavu. Meme ovem pout i nlev z 1 ajov liky nat na sklenici vody: Na pelijeme vac vodou a nechme pikrytou 10 minut vyluhovat. Pijeme 3krt denn, ped jdlem.

123

JASAN
JASAN ZTEPIL
eleolivovitch (Olivaceae)

FRAXINUS EXCELSIOR L.
Jase thl (s) (e) Gemeine Esche (n) Ash Tree (a) Frne lev (commun) () Fresno elevado ()

J a s a n ztepil je mohutn, pozd puc strom se vstcnmi, kimostojnmi, lichozpeenmi a sedmojammi listy, na obvodu oste zoubkovanmi. Kvty jsou oboupohlavn, ale t rozlien na sam a samic, dvouetn. Plodem jsou kdlat naky, visc v hustch svazcch. J a s a n p a t k tzv. zkladnmu souboru evropskch smench nebo listnatch les. Najdeme jej v lunch lesch, stejn jako ve spoleenstvech horskch porost. Drogou je list (Folim fraxini), sbran v letnch mscch. Sbr m e jednotliv listy z lichozpeench listovch veten. J e n vjimen se sbr i k r a (Cortex fraxini). Listy obsahuj cukry, pryskyice, flavonov glykosidy, kumarinov ltky, organick kyseliny, silici, tsloviny, glukosid fraxin, t a n i n , inositol, kauuk, m a n i t a dal inn ltky. Droga psob moopudn a zvyuje vyluovn kyseliny moov. Proto je jej podvn n a m s t pi revmatismu, dn a urtov urolitiaze. Obsahov l t k a m a n i t zpsobuje m r n projmav inek drogy, kter se uplatuje zejmna v pediatrii. Zevn je droga doporuovna zvlt k omvn nehojcch se r a n , dekubit (odleenin) a brcovch ved. Vhodn je podvn drogy pi vech infeknch a horenatch stavech.
5) 4) 3) 2)

1)

Jasan

ztepil

124

125

^ Obvyklou lkovou formou je nlev, ovem u edm ledvinovho pvodu se zd, e lpe inkuj vysok potence homeopatickho aje U 1 0 a U 1 2 . V r e vmatologii jasanov list kombinujeme zejmna s kvtem tuebnku, listem ernho rybzu, ale inn je i kombinace s koenem jehlice, kvtem vesu a nat rdesna ptaho. Pro koupelov vyuit se n m jako mimodn vhodn jev kombinace s nat tyminu. Podvn drogy nem dn vnj kontraindikace a nejsou znmy ani nedouc vedlej inky.
8) 7)

Nejelnj aplikace jsou pi nemocech ledvin se zadrovnm vody, pi kloubnch onemocnnch (vyplavovn sol) a tak jako pomocn prostedek pi lb cukrovky, kde ovlivuje zejmna hladinu cukru v krvi. Me se vyut i pro vplachy, obklady a koupele, zejmna pi brcovch vedech. Velice oblben strom, a to u z dob pvodnch americkch obyvatel, je jasan americk (Fraxinus americana), kter se ovem od naeho jasanu ztepilho pli neli. Nkdy se mu tak k strom Amerian, nejen proto, e z nj vyrbj profesionln baseballov plky, ale pedevm pro jeho vestrannou uitenost. Ze deva jasanu americkho se vyrb skoro ve, jak kaj Amerien: od kostelnch lavic pes atletick nad a po lebn prostedky. Prvn osadnky Ameriky pouili Indini nejen o jeho monm vyuit, ale i o medicnsk uitenosti vech jeho st. Indini z Connecticutu lili tvou jasanu vnj ndorov onemocnn, co bylo oveno Lonnim. U kmen ve stt Maine pouvali odvar z list jako antiseptick prostedek pro vyistn en po porodu. Kmeny Delaware pipravovaly aj z kry jako prostedek proti vedm v hlav a ekzmm. Caj z list jasanu tak slouil k vyhnn cizopasnk z tla. Semeno jasanu americkho se odedvna uvalo jako afrodisiakum, diuretikum, pro podporu chuti k jdlu a proti horekm. V 19. stolet doporuovali amerit lkai uvn jasanu msto kamence proti drobnm krvcenm, k podpoe dven a pro celou adu dalch pot. Jasanov list je krom jinho i vbornm prostedkem proti sklerze: Dvacet pt gram suench list se pid do 1 litru studen vody a nech krtce zavait, pak se nech 10 minut vyluhovat a peced se. Pije se po trokch pes cel den. Podobn se zhotovuje z 1 polvkov lce na lek vody odvar, kter se opt nech pejt varem, 10 minut vyluhovat a pak peced. Je tak innm prostedkem proti sklerze, ovem pije se 3krt denn mezi jdly. 127
10)

J e d n a z vhodnch protirevmatickch ajovch sms m nsledujc sloen: tuebnk jilmov (kvt) 100 g j a s a n ztepil (list) 50 g ern ryb z (list) 50 g tymin (na) 30 g jehlice trnit (koen) 20 g

Podv se formou bylinskho aje v mnostv asi 0,75 litru denn. Tento aj se pije pmo z termosky podle nvodu uvedenm v 1. dlu. Jasan ztepil jako zdroj homeopatickch prostedk nen pli znm, co je koda, protoe jasan m vcelku dominantn postaven v oblasti vyluovn tekutin a sol z lidskho organismu a tak pi cukrovce. innost homeopatick jasanov tinktury je ovem ir, krom jinho psob i jako laxativum, zevn pi otevench ranch a brcovch vedech. Pro homeopatick zpracovn se erstv lichozpeen list sbr od kvtna do srpna, nejlpe kolem trnct hodiny. List se maximln rozmln a zpracovv pak podle 2 s lihem 70%. Zskme tak zkladn esenci DO, kter se dle ed lihem 40% a do potence D5. Obecn se uvaj potence D4 a D5 pi dvkovn 3krt denn 7 kapek, ped jdlem, pod dobu 30 dn. 126
9)

JEMEN
JEMEN DVOUADY elelipnicovitch (Posceae) HORDEUM DISTICHON L. Jame dvojradov (s) (e) Zweizeilige Gerste (n) Tworow Barley (a) Orge deux rangs (f) Cebada pamela ()

Jemen dvouad je jednolet kultivovan obilovina se stbly asi jeden metr vysokmi, se dvma adami fertilnch klsk a ve zralosti se dvma adami obilek. Veteno je pevn, nelmav, na hranch chlupat, plucha stednho klsku m v trojici a 15 cm, pluchy postrannch klsk jsou uat, obilky zpravidla okoral.
2) >)

1}

Jemen je vhradn pstovan rostlina.

Pouvanou drogou bvaj obilky (Fructus hordei), znm jako obilovina jemen, nkdy ovem i jen slma (Stramen hordei).
4)

Jemen obsahuje a 30% vlknin, 40% krobu, 10% dextrinu, 3% maltzy a glukzy, 11% blkovin, 2% tuku, 3% minerlnch sol, pedevm kemiitch, horenatch a fosforench, a mal mnostv dalch ltek. Z jemene se vyrb slad a kroupy. Far Sebastian Kneipp psal:... ml-li nemocn horeku, srel ji inn vodou z jemene. Tehdy nebyli lid tak nervosn, jako dnes (1888!). Voda tato jest lutohnd a chutn dosti dobe. Voda z jemene m troj inek: chlad, oisuje a vyivuje. Posta svait rozemlet jemen ve vod a kadou hodinu nemocnmu podat dv nebo ti polvkov lce. Kdo je nemocen na jtra, ml by brt kadou hodinu jednu polvkovou lci odvaru z jemene. Lep je pipravit odvar z jemene spolu se temi lstky muktu. Odvar ist i aludek.
128 129
0)

Jemen dvouad

Chceme-li psobit na ledviny, mli bychom spolu s jemenem vait trochu rozmarnu. Mo se zakal, ale ledviny tak vyist. Jen odvar je inn i pi zevn aplikaci, v podob obkladu na otoky. Obklad se ovem mus mnit kadou hodinu a lba provdt nkolik dn." Ke Kneippovm doporuenm jist nen teba nic dodvat, snad jen to, e sladov vtaek je pokldn za velmi vivnou potravinu a je doporuovn v rekonvalescenci po tkch onemocnnch a tak tehdy, je-li njak vydatnost vivy ohroena. Vtaek je tak obsaen v ppravcch Malcao, Ovomaltine a dalch. Tzv. j e m e n n voda neboli jen o d v a r se p i p r a v u j e povaenm 1 polvkov lce mletho jemene asi po dobu 5 minut, maximln vak 8 minut, v 0,3 litru vody. Ped uvnm je mon jej pecedit. Jenou slmu vame 10 minut, vvar se pouv pro zevn koupelov oeten, a proto se tak doporuuje vt koncentrace.
7) 6)

odvar nechme 15 m i n u t u s t t a pak jej odpaujeme v lzni t a k dlouho, a zstane asi 300 ml extraktu. Ten p a k konzervujeme pidnm 300 ml lihu 96%, ve protepeme a na paprovm filt r u pefiltrujeme. E x t r a k t o potenci DO p a k edme a na D3 lihem 60%. Tinkturu edn pidvme do sms tinktur, kter slou pro regeneraci a posilovn. Podl jemene by pitom neml pesahovat 35% vsledn smsi. ) p r o velice zeslbl jedince nebo pro rekonvalescenty po tkch chorobch doporuujeme dal jenou vodu, t e n t o k r t podle Stacha, kter uvd ti zpsoby ppravy: 1. Sedmdest g r a m potravinovho jemene se va v 0,75 litru vody, peced a nech vychladit. Pije se chladn. 2. Ti h r s t i jemene se va 3 hodiny v 1,5 litru vody. Peced se a cel mnostv se vypije natikrt, pes den. 3. Sedmdest gram neloupanho jemene a 35 g opranch a nakrjench rozinek vame v 1,5 litru vody, a jemen poprask. Vyvaenou vodu doplnme a opt krtce vame. P a k precedme a nechme vychladnout. Potom do chladnho odvaru pidme k r u ze 3 citrn, 70 g r a m suchar a nechme 2 hodiny stt. Precedme, pidme 0,15 litru vna a 4 lce ovocnho sirupu nebo cukru. Promchme a uvme pes den. Pes noc skladujeme v chladnice. Na nzk krevn tlak velmi dobe psob syrov kae z jemene: Vezmeme 2 a 3 lce sladovho jemene, pomeleme na kvovm mlnku a smchme se 2 a 3 polvkovmi lcemi studnin nebo minerln vody bez uhliitan (neumiv). Nechme alespo 8 hodin pikryt talem stt. Bu rno, nebo veer ped jdlem rozmchme s erstvm ovocem a snme. Odvar z jemene se podv i malm dtem pi zntu tlustho steva: Deset a 15 g jemene dme do 0,5 litru studen vody a 10 m i n u t na velmi m r n m ohni pikryt vame. Odstavme a nechme 25 m i n u t vyluhovat, pak precedme. Pes cel den podvme dvky po 2 a 3 polvkovch lcch. 131
10

P o d v n j e m e n e n e m vnj k o n t r a i n d i k a c i . Ani j e m e n a n i jenou s l m u zpravidla n e m c h m e do bylinnch sms.

8)

O d v a r z jen slmy pouvme p i koupelch nebo na obklady m s t postiench l u p e n k o u i tmi formami ekzm, nebo na koupele n o h o u p i bolesti kloub a pi edmech v oblasti kotnku. Koupel m trvat 10 a 15 m i n u t a provd se obyejn obden. Cel k r a p a k trv 3 tdny. T i n k t u r a z jemene se samostatn v homeopatii neuv celk e m oprvnn, protoe n e m vraznj liv inky. Na druh stran nen zcela zanedbateln vyuvat vlastnost jemene pro posilovn a umocovn inku lk i potravin. Z toho p a k vyplv i monost potencovn homeopatickch lk, pedevm tinktur, podobn jako napklad u ovsa. Posilujc extrakt se vyrb nsledujcm postupem: Dv lce erstvho jemene se va 15 m i n u t v 0,6 litru vody. Vznikl 130
9)

JEHLICE
JEHLICE TRNIT
elebobovitch (Fabaceae) Ihlica tnist (s) (e) Dornige Hauhechel (n) Restharrow (a) Onosis pineux (f) Detienebuey ()

ONOSIS SPINOSA L.

^ Jehlice trnit je poloke, dorstajc vky a pl metru. Lodyha je na bzi drevnat, pm nebo vystoupav, vtven, opaten trny. Mal lstky jsou ovln, trojetn, drobn zoubkovan pilovit. Narovl a ervenofialov, zdka bl kvty maj typick uspodn motlokvtch rostlin. Rostlina je lznat pit, plodem jsou lusky. Jehlice roste hojn na suchch, slunnch strnch, zejmna vak na vpencovm podklad. Kvete od ervna do z. Pouvanou drogou je koen (Radix ononidis), sbran pednostn v jnu nebo v listopadu, ppadn i na jae v beznu nebo dubnu, nejlpe kolem trnct hodiny. Droga m koenitou, trpce nasldlou chu a slab aroma. Hlavnmi innmi ltkami jsou flavonoidy, dle pak triterpenov sloueniny a silice. Droga m slab estrogenn a silnj oidn Dsoben. kortikoidn psoben. Droga je indikovna zejmna pi urtov urolitiaze, protoe zvyuje vyluovn kyseliny moov. Me se tak pout pi zntlivch procesech v ledvinch a v moovch cestch. Psob tak jako antirevmatikum a pi lb dny. inek drogy se trochu podob inku kortizonu, take jej jehlice me sten nahradit. 132 133
r>) 4) 3) L>)

Jehlice trnit

Krom toho m droga pzniv vliv na ltkovou vmnu, na lymfatick systm a na funkci lz s vnitn sekrec. Mrn zvyuje k r e v n tlak, prohlubuje prci srdce a liv psob na hemoroidy, a to vnitn i zevn. Jehlice je vak lkem i na tzv. meteorotropn revmatismy, kter se projevuj kloubovmi, svalovmi a podobnmi bolestmi a kter citliv reaguj pedevm na zmny poas. Je i livem volby u edem srdenho a ledvinovho pvodu. Pi samostatnm podvn drogy doporuujeme aplikovat nlev podle obecnch pravidel. Pi nutnosti del aplikace je n u t n lbu po 3 tdnech peruit na 4 a 7 dn. Pi vlastn lb podvme aj pouze 5 a 6 dn v tdnu. Oboj omezen je n u t n pro nepjemnou schopnost drogy vyplavovat nkter minerly. Drogu radji kombinujeme do sms, zejmna s koenem libeku, se semenem nebo koenem petrele, s koenem celeru, s n a t svzele syiovho, s oddenkem pru, listem medvdice nebo i kvtem vesu. Ppadnou kombinaci s celkem zlatoblem je teba peliv uvit, protoe takov sms psob nkdy nevyzpytateln - nkdy je velmi inn, jindy se chov neten nebo dokonce innost sniuje. Aplikaci je teba eit individuln. Drogu proto nedoporuujeme uvat dlouhodob.
8) 7) 6)

tence DO. Ta se p a k dle ed lihem 50% a do potence D4. Obecn se uv potence D3 a D4, pi dvkovn 3 k r t d e n n 10 k a p e k , p e d jdlem. Tinktura se uv jako v alopatii, ale je nutn zdraznit pedevm vliv na vyluovn tekutin a sol. Velice lahodn a dobe inkujc je tzv. jehlicov koak. Nvod na vrobu je velice jednoduch: Do jednoho litru obyejnho koaku i vnovice se pid 200 g nakrjenho koene jehlice a nech se 10 dn vyluhovat, pi obasnm pro tepni a pi teplot prosted alespo 300. Pak se ve pefiltruje a hotov vrobek se ulo v chladnu a temnu. Uv se nkolikrt denn 10 a 15 kapek, kter se pidvaj do vody. Jak ji bylo eeno, meme jehlici rzn kombinovat, ovem meme ji tak pi urit opatrnosti uvat samostatn. V tom ppad se doporuuje uvat, kdy je teba doshnout razantnej hu inku, napklad pi chronickm revmatismu, moovm psku, moovch kamenech nebo slabosti moovho mche, tedy vdy, kdy je teba podpoit vyluovn vody: 1. Dobe psob odvar ze 2 ajovch liek pomletho koene na 200 ml vody, kter nechme 8 hodin naloen ve vod, potom v jej te vod 10 minut vame a nechme 10 minut ustt. Pijeme tepl rno nalano a veer ped spanm. Kad tvrt den odvar vynechme. 2. Vynikajc je tak sms na podporu innosti ledvin: koen jehlice 40 g list bzy 30 g koen lkoice 30 g Bere se 1 ajov lika smsi na 0,15 litru vody, postup je stejn jako u odvaru podle prvnho nvodu. Pije se pouze jednou denn, rno nalano, po dobu t dn, potom se aj na 4 dny vynech a znovu se pije 3 dny. Celkem by kra mla trvat asi 8 tdn. 135
10)

P i a n t i r e v m a t i c k aplikaci doporuujeme drogu kombinovat s drcenmi jalovinkami a k o e n e m petrele (eny), p p a d n s k o e n e m celeru (mui).

Homeopatick t i n k t u r a z jehlice, zejmna z koene, je pomrn oblben, protoe psob stejn j a k o alopatick lky, vyroben z koene, ovem n e m vedlej inky a n e n t a k n r o n na p p r a v u . Nejjednodu je sice zhotoven t i n k t u r y z erstvch k v t jehlice, ovem nejinnj je t i n k t u r a , zhotoven z cel kvetouc byliny, tedy z koene i kvetouc n a t . Nejlep sbr poskytuje jehlice v ervnu, kolem devt hodiny r a n n . Esence se zskv p o s t u p e m podle 3, k d e vznik po134

9)

JERABINA
JERAB PTCI ele rzovitch (Rosaceae) SORBUS AUCUPARIA L. Jarabina vtia (s) e Eberesche, e Vogelbeere (n) Rowan Tree (a) Sorbier des oiseaux (f) Serbal de cazadores ()

Jeb pta je pmo rostouc strom s mladmi plstnatmi, pozdji olysalmi vtvemi. Listy m lichozpeen ty a devtijam, podlouhle kopinat, pilovit. Drobn bl kvt vytv latu chocholk. Z oplodnnch kvt vznikaj oranov a erven malvice. Jeb pta m dva poddruhy. Zatmco jeb pta prav (subcpecies aucuparia L.) m lstky po celm obvodu epele zoubkovit, pak poddruh jeb pta moravsk (subspecies moravica) m lstky mlce pilovit jen v horn tetin. Plody tohoto poddruhu jsou pmo jedl, sladkoplod. Jeb je hojn rozen ve svtlch lesch, na strnch, asto se vysazuje podl cest. Na Morav se obas setkvme tak se zavleenm druhem oskerue domc (Sorbus domestica L.), dve zvanm jeb oskerue, kter m malvice ve tvaru malch hrutiek. Pouvanou drogou jsou jeabiny (Fructus sorbi aucuparii) i oskerue (Fructus sorbi domestici), sbran koncem srpna a bhem z. Mn asto je pedmtem sbru kvt (Flos sorbi aucuparii), kter se sbr nejlpe mezi destou a jedenctou hodinou dopoledne v dob plnho rozkvtu, co bv zpravidla v kvtnu. Plodov droga obsahuje organick kyseliny, vetn vitamnu C, glukzu, sorbit, sorbzu, tsloviny, pektiny, antokyany, silici, flavonoidy a hoiny.
136 137
4) >) 2)

!)

Jeb

pta (jeabina)

Kvtov droga m obsah ltek v podstat stejn, ale sbr se hlavn pro ptomnost ltek, podobnch enskm h o r m o n m . Drogu aplikujeme jako inn a n t i r e v m a t i k u m . J e b u m t a k rozruovat a vyplavovat moov psek a drobn k a m n k y a zvyuje diurzu u ledvinovch chorob, charakterizovanch snienm funkce ledvin. Droga t a k ovlivuje vyluovn lue do stev, co podporuje proces trven ve stevech, zejmna u starch lid. Drogu je mon vyut i jako regultor stolice, zvlt v ppadech, kdy se j e d n o trval, m r n prjem bez vnjch pin. V h o d n o u lkovou formou je b u m a c e r t , v y l u h o v a n nejmn 6 hodin, nebo odvar. V obou ppadech podvme bu 2 a 3 sklenice nebo 3 a 4 lky denn. Znmou lkovou formou je tak sirup. erstv jeabiny odavnme (nejlpe pomletm a vylisovnm nebo odstednm), vu pak smchme s cukrem piblin v pomru 1:1a pomalu povarme a do zhoustnut. Obvykle se podvaj 3 a 4 liky sirupu denn. Suen oskerue pomeleme na prek a nkolikrt denn podvme pi prjmovm onemocnn pl a jednu ajovou liku. Suen jeabiny se mohou po pedchozm podrcen bn pidvat do ajovch sms, zejmna pi protirevmatick lb. erstv plody obsahuj kyselinu parasorbinovou a dal ne zcela pesn definovateln ltky, kter mohou pivodit pznaky lehk otravy se stavy nevolnosti a bolestmi hlavy a me vzniknout i nutkn na dven. Proto se jejich konzumaci v erstvm stavu radji vyhneme, nebo suenm nebo kompotovnm se tato vlastnost eliminuje.
8) 7) 6) 5)

kerch potch tohoto d r u h u . Sbr se kvt v p l n m rozkvtu, nejlpe kolem d e s t hodiny dopoledne. P o d v se j a k o nlev z j e d n ajov liky na sklenici vody, 3 k r t d e n n , p e d jdlem. Nejen j e b pta, ale i dal d r u h y se u n s vyskytuj v dos t a t e n m mnostv, t a k e se homeopaticky nezpracovvaj, co ovem n e n t a k docela sprvn. Navc se n e b e r e na vdom, e a d u innch l t e k obsahuj i listy. Nemlo by se p i t o m ovem nikdy z a p o m n a t na nesporn vhody homeopatickch prostedk, kter samozejm plat i zde - operativnost, mal podvan mnostv pi maximln innosti, snadn vroba, dlouhodob skladovatelnost atd. Podle naich zkuenost je velice inn extrakt, zpracovan ze zralch semen, a pak tinktura z kvt. Extrakt z plod vyrbme modifikovan podle 2 tak, e ist umyt plody, trhan nejlpe v jnu, rozmixujeme nebo pomeleme a vu odstedme. Tu pak smchme s lihem 80% v pomru 1:1 a masu, zbylou po odstreovan, potom zalijeme lihem 80%. Po 14 dnech ve pefiltrujeme a ob zskan kapaliny smchme. Po usazen kal, tedy asi po 3 dnech, slijeme istou, przranou kapalinu a zskme extrakt DO. Ten se pak ed lihem 40% a do potence D5. Uv se obecn prv potence D5 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Pouit je stejn jako v alopatii, tud nejen velmi irok, ale tak velmi snadn, lze ci a pohodln. Kvt jebu, sbran v plnm rozkvtu, dopoledne kolem devt hodiny, se zpracovv pesn podle 2. Zskan extrakt DO se ed lihem 30% a na potenci D3, ve kter se tak uv. Bere se 3krt denn 5 a 6 kapek, po jdle. Tinkturu aplikujeme na vechy pote ensk hormonln sfry, zejmna pi hypofunkci hormonlnch orgn. Podle tradice zavlekla oskerue na Moravu napoleonsk vojska. Zajmav je, e vojci Napoleonovy armdy je pouvali pi tehdy hojnch prjmovch onemocnnch. 139
10) 9)

Z k v t j e a b i n se pipravuje koupel nohou nebo rukou, u dt p a k celkov koupel pi m r n c h formch atopickho ekzmu. Kvty j e b u obsahuj k r o m jinho l t k u velmi podobnou e n s k m h o r m o n m , a proto je doporuujeme aplikovat pi ve138

JESTRABINA
JESTABINA LKASK
ele bobovitch (Fabaceae)

GALEGA OFFICINALIS L.
Jastrabina lekrska (s) (e) Echte Geissraute (n) Goas Rue (a) Galega officinal (f) Galega oicinal ()

Jestabina lkask je trvalka, dorstajc vky i pes jeden metr, s vcehlavm oddenkem a tuhou, pmou a nevtvenou lodyhou. Listy jsou lichozpeen, krtce apkat, tvoen ty a osmijammi lstky, jen jsou podlouhle eliptick nebo kopinat. Kvtn koruna je blav s namodralou pavzou, ni kvtenstv vytv bohat hrozny. Plodem jsou lusky. Jestabina m rda teplo a vlhko, kter j poskytuje napklad jin Morava nebo st Polab. Vtinou se vak pstuje jako krmivo. Drogou je kvetouc na (Herba galegae), sbran bhem lta, nejlpe odpoledne kolem trnct hodiny. Ojedinle se sbraj i plody po jejich dozrn, co bv vtinou v srpnu.
4) 3) L>)

l)

V semenech se nachz alkaloid peganin a tak ltka, zvan galegin. V naov droze se vyskytuj flavonov glykosid galuteolin, aminokyseliny, saponiny, sacharidy, hoiny, tsloviny a dal inn ltky.
5)

Droga se pouv jako podprn prostedek pro zven tvorby mateskho mlka. Sniuje tak hladinu krevnho cukru u diabet II. typu, pi kterm nemocn nemus aplikovat inzuln, a krom toho tak psob moopudn. Obvyklou a vlastn jedinou lkovou formou je nlev, pipraven bnm zpsobem. 140 141
6)

Jestabina lkask

inek s a m o s t a t n h o podvn drogy je slab, a proto se ve vech n a z n a e n c h indikanch okruzch uv p e d e v m ve smsch. J a k o p o d p r n prostedek pro tvorbu m l k a se nejastji kombinuje s drcenm fenyklem, j a k o lk proti cukrovce s list e m borvky, s fazolovmi lusky, s k o e n e m a listy pampeliky, s listem kopivy, n a t pelyku b r o t a n u nebo k o e n e m lopuchu. V souasn dob obliba drogy kles. Na nkter typy ekzm a pekvapiv psob mast, pipraven z rozemlet drogy. Prek ovem mus obsahovat piblin stejn podl mletch semen a mletch list. Velmi jemn mlet prek se v mnostv asi 12 hmotnostnch procent vmch do lanolnu a dobe promch. Na pokoku se nan v tenk vrstv a pekrv se obvazem, nejlpe pltnm, obvykle na 24 hodin. Pokud je mast volena sprvn, je patrn zlepen ji po druh, nejpozdji po tet aplikaci. Je vhodn pokraovat dle a do vylen nebo aspo vraznho zlepen. Pokud ovem do t doby zlepen patrn nen, nem smysl v aplikaci pokraovat. I kdy se jestabina lkask v posledn dob homeopaticky nezpracovv, povaujeme za velmi dleit ji mezi homeopatick prostedky zaadit. Je to bylina vestrann uiten a jej sloen a innost hlavnch obsahovch ltek nejsou jet zdaleka vysvtleny. Alopatick prostedky z jestabiny navc vyuvaj jen nkter obsahov ltky, co nezaruuje optimln efekt. Homeopatick ppravky se zhotovuj z cel erstv byliny zastudena, piem postup je asov rozloen. Hotov vtaek lze pak jednodue smchat s bylinnmi extrakty stejnho nebo podobnho psoben. Extrakt se vyrb z kvetouc nat, trhan v dob plnho rozkvtu, tedy kolem trnct hodiny. Bylina se zpracovv podle 2 a vsledn produkt, extrakt potence DO, se pak dle ed lihem 35% a do potence D5. Uv se v potenci D5 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek, po jdle, po dobu 30 dn. Kra by se nemla bhem jednoho roku opakovat. 142
9) 8)

7)

innost tinktury je pekvapujc. Bylina toti zejm obsahuje ltky podobn enskm hormonm, o em by mohl svdit i inek na zven sekrece mateskho mlka i na lbu cukrovky. V kadm ppad je nutn zachovvat uritou opatrnost, bylinu aplikovat jako v alopatii a brt v vahu jej mimodnou innost. Jestabina je dleitou soust cel adu recept proti cukrovce. Nmeck bylin Reinhold doporuoval aj s nsledujcm sloenm: na jestabiny 5 dl stlka chaluhy 5 dl list borvky 5 dl list alvje 4 dly Jednu polvkovou lci smsi dme do sklenice studen vody, zahejeme a nechme 3 minuty vait. Pak nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Denn pijeme 1 a 2 sklenice, po trokch pes cel den. Jin recept, velice osvden, m nsledujc podobu: fazolov lusk 2 000 g na jestabiny 50 g list jasanu 50 g koen omanu 50 g Dv hrsti fazolovch lusk se namo den pedem do 2 litr vody. Pak se ve stejn vod va tak dlouho, a zstane asi 0,6 litru odvaru. Odvarem se pelije 1 polvkov lce smsi ostatnch bylin a nech se 15 minut stt. Pije se po doucch pes cel den. Pro podporu tvorby mateskho mlka je vhodn odvar: Jedna polvkov lce nat se pelije 0,4 litru vody a nech se pes den stt. Pak se pivede k varu, va pi velmi mrnm ohni asi 5 minut a 10 minut se nech stt. Pije se pes cel den po doucch.
10)

143

JETEL
JETEL LUN elebobovitch (Fabaceae) TRIFOLIUM PRATENSE L.
atelina lna (s) r Rotklee (n) Red Clover (a) Trefle des prs () Trbol de los prados ()

Jetel lun je trvalka s krtce stoupavmi lodyhami, typickmi ervenavmi nebo blmi kvty a charakteristickm trojlstkem list. Plodem jsou lusky. Jetel je hojn rozen bylina luk a pastvin, v souasnosti pevn pstovan. Pouv se tak droga z jetele plazivho, novji zvanho jetelovec plaziv (Amoris repens). Pedmtem sbru jsou kvtn hlvky ervenho i blho jetele (Flos trifolii pratensi), ale pokud mono volme radji vdy hlvky erven. V jeteli se nachzej tsloviny, glykosidy, lavonoidy, barviva, fenolick ltky, pryskyice, tanin, pratol a pratensol, co jsou flavonov substance, a silice. Droga se uplatuje hlavn pi prjmech, pi bronchitid, revmatismu, pi oteklch lymfatickch lzch i pi cukrovce. Zevn se uv jako kon desinflciens a ke koupelm. Zajmavost je, e ve Spojench sttech se z jetele vyrb a d a potravinovch vrobk, nejen pro uveden vlastnosti, ale i pro znanou vivnou hodnotu byliny.
6) 5) 4) ;>) 2>

l)

Nejbnj formou uvn je nlev, zhotoven bnm postupem. 144 145

Jetel lun

Droga n e m dn vnj nedouc inky ani kontraindikace a je mon ji v rmci indikan oblasti libovoln kombinovat. N a p k l a d pro poslen expektoranch ink volme kombinace s mtou, fenyklem, matedoukou nebo tyminem. J a k o metabolikum ji kombinujeme zejmna s koenem a listem pampeliky. Na tomto mst je t e b a zvl upozornit, e v naich podmnkch roste okolo dvaceti d r u h jetele a e ne vechny druhy maj terapeutick inky. P i r e v m a t i s m u provdme koupele v odvaru z jetele. J e d e n veer koupeme ruce, d r u h veer nohy, vdy piblin 10 a 15 m i n u t . Lze volme co nejteplej a koupel r u k o u a nohou provdme celkem 15krt, dohromady tedy 30 dn. Po koupelch je vhodn udlat asi desetidenn pestvku, po k t e r meme aplikovat jet 6 a 7 koupel stejnm zpsobem. Homeopatick ppravky z jetele lunho jsou z n m y spe ve Spojench sttech a na zpadn polokouli. Uritou nevhodou jetele je skutenost, zeje velmi choulostiv na zpracovn, take nevhodn postup asto znan sniuje jeho innost. I z tohoto dvodu vele doporuujeme zpracovvat a uvat t u t o bylinu homeopaticky. Surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kvt, trh a n na zatku kvtu, podle mstnch podmnek v ervnu a z, protoe rozvinut nebo odkvtajc kvt se rychle rozpad a h n d n e . Kvty se sbraj nejlpe kolem poledne a zpracovvaj se podle 1. Vznikl extrakt DO se dle ed lihem 30% a na potenci D 3 . V t se p a k uv s dvkovnm 3 k r t denn 8 kapek, ped jdlem, vtinou po dobu 2 msc. Uvn jetelovho vtaku vak n e n asov omezeno. T i n k t u r a se uv podobn jako v alopatii a dle pro celkov poslen, do posilujcch sms a do sms povzbuzujcch ltkovou vmnu. Jetel byl odpradvna povaovn za bylinu kouzelnou, magickou, pouvanou proti kouzlm a zlm duchm, zejmna u pri146
10) 9) 8)

7)

mitivnch kmen. Ostatn i pro ns je tylstek dodnes povrenou bylinou, kter nos tst. Od nejstarch dob plat jetel i jako dobr liv bylina, pouvan pedevm proti nachlazenm, kali (i ernmu), rm, konm problmm a vyrkm. Amerit Indini doporuovali jetel hlavn na bolav oi a jako prostedek pi spleninch. Na jae jedli listy jetele jako zeleninu a na tuto tradici navzali amerit vrobci specilnch potravin. V 19. stolet psal asto americk tisk o uitenosti jetele pi lb zhoubnch nemoc. Modern bylini jej doporuuj a velice chvl jako prostedek nensiln upravujc funkce organismu i jednotlivch orgn. Navc psob sedativn a protikeov. V souasn dob zrove probh pesun vyuit tto byliny z lidovho litelstv do oblasti vivy a dietetiky, co je vlastn zkladn oblast medicny.

147

JILM
JILM OBECN

elejilmovitch

(Ulmaceae)

ULMUS LAEVIS Pallas Brest vazov (s) e Flatter-Ulme (n) English Elm (a) Ome champtre (f) Olmo comn ()

Jilm obecn je statn strom, dorstajc bn vky pes 20 metr. Jeho koruna je rozloit a vtve odstvajc. Kmen m podln rozpukanou borku, odlupujc se v pltech. Listov pupeny jsou thl, piat. Listy m jednoduch, stdav, krtce apkat, iroce vejit. Oboupohlavn kvty vyrstaj ve svazecch, jsou etn, dlouze stopkat, poslze visut. Plodem jilmu je dlouze stopkat, visut naka. J i l m je stlou slokou les, zejmna ninnch, dobe s n zplavy a zamokren, je vak nron na dostatek svtla a tepla. Drogou je k r a , a to pedevm jej v n i t n st (Cortex u l m i interiori), sbran v beznu a dubnu. Meme ale sbrat i kru pbuznch druh, pedevm jilmu ladnho (Ulmus minor Mil.) a jilmu horskho - drsnho (Ulmus glabra Huds.). Posledn uveden druh bn roste v nkolika poddruzch, kter jsou ovem z hlediska farmaceutickho vyuit zmnn.
4) 3) 2)

X)

Kra obsahuje tsloviny, hoiny, pryskyice, ulmin, kyselinu tannovou, fytosterin, avelan amonn a dal inn ltky. Jemn mlet jilmov kra pomh neutralizovat pekyselen aluden vy a ve stevech vstebv hnilobn plyny. Jej psoben je tak jemn, zeji toleruj i velmi citliv lid. Pi trven mlka pomh tm zpsobem, e izoluje kaseinovou sloku. 148 149
L)

Jilm obecn

Krom toho m tak protiprjmov inky a navc je jednm z nejlepch regultor trvicch pochod a vbornm livem pi nepjemnch dyspeptickch potch. Zevn lze drogu uvat pi ekzmech, konch zntech a vude tam, kde je teba chrnit sliznice a snit drdivost. Pro vnitn uvn provdme nsledujc pravu: Dv ajov liky prku rozmchme ve 100 ml studen vody, pelijeme 400 ml vrouc vody a znovu dkladn promchme. Pipravme tak celodenn dvku, kter se ovem uv na vcekrt. Pro vnj pouit se droga pipravuje formou odvaru. D r o g u m e m e bez jakchkoli p r o b l m p i d v a t do ajovch sms, ovem nleit upravenou, aby se mohla dn vyluhovat. Kontraindikace ani vnj vedlej iky nejsou znmy.
8) 7) 6)

nich ppadech podobnch projev s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, po jdle. Jinak je uplatnn stejn jako v alopatii. Severoamerit Indini byli mezi prvnmi, kdo rozpoznali liv sly jilmu. Zjistili toti, e kdy vnitek kry stromu pijde do styku s vodou, vytvo zvltn substanci, kter obklop oteklou tk a vytvo uklidujc a zmkujc mast nebo nco mast pipomnajc. Pouvali ji pro vnj povrchov oeten rznch pokozen pokoky, prasklm rtem ponaje a po popleniny a rzn zrann. V prbhu obansk vlky byly napklad steln rny oetovny tm vhradn tmto zpsobem. Od indinskch aman se osadnci tak dozvdli o innch prostedcch z kry jilmu proti prjmm, proti zcp, proti zavacm potm, proti poruchm ledvin a ad dalch vnitnch pot. V poslednch letech se krom vzkum livch ink jilmu pro zevn i vnitn uvn pracuje tak na nutrinch hodnotch jilmu a jeho pouit, zejmna pro dti a star lidi. Rostlina se dokonce nachz i v americkm lkopisu a lidov se stle uv v mnoha venkovskch oblastech Spojench stt. Velmi rozen je uvn prostedku z jilmu proti jarn nav: Patnct gram kry jilmu se v 0,5 litru vody ohv a pak 20 minut pikryt va na mrnm ohni. Nech se potom 10 minut vyluhovat a peced se. Pije se 1 lek ped obdem a ped vee. Odvar z kry z vnitn vrstvy stromu psob pi stejnm postupu vnitn i zevn, pedevm pi prjmech a pi patnm krevnm obraze, pi dn, revmatickch potch, pi plsnch, vodnatelnosti atd. Maximln dvka je v tomto ppad ovem pouze 20 g denn. Jednotliv druhy jilmu jsou v tchto ppadech zstupn.
10)

K r o m ji u v e d e n c h aplikac je m o n p r o zevn lbu rozit indikan okruh o koupelovou lbu hemoroid. Krom toho se me odvar vyuvat i jako inn kloktadlo, ale pro tyto ely doporuujeme radji formu lihovodnho roztoku v kombinaci s tinkturou ze alvje.
9)

J i l m slou pro vrobu homeopatickch p r o s t e d k j e n zdka, pedevm proto, e zskvn vchoz suroviny je p o m r n pracn. Kdy ale uvme, e pro alopatii se zskv stejn pracn m postupem, navc v daleko vtm p o t e b n m mnostv a pi stejnm nebo i m e n m inku, p a k teprve docenme vhodu homeopatickho zpracovn. Homeopatick esence se vyrb z erstv vnitn k r y mladch vtviek podle 3 s lihem 80%. Esence DO se dle zpracovv nsledujcm zpsobem: S m c h m e 3 h m o t n o s t n dly esence DO a 7 h m o t n o s t n c h dl lihu 40% a po p e d e p s a n m p r o t e p n dostaneme tinkturu potence Dl, kter se pak dle ed obvyklm zpsobem a na potenci D7. Uv se potence D2, zejmna u chronickch prjm, kolik nebo poruch zavn, s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, po jdle. Potence D7 se uv pi akut150

151

JINAN
JINAN DVOULALON ele jinanovitch (Ginkgoaceae) GINKGO BILOBA L. Ginkgo dvojlalon (s) (r) Zweilappiger Ginkgo (n) Ginkgo, Maidenhair-Tree (a) Arbre aux quarante cus (f) Ginkgo ()

Jinan dvoulalon je dvoudom strom, dajn posledn ijc fosilie. Dorst bn ptaticetimetrov vky. M edou borku, dlouze apkat listy s plochou epel, vtinou se dvma laloky, na bzi s klnovit vjnatou ilnatinou. - V souasnossti se jinan vyskytuje pouze pstovan. Meme jej najt napklad v Riegerovch sadech nebo Lobkowitzk zahrad v Praze, na Mendelov nmst v Brn nebo v parku ve Strnici. V na republice je zaazen mezi vzcn druhy. Pedmtem sbru je list (Folim ginkgo bilobae), sbran na jae a v asnm lt, nejlpe kolem trnct hodiny. V dob pln zralosti se nkdy sbr i plod. Droga je doslova peplnna nejrznjmi flavonoidy, dle v n nachzme terpenick laktony, organick kyseliny, fenolick ltky, karotenoidn barviva, sacharidy a dal ltky. V semenech byly navc zjitny glyceridy, steroly a estery. Droga pedevm roziuje cvy, zvlt v hlav, take je vynikajcm preventivnm prostedkem proti nhlm phodm mozkovm, ale i proti infarktu myokardu. Neekan pzniv inky byly zjitny pi nhle vznikl hluchot, pi poruchch pamti, pi zvratch, otocch mozku i pi Alzheimerov chorob. Droga vborn pomh pi ischemii (nedokrven) dolnch konetin, ale i jako srden antiarytmikum. M rovn vynikajc
152 153
y> 4) 31 >}

l)

Jinan

dvoulalon

inky protialergick, zejmna pi astmatu. Krom toho maj vtaky z list i ze semene (plod) pomrn irok antibiotick spektrum. ^ Z list je mon pipravovat nlev nebo krtkodob vaen odvar, ovem na zklad naich zkuenost dvme jednoznan pednost tinktue, kter se dvkuje enm 2 a 3krt denn po 20 kapkch, mum pak 2 a 3krt denn po 25 kapkch. Akoli z odbornho hlediska nelze proti m c h n j m a n o v c h list do ajovch sms nic n a m t a t , doporuujeme radji samos t a t n o u aplikaci j manovch ppravk. Nedouc inky nebyly zjitny a nejsou z n m y a n i kontraindikace pouit tto drogy. Drogu pouvme pedevm na urychlen dolen po mozkov phod, k d e by podle naich zkuenost m l a bt j i n a n o v droga zkladem tto terapie. Dalmi oblastmi pouit je napklad Parkinsonova choroba, huen v uch, praskn cv a keov ly, zvrat, bolesti hlavy, pomatenost, zapomntlivost, zkostn stavy, dle pak dekubity (odleeniny) a otoky. Drogu podvme velmi asto v kombinaci s pravm zelenm ajem, jinan v kapkch, aj po pohrech. Pi lb nsledk mozkov phody terapii doplujeme mas postiench mst yzopovm olejem.
9) 8) 7) 6

Listy, trhan od kvtna nejpozdji do konce ervence, se nakrjej najemno a dle se zpracovvaj lihem 90% podle 3 i 4 v zvislosti na obsahu vlhkosti. Po 14 dnech zskme zkladn esenci DO, kter se dle ed lihem 30% a na potenci D5. V t se pak uv s dvkovnm 3krt denn 15 kapek, ped jdlem, nejmn 30 dn, ovem jinak asov neomezen. inek nebo lpe dosah innosti je u tto rostliny obrovsk, zejmna v tch oblastech lidskho tla, kter jsou v souasn dob nejvce zatovny, napklad cvy a krevn obh. Jinanov tinktura je navc tak vynikajcm prostedkem pro prevenci infarkt a mozkovch phod. Jinan je strom s 200 milin let starou histori, ili jeden z nejstarch ijcch druh. V jeho pvodn vlasti, n, je ve velik vnosti pro sv medicnsk vlastnosti. Vtaek z ovoce napklad l plieni tuberkulzu, vtaek ze semen a pecek bronchilni pote a ledvinov infekce a vtaek z list deprese, senilitu, obhov pote i otravy. Velice spn lba probh i u astmatu, ale hlavn u tinnitu neboli umn a pskn v uch. To ostatn souvis s pomalm nstupem senility. V tom smyslu nen zatm vzkum ukonen, ale jist je, e hlavn inek je v obhov a cvn oblasti. V Americe je jinan nazvn stromem dvch vlas a je velice oblben. I kdy byl dovezen teprve v roce 1784, je velmi rozen prakticky po celm severnm kontinentu. Oblben je pro nensilnou zele na jae, i pro zlatou barvu list na podzim. Mdnm trendem jsou dnes liv vtaky.
10)

Jinan je u ns z hlediska fytoterapie celkem neznm, a proto je mlo znm i jeho homeopatick zpracovn. Vzhledem k obsahovm ltkm a inkm je vak homeopatick vyuit jinanu velice douc. Jak ji bylo uvedeno, je jinan zaazen mezi vzcn druhy a u z tohoto dvodu nen jeho vt vyuit v alopatii mon, nehled k tomu, e jeho uvn v alopatick prav je pro vtinu lid pli razantn a navc je tak velmi tko kontrolovateln. Prv pro tyto skutenosti a v zjmu optimlnho vyuit ltek, obsaench v jinanu, je homeopatick zpracovn list, kterm se vzhledem k mnohem vzcnjm plodm dv pednost, velmi dleit. 154

155

JIRNICE
JIRNICE MODRA POLEMONIUM COERULEUM L.
Vojnovka belas (s) r Himmelsreiter (n) Greek Valerin (a) Polmoine bleue (f) Valerina griega () elejirnicovitch (Polemoniaceae)

Jirnice je trvalka s jednoduchou lodyhou, dorstajc vky asi titvrt metru. Lodyha je olistn, dole lys, nahoe ochlupen, hranat. Listy jsou v obrysu podlouhl, lichozpeen, s 10 a 14 jamy celokrajnch lstk. Modr zvonkovit kvt roste v labnch i vrcholovch vijanech. Plodem jsou kulovit tobolky. -;) Jirnice m rda kyselou pdu raelini, u ns se vyskytuje napklad na umav. Pro lebn ely se vhradn pstuje. Je to bylina znan medonosn.
3)

l)

Pedmtem sbru je koen (Radix polemonii), sbran na jae nebo na podzim. Droga obsahuje pedevm saponiny dobe rozpustn ve vod, silice, men mnostv tslovin a slizu a dal inn ltky. Podle naeho nzoru se jedn o perspektivn drogu, jej vzkum jet zdaleka nen ukonen. Droga m irokou paletu ink. Meme ji podvat jako bylinn sedativum pi nervozit a nespavosti. Velmi efektivn je jej pouit pi dvancternkovch a aludench vedech, kdy se uv sty, a pak pi lb vedov choroby tlustho steva, pi n se podv formou klyzmatu. Z klinick praxe v Rusku je znmo, e droga m pzniv inky i u tkch bronchitd, pi zntech plic i pi jinch plicnch onemocnnch. 156 157
5) 4)

Jirnice modr

6)
7)

Drogu podvme tm vlun formou odvaru.

Drogu lze dobe kombinovat, pro poslen sedativnho inku bu s koenem kozlku nebo s n a t srdenku, n a t meduky apod. V Rusku je velmi oblben kombinace jirnice a protenky bahenn (Filaginella uliginosa Opiz), dve znm jako prot bahenn (Gnaphalium uliginosum L.). Kontraindikace podvn nejsou znmy. Akoli je podle rznch botanickch kl m a t e s k bylina tto drogy u n s pomrn hojn, znme pouze jednu vt lokalitu v sousednm Slovensku. J i n a k je tato droga pro n s prakticky nedostupn, a proto jsme zkoueli ji n a h r a d i t jinou. Podailo se n m to pomoc liejnku islandskho. Lba trv u aludench a dvancternkovch ved asi 3 tdny a provd se nsledovn: Nejprve pipravme macert z islandskho liejnku a podvme jej ped kadm jdlem, 1 a 2 polvkov lce, nejmn 4krt denn. P a k pipravme silnj odvar z koen jirnice a ten podvme po jdle, takt 1 a 2 polvkov lce, nejmn 4krt denn. ^ Jirnice je bylina veobecn velmi mlo znm a tud nebyla a zatm nen pedmtem zjmu homeopat. Jej inky, by znalci velice uznvan, jsou vtin lid prakticky neznm. S ohledem na jej mohutn sedativn inky pedevm pi onemocnnch na nervovm podkladu a pi vedovitostech, hlavn aludku, majcch ovem stejnou pinu, by se mlo podle naeho nzoru o jejm homeopatickm vyuit uvaovat. Homeopatick esence se zhotovuje z erstvch koen, kopanch pednostn na podzim eventuln na jae. Koen se zpracovv podle 3 nebo 4, co doporuujeme eit individuln podle obsahu vody v bylin, a sice lihem 80%. Vzniklou esenci DO p a k edme lihem 40% a do potence D10. Uvaj se potence D4 a D10. J a k o bn sedativum se podv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle, alespo 12 dn. Pi vt
9 8)

dysfunkci a nutnosti nasadit silnj sedatva se podv potence D10 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek, po jdle, alespo 30 dn. J i n a k je pouit jirnicov tinktury podobn jako v alopatii. Jirnice je bylina velmi mlo znm a krom toho roste vzcn, take je vhodn pouvat j a k koen, tak i na. Rozdl v mnostv obsahovch ltek nen pli velk. Zsadn pouvme odvar: Pt gram suenho koene pidme do 0,4 litru studen vody a zahvme k bodu varu. P a k na mrnm ohni vame 5 minut, odstavme a nechme 15 min u t vyluhovat. Precedme a pijeme 3krt denn, po jdle. Meme pipravit najednou celodenn dvku a uchovvat ji v termosce. Naovou drogu upravujeme podobn. Bereme pl druh ajov liky naov drogy na 0,3 litru vody. Opt dme do studen vody, zahvme k bodu varu a vame 5 minut. Nechme pak 15 m i n u t stt a precedme. Pijeme 3krt denn, ped jdlem. Vzhledem k pomrn vzcnosti byliny doporuujeme jednoznan dvat pednost homeopatickmu zpracovn.
10)

158

159

JITROCEL
JITROCEL KOPINAT PLANTAGO LANCEOLATA L. Skorocel kopijovit (s) elejitrocelovitch (Plantaginiceae)
r Spitzwegerich (n)

Ribwort (a)
Plantain lancol (f) Llantn menor ()

Jitrocel kopinat je vytrval bylina s krtkm koenem a ric pizemnch list, ze kter vyrst nkolik stvol. Listy jsou celokrajn, typicky kopinat. Listy pbuznho druhu jitrocele vtho (Plantago major L.) maj kulatj tvar. Mal lutobl kvty nachzme ve vlcovitm klsku, kter je u jitrocele vtho statnj. Oba druhy jitrocel pat mezi hojn rozen pleveln, ale asto i pstovan byliny. Pedmtem sbru je pedevm list (Folim plantaginis), sbran od kvtna do srpna, nejlpe kolem trnct hodiny. Stle astji se ovem sbr i semeno (Semen plantaginis).
4) 3) 2)

1)

Droga obsahuje pedevm glykosid aukubin, flavonoidy, enzymy, sliz, tsloviny, pektiny, saponin, vitamn C, kyselinu kemiitou, soli vpnku a draslku a dal ltky.
5)

Droga spn tlum kael a m i protizntliv inky. erstv droga a zvlt jitrocelov va jsou vznamnmi livy, doporuovanmi pi vedov chorob aludku a dvanternku a souasn patn fungujcm trvicm procesu. Mn asto se v tchto ppadech indikuje suen droga. Jeliko droga psob tak jako antibiotikum, je pouvna i pi vedov chorob tlustho steva a dokonce i pi Crohnov nemoci. 160

Jitrocel kopinat

Uv se forma aje, ale i livch klysmat. Semeno jitrocele sniuje hladinu krevnho cukru, l aludek a jtra, mrn stimuluje krvetvorbu a inn upravuje peristaltiku tlustho steva pi zcp. Zevn l droga velice spn rny veho druhu, co je vynikajc vlastnost, kter tak dala jitroceli jmno. Nejastj formou je nlev, ale osvdil se i bylinn b a l z m . Velmi v h o d n m p p r a v k e m , zejmna pro dti, je jitrocelov sirup. Jitrocelov va l aluden vedy i un znty. Dvkovn je u odvaru a 4 sklenice denn, u sirupu 2 a 5 ajovch liek denn, u vy 3 a 8 polvkovch lic denn. Jitrocel m e m e kombinovat s m n o h a drogami. Osvdila se kombinace s matedoukou, dobromysl, p r o s k u r n k e m , pelykem, k m n e m , fenyklem, listem podblu, ale t a k se zemdm e m , vlatovinkem i s lkoic. Droga n e m d n toxick inky a nehroz ani predvkovan. Je v h o d n i k dlouhodobmu podvn. Je vhodn si pipomenout star zkuenosti s hojenm ran. Ji bylinkrka Poroncov z Kotian nad Turcom si povimla, e na rny je vhodn pikldat nejprve jitrocel vt, protoe jeho irok listy r n u dokonale vyist a zbav hnisu, a potom se teprve pikld jitrocel kopinat, kter rny zaceluje. Je velmi zajmav, e v homeopatick praxi se t a k k a vhradn pouv jitrocel vt, zatmco v alopatii je tomu spe naopak. Dvodem je, e pro vtinu monch aplikac je jinch bylin dostatek, co ale neplat pro specificky psobc vlastnosti jitrocele vtho, napklad pi nonm pomoovan dt, pi bolestech zub i pi hojen r a n veho druhu. Surovinou pro vrobu homeopatick esence je erstvlist jitrocele vtho, kter se t r h v obdob bezna a kvtna. erstv list, omyt studenou vodou, se rozmixuje a dle zpracovv podle 3 nebo 1 lihem 90%. Zskan zkladn esence DO se dle ed 162
9) 8) 7) 6)

lihem 40% a do potence D3. V tto potenci se pak tak uv pi dvkovn 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Krom uvedench hlavnch aplikac se uv jako v alopatii. Velice dobrm prostedkem je jitrocelov va, kter se vyrb podle cel ady receptur, z nich vybrme nsledujc: Jeden kilogram omytch list jitrocele kopinatho se umele v mlnku na maso, pid se 1 litr vody, 1 kg cukru a 0,5 kg medu. Ve se na velmi mrnm ohni 10 minut va, a va zhoustne, a po vychlazen se napln do lhve. Skladuje se na chladnm mst. Jitrocelov va se pouv pedevm pi kali, pro tzv. itn krve, na slab plce, pi nachlazen, pi prjmech, na slab aludek ap. Obvykle se uv 1 polvkov lce vcekrt denn. Je to vynikajc prostedek na rny a neity, hlzy a pod. Rnu vyist a urychluje jej hojen. Postupujeme tak, e se bu na r n u pilo nkolik istch, umytch list, nebo dme nkolik istch list do 0,25 litru vody, krtce zavame, nechme 5 a 10 m i n u t pikryt vyluhovat a pak dvme na r n u obklady z odvaru. Pi zntu onch vek, co je obyejn spojeno se zntem spojivek, je jitrocel rovn vbornm lkem. Nkolik erstvch a istch list dme do 0,5 litru studen vody, nechme krtce zavait a pikryt pak nechme 10 minut vyluhovat. Obkldme 3krt denn na 5 minut. Pi zntu nehtovch lek, kter je velice nebezpen, doporuujeme vedle hemnkovch koupel nsledujc postup: Dva a 3 ist listy ponome na okamik do vac vody a pak je obtome kolem nemocnch prst. Listy upevnme obvazem a nechme psobit nkolik hodin.
10)

163

JMELI
JMEL BL (LISTNOV) eleochmetovitch (Loranthaceae) VISCUM ALBUM L. Imeo biele (s) e Laubholz-Mistel (n) Mistletoe (a) Gui commun (f) Murdago, Almurdago ()

Jmel bl je vdyzelen, poloparazitick kek. Na hostiteli vytv kulovitou korunu v prmru i pes pl metru. Jde o rostlinu dvoudomou, take sam a samic kvty rostou na rznch jedincch. Koovit listy jsou kopisovit, celokrajn. Kvty jsou zelenav, nevrazn, plodem je pinav bl bobule. - Jmel je velmi hojn rostlina, nkdy a endemick napadajc lesn spoleenstva, zejmna v dkch porostech, jako jsou napklad parky. Souasn botanika rozliuje jmel bl neboli listnov a jmel jehlinanov (Viscum laxum Boiss. et Reuter), ale pro farmaceutick vyuvn se zatm jmel nijak nerozliuje. Jet v nedvn minulosti se bn sbral list i s vtvikami. Souasn vzkum vak ukzal, e nejvt hodnoty jsou skryty v listech, zatmco innost vtviek je problematick. Proto se stle vce vyuv pouze list (Folim et stipites visci albi). Za nejkvalitnj jmel se povauje jmel jabloov, dle hlohov, ale msty tak jmel dubov a borovicov. Pomrn vysokou toxicitu m jmel topolov, kter je lpe nepouvat. Droga by nemla bt znehodnocovna plody, je jsou rovn toxick. Nejhodnotnj drogu z hlediska inku na krevn tlak poskytuje sbr beznov, a potom listopadov a prosincov. Dobrou innost naopak nem jmel, sbran v lednu a zejmna v srpnu. Pro pouit jmel v jinch indikacch nejsou nroky na dobu sbru tak psn a povolen je v zsad celoron sbr.
164 165
3)

Jmel bl (listnov)

Droga obsahuje cholin, acetylcholin, histamn, pryskyice, jejich slokou je napklad inn viscotoxin, organick kyseliny, flavonoidy, triterpeny, aminokyseliny, fenylov sloueniny a a d u dalch ltek. Droga prokazateln sniuje krevn tlak a psob moopudn, tlum nkter bolesti hlavy, zvrat a psob antiskleroticky. Zastavuje krvcen a psob rovn jako kardiosedativum. Odstrauje pocit nval krve do hlavy, zejmna v klimakteriu. Reguluje vyluovn lui do stev a ovlivuje innost slinivky. Jmel se tak vyznauje jistou protirevmatickou aktivitou, potlauje chorobn zvenou innost ttn lzy a pomh i pi lb nkterch projev senn rmy. V tchto ppadech kombinujeme pitnou lebnou k r u s vplachy nosu mrn osolenm macertem nebo upeme prek ze jmel. Pi keovch ilch a brcovch vedech lze doporuit omvn, ppadn koupele nohou. Jmel rovn prospv pi lb nonho pomoovan dosplch a blho vtoku. Jmel je t proslul i kancerostatickou aktivitou. Vyrb se z nj napklad i protirakovinn homeopatick lk Iscador. Protoe nkter inn ltky, zskvan ze jmel, jsou termolabiln, nejastji podvme prek z jemn mlet drogy, v jednotlivch dvkch nepevyujcch 1 g. Maximln denn dvka in 5 g, ale obvykle vystame s daleko menm mnostvm. Jinou vhodnou formou je macert, podvan 2krt, v tch ppadech 3krt denn. Doba studen macerace mus bt nejmn 4 hodiny. Nejvhodnj lkovou formou je bezesporu tinktura, pipraven z erstvch rozmlnnch list. Podv se od 20 do 40 kapek na jednotlivou dvku, a to 2krt a 3krt denn. U obhovch indikac se droga podv samostatn, jinak ji ale meme zaazovat do sms. Protoe drogu adme mezi prudeji psobc, mus se uveden dvky pesn dodrovat. Pi predvkovan se mohou vyskytnout nejdve paradoxn reakce a pak i pznaky mrn otravy. 166
7) 6) 5)

4)

asto tradovanm nzorem je, e jednorzov podn jmel me snit krevn tlak. Podle na zkuenosti me tlak poklesnout nejdve po tdnu lby. Drogu vak doporuujeme aplikovat obvykle formou estitdenn lebn kry. Vyadujeli lba pokraovn, zaadme tdenn pestvku a pak meme v lb pokraovat. Na zklad vlastnch zkuenost dvme pednost kombinaci jmel s medukou a kvtem hlohu. Jmel je velice oblben homeopatick prostedek nejen pro mimodnou innost, ale tak pro svou dostupnost a snadn zpracovn. Krom toho se zde cen i snadn a mn pracn podvn ne u pravy ajov nebo jin. Surovinou je list, trhan nejlpe v prosinci kolem devt hodiny rann. Je-li to mon, pouv se jmel jehlinanov, vbec nejlep je borovicov. List se zpracovv podle 2 lihem 90%. Zkladn esence DO se pak dle ed lihem 40% a do potence D12. Uvaj se potence D2, D4, D6, D8, D10 a D12, samozejm s individulnm dvkovnm. Obecn dvkovn je 3krt denn 6 kapek, ped jdlem. Aplikace je velmi irok, v podstat stejn jako v alopatii, ale navc se d inek rznmi potencemi jemn odstupovat. Velice dobe rovn psob vtaek ze jmel, k t e r se vyrb nsledujcm zpsobem: Do 1 litru vnovice s o b s a h e m 60 a 70% alkoholu p i d m e 200 g rozmlnnho listu j m e l a pi teplot 25 a 30C a obasnho p r o t e p n t e k u t i n u 14 dn skladujeme. P a k t e k u t i n u pefiltrujeme a ulome na chladnj msto. Uv se d e n n 15 a 20 k a p e k do vody podle poteby. P i sbru jmel doporuujeme d b t na to, aby nedolo k zmn s o c h m e t e m l k a s k m ( L o r a n t h u s e u r o p a e u s L.), k t e r je m r n jedovat a jeho liv inky jsou sporn. O c h m e t m lut listy a lut kvt a je opadav, t a k e pi z i m n m sbru n e m e dojt k zmn. Roste pouze na dubech a u n s se vyskytuje zejmna v oblasti Certoryje, pobl Strnice na ped167
10) 9)

8)

h Blch Karpat.

KAKOST
KAKOST SMRDUT eled'kakostovitch (Geraniaceae) GERANIUM ROBERTIANUM L. Pakost smradlav (s) s Ruprechtskraut (n) Herb Robert (a) Granium Robertin (f) Hierba de San Roberto ()

Kakost smrdut je letnika, vysok 20 a 40 cm. lznat chlupat lodyha vyrst z tlustho oddenku a m zduel, obvykle nachov zbarven kolnka, jejich rozemnut vyvolv nepjemn zpach. Listy jsou sloeny ze t a pti apkatch lstk, kter jsou jednodue nebo i dvakrt zpeen a hluboce rozeklan. Kvtn pltky jsou rov fialov. Stopky rozvinutch kvt se na noc a ped detm ohbaj dol. Kakost je rumitn, kovitn a lesn rostlina, kter m rda vlhko a stn. Sbr se kvetouc na (Herba geranii robertiani) od ervna do z, nkdy se ke sbru pidv i koen (Radix geranii robertiani). Droga obsahuje silice, hoiny, tsloviny, pryskyice, organick kyseliny, geraniovou erve a dal inn ltky. Kvetouc na pouvme pi hematurii neboli pi objeven se krve v moi, proti zevnmu i vnitnmu krvcen a proti prjm, zejmna krvavmu. Drogu meme aplikovat pi vykalvn krve, pi chronickch stevnch zntech a tak jako kloktadlo. Pitn kra se osvduje pi moovm psku a kamncch a pi nejrznjch chorobch ledvin. Rozdrcen erstv nebo horkou vodou navlhen suen kakost inn l un znty, obliejov otoky souvisejc se zub168 169
5) 11 0 2)

1}

Kakost smrdut

nimi problmy, nervov znty, napklad trojklannho nebo sedacho nervu. Meme tak pout kaovit obklad, kter se pikld na otoky kdekoli na tle. Kombinovan vnitn a zevn lba tlum vskyty vech ekzm. Obklady a omvn se daj pout na nehojc se rny. Pi neplodnosti se doporuuje kakostov aj, kter se pije po doucch v dennm mnostv 250 ml (eny) a 350 ml (mui). Velmi pravdpodobn se zd bt i protindorov inek kakostu. Vdy dvme pednost uit rostliny erstv ped suenou, protoe suenm vrazn kles obsah innch ltek. Pro ajovou formu je vhodn nlev. Tam, kde je teba poslit svrav inek, tedy napklad pi prjmech, vame bylinu 2 a 3 minuty. Dobr zkuenosti mme i s bylinnm balzmem. Droga nen toxick, ale pro jej aroma doporuujeme uvn jen malch dvek. Droga se d uvat samostatn, ale vhodnj je podvn ve smsch. Vhodnmi prvodci kakostu jsou napklad koen jehlice trnit, na zlatoblu, na svzele syiovho, na prtrnku a dal. Kontraindikace nejsou znmy, pesto radme v thotenstv nebo pi kojen podvat drogu opatrn nebo ji radji vynechat. Samotn Albertus Magnus je autorem nsledujc zajmav rady: Nasbrej ve skalnch puklinch i starch zdech, tedy ne v lese, fialovoerven kvetouc kakost. Sva erstvou bylinu do nkolika malch svazek, ty dej do malho, istho, lnnho vku a ten nos na hrudi holho tla. Kdy svazeky uschnou, sejmi je a vho do tekouc vody (nutno dodret!). P a k pilo stejnm zpsobem pr svazek (obvykle 3 a 5) dalch. Tato lba posiluje nervy, tlum vtoky, zbystruje zrak a zjasuje sluch." A jsme dosud nemli monost tuto radu dsledn odzkouet, nemme dvod se domnvat, e legendrn Albertus Magnus nevdl, co doporuuje. V kadm ppad je to r a d a zajmav, j se ned ublit, a proto doporuujeme vlastn odzkouen. 170
8) 7) 6)

Tato p r a s t a r liv bylina se ji dlouho vyuv i homeopaticky. U ns je mlo oblbena prv pro jej nepjemn pach i chu. Prv homeopatie vak tyto dv nepjemn vlastnosti kakostu zcela eliminuje pi zachovn vech jeho livch vlastnost. Surovinou pro vchoz esenci je erstv kvetouc na, zbaven vech pms, tedy suchch list, zhndlch list apod. Sbr se od kvtna do z, nejlpe vak v kvtnu kolem devt hodiny rann. Zpracovv se podle 2 lihem 80%. Vznikl esence DO se pak dle ed lihem 30% na potenci D3. V tto potenci se pak tak uv pi dvkovn 3krt denn 7 kapek, po jdle. Kakostov tinktura se aplikuje jako v alopatii, zvltn pozornost doporuujeme vnovat ppadm krvcen. P i a k n vulgaris psob velice dobe obklady z n a t k a k o s t u : H r s t suen kakostov n a t (na s kvty) p i d m e do 0,5 litru studen vody a pivedeme k varu. Vame 10 minut na mrnm ohni, pak nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Odvar pouijeme na obklady. Zajmav zn historka o vzniku odbornho nzvu tto byliny: Carl Gustav Linn, vdsk autor botanick nomenklatury, byl odmtnut pi sv dajn oprvnn dosti svm nadzenm, profesorem Robertem. Proto nazval bylinu smrdutou: ... a na Vai poest, slovutn pane profesore, Vam ctnm jmnem jsem si dovolil nazvat jednu skromnou bylinu, vynikajc velkou houevnatost, kterto je i Va silnou vlastnost..." (a taky smrd jako ty, ddku plesniv, ml si dajn ulevit zneuznan C. G. Linn).
10)

9)

171

KALINA
KALINA OBECN
ele'zimolezovitch (Loniceraceae)

VIBURNUM OPULUS L.
Kalina obyajn (s) (r) Gemeiner Schneeball (n) Guelder Rose (a) Viorne obier (f) Saco rodel ()

Kalina obecn je ke, majc nejen listy, ale i mlad vtve vstcn. epele list jsou do jedn tetiny nebo do poloviny rozdleny ve ti nebo pt lalok, po kraji zubatch. Kvty se rozvjej v kvtnu a ervnu a na koncch vtv jsou rozestaveny do plochch okolk. Jsou dvojho druhu, na obvod rostou kvty jalov, bez tyinek a pestk, uvnit kvtenstv p a k kvty plodn. Plodem jsou erven, jednosemenn peckoviky. Kalinu meme najt na kamenitch strnch, u cest, na vslunnch kopcch. Je to ke spe teplomiln, a proto jej nejastji nalezneme v teplch oblastech, jakmi jsou napklad Polab nebo jin Morava. Na severu Cech nebo ve Slezsku, kde je klima drsnj, se kalina tm nevyskytuje. Drogou jsou plody (Fructus viburni opuli), sbran v dob pln zralosti, ale tak k r a (Cortex viburni opuli), sbran asn na jae, od poloviny bezna a po cel duben. Pro speciln ely, jako napklad pro vrobu prostedku proti potratm, se sbr t a k k r a z koene. Krov droga obsahuje pedevm tzv. hydroxykumariny esculentin, scopoletin a saligenin, dle organick kyseliny, flavonoidy, tsloviny, steroly, arbutin, pryskyice, cyklick alkohol viburnitol, hoinu viburnin a dal ltky. V plodech jsou obsaeny t a k sacharidy, vitamn C a dal ltky. 172 173
4> 3) 2)

1)

Kalina obecn

Droga je vyuvna pedevm jako gynekologikum, hlavn pi menstruanch bolestech, pi rznch kech a pi poruchch menstruanho cyklu. Plody meme uvat i tam, kde chceme potlait n u t k n na dven, dobe psob i u aludench ved. Vnitn i zevn formou omvn i obklad meme kalinovou k r u uvat tak pi lb ekzm a nejrznjch vyrek. Z krov drogy pipravujeme odvar podle obvyklch pravidel. Koncentrace me bt ponkud ni, pidvme tedy mn drogy nebo naopak vce vody, ne je obvykl. Jednotliv nejvy dvka by nemla pekroit 3 g, celodenn dvka pak 8 g. Jinou vhodnou formou je tinktura, podvan obvykle po ajovch likch 2 a 4krt denn, zapjen vodou. Kdy ve vodn lzni z tinktury odpame lh, zskme tekut extrakt hustoty dkho medu. Ten se podv denn po 20 a 40 kapkch. Z plod pipravujeme nlev tak, e asi pl polvkov lce drcench plod spame sklenic vrouc vody, nechme 15 min u t vyluhovat a pefiltrujeme. Uvaj se obyejn 4 k r t denn 2 polvkov lce. Pekroen dvek me vyvolat toxickou reakci. Drogu nedoporuujeme thotnm a kojcm enm. Kombinace krov drogy s jinmi bylinami je vhodn. Uvn nem vrazn nedouc inky, nejsou znmy ani kontraindikace, ale pesto nedoporuujeme pekraovat stanoven dvky. Koupel nohou nebo rukou v odvaru kalinov kry doporuujeme lidem s ekzmy a jinm konmi projevy. Kalina, a se u n s lebn tm nepouv, pat mezi dlouho homeopaticky vyuvan byliny, pedevm v nkterch specilnch oborech (viz odstavec 5). Vchoz surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kra, k t e r se sbr zjara, nejlpe v beznu kolem jedenct hodiny dopoledn. Kra se upravuje podle 3 lihem 80%, a dle se potom ed lihem 40% a do potence D3. V tto potenci se p a k
9) 8) 7) 6)

5)

uv s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Kra by mla trvat alespo 30 dn, ovem jinak se tinktura me uvat v podstat bez asovho omezen. Tinktura se pouv hlavn pi menstruanch potch, pi mimovolnch potratech, kech rodidel, a tak pi kech podl linie aludek - stevo. Ze veho nejvce se v lidovm litelstv doporuuje prostedek proti potratm. Zde se ovem pouv vlun k r a koene, kter se tak povauje za jedin spolehliv prostedek pro obecn pouit. Kra se sbr brzy na j a e a pi skladovn se ped pouitm znovu pesu. P a k se pomele na prek a dobe uzave. Pi aplikaci proti potratm se prek roztr s mlnm cukr e m v pomru 1 : 10, co je v podstat homeopatick edn D l . Tento prek uvan na piku malho noe okamit zastavuje bolesti v bichu. Tento prek anebo t i n k t u r a z kry koene se tak pouv proti vem potm s menstruac, hlavn spojen s keemi a bolestmi. Proto doporuujemem mt jeden z tchto prostedk vdy k dispozici, pokud podobn pote hroz. U n s nen lebn pouit kaliny pli rozeno. Ale napklad v pionrskch dobch Ameriky byla t a t o bylina jednou z hlavnch a tak vestrannch bylin a sv postaven si dodnes udrela. Odvar z kry se pouval i proti kem, ale amerit Indini znali krom protikeovch vlastnost i vliv na porodn bolesti, na menstruan a bin pote. Odvar z kry podvali jako diuretikum a tak pro lbu punic. Indini tak vaili plody kaliny, kter obsahuj znan mnostv vitamnu C, se vou z javoru, a pipravovali t a k speciln rosol, kter byl na jejich jdelnku jako tradin jdlo. Zajmavost je, e k r a kaliny slouila dve jako pms do tabku, stejn jako list slouil jako pms aj. Plody kaliny jsou po uvaen poivateln.
10)

174

175

KAME JKA
KAMEJKA LKASK
ele brutnkovitch

LITHOSPERMUM OFFICINALE L.
Kamienka lekrska (s) (r) Echter Steinsame (n) Gromwell (a) Gremil officinal (f) Mijo del sol ()

(Boraginceae)

Kamejka lkask je trvalka, vyhnjc z vcehlavho oddenku asi pl metru vysok lodyhy, nahoe bohat vtven, s hojnmi iroce kopinatmi, drsn srstnatmi listy. Kvtn koruny maj kvty lutav bl. Plodem jsou tvrdky, bl, leskl a hladk, pipomnajc porceln. Kamejka roste na slunnch strnch a v krovinch teplejch oblast. Nkdy se msto kamejky sbr kamejnice modronachov (Aegonychon purpurocaeruleum Holub), dve kamejka modronachov, jej lebn uvn je znmo pedevm z Bulharska. U ns je pomrn vzcn, ovem ve fytoterapii me kamejku lkaskou nahradit.
3) 2)

1}

Drogou jsou listy (Folim lithospermi var. Folim milii solis) a semeno (Fructus milii solis). Sbr list probh v dubnu a srpnu, sbr plod v z, po plnm dozrn. Obsahov sloen kamejky je velmi mlo probdan. Uvd se tsloviny, vpenat a kemiit soli, snad i nkter flavonoidn sloueniny. V plodech je obsaen uhliitan vpenat, sliz, mastn substance, dusinan draseln a dal ltky. Protoe kamejka piblin sleduje vskyt vinn rvy, maj s jejm pouitm nejbohat zkuenosti prv v tchto oblastech. Listov droga dve slouila jako nhraka pravho aje a byla znma pod nzvem esk aj. Droga me bt tak pouita jako 176 177
r>) 1}

Kamejka lkask

nhrada karbince, protoe tlum hyperfunkci ttn lzy. Odvar ze semen se me pouvat pi lb moovch kamnk, ppadn i dny.
6)

Dve pouvan tzv. esk aj byl nepli koncentrovan nlev, kter se sladil medem. V lebn praxi je ovem bnj odvar, vaen 1 a 2 minuty.
7)

Pouvn tto drogy upadlo asem v zapomenut a ani novj vzkumy j pli nepej, protoe cel ele dve drsnolistch nyn brutnkovitch je pokldna za potenciln podezelou z dvodu monho obsahu hepatotoxickch tzv. pyrolizidinovch alkaloid. Proto nedoporuujeme vy dvkovn ani dlouhodob podvn drogy. Jej pidvn do sms povaujeme ovem za mon.
8)

Zskan esence se pak dle ed lihem 30% a do potence D4, ve kter se tak uv. Dvkuje se 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu nejmn 30 dn, nejdle vak 3 msce. Nejastj aplikace jsou na pote s moovmi cestami, moovmi kamnky a pi patnm vyluovn sol. Aplikace provdme j a k vnitn, t a k i zevn. Zvl inn jsou sedac koupele s psadou kamejkov tinktury, pi nich na jednu koupel posta 30 ml tinktury. ) dn jin bylina nebyla tak samozejm pro vznik medicny...," napsal svho asu o kamejce msk prodovdec Plinius v 1. stolet n.l. Dle k: ... je zajmav, j a k si lid uvdomuj uitenost nkterch bylin!" Uitenost kamejky spov pedevm v tom, e danou dobu byla jednm z lk proti cizopasnkm, e byla jedinm prostedkem proti ledvinovm k a m e n m a e lila vn pote s ledvinami, zstavy moe apod. A potet Plinius: Je nesporn, e jedna drachma tohoto klenotu v blm vn rozlme a odstran vechny kameny!" (Drachma je hmotnostn jednotka, kter v antickm ecku pedstavovala asi 8 g, pozdji jej hodnota poklesla v rznch zemch na 3 nebo 4 gramy - pozn.red.). Zajmav je, e diuretick aj, pipravovan z kamejky, figuroval v bylinn lb a do souasn doby. Na americk kontinent byla kamejka dovezena evropskmi osadnky, kte ji pedali domorodm Indinm. Mohawkov ji uvali jako vlen barvivo a tak na barven ltek pro obadn roucha.
10

Vrab sm, jak se kamejka dve nazvala, uvme obas podle Matthioliho nvodu: Semeno pomeleme na prek a pipravme bl vinn odvar. Nen ho teba mnoho, sta asi 125 ml. Podvme jej pi moov ezavce, pi moovch kamncch a pi chorobch, doprovzench zimnic. V urologickch indikacch doporuujeme souasn provdt sedac (pi ezavce) nebo i plnou (pi kamncch) koupel a souasn vypt nejmn 0,3, ale lpe 0,5 litru jinho indikovanho aje. Pi zimnici doplujeme tuto k r u o aj lipov nebo aj z kvt ernho bezu. Kamejka v tomto ppad lbu pouze dopluje.
9)

Pestoe kamejka ji podle nzvu lkask byla dlouho oblbenou livou bylinou, v posledn dob se od n t a k k a pln odstoupilo. Z ji popsanch dvod zde jsou obavy, e by mohlo dojt k nepznivmu ovlivovn funkce jater, a tm i cel ltkov vmny. Jeliko lebn inek kamejky je jinak nesporn, bylo by koda tuto bylinu z monho pouit zcela vylouit. Homeopatick prava byliny je proto velmi vhodnm eenm. Pro tuto pravu se sbraj erstv listy, nejlpe v kvtnu a ervnu kolem poledne. Listy se zpracovvaj podle 3 lihem 90%. 178

179

KAPRADI
KAPRAD SAMCI DRYOPTERIS FILIX-MAS /L./Schott.
Papra samia (s) (r) Gemeiner Wurmfarn (n) Male Fern (a) Fougrc male (f) Helecho macho () ele kapradbvitch (Aspidiaceae)

Z dlouhho, hndoernho oddenku kaprad sam vyr podlouhle kopinat listy, dosahujc dlky pes jeden metr. Jsou tmavozelen, jednodue zpeen, s 20 a 30 jamy stdavch, hluboce peenosench lstk. Na okraji bvaj tyto lstky tup zubat. Kupky vtrusnic, pipomnajc na prvn pohled pisedl mice, se nazvaj sori. Kapraje velmi rozen lesn rostlina, vyskytujc se bn na celm zem esk republiky i Slovenska. Pedmtem sbru je oddenek (Rhizoma filicis maris), sbran na podzim, nejlpe ji v z, kolem dest hodiny dopoledne. Droga obsahuje sloueniny kyseliny mseln a isomseln s loroglucinem, tsloviny, fllicin, filxinigrin, filmaron, pryskyice, vosk, barvivo, fytosterol a adu dalch kyselin. Rada z nich je labiln, take strnutm droga rychle ztrc innost. V souasn dob se koenov droga pmo neuv, ojedinle se pouv extrakt jako anthelminikum, tedy proti stevnm parazitm, zejmna vak tasemnici. Lebn kra bv vtinou jednorzov. Dosplm se pedpisuje podle hmotnosti 6 a 8 g sirupovitho extraktu, dtem do 15 let 4 a 6 g. Pro dti do 4 let je tato lba nevhodn. Po 180
b) 1 l! 3) 2)

!)

Kapra sam

2 hodinch po poit drogy mus bt podno salinick projmadlo v pslun dvce. Lebn k r a by mla probhat pod dohled e m lkae a byline-specialisty. O t r a v a m e n a s t a t pi predvkovan nebo pi b r z k m opakovn lby, ale i tehdy, jestlie se zapomene podat salinick projmadlo, napklad Zajeick h o k minerln voda nebo Saratica. P i otrav nastvaj nejprve zrakov poruchy, p a k pote v trvicm stroj, dle zvrat, tes, delirium, bezvdom, p p a d n a smrt. Po pekonan otrav m e bt n s l e d k e m i slepota. Z uvedench dvod je k a d m u jasn, pro pro vnitn pouit drogu nedoporuujeme. Vynikajc v a k je pouit p r o koupele. K t o m u t o elu se sbraj listy, kdykoli od j a r a do konce ervn a , protoe potom u jsou n e i n n . Dva a t i listy k a p r a d v a m e ve vod a odvar precedme do v a n y s vodou. P r v n koupel mus bt krtk, nanejv 5 a 10 minut, protoe pi n obvykle dojde k pechodnmu zhoren pot, co by mohlo odradit od dalch koupel. Pak se koupeme kad tet den a dobu koupele postupn prodluujeme. Po 12 koupelch musme udlat 14 dn pestvku a pak kru ukonme 4 koupelemi.
9) 8) 7)

nen ani jej vliv na kloubn onemocnn, napklad revmatismus. Kaprad slouilo odedvna jako prostedek proti cizopasnkm, zejmna proti tasemnici, kter dve znan suovala lidstvo. V antickm ecku ji nazvali dubovou kaprad, protoe rostla pedevm v dubovch lesch. Francouzsk kroniky dokldaj, e kaprad uval i francouzsk krl Ludvk XVI., co dokazuje, e byliny nebyly pouhm lidovm prostedkem". Ve Spojench sttech se hodn vyuvala a o jej oblbenosti svd i to, e byla a do roku 1965 v oficilnm lkopisu. Pro pomrn velkou jedovatost kaprad je jeho uvn dost nebezpen, ale napklad pi nonm pomoovan, zejmna u dt, a pi slabostech moovho mche se d aplikovat podle nsledujcho nvodu: Pltn pytlk naplnme nat kaprad a nemocn na nm v prbhu lby mus spt. Jakmile se pote znateln zlep, polt je teba z lka odstranit. Doporuujeme se jej ovem nezbavovat, protoe tyto nemoci asto recidivuj.
10)

Kaprad je bylina liv, opeden mnoha povstmi o jej arodjn moci, a proto byla u od dob antiky stdav vyuvna a zavrhovna. V kadm ppad je to bylina velice inn a jako pomrn jedovat pro homeopatick ely zvlt vhodn. Surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv oddenek, sbran nejlpe hned v z kolem dest hodiny dopoledne. Oddenek se zpracovv podle 3 lihem 90%. Zkladn esence se dle ed lihem 40% a do potence D4. Uv se pak v potenci D3 a D4, s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle, po dobu 21 dn. Pozdji se dvkovn uprav na 3krt denn 15 kapek, po dobu 14 dn. Kra se sm opakovat a za pl roku. Tinktura se uv proti stevnm parazitm, ovem inkuje spolehliv i proti jinm stevnm organismm. Nezanedbateln 182 183

KARAFIT
HVOZDK ZAHRADN ele silenkovitch (Silanaceae) DIANTHUS CARYOPHYLLUS L. Klinek zhradn (s) e Gartennelke (n) Carnation (a) Oeillet des fleuristes (f) Clavel ()

Hvozdk zahradn je trvalka. Vyhn dlouh, rkovit, mrn labovit prohnut listy a lys, siv, a pl metru dlouh lodyhy, nahoe zpravidla vidlanovit rozvtven, s velkmi vonnmi kvty rznch barev. Plody jsou pukav tobolky. Bylina pochz z jin Evropy. Voln roste zejmna v Dalmcii, u ns se hojn pstuje a ojedinle i zplauje. Drogou je kvetouc na (Herba dianthi caryophylli), sbran zejmna z tmavoervench odrd. Z voln rostoucch druh hvozdku se podobn farmakologick psoben pipisuje tak hvozdku kartouzku (Dianthus carthusianorum L.) a hvozdku kropenatmu (Dianthus deltoides L.), znmmu jako tzv. slziky. Na se sbr v dob kvtu rostliny, tj. v letnch mscch, nejlpe rno mezi osmou a devtou hodinou. Droga obsahuje saponiny, antokyany, flavonoidy, sliz, tanin, barvivo, men mnostv silice, ptomny jsou i ltky fytoncidn povahy. Droga je jen minimln prozkoumna a praktick zkuenosti jsme pebrali pedevm od litel z Dalmcie. Droga m znan inky spasmolytick a psob i sedati vn. Me se vborn uplatnit v geriatrii, protoe sta lid ji velice dobe snej. Droga tak harmonizuje prci srdce, zvlt pi tachykardii a pi arytmich. Zastudena uvan tlum potivost.
184 185
J) }) 31 2)

Hvozdk zahradn (karafit)

Droga krom jinho tak zlepuje perifern prokrven, a proto je vhodn pro lbu nedokrven konetin a mozku. Nejastji drogu aplikujeme formou nlevu, ale oblben je i sirup, pipravovan z erstvch kvt takto: P a d e s t g r a m erstvch kvt pelijeme 150 ml vrouc vody a nechme 8 hodin vyluhovat. P a k precedme a smchme s prodnm hndm cukr e m tak, e na kadch 100 ml aje pidme 100 g cukru. Sirup podvme 4 k r t denn, vdy 1 ajovou liku. Drogu meme podvat samostatn i v libovolnch smsch. dn vnj nedouc inky nejsou znmy, stejn jako jej toxicita nebo kontraindikace. S ohledem na jej neprobdanost ovem doporuujeme uritou opatrnost v dlce uvn. Drogu podvme formou bylinnho balzmu pedevm jako inn kardiosedativum i obecn uklidujc prostedek. V souasn dob se ovuje skutenost, e obsahov ltky karafitu maj siln antivirov psoben a psob dokonce i proti plsnm typu candida, take droga by mohla bt vyuvna proti vnitn m i vnjm virzam a mykzm. Pouit k a r a f i t u j a k o liv rostliny je mlo obvykl a v pods t a t i n e z n m , ale o jeho livch incch n e n pochyb a navc dostupnost byliny je takka ideln. Upozorujeme ale, e se mus skuten jednat o hvozdk zahradn, kter nesm bt zamnn za velkokvt karafit zahradnick. Vchozm materilem pro homeopatick zpracovn je kvetouc na s ervenmi kvty, ovem zvl zdrazujeme, e stonek s kvtem mus mt dlku nejmn 14 cm. Na se upravuje podle 3 lihem 90%. Zkladn esence se dle ed lihem 30% a do potence D6. Uvaj se potence D4, D5 a D6, podle vku, stavu organismu a poteby. Zkladn obecn dvkovn je 3 a 4krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 6 tdn. Kra se sm provdt pouze dvakrt do roka, nebo tak, aby celkov doba podvn nepeshla 3 msce za rok. 186
9) 8) 7) 6)

I homeopatick tinktura je typick prostedek pro lidi star, slab nebo i hypochondrick, protoe jej zbr je mimodn irok a pestr. Zajmav recept s pouitm karafitu je uren pro hygienu stn dutiny: Jednu polvkovou lci list alvje lkask a dva karafitov kvty pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Precedme o vyplachujeme stn dutinu. Krom livch ink kvt psob i voav a osvuje. Podle Vai Pelagie je prv kvt nejinnj st cel byliny.
10)

187

KARBINEC
KARBINEC EVROPSK
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

LYCOPUS EUROPAEUS L.
Karbinec eurpsky (s) r Uferwolfstrapp (n) Bugle Weed (a) Lycope Europe (f) Menta de lobo (s)

Karbinec evropsk je trvalka, vyhnjc z plazivho, lnkovanho oddenku vystoupav, a jeden metr vysok lodyhy, olistn krtce apkatmi kopinatmi listy, majcmi sthan zubatou epel. Bl, pyskat kvty vyrstaj v pad list v hustch lichopeslenech. Plodem je trojhrann tvrdka. -'- Karbinec je pomrn hojn rostlina, vyskytuje se ve vlhch porostech, u potok, v lunch lesch, v pkopech apod. Drogou je na (Herba lycopi europaei), sbran bhem kvtu, v ervenci nebo srpnu, nejlpe mezi trnctou a patnctou hodinou.
4) 3)

l)

Droga obsahuje hoinu lycopin, tsloviny, fenolick ltky, pryskyice, organick kyseliny a dal inn ltky. Psoben karbince je velmi specifick a dost se odliuje od ostatnch bylin. Pedevm je dobrm prostedkem proti zven innosti ttn lzy. Souasn psob jako kardiosedativum a me se proto vyuvat teba i pi buen srdce. Lihov vtaek (tinktura) z nati karbince m antibiotick inek, zvlt na salmonelly, Escherichia coli a Prteus vulgaris. Na ostatn druhy psob ponkud mn, ale zato m inek fungicidn neboli protiplsov. Zvltnost karbince je, e tlum ltkovou vmnu. 188 189
5)

Karbinec evropsk

Drogu podvme formou nlevu 2 a 3krt denn po lku, nebo jako t i n k t u r u 2 a 3krt denn 25 a 30 kapek. V urologii, pi zntech moovch cest, pouvme lihovodn roztok, kdy na 0,3 litru aje pidme 40 kapek karbincov tinktury. Vliv na srdce zv kombinace karbince s n a t srdenku. Naproti tomu je zcela nevhodn kombinace s moskmi a s a m i veho druhu. Nesmme ovem zapomnat na to, e lba karbincem je mrn a dlouhodob, p r m r n doba lby jsou 4 msce, ale i dle. N s t u p inku, a tm i kontrola vhodnosti drogy, nastv obyejn za 3 tdny, pln inek nastupuje asi po msci.
8) 7)

6)

lihem 80% a zkladn esence DO se pak dle ed lihem 30% a do potence D12. Tinktura se uv v potencch DO, D3, D4 a D12 podle stavu a st nemocnho a podle zkladn pote. Obecn dvkovn je 3krt denn 7 kapek, ped jdlem, po dobu 5 tdn. Potence D3 a D4 se me uvat neomezen, ob krajn potence DO a D12 nejdle 4 msce v roce, samozejm rozdlen po asovch secch. Pouit je podobn jako v alopatii se specilnm zamenm na nemoci ttn lzy, dle se uv pi hemoroidech, snen imunit, srden nepravidelnosti apod. Obecn ve velkch dvkch podporuje sympaticus, v malch jej ukliduje. Velmi doporuujeme nsledujc sms s karbincem pi potch se zvenou funkc ttn lzy, co bv ovem vdy spojeno s potemi srdenmi (srden rytmus) i ltkov vmny: na karbince na srdenku na komonice lkask kvt hluchavky bl 20 20 10 10 g g g g
10)

Cajovinu proti hyperthyreose, chorobnmu zven innosti ttn lzy, meme sestavit takto: na karbince koen jehlice na srdenku na tyminu koen lkoice 100 50 50 25 25 g g g g g

Podv se jako bylinsk aj, kter se popj pes den po doucch I kdy v homeopatii je znmj karbinec virginsk (Lycopus virginicus Michs.) nebo karbinec americk (Lycopus americana), je i n karbinec evropsk vhodn pro homeopatick zpracovn a jeho inek je zcela evidentn. Zajmav je u tto byliny rozdln psoben, dc se oblast vskytu. U n s je nejlep droga z horskch a podhorskch oblast umavy, Krkono a Beskyd. Surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na, sbran nejlpe v kvtnu, ervnu a ervenci, za plnho rozkvtu byliny, co se d zjistit pouze podrobnou prohldkou kvt. Nejlep as sbru je mezi trnctou a patnctou hodinou, kdy je obsah ltek v bylin nejvt. Na se upravuje podle 3
9)

J e d n u a 2 ajov liky smsi pelijeme 0,5 litrem vac vody a nechme 15 m i n u t vyluhovat. Precedme a pijeme 3 k r t denn, ped jdlem. Doporuujeme pipravit najednou celodenn dvku a uchovvat ji v termosce. Dojde t a k ke zlepenmu vyluhovn. Uvme maximln 30 dn a pi ppadnch potch k r u perume. Dalm receptem proti zven funkci ttn lzy se zajmavm obecnm inkem je sms 5 dl n a t i karbince a 3 dl n a t i violky trojbarevn. Bereme 2 ajov liky smsi na 0,25 litru vac vody, 15 m i n u t nechame vyluhovat a precedme. Sms je vak mon pt jen jednou denn ped spanm, ovem s uritm asovm odstupem.

190

191

KATAN
JROVEC MAAL AESCULUS HIPPOCASTANUM L. Pagatan konsk (s) elejrovcovitch (Aesculaceae) (e) Gemeine Rosskastanie (n) Horse-Chestnut (a) Marronier lnde () Castao de Indias ()

Kad jist zn katan obecn neboli jrovec madal, obrovit strom, dorstajc vky a ptipodlanho domu, s dlouze apkatmi, dlanit pti a sedmietnmi lstky, kter jsou vroubkovan pilovit. Vijany kvt tvo koncov, jehlancovit laty. Plodem jsou velk tobolky, dce ostnat, kter pukaj 1 a 3 chlopnmi a vydvaj obvykle jedno a dv semena, znm jako katany.
2;

l)

Katan je bn pstovan strom, asto i zplauje.

Drogou je pedevm plod (Fructus hippocastani), sbran na podzim po plnm dozrn, kdy katany ji voln vypadvaj z tobolek. Dle se sbr kvt (Flos hippocastani), na jae v dob plnho rozkvtu, tedy v dubnu a kvtnu. Ojedinle se pouv i kra (Cortexhippocastani), sbran brzy na jae z malch, svch vtviek.
4)

3)

Asi nejdleitj obsahovou ltkou je oxikumarinov glykosid aesculin. Podobnou ltkou je i aesculetin a fraxin. Dle jsou ptomny triterpenov saponiny, napklad escin, potom flavonoidy, terick olej, pektin a dal ltky.
5)

Drogy maj inek protizntliv, tlum i odstrauj otoky, zvlt lymfatick, a pzniv ovlivuj prunost a pevnost cvnch stn. Proto je tak vyuvme pi lb hemoroid, brco192 193

Jrovec madal (katan)

vch ved, keovch il, pi zntu il, pi vskytu trombzy apod. Ovlivuj tak poruchy perifernho prokrvovn (studen nohy, fialov ruce) i poruchy prokrvovn koronrnch cv na psychogennm podklad. Pomoc katanov drogy meme ovlivovat i nkter formy migrny. Ppravky z katanu maj i mrn antisklerotick inek a meme je tedy pout k lb i prevenci mozkovch phod. Z kvt meme macerac v 65% lkrenskm denaturovanm lihu pipravit vborn mazn. aj z kvt se tak pouv zevn pi lb konch znt a mench poplenin. Kvtov a plodov droga zlepuj funkci nadledvinek a brn vzniku edm. ) Katanov drogy nepodvme formou aj, protoe maj zcela nenosnou chu. Jedinou vhodnou formou pro vnitn podvn je tinktura. Tu podvme v nkolika dlch dvkch v takovm potu kapek, kolik in nae hmotnost - napklad mu s 89 kg hmotnosti bude uvat 3krt denn 30 kapek. Lba m bt dloudob, obas je ji vzhledem k dlouhodobmu vlivu na hormony kry nadledvinek vhodn peruit. Osvdil se zpsob podvn vdy 2 msce ve tvrtlet, napklad leden a nor, v beznu se podvn vynech. Katanovou t i n k t u r u meme libovoln mchat, za nejlep kombinaci povaujeme sms t i n k t u r katanov a jinanov. Jin a k drogu do sms nepidvme, zejmna ne plody. Kvtn drogu nkte autoi doporuuj mchat s jinmi bylinami, ovem my t a k inme jen zcela vjimen. Naproti tomu je vhodn do aj na lbu prostaty pidvat katanov listy. Vechny katanov drogy jsou mrn toxick a maj vliv na funkci hormon nadledvinky, a proto musme pi lb dodrovat urit zsady opatrnosti. Nejlpe je lbu obas peruovat, j a k je uvedeno ve.
8) 7) 6

a jinanov tinktury pokldme za nejlep fytopreventivum, ale i lk proti nhlm phodm mozkovm. Podvme zpravidla 4krt denn 20 kapek, kter doporuujeme zapt pohrem pravho zelenho aje. Mlokter rostlina je v homeopatii uvna v tolika podobch jako prv katan. Pouv se kvt, mlad kra, plody, ale dokonce i list. Vechny sti tohoto stromu pitom maj svj specifick inek a lze ci, e homeopatie je jedin obor, kter vyuv vechy tyto sti. asn na jae se sbr katanov kra pro homeopatick zpracovn, kter se ovem provd suchou cestou neboli roztrnm. Kra se sbr z mladch vtviek co nejdve zjara a roztr se s mlnm cukrem. M inek podobn jako v alopatii, pedevm na krevn problmy, tedy hemoroidy, brcov vedy, znty il apod. Uv se v potenci D2 formou prku nebo tablet. Kvt se pro homeopatick zpracovn sbr v plnm rozkvtu, nejlpe v kvtnu, krtce ped polednem kolem jedenct hodiny, a zpracovv se podle 1 lihem 90%. Zkladn esence DO se dle ed lihem 30% na potenci D2, k t e r se tak uv. Obecn dvkovn je dvakrt denn 5 kapek, po jdle, po dobu 30 dn. Kvtov droga m mohutn protizntliv inek, a proto se doporuuje jako vhodn soust mnoha tinktur. Nejastji uvanou st je plod katanu, ze kterho se vyrb esence, nsledn i masti, koupele apod. Vchoz surovinou je erstv, oloupan a rozmlnn katan. Zpracovv se podle 3 lihem 90%. Zkladn esence DO se pak ed lihem 30% a do potence D9. Uv se v potencch D3, D4, D7 a D9. Zkladn dvkovn je 3krt denn 5 a 8 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. Uren potence a dvkovn je individuln podle d r u h u pote, vku a stavu nemocnho a samozejm tak podle doucho inku. J i n a k je uit zpravidla stejn jako v alopatii.
9)

Vechny katanov drogy meme pouvat zevn, napklad pro ppravu kloktadel. Sms stejnch dl katanov, routov 194

195

KDOULE
KDOULE OBECN ele riiovitch (Rosaceae) CYDONIA OBLONGA Mil. Dula podlhovast (s) (e) Echte Quitte (n) Quince (a) Cognassier commun (f) Membrillo ()

Kdoule obecn je stromkovit ke, dorstajc vky asi pti metr. Listy jsou vejit, kolem 10 cm velik, stdav postaven, celokrajn. Kvete ble nebo narovle, zpravidla v kvtnu. Plodem je malvice, lut zabarven, plstnat, tvarem pipomnajc hybrid hruky a jablka. Dozrv na pelomu z a jna, pjemn von.
2>

Kdoule je pstovan ke, zplauje jen zcela vjimen.

:>)

Drogou jsou bu plody (Fructus cydoniae) nebo semena (Semen cydoniae). Sbr se provd pi pln zralosti. Plody obsahuj hojnost cukr, organick kyseliny, vitamn C, pektin, silice, tsloviny a dal ltky. Semena obsahuj hodn slizu, mastn olej, glykosidy amygdalin, tanin a albumin, a tak tsloviny. Kdoule se od nepamti uplatuj v revmatologii. Upozornila na n u abatye Hildegarda von Bingen a hodn se j vnoval i Matthioli. Kdoule se maj podvat bu peen nebo uvaen, piem dvka nen stanovena a zle na dostupnosti a na poteb nemocnho. Podle naich zkuenost se efekt projev u pi pravideln konzumaci 3 peench kdoul denn. Mme-li monost dvku zvit na 5 a 8, v tkch ppadech na 10 kus denn, dokme se vraznho zlepen stavu nemocnho asi po tech a tyech tdnech.
196 197
5l l>

Kdoule obecn

S e m e n a uvoluj sliz, k t e r se pouv zevn na pokryt sliznic j a k o o c h r a n a p e d z n t e m . V n i t n u v n b y bylo t a k velmi uiten, ale m e n mnostv s e m e n efekt neprivod a konz u m a c e vtho mnostv s sebou n e s e u r i t riziko pro mal, ovem n e z a n e d b a t e l n o b s a h uvolnnho kyanovodku. aj se zpravidla z kdoul nepipravuje, lkovou formou je prv k o n z u m a c e peenho nebo s u e n h o ovoce. S e m e n a macerujeme ve vlan vod a vznikl slizovit vluh pouijeme k z e v n m e l m na o c h r a n u pokoky a sliznic p e d kodlivmi vlivy. S vjimkou m l o pravdpodobnch, ale monch alergickch r e a k c nejsou z n m y nedouc inky a n i k o n t r a i n d i k a c e . Do sms se droga n e p i d v . U M a t t h i o l i zjistil, e p i k l d n suchch (ale ne suench) l i s t na vyhezl k o n e n k nebo dlohu zajist staen. Souasn je ovem douc ob m s t a omvat o d v a r e m z kdoulovch l i s t n e b o v n m p r o v d t sedac koupele.
9) 8) 7) 6)

hltanu a po sliznice stev (v koupelch dokonce i pro hemoroidy), ale tak velmi douc prostedek posilujc funkci slinivky. Kdoule slou pedevm jako ovoce a jako livka plat spe jen semena, kter vak maj specifick inek. Prv patnm jedlkm je teba podvat ped kadm jdlem 2 a 3 polvkov lce kdoulov marmeldy nebo el. Oboje velice podporuje chu k jdlu. Proti nadmn doporuujeme nsledujc recept: Dv ajov liky nat mty peprn pelijeme vtm lkem vac vody a nechme 10 minut pikryt stt. Pak precedme a pidme do aje 2 polvkov lce kdoulovho el. Pijeme 1 a 2 lky denn po doucch, po jdle. Nsledujc recept slou na oetovn rt: Dv polvkov lce semene kdoule podrtme nebo pomeleme a v malm lku tepl vody rozmchvme tak dlouho, a se z hmoty vytvo pasta. Pak touto pastou rozpukan rty bu pouze potrme, nebo ji jemn vmasrujeme pmo do rt.
l())

v antice patily k nejvce cennm livm rostlinm. Pitom i zde je zachovn innosti pi pomrn silnm edn innch ltek obrovskou vhodou a zejmna inek semen kdoul je zcela specifick. Vchoz ltkou je tedy semeno, kter se upravuje cel pouhou macerac podobn jako podle 4 lihem 90%. Semena se maceruj pi obasnm protepvn po dobu 14 dn. Zkladn tinktura DO se pak ed lihem 40% a do potence D5, ve kter se tak uv. Aplikace je ponkud komplikovan, ale postup se mus pro zachovn maximlnho efektu psn dodrovat. Prvn 3 dny se bere 3krt denn 9 kapek, ped jdlem, pak 21 dn 3krt denn 12 kapek, ped jdlem a nakonec 3krt denn 15 kapek, po dobu 30 dn. Cel kra se me opakovat a za 4 msce. Hlavn oblast indikace jsou sliznice, co in z popsan tinktury velmi douc lk pro nemoci tohoto druhu, od sliznic noso198 199

P o u i t k d o u l v h o m e o p a t i i je celkem m l o z n m , i k d y u

KERBLIK
KERBLIKTREBULE ANTHRISCUS CEREFOLIUM /L./ Hoffm. ele mikovitch (Apiaceae) Trebuka voav (s)
r Garten-Kerbel (n) Garden-Chervil (a) Cerfeuil commun (f) Cerafolio, Perifollo ()

Kerblk tebule je letnika vysok kolem pl metru, mlo rozvtven, s tenkm, vetenovitm koenem a listy svtle zelenmi, jemnmi, dvakrt trojn zpeenmi. Okolky m pisedl, s 2 a 5 okolky, tvoc drobounk kvty s blou korunou. Plody vyrstaj na tlustch krtkch stopkch, jsou rkovit podlouhl, dlky 7 a 10 mm. Rostlina po rozemnut von po anzu. Kerblk tebule je rostlina pstovan, obas zplaujc. astm hostem naich les je pbuzn druh kerblk lesn (Anthriscus silvestris Hoffm.), kter stavbou nezape svj rod. Pedmtem sbru je pedevm na (Herba anthrisci cerefolii), nkdy i semena (Semen anthrisci cerefolii). Droga obsahuje a 200 mg% vitamnu C, dle karotin, elezo, hok, flavonoidy a silice. V plodech jsou silice hlavn innou ltkou. Na obou druh je moopudn. Pi zntech moovho mche pikldme na ve form kao vitho obkladu na podbiek. Indikace jsou v urologick oblasti, pi bolestivch procesech v aludku i pi bronchitid. Droga se podv i v nlevu, pi bronchitid se me tak inhalovat. 200 201
;)> 1} 3) 2)

1)

Kerblk tebule

Plody vyuvme jako koen nebo i jako lk pi dyspeptickch problmech. Mohou se tak pomlt na prek a mrn zapjen podvat po jdle, na piku kulatho noe. Naovou drogu podvme jako nlev, plodovou jako prek. Inhalace maj trvat maximln 10 minut a provdme je jednou nebo dvakrt denn. T e r a p e u t i c k vyuit obou d r u h u j e v p o d s t a t stejn, j e d i n rozdl je vhodnost pro pouit j a k o potraviny. Kerblk t e b u l e je c h u t n zelenina, kerblk lesn zdaleka nespluje jej pedpoklady. Drogy nemaj vraznj nedouc inky a nejsou z n m y ani kontraindikace. Velk nebezpe me ovem hat na nezkuenho sbrae bylin v lese, protoe ele mikovitch je pomrn nepehledn a monost zmny je proto znan. Pedevm je nutn dvat pozor na monou zmnu s prudce jedovatm bolehlavem. Pi jakkoli nejistot radji bylinu oelme. Nejvhodnj je koupelov vyuit kerblku. Pi indikacch astma bronchiale, chronick bronchitda, poruchy prokrven konetin, bolesti hlavy migrenoznho typu nebo bolesti kloub bez zntu provdme koupele tak, e jeden den koupeme ruce a druh den nohy. Doba koupele by se mla pohybovat od 8 do 15 minut, teplota by mla bt nejvy, jakou vydrme. Celkov kra obsahuje 12 koupel, tzn. 12krt ruce a12krt nohy, potom udlme tden pestvku a lbu ukonme 4 koupelemi rukou i nohou. Kerblk je rostlina, znm spe jako kuchysk zelenina, ale pro svj inek, zejmna dky silicm, je velice vhodn i pro lebn, a tm i pro homeopatick ely. Pro homeopatick zpracovn se uv zsadn semeno, kter se po podrcen zpracovv podle 4 lihem 90%. Postup mus bt velmi rychl, aby nedochzelo ke ztrt silic. Zkladn potence je Dl a ta se dle ed lihem 40% a do potence D4. Uv
9) 8) 7) G)

se v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, po jdle, po dobu 5 tdn. Uv se stejn jako v alopatii, vetn doporuovanch koupel rukou a nohou, do kterch se pidv asi 12% tinktury. V minulosti se z byliny vyrbl extrakt, kterm se lily zhoubn nemoci a tuberkulzy. Bezpodmnenou soust lby musela bt velmi psn dieta, protoe jen potom byla lba spn. V minulosti se rovn nedlaly rozdly mezi obma druhy, ovem kerblku lesnmu se pisuzoval men inek. List obou druh se v kuchyni uvalo jako zeleniny, zejmna pi jarnch oistnch krch. Zvl dleitou roli hrl kerblk dve hlavn pi dtskch skrofulozch i pi lb jinch lymfatickch otok uzlin a tak pi konch potch. Obecn se uval odvar i nlev, ale pro slab inek kerblku lesnho se radji pouval odvar u obou: Pt gram nat dme do 0,5 litru studen vody, pivedeme k varu a vame 4 minuty. Pak nechme pikryt 10 minut stt a precedme. Pijeme po doucch pes cel den. Semeno se zsadn uvalo v prku 3krt denn na piku noe po jdle. Ze semen se uval i nlev, kdy se 5 g prku pelilo 0,5 litrem vac vody a nechalo 15 minut vyluhovat. Nlev se uval rovn pes cel den. Kerblk je velice uiten i pi lb zntu spojivek. Bu kapeme 3 a 4krt denn po 2 kapkch vy z kerblku do o, nebo provdme vcekrt denn obklady z nlevu kerblku. Ten pipravme tak, e 1 a 2 polvkov lce suenho kerblku pelijeme 0,5 litrem vac vody a nechme 15 minut pikryt vyluhovat. Pak precedme a uvme vlan ve form obklad.
1())

202

203

KLANOPRASKA
MAGNOLKA NSKA SCHIZANDRA CHINENSIS /Turcz./ Baill. ele magnolkovitch (Schizandraceae) Schizandra nska (s)
(e) Chinesische Beerentraube (n) Chinese Magnoliavine (a) Magnlia de Chine (f) Magnlia de China ()

Magnolka nsk je vytrval, drevnatejc a opadav liana s vtvcmi se lodyhami, silnmi a 1 cm, dorstajc dlky kolem deseti m e t r . Kolem opory se ovj ve smru hodinovch ruiek. Listy jsou stdav, opakvejit s ervenohndmi apky a svtle zelenmi, na okraji drobn zubatmi epelemi. Rostlina je dvoudom, kvty obou pohlav jsou oddlen, jsou vak i jedinci jednodom. Okvt je korunovit s blmi, uvnit rovmi lstky. Hroznovit plodenstv m asi 30 avnatch j a s n ervench bobul o p r m r u 7 a 8 m m . Cel rostlina pj e m n von po citronech, a proto se j t a k k limonk nebo citrnovnk nsk.
2)

1)

Rostlina je pvodem z Dlnho vchodu, ale nae klimatick pomry sn dobe. Jej koenov systm je ovem mlk, a proto j hroz vymrznut. Mus se chrnit p e d j a r n m slunkem, je vhodn ji pstovat na severn orientovanch mstech.
3)

Liv ltky jsou obsaeny ve vech stech rostliny, nejvce se ovem uvaj listy (Folim schizandrae), a to erstv i suen, a t a k plody (Fructus schizandrae), sbran brzy na podzim, po p l n m dozrn.
4)

Klanopraka je pomrn dobe prozkouman. Plody maj hodn organickch kyselin, vitamn C, ltky podobn rutinu, antokyany a sacharidy. Semena obsahuj m a s t n olej se silicemi,

Magnolka

nsk

(klanopraka)

204

205

v i t a m n E, nenasycen m a s t n kyseliny a steroly. V cel bylin je p t o m n o velk mnostv m i n e r l n c h ltek, lignany a cel a d a stimulujcch ltek, n a p k l a d schizandrin a jeho derivty. Vechny drogy, zskan z magnolky nsk, maj m i m o d n irokou klu pouit. Psob protihorenat, protibolestiv, uvoluj svalstvo, prohlubuj dchn, psob spasmolyticky, pzniv ovlivuj funkci j a t e r a psob antistresov. Krom toho zvyuj celkovou vkonnost organismu, odstrauj pocit navy, posiluj po dlouhodobch nemocech, stimuluj krevn obh, zlepuj kvalitu i i n t e n z i t u vidn, c h r n j t r a , l aludek i steva a psob i antiskleroticky. Nejpouvanj formou je tinktura, dvkovan 2 a 3 k r t denn 20 a 30 kapek. Lze vak pout i prkovanou drogu, s dvkovnm 2 a 3 k r t denn, na piku k u l a t h o noe. Je mon podvat samozejm i aj formou nlevu, a to z list i plod. ^ Schizandrov drogy jsou netoxick, predvkovan by ale mohlo vyvolat plin vzruen. Tot by mohlo zpsobit pli dlouh podvn lku. Lebn k r a by n e m l a bt k r a t ne 21 dn a del ne 6 tdn. Proti mchn s jinmi drogami nejsou sice n m i t k y , ale povaujeme je za zbyten, protoe to inek drogy spe oslabuje.
8) 6) 5)

Pro homeopatick ely nejlpe vyhovuj plody vetn slupek. Sbrme je a v pozdjm podzimu, nejlpe v listopadu, kdy plody obyejn u proly znanmi tepelnmi zmnami. Pi pprav tinktury se postupuje podle 3 s lihem 80%. Zkladn esence DO se dle ed lihem 40% a do potence D12. Uvaj se potence D5, D6 a D12. Zkladn dvkovn je v potenci D6 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po dobu 6 tdn. Aplikace je v podstat stejn jako v alopatii, d se ci, e je prakticky univerzln s psobnost na cel organismus. Napklad potence D6 psob mimo jin velmi blahodrn na on pote, pi pepracovn, pi astmatu, pi naruenm krevnm obhu. Nejlpe vak psob v prvn fzi lby potence D12 pi dvkovn 3krt denn 5 kapek, po dobu 12 dn, a pak se pechz na obecn dvkovn. Mon aplikace jsou velice pestr a zle jen na terapeutovi, s jakou pesnost doke volbou potence a dvkovn vlastnosti byliny vyut.

n, proto vele doporuujeme vlastn pstovn, kter nen obtn a rozhodn se vyplat. Uvme nejastji tinkturu nebo prek ze suench plod.
9)

V s o u a s n dob u n s nejsou p p r a v k y z m a g n o l k y d o s t u p -

lrn a tak velmi bohat na inn ltky, se dosud obecn homeopaticky nezpracovv, i kdy nkter zahranin vrobky se homeopatickm velmi podobaj. Z vlastn praxe meme potvrdit skutenost, e vechny sti byliny obsahuj inn ltky, a to nejen plody, ale i jejich slupky, kter vlastn dosud nebyly ani pedmtem zkoumn. 206 207

Bylina, by celosvtov v a l t e r n a t i v n m e d i c n velmi popu-

KLIKVA ZORAVINA
KLIKVA BAHENN elebrusnicovitch (Vacciniaceae) OXYCOCCUS PALUSTRIS Pers. Kukva moiarna (s) e Moosbeere (n) Moorberry (a) Canneberge des marais (f) Arandano agrio ()

Klikva bahenn, zvan klikva oravina, je vdyzelen kek s tenkmi, polhavmi, krtkmi, vystoupavmi vtvikami. Kvty jsou tyetn, vyrstaj v hroznech po tech a pti, maj rovou barvu. Plodem jsou erven bobule. Klikva oravina miluje kysel, raelinn pdy. V esk republice se vyskytuje zejmna v jinch Cechch a na umav. V souasn dob se provdj pokusy se zavedenm tzv. kanadskch borvek, co je statnj sestra klikvy bahenn klikva velkoplod (Oxycoccus macrocarpus Pers.). Sbraj se plody a tak lstky, plody (Fructus oxycocci) v dob pln zralosti, tedy v ervenci a srpnu, listy (Folim oxycocci) v kvtnu, nejlpe odpoledne mezi trnctou a patnctou hodinou.
4) 5) 2)

!)

Plody obsahuj velk mnostv organickch kyselin, sacharidy, vitamn C, glykosid vaccinin, pektinov ltky, barviva, tsloviny a dal ltky. Listy obsahuj fenolov glykosid arbutin a tsloviny. erstv va m vrazn antirevmatick inek, sniuje horeku a m inek protizntliv i protiprjmov. aj z list psob jako desinficiens moovch cest a tak protiprjmov. 208 209
5)

Klikva bahenn (klikva oravina)

Obvyklou lkovou formou je erstv va, podvan samos t a t n nebo i ve smsch, zpravidla d v a k r t denn po 200 ml. Z list i ze suench plod se pipravuje odvar, kter se podv obvyklm zpsobem. Listov droga zesiluje inek brusinkovho a medvdicovho listu a t a k vesu. Vcelku bn je jej p i d v n do sms. N a o p a k plody se vtinou uvaj s a m o s t a t n . Plody se vlastn pohybuj na h r a n i c i potraviny a.lku, a proto se z nich t a k pipravuj m a r m e l d y a kompoty. Vy dvky tchto vrobk v a k nedoporuujeme pro znan obsah kyseliny avelov. Klikva bahenn je dostupn jen mstn, vtinou jen v menm mnostv, take nebv pedmtem prodeje. V praxi se ovem osvdil i pomrn dostupn klikvov kompot, uvan napklad jako pomocn prostedek pi zntu moovch cest. ^ Homeopatick zpracovn klikvy bahenn nen znm a s ohledem na obsah v zsad stejnch innch ltek jako u ostatnch brusnicovitch se jev i jako zbyten. Krom toho je to rostlina pomrn vzcn, pro vtinu zjemc nedostupn, ovem dobe nahraditeln mn vzcnmi rostlinami. U ns je snad nejznmjm prostedkem z klikvy marmelda nebo zavaenina. I ona me bt prohlena za livou, zejmna kdy se nepouije tepeln prava. Nejjednodu zpsob ppravy je nsledujc: Do ist vymyt zavaovac lhve ukldme stdav vrstvu zralch plod klikvy a vrstvu cukru. Celkov pomr plod a cukru je 1 : 1, na 1 kg plod se pidv 1 kg cukru. Navc pitom nehroz nebezpe, e se plody zkaz, protoe klikva sama obsahuje nkter konzervan ltky. Pokud chceme zskat vu, pak slijeme tekutinu, kter se usazuje na povrchu smsi, do jin lhve. V kadm ppad pi prav zastudena zachovme ve vrobku vechny dleit obsahov ltky, kter se jinak varem ni. 210
10) 8) 7)

6)

Z list se pipravuje nlev jako lk proti nemocem moovch cest a pi dn, revmatismu, otocch kloub: Jedna polvkov lce list se pelije 0,4 litru vac vody, pikryje a nech 15 minut vyluhovat. Peced se a pije 3krt denn ped jdlem.

211

KOKOKA PASTU TOBOLKA

KOKOKA PASTU TOBOLKA CAPSELLA BURSA-PASTORIS /L./Med. ele brukvovitch (Brassicaceae) Kapsika pastierska (s) (s) Gemeines Hirtentschel (n) Shephers Purse (a) Capselle bours pasteur (f) Bolsas de pastor () Kokoka pastu tobolka je letnika, kter vak nkdy ije jako rostlina dvoulet nebo vytrval. Dorst vky a pl metru, m vtevnatou lodyhu, kter vyr z rice pzemnch list lyrovit peenosench. Lodyn listy jsou iroce oukat pisedl, celokrajn a peenolalon, horn listy jsou rkovit a prakticky celokrajn. Kvty m bl, drobn se tymi korunnmi lstky. Plodem jsou typick, srdit tobolky, obsahujc semena. Kokoka je pleveln, neobyejn hojn rostlina, morfologicky znan promnliv. Je to nenron bylina luk, cest, mez, pkop a rumi. Drogou je na (Herba bursae pastoris), sbran za kvtu rostliny, co me bt od bezna a do listopadu. Droga obsahuje biogenn aminy - tyramin a histamin, dle betain, cholin a jeho ester acetylcholin, lavonoidy, saponiny, sirn ltky, tsloviny a adu minerlnch ltek. Droga inn zastavuje vnj i vnitn krvcen, co se osvdilo hlavn v gynekologii, protoe vedle psoben hemostatickho zvyuje i tonus dlohy a ostatnch orgn v mal pnvi. Uv se rovn v urologii pi potch s moenm a pi moovm 212 213
5) l) 3) 2) !)

Kokoka pastu tobolka

psku. Uv se tak pro zastaven blho vtoku a lihov mazn z tto drogy posiluje ochabujc svaly. Svm inkem se tak ad mezi silnji psobc rostliny. Obvyklou lkovou podobou je odvar, ale nkte autoi doporuuj suenou drogu v podob prku. Jako hemostatikum podvme nkolikrt denn 1 a 2 polvkov lce odvaru. Velk predvkovan me zpsobit i otravu, projevujc se ochrnutm centrln nervov soustavy. Proto se nedoporuuje ani dlouhodob podvn. Jsou znmy ppady ze stedovkch klter, kde byl aj z kokoky bn podvn jako anafrodisiakum, e u vnmavjch jedinc dolo k otupen a ke ztrt intelektu. Bylin Franc pokldal samostatn podvn drogy za pli siln a doporuoval ji pouze do sms s podlem maximln 40%. Je dobr tak vdt, e hemostatick psoben vtak z drogy se velmi rychle ztrc a nepesahuje dobu 4 msc ode dne vroby. Proto jev hematologickch indikacch vhodnj pouvat erstvou drogu nebo erstv pipraven vluh. Zvl vrazn inek m droga na vyluovn moovho psku. V tto indikaci obvykle kombinujeme drogu s nat eichy rumn (Lepidium ruderale L.), lidov zvan drti, nat rdesna ptaho (truskavec), koenem jehlice a nat tyminu, ve stejnm dlem. Pipravuje se krtkodob, asi 1 minutu vaen odvar, kter se podv 4krt denn v dvce piblin 0,3 litru, z toho alespo jednou v hork lzni. Kokoka je znmm a velice astm objektem homeopatickho zpracovn. Dokonce se zd, e jin ne homeopatick zpracovn tto byliny neumouje vyut a uplatnit v cel i jej inky. Zkladem pro zpracovn je erstv kvetouc na, sbran pokud mono hned na zatku kvtu, nejlpe v dubnu, aby v n bylo co nejmn semen. Nejvhodnj doba sbru je kolem ti214
9) 8) 7) 6)

nct hodiny. Na je teba oistit od lutch list a konk. Zpracovv se podle 3 lihem 90%. Zkladn esence Dl se pak dle zpracovv lihem 40% a do potence D12. Uvaj se potence D4, D6 a D12. Obecn dvkovn v D4 a D6 je 3krt denn 9 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. V potenci D12 se podvaj 3krt denn 4 kapky, u akutnch stav po dobu 2 msc. Pouit v podstat stejn jako v alopatii, v homeopatii vak krom krvcen veho druhu i pi hypofunkci ledvin, pi vodnatenosti, ale i pi poruchch lunku a jater a pi pohlavnm pedrdn. Z kokoky pastu tobolky meme pipravit velice uiten extrakt: Do 1 litru sedmdestiprocentn vnovice pidme 200 g kokoky a cel skladujeme za obasnho protepn 10 dn pi teplot 30C. Pak roztok pefiltrujeme a meme uvat vcekrt denn 10 kapek ve vod, pokud mono po jdle. Extrakt meme tak vtrat na bolavch mstech tla nebo na spncch, ppadn i na ploskch nohou. Zajmav je recept proti keovm ilm: erstv na kokoky se pomak a pilo na keov ly, pipevn obvazem a nech aspo hodinu piloen. Tento postup se sm provdt pouze kad tet den. Podobn meme kokoku pout proti krvcen z nosu. Bu z nat vymakme vu a nakapeme si ji do nosu, nebo celou na zasuneme do nosu pmo. Pi pli siln a prodlouen menstruaci meme pout tzv. kokokov vno: Vezmeme 125 g erstv kokokov nat bez plod, dme do lhve blho vna a ulome dobe uzaven na teplm a tmavm mst. Za 7 dn precedme, na vymakme, pefiltrujeme a dme zpt do vymyt lhve. Uvme podle poteby kadou hodinu jednu polvkovou lci.
Io)

215

KOMONICE
KOMONICE LKASK

elebobovitch (Fabaceae)

MELILOTUS OFFICINALIS /L./Pallas Komonica lekrska (s) (r) Gelber Steinklee (n) Common Melilot (a) Mlilot officinal (f) Meliloto oficinal ()

Komonice lkask je dvoulet motlokvt rostlina, dorstajc vky asi jeden metr. Rostlina se rozvtvuje ji odspodu ve stoupajc, thl vtve. Trojetn listy maj zk, celokrajn palisty a skldaj se z vejitch, oste pilovitch lstk. Koncov lstek m podstatn del apk ne ostatn lstky. Voav kvty jsou lut, uspodan do dkch hrozn. Plodem je lusk se dvma malmi semnky. Komonice je rozen bylina, rostouc na strnch, horech, u cest i na lukch. Vyaduje such alkalick pdy. Obas se tak pstuje. Sbr se kvetouc na (Herba meliloti) v ervnu a srpnu. Pro soukrom ely, nikoli vak pro vkup, se me sbrat i na pbuzn komonice bl (Melilotus alba Med.).
4) 3) 2)

1)

Hlavn innou slokou jsou kumarinov glykosidy, dle purinov ltky, napklad alantoin, flavonoidy, cholin, slizy a tsloviny.
5)

Indikan okruh terapeutickch monost uruj pedevm kumarinov ltky, kter sniuj srlivost krve, co se vyuv hlavn pi tromboflebitidch a jako prevence proti tromboembolim. Lze ci, e droga m antagonistick psoben k vitamnu K. 216 217

Komonice lkask

Dle jsou zajmav protizntliv inky drogy, zejmna pi zntech sliznc, a tak inky expektoran, kter maj uplatnn napklad pi lb bronchitd. Protizntliv inky lze tak vyuvat lokln, na mstn znty, vetn lby napklad brcovch ved. Osvdenou lkovou formou je macert, mn asto se doporuuje nlev. Obvyklou denn dvku pedstavuje asi 0,4 litru aje. Vt mnostv podvme jen v pesn indikovanch ppadech. Drogu je mon pout i do sms, ale vdy je teba mt na pamti jej pomrn siln psoben. Predvkovan me zpsobit otravu, projevujc se ospalost, zvratmi, dvenm a bolest hlavy. Me vzniknout i spontnn krvcen. Ke stejnm problmm me vst i dlouhodob uvn jinak terapeutickch dvek. Zsadn kontraindikovna je droga u osob trpcch poruchami srlivosti krve, zvlt pokud jde o nedostatek srlivostnch faktor VII-IX-X. Ze smsi nati komonice a mletho semene pskavice - eckho sena pipravujeme kaovit, zmkujc obklady na nejrznj zatvrdliny, cysty a podobn. ^ Komonice je v homeopatickm proveden velice oblbena, nebo si mimo jin dlouho zachovv sv liv vlastnosti, bez mimodnch nrok na prostor, svtlo a uskladnn. Zkladem pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na, sbran v dob nejvtho rozkvtu, vtinou v ervnu a z, nejlpe kolem poledne. Zpracovv se podle 2 s lihem 70%, dle se pak ed lihem 30% a do potence D3. V tto potenci se tak uv, s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. Pouit tinktury je v zsad stejn jako v alopatii, zvlt se ale vyuv pro zven kapilrn odolnosti, pro zmenen srlivosti krve u hemoroid, keovch il, brcovch ved apod., a pro lep prokrven mozku a zlepen cvnho obhu.
218
9 8) ;) 6)

inn a tak velmi chutn je tzv. komonicov vno. Pprava je velmi jednoduch: Do jednoho litru ervenho, prodnho nekonzervovanho vna se pid 10 g such komonicov nat a nech se 9 dn vyluhovat. Me se obas protepat. Pak se pefiltruje a uv se prvn 3 dny 3krt denn 1 ajov lika, ped jdlem, a pak 3krt denn 1 polvkov lce, ped jdlem. Kra se me za 3 msce opakovat, ale nesm se absolvovat vce ne 4krt do roka. Je to vynikajc prostedek proti lmavosti cv a napklad proti ervenm nitkm na stehnech en. Nkdy se uv na i kvt komonice. Obklady z kvt se uvaj pi zntu okraj onch vek (blepharitida), kter m pedevm u mu pvod v pohlavn oblasti: Dvacet a 25 gram komonicovch kvt pelijeme 0,5 litru vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. Pikldme 3krt denn asi na 5 minut. Pi zntech stev pouijeme nlev z vrchovat ajov liky komonicov nat. Na pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut pikryt vyluhovat a precedme. Denn uvme 1 lek po jdle, jen vjimen meme vypt i 2 lky.

10)

219

KONOPICE
KONOPIKA BLEDOLUT DALANUM SEGETUM /Necker/ Dostl elehluchavkovitch (Lamiaceae) Konopnica ltkastobiela (s) (r) Gelblichweisser Saat-Hohlzahn (n) Downy Hemp-Nettle (a) Galeopsis veloute (f) Galeopsis aterciopelado ()

Konopika bledolut je letnika s mkce pitou lodyhou, dorstajc vky kolem pl metru. Vstcn listy jsou podlouhle vejit, na okrajch zoubkovan. Kvty maj ptizub kalich a lutoblou korunu. Kvete od ervna do zatku z. Plodem jsou 4 tvrdky. Konopika je nepli rozen pleveln rostlina, vyskytujc se na psitch pdch, v remzcch a na suchch mstech. Obas se tak pstuje. Rod konopice" je rozshl a jednotliv taxony jsou znan promnliv. Ped asem byl profesorem Josefem Dostlem rozdlen na dva rody, a to konopice a konopika. V lidov medicn nejznmj sbran konopice obiln (Galeopsis segetum Necker) pela do rodu konopika a stala se prv popisovanou konopikou bledolutou. Mn zkuen sbrai mohou tuto bylinu zamnit za konopici poln (Galeopsis tetrahit L.), co lze z hlediska fytoterapie tolerovat, protoe cel rod pvodn konopice m stejn nebo podobn obsahov ltky a tm i psoben.
3) 2)

1)

P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba galeopsidis), sbran od ervna a do srpna. Dleitmi osahovmi ltkami jsou zejmna kyselina kemiit a kremiitany, dle tsloviny, saponiny, hok glykosid, men mnostv silic, pektinov ltky, terick olej, flobafen a hojnost minerlnch ltek. 220 221
A)

Konopika

bledolut

(konopice)

Je teba ci, e na rozdl od vtiny bylin, kter se v lidov medicn pouvaj, ani zdaleka nejde v ppad konopiky bledolut tvrdit, e znme vechny nebo alespo vtinu obsahovch ltek a inky tto byliny. Je to droga mimodnho psoben. Obsah kemiitch sol siln podporuje regeneran zmny v organismu, zejmna pak v pojivu, a me slouit jako livo volby pi kolagenozch, kter se jinak l velmi obtn. Krom toho konopice pomh hojivm procesm v plicch, sliznicch a v pokoce. Pro svj obsah je i vynikajcm zdrojem minerlnch ltek, co je zvl vhodn u starch lid. Tlum rozvoj sklerotizanch proces a pomh rozpadu moovch konkrement. Dosud nejasnm zpsobem reguluje krevn tvorbu, take je vhodnm pomocnm livem pi tch krevnch chorobch, jakou je teba leukmie. Lze ji uplatnit i v gynekologii, kde tlum bl vtok. V tomto ppad se ale mus pout kombinovan aplikace, a to vnitn pitn i zevn ve form koupel a vplachu. Ovlivuje tak funkci sleziny, a tm i imunitnho systmu. Psob vedle toho i moopudn a protizntliv. Obvyklou lkovou podobou je odvar. Protituberkulozn innost drogy se d poslit mlnm odvarem. Mnoz autoi doporuuj podvn drogy ve form prku, uvanho sty nebo nosem jako upac prek. V takovm ppad bereme najedno nupnut asi polovinu stn dvky. Regeneran inek kremiitanu meme zeslit kombinac drogy s peslikou nebo se rdesnem ptam. U plicnch aplikac je vhodn kombinace zejmna s plicnkem a trochou kostivalu. V hematologii je vhodn kombinace s nat zemlue, vachty nebo s n a t i koenem ekanky. I kdy toxick inky nebyly prokzny, pesto doporuujeme uritou opatrnost s ohledem na irokou innost drogy. Nechtjme proto bt rychle zdrav a volme radji men dvkovn.
7) 6)

5)

P i hematologickch indikacch doporuujeme nsledujc aj, pipravovan v mnostv asi 0,8 litru denn jako bylinsk aj, kter se pije po doucch z termosky: na konopiky suen erven epa na ekanky na zemlui na vachty trojlist
9)

8)

100 50 50 25 25

g g g g g

Konopika pat nejen k nejznmjm, ale v lidovm lkastv i k nejpouvanjm bylinm, co plat samozejm i pro pouit v homeopatii. Pro homeopatick ppravky z konopice se uv erstv, kvetouc na, sbran nejlpe hned v ervnu brzy rno mezi estou a osmou hodinou. Po natrhn se nech oschnout od rann rosy a dle se zpracovv podle 3 s pouitm lihu 70%. Zkladn esence se ed lihem 35% na potenci D3. V t se tak uv a dvkuje 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 5 tdn. Zvltnost tto tinktury je psoben na slezinu, jinak se uv hlavn na pote dchacch cest a dchac problmy, kael apod. Dal uit je podobn jako v alopatii. Konopika byla v minulosti nejproslulej bylina proti tuberkulze plic a stev. Je zajmav, e sloen obsahovch ltek tto byliny, pedevm minerl, se podle vzkumu z roku 1914 nejvce pibliuje lidsk krvi. Z toho vyplv, e pi chudokrevnosti i nedostatku ervenho krevnho barviva (hemoglobinu) by mla bt konopika pouita pednostn. Jej ji dlouho znm innost proti otokm a bolestem v oblasti sleziny pak logicky ukazuje na souvislost se sloenm krve, na co poukazoval i slavn Rademacher. Denn dvka by pitom nemla pekroit 30 g nati.
10)

222

223

KONOPI
KONOPI SET ele konopovitch (Cannabaceae)
CANNABIS SATIVA L. Konopa siata (s) r Saathanf, r Kulturhanf (n) Hemp (a) Chanvre commun (f) Cfamo ()

^ Konop set je rostlina vysok a tyi m e t r y se silnou, vlknitou lodyhou, k t e r je mlo rozdvojen a m id listov. Konop je dvoudom letnika. Doln listy jsou nkdy vstcn, ostatn stdav, s epelemi 5 a 9 dlanitsenmi. Kvty vyrstaj v labnch vrcholinatch latch, plodem je h l a d k naka, zvan semenec neboli pta zob. Konop je vhradn pstovan, liv a technick rostlina, ojedinle zplauje. Poddruh konop set indick (Cannabis sativa var. indica) je v esk republice zakzno pstovat, protoe obsahuje o m a m n ltky, kter v konop setm chyb. P e d m t e m uit v medicn je j e d n a k plod ( F r u c t u s c a n n a b i s sativae) a jednak na (Herba cannabis sativae), trhan zpravidla jen z vrk rostliny. Konop set ani jeho meziprodukty prakticky neobsahuj dn omamn ltky. Konop je farmakologicky velmi dobe prozkoumno, ale drtiv vtina daj v odbornch pracch se vztahuje ke konop indickmu, kter poskytuje hai a marihuanu. Nositelem omamnho inkuje pravdpodobn tzv. cannabiol. Dle jsou ptomny cannabidiol, tetrahydrocannabiol, cholin, trigonellin, stopy kumarinu, seskviterpen, jablen a avelov kyselina, pektany a dal ltky. V semenech je obsaen hodnotn olej, blkoviny, cholin, trigonellin a enzymy.
4) 3) 2)

Konop set 225

224

5)

Ns samozejm zajm jen liv inek konop. Semeno se uv pro odvar pi moovch zntech, na ochranu sliznc a pi bronchitid na tlumen kale a chrapotu. Odvar z vrk vtviek je pouvn jako mrn uklidujc prostedek. Pro plnost uvdme, e zajmav je i farmakologie konop indickho, obsahujcho hai. V ad ppad bylo dosaeno skvlch lebnch vsledk, napklad u zelenho zkalu nebo u revmatickch chorob doprovzench keemi. S ohledem na monost zneuit narkomany byl vak tento prostedek zatlaen a na okraj zjmu odbornch kruh. Semeno se podv bu ajovou formou v bnch dvkch nebo formou prku. V tom ppad jej uvme a 4krt denn, na piku kulatho noe. Vrky vtviek podvme tak formou odvaru, v mnostv 2 a 3 lky denn. Vtinou se podvaj samostatn semena, protoe je vhodn je ped pouitm podrtit, co ve smsi nen mon. Podrtit by se mla ovem skuten tsn ped zpracovnm, protoe jinak velmi rychle luknou. Listovou nebo vtvikovou drogu vak meme mchat bez omezen. Bn konop nen toxick a nejsou znmy ani dn kontraindikace.
8) l] ())

odpovd potenci D i a dle se ed lihem 40% a do potence D4. Nejvce se uv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem, po dobu 5 tdn. Uvn tinktury se doporuuje zejmna pi zntech moovho mche a moovch cest, pi potch se lunkem a pi nadmrn nav celho tla. Zajmav je prava semen ve vnovici: Do 1 litru bnho alkoholu se pid 200 g pomletho konopnho semene a nech se 10 dn vyluhovat pi teplot 20 a 30C. Pak se tekutina pefiltruje a odstav na chladnj msto. Uv se 3 a 4krt denn 8 a 10 kapek, na cukru nebo ve sklenici vody. Oblast aplikace je podobn jako v pedchzejcch statch. Konop je jedna z nestarch hospodskch bylin. Vedle rozenho upoteben pi vrob rznch textilnch vrobk slouilo odedvna tak jako cenn surovina medicnsk. Lkrnci star Cny je ped vce ne 2 000 lety aplikovali pi ad pot. Vyuvali jeho schopnost utiovat bolesti, odstranit nespavost a uklidovat nejrznj nervov pote, co bylo znmo ji tehdy. V Evrop se dve pouvalo v tkch ppadech dny.
10)

Proti revmatismu meme pout listovou drogu ke koupeli rukou nebo nohou. Homeopatick prava konop nen pli znm, protoe vtinou se zde vychz jako v alopatii z pbuznho druhu konop indickho a z jeho obsahu. Pitom na konop dn tyto ltky neobsahuje a navc je velmi dobrou livou rostlinou. V homeopatickm proveden prokazateln odpad jakkoli podezen z ppadn kodlivosti druhu. Vchoz surovinou pro homeopatii jsou semena konop. Semeno se sbr v dob nepln zralosti a dosuuje se na suchch, teplch mstech, nikoli avak na slunci. Podrt se nebo pomele a nsledn zpracovv podle 4 s lihem 90%. Vznikl tinktura
226 227
J)

KONTRYHEL
KONTRYHEL LUTOZELEN ele rovitch (Rosaceae) ALCHEMILLA XANTHOCHLORA Rothm. Alchemilka ltozelen (s) (r) Gemeiner Frauenmantel (n) Lady's Mantle (a) Alchemille commune (f) Alquimilla ()

Kontryhel lutozelen je trvalka s dvoudommi kvty, dorstajc do vky kolem 20 cm. Pzemn listy maj dlouhou stopku, k u l a t o u epel, rozeklanou do j e d n tetiny v 7 a 9 pilovitch lalok. Lodyn listy jsou vtinou pisedl nebo krtce stopk a t a maj k u l a t a hluboce pilovit palisty, k t e r tvo kolem lodyhy jaksi pohr. Cel rostlina je m r n ochlupen. Kvty jsou velmi drobn a maj lutozelenou barvu. Plodem jsou naky. Kontryhel je pomrn hojn bylina, vyskytujc se zejmna v horskch a podhorskch oblastech. Roste v m n o h a n e p a t r n se odliujcch varietch, co ovem n e m na pouit dn vliv. P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba alchemillae), sbran od k v t n a do z, nejlpe kolem devt hodiny dopoledne. Droga obsahuje pevn tsloviny, hoiny, m a l mnostv kyseliny salicylov, silici, organick kyseliny a m i n e r l n ltky. Dosud se nepilo na to, k t e r obsahov l t k a je pinou pevn urujcho gynekologickho psoben. Droga inn t l u m gynekologick krvcen, zejmna menstruan, a souasn t l u m i bolesti spojen s menstruac. Tm samozejm ovlivuje pzniv i psychiku a je vhodn i pi klimakterickch potch. Pokud se souasn aplikuje i zevn ve form vplachu nebo sedacch koupel, psob pzniv i na bl vtok. 228 229
5) 4) 3) 2)

X)

Kontryhel

lutozelen

Zevn se bn uv na vplachy pi gynekologickch zntech, ke koupelm na zancen hemoroidy, proti svdivosti, zej m n a u sliznic v oblasti pnve. J i n a k psob t a k moopudn, prohlubuje spnek, ukliduje keovit bolesti v trvicm stroj a psob i proti krvcen z nosu. U en zpevuje podbiek, co me velmi pzniv ovlivovat pi nchylnosti k p o t r a t m a vh e z m dlohy. Vznamn je rovn pouit jako kloktadla a jako livho klyzmatu, zejmna pi zntu tlustho steva. Bn podvme nlev v obvyklch dvkch, jako kloktadlo a j a k o liv klyzma pro vplachy vak dvme pednost odvaru ponkud vt koncentrace. V tom ppad se va maximln 5 minut. Drogu m e m e t a k kombinovat jako sedativum, a to s kozlkem, chmelem, petrklem a vesem. J a k o gynekologikum ji m e m e kombinovat pedevm s ebkem a kvtem msku, pro zpevnn svalstva a proti vhezm vnitnch orgn (kla, dloha, tlust stevo) pedevm s kokokou. J a k o hemostatik u m p a k s kopivou, peslikou a ernohlvkem. Droga n e n toxick, nejsou znmy dn kodliv inky a ani kontraindikace. Pi m r n m dvkovn je vhodn i pro dlouhodob podvn.
8) 7) 6)

Vchoz st byliny pro homeopatick zpracovn je erstv, kvetouc na, s b r a n nejlpe v z kolem devt hodiny dopoledne. Na se zpracovv podle 2 lihem 80%, zkladn esence se p a k dle ed lihem 4 5 % a do potence D4. Uv se h l a v n potence D4 s dvkovnm 3 k r t d e n n 7 kapek, p e d jdlem, po dobu 6 tdn. T i n k t u r a se uv, k r o m gynekologickch aplikac j a k o v alopatii, pi rznch vnitnch zntech, pi horenatch onemocn n c h z t i t u l u p o r a n n (napklad pi pokousni), pi vedovitosti, chudokrevnosti, vodnatn, srden slabosti a pi slabostech vbec, n a p k l a d pi slabosti binch sval, slabosti n e r v apod. Prakticky stejnou livou schopnost m tzv. kontryhelov itn : Do jednoho litru itn 60% se pid 200 g kontryhelov n a t a ve se ulo na 10 dn pi teplot 20 a 30C. P a k se t e k u t i n a pefiltruje a uv se 4 a 6 k r t d e n n 15 a 20 k a p e k do vody.
10)

N k t e r typy dlonch m y o m lze ovlivnit tak, e 6 t d n p o d v m e asi 0,75 litru kontryhelovho aje, p i p r a v e n h o j a k o bylinsk aj. K t o m u aplikujeme jednou d e n n pod jazyk 0,5 g n a t i v n (surov) vel m a t e kasiky. P o k u d do tto doby m y o m nezareaguje, n e m dal podvn smysl. P o k u d se v a k zmen, p a k je dobr jet j e d n o u k r u zopakovat. Kontryhel je velmi z n m bylina i v homeopatii, k d e je dokonce na rozdl od alopatie vt pozornost vnovna podvn m i m o oblast gynekologie. 230 231
9)

KOPR
KOPR VONN elemikovitch (Apiaceae) ANETHUM GRAVEOLENS L. Kpor voav (s) r Garten-Dill (n) Anet (a) Aneth odorant (f) Eneldo, Aneto ()

Kopr vonn je jednolet bylina, dorstajc vky i pes jeden metr. Lodyha je zelen a namodral, bohat rozvtven. Okolky nemaj ani obaly ani okolky. Lodyha je jemn rhovan a dut. Listy jsou apkat, tikrt nebo tyikrt zpeen. Kvty m mal, kalich nezeteln, koruna je syt lut, pltky podlouhl. Plody maj elipsoidn tvar, jsou ze hbetu zplotl, o velikosti 5 a 6 mm, na hbet svtle trojebr, postrann ebra jsou bled, kdlat. Kopr je siln a r o m a t i c k k u l t u r n rostlina, o d e d v n a u n s pstovan, j e n ojedinle zplaujc.
3) 2)

1}

Drogou j e p e d e v m s e m e n o ( S e m e n a n e t h i ) , s b r a n n a podzim, po plnm dozrn. Mn asto se pouv na (Herba anethi), sbran v kvtnu a ervenci, kter je ponkud chud na inn ltky. H l a v n obsahovou l t k o u je silice, obsahujc k a r v o n l i m o n e n a p h e l a n d r i n . O b s a h silice v plodech je 2 a 4%, zatmco v n a t i pouze 0,5 a 1,5%. D l e se v k o p r u n a c h z e j blkoviny, a m i n y , organick kyseliny a lavonoidy, v i t a m n C, k a r o t e n , elezo a dal minerly.
5)

4)

Droga sniuje krevn tlak a zleuje prokrven srdenho svalu. Proto se me vyuvat v lb anginy pectoris a tak v pre-

Kopr vonn
233

232

venci a lb ischemick choroby srden, vetn dolovn po infarktu myokardu. Droga tak psob proti nadmn, tlum bin keovit bolesti, zlepuje trven a podporuje sekreci mateskho mlka. Protoe liv ltky pechzej i do mateskho mlka, dti netrp na vtry, lpe sp a jsou celkov klidnj. Dle droga psob moopudn a desinfekn v oblasti moovch cest a likviduje stevn parazity, zejmna u dt. Koprov semeno podvme nejastji formou erstv pipravenho prku, 2 a 4krt denn na piku kulatho noe. Meme vak podat i nlev, kter se jinak bn pipravuje z koprov nat. Kopr je bylinou pedurenou pedevm do sms. Pi duevn m rozruen a neklidu meme s spchem vzt 2 dly koprovho semene, 2 dly anzu a 1 dl h e m n k u pravho. Pijeme rno a veer sklenici nlevu, oslazenho medem. Podvn kopru neprovzej dn nedouc inky a n e m ani dn kontraindikace, samozejm s vjimkou osobn nesnenlivosti. Protoe hlavn innou ltkou je silice, kter z drcench semen rychle vyprch a z nedrcench se patn uvoluje, dvme pednost erstv pipravenmu prku z drcench semen.
8) 7) 6)

zpracovv podle 4 s l i h e m 90% a z k l a d n esence odpovd potenci D l . P a k se dle zpracovv l i h e m 4 0 % a do potence D 5 . V tto potenci se t a k uv, a to 3 k r t d e n n 8 k a p e k , p e d jdlem, po dobu 5 t d n . V homeopatick podob se droga uv pro zlepen prce srdenho svalu, na p r a v u innosti slinivky a p r o podporu ltkov vmny. J i n a k se aplikuje podobn j a k o v alopatii, k d e je velice i n n zejmna v oblasti tvorby m a t e s k h o m l k a . P r o celkov poslen slou nsledujc koprov nlev: J e d n a polvkov lce pomletho nebo p o d r c e n h o s e m e n e k o p r u se pelije l k e m vac vody, n e c h 10 m i n u t p i k r y t vyluhovat a p a k se peced. Pij se d e n n 2 a 3 lky, vdy po h l a v n c h jdlech. P i n h l c h nevolnostech, n a p k l a d po p a t n m jdle, je k r t k zvracen spe uiten a n e b u d e m e se mu vyhbat. J a k m i l e ovem dochz ke zvracen astji, zejmna z psychickch dvodu, kvli cestovn horece nebo na z a t k u t h o t e n s t v , je t e b a si p o m h a t . U t h o t n c h v a k teprve po p o r a d s l k a e m . J e d n u ajovou liku p o m l e t h o nebo p o d r c e n h o s e m e n e k o p r u pelijeme 1 l k e m vac vody, n e c h m e 5 m i n u t vyluhov a t a p a k precedme. Pijeme nanejv d v a k r t d e n n j e d e n lek. P i ast kytavce je dobr vkat s e m e n o kopru. Kdo t e d y t r p astou kytavkou, ml by m t na z a h r a d nebo na okn kopr, n e h l e d k t o m u , e se velmi dobe hod i v kuchyni.
10)

Kopr p o m r n inn p o m h pedchzet mosk nemoci a pod o b n m cestovatelskm potm, jako i n k t e r m t y p m bolesti hlavy. P e d cestou nebo pi zatcch bolesti hlavy zkusme vypt 1 a 2 lky koprovho aje, a to bu j e d e n lek ze semen, nebo dva lky z n a t . K o p r je oblbenou rostlinou i v h o m e o p a t i c k m proveden, protoe t i n k t u r a si zachovv vechny potebn vlastnosti a inky, co u k o p r u v alopatickm pouit bv problm. P r o vrobu homeopatickch p r o s t e d k z k o p r u slou semeno. S e m e n a se sbraj na podzim po p l n m dozrn a p e d vlastn m zpracovnm je doporuujeme u m l e pesuit. S e m e n o se
9)

234

235

KOPIVA
KOPIVA DVOUDOM elekopivovitch (Urticaceae) URTICA DIOICA L.
Phava dvoudom (s) (e) Grosse Brennessel (n) Stinging Nettle (a) Ortie dioique (f) Ortiga mayor ()

Kopiva dvoudom je trvalka, dorstajc vky i pes metr, s chabm, vtvenm oddenkem a statnou, tyhrannou lodyhou. Listy jsou vstcn, apkat se zapiatlmi, pilovit zubatmi listy a zetelnmi palisty. Sam a samic kvty jsou zelenkav, drobn a rostou na rznch jedincch. Vytvej latnat kvtenstv. Celou rostlinu pokrvaj ahav chloupky. Vzcn se vyskytuje i kopiva jednodom (Urtica monoica Tausch.). Pbuzn, ovem podstatn vce pliv ahavka ron (Urtica urens L.) je jednolet, ni rostlinka, jednodom, s hrub pilovitmi menmi listy.
2)

1}

Kopiva je velmi rozen pleveln rostlina, krlovna rumi, starch zd, pustch mst, kovin, cest a pkop.

Pedmtem sbru je pedevm list (Folia urticae) nebo na (Herba urticae), mn asto oddenek (Radix urticae) nebo i kvty (Flos urticae). I kdy se oficiln uvd sbr v ervnu a v z, mme prokzno, e nejvt efekt je z drogy, sbran od asnho j a r a do konce kvtna. Pi sbru se vyhbme mstm neproslunnm a tak takovm, kde se kopiv mimodn da. Vesms toti jde o bvalou kulturn pdu kontaminovanou zpravidla dusinany. Drogu sbrme odpoledne kolem trnct hodiny a meme sbrat vechny uveden druhy. Listy obsahuj chlorofyl a asi 15% minerlnch ltek, ze kterch je pro ns zajmav hok. Dle zde nachzme karotenoidy, flavonoidy, organick kyseliny, aminy jako napklad serotonin, histamin, cholin, acetylcholin, sacharidy jako napklad arabinozu, ga4)

3)

Kopiva dvoudom
237

236

laktzu, glukzu, manozu a dal. Dle obsahuje vitamny, velmi bohat aminokyseliny, glukokininy, tsloviny, fytoncidy a adu dalch ltek. Nepli vhodn je jist obsah kyseliny avelov. Kopiva m zcela mimodn psoben. Chlorofyl psob tonizan a povzbudiv na metabolismus a na vechny fyziologick funkce. Psob tak jako antianemikum a antisklerotikum. Dal vlivy kopivy jen ve strunosti: kardiotonikum, antidiabetikum, zejmna kdy si pacient jet nemus pchat inzuln, stimuluje innost slinivky, psob protiprjmov, psob antivirov, zejmna proti chipkm, podporuje hojen ran, ovlivuje funkci vajenku, podporuje lbu bronchilnho astmatu, podporuje funkci lue, psob antirevmaticky, stav krvcen, psob moopudn, zvyuje aktivitu enzymatick innosti a zlepuje prokrven vnitnch orgn. Koen pouvme takka vlun zevn, nejastji proti vypadvn vlas. Sam kvty zlepuj muskou plodnost. ' Pi samostatnm podvn meme volit jemnji psobc nlev nebo razantnji psobc odvar. Kopiva je tak idelnm komponentem do sms. V takovm ppad volme takovou ppravu aje, jak odpovd hlavn droze ve smsi. Ve sv praxi upednostujeme tzv. bylinsk aj. Za toxick lze povaovat pouze psoben erstv kopivy, kdy psob koncentrovan jed, zpsobujc plen. Ten se vak suenm nebo jinou pravou ztrc. Podvn kopiv nem dn kontraindikace a ani nejsou znmy vn vedlej inky. Kopivu lze podvat dlouhodob, ne vak trvale, a lze ji mchat prakticky libovoln. S padkem celkov imunity stoup poet lid na kopivu alergickch, i kdy kopiva sama m protialergick inky. Za velmi elnou preventivn aplikaci pokldme nsledujc kombinovan postup: Denn vypijeme z termosky asi 0,5 litru kopivovho bylinskho aje. K tomu provdme koupel nohou jeden veer a koupel rukou druh veer. Jeden den v tdnu vechny aplikace vynechme. Dlka takovto prevence vyplyne z toho, o jak orgn se jedn. V praxi je tato prevence uiten vdy, a to jednou na jae a jednou na podzim, vdy po dobu 3 tdn. 238
8) 7) 6 5)

Stejn jako v alopatii je i v homeopatick praxi pro kopivu irok uplatnn. V homeopatickm proveden je znan vhoda, e se pro vrobu prostedk uv erstv na, zatmco v alopatii se tm vhradn uv na suen. Tm se zachovvaj veker fytoncidy, vitamn C a dal ltky. erstv na (pro homeopatick ely nemus bt kvetouc) je nejlep sbran v ervnu mezi destou a jedenctou hodinou dopoledne. Na se pak dle upravuje podle 2 s pouitm lihu 75%. Tato esence se pak ed lihem 40% a do potence D4. V tto potenci, ale tak v potencch D2 a D3 se tinktura uv pi dvkovn 3 k r t denn 15 kapek, po jdle. Toto dvkovn svd j a s n e o prioritn funkci kopivy, kterou je maximln posilovn organismu. Z toho tak vyplv monost nepetritho podvn tinktury. Aplikace homeopatickch prostedk je v homeopatii prakticky stejn jako v alopatii. Hlavn draz vak by ml bt kladen na aplikaci v ppadech, kdy by bylo vhodn podvn erstv kopivy. Jsou ppady, kdy by bylo lep vyrobit tinkturu z kopivovch koen, jej innost je jet mnohonsobn vy. Zajmav je psoben kopivy na vysok k r e v n tlak: P a d e s t g r a m malch erstvch lstk kopivy d m e do 1 litru s t u d e n vody, p o m a l u z a h v m e a p a k 3 a 5 m i n u t na velmi m r n m plam e n i vame. N e c h m e 15 m i n u t vyluhovat a precedme. Pijeme po lcch pes cel den. Chceme-li pout kopivu na tzv. itn krve, pouijeme radji koeny: tyicet g r a m erstvch, umytch a pokrjench k o e n kopivy p i d m e do 1 litru s t u d e n vody, pivedeme k v a r u a pikryt p o m a l u v a m e 8 m i n u t na m r n m plameni. P a k n e c h m e 10 m i n u t vyluhovat a precedme. Doporuuje se vypt d e n n 0,5 litru na vcekrt po lcch. P i vypadvn vlas pouvme kopivov odvar: h r s t kopivovch k o e n d m e do 0,5 litru kvalitnho vinnho octa a 10 m i n u t p o m a l u v pikryt ndob vame. Po vychladnut precedme a jemn pefiltrujeme. J e d e n k r t d e n n ocet lehce v t r m e do vlasov pokoky. 239
10)

9)

KOPYTNK
KOPYTNK EVROPSK
ele'podracovitch (Aristolochiaceae)

ASARUM EUROPAEUM L.
Kopytnk eurpsky (s) (e) Braune Haselwurz (n) Asarabacca (a) Asaret d'Europe (f) saro ()

K o p y t n k evropsk je t r v a l k a s oboupohlavnmi kvty. N z k bylina, dorstajc do vky asi 10 a 12 cm, m j e d n o d u c h , dlouze a p k a t listy v r a z n ledvinovho t v a r u , celokrajn, koovit a t u h , na lci leskle t m a v o z e l e n . Kvty vyrstaj na k r t k c h stopkch, j s o u velmi n e v r a z n , okvt j e u v n i t k a l n p u r p u r o v , zevn h n d a v zelen. P l o d e m je e s t i p o u z d r dun a t tobolka, obsahujc v k a d m p o u z d r k u 3 a 4 s e m n k a .
2)

1}

K o p y t n k je r o z e n lesn bylina, rostouc zejmna ve stin-

n c h l i s t n a t c h lesch.
3)

P e d m t e m s b r u j e b u pouze o d d e n e k (Radix a s a r i ) , s b r a n a s n n a j a e n e b o pozdji n a podzim, n e b o p o u z e list ( F o l i m a s a r i ) , s b r a n v e r v n u a ervenci. M e se s b r a t i ce-

l rostlina (Herba asari cum radicis), tedy na i s oddenkem, a to nejlpe v srpnu.

4)

Drogy obsahuj asi 4% silice s h l a v n i n n o u l t k o u a s a r o -

n e m , k t e r je t k a v a p o s t u p n p i s k l a d o v n z drogy vyprch. D l e zde n a c h z m e tsloviny, pryskyici, sliz, o r g a n i c k kyseliny, m i n e r l n soli a n e z n m , antibiotick psobc l t k y . Z a t m n e n z n m o , k t e r z obsahovch l t e k s e podl n a m r n m c y t o s t a t i c k m i n k u drogy, p r o k t e r byla r o s t l i n a o d n e p a m -

ti podvna jako kancerostatikum. 240

241

Kopytnk evropsk

Dve se droga pedepisovala jako prostedek pro vyvoln dven, ovem k tomu je teba dvek na sam hranici toxicity, take t a t o indikace byla brzy oputna. Dnes se droga podv pedevm pi neproduktivnm kali, pi tzv. k u c k m kali a pi suchm, drdivm k a t a r u hornch dchacch cest. Droga, zejmna ve form tinktury, prohlubuje prci srdenho svalu a ti bolesti pi ischialgii, lumbagu a pi migrnch. Souasn zvyuje cvn tonus zuovnm krevnho eit. Psob t a k celkov uklidnn a zvyuje diurzu. Kancerostatick inek nen dosud dostaten prozkoumn, ale prostjovsk bylin J. Kola sestavil svj proslul cytostatick aj na bzi kopytnku. Droga t a k zlepuje stevn peristaltiku, plieni ventilaci, innost potnch lz a vyluovn ochrannho h l e n u v aludku. Prkovou drogu lze pout v jednotlivch dvkch na piku noe, co odpovd mnostv asi 0,15 g. T i n k t u r a m bt podv n a v dvce 20 5 kapek, 2 a 4 k r t denn, je mono ji zapt vodou. P i obhovch indikacch obvykle dvme pednost nlevu, zpravidla posta 4 k r t denn 1 polvkov lce. J a k o expektor a n s podvme radji ponkud razantnji psobc odvar, zpravidla ve stejn dvce. Droga je ve sv podstat toxick. Otravu vak pedchz moh u t n dven, pi k t e r m se droga vyzvrac, take k vnj otrav dojde j e n zdka. Pesto nebo prv proto povaujeme neuven podvn drogy za nezodpovdn a t a k ped jakmkoli experimentovnm kadho badatele" d r a z n varujeme. Kontraindikac pi podvn jsou pokroilej stadia plieni ch onemocnn, podrdn nebo zntliv ledvina a bronchiektazie. Drogu lze komponovat do sms, ale jej obsah by neml pekroit 15% objemovch.
81 7) 6)

o)

nch ekzmech. Pro tyto ely me mt vluh vy koncentraci. I kdy je kopytnk znm a uvan jako liv bylina ji velmi dlouho, pesto se n e d ci, e by jeho inek byl dokonale znm, co je ovem mon konstatovat u cel ady bylin. Protoe je vak z n m a tak jeho m r n jedovatost, nabz se jeho uvn v homeopatick podob jako nejbezpenj a nejinnj. Nejlep vchoz st pro homeopatick u p l a t n n je cel bylina, tzn. list i s koeny, sbran nejlpe v ervenci a srpnu. Zpracovn byliny se provd podle 3 lihem 90%. Zkladn esence se dle ed lihem 30% a do potence D6. Nejvce se uv v potenci D5 s dvkovnm 3 k r t denn 5 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. Aplikuje se pi poruchch centrlnho nervstva, pi horenatch onemocnnch s nvaly krve, pi hysterii, pi predrdenosti, prjmech z nervozity, pi rznch kolikch atd. Aplikace j a k o cytostatika vyaduje speciln pravu. Z kopytnku evropskho se dve pipravovala zajmav sms proti zcp, horenatosti, vodnatelnosti i a s t m a t u , k t e r m nsledujc sloen: na kopytnku koen omanu koen pukvorce koen fialky vonn va z lkoice semeno anzu kafr e d n vnovice 8g 10 g
10) 9)

10 g 10 g 10 g 0,8 g 300 ml
5g

Z list kopytnku lze pipravit koupel nebo omvac i obkladovou lze jako pomocnou lbu pi psorize nebo pi tvrdoj242

Sms se nech v lihu 12 dn v teple a temnu stt, pak se peced a vrt zpt do vymyt lhve. Uv se 3krt denn 1 ajov lika, ped jdlem.
243

KORIANDR
KORIANDR SET ele mikovitch (Apiaceae) CORIANDRUM SATIVUM L. Koriander siaty (s) r Garten-Koriander (n) Coriander (a) Coriandre cultiv (f) Cilantro ()

K o r i a n d r set je j e d n o l e t a n k d y i dvoulet rostlina, dorstajc vky p e s pl m e t r u . Spodn listy m j e d n o d u e peenodln s vejitmi, p e e n o k l a n m i lstky. Vrchn listy pisedaj pochvou a j s o u dva a t i k r t zpeen, rkovit. Kvty maj blou a starorovou barvu. J s o u sestaveny ve sloitch okolcch. P l o d e m j e k u l a t r h o v a n n a k a . K o r i a n d r j e p s t o v a n bylina. Vyaduje s l u n n , c h r n n , nepli such stanovit s vivnou pdou. Zplauje j e n zcela vjimen. Drogou je plod ( F r u c t u s coriandri), s b r a n p e d p l n o u zralost, nejlpe v s r p n u . Droga obsahuje silici s velkm o b s a h e m linalolu, dle geraniol, borneol, cymen, umbelliferon, m a s t n olej, organick kyseliny, tsloviny, pektiny, cukry, vitamn C, tanin a dal inn ltky. Silice psob fytoncidn. Droga povzbuzuje t r v e n , stevn peristaltiku a uvoluje kee v zavacm traktu. Podporuje funkci slinivky i vykalvn. Zevn ji meme pouvat k oetovn flegmon a ved, i vude tam, kde chceme doshnout antimikrobilnho psoben. Lze z n pipravit i inn protirevmatick mazn. 244 245
5) 4) 3) 2)

1}

Koriandr set

6)

Vhodnou lkovou formou je nlev, v mnostv 2 a 3 sklenice denn. Meme pout i prek ze semen, podvan 3 a 4 k r t denn, na piku kulatho noe. Drcen koriandr se asto pouv tak pro zlepen vn a chuti ajovch sms. J e h o inek lze potencovat smchnm s kmnem, fenyklem, anzem nebo koenem andliky. Nejsou znmy dn vnj nedouc inky. Kontraindikac je pouze erstv vznikl aluden leze, napklad erstv aluden ved. Inhalace vpar z vacho se drcenho koriandru uvme pi chronick rm, spojen s chronickm k a t a r e m hornch cest dchacch. Dle poteby inhalujeme jednou a dvakrt denn po 5, 8 a 10 minutch. Vzhledem k celkem intenzivnmu a r o m a koriandru, k t e r nkte lid nesnej a kvli nmu dochz j a k k alergickm projevm, t a k i k nevolnostem, zd se pro lebn ely vhodn homeopatick zpracovn. Vchozm materilem je samozejm plod, sbran za bnch podmnek nepln zral, nejlpe v srpnu, kter se dosuuje. Plody se pomelou na prek a co nejrychleji se dle zpracovvaj podle 4 lihem 90%. Takto vznikl zkladn esence Dl se p a k ed lihem 3 5 % a do potence D3. V t se t a k uv, pi nsledujcm postupnm dvkovn: prvnch 21 dn 5krt denn 7 kapek, potom 4 k r t denn 7 kapek a nakonec 3krt denn 6 kapek, vdy po 21 dn. Tinktura se ovem me pouvat i zevn pi bolestech kloub, namoeninch apod. Rozsah monho pouit je pomrn velk a psoben pomrn hlubok, a proto mus bt rozloeno na del dobu. Pouv se pedevm pro uklidnn ke, pro tvorbu aludench v, pro podporu tvorby mateskho mlka apod. 10) p r o c e n 0 V poslen, pro stimulaci vdy p e d n j a k m oek v a n m n a s a z e n m slou odvar z k o r i a n d r u : J e d n u polvkovou lci pomletho nebo podrcenho s e m e n e k o r i a n d r u d m e 246
9) 8) 7)

do vtho lku s t u d e n vody, pivedeme k v a r u a odstavme pikryt na 5 minut. Pak precedme a pijeme dvakrt denn, vdy po obd a po veei. Podobn se upravuje koriandr i jako afrodisiakum: Jednu ajovu liku pomletho nebo podrcenho semene koriandru pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 1 lek po kadm hlavnm jdle. Pi nadmn meme uvat speciln sms: semeno semeno semeno semeno koriandru fenyklu anzu kopru 25 25 20 20 g g g g

Sms dobe promchme a pak polvkovou lci smsi pelijeme lkem vac vody, 5 a 10 minut nechme vyluhovat a precedme. Pijeme vdy po jdle. Z koriandru meme tak vyrobit chutn a dobe inkujc likr: Osm gram pomletho nebo 10 g celho semene koriandru dme do 0,5 litru alkoholu 50% a nechme 7 dn v teplm prosted vyluhovat. Pak svame 300 g cukru na sirup, sebereme z povrchu pnu a neistoty a nechme vychladit. Pot ve smchme dohromady a protepeme. Uvme po stopkch ped hlavnm jdlem.

247

KOSATEC
KOSATEC NMECK ele kosatcovitch (Iridaceae) IRIS GERMANICA L.
Kosatec nemeck (s) (e) Deutsche Schwertlilie (n)
Germn Iris (a) Iris germanique (f) Lirio crdeno ()

Kosatec nmeck je trvalka se silnm, masitm, blm oddenkem, ze kterho vyrstaj dlouh, meovit, edozelen listy s n a h o e vtvenou lodyhou, vysokou kolem j e d n o h o m e t r u a ukonenou kvtem. Kvty m modrofialov a fialov. Plodem jsou velk, tpouzdr, mnohosemenn tobolky. Kosatec je vhradn pstovan rostlina. P i sbru n e s m bt z a m n n za lut kvetouc kosatec lut (Iris pseudacorus L.), kter je chrnn, ani za jin voln rostouc d r u h y kosatce. Naproti t o m u lze drogu n a h r a d i t i surovinou z pbuznch d r u h kosatec florentsk (Iris florentina L.) nebo kosatec bled (Iris pallida Lam.).
3) 2)

1)

Drogou je loupan oddenek (Radix iridis, rhizoma iridis), sbr a n t e t a vrt rok v srpnu a z.
4)

Droga obsahuje pedevm silici s hlavn obsahovou slokou ironem, kter vak vznik a pi suen a projevuje se fialkovou vn. Dle jsou zde ptomny kroby, sliz, flavonov glykosid iridin, cukry, olej, tsloviny, fytoncidy a dal inn ltky. Droga m vrazn inky expektoran, ale souasn ochrauje svm slizem i zancen sliznice. Proto t a k je vynikajcm prostedkem pro lbu k a t a r u hornch cest dchacch. M i mrn projmav inek, stejn jako mrn inky moopudn a luopudn.
5)

Kosatec nmeck

248

249

Obvyklou lkovou formou je nlev, ale osvdil se i mrnji psobc homeopatick aj podle Kloudy, podvan v potencch U 6 a U 9 . Koen se m e podvat i prkovan, a to 2 a 4 k r t denn, na piku k u l a t h o noe. Z s a d n se vyhbme pouit list, zejmna erstvch, protoe maj siln emetick vliv, vyvolvaj dven, oklivost a u slabch povah dokonce mdloby. Kosatec m e m e podvat i samos t a t n , a v a k chceme-li d o s h n o u t efektivnjho vsledku, m u s m e jej kombinovat do sms; j i n a k psob velmi m r n , avak spolehliv. Obvykle jej kombinujeme s k v t e m divizny, listem jitrocele, n a t yzopu, n a t bazalky a k o e n e m proskurnku. Nedouc inky se pi uvn prakticky nevyskytuj a kont r a i n d i k a c e nejsou znmy. Kosatec byl mistrovskou drogou byline E r w i n a Wojnara. Tento bohuel ji zesnul litel proslul zejmna zpsobem lby neuralgi, bolest v oblasti perifernch nerv. Wojnar v tchto ppadech naizoval pipravit sms ze stejnch dl oddenku kosatce, n a t i dobromysli, n a t i m e d u k y , kvtu levandule, koene kozlku, n a t i tezalky a koene andlky. Podval se aj z jedn polvkov lce, s p a e n 0,25 litru vrouc vody. aj se p a k nechal 10 a 15 m i n u t vyluhovat, zcedil se a pil r n o a veer. V tch ppadech se popjel i pes den, pokud mono na lan aludek. Vechny d r u h y kosatce se od p r a d v n a pouvaj v litelstv, a t a k v homeopatii se vyuvaj p o m r n dlouho. Vchozm m a t e r i l e m je zde erstv oddenek, k t e r se pro homeopatick ely m u s loupat. Drobn n a k r j e n oddenek se upravuje podle 3 s lihem 70%. Zkladn esence DO se dle upravuje podle uvedenho paragrafu lihem 40% (potence Dl = 3 dly DO + 7 dl lihu 40%, potence D2 = 1 dl Dl + 9 dl D2 atd.). ed se do potence D3, ve k t e r se t a k vtinou uv, pi dvkovn 3 k r t d e n n 7 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. Me se uvat 250
9) 8) 7)

6)

i zevn, nejlpe nakapan na vlhk textil a obkldajc nemocn nebo ztvrdl msto. Uv se vtinou pi celkov slabosti, nevolnostech a migrnch, ale hlavn pi potch slinivky. Zevn se tinktura pouv na otoky, na zancen msta, pi psovm oparu (zntu nervovch zakonen) apod. Legenda k, e franck krl Chlodvik (481 - 511) uprosted rozhodujc bitvy vzval kesanskho Boha a po vtzn bitv se obrtil ke kesanstv. Na poest si vybral lut kosatec (Iris pseudacorus) jako symbol Panny Marie za svj znak. Tento krlovsk znak vydrel a do modern doby, i kdy se mezitm zmnil na blou lilii, ovem legenda pesto pev. U americkch druh kosatce se povauje druh kosatec pestrobarevn (Iris versicolor) za velmi inn, ale jedovat. Psob vborn na jtra a krevn obh a v lidovm lkastv se jm kdysi lila krom konch nemoc a revmatismu i syfilida. Americkmi Indiny byl povaovn za lk zzran, tm velk. U ns tento druh neroste, ale psoben naich druh je velmi podobn.
10}

251

KOSTIVAL
KOSTIVAL LKASK
ele brutnkovitch (Boraginaceae)

SYMPHYTUM OFFICINALE L.
Kostihoj lekrsky (s) (r) Gemeiner Beinwell (n) Comfrey (a) Consoude officinale (f) Consuelda mayor ()

Kosti val lkask je vytrval rostlina s tlustm, bohat vtvenm ernm oddenkem, kter je na ezu j a s n bl, ale rychle hndne. Siln, h r a n a t a dunat lodyha je - podobn jako cel rostlina - drsn dky svm malm a t u h m chloupkm. Velk tmavozelen listy jsou stdav, podlouhle kopinat. Fialov, trubkovit kvty jsou uspodny ve vrcholovch vijanech. Obyejn v nich ij mravenci a jin hmyz, kter lk sladk va, j kvty ron. Jejich barva kols od fialov pes modrou, ervenou a k rov, vjimen i bl. Plody jsou 4 jednosemenn tvrdky. Rostlina asto dorst do vky a jednoho metru.
2)

1)

Kostival je hojn rostlina, charakteristick pro vlh louky, okraje les, pkopy, nspy, behy rybnk a potok.

Drogou je pedevm koen (Radix consolidae majoris), sbran na j a e v beznu a dubnu nebo na podzim v jnu a listopadu. J a k o n h r a d a se pouv i list (Folim consolidae majoris). Pestoe se droga bn pipravuje suenm, lepch vsledk lze d o s h n o u t s erstvm koenem, k t e r d v m e na zimu uskladnit do psku podobn jako mrkev a petrel.
4)

3)

Kostivalov drogy obsahuj vysoce hojiv purinov derivt alantoin, alkaloidy intermedin a acetylintermedin, consolidin, consolicin, symphytin, echimidin, laziokarpin, symphytocynoglossin, dle metylpyronin, lykopsamin, acetyllykopsamin, ts252

Kostival

lkask

loviny, sliz, krob, triterpeny, steroly, aminokyseliny, pryskyice, silice, cholin a dal ltky. Protoe nkter z alkaloid jsou tzv. pyrolizidinovho typu, kter je charakteristick svm nepznivm vlivem na j a t e r n parenchym, musme zachovat uritou opatrnost, zejmna pi vnitnm uvn. Droga mimodn podporuje hojiv procesy vnitn i zevn a podporou tvorby kalusu napomh i hojen zlomenin. Vynikajcm zpsobem ochrauje sliznice, vnitn je tedy vhodn napklad pi aludench vedech, ale i po poleptn i poplen sliznic nebo tak pi atrofli sliznic v geriatrii. Me bt podvna i formou kloktadla nebo klyzmatu. Zevn j aplikujeme na rozshl pohmodniny a hematomy nejrznjho pvodu, na brcov vedy, hemoroidy a nehojc se rny, na kon znty, vedy apod. Droga t napomh vykalvn, a co je mlo znm, psob i sedativn. Meme ji pout i pi zntech v moovch cestch a lze j doplnit i lbu osteoporzy. Zevn i vnitn dvme pednost pouit erstv drogy, kterou pipravme nastrouhnm koene na jemnjm struhadle. Ze such drogy meme pipravit prek nebo nlev, poppad i stle oblbenj mast. Droga sice obsahuje do urit mry nebezpen ltky, ale jen ve velmi malm mnostv, take nen n u t n zci se dobrodin jejho inku. Nedoporuujeme ale dlouhodob podvn anebo podvn velkch dvek. Bn hranin netoxick dvky jsou: 3 ajov liky strouhanho koene denn, 4krt denn na piku kulatho noe prku, 3 lky po 150 ml nlevu denn. Doba lby me trvat nepetrit maximln 3 tdny. Kostival meme mchat i do sms, ale musme dbt uvedench pravidel. Pokud mme monost vybrat zpsob ppravy, dvme pednost prav zastudena a homeopatickmu vyuit.
7) 6) 5)

Velmi dobr vliv na hojen podlitin, zmkovn z a t v r d l i n a len konch z n t vykazuje nsledujc s m s : D v a h m o t n o s t n dly erstv strouhanho kostivalu, 1 dl erstv strouhanch syrovch brambor a 1 dl erstv strouhanho syrovho koene celeru. Sms klademe na postien msta ve form kaovitho obkladu. Kostival pat nejen k nejstarm livm bylinm vbec, ale tak k bylinm s nejir monou aplikac. Navc je mon jej podvat v nejrznjch podobch vnitn i zevn, co se pen i na homeopatick pouit. Surovinou pro vrobu esenc pro vnitn pouit je erstv koen, sbran na jae nebo na podzim, nejvhodnjm obdobm je ovem jen. Koen se omyje studenou vodou a ihned se zpracovv podle 2 lihem 90% na zkladn esenci DO. Dle se ed lihem 30% a na potenci D5. Nejastji se uv potence D3, pi dvkovn 3krt denn 9 kapek, po dobu alespo 21 dn, nanejv vak 2 msce. V ppad nedostupnosti koene se pouv i erstv list nebo suen koen, kopan ovem ve stejnm obdob. Vnitn uit homeopatick tinktury je velice irok, ovem uv se hlavn pi vnitnch krvcench, aludench vedech, dokonce i pi rakovin aludku, pi potch sliznic apod. Tuto tinkturu lze pouvat i zevn na vechny kloubn, kostn a svalov pote. Velmi vhodn je pouit v podob masti, kter se d snadno vyrobit jak z vchoz suroviny, tak i z tinktur. Pro vnj pouit lze pro homeopatick zpracovn pout i kvetouc na nebo i celou kvetouc rostlinu. Ve se rozmixuje nebo rozemele a zpracuje podle 3 lihem 80%. Dle se zpracovv lihem 40% pouze do potence D3. Uv se od potence DO, pedevm na obklady porannch kost, okostic, sval, lach, na otoky lach, pouzder apod. Nejvhodnj j sou kombinace vnitnho i vnjho pouit.
9)

8)

254

255

KOZLK
KOZLK LKASKY elekozlkovitch (Valerianaceae) VALERINA OFFICINALIS L.
Valerina lekrska (s) (r) Echter Baldrian (n) Valerin (a) Valerine mdicinale (f) Valerina oficinal ()

Kozlk lkask je trvalka s pmou, rhovanou, dutou lodyhou, dorstajc vky pes jeden metr. Vstcn listy jsou lichozpeen, sloen z 9 a 21 kopinatch, zubatch a celokrajnch lstk. Kvty jsou bl nebo ervenav, sestaven v bohat chocholkat hrozen vidlanovitho tvaru. Plodem je jednosemenn naka. Oddenek je krtk, voav, s etnmi konky. Kozlk je nepli hojn rostlina vlhch luk, les, potonch beh a pkop. Pro lebn ely se pstuje.
3) 2)

1)

Drogou je oddenek (Radix valerianae), sbran zpravidla v jnu druhho roku kveten. J e n vjimen se sbr i na. Droga obsahuje silice, seskviterpeny, valepotrity, organick kyseliny, monoterpenov alkaloidy a a d u velmi sloitch ltek, kter vytvej komplexn liv inek. Droga psob pedevm jako mrn, ale inn sedatvum. Tlum stavy vzruen, nervozitu, zkosti a duevn napt. Ve vych dvkch psob jako hypnotikum. Velmi dobe ovlivuje srden neurzu. Psob t spasmolyticky. Nkte autoi dovozuj, e droga nejen nervy ukliduje, ale souasn i posiluje. Pokud drogu podvme samostatn, volme pedevm tinkt u r u , a to jednu ajovou liku jako jednotlivou dvku. J a k o 3 hypnotikum podvme jednu ajovou liku asi V2 a A hodiny
6) 5) 4)

Kozlk

lkask

256

257

ped s p a n m a druhou tsn ped spanm. Nlev nebo m a c e r t podvme spe vjimen. Nejinnj lkovou formou je lihoterov t i n k t u r a , jej jednotliv dvka by se mla pohybovat v rozmez 20 a 25 kapek, j e n zdka bv vy. Droga nen urena pro dlouhodob podvn, protoe u senzitivnch jedinc ji asi po msci lby vznik tolerance, droga pestv inkovat a zvyovn dvek nelze doporuit pro vskyt paradoxnch jev - namsto uklidnn vznikne toti nedouc rozruen. Droga je velmi vhodn do sms v kombinaci s m e d u k o u pi nervozit a rozilen, v kombinaci s chmelem pi nespavosti psychogennho pvodu. Pi tachykardii a arytmii se podv v kombinaci se srdenkem a mtou. Pi dyspeptickch potch je inn kombinace s hokmi drogami, fenyklem, anzem, k m n e m nebo mtou. P i neurze trvcho t r a k t u se osvdila kombinace s levandul a hokmi drogami, napklad s pukvorcem. U kozlku dosud nebyly zjitny dn vraznj nedouc inky ani kontraindikace. Oblben uspvac tzv. Paiorv koktejl m nsledujc sloen: Vezmeme sklenici horkho mlka, dobe osladme medem, podle zvanosti ppadu pidme 1 a 3 ajov liky kozlkov tinktury, dobe promchme a velmi pomalu, po likch nebo po doucch vypijeme. Podv se nejdle 35 dn, zejmna pi poruchch spnku. Kozlk je rostlina z n m ji od dvnovku a t a k se odpradvna nejrznjm zpsobem upravuje a uv. Je to j e d n a z vbec prvnch homeopaticky upravovanch bylin. Vchozm m a t e r i l e m je suen oddenek, k o p a n nejlpe v kvtnu, ale pouvat se me i oddenek kopan koncem jna, nejlpe vdy kolem osm hodiny r a n n . Oddenek se rychle omyje studenou vodou, a potom se su pi teplot do 30C. Zpracovv se podle 4 lihem 75% na zkladn t i n k t u r u D l . Dle se 258
9) 8) 7)

ed podle tho paragrafu lihem 35% a do potence D4. Uv se v potenci D2, D3 a D4 podle stavu nemocnho. Obecn dvkovn je 3 k r t denn 6 kapek, ped jdlem. Paleta monho upoteben je nezvykle irok. Kozlkov tinkt u r a se uv od nespavosti, pes neurastenii, keovit bolesti spojen s mdlobami, neuralgii, lumbago, slabost nohou, nervzn srdce, aluden kee a po n a d m n . Me se ovem pout i jako v alopatii. Proti pocitm strachu a zkosti je vynikajc lipov aj s kozlkovou tinkturou: Malou h r s t lipovch kvt pelijeme vac vodou a n e c h m e 5 m i n u t vyluhovat. Do ponkud zchladlho nlevu pidme 10 a 20 k a p e k kozlkov tinktury, koupen teba v lkrn. Pijeme vdy jeden lek, po jdle nebo mezi jdly a ped spanm. Proti depresm z vnjch vliv doporuujeme kozlk kombinovat s bazalkou: J e d n u ajovou liku koene kozlku a 1 ajovou liku n a t bazalky nechme ve vtm lku pejt varem, p a k 10 m i n u t vyluhujeme a precedme. Pijeme vdy jeden lek mezi jdly. Proti bolestem hlavy neznmho pvodu smchme prkov a n koen kozlku s m e d e m na pastu. P i bolestech p a k nechme v stech pomalu rozpustit kvovou liku tto pasty. P i petrvvajcch bolestech zub n a m c h m e sms ze stejnch dl m t y peprn, jitrocele kopinatho, ebku obecnho a koene kozlku. J e d n u polvkovou lci smsi pelijeme 0,5 litrem vac vody a nechme 10 m i n u t vyluhovat. Precedme a nkolikrt denn nlevem vyplachujeme sta, ovem nlev n e c h m e v stech vdy alespo 5 minut.
10)

259

KRTICNIK
KRTINK HLZNAT
elekrtinkovitch - Scrophulariaceae

I
Krtink huznat (s) (e) Knotige Braunwurz (n) Figwort (a) Scrofulaire noneuse (f) Escrofularia ()

SCROPHULARIA NODOSA L.

K r t i n k h l z n a t je t r v a l k a , vyhnjc z hlzovitho oddenk u p m o u , t y h r a n n o u , lysou l o d y h u vky k o l e m j e d n o h o m e t r u , se vstcnmi, vejit podlouhlmi, nestejn pilovitmi listy. Kvty vyrstaj od ervna do s r p n a v lab l i s t e n ve stopk a t c h vrcholcch, skldajcch l a t u . Ze svrchnho s e m e n k u ptidlnch k v t s j e d n o d u c h o u nlkou dozrv dvoupouzdr, m n o h o s e m e n n tobolka.
2)

1)

K r t i n k je p o m r n hojn r o s t l i n a kovin a b e h vodnch

tok. Protoe n e p j e m n p c h n e , bloravci se j v t i n o u vyhbaj. U v a n o u st bvaj zpravidla hlzovit oddenky (Rhizoma scrophulariae), m n asto na (Herba scrophulariae). N a se s b r p e s lto, v dob k v t u rostliny, oddenek se kope na j a e nebo n a podzim.
4) 3)

k glykosid scrophularin, pektin, organick kyseliny vinn, jablen, skoicov, citrnov a mseln, dle cukry, lecitin, vitamn D, manganov soli, kyselina kvov, vzan na tsloviny, flavonov glykosidy a jejich aglykony hesperidin a diosmin a mal mnostv glykosid nprstnkovho charakteru.
5)

H l a v n m i o b s a h o v m i l t k a m i j s o u s a p o n i n y , p r y s k y i c e , ho-

srdenho pvodu, a tak jako expektorans pi silnjm nachla260

261

D r o g u m e m e vyut j a k o d i u r e t i k u m , z e j m n a p i otocch

Krtink hlznat

zen. Zevn se aplikuje na vedy, otekl lzy, koupele hemoroid, na hnisav r n y a ve form teplch obklad pi podlitinch, pi bolesti u, k len strumy a jako kloktadlo.
6)

Drogu zpravidla podvme jako nlev, uvme 2 a 3 lky denn. Pro nepvtiv aroma ji obyejn do sms nemchme. Kontraindikac podvn drogy jsou poruchy krevn koagulace. Relativn kontraindikac je osobn nesnenlivost. Dobr vsledky vykazuje forma protirevmatickch koupel, zejmna r u k o u a nohou, aplikovan pi rozen malch kloub. V tomto ppad lze pout vechny sti rostliny. Proti hemoroidm doporuujeme nsledujc recept: P a d e s t g r a m kvtu tezalky a stejn mnostv n a t i krtinku svame v litru vody, 10 m i n u t nechme vyluhovat a m r n zchladme. Pouvme jako pms pro sedac koupele. Krtink je s t a r liv rostlina, k t e r se t a k pstovala jako bylina siln medonosn, a tm se jej pnos znsobil. Homeopaticky se zpracovv erstv kvetouc na, nejlpe ji v ervnu mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 80% a zkladn esence DO se dle ed lihem 30% a do potence D3. Uv se v potenci D3 s dvkovnm 3 k r t denn 8 kapek, ped jdlem, nanejv po dobu dvou msc. Hlavn oblast u p l a t n n jsou otoky veho d r u h u , tumory, hemoroidy, ale pouv se tak tak pi zcp a k proitn stev. Vhodn je i zevn pouit tinktury k obkladm. Krtink je bylina, k t e r vstoupila do djin i mimo oblast alternativn medicny. Kdy Francouzi pod vedenm k a r d i n l a Richelieu oblhali v letech 1627 a 1628 po dlouhch 14 msc protestansk msto La Rochelle, byla oblhan posdka m s t a znan decimovna tm, e konzumovala pro nedostatek zelen potravy prv krtink. Francouzi jej p a k nazvali bylina vtzstv". 262
10) 9) 8) 7)

S a m o t n bylina byla jako livka uvna nkolik stalet. O tom nakonec svd i samotn nzev bylin Scrophularia, ili urena na lbu skrofulzy", ovem pouvala se i pi potch s tuberkulzou, pi lb lymfatickch uzlin a vech nemoc spojench s otoky nebo konmi novotvary. Tak esk nzev krtink je odvozen od slova krtice neboli tuberkulza lymfatickch uzlin. Zvl rozen bylo zevn uvn na vechny pote s pokokou, zrannmi, vedy, ekzmy, ale hlavn s hemoroidy. Ve Spojench sttech byl uvn krtink marilandsk (Scrop h u l a r i a marilandica), bylina domcho pvodu, k t e r se nedoporuuje pro vnitn uvn j i n a k ne pi lkaskm dozoru. Psob velmi pzniv na srdce tm, e ukliduje a zrovnomruje tep, co se s ohledem na rychl n s t u p inku oznauje za potenciln nebezpen. N krtink hlznat je v tomto smru slab, a proto tak m n nebezpen.

263

KRUCINKA
KRUCINKA BARVSK
elebobovitch (Fabaceae)

GENISTA TINCTORIA L. Kruinka farbiarska (s) r Frberginster (n) Greenweed (a) Gent commun (f) Retama de tintes ()

Kruinka barvsk je pl metru vysok polokek s pmmi, vystoupavmi a beztrnmi vtvemi, kter jsou hranat, lys a nahoe pisedle ochlupen. Listy m jednoduch, pisedl, elipv

1}

tick a kopinat, na lci tmavozelen, na rubu svtlej. lut kvty vyrstaj v mnohokvtch, vrcholovch nebo latovitch hroznech. Plodem jsou zce podlouhl lusky. Kruinka u n s roste v esti poddruzch, kter pi sbru nerozliujeme.
2)

Kruinka je pomrn hojn rostlina lesnch kovin, psitch a hlinitch palouk nebo svtlch listnatch les.
3)

Sbr se kvetouc na (Herba genistae tinctoriae), v kvtnu a srpnu.

4)

Droga obsahuje pedevm tzv. chinolizidinov alkaloidy jako cytizin, metylcytizin, anapirin, lupanin a isopartein, dle flavonov ltky jako agenistin a luteolin, a vedle toho t a k silice, hoiny, tsloviny, barviva a dal ltky. Kruinka vykazuje znan moopudn inek, kter lze lebn vyut pedevm pi obhov nedostatenosti. innost je zejm pedevm u osob s nzkm krevnm tlakem. Sloitm mechanismem zlepuje droga zsobovn organismu kyslkem. Zrychluje rovn stevn peristaltiku a tak napomh tlu se zbavit vypocenm rznch kodlivin a pebytench sol.
5)

Kruinka 265

barvsk

264

Droga je velmi vhodn k pomocn lb, zejmna inicilnch stav zven innosti ttn lzy. Pomrn vrazn zvyuje prtok krve ledvinami a pat k nejinnjm prodnm protiotokovm livm. Krom toto tak zvyuje chorobn snen krevn tlak. Drogu nejastji podvme formou nlevu, pipravenho bnm zpsobem. U citlivjch lid doporuujeme podvat radji men dvky, zejmna pi samostatnm podvn, protoe droga psob dost razantn. Kruinku meme podvat samostatn nebo ve smsch. Chceme-li doshnout vraznjho psoben, dvkujeme ji samostatn, a pokud vyadujeme psoben mrnj, volme jej kombinaci do sms. V kombinaci je vhodn zejmna se zlatoblem, vesem, rozmarnou, bezovm listem, ppadn i s koenem jehlice trnit. Pi vym dvkovn me droga vyvolat nauseu - pocit oklivosti s n u t k n m na dven. U citlivjch osob vak mohou tento fenomn pi samostatnm podvn vyvolat bn dvky, a proto je v zatcch aplikace u tto byliny teba urit opatrnosti. Podobn, ovem zd se, e ponkud silnj inky m podvn nlevu z nati kruinky nmeck (Genista germanica L.), kter se od kruinky barvsk li pedevm hust stavbou listov a lodynmi ostny. M v oblib zejmna psitou pdu. Bhem na praxe jsme zjistili, e inek drogy lze zvraznit tm, e k pitn lb pidme koupele rukou a nohou v odvaru byliny. Tyto koupele aplikujeme obvykle veer, a to stdav jeden den ruce a druh den nohy. Tet den zpravidla dodrujeme pestvku. Doba koupele by se mla pohybovat od 10 do 15 minut, piem zanme na nejvy vstupn teplot, jakou nae konetiny bez jmy vydr.
9) 8) 7) 6)

Kneipp, kter si ji oblbil zejmna pro psoben v oblasti konch pot. Vchoz surovinou je kvetouc na, sbran v dob nejvtho rozkvtu, nejlpe hned v ervnu kolem poledne. erstv na se ihned zpracuje podle 3 lihem 90% na zkladn esenci DO. Dle se ed do potence D4 lihem 30%. Uv se v potenci D4, a to tak, e prvnch 14 dn se uv 2krt denn 10 kapek, rno a veer, a potom 3krt denn 10 kapek, ne vak dle ne 5 tdn, i kdy bylina nen pokldna za jedovatou. Tinktura se uv jako v alopatii s tm, e by mla bt pednostn podvna pi jakkoli kon poti. J i n a k se tak vyuv jako diuretikum i jako prostedek pro podporu vyluovn obecn. Sebastian Kneipp nepouval bylinu pouze na kon pote, ale tak na podporu ltkov vmny, co m samozejm pm vliv na pokoku, a tm i na celkov poslen. Zajmavost je, e kruinka byla aplikovna pi odvykn nikotinu v podob tablet Tabet bulharsk vroby. J i n a k se uv tak odvar z jedn ajov liky pokrjen nat na sklenici vody. Va se pomalu po dobu 5 minut, pak se nech 10 minut vyluhovat a peced se. Pije se po 1 a 2 polvkovch lcch 2 a 3krt denn. Pouv se hlavn pro pravu funkce moovch cest. Lidov tradive vchodoslovenskch bylinkm n m zanechala zajmav recept na vole neboli strumu: na kruinky koen pampeliky na pampeliky na ekanky 20 20 30 30 g g g g
10)

Kruinka barvsk, ale i kruinka nmeck se pouv v homeopatick praxi velmi asto. Pouval j u far Sebastian 266

Promchme a 3krt denn povarme 7 minut 1 ajovou liku smsi na 0,15 litru. Uvme po jdle.

267

KRUINA
KRUINA OLOV
ele eetlkovitch (Rhamnaceae)

FRANGULA ALNUS Mil.

Kruina jelov (s) r Faulbaum (n) Alder Buckthorn (a) Nerprun bourdain (f) Frngula ()

Kruina olov je ke, dorstajc vky a 8 metr. M tenk, pomrn dk a rovn vtve s edoernou lesklou krou, kter je svtle tekovan dchacmi otvory. Listy m stdav, vejit, celokrajn. Kvty jsou drobn, zelenav bl, s ptipltkovou korunou a jsou seskupeny do nebohatch vrcholk. Plody mn barvu postupn od zelen, pes ervenou a po ernou ve zralosti. Jsou to tsemenn pecko viky. Kvete v pozdnm jaru. Kruina je hojn rostlina v listnatch lesch a krovinch nebo v pobench houtinch. S pibvajc nadmoskou vkou se jej vskyt zmenuje. Pedmtem sbru je kra (Cortex frangulae), loupan z mladch odznutch vtv v prvn polovin jarnho obdob. Droga m uritou zvltnost: lebn inky toti vykazuje kra, skladovan nejmn jeden rok. Dobu skladovn lze nahradit i zkrtit krtkodobm pehtm kry na teplotu kolem 100C. Vtina odbornk vak doporuuje pi pprav drogy radji pomal pirozen postup. Vjimen se uv i droga plodov, protoe m mnohem silnj inek. innmi ltkami je sms antrachinon, glykosid, tslovin, hoin a saponin. Nejinnj slokou je glukofrangulin. Projmav psobc ltky vznikaj bhem suen kry pedevm chemickou pemnou glykosid frangulrosidu.
4) 3) 2)

1)

Kruina olov
269

268

Droga je uvna pedevm pro sv laxativn inky. Je vhodn pro dlouhodob podvn a tak pro geriatrickou praxi. inek nastupuje asi po 8 hodinch. Souasn droga mrn posiluje tvorbu lue a jej vyluovn do stev. Pro sv inky je vhodn k lb chronick zcpy se souasnou lunkovou nebo jatern poruchou, co bv velmi obvykl. Bnou lkovou formou je odvar, podvan v dvce 2 a 4 lky denn. Maximln jednotliv dvka je 4 g a maximln denn dvka pak 15 g. Plodov droga je innj ji asi v polovinch i tetinovch dvkch oproti droze krov. Drogu bn podvme jak samostatn, tak i ve smsch. Podle naich zkuenost j dvme pednost ped oblbenjm listem senn. erstv kra vyvolv nutkn na zvracen a prakticky nem projmav inky. Pi pekroen uvedench maximlnch dvek se mohou projevit toxick inky. Charakteristick pro takov stav jsou bolesti bicha, prjmy, spojen nkdy s krvcenm ze stev, a zvracen. Droga nen vhodn pro thotn a kojc eny. Protoe m droga jemnj inky ne list senn, je vhodnou pms do tzv. odtuovacch sms. V tto indikaci doporuujeme zejmna kombinaci s metaboliky - ekankou, pampelikou, oddenkem pru, nebo s diuretiky - vesem, svzelem syiovm i bezovm listm. Sms obvykle doplujeme nkterou drogou se sedativnm psobenm, napklad medukou, hemnkem nebo dobr omy sl.
9) 8) 7) 6)

5)

vnm: jeden den 2krt denn 4 kapky a druh den 3krt denn 5 kapek, vdy ped jdlem. Uv se vdy 14 dn pi dodren stdn dennch dvek, a potom se udl pestvka 14 dn. Uvat se me prakticky bez omezen, i kdy prvotn droga je jedovat. Kruinov tinktura se pouv pedevm pi nvykov zcp. Podv se tak pi potch jatern ch, lunkovch a slezinovch, pi slab peristaltice tlustho steva a pi hemoroidech, prost pi vech potch s vyprazdovnm. Velice innm receptem pro odtuovac kru je nsledujc postup: Ticetpt gram erstvch anebo 45 g suench vinnch list (erstv se mohou pout jen do poloviny srpna) a 10 g kruinov kry, nejlpe pomlet, pidme do 1 litru studen vody, pivedeme k varu a na velmi mrnm ohni 5 minut vame. Nechme vychladnout a precedme. Uvaj se 2 lky denn, vdy mezi jdly, nikdy ovem vce. Po 12 dnech uvn je vdy teba provst trnctidenn pestvku. Kra se me aplikovat tikrt za sebou, samozejm vdy s pestvkou.
10)

Prv proto, e se me homeopatick tinktura uvat hned, zatmco v alopatii se mus droga skladovat nejmn rok, m homeopatick zpracovn a pouit nespornou vhodu. Vchoz surovinou je tedy erstv kra, kter se zpracovv podle 3 lihem 65%. Zkladn esence DO se dle ed lihem 40% a do potence D5. Uv se v potenci D5 s nsledujcm dvko270 271

KEN
KEN SELSKY
elebrukvovitch

ARMORACIA RUSTICANA Gaertner

(Brassicaceae) Chren dedinsk (s) (r) Echter Meerrettich (n) Horse Radish (a) Raifort (f) Rbano silvestre ()

Po

Ken selsk je trvalka s tlustmi, dlouhmi, vlekovitmi koeny. Lodyha, olistn pisedlmi, stdavmi, hebenovit peenodlnmi listy, dorst vky pes jeden metr. Nahoe je bohat vtven. Pzemn listy jsou velik, dlouze a p k a t s podlouhlou a hrub vroubkovanou epel. pinav bl kvty jsou uspodny do vrcholovch hrozn. Kvetou v kvtnu, ervnu a ervenci. Plodem je nafoukl kulat eulka.
2)

1}

Ken je pstovan kulturn rostlina, pvodem z jihovchodn Evropy. Ve vlhkch houtinch obas zplauje.
3)

i
v..

P e d m t e m sbru je koen (Radix armoraciae rusticanae), sbran na podzim a uchovvan v pskovm loi. Pouv se erstv (recens). Ken je siln fytoncidn rostlina, obsahujc tiplavou silici s vit a m n e m C. Dle obsahuje sacharidy, enzymy, asparagin a glutamin, organick kyseliny a men mnostv flavonoidnch ltek. Rozdrcenm koenovho pletiva vznikaj inn prchav antibiotick psobc ltky, kter napklad vborn odhleuj prduky. Droga zvyuje vyluovn trvicch enzym, normalizuje stevn mikroflru, zlepuje ltkovou vmnu a psob moopudn. Celkov psob na organismus povzbudiv, spolupsob
5) 4)

Ken selsk
273

272

pitom i vysok obsah vitamnu C. Ken je vynikajcm prostedk e m v rekonvalescenci a pi sedavm zpsobu ivota. asto se pouv i zevn. Z n m kenov placky svm drdivm inkem reflexn psob na hloubji uloen t k n , zlepuj jejich prokrven, a tm urychluj hojen a regeneraci. Derivan inek je prospn t a k u revmatickch bolest a pi neuralgich. Ken podvme nejastji pipraven zaerstva, nejlpe s nas t r o u h a n m i jablky, k t e r zmruj jeho tiplavost. P r m r n dvka je 1 a 4 polvkov lce denn ve smsi s jablky v pomru 1 : 1. Vhodn je i pouit ve form inhalac, kdy se j e d n a polvkov lce va ve vod a pry se asi 8 a 10 m i n u t inhaluj. Mon je i uvn v podob aje (2 lky nlevu denn). Z n m je i kenov m a c e r t v ervenm vn, kter slou k rozputn nebo vypuzen lunkovch k a m n k . J e h o zhotoven je jednoduch: Do litrov lhve pidme do ptiny vky n a s t r o u h a n k e n a zalijeme jej prodnm ervenm vnem. Ve n e c h m e 10 dn vyluhovat a p a k uvme 3 dny 3 k r t denn ajov liku macertu, a potom 3 k r t denn polvkovou lci m a c e r t u . Cel k r a by mla trvat alespo ticet dn. Znm kenov placky pro zevn pouit pipravujeme ze 3 dl erstv strouhanho kenu, 5 dl hladk mouky a z 1 dlu sdla. Doba piloen placky zle pedevm na osobn reakci pokoky, obvykle se pohybuje od 15 do 30 m i n u t . Zsadn nejprve na m a l m kousku pokoky odzkoume reakci. Po piloen by nemlo dojt ke vzniku puch, i kdy z praxe vme, e prv pi vskytu puchk revmatick bolesti zmiz rychleji. K e n n e m c h m e s jinmi drogami. J e h o vnitn pouit je k o n t r a i n d i k o v n o u aludench a dvancternkovch ved, zevn p a k u pecitlivl pokoky. Vy dvky vykazuj vedle drdivho inku na trvic stroj t a k nepzniv drdiv inky na ledvinov parenchym. Dlouhodob podvn v n i t n ani zevn nen vhodn. 274
7) 6)

V praxi se n m osvdil jin typ kenov placky: N a s t r o u h a n k e n promchme s octem a zahutujeme moukou, ovem nepouvme tuk. Placku nepikldme pmo na pokoku, ale balme ji do tenkho pltnka, kterm postien msto obkldme. Ken, povaren v mlce, m ji v dvce nkolika mlo ajovch liek vrazn protiastmatick psoben. Prv jako u jinch rostlin, kde existuje njak faktor komplikujc pm uplatnn rostliny, je i v ppad k e n u monost u p l a t n n homeopatickho p r o s t e d k u pi zachovn vtiny innch ltek. J e d n se zejmna o vysoce antibakteriln silici, k t e r se pi pmm uvn velice rychle odpauje. Vchoz st je proto erstv koen, kter se po vykopn nejlpe v z omyje studenou vodou, ihned pomele a dle zpracovv podle 3 lihem 90% na zkladn esenci D l . Dle se ed lihem 40% na potenci D3. Uv se vak nejvce v potenci D2, s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, ped jdlem. T i n k t u r a se m e uvat v podstat neomezen, ovem po 3 mscch je dobr zvit jej dal podvn. Uv se jako v alopatii, hlavn vak jako fytoncidum a jako posilujc vitamnov ltka. J i n a k se uv pevn vnitn, kdy zcela odpad nepjemn psoben silice. Dobr a hlavn inn je ppravek z koene k e n u na pihy z k u c h y n vchodoeskho byline Vrny: Ti polvkov lce erstv n a s t r o u h a n h o k e n u pelijeme lkem vacho mlka, pikryjeme a 30 m i n u t pikryt n e c h m e vyluhovat. P a k slijeme a pokoku j e m n m p o k l e p e m n a v l h m e a n e c h m e zaschnout. Proti ubvn dsn je rovn dobr ken. Sta h o d n vkat
10) 9)

8)

kousek kenu a tak hodn nastrouhanho kenu snst. Ken obsahuje mimodn mnostv vitamnu C, kter je krom jinho dleit pro zachovn pevnosti dsn a zub.

275

KUKLIK
KUKLIK MESTSKY
ele rovitch (Rosaceae)

GEUM URBANM L.
Kuklk mestsk (s) (e) Echte Nelkenwurz (n) Herb Bennet (a) Benoite officinale (f) Cariofinada oficinal ()

Kuklk mstsk je trvalka, dorstajc asi do plmetrov ve. Je vidlicovit vrcholkovit rozvtven a m ti druhy list. Nejspodnj jsou pe trhovan lichozpeen s 1 a 5 jamy, s dlouhmi stopkami. Stedn maj krtk stopky a jsou trojdln nebo trojklann. Nejvy jsou zpravidla jednoduch a pisedl. Lodyha m jemnou srst. Kvty vyrstaj ojedinle na konci vtviek, jsou lut a kalich i koruna maj 5 pltk. Plodem je chlup a t naka. Krtk, pevn oddenek pechz v drobn konky. Kuklk je pomrn rozen bylina pmstskch kovin, roste kolem plot, starch zd nebo i ve svtlch lesch. Drogou je oddenek (Radix caryophyllatae), sbran na j a e nebo na podzim. Sta bylini sbrali kuklkov oddenek zsadn za ubvajc Luny. Droga obsahuje tsloviny, ale hlavn silici s eugenolem, vznikajc enzymatickm rozkladem glykosidu geinu. Dle obsahuje prchav olej, pryskyice, kauuk a nemnoho dalch ltek. Droga m jemn adstringentn psoben, kter se osvdilo na potlaovn krvcen dsn, na lbu aludench ved, pi zntu jcnu a aluden sliznice tak na tlumen prjm, vetn krvavch - uplatuje se zde toti i desinfekn psoben drogy. Zevn ji lze pout na lbu zancench hemoroid a na kon znty nejrznjho pvodu.
5) 4) 3) 2)

1}

Kuklk

mstsk

276

277

Nejvhodnj lkovou formou je macert, podvan mrn pih t tsn ped pouitm. Uv se rovn i nlev. Zevn se velmi asto pouv lihovodn roztok. Tinkturu podvme v jednotliv dvce 20 a 25 kapek, podle poteby i nkolikrt denn. Drogu lze podvat samostatn i ve smsch. Nejsou znmy d n vnj k o n t r i n d i k a c e , a n i toxicita nebo vnj nedouc inky. Droga vak nen vhodn pro dlouhodob uvn. Pouvme drogu pomletou na jemn prek, obvykle 4 k r t denn, na piku kulatho noe. Zapj se vodou a slou jako lidov eeno - viva nerv. Droga s a m a o sob nepsob pmo sedativn, ale m m e za prokzan, e psychika je po tto lb odolnj. Lbu kuklkem v podob prku doprovzme pitnou krou ajem ze smsi stejnch dl vesu, kvtu msku a dobromysli. J e d n a k r a trv asi 5 tdn a doporuujeme ji absolvovat na j a e v obdob kolem Velikonoc a na podzim na pelomu jna a listopadu. Kuklk je jednou z rostlin, k t e r je pro homeopatick zpracovn vhodn cel. Pouv se tedy erstv oddenek, cel kvetouc rostlina i s oddenkem, nebo jen kvetouc na a dokonce i suen oddenek kvli obsahu tslovin. Z hlediska nejlepho obecnho vyuit je nejvhodnj kvetouc na. Kvetouc na se t r h v nejplnjm rozkvtu mezi polednem a trnctou hodinou a zpracovv se podle 3 lihem 90%. Zkladn esence Dl se pak ed pouze destilovanou vodou nebo v 5% alkoholu z dvod konzervace. ed se jen nepatrn, protoe se uv v potenci Dl a D2. Nejvce se uv potence Dl s dvkovnm 3 k r t denn 6 kapek, po jdle. Me se uvat bez jakhokoli asovho omezen. Uv se zejmna pi vnitnch krvcench, pro potrn dsn pi paradentoze, pi nadmn, zntech sliznic, proti prjmm atd. J i n a k je jej uit podobn jako v alopatii. 278
9) 8) 7)

6)

Kuklk je v lidov medicn znm ji od starovku, zmioval se o n m u napklad Plinius v 1. stolet n.l. Dnes se vtinou uvaj i pbuzn druhy, napklad kuklk poton (Geum rivale L.), kter m sice podobn obsahov ltky, ale zejm o nco slab inek. Kuklk se zejmna v zpadn Evrop velmi asto uv pekvapiv i v likrnictv. Vyrb se z nj tzv. kuklkov vno a kuklkov pivo, a to nejen z chuovch, ale i z konzervanch dvod. Oba npoje s kuklkem se vak nevyrbj jen pro bnou konzumaci, ale i jako npoje medicinln. I kdy prmyslov technologie vroby piva s kuklkem je ponkud jin, lze ji n a h r a d i t nsledujcm postupem: Do pllitru piva se pidvaj 3 g pomletho oddenku a nechaj se 5 dn luhovat na suchm a chladnm mst. Pak se sms pefiltruje a uv 3 k r t denn 1 polvkov lce, ped jdlem. Pivo se skladuje v chladnice. Uv se 14 dn a opt se udl msn pestvka. Jet jeden recept na vrobu alkoholickho npoje s kuklkem stoj za zmnku: Do 0,5 litru obyejn vnovice, koaku nebo domc plenky se pid 6 g mletho nebo 8 g celho oddenku a nech se 7 dn vyluhovat. Pak se podle poteby uv po odlivce pi slabm zavn, pi prjmech, revmatismu, dn a svalovch bolestech. Zajmav nvod na uvn prkovanho oddenku pochz z Nmecka: Do 0,7 litru prodnho ervenho vna pidme 5 g prkovanho oddenku, kter pomeleme tsn ped zpracovnm, a nechme 10 dn vyluhovat v temnu, pi pokojov teplot. Pak pefiltrujeme a uvme 3krt denn 1 ajov liku, ped jdlem, po dobu 4 a 5 tdn. Upozorujeme, e zvyovn dvek a prodluovn uvn inek nezvyuje, spe naopak. Skladuje se pi pokojov teplot a uv se pi stevnch potch, poruchch zavn, aludench problmech, prjmech a pro celkov poslen. Kra se me opakovat jen dvakrt rone. 279

10)

KUKURICE
KUKUICE SET
elelipnicovitch (Poaceae)

ZEA MAYS L. Kukurica siata (s) r Getreidemais (n) Maize, Indin Corn (a)
Mas cultiv (f) Maiz comn ()

J a k u napovd botanick ele, kukuice set je m o h u t n jednolet trva s plnmi, hladkmi a lysmi stbly, dorstajcmi vky i pes 2 metry. Listy jsou iroce rko vi t kopinat, obchvatem pisedl. Jednodom pestkov kvty vytvej dlouh vlknit nlky, smstnan do labnch, listeny zabalench palicovitch klas. Prankov kvty tvo rozkladit, vtevnat laty. Obilka je hranolovit, zmknut. Kvete v ervenci a srpnu.
2)

1)

Kukuice je hojn pstovan kulturn rostlina, jen ojedinle zplaujc. Drogou jsou nlky (Stigma maydis). Dlouh vlkna, k t e r vynvaj z palicovitch klas, se sbraj v dob kvtu. Z obsahovch ltek nutno uvst pedevm saponiny, dle flavony, men mnostv silice, z minerlnch ltek pedevm draslk, zatm ne zcela znm alkaloid, tsloviny, pryskyice, aminy, m a s t n olej, allantoin a dal ltky. Siln moopudn droga kukuice je vhodn do aj proti obezit. Psob t jako mrn kardiotonikum, pi souasnm mrnm zvyovn krevnho tlaku. Psob tak luopudn a sniuje i hladinu krevnho cukru. Liv inky m i olej z kukuinch klk, bn pichzejc na n t r h jako veterinrn livo. Olej je mon pout i v hu280 281
5) 4) 3)

Kukuice

set

m n n praxi, krom jinho je bohat na vitamn E a obsahuje i velk mnostv nenasycench mastnch kyselin. Lebn se vyuv i kukuin krob, u ns znm jako Maizena. Vhodnou lkovou formou je nlev, pipraven obvykle ze 4 a 6 g na sklenici o objemu 0,2 litru. Nlev se nech 15 m i n u t vyluhovat a podle poadovanho inku se podvaj 2 a vce sklenic denn. Droga je podle naeho nzoru zcela neprvem opomjena. Je vhodn j a k do sms, tak i pro samostatn podvn. Nen vhodn pro inhalace, a sice pro monost vzniku nevolnosti pechzejc a do dven. Protoe zajiuje zven vyplavovn sol z tla, je vhodn pro lbu revmatickch problm, dny a urolitizy rznho pvodu. Pi dlouhodobm podvn me dojt k iontov nerovnovze, a proto nedoporuujeme del lebnou kru ne 1 msc. Krom osobn nesnenlivosti se nevyskytuj dn nedouc inky a pi bnch dvka vh nejsou ani absolutn kontr aindikace.
8) 7) 6)

sted, bv nejvtm problmem, a proto se zaaly uvat nlky erstv. Sbraj se v dob nejvtho rozkvtu kolem osm hodiny rann. Upravuj se podle 1 tak, e se vylisuje va a smch s lihem 90% v pomru 1:1. Roztok se odstav pro usazen kal a pak se pefiltruje. Esence DO se dle ed lihem 40% na potenci D2, ve kter se uv s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, po jdle. Suen nlky maj v homeopatii prakticky stejn inek jako nlky erstv, jene vroba a pedevm suen je daleko pracnj. Upravuje se podle 4 tak do potence D2, jen obecn dvkovn je jin, toti 3krt denn 7 kapek, po jdle. Uvn je stejn jako v alopatii s hlavnm drazem na aplikace, slouc snen hmotnosti, dle pi srdench potch s otoky a pro mrn zvyovn krevnho tlaku. Pehnan konzumovn kukuice, co je souasn mda, me mt z dvodu vysokho obsahu selenu za nsledek j e d n a k nadm r n psoben tohoto dleitho stopovho prvku v organismu a j e d n a k nedostatek vitamnu PP - niacinu, nebo kukuice obsahuje antivitamin, kter sniuje innost niacinu v organismu. Pvod kukuice samotn nen dosud vyjasnn. Do Evropy byla dovezena prokazateln Krytofem Kolumbem, ale jinak byla znma u ve star n, zejm i ve Stedn a samozejm v Jin Americe. U n s je zatek pstovn datovn teprve do 17. stolet, ale nejvc se rozmohlo jej pstovn teprve v poslednch desetiletch.
10)

Doporuujeme nsledujc odtuovac ajovinu: na svzele syiovho kukuin nlky kruinov k r a na ekanky na tyminu 100 50 50 25 25 g g g g g

Podvme nlev v mnostv minimln 2 a maximln 4 sklenice za cel den. Pouit kukuice v homeopatii je mlo znm, i kdy je lkem, vyuvanm prakticky od jej domestikace v Evrop. Zde plat to, co u bylo mnohokrt eeno, toti e kdy je rostlina liv nebo alespo uiten, je zpravidla liv cel. Dosud se vyuvaly v homeopatii pouze suen nlky samicch kvt. Ale prv suen nlek, zejmna v domcm pro9)

282

283

KYPREJ
KYPREJ OBECN elekyprejovitch (Lythraceae)

VRBICE
LYTHRUM SALICARIA L. Vrbica vbolist (s) r Blut-Weiderich (n) Purple Loosertrife (a) Salicaire commune (f) Salicaria ()

Kyprej obecn vyhn z vytrvalho oddenku zpravidla jednoduchou, oste h r a n a t o u a krtce pitou lodyhu, dorstajc vky kolem titvrt m e t r u . Na lodyze nachzme vstcn, pisedl, celokrajn, kopinat listy. Listy jsou nkdy u s p o d n y v trojetnm peslenu, vjimen nachzme i listy stdav. V lt se rozvinou nachov kvty v malch lichopeslenovitch vidlanech a vytv hust, p e t r h o v a n konen klas. Plodem je tobolka, v ase zralosti pukajc dvma chlopnmi. Stejn j a k o kyprej vrbice se m e lebn pouvat i kyprej p r u t n a t (Lythrum virgatum L.).
2)

1}

Kyprej je hojn rostlina vlhch luk, b e h a pkop. P e d m t e m sbru j e p e d e v m k o e n (Radix lythri), s b r a n

3)

na jae a na podzim, ale tak kvetouc na (Herba lythri), sbran v letnch mscch.
O b s a h o v m i l t k a m i k o e n j s o u p e d e v m i n n tsloviny, v s e m e n e c h n a c h z m e glykosid l y t h r a n i n a ne zcela objasn n alkaloidy. V n a t i byl n a l e z e n glykosid salicarin, silici, pryskyice a tsloviny, v kvtech p a k p e d e v m flavonoidy, t a n i n , h y d r t eleza, pektiny, sliz, tukov s u b s t a n c e a organick soli.
5) 4)

K o e n se uplatuje pi prjmech, vetn infeknch, a pi chron i c k m z n t u a l u d k u a stev. Lze jej p o d v a t t a k p i en-

Kyprej obecn (kyprej vrbice)

285

284

skm krvcen a pi poteb zvit diurzu. Lze vyut t a k na, a to pi epilepsii, pi umn v uch a v hlav. Ve vech ppadech se podv vnitn. Kaovit obklad z erstv drcen n a t i meme pikldat na nehojc se r n y a nkter kon defekty. T i n k t u r a z koen se me podvat pi aludench bolestech, pi nachlazen spojen m s intenzivn bolest hlavy. Lkovou formou je bu odvar, podvan nejastji v dvce 2 a 3 lky denn, nebo t i n k t u r a v dvce 30 a 35 k a p e k 2 a 3 k r t denn. Chceme-li zdraznit adstringentn psoben drogovch tslovin, nechme aj vyluhovat dle. Tato droga je u n s mlo znm, a proto se zpravidla podv samostatn. Pro jej nevalnou chu bude zejm nktermi lidmi intolerovna. J e n z tohoto dvodu ji t a k nedoporuujeme uvat dlouhodob. I kdy vnj nedouc inky ani toxicita drogy nejsou znmy, nedoporuujeme ji k uvn t h o t n m a kojc enm. Tinkturou lze pekvapiv ovlivovat nkter typy bolest hlavy, zejmna pi nachlazen, nebo prvodn bolesti hlavy pi revm a t i s m u , dle bolesti hlavy z p r v a n u " a nkter typy migrn. Velmi se n m osvdila kombinace t i n k t u r y s podvnm jedn tablety Acylpyrnu. Vyuvn kypreje v homeopatickm proveden nen obvykl, ale rozhodn se n e d ci, e nen uiten. Zejmna v oblasti stevnch pot je podvn kypreje velice vhodn. Surovinou pro homeopatick zpracovn je erstv, kvetouc na, sbran v dob nejvtho rozkvtu ped polednem. Lep ovem je pout samotn kvt nebo klas kvetoucch kvt, oboje se sbr t a k tsn ped polednem. Upravuje se podle 1 (kvt) nebo 2 (na), oboje lihem 90%. ed se p a k dle lihem 30% na potenci D3 (kvt) nebo D2 (na). Uv se dvkovn v potenci 286
9) 8) 7) 6)

D3, 3 k r t denn 4 kapky (kvt) a v potenci D2, 3 k r t denn 5 k a p e k (na). Uvn nen asov omezeno. T i n k t u r a je velmi inn pi pornch prjmovch onemocnnch (pi plavici s pdavkem hydroxidu elezitho), proti stevnmu krvcen a jako stevn antiseptikum. Dle je uit podobn jako v alopatii. Mlad vhonky kypreje se v minulosti hlavn ve Francii dlouho uvaly jako zelenina do saltovch sms z jinch bylin. Zajmavost t a k je, e se z kvt vyrblo zcela nekodn barvivo pro cukrsk vrobky. J i n a k je to bylina z n m ji od antiky a zabval sej dokonce i Charles Darwin, kter zjistil, e bylina m ti tvary kvt, ale vdy roste jen jeden typ na jedn bylin. Sta ekov dvali volskm speenm vnec z kypreje kolem krku, aby voli v klidu a pravideln pracovali. Bylinu uvali na stavn silnho krvcen a t a k botanick j m n o L y t h r u m pochz z etiny a znamen prolitou, vyteklou krev. Krom toho j uvali t a k na vplachy o, barven vlas, jejm plenm jako prostedek hubc hmyz, ale ze veho nejvce proti tkm prjmm.
10)

287

Ji Jana Josef A. Zentrich

LIVCH ROSTLIN 2. DL
Ilustrace Magdalena Martnkov Grafick prava kolektiv nakladatelstv Sazba Adam Friedrich Nvrh oblky kolektiv nakladatelstv Litografie Studio Typo, Praha Tisk Tiskrny Vimperk spol. s r. o. Vydalo nakladatelstv EMINENT P.O.BOX 298 111 21 PRAHA 1 I. vydn 95/03/21 ISBN 80-85876-04-3

HERB

Herb livch rostlin Jiho Jani a Josefa A. Zentricha bude vychzet postupn po dlech. Jednotliv dly nebo cel soubor si spolen s publikacemi, uvedenmi na zadn stran tto knihy, mete objednat na adrese nakladatelstv.