simon.fiala@seznam.

cz

KABELE, J. (2008) Jednn a struktura: Jet jedna koncepce navc

Kabele, J. (2008) Jednn a struktura: Jet jedna koncepce navc. In ubrt, Ji a Jan Balon. Teorie jednn: jeden koncept, mnoho koncepc. Praha: [s. n.], 2008, s. 81-102. ISBN 978-80-7308-219-2.

Konspekt V textu se autor vnuje klov otzce konstituujc jdro dilematu jednn a struktury: Jak je mon, e je dn jednajcmi jedinen sehrvno, a pesto se odehrv v souladu se sociln realitou struktur (Kabele 2008: 81)?. Kabele navrhuje pistupovat k problmu dynamicky a ptt se po mechanismech, skrze kter se sociln procesy zvcuj. Jdrem hern-koordinanho een, kter autor navrhuje, je teorie heuristick volby. Volby a z nich vychzejc akty v rmci tohoto pohledu posouvaj bh socilnho dn. Takovto volby jsou pojaty jako vtsnan v socilnch vztazch a jsou zaloen na sdlenm porozumn dn. Hern rmce, ve kterch jsou heuristick volby vsazeny, jsou pak soustavy lenskch vdomost a pesvden o tom, jak se hry socilnho dn hrly, hraj/maj hrt a budou hrt a jsou pro jednajc zvazn. V tomto duchu autor zachycuje povahu asymetrie mezi mkkou realitou a tvrdmi kruni reality struktur a formuluje vchodiska teorie dulnho socilnho konstruktivismu. Kabele argumentuje, e dilema jednn a struktury vyeit lze, a e tak u nkolikrt uspokojiv eeno bylo. Nejedn se zde o marn smiovn protiklad subjektivismu a objektivismu, ale spe o nalzn postoje k asymetrii, kter vznik mezi mkkm jednnm a tvrdou strukturou. Rzn een dilematu odpovdaj rznm vchozm pozicm a elm teori, a je lpe je pojmat jako komplementrn spe ne konkurenn. spn teorie jednn a struktury mus vysvtlit jak, kdy a pro jsou struktury taken for granted a stoj a pad s nalezenm propojenho vysvtlen vnitnch (psychickch) a vnjch (socilnch) struktur. Vechny dosavadn teorie, kter si kladou za kol smyslupln eit dilema jednn a struktury maj nsledujc rysy spolen: Vechny jsou zaloeny na konstruktivisticky rozvinutm Thomasov teormu1; vechny jsou procedurln zastvaj tedy dynamick nhled na problm a pojmaj sociln strukturu spe jako proces ne stav; tematizuj vyvaovanou asymetrinost vnitnch a vnjch struktur; a na zvr jsou implicitn evolucionistick, m zajiuj korespondenci struktur. Teorie jednn a struktury, kter tyto body pechz, jsou bu pedimenzovan ve svch ambicch, nebo konstituuj jen nikov een. Kabele svou teorii dulnho konstruktivismu vymezuje vi tem zsadnm teorim jednn. Krom dvou v souasnosti dominantnch teori jednn Giddense a Bourdieuho se autor vnuje tak Garfinkelovi, ktermu pit autorstv formulace dilematu v dnenm znn. U Giddense a Bourdieuho je jednn zdrojem dvoj strukturace utv vnj sociln struktury i vnitn psychick struktury2. U jednotlivch teori se vak li draz kladen na objekt a subjekt, respektive draz na vnitn a vnj procesy. V rmci strukturan teorie propojuje vnitn a vnj struktury koncept agency, dky jemu se mohou akti uplatovat v sociln strukturovanm svt. Bourdieu vystupuje s teori habitu, ve kter navc smyslupln zakomponovv tak koncept zjmu (stake) jakoto motivan prvek (m vykrauje naproti paradigmatu racionln volby). Kabele povauje teorii racionln volby za fundamentln nosnou. Kritizuje ji vak pro naivitu, se kterou definuje racionln volbu jako nespojit akt rozhodnut v urit situaci. Koncept racionln volby ignoruje problm koordinace a vysta si s nklady pleitost. Neklade otzku, jak se pleitosti rod a jak se
1

Jednn je jednajcmi vdom rozvrhovan i prakticky vsazovan do struktur, kter jsou vzpt tm jednnm ustavovan pro vechny astnky dn jako dan: definuj situaci (Kabele 2008: 84). 2 Giddensv sociln objekt + subjekt, Bourdieuho pole + habitus, Kabeleho hern r mce + fellow-feeling.

simon.fiala@seznam.cz vytvej sestavy interpersonln respektovanch manvrovacch prostor (Kabele 2008: 89). Kabele tedy opout koncept racionln volby ve prospch situovan heuristick volby, je konstituuje jdro jeho pstupu. Kad teorie jednn mus podstoupit dialektickou cestu soutskou mezi Skyllou objektivismu a Charybdou subjektivismu. Zatmco Giddens a Bourdieu zvolili Skyllu za men zlo, Kabele dv vt anci Charybd. Jeho teorie sz na metodologick individualismus a princip hern koordinace. V rmci teorie heuristick volby je sociln dn posouvno vped szkami na urit scne a z nich vychzejcmi akty, skrze kter se scne uskuteuj. Volby jsou vtsnan do hernch rmc, je pedstavuj soustavy lenskch vdomost a pesvden o tom, jak se hry socilnho dn hrly, hraj/maj hrt a budou hrt (Kabele 2008: 83). Hern koordinan een problmu jednn a struktury vychz ze dvou dlch teori, dohromady konstituujcch jdro dulnho socilnho konstruktivismu. Prvn teorie, teorie hern koordinace, e problm koordinace a sdruovn a tematizuje otzky rovnosti a spravedlnosti v danch rmcch. V druhm ppad se jedn o teorii uskuteovn skutenosti, je e problm jednn a struktury a tematizuje otzky vtsnanosti a reality/virtuality. Teorie hern koordinace (1) vysvtluje, jak je mon, e je sociln dn jednajcmi jedinen sehrvan. Akti se mohou koordinovat, protoe spolen vd, co se dje podlej se na definovn situace v rmci socilnch interakc. Sdlen porozumn se stv platformou pro souhru i protihru. Hodnota porozumn se zakld na tom, e jednajc vztahuj dn k hernm rmcm. Hern rmce jsou konstituovny architekturami pbh a instituc, dky emu podlhaj dvojmu modu konstruovn. Hern rmce jsou zrove soutiv (centrlnmi pojmy jsou zde kauzalita, pravidla a instituce, a e je teorie institucionalizace) a dramatick (jsou prostorem pro vvoj scn, m se zabv teorie narativizace). K uchopovn situace dochzme skrze tvorbu scn, jejich rozvjenm rozumme vlastn pozici i pozicm ostatnch. Hern rmce jsou vymezovny skrze interpretaci za vzet v vahu diskurzivnch pol a kontextu socilnch vztah. Tm, e se vciujeme, vytvme scne, vytvme tak pedpoklady pro vhodnou koordinaci. Tvrd dopady jednn mohou bt zmkeny manvrovnm. To s sebou vak pin nklady. Jak se rod v jednajcch vdom, e nemohou sehrvat sociln dn jak se jim zachce, ale e mus respektovat sociln realitu struktur? Na tuto otzku odpovd teorie zvcovn socilnch vc volbou (2). Jednajc vid/vd/v s dostatenou uritost co pro n dn dopedn i zptn znamen v podob svch manvrovacch prostor jednn (Kabele 2008: 93). K vynucen vcnosti struktur dochz dky tomu, e jednotlivci a sdruen vdy usiluj o nejlep vyuit svch pleitost a zrove o monost se rozhodovat znovu v co nejvhodnjch manvrovacch prostorech. Lid szej na scne prbhu dn urovan hernmi rmci. Volbou vyjaduj bran struktur v potaz. Struktury jsou, jak jsou doopravdy tedy jak jsou statisticky nejpravdpodobnji a narativn nejpodobnji pravd. Volba je z perspektivy rozvoje dje nezvratnou szkou na njak scn. Vechny ostatn potenciln scne jsou volbou odsunovny do virtuality. Volby (szky) neustle vymezuj realitu a zrove dodefinovvaj hern rmce a znovu-nastoluj aktuln prostor pleitost. V kontextu heuristick volby meme mluvit o apriornm a posteriornm principu utven reality. Apriorn princip m formu sebe-splujc pedpovdi scn se napluje v kontextu oekvn akc ostatnch aktr a skrze jeho spolen sehrn se stv realitou. Posteriorn princip spov v narativnm uchopen nastalho dn, v rmci kterho se dn zformuje jako souhra a protihra okolnost (aktr) v danch rmcch, a zrove dochz k narativnmu vyjednvn definice novch manvrovacch prostor pro zastnn aktry. Cel proces si lze pedstavit v nkolika fzch a na dvou rovnch nitern a mezi-osobn. 2

simon.fiala@seznam.cz Strategick operace Rozpoznvn manvrovacho prostoru vyetovn informovn Vstupn manvrovn Uit manvrovacho prostoru konn organizovn Vstupn manvrovn

Koordinace NITERN MEZIOSOBN

rozhodovn vyjednvn

vyhodnocovn zjednvn

Tak jako v ppad racionln volby i v rmci heuristick volby figuruj nklady. Zatmco paradigma racionln volby operuje s absolutnmi transaknmi nklady, Kabele pracuje hned s dvojm typem nklad s nklady pleitost a s koordinanmi nklady je jsou relativn a kalibrovan. V ppad nklad pleitost jednajc usiluje uspokojen, je vykupuje obt alternativ. Nklady pleitost se odehrvaj na rovni nitern koordinace a tkaj se sprvy hierarchie hodnot. V ppad koordinanch nklad cl jednajc na maximalizaci zvhodnn s minimem nevyvenosti rol. Obt jsou zde manvrovac prostory. Na rozdl od sprvy pleitost je sprva manvrovacch prostor mezi-osobn a vyjednvan. Pragmatick hodnota scn je zaloena na principu obti. Jako reln alternativy se jednajcm jev jen ty, kter jsou v souladu se zjmy aktr a kter jsou pimen nron k dosaen. Nklady pleitost a koordinan nklady je teba proti sob vyvaovat ve vazb na hern rmce. Vyvaovny jsou vzjemn ovlivnn, podly na ziscch a nkladech, vhodch a nevhodch, ancch a rizicch. Sniovn koordinanch nklad lze doshnout skrze uplatovn designrskch postup, kter zrove dodvaj systmm neopakovateln rz. Meme konstatovat, e z pozice aktra se sociln struktury (hern rmce, instituce apod.) jev jako pevn jsou pro aktra zvazn. Jednajc maj jist prostor pro manvrovn, to je vak nkladn, a tak se jednajc nesna prorazit hlavou ze. Paklie sociln struktury nabvaj charakteru durkheimovsk vci, je na mst se ptt, jak se sociln vci li od vc ostatnch. Kabele dochz k zvru, e jedin rozdl je v tom, e sociln rmce jako vci zskvaj tvz. Heiderovu podmnnou jednotu, tedy e se jev jako pevn a celistv kvli nkladnosti koordinace na jejich zmnu, a jsou tedy mimo dosah vlivu jednajcho. Asymetrie vci a mdia se vak realizuje na stejnm substrtu koordinujcch se mysl, a proto je zmna sociln vci dosaiteln. Aby k n vak mohlo dojt, mus dojt k rozchodu kolektivn manifestovan a bezprostedn provan zkuenosti, a zrove mus bt k dispozici potentn pechodov mtus, kter vykroen ze zabhlch struktur ormuje a umon tak snit nklady na koordinaci v nevednm svt nastalho provizoria. Pokud tedy chceme vysvtlovat zmnu institucionlnch reim, musme vnovat pozorn ost zkoumn hernch rmc a jejich ochrany. Koment, body do diskuse: Vhody teorie o Uspokojiv odpovd na otzku jednn a struktury, a to dokonce s nkolika vhodami (oproti alternativnm vysvtlenm) o Zachovv zk propojen jednajcho individua o Elegantn se vyhb kategorii racionln volby o Nen deterministick umouje schdn koncipovat sociln zmnu, a to ani by sklouzvala k idealismu nebo k funkcionalismu o Integruje narativn teorii konstrukce reality Problmy teorie o Je analyticky nkladn, sloit, vyaduje vrazn specifickou terminologii 3

simon.fiala@seznam.cz o Pehnan draz na asovost zt o Metafora hry snad brna pli doslova zt o Netematizuje problm vtlenosti struktur (embodiment) Duln sociln konstruktivismus (DSK) o Zd se, e je vrazn blzk Bourdieumu (transakn perspektiva) Manvrovac prostory/strategie vs. pozice v rmci pole/kapitl/strategie DSK ale selhv v nartnut zpsobu vyslovn nklad pedevm koordinanch (chyb ekvivalentn pojem ke kapitlu) Oproti Bourdiemu se mi tak zd, e DSK pli rovnostsky udl agency - nebere v potaz (nebo to pinejmenm nedv explicitn najevo), e ve vtin rmc m jen pr aktr vznamn podl na definovn a ostatn se spe vezou. Nen zejm, v jakm ohledu je teorie pro vysvtlen institucionln zmny analyticky vhodn. Ivo Mon, napklad, ji ke stejnmu problmu (zmna reimu) pistoupil v rmci Bourdieovsk teorie (kter je piznan deterministick), a smyslupln ho vysvtlil. V jakm ohledu to teorie dulnho konstruktivismu um lpe? Otzka zn nen ptomnost svobodn, le situovan se rozhodujcho aktra v teorii pro vysvtlen sociln zmny luxus, kter je vhodn spe politicky (pin klid due, neb teorie je humanistick jak bylo vytkno Giddensovi) ne analyticky, ve smyslu elegance a pesnosti vysvtlen?