Michal Lenc Poznmky ke grupm

Poznmky k pednce o grupch 1. Definice a pklady grup ................................................................................................................ 2 1.1. Pklad 1: Cyklick grupa o tyech prvcch ............................................................................. 2 1.2. Pklad 2: Grupy matic .............................................................................................................. 3 1.3. Pklad 3: Grupa O(n) ............................................................................................................... 3 1.4. Pklad 4: Grupa U(n) ............................................................................................................... 4 1.5. Pklad 5: Cyklick grupa Cn .................................................................................................... 4 1.6. Pklad 6: Grupa permutac Sn a grupa symetrie pravidelnho n-helnku Dn.......................... 5 2. Psoben grupy ............................................................................................................................... 6 2.1. Psoben grupy na mnoin ...................................................................................................... 6 2.2. Psoben grupy na sebe ............................................................................................................. 7 3. Genertory SU(3) ........................................................................................................................... 7 4. Fundamentln reprezentace ........................................................................................................ 9 5. Dimenze reprezentace SU(N) ...................................................................................................... 10 6. Pidruen reprezentace SU(3) .................................................................................................. 11 7. Souinov reprezentace SU(3) .................................................................................................... 11 8. Mesonov oktet............................................................................................................................. 13 9. Baryonov oktet ........................................................................................................................... 14 10. Baryonov dekaplet ................................................................................................................... 14 11. Skldn spin grupa SU(2) ................................................................................................... 16 12. Objemov element na grup ..................................................................................................... 17 13. Charakter reprezentace............................................................................................................. 18 14. Lorentzova grupa a Diracova rovnice...................................................................................... 19 14.1. Lorentzova grupa .................................................................................................................. 19 14.2. Grupa SL(2,C). ...................................................................................................................... 20 14.3. Vlastnosti spinor ................................................................................................................. 21 14.4. Lorentzova transformace spinor.......................................................................................... 23 14.5. Vlnov rovnice pro stice se spinem 1/2 - Diracova rovnice .............................................. 24 14.6. Diracova rovnice v elektromagnetickm poli ....................................................................... 25 14.7. Heisenbergv obraz............................................................................................................... 26 14.8. Rovnice kontinuity. ............................................................................................................... 26

Michal Lenc Poznmky ke grupm

1. Definice a pklady grup

Podle knihy S. Sternberga Definice grupy: Grupa G je mnoina, na kter je zadna binrn operace nsoben

G G ' ( p , q)

pq G ,

(1.1)

kter je asociativn a zaruuje existenci jednotkovho a inversnho prvku, tj. plat

( p q) r = p (q r )
$ p -1 G ,

, " p,q ,r G (1.2)

$e G , e p = p e = p , " p G p p -1 = p -1 p = e , " p G

1.1. Pklad 1: Cyklick grupa o tyech prvcch (a) Aditivn grupa celch sel modulo 4 ( 4 ). Prvky grupy jsou
e = {0 , 4, - 4,8, -8,K} , a = {1,5, -3,9, -7 ,K} , b = {2 , 6, - 2,10, -6 ,K} , c = {3, 7 , -1,11, -5,K} .

(1.3)

(b) Reln matice 2 2 s obvyklou operac nsoben matic

1 e= 0 -1 b= 0

0 0 -1 , a= , 1 1 0 0 0 1 , c= . -1 -1 0

(1.4)

(c) Grupa rotan symetrie tverce C4 , kde rotace (kladn hodnoty odpovdaj oten proti smru hodinovch ruiek)
e:0 , a:

p
2

, b :p

, c:

3p p :2 2

(1.5)

Grupovou operac je prost sloen transformac. Vechny ti pklady odpovdaj jedin abstraktn grup, cyklick grup se tymi prvky. Tabulka nsoben je
Tabulka 1

e e a b e a b

a a b c

b b c e

c c e a

Michal Lenc Poznmky ke grupm c c e a

3 b

1.2. Pklad 2: Grupy matic S nkolika pklady jsme se ji setkali. Grupovou operac je vdy obyejn nsoben matic. Take mme napklad (a) Obecn reln linern grupa n promnnch GL ( n , ) , tvoen maticemi Q dimenze n n s relnmi prvky splujcmi podmnku det Q 0 . (b) Speciln reln linern grupa n promnnch SL ( n , ) , tvoen maticemi Q dimenze n n s relnmi prvky splujcmi podmnku det Q = 1 . (c) Obecn komplexn linern grupa n promnnch GL ( n , ) , tvoen maticemi Q dimenze
n n s komplexnmi prvky splujcmi podmnku det Q 0 .

(d) Speciln komplexn linern grupa n promnnch SL ( n , ) , tvoen maticemi Q dimenze

n n s komplexnmi prvky splujcmi podmnku det Q = 1 .

1.3. Pklad 3: Grupa O(n) Grupa vech linernch transformac Q n-rozmrnho prostoru, kter zachvvaj eukleidovskou vzdlenost

r r Qv = v

r , " v n .

(1.6)

Zapsno v ortonormln bzi

Qi j v j Qi k v k = v j v k ( QT ) Qi k =
n n n n n n ji i =1 j =1 n n k =1 T j =1 k =1 n i =1 jk

v
j =1 k =1

v (Q Q )
k

jk

= v v d
j k j =1 k =1

(1.7) Q =Q
T -1

Matice Q mus tedy bt ortogonln. Tvo mnoina takovch matic grupu? Asociativita je zaruena vlastnostmi nsoben matic. Dle pro Q = Q1 Q2 plat

( Q1 Q2 )

T = Q2 Q1T = Q2-1 Q1-1 = ( Q1 Q2 )

-1

(1.8)

tedy souin ortogonlnch matic je opt ortogonln matice. Jednotkov matice je identitou, inversn matice inversnm prvkem grupy. Determinant matic z grupy je je roven 1 . Ortogonln matice s determinantem rovnm jedn tvo podgrupu SO(n).

Michal Lenc Poznmky ke grupm

1.4. Pklad 4: Grupa U(n) Ve vektorovm prostoru nad polem komplexnch sel mme standardn hermiteovsk skalrn souin

u1 w1 u = M , w= M , u w n n
Plat

( u , w) = u

w = un wn .
i =1

(1.9)

( Au , w ) = ( Au )

w = u T AT w = u T A+ w = ( u , A+ w ) .

(1.10)

Matice zachovvajc skalrn souin mus bt unitrn

(Q u , Q w) = (u , Q + Q w) = ( u , w)
determinant mme

Q + = Q -1 .

(1.11)

Zcela stejn jako pro ortogonln matice ukazujeme, e unitrn matice tvo grupu U(n). Pro det ( Q + Q ) = det ( Q + ) det ( Q ) = det ( Q ) = 1 .
2

(1.12)

Matice s determinantem rovnm jedn tvo podgrupu SU(n). Napklad matice grupy SU(2) maj tvar
r exp{i j } - 1 - r 2 exp{-i c } 1 - r 2 exp{i c } . r exp{-i j }

(1.13)

1.5. Pklad 5: Cyklick grupa Cn Ozname

w = expi

2p . n

(1.14)

Potom tabulka nsoben

Tabulka 2

1 1 1

w w
w2 w3 w n -1

w2 w2

w n-2 w n -1
1

w n -1 w n -1
1

w
w2 w n-2

w
w2 w n-2

w
w2

Michal Lenc Poznmky ke grupm

w n -1

w n -1

w n-3

w n-2

Pklad pro n = 4 jsme u uvedli. Tabulky nsoben pro n = 2 a n = 3 jsou

Tabulka 3

1 1
-1

-1 -1

1
-1

Tabulka 4

1 1 1

-1 2 + i 3 2 -1 2 - i 3 2 -1 2 + i 3 2 -1 2 - i 3 2

-1 2 + i 3 2 -1 2 + i 3 2 -1 2 - i 3 2 -1 2 - i 3 2 -1 2 - i 3 2

1
-1 2 + i 3 2

1.6. Pklad 6: Grupa permutac Sn a grupa symetrie pravidelnho n-helnku Dn Nejprve zjistme poet prvk v dan grup. Ozname s permutaci mnoiny n prvk. Potejme monosti

s (1) 1 s (1) 2

s (2) 2
(1.15)

L L L s (1) n - 1 s ( 2 ) n - 1 L s ( n - 1) n - 1 s (1) n s ( 2 ) n L s ( n - 1) n s (n) n

Zjevn obsahuje Sn n! prvk. Grupa symetrie pravidelnho n-helnku Dn obsahuje n rotac (mezi nimi rotaci o nulov hel, tedy jednotku grupy) a n peklopen podl os symetrie. M tedy 2 n prvk. Vnujme se trojhelnku. Tady zahrnuje podgrupa D3 celou grupu S3 . Na obrzku je znzornno psoben D3 . Jak to odpovd permutacm? Otoen o 0 je 123 123 , otoen o 2p 3 je 123 231 a konen otoen o 4p 3 je 123 312 . Peklopen kolem osy prochzejc 3 je
123 213 , peklopen kolem osy prochzejc 1 je 123 132 a peklopen kolem osy

prochzejc 2 je 123 321 .

Michal Lenc Poznmky ke grupm

Obrzek 1

2. Psoben grupy
2.1. Psoben grupy na mnoin A G je grupa a M mnoina. Psoben grupy na mnoin je zobrazen
G M ' ( a , m) a m M , . a ( b m ) = ( a b ) m , e m = m " m M

(2.1)

Pklady: psoben grupy rotac SO(3) v trojrozmrnm eukleidovskm prostoru, grupy SL ( 2, ) v Minkovskiho prostoroase nebo psoben S3 na mnoin vrchol rovnostrannho trojhelnku. Orbita bodu m M pi psoben grupy G (orbitu zname G m ) je podmnoina M tvoen body a m , tj.
M G m = {a m a G} .

(2.2)

Podmnoina grupy G, pozstvajc z prvk, pro kter plat a m = m se nazv isotropn grupou bodu m a zna se Gm . Grupov vlastnosti jsou splnny, nebo

a m = m e m = m a -1 m = m , am = m bm = m

(a b) m = m

(2.3)

A orbita obsahuje ( G m ) prvk. Je-li n prvkem orbity bodu m, potom existuje prvek grupy
a G takov, e a m = n . Pokud existuje jet jin prvek, pro kter n = b m , je a -1 b Gm . To

znamen, e pro kad prvek n existuje prv ( Gm ) prvk, zobrazujcch m do n. Mme tak

Michal Lenc Poznmky ke grupm

7 (2.4)

( G ) = ( G m ) ( Gm ) .

Pro ppad rovnostrannho trojhelnka je pro obecn bod isotropn grupou pouze identita, tedy

( Gm ) =1 , ( G n ) = 6 , pro vrcholy a stedy stran tvo isotropn grupu identita a peklopen kolem
osy prochzejc danm bodem, tedy ( Gm ) = 2 , ( G n ) = 3 a nakonec pro sted trojhelnka je isotropn grupou cel grupa S3 , tedy ( Gm ) = 6 , ( G n ) =1 . Je-li cel mnoina M vyerpna jedinou orbitou, mluvme o transitivnm psoben grupy. 2.2. Psoben grupy na sebe V ppad, e mnoinou M je sama grupa G, je jej psoben dan levm nsobenm (tj. b a b ) transitivn. To vidme z toho, e pro libovoln dva prvky b a c grupy existuje prvek a = c b -1 takov, e a b = c b -1 b = c . Dle je zejm, e isotropn grupa libovolnho prvku pozstv pouze z identity, nebo a b = b a = e . Bohat strukturu dostaneme, psob-li grupa podobnostn transformac, tj. b a b a -1 . Je to grupov operace, nebo

(a c)b (a c)

-1

= a c b c -1 a -1 = a ( c b c -1 ) a -1 ,

a -1 ( a b a -1 ) a = a -1 a b a -1 a = b .

(2.5)

Meme vytvet tdy podobnch prvk, b a c jsou podobn, existuje-li a takov, e a b a -1 = c . (2.6)

Identita je tda s jedinm prvkem, nebo a e a -1 = e pro libovoln prvek. Isotropn grupa prvku b obsahuje vechny prvky a, pro kter a b a -1 = b . Je to identita a pokud je b od n rzn, pak tak b a pokud je b -1 b pak tak b -1 . Opt plat

( G ) = ( G b ) ( Gb ) .

(2.7)

Jsou-li prvky grupy matice, je tda podobnch matic tvoena maticemi B a C, existuje-li matice A takov, e A B A-1 = C . Matice maj stejn vlastn hodnoty a tedy stejnou stopu. (2.8)

3. Genertory SU(3)
K popisu genertor transformace X z SU(3) potebujeme hermiteovsk matice Ta , a =1,K ,8 :

Michal Lenc Poznmky ke grupm

X = exp( i q a Ta ) .

8 (3.1)

Tyto matice jsou zobecnnm matic t i z SU(2), jejich vloen do Ta zvraznme tm, e msto nkterch nul budeme pst teky: 0 1 T1 = 1 2 . 0 1 T4 = . 2 1 1 . 0 -i 1 0 . , T2 = i 0 2 . . . . . 1 0 . 1 . . , T5 = . . 2 . 0 i . . . . 1 T7 = . 0 -i 2 . i 0 . 1 1 . , T3 = 0 2 . . -i . 1 . , T6 = . 2 0 . 0 . -1 . , . . . . 0 1 , 1 0

(3.2)

1 0 0 1 , T8 = 0 1 0 . 2 3 0 0 -2

Matice Ta jsou normovny tak, e plat

1 Tr( Ta Tb ) = d a b 2

(3.3)

a spluj komutan relace

[Ta , Tb ] = i f a b c Tc
Soupis strukturnch konstant je

(3.4)

f123 = 1 , f147 = f 246 = f 257 = f345 = f 516 = f 637 = f 458 = f 678 1 , 2 3 = , 2

(3.5)

dal spoteme zmnou vzhledem k pln antisymetrii index, tj.

f a b c = f bc a = f c a b = - f b a c = - f a cb = - f cb a .

(3.6)

Definujeme skalrn souin a psoben opertor jako

Ta Tb 2 Tr (Ta+ Tb ) , Ta Tb [Ta , Tb ] .

(3.7)

Ne se budeme zabvat SU(3), vrame se k SU(2). Obecn hodnost (poet komutujcch genertor) grupy SU(N) je N - 1 , d (poet genertor) je N 2 -1 . Pro SU(2) mme 1 0 1 i 0 -1 1 1 0 T1 = , T2 = , T3 = . 2 1 0 2 1 0 2 0 -1 Vlastn vektory opertoru T3 jsou (znaeny vlastnmi hodnotami) (3.8)

Michal Lenc Poznmky ke grupm 1 1 , 2 0 0 1 . 2 1

(3.9)

Hledejme te dal stav, pro kter bude

T3 T = a T

[T3 , T ] = a T

(3.10)

Vimnme si, e T nen hermiteovsk, nebo

([T , T ])
3

+ + + = - T3 , T T3 , T = -a T

(3.11)

Existuje obecn postup pro vpoet a , ale tady zvolme pm vpoet

T = a1 T1 + a2 T2 0 1 2 - a1 - i a2

[T3 , T ] = a1 [T3 , T1 ] + a2 [T3 , T2 ] = i a1 T2 - i a2 T1

a1 - i a2 0 0 1

,
(3.12)

a1 - i a2 a 0 = 0 2 a1 + i a2

a = 1 , a1 = 1 , a2 = i T = . 0 0
Potom je 0 0

a = -1 , T + = T1 - i T2 = . 1 0

(3.13)

Pro SU(3) to ovem bude zajmavj. Mme te dva komutujc opertory [T3 , T8 ] = 0 a pslun vlastn stavy jsou

1 0 0 1 1 1 1 1 e1 = , = 0 , e2 = - , = 1 , e3 = 0, = 0 . 2 2 3 2 2 3 3 0 0 1
Rozdly ve vahch jsou (1, 0 ) , 1 2, 3 2 , -1 2, 3 2 Pslun opertory jsou
1 1 3 3 T ( 1, 0 ) = T1 iT2 , T , = T iT , T m , = T6 i T7 . 4 5 2 2 2 2

(3.14)

)(

a tak tot s opanmi znamnky.

(3.15)

Na ose x je spin, na ose y hypernboj. To hodn pipomn kvarky up, down a strange.

4. Fundamentln reprezentace
V dalm vezmme tabulku tto fundamentln reprezentace I3
Y

1 Q = I 3 + Y kvark 2

Michal Lenc Poznmky ke grupm

10
1 2 1 2 1 3 1 3 2 3 2 3 1 3 1 3

e1 e2 e3

(1,0,0 ) ( 0,1,0 ) ( 0,0,1)

u d s

a budeme konstruovat komplikovanj. Dleit je, e s pomoc tensor e a b g a ea b g meme uvaovat pouze tensory s jen hornmi nebo jen dolnmi indexy. Tak tensor
Yab Y mn b = e a mn Yab .

(4.1)

Ji jsme vidli, e stopa je invariant, musme tedy jako ireducibiln reprezentaci brt pouze tensory s Yaa = 0 . Jak se to projev u ekvivalentnho tensoru? Potejme
1 1 a Yaa = d l Yal = e l b g e a b g Yal = e l b g Y b g l = 0 . 2 2

(4.2)

5. Dimenze reprezentace SU(N)

Te chvli obecn o SU(N). Nkter skupiny index jsou symetrizovny, jin antisymetrizovny. Tensor du n rozdlme jako

( n1 , n2 ,K , nN ) ,

n
i =1

= n , ni ni +1 .

(5.1)

Pro dimenzi reprezentace plat vztah DN ( n1 , n2 ,K , nN ) = 1 ( n1 - n2 + 1) 1!

( n1 - n3 + 2 )

( n1 - nN + N -1) ( n2 - nN + N - 2 )
L 1 ( n - n +1) ( N -1)! N -1 N . (5.2)

1 ( n2 - n3 + 1) L 2! O

Plat zejm
DN ( n1 , n2 ,K , nN ) = DN ( n1 - nN , n2 - nN ,K , nN -1 - nN , 0 ) .

(5.3)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

11

Nkolik pklad. Pro SU(2) je D2 ( n1 , n2 ) = n1 - n2 + 1 . Celkov spin je S = ( n1 - n2 ) 2 . Dimenze takov reprezentace je D2 = 2 S + 1 , co souhlas. Pro fundamentln reprezentaci
DN (1, 0 ,K) = 23K N 12K ( N - 2 ) 1 L =N . 1! 2! ( N -1)! 12K N 12K ( N - 1) 2 L =N . 1! 2! ( N -1) !

(5.4)

Stejnou dimenzi m sdruen reprezentace

DN (1,1,K ,1, 0 ) =

(5.5)

Povimnme si ji zmiovan zvltnosti u SU(2), kdy pvodn a sdruen reprezentace jsou ekvivalentn. Dimenze adjungovan reprezentace je symetrick reprezentace je N + n - 1 DN ( n , 0,K) = . n (5.6)

DN ( 2,1,K) = N 2 -1 , dimenze pln

6. Pidruen reprezentace SU(3)

Zpt k SU(3). Sdruen reprezentace k fundamentln m tabulku I3
e1 e2
e1 e3 e2 e3
Y

1 Q = I 3 + Y antikvark 2 1 3 1 3
s

(1,1,0 ) (1,0,1) ( 0,1,1)

2 3 1 3

1 2

1 2

1 3

2 3

7. Souinov reprezentace SU(3)

Pirozen pi vkldn jednotlivch fundamentlnch representac mus indexy v dku neklesat ve smru zleva doprava, ve sloupci rst ve smru shora dol. Uvaujme te souin

Michal Lenc Poznmky ke grupm

=

12

, 33=6 3 .

(7.1)

Pipomeme dleit identity

ea b d e a b g = 2 d dg

n m n , ea b l e mn l = d am d b - db da

(7.2)

V tensorovm znaen odpovd (7.1) rozkladu

ua v b = 1 a b 1 u v + u b va ) + ( ua v b - u b va ) = S a b + e a b g Ag ( 2 2 ,

(7.3)

kde
Sa b = 1 a b ( u v + u b va ) , 2 1 Ag = ea b g ua v b 2 .

(7.4)

Vezmme souin
= , 3 3 = 8A 1 .

(7.5)

V tensorovm znaen
1 1 1 ua v b = ua v b - dab um v m + d ab um v m = Tab + S d ab 3 3 3 , Tmm = 0 .

(7.6)

Tento zpis vyjaduje rozklad do dvou ireducibilnch reprezentac, fyzikln pak vzan stavy kvark antikvark. Pro index A? V zpisu, kde budeme mt jen horn indexy (viz (4.1) a (4.2)) mme skuten objekt antisymetrick v prvnch dvou indexech

Tab

T mn b = e a mn Tab

, el b g T b g l = 0 .

(7.7)

Dle uvaujme souin

( 3 3 ) 3 = ( 6 3 ) 3 = ( 6 3 ) ( 3 3 ) = (10 8S ) ( 8A 1)
mt
a b S a b wg = S a b g + ( e l b g d m + e la g d m ) Tlm

(7.8)
.

Ppad s 3 3 jsme ji rozebrali. Reprezentaci 6 odpovd symetrick tensor S a b . Budeme tedy

1 , Tlm = e l r v S m r wv 3

T =0 , S

m m

abg

1 = ( S a b wg + S g b wa + S a g wb ) . 3

(7.9)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

13

8. Mesonov oktet
Mme (viz (7.6))
1 Tab = y a y b - d ab y m y m 3 .

(8.1)

Mme

a y a ya
1 2 3

u
d

d
s

Tab

I3
1 2 1 2

Y 1 1
0 0

1 Q = I3 + Y 2
1
0

J P = 0K+ K0

us
ds

ud
du

p+ pKK0
T11 T22 T33

-1

-1 -1
0 0 0 0

su sd
2 1 u u - (d d + s s ) 3 3 2 1 d d - (u u + s s ) 3 3 2 1 s s - (u u + d d ) 3 3

1 2

-1 -1
0 0 0

1 2
0 0 0

Posledn ti dky nejsou pmo stice, plat podmnka nulov stopy. Triplet podgrupy SU(2) dopluje stav

p0 =

T11 - T22 1 = (u u - d d ) . 2 2

Michal Lenc Poznmky ke grupm K tomuto stavu je ortogonln

14

h0 =

3 3 1 T3 = (u u + d d - 2 s s ) . 2 6

Singlet pedstavuje stice

h/ =

1 (u u + d d + s s ) . 3

9. Baryonov oktet
Jakkoli jsou v nm nejznmj stice, je oktet jednoduch pouze co do obsahu kvark. Pauliho princip vak vyaduje sprvn namchn symetrick a antisymetrick sti, tj. 8S a 8A , protoe celkov spin t kvark je 1 2 . Podstatn jednodu je oproti tomu situace u dekapletu scelkovm spinem t kvark 3 2 . Uvedeme proto jen sloen

I3
uud ud d
uu s

Y 1 1
0 0

1 Q = I3 + Y 2
1
0

JP =
p

1 2

1 2 1 2

n
S+ SXX0 S0 L0

dds d ss
uss

-1

-1 -1
0 0 0

1 2

-1 -1
0 0

1 2
0 0

1 (u d + d u ) s 2 1 (u d - d u ) s 2

10. Baryonov dekaplet

Michal Lenc Poznmky ke grupm

1 Q = I3 + Y 2
2 1
0

15
-

abg

I3
3 2 1 2 1 2 3 2

Y 1 1 1 1
0 0 0

3 J = 2
P

uuu

D++ D+ D0 DY *+ Y *0 Y *X*0 X* W-

{u u d } {u d d }
ddd

-1
1
0

{u u s} {u d s} {d d s} {u s s} {d s s}
sss

1
0

-1

-1
0

1 2 1 2

-1 -1 -2

-1 -1

Vraz ve sloench zvorkch reprezentuje plnou symetrizaci, tj.

1 (u u d + u d u + d u u ) , 3 1 {u d s} = ( u d s + s u d + d s u + d u s + s d u + u s d ) . 6

{u u d } =

(10.1)

Jak je ale mon, e fermiony maj symetrickou vlnovou funkci? Pirozen e nemaj existuje jet barevn grupa SU(3) a tam je dekaplet singletem
R B Y , 1 ( RBY - BRY + BYR - YBR + YRB - RYB ) . 6

(10.2)

Take nakonec mme

P = P ( barva ) P ( vn ) P ( spin ) P ( prostor ) . ( -) ( -) (+) (+) (+)

P = P ( colour ) P ( flavour ) P ( spin ) P ( space )

(10.3)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

16

11. Skldn spin grupa SU(2)

A te fundamentln reprezentaci pedstavuje spinov stav elektronu, tj. stav s s =1 2 . Jak se setou dva stavy? Mme opt = . D (1 2 ) D (1 2) = D (1) D ( 0) Pro komplikovanj situaci = (11.2) D (1) D ( 3 2 ) = D ( 3 2) D ( 0) a = . D ( 0) D (1 2) = D (1 2 ) Zkusme vkldn stic: nejprve pro D (1) , tj.
11 , 1 2 , 2 2 .

(11.1)

(11.3)

(11.4)

Dostvme triplet 1

1 2

+
2

(11.5)

Dle pro D ( 0 ) , tj. pro 1 2 , (11.6)

kdy dostvme singlet 1 2

- -

(11.7)

Pro sdruenou representaci D (1 2 ) 1 1 2 , 1 2 2 (11.8)

dostvme (napklad) dublet, pokud nejprve symetrizujeme 1

1 2

(11.9)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

17

12. Objemov element na grup

Hledme (levo)invariantn n-formu, kde n je dimenze grupy W = w1 K w n . Matice A dimenze k k reprezentuje prvek a grupy
A = ( ai j ) , d A = ( d ai j ) .

(12.1)

Jeden z postup je najt n (levo)invariantn jedna forem. Mjme reprezentaci grupy na k resp. k .

(12.2)

A B je matice reprezentujc pevn dan prvek grupy b. Potom mme

-1 L* A . b A B

(12.3)

Plat
-1 * -1 * -1 L* A) d ( B -1 A ) = b ( A d A ) = Lb ( A ) Lb ( d A ) = ( B -1

A BB dA= A dA .
M tedy matice A-1 d A jako prvky invariantn jedna formy. Pklad z SU(2): a A= b Potom
a A-1 = A+ = -b

-1

-1

-1

(12.4)

-b , aa + b b =1 . a

(12.5)

b da , dA= a db

-d b da

a da + b d b A-1 d A = - b da + a d b

-a d b + b d a . a da + b d b

(12.6)

Vezmeme ti nezvisl formy a vytvome vnj souin

(a da + b d b ) ( -a d b + b da ) ( - b da + a d b ) = ( -a a da d b + b b d b da ) ( - b da + a d b ) = -da d b ( - b da + a d b ) .
Diferencovnm normovac podmnky dostaneme

(12.7)

a da + a da + b d b + b d b = 0
db = -

(a da + a da + b d b ) b
1

(12.8)

a po dosazen do (12.7)

Michal Lenc Poznmky ke grupm -d a d b ( - b da + a d b ) = aa b + b

18

1 da d b da = da d b da b

(12.9) .

V polrnch souadnicch

a = u + i v , b = x + i y , u = cosq , v = sinq cosy , x = sinq siny cosj , y = sinq siny sinj

je 1

(12.10)

da d b d a = - 2sin 2q siny dq dy d j

(12.11)

co po normovn dv vsledek ( 0 q p , 0 y p a 0 j 2 p
W= 1 2p 2 sin 2q siny dq dy d j .

(12.12)

Ponechme-li jen hel , mme po zmn 2q q

W= 1 - cosq dq 2p , 0 q 2p .

(12.13)

13. Charakter reprezentace

V diagonln reprezentaci
exp{i j q } O . O exp{-i j q }

(13.1)

Charakter je pak
D j (q ) =

m=- j

exp{i mq } = exp{-i ( j +1)q } exp{i k q } =

k =1

2 j +1

1 1 expi j + q - exp -i j + q exp{i ( 2 j + 1)q } - 1 2 2 exp{-i j q } = = exp{i q } - 1 1 1 exp i q - exp -i q 2 2 1 sin j + q 2 . 1 sin q 2

(13.2)

Plat

Michal Lenc Poznmky ke grupm

1 - cosq dq = d j k D k (q ) D j (q ) 2p
0 2p

19

(13.3)

14. Lorentzova grupa a Diracova rovnice

14.1. Lorentzova grupa S obvyklm znaenm 1 0 0 0 ct 0 -1 0 0 x G = ( gi k ) = , x = ( xi ) = 0 0 -1 0 y 0 0 0 - 1 z meme definovat skalrn souin dvou tyrozmrnch vektor jako

(14.1)

( x , y ) = xT G y = g i k x i y k
zachovv skalrn souin
xi x / i = L ik x k

(14.2)

Lorentzova transformace je linern zobrazen, kter zobrazuje prostoroas sm na sebe a kter

, x x/ = L x .

(14.3)

Podmnka pro invarianci skalrnho souinu je

(L x)

G ( L y ) = xT L T G L y = xT G y LT G L = G .

(14.4)

Pouijeme-li zpisu ve slokch, meme (14.4) pepsat na

(L )
T

k i

= L ik

m , g l m L il L k = gi k

(14.5)

Jsou-li L a M Lorentzovy transformace, jsou tak L -1 a L M Lorentzovy transformace, co snadno odvodme

-1 -1 -1 -1 gi k = gl m L lr L m s ( L ) ( L ) = gr s ( L ) ( L ) r s r i k i r s k

,
s

m s m gi k = gl m M il M k = g r s L lr L m M il M k = g r s ( L M )i ( L M ) k

(14.6) .

Lorentzovy transformace tvo grupu. Grupa m tyi podmnoiny, charakterizovan signaturou determinantu a L 0 0 , nebo

( det L )

=1 ,

( L 00 ) - ( L0j ) = 1 .
2 3 2 j =1

(14.7)

Speciln Lorentzova grupa je tvoena transformacemi s det L = 1 a sgn L 0 0 = 1 . Mme

Michal Lenc Poznmky ke grupm

20

L+ : det L = 1 , sgn L 0 I L+ + 0 =1 , + L L
+ -

,
+ +

: det L = - 1 , sgn L = 1 , I s L
0 0 0 0

, ,

: det L = 1 , sgn L = -1 , I st L

(14.8)

L: det L = - 1 , sgn L 0 I t L. 0 = -1 , Speciln Lorentzova grupa obsahuje identickou transformaci, dal podmnoiny jsou charakterizovny Is (prostorov inverse), It (asov inverse) a Ist (asoprostorov inverse), definovanch pomoc vztah

( I s x ) = x0 , ( I s x ) = - x j 0 j ( It x ) = - x0 , ( It x ) = x j
0 j

, , .

(14.9)

( I x)
st

= - x0

( I x)
st

= -xj

Se speciln Lorentzovou grupou je spojena grupa komplexnch matic druhho du s determinantem, rovnm jedn, plat SO ( 3,1) = SL ( 2, C ) Z 2 .

14.2. Grupa SL(2,C).

vztahem tyvektoru x piadme komplexn matici x

1 0 0 = , s , i =0 0 1 0 1 0 -i 1 0 1 = 2 = 3 = s , s , s , 1 0 i 0 0 - 1 = xi s i x
3

(14.10)

take

x0 + x3 = 1 x 2 x +ix
Plat
= xi xi det x

x1 - i x 2 . x0 - x3
1 s i} . tr { x 2

(14.11)

, xi =

(14.12)

,-l SL ( 2, C ) lze piadit Lorentzovu transformaci L zobrazenm Kad dvojici matic l

x + / = l l x x/ = L x .

(14.13)

lze zapsat jako souin hermiteovsk matice a unitrn matice Matici l

( u , w ) = exp s w . l u exp s r r 1 r r 2 i r r 2

(14.14)

Michal Lenc Poznmky ke grupm r r l + = exp s u , potom Dkaz: Zapime l

21

( )

+ r 1 r r 1 r u l exp - s u l = 1 exp - 2 s 2 r r 1 r i r w exp - s u l = exp s . 2 2

(14.15)

Jin zpsob zpisu

r r iq r r = exp - j n exp nq s = l j s 2 2

j r r j q r r q cosh - nj s sinh cos + i nq s sin . 2 2 2 2

Protoe pro Pauliho matice plat r r r r r r r r r a s b = a b + i s a b s

(14.16)

( )( )

(14.17)

meme posledn vztah pepsat na

= cosh l

j
2

cos

r r j q - i nj nq sinh sin + 2 2 2

(14.18)

j q j q j q r r r r r . n sinh cos + i n cosh sin i n n sinh sin s q j q j 2 2 2 2 2 2

14.3. Vlastnosti spinor Pipomeme Pauliho matice (pro plnost dodejme jednotkovou matici)

s0 =

1 0 0 1 0 -i 1 0 , sx = , sy = , sz = . 0 1 1 0 i 0 0 - 1

(14.19)

V trojrozmrnm ppad je operace inverse proveden dvakrt nvratem k pvodn souadn

. U trojrozmrnch spinor mohou nastat (rotace o 0 2 =1 soustav, proto u tensorovch veliin je P

a 2 p nejsou ekvivalentn) dv monosti

2 =1 P = 1 , P 2 = -1 P = i . P

(14.20)

Ve tyrozmrnm prostoru vak prostorov inverse mn znamnko pouze t

( x , y , z ) ze

ty

(c t , x , y , z )

asoprostorovch souadnic a nekomutuje tedy s rotacemi souadnic, kter obsahuj

asovou osu. Speciln pro Lorentzovu transformaci plat r r L V =L -V P . P

( )

( )

(14.21)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

22

Pi transformaci z vlastn Lorentzovy grupy transformuje se spinor jako

x /1 = a x 1 + b x 2 , x / 2 = g x 1 + d x 2 , a d - b g = 1 .
x 1 X 2 - x 2 X1
matici, kter umouje sniovat a zvedat indexy a tak vyuvat soutov konvence 0 1 0 -1 g AB = , g AB = , x A = g AB x B , x A = g AB xB -1 0 1 0 Potom meme pst msto (14.23)

(14.22)

Koeficienty , , a jsou funkcemi hl rotace tyrozmrn souadn soustavy. Bilinern forma (14.23)

je invariantem (stice se spinem nula, sloen ze dvou stic se spinem 1/2). Je uiten zavst

. (14.24)

x A X A = - x A X A = inv .

(14.25)

V nerelativistick teorii uruje y 1y 1* + y 2y 2* hustotu pravdpodobnosti, a je tedy skalrn veliinou, proto mus bt spinorov transformace (14.22) unitrn ( a = d * , b = - g * ). V relativistick teorii je hustota pravdpodobnosti asupodobnou slokou tyvektoru a podmnka unitarity nevznik. Proto musme uvaovat ne jeden spinor, ale dvojici spinor a , transformujcch se podle komplexn sdruench representac Lorentzovy grupy, podle (14.22) a podle

h /1 = a * h 1 + b * h 2 , h / 2 = g * h 1 + d * h 2 , a * d * - b * g * = 1 .

(14.26)

Komponenty spinoru, kter se transformuje podle komplexn sdruen representace Lorentzovy grupy budeme znait tekou nad velkm psmenem. Pro zvedn a sniovn index plat i tady vztah (14.24). Psoben opertoru prostorov inverse meme nyn zapsat jako (volme
2 = -1 ) representaci, kde P

x A = ih & , P h & = ix A P A A
neboli
& x = - ih A P A & h A , P = -ixA .

(14.27)

(14.28)

A Dvojice bispinor (x A ,h A & ) a (X , H A & ) representuje mimo jin skalrn a vektorov veliiny. Pro

skalrn veliiny (skalr a pseudoskalr) je

A z =z z = x AXA + h A , P &H & &

, .

z = x AXA - h A &H
Pro vektorov veliiny

& & A

z = -z , P

(14.29)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

& & & & & &

23

z A B = z & , z A B = x A H B + X Ah B , P AB z A B = - z & . z A B = x A H B - X Ah B , P AB Vzhledem k relacm

& &

(14.30)

z = z A B = a s + a0 s 0 , a = Tr {z s } , a 0 = Tr {z }
&

r r

1 2

1 2

(14.31)

odpovd prvn ppad tyrozmrnmu vektoru (s trojrozmrnm polrnm vektorem) a druh ppad tyrozmrnmu pseudovektoru (s trojrozmrnm axilnm vektorem) r r r r (a0 , a ( a0 , a P ) = ( a0 , - a ) , P ) = (- a0 , a ) . 14.4. Lorentzova transformace spinor Vztah mezi bispinorem a tyvektorem a i vyuijeme pro nalezen konkrtnho tvaru koeficient transformace. Ozname

(14.32)

a L= g

z 11 z 12 x1 b & & 1 2 , x= 2 , h= h h , z = & & x z 21 z 2 2 d x / = L x , h / = h L+ , z / = L z L+ .

&

&

(14.33)

Pro infinitesimln transformaci peme 1 0 / + L= + l , z = z + lz + z l 0 1

r r r r dV r a / = a - a0 n d V = a n Tr {z } , 2 dV r r r r a / 0 = a0 - a n d V = a0 n Tr {s z } 2

(14.34)

Pi infinitesimln Lorentzov transformaci mme jednak

(14.35)

a tak
r 1 r r 1 r r a / = Tr {z s } = a + Tr z (s l + l + s ) , 2 2 1 1 a / 0 = Tr {z } = a 0 + Tr z ( l + l + ) . 2 2

(14.36)

Porovnnm obou zpis dostaneme

l = l+ = S vyuitm vztahu

dV r r s n .
2

(14.37)

(s n )

r r

2n

1 0 = 0 1

(14.38)

Michal Lenc Poznmky ke grupm meme pst pro konen velikosti rychlosti

24

f r r f f r r 1 0 L = exp - s n = cosh - (s n ) sinh 2 2 2 0 1

r r r r r dq r r a/ = a - d q (n a ) = a Tr {z (s n )} , a / 0 = a 0 2

, tanh f = V

(14.39)

Pi infinitesimln rotaci souadnic v geometrickm prostoru mme pak

,

(14.40)

odkud

l = -l+ =

id q r r n s . 2

(14.41)

Pro konen rotace potom

q r r q iq r r 1 0 L = exp s n = cos + i (s n ) sin 2 2 2 0 1

(14.42)

14.5. Vlnov rovnice pro stice se spinem 1/2 - Diracova rovnice i piadit Pi znmm vztahu mezi tyvektory a spinory meme opertoru tyimpulsu p

AB A B resp. p opertorov spinor p & . Jedin vhodn relativisticky invariantn vrazy jsou pak
A A B hB p , & = mx & A B p = mh B & Ax &

&

(14.43)

kter se znaenm

x1 h& x = 2 , h = 1 & h2 x
meme pepsat na s (p
0 0

(14.44)

r r s +p h = mx

s (p
0

r r s -p x = mh .

(14.45)

Zaveden bispinor a matic je poslednm krokem pi odvozen obvyklho tvaru Diracovy rovnice. Se znaenm

0 s0 x r 0 y = , g0 = , g = r h s s 0 0
pejde (14.45) na

r -s , 0

(14.46)

(g

r r y = my 0 - g p p

(14.47)

Zcela kompaktn zpis dostaneme po zaveden matic

gi p i p , - m )y = 0 (p .

(14.48)

V souadnicov representaci (na chvli v SI jednotkch)

Michal Lenc Poznmky ke grupm - m c )y = 0 (p y ih y = H t

25 0 r r = i h + g , g xi ct

i h = i hg i , p

r r = h ca , H + m c 2 b , i

(14.49)

kde matice a jsou dny vztahy r 0 r s 0 1 0 r 0 a =g g = r , b =g = , 0 -s 1 0

(14.50)

a i a k + a k ai = 2 d i k

, b ai + ai b = 0 , b = 1 .
2

14.6. Diracova rovnice v elektromagnetickm poli Se typotencilem

F r Ai = , A , c F r Ai = , - A c

(14.51)

a zmnou (v komutanch relacch vystupuje zobecnn impulz) oproti voln stici pi pi - e Ai (14.52)

dostvme Diracovu rovnici ve vnjm elektromagnetickm poli y = m cy i - e A gi p i

(14.53)

kde g i je tyvektor matic, kter maj ve spinorov representaci tvar (jsou mon i jin representace, zskan unitrnmi transformacemi) r -s 0

g = (g , g )
i 0

0 1 r 0 , g = , g = r 1 0 s
0

(14.54)

a y je tykomponentov bispinor. V souadnicov representaci je

i = i h p

r = i h , i h , xi ct

r i = i h p ,-i h ct

(14.55)

a Diracova rovnice m tvar

r r 1 0 r g i h - e F + g i h + e A - m c y = 0 . c t

(14.56)

nebo po pepsn

Michal Lenc Poznmky ke grupm

26

ih

r r r y -eA y = ca p + b m c2 + e F t

( (

(14.57)

kde jsme oznaili

g0 =b

r r , a =bg .

(14.58)

14.7. Heisenbergv obraz. Pipomeme si vztah pro asovou zmnu opertoru v Heisenbergov obraze d i F + F= H , F t dt h . (14.59)

Zavedeme opertor mechanickho impulzu r r r r =p -eA r . p

()

(14.60)

Vpoet komuttor
h r r H , r = i ca ,

(14.61)

a trochu komplikovanji
r r r r r r r ech r r r -e A r = - eh F + ech a ,p H A a A . i i i

()

(14.62)

S vyuitm vztahu r r r r r r r r r r r r r r r r r r r r a A = A a + a A + A a + a A = a A + a B (14.63)

) (

) (

dostaneme
r r r r r r -e A r = - eh F + ech a ,p H B . i i

()

(14.64)

Tedy
r r dr = ca , dt r r r r dp = - e F + e ca B . dt

(14.65)

Charakter opertoru rychlosti dal vznik nzvu Zitterbewegung. 14.8. Rovnice kontinuity. Diracovu rovnici

r r 0 i h g + i h g - m c y = 0 ct
komplexn sdrume a s vyuitm vztah (g i ) = g 0 g i g 0 , tedy
+

(14.66)

Michal Lenc Poznmky ke grupm

27 (14.67)

(g )
napeme jako

0 +

=g0

(g )

r = -g

r r * 0 - i h g% c t + i h g% - m c y = 0 .
Rovnici (14.68) transponujeme na (diferenciln opertory psob doleva)

(14.68)

y + -i hg 0

r r + i h g - m c = 0 ct

(14.69)

a po zaveden Diracova sdruen y =y + g 0 s vyuitm antikomutanch relac g matic mme

y i hg 0

r r + i h g + m c = 0 . ct

(14.70)

S pouitm symbol a = g i ai meme (14.66) a (14.70) zapsat jako

- m c)y = 0 (p + m c) = 0 . , y (p

(14.71)

Vynsoben prvn rovnice v (14.71) zleva y a druh rovnice zprava y dv vrazy, jejich setenm dostvme rovnici kontinuity jk =0 , xk jk = y g k y . (14.72)

asupodobn komponenta je j 0 =y g 0 y =y + y > 0 .