1

Hoyningen-Huene, P. The Interrelations between the Philosophy, History, and Sociology of Science in Thomas Kuhns Theory of scientific development Neboli Provzanost filosofie, historie a sociologie vdy v Kuhnov teorii vvoje vdy
British Journal of Philosophy of Science, Vol. 43 (1992). pp. 487-501

Abstrakt:
lnek se zabv provzanost filosofie, sociologie a historiografie vdy v Kuhnov teorii vvoje vdy. V prvn ad poskytuje historiografie vdy zklad pro filosofii i sociologii vdy, a to v tom smyslu, e na dan form historiografie zvis jak zkladn otzky si filosofie i sociologie vdy me smyslupln pokldat. Dle bude rozebrno propojen sociologie a filosofie, jak obhajuje Kuhn. Toto spojen v zsad spov v nahrazen metodologickch pravidel kognitivnmi hodnotami, kter ovlivuj rozhodovn vdeckch komunit. V dsledku toho vyvstv otzka racionality, a to zrove ve vztahu ke konkrtnm rozhodnutm i k monmu ospravedlnn kognitivnch hodnot a jejich zmn.

Poznmky:
Thomas Kuhn o Dominantn postava historie, sociologie a filozofie vdy poslednch 30 let 20. stol. o Napsal ikonick dlo The Structure of Scientific Revolutions o Ve filosofii vdy odstartoval odklon od normativn-synchronn orientace k deskriptivn vvojov o V sociologii vdy odklon od chpn hodnot jako nezvislch na obsahu t kter vdeck disciplny o Kuhnv pspvek je povaovn za kontroverzn a je asto dezinterpretovn Jak a v jakm smyslu poskytuje historiografie (djepisectv) vdy podklad pro sociologii i filosofii vdy? o Podle Kuhna je historie vdy vce ne jen chronologi udlost. Historie je interpretac, souborem narativ. Urit podoba historie vdy je jen jednou z monch variantReinterpretace historie vdy me pinst zmnu koncipovn role vdy ve spolenosti = historiografie vdy je mocn, podkld celou diskusi o roli vdy jak na sociologick, tak na filosofick rovni o Kuhn vol po oputn star historiografie vdy a doaduje se pijet nov intern historiografie vdy Nov hist. vdy mus pekonat etnocentrick zkreslen, mus se pestat soustedit na souasnost jako na optiku hodnocen minulosti. Star hist. vdy ale dosud utvela laick pedstavy o roli vdy a podkldala pedstavu vdy jako kumulativnho procesu, v rmci kterho se bze vdn nemn Myln pedstava! Falen koncepce vdy vychz z tendence historiografie vdy asimilovat pedel fze vdy tedy to smyslupln z nich, nahlet je vlastn optikou, odexotizovvat je. Je poteba pekonat dslednm hermeneutickm tenm historickch artefakt, musme docenit cizost pedelch vdeckch paradigmat Nov hist. vdy m pro filosofii i sociologii zsadn dsledky, protoe pin nov otzky, kter si lze v rmci tchto discipln smyslupln klst

2 Vzjemn vztah mezi filozofi a sociologi vdy o Kuhn okoval filosofy vdy zpochybnnm jejich autonomie o Kuhn: Oddlen kontextu objevu (sociologov) a kontextu jeho ospravedlovn (sfra vlivu filosof) je neudriteln Takto pojmno v rmci logickho pozitivismu a kritickho racionalismu (Popper) sociologov, psychologov, historici a jin empirici se staraj o kontext objevu, filosofov provuj epistemologick problmy, nroky na poznn o Kuhn naopak argumentuje, e sociologie a filosofie vdy je nevyhnuteln propojen, a to v tom smyslu, e vdeck bdn je kolektivn projekt, a e jeho cesty nelze osvtlit bez pihldnut k charakteru bdajcch skupin1 Komunity jsou charakterizovny kognitivnmi hodnotami, kter si vydruj; Komunity, a ne jednotlivci, jsou jednajcmi v rmci vdy Oproti logickho pozitivismu a kritickho racionalismu, kde jednajcm je v zsadn individuln. Ten se neorientuje podle hodnot, ale d se podle pravidel. V urit situaci je racionln rozhodnut jen jedno deterministick teorie. o Kuhn k e v urit situaci akti sdlejc identick kognitivn hodnoty dochz k rznm (racionlnm) volbm. Jak je to mon? Primrn jde o to, e sdlen kognitivn hodnoty jsou velmi obecn, asto se vyluuj a je proto nutn nachzet mezi nimi rovnovhu Vbr teorie konkrtnho vdce tedy do velk mry zvis na dalch hodnotch, kter vychzej nap. z osobn zkuenosti Rozhodovn o pijet teorie je strategick vme rizika o Rozhodovn asto probh v informanm vakuu, nen jet zejm kter teorie bude dominovat (stane se paragigmatem) Existuje nejednoznanost (indeterminancy) kognitivnch hodnot, kter vede k tomu, e nkdo se piklon k t a nkdo k on variant o To je podle Kuhna skvl, protoe jedin tak se me projevit plodnost jednotlivch paradigmat odzkou se a zrove nedochz k eratickmu skkn od jedn teorie k druh. Take aby lo dlat vdu, je teba, aby se racionln (nemlc se) lid mohli pt. Racionalita vdy o Racionalita volby teorie rozdlnost individulnch voleb Kuhn byl sto napadn, e jeho teorie nepipout vdu jako racionln taen a e neumouje vznet oprvnn nrok na vdn Kuhn se nepli spn brnil take jak to tedy je? Je vda v Kuhnovskm rmci racionln zleitost? Otzka racionality hodnot Meme rozliit: o Sdlen kognitivn hodnoty Lze je povaovat za racionln; jedn se o imperativy tkajc se e, efektivnosti, pesnosti teori apod. o Individuln lic se hodnoty S tmi je to tk Take je vda racionln pouze tehdy, kdy se d pevn sdlenmi kognitivnmi hodnotami? Ano i ne.

Neznamen to, e vechny otzky o vd mus bt kladeny na hranici filosofie a sociologie

3 o To je ale problm, protoe ve filosofii plat pravidlo exkluzivity racia pokud se v dan situaci rozhodujeme mezi alternativami a vyhodnotme vbr alternativy A jako racionln, tak nen mon, aby nevybrat A bylo tak racionln een je opt v umstn jednajcho komunita, ne jedinec o Soud o racionalit musme vznet z pozice vdeck komunity jako celku a vi paradigmatu, kter zvtzilo skrze selekci (konsensus). o Pestoe individuln preference se odliuj, asem vznikne konsensus ve prospch dominantnho paradigmatu (s uritou mrou disentu), a tento konsensus je postaven na kognitivnch hodnotch vdeck komunity o Ospravedlnn kognitivnch hodnot a jejich zmny Fakt, e rozhodnut o teorii me bt ospravedleno ve vztahu ke kognitivnm hodnotm nen dostaten k postulovn racionln povahy vdy. lo by to pouze tehdy, pokud by kognitivn hodnoty byly njakm zpsobem esenciln racionln Jsou? Mon ano. Kuhn toti tvrd, e kognitivn hodnoty jsou ospravedlniteln ve vztahu k vd jako celku, a to tak, e se jedn o jaksi upesujc vykonvac instrukce vztahujc se k celkovmu cli vdy, jm je formulovat m dl srozumitelnj, systematick svtonzor, kter m explanan a prediktivn schopnosti [ :497] Pokud kognitivn hodnoty vnej do vdy rcio, jak se tedy mohom mnit/liit? Hodnoty se mohou liit/mnit v jejich dleitosti a relativn vze a to napklad v zvislosti na externch vlivech Zajmav pro sociology-historiky Pro filosofy je ale zajmav intern promna kognitivnch hodnot o zmna paradigmatu me pinst promnu kognitivnch hodnot, a to proto, e kognitivn hodnoty se v k celkovmu cli vdy, a mus tedy pedstavovat realistick procedury k jeho dosaen to je tedy most z deskriptivn sfry (teorie) do normativn sfry (hodnoty) kognitivn hodnoty jsou tedy hodnoty, kter se tkaj stavu svta, nejsou arbitrrn, a mohou se tedy mnit ve vztahu k souasnmu vidn svta (tedy optikou paradigmatu) o Take meme konstatovat, e vda je racionlnm taenm vzhledem ke svmu celkovmu cli. Vbr teori me bt povaovn za racionln, protoe se vztahuje ke kognitivnm hodnotm, kter se opt formuj ve vztahu k celkovmu cli. Nakonec i zmna kognitivnch hodnot (kter jsou prostorem racia) je ospravedlniteln, protoe kognitivn hodnoty se mohou mnit ve vztahu k paradigmatu skrze imperativ dosaitelnosti cl, pro jeho vyhodnocen paradigma dodv prostedky. Vidli jsme tedy e v ppad vdy je sociologie a filosofie nerozlun propleten, a oba tyto obory (nebo spe perspektivy) jsou zvisl na historiografii vdy, kter dodv data. Historici ale potebuj kritria pro vbr signifikantnch prvk. V tom se mohou inspirovat pozornost k promnm kognitivnch hodnot a analze toho, odkud takov promny pichz. Tak se kruh uzavr, vechny meta-vdy jsou propojen. o Skrze toto spojen se zrove otevr monost pekonat dilema historickho charakteru vdy vs. a-historickho nroku na pravdu/na vdn. Kognitivn hodnoty jsou historicky specifick, ale vztahuj se k univerzlnmu cli vdy.

4 Kognitivn hodnota = podstata uritho sdlen, kter se tk fyzickho stavu svta, piem vyluuje emocionln kontext2; jsou to konstitutivn hodnoty vdy a jsou povaovny za hodnoty indikujc nebo vztahujc se k pravdivosti3.

2 3

Susan J. Fleck anonymn internetov mudrc (http://www.susanfleck.com/Philosophy/401Logical_Positivism_w2w.htm) University of Wisconsin, Dept. of Philosophy (http://philosophy.wisc.edu/forster/220/notes_7.html)