1)

Parn kotel a jeho zalenn v obhu parn elektrrny, hlavn znaky, T-s diagram, mezipehvk, tok pracovnho mdia, innost elektrrny

Parn elektrrna se skld z cel ady provoznch zazen z jich jedno je parn kotel. V parnm kotli se realizuje pemna energie vzan v palivu na energii tepelnou a jej nsledn penos do pracovn ltky. Hlavn znaky: vysok parametry pry. U modernch nadkritick parametry (26MPa a 560-600C) dosaiteln vkony a 1850t/h tzn. 950 MWe pi NOx 200mg/Nm3 u hndho a 300-400mg/Nm3 u ernho uhl (primrn opaten) aspo jedno pihvn pry velk jednotkov vkon kotle (100-1560t/h=100-500 MWe) vysok teplota napjec vody regenerativn ohvky realizace vech dostupnch opaten pi zvyovn innosti men regulan rozsah se stlou teplotou pry blokov uspodn (kotel turbna napjec erpadlo) co nejvt ron vyuit pi trvalm provozu V kotli se realizuje jen st T-s diagramu a to mezi body 3-4. Napjec vody o teplot 3 se oheje na 3 v pihvku a ve vparnku na bod 4 (vstupn parametry pry). Nsledn expanduje na turbn bod 5. Pro zven innosti je realizovno pihvn pry po sten expanzi na VT turbn. Po piht se pivede do NT turbny. Palivo - z vnj skldky psovm dopravnkem zsobnk uhl, vynaeem do mlna (drcen + suen) ohnit nebo zsobnk + ohnit Spalovac vzduch vzduchov ventiltor (bere vzduch nad kotlem a z venku) regenerativn ohvk vzduchu (pomoc spalin) do kotle (mlna) jako primrn a sekundrn vzduch Spaliny vznik v ohniti svisle nahoru konveknm tahem pes pehvk pry ohvk vody ohvk vzduchu odluovae, zazen pro snen emis kouov ventiltor komn Tuh zbytky po spalovn z ohnit - struska a popel vyneseny z ohnit vynaeem do kontejnru. Z odluovae vsypkou do kontejnru Pracovn ltka voda a pra napjec vodu dopravuje erpadlo do ohvku vody potrubm do bubnu teplosmnn stny kotle - vparnk buben odlou se pra pehvky + vstupn pehvk. innost:

Zven innosti: paroplynov cyklus (zplyovn uhl, spalovn uhl v tlakovm ohniti) expanze na paroplynov turbn ohev vody expandovanmi spalinami parn turbna; suen paliva (ve fluidn vrstv, v mlnech, mechanicko-tepeln odvodnn); nov modern bloky na hnd uhl; vyuit odpadnho tepla; nadkritick parametry pry; snen regulanho vstiku do pry

2)

Parn kotel a jeho zalenn v kogeneranm obhu, hlavn znaky a vlastnosti

V parn elektrrn se znan st tepla pracovn pry odvd v kondenztoru pry do okol. Pra vystupujc z turbny m teplotu piblin 32C je z technickho hlediska obtn zbvajc teplo vyut. Ukon-li se expanze pry na turbn pi vy teplot a tlaku je mon vyut vystupujc pru pro vytpn nebo technologick ely. Hlavn znaky: - vtinou ni teplota napjec vody (105C parametr pro odplynn) - ni parametry pry na vstupu z kotle - ni jednotkov vkon vtinou vce kotl o nim vkonu lep reflexe na odbr tepla - vce kotl na spolen parovod - nen pihvk pry - navreny pro ast odstavovn - napjec vodu tvo z pevn sti vratn kondenzt - minimalizovan dopad vroby energie na okol (umstn je ve mstech) - ekonomicky vhodnj - vy vyuit energie v palivu Princip: Pra z kotle se vede do protitlakov turbny a odtud po expanzi k vnjmu spotebiteli tepla. Kondenzt od spotebitele dopravuje napjec erpadlo zpt do kotle. Pokud chceme zajistit nezvislost vroby tepla a elektiny musme teplrnu vybavit protitlaku + kondenzan turbnou nebo kondenzan regulovatelnou turbnou. Na T-s diagramu je zaznaena teplota Tp na kterou nm pra expanduje na protitlak turbn. Vyrafovan plocha je vyuita jako dodvan teplo. Naproti tomu u kondenzan turbny pra expanduje a k teplot Tk a plocha pod touto teplotou jie nen dle vyuit a energii ztrcme. spornost tto kombinovan vroby tepla v palivu je dna pomrem dodvky tepla a elektiny

3)

Dlen kotl podle pracovnho mdia obecn, podrobnji kotle horkovodn, provoz nad rosnm bodem, regulace, teploty vody
Parn o Velkoprostorov Vlcov Plamencov rotrubn o Vodotrubn Podle konstrukce lnkov Strmotrubn Podle prtoku ve vparnku S obhem ve vparnku o S pirozenou cirkulac Jednobubnov Dvoububnov Prton o Pohyblivm koncem odpaovn o S pevnm koncem odpaovn o Typ Ramzin o Se superponovanou cirkulac

Dlen kotl dle pracovnho mdia: - Horkovodn o Skov o Plamencov o Bubnov o Prton (s nucenm obhem)

Kotel skov Pouv se pro men vkony a tlaky. Ohnit je uspodno pmo v tlese kotle a spaliny proud pes rov trubky do komna. Plamencov kotel Plamenec je bezev zvlnn trubka uvnit vlcovho plt kotle, v n je uspodan rotov ohnit nebo plynov hok. Prstencov vlny na plamenci jej vystuuj proti namhn vnjm petlakem a k pokryt dilatac mezi plamencem a pltm kotle. Mli kotel jen jeden plamenec je umstn mimo osu, kvli cirkulaci vody. Bn se pro vy vkony stav s rovmi trubkami. Bubnov V proveden jako dvoububnov. Kotel je smontovan jako samonosn a na stavenit se pepravuje ve smontovanm stavu z vrobnho zvodu. S nucenm prtokem (prton) Na spalovn plynu nebo oleje v proveden vovm nebo dvoutahovm. Pro velk vkony. Vov kotel nad ohnitm jsou konvekn svazky vytvoen z trubkovch had zapojench do trubek, kter vytvej stny kotle. Proudn v hadech je usmrnno pepkami ve stnov trubce. Dvoutahov kotel v prvnm tahu je ohnit a v druhm konvekn svazek. Tento je tvoen z trubkovch had tvocch panely a je uspodn tak, e dovoluje oplach vodou.

4)

Dlen kotl podle pracovnho mdia obecn, podrobnji kotle s pirozenou cirkulac, princip
Parn o Velkoprostorov Vlcov Plamencov rotrubn o Vodotrubn Podle konstrukce lnkov Strmotrubn Podle prtoku ve vparnku S obhem ve vparnku o S pirozenou cirkulac Jednobubnov Dvoububnov Prton o Pohyblivm koncem odpaovn o S pevnm koncem odpaovn o Typ Ramzin o Se superponovanou cirkulac

Dlen kotl dle pracovnho mdia: - Horkovodn o Skov o Plamencov o Bubnov o Prton (s nucenm obhem)

Kotel s pirozenou cirkulac Potebn ptok vody je zajitn rozdlnou hustotou vody a parovodn smsy v systmu vparnku. Pi jednom obhu vody vparnkem se odpa jen st vody, take do vrnic vstupuje mokr pra. Obh vody vparnkem je charakterizovn obhovm slem O , kter lze definovat jako pevracenou hodnotu suchosti nebo jako pomr hmotovch toku vody vstupujc do vrnice a syt pry vyroben vparnkem. Tyto kotle maj pevn konec vypaovn (realizovan bubnem) tzn. kotel m konstantn velikost teplosmnn plochy. Ve vodn sti bubnu dochz k zahuovn vody solemi a je nutn provdt odpoutn tto zahutn vody (odluhu) a to tsn pod hladinou vody. Kotel s pirozenou cirkulac doke udret kvalitu pry i pi zhoren kvalit napjec vody. Typickm znakem je, e do vrnic vstupuje voda z bubnu na bod varu x=0 a ohvk vody je pmo napojen na buben kotle. Jednobubnov kotel Dvoububnov kotel m uspodan dva bubny nad sebou horn je parn buben a spodn je vodn menho prmru. Vparnk je tvoen obvodovmi stnami kotle a tak mezistnami. Hoky jsou vtinou umstn na pedn stn. Tyto kotle jsou samonosn.

5)

Dlen kotl podle paliva obecn, kotle s cirkulujc fluidn vrstvou

Dlen kotl podle spalovanho paliva tuh paliva a odpady i. rotov ohnit 1. s pesuvnm rotem 2. s psovm rotm ii. fluidn ohnit (atmosferick) iii. prkov ohnit (ve vznosu) kapaln plynn paliva kombinovan odpadn teplo

- pro hnd uhl a odpady - pro ern uhl - pro vechny typy tuhch paliv - pro vechny typy tuhch paliv

Kotel s cirkulujc fluidn vrstvou Pro kotel s tmto ohnitm je charakteristick, e fluidn vrstva netvo hladinu, ale zapluje ohnit po cel vce. Horn hranici je odluovac zazen (nap. cyklnov odluova) v nm jsou od sebe odloueny spaliny a materil fluidn vrstvy. Materil fluidn vrstvy (nedohoen holavina, popel, aditivum pi odsiovn) se vrac zpt do fluidn vrstvy nad dno ohnit. Odlouen spaliny pak dle pokrauj pes teplosmnn plochy do odluovae a dle do komna.

6)

innost kotle, jak ovlivnit hlavn ztrty

innost je ukazatelem mry dokonalosti transformace energie v zazen. Jedn se o technicko-ekonomick parametr. Vyjaduje pomr mezi energi vyuitou a energi pivedenou do zazen, tedy mezi vkonem a pkonem. Pm metoda pm a porovnvac innost se uruje u energetickch stroj, ve kterch dochz ke kompresi i expanzi plyn. Tato metoda ze zaloena na znalosti pesnho mnostv paliva dodvanho do kotle a jeho kvalit, respektive vhevnosti, innost se pak ur prostm pomenm pkonu a vkonu. Vkon lze mit snadno. Tento zpsob lze s dostatenou pesnost pout pouze u plynovch i olejovch kotl a pi laboratornm men malch spalovacch zazen uloench na mic vze, kde lze urit mnostv splenho paliva. Pkon se ur tedy z mnostv paliva a jeho vhevnosti, pokud se zanedbv citeln teplo paliva a spalovacho vzduchu, kter pedstavuje cca 1% vstupn energie. Vkon kotle je pomrn snadn urit z mnostv pracovnho mdia a jeho teploty (u vody) i entalpie (u pry). Vkon se prakticky ned urit u loklnch topeni. Tato metoda jak bylo eeno nen pouiteln u vech spalovacch zazen a navc nedv vdt jak podl maj jednotliv ztrty. Z tchto dvod se uv nepm metoda vychzejc z nsledujcho pedpokladu. Nepm metoda Msto pkonu se uv vhevnost 1 kg paliva a ztrty se takt uruj v pomru na 1 kg paliva. innost spalovacho zazen se tedy vypote jako 100 mnus suma vech pomrnch ztrt. Naprosto dominantn ztrtou vech spalovacch zazen je ztrta citelnm teplem spalin (komnov). Jednotliv pomrn ztrty kotle: ztrta komnov (ztrta citelnm teplem spalin) spaliny maj za posledn teplosmnnou plochou teplotu vy ne je teplota okol. ztrta chemickm nedopalem ztrta vznikl nevyuitm holavch sloek ve spalinch vesms prchav holavina. Pokud se ve spalinch objevuj i jin holav sloky, jako jsou uhlovodky nebo vodk, je teba je do vpotu zahrnout. Podl tchto ltek je vak minimln a jejich zanedbn ve vpotu vsledek ovlivn jen minimln. ztrta mechanickm nedopalem ztrta vznikl nevyuitm holavch sloek v tuhch zbytcch ztrta v letu (u vech kotl odchz komnem); ztrta ve strusce nebo kve (z ohnit); ztrta v poplku (poplek z odluova); ztrta v propadu (u rotovch kotl); ztrta v brdch (u pr. kotl s otevenm mlecm okruhem) ztrta fyzickm teplem tuhch zbytk tuh zbytky opoutj spalovac zazen s teplotou vy ne je teplota okol. Tuhmi zbytky me bt kvra, struska, poplek, let i propad ztrta sdlenm tepla do okol spalovac zazen pedv svm povrchem st tepla do okol U spalovacch zazen malch a stednch vkon se ur z povrchovch teplot zazen, velikosti povrchu zazen a souinitele pestupu tepla. U vtch zazen se hodnota odet z nomogramu nebo se uruje dle empirickho vzorce. Zvyovn innosti mnostv spalin: Snm mnostv spalin (snenm pebytku vzduchu) roste xMN omezen prostor pro zsah; tepeln kapacita spalin: Je dna sloenm spalin, kter je dno palivem. Tepelnou kapacitu ovlivuje vodn pra pokud mono such palivo; teplota vstupnch spalin: Spaliny mou bt vychlazeny na takovou teplotu, aby v dnm ppad nedochzelo ke kondenzaci vodn pry, a to nikde ve spalinovm traktu za kotlem. Rosn bod je ovlivnn sloenm spalin a pebytkem vzduchu.

7)

Membrnov stny kotle, jejich vznam

Na potku byl v kotli vparnk een jako svazkov z pmch trubek s vtm potem bubn. Bylo to zpsobeno nutnost dobrho pstupu k vparnm plochm pro itn kotelnho kamene. Pokrok v prav vody znamenal postupn sniovn tvorby kotelnho kamene a do stavu, kdy bylo mon provozovat trvale kotel bez jeho vznamnj tvorby. V dsledku tohoto bylo mono trubky voln ohbat a vce vyut prostor. Pokrokem v technologii svaovn trubek a technologii kontroly svaru rentgenovnm bylo mono zat svaovat kotlov trubky na potebn dlky a tvaru. Takto vznikl vparnk ve form trubkovch/membrnovch stn. Kter omezuj ohnit a dovoluj uspodat geometricky jeho prostor tak, aby pln vyhovoval potebm spalovacho procesu.

8)
-

Typy uhelnch mlnic

prava paliva je nutn u vech ohni krom rotovch (u rotovm se provd max. suen)

Trubnat mln________________________________________________________________________________ + provozn spolehlivost - velk obestavn plocha + necitlivost na ciz pedmty - hlunost + doplovn mlecch element za chodu Nejstar typ. K mlet vyuv dynamickho inku rzu (nejastji ocelovch koul), kter jsou vyneny v otejcm se bubnu k horn povre odkud padaj. Surov uhl vstupuje do mlna spolu se sucm mdiem jednm dutm epem a umlet zrna jsou vynena nosnm mdiem druhm dutm epem do tdie. Nedostaten umlet zrna se pak vracej z tdie zpt do mlna. Pouit: Mlec prce s pomrnm vkonem prudce stoup proto se hod jen pro okruhy s prkovm zsobnkem. Mln je provozn spolehliv, necitliv na cit pedmty. Vhodn pro paliva s menm obsahem vody a prchav holaviny. Tlukadlov mln______________________________________________________________________________ K mlet vyuv dynamickho inku pi srce uhelnch zrn s tlukadly rotoru mlna. Ve vypancovan mlec komoe je vodorovn hdel rotor ke kter jsou v nkolika adch pipevnn vkyvn ramena s tlukadly. Tlukadla jsou tlust obdlnkov desky nebo hranoly spojen s rameny pevn nebo vkyvn. Po opoteben se vymuj nebo navauj. Mln je docela citliv na ciz pedmty. Obestavn plocha je asi 75% oproti trubnatmu mlnu. Pouit: Mln se pouv pro mlet vech druh paliv do vlhkosti 35%. Pouit v okruzch s pmm fouknm, tak i v okruzch s prkovm zsobnkem.
Tlukadla

Ventiltorov mln____________________________________________________________________________ Ventiltorov mln se podob robustnmu radilnmu ventiltoru s opancova-nm obnm kolem. Lopatky (8-16ks) ventiltorovho mlna jsou tvoeny mlecmi deskami a jsou radiln. Obvodov rychlost se vol dle mlecho inku stejn jako u tlukadlovho mlna. Suc mdium vstupuje do kola osov spolu s palivem. Mrn mlec prce ni jak u tlukadlovho mlna. Pro zven vkonu se kombinuje s tlukadlovm mlnem. Pouit: mlec okruhy s pmm fouknm. Pro mlet velmi mokrho paliva (w>35%), kter se mus suit mdiem o teplot 600C a vce (vtinou spaliny pmo z ohnit). Kroukov a kladkov mln_____________________________________________________________________ + nejlep povr vkon/mrn mlec prce + obestavn prostor zhruba1/2 oproti TL.M. (1/3 oproti TR.M.) + tich U kroukovm mln se mlec element kovov koule val v drce mezi prstenci. U kladkovch mln je mlecm tlesem kladka odvalujc se po otejcm se tali. Palivo se drt klidnm tlakem thy koul a hornho prstence, pop. silou ptlanch pruin, kdy se zrna dostanou mezi koule a spodn mlec prstenec/tal. Pouit: pro mlet paliv s malm obsahem vody.

9)

Ohvky vzduchu
Rekuperan teplo prochz stnou, kter trvale oddluje ob prosted Regeneran teplo se pen pomoc zvltnho lenu, kter se stdav ohv a zchlazuje, psob jako akumultor tepla Regeneran vmnky + jsou men ne rekuperan - men medii (spalin a vzduchu)

Dle zpsobu penosu tepla:

Rekuperan vmnky + jsou tsn - maj velkou hmotnost - vyaduj vt prostor - citliv na zanen typy: trubkov; deskov; ebrov nebo jehlov litinov Pouit: tam kde teplota spalin ped komnem nen pli nzk a pro men teplosmnn plochy. Trubkov ohvk + je tsn + provozn spolehliv

Typy: Ljungstrm Pouit: nhrada za velk teplosmnn plochy a pi nzkch teplotch spalin.

- zaujm velk prostor - nejdra vhevn plocha na jednotku pedanho tepla (pozor na plochu je nejlevnj =>mal souinitel pestupu tepla)

Je tvoen svaovanmi ocelovmi trubkami, taenmi za studena. Prmr trubek 25-50mm, tl. 1,5-2mm. Trubky jsou zavlcovan i zavaen do trubkovnic tl. 15-25mm. Spaliny vtinou proud uvnit trubek jednodueji se odstrauje poplek ofukovnm. Vjimen nap. u olejovch kotl proud vn, ist se pak kulikovm detm. Vzduch proud kov v protiproudu k proudn spalin. Vzduch m rychlost wv=0,5ws. Rychlost spalin je funkc tlakovch ztrt a souinitele pestupu tepla. Vt rychlost vt souinitel pestupu tepla men nklady na ohvk vy nklady na ventiltor. Maximln rychlost je zvisl na abrazi poplku. Deskov ohvk Star typ rekuperanho ohvku, dnes u se vtinou nepouv. Vjimen u malch rotovch kotl. Litinov ohvk + pouit za nejnich teplot (vzdoruj H2SO4) + pouit za nejvych teplot (vzdoruj opalu)

- vt jak trubkov vmnky (2-3x) - velk hmotnost (3-4x) - vysok cena - zanen - patn se utsuj (vliv dilatace na ry)

Jsou tvoeny z litinovch trub s ovlnm prezem, jejich vnitn i vnj strana je zvtena ebry nebo jehlami. Tlouka stny je 6-8mm dle technologie lit. Odlvaj se v dlkch 1,5-3,5m a k sob se spojuj tvercovmi prubami utsnnmi azbestovmi rami. Ljungstrmv ohvk + mal hmotnost + men obestavn plocha (4-6x) + mal citlivot na zanen + mal investin nklady

- hor teplotn spd - utsnn mezi kanly

Na hdeli je navaen zvlnn plech, kter pi oten ve spalinovm kanlu akumuluje teplo a poslze jej pedv vzduchu ve vzduchovm kanlu. Tlouka plechu je 0,5-1mm, mezera je 3-5mm.