MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN FAKULTA SOCILNCH STUDI KATEDRA POLITOLOGIE

Hana Musilov UO 103236

Povlen obnova v Bosn a Hercegovin

(magistersk diplomov prce oboru politologie)

Vedouc prce: PhDr. Vra Stojarov, PhD. Semestr: Podzim 2008

Prohlauji, e jsem tuto prci vypracovala samostatn a uvedla v n vekerou pouitou literaturu.

V Brn, 6. ledna 2009

Rda bych podkovala pan PhDr. Ve Stojarov, PhD., vedouc m prce, za jej cenn rady a podnty, a veden prce. Nejsrdenj podkovn nle mm milovanm rodim, mamince a tatnkovi, kte mi byli podporou po celou dobu mho, nejen studijnho, ivota. Dkuji Vm.

Obsah
1. vod 2. Teorie post-war reconstruction 3. Mal historick exkurz pedvlen a vlen doby v BiH 4. Bezpenost 4.1 Daytonsk dohoda a jej implementace 5. Zkon a podek 6. Vlda 6.1 Politick a stranick systm 6.2 Volby 6.3 Decentralizace jako nstroj socio politick kontroly 7. Ekonomika 8. Obansk spolenost 8.1 Uprchlci 8.2 Nevldn organizace 8.3 Mdia 8.4 Crkve 9. Mezinrodn komunita 9.1 EU, NATO 10. Stabilizace nebo normalizace? 10.1 Bezpenost 10.2 Zkon a podek 10.3 Vlda 10.4 Ekonomika 10.5 Obansk spolenost 10.6 Promna mezinrodn intervence 11. Evaluace demokracie aneb zajmavost na zvr 12. Zvr 6 9 14 17 17 20 25 25 29 37 40 45 45 49 54 56 60 60 62 62 63 64 65 66 67 68 71

Anotace, klov slova Summary, key words Jmenn rejstk Seznam tabulek Pehled pouit literatury Knin zdroje Internetov zdroje

73 74 75 76

77 79

Poet znak

144.577

1. vod
V obdob, kdy dochzelo k promn mnohch dve komunistickch reim v demokratick, zaaly se tendence ke zmn objevovat tak v bvalm stt, kter jako federace slovanskch nrod pokrval vtinu zem, kter nazvme Balknem. Jugoslvie ztratila vitalitu a jednotliv jej sousti volaly po nezvislosti. S postupnm oddlovnm stt, kter byly nsledn mezinrodn komunitou uznny jako suvernn, dolo nejen k novm konfliktm mezi dve spolupracujcmi skupinami, ale tak k obnoven starch, nedoeench spor. Jednotliv nrody, etnika a jin entity, kter po tm tyicet let vldy Josipa Broze Tita kohabitovaly alespo zdnliv v harmonii, se najednou nedokzaly dohodnout na novm uspodn jihovchodn Evropy tak, aby byly spokojeny vechny strany. Po letech napt vypukl krvav konflikt, s jeho nsledky se mnoh ze zastnnch zem vyrovnvaj dodnes nkter spnji ne jin. Bosna a Hercegovina byla a stle je v mnoha ohledech uniktn. Jako len bval Jugoslvie byla centrem mnohdy opomjena, j a Makedonii byla kladena nejmen pozornost. Z ekonomickho hlediska za zbytkem federace zaostvala, nebyla vznamn prmyslov ani strategicky. Po vyhlen nezvislosti prvnch dvou zem tak Bosna zskala zjem na tom stt se suvernnm sttem, nikoli jen pvskem a zt vysplejch mocnost, a vydobt si tak monost spravovat sv vlastn zjmy, kter byly dve pechzeny. Srbsko, kter pedstavovalo hlavu federace a za existence Jugoslvie disponovalo moc nad obrovskm zemm a sprvou vekerho bohatstv vech lenskch zem, zaalo vyvjet snahu ve smyslu zachovn co nejvtho monho pvodnho tvaru Jugoslvie. Kdy bylo zejm, e ani Bosna a Hercegovina nehodl zstat ve spojen a naopak se intenzivn sna vymanit se ze seven srbsk nadvldy, vyuil tehdej srbsk prezident vyostench

nacionalistickch proud a ani vdcov ostatnch zem nezstali pozadu pi podncovn svch vlastnch pslunk k vzjemn etnick nenvisti. Na Balkn se nejdleitjm faktorem stala etnick pslunost, kter, politizovna, zpsobila vlku. Zem, kter se vyznaovaly relativn etnickou homogennost, jako nap. Slovinsko, byly konfliktu ueteny. Naopak Bosna a Hercegovina, jej vjimenost spov v zahrnut t poetnch etnik, nrod, i nboenskch skupin v jeden stt,

se stala epicentrem a vlkou byla postiena nejvce. Pestoe hrozilo, e bosent Srbov dopln srbsk stt a bosent Chorvat se pipoj k Chorvatsku a Bosna tak bude rozdlena a jako stt zanikne, po tyech letech, na n obyvatel neradi vzpomnaj a pokud jsou nuceni, vzpomnaj s nezmizelm strachem a bolest, Daytonskou mrovou smlouvou z prosince roku 1995 byl deklarovn suvernn stt Bosny a Hercegoviny jako stt zaloen na rovnosti Bosk, Chorvat a Srb, a vech menin. Pestoe by se mohlo zdt, e Daytonsk smlouva nabz vytouen happyending, ve skutenosti jde spe o zatek. Vechny zem, kter se vlky aktivn astnily, utrply nemrn ztrty, a to jak na lidskch ivotech, materilnch vdobytcch apod., tak tak v oblastech, kter nen mon vyslit ani zcela konkrtn popsat. Vedle zniench dom, silnic, kol, nboenskch a sttnch budov byly hluboce pokozeny tak zkladn kameny lidsk spolenosti jako sttn instituce, vra ve spolenou budoucnost, dvra k ostatnm obanm, soudrnost, pocit bezpe. Ihned po vlce zapoala horenat snaha o co nejrychlej obnovu bosensk spolenosti. Z materilnho hlediska dky pomoci mezinrodn komunity dolo k pomrn rychlmu procesu rekonstrukce nejdleitjch objekt a zkladnch slueb a postupnmu roziovn pole psobnosti humanitrn pomoci. Obnova nematerilnch kod se vak ukzala bt daleko problematitj, ne bylo pedpokldno. Vlka zanechala v zemi viditeln rny, je ani po tincti letech, kter ubhly od ukonen konfliktu, nebyly zaceleny. Tato prce se zabv procesem povlen obnovy v Bosn a Hercegovin. Existuje nkolik teori, kter definuj podstatu rekonstrukce spolenosti po vlce a uruj, kter kroky mus bt uinny k tomu, aby spolenost byla pln funkn. Pro tuto prci jsme vybrali teorii O. Ramsbothama a kolektivu z knihy Contemporary Conflict Resolution, pouili jsme jej kategorie, do n jsme se pokusili zasadit realitu povlen bosensk spolenosti na zklad dostupn spoleensko vdeck literatury a internetovch zdroj. Prce je rozdlena do dvancti kapitol. Nejprve se zabvme teori povlen obnovy podle ve zmnnch autor. Sname se podat pehlednou informaci o procesu, jm nutn mus zem po ukonen vlenho konfliktu projt a vymezit

kategorie, jimi se budeme zabvat v dalch stech prce. Pedkldme krtce tak zakotven bosensk spolenosti do historie Balknu v poslednm desetilet ped vlkou. Stejn st prce pak tvo samotn analza stavu souasn bosensk spolenosti a procesu, kter k nmu vedl od konce roku 1995. Tato st se zabv faktory, jejich reformu teorie povlen obnovy povauje za nezbytnou pro dosaen uznn zem jako demokratickho, politicky, ekonomicky a sociln nezvislho sttu na pomoci zven. Tmito faktory jsou podle pouit teorie post war reconstruction urit aspekty esti kategori: bezpenost, zkon a podek, vldnut, ekonomika, obansk spolenost a charakter mezinrodn pomoci. V prci proto v zvislosti na definici kategori autory a sten tak vlastnm chpn tchto kategori popisujeme a analyzujeme v kategorii bezpenosti Daytonskou mrovou smlouvu a jej implementaci; v kategorii zkon a podek vvoj povlenho soudnho systmu vn a uvnit Bosny a Hercegoviny; v kategorii vldnut politick a stranick systm a volby, piem zvlt analzu volebnho chovn oban povaujeme za dleit faktor, ukazujc, zda bosensk spolenost pokroila kupedu i setrvv ve strukturch, kter pro ni byly typick bhem a tsn po vlce a decentralizaci jako nstroj socio politick kontroly; v kategorii ekonomiky povlenou ekonomickou situaci v Bosn a Hercegovin; v kategorii obansk spolenosti problm uprchlk a vyrovnvn se s jejich nvratem, nevldnmi organizacemi, mdii a crkvemi psobcmi na zem BiH; a v kategorii mezinrodn pomoci se zamujeme na navazovn vztah s nadnrodnmi organizacemi, zejmna Evropskou uni a NATO. Na zklad poznatk ze vech uvedench oblast se pot pokoume kategorizovat stav spolenosti Bosny a Hercegoviny, urit, zda zem pokroila z poten pointervenn fze do fze druh, fze stabilizace, i jet dle, posledn fze normalizace spolenosti na zklad jejich definice v teorii povlen rekonstrukce dle uvedench autor.

2. Teorie post-war reconstruction

Existuje vce zpsob, jak zakonit vlen konflikt. Ke konci vlky me dojt vojenskm vtzstvm jedn z konfliktnch stran, nebo v okamiku, kdy se konflikt dostane do slep uliky, nebo vyzn do ztracena v oidn odstup vlcch stran jen tu a tam peruen ojedinlm nsilnm aktem, nebo me bt dojednn na zklad formln mrov smlouvy, jako tomu bylo v ppad konfliktu na Balkn. Samotn mrov smlouva je vak jen prvn krok, vzpt je teba pracovat na trvalosti mluvy a zabrnit monosti znovu vytrysknut konfliktu. To znamen demobilizaci vlench stran a znekodnn jejich zbran, znovu ustaven fungujcho politickho systmu, zaveden nezbytnch slueb, nvrat uprchlk a mnoho dalch priorit. Termn povlen rekonstrukce (post-war reconstruction) je pomrn novm. Dve se uval termn peacebuilding, kter ml zdraznit pokrok smrem k mru po ukonen vlenho konfliktu. Hlavn prioritou mezinrodnho sil bylo zajitn dostaten stability tak, aby nedolo k optovnmu vypuknut vlky, a tak nastolen demokratickho reimu. Nkte namtaj, e vraz rekonstrukce je problematick z toho dvodu, e implikuje nvrat k strukturm, na kterch spolenost stla ped vznikem konfliktu a tak e svm zpsobem brn jakkoli povlen zmn ve spolenosti. Dleitm hrem v povlen rekonstrukci je extern faktor, ve vtin ppad (a tak v Bosn a Hercegovin) dochz k situaci, kdy stabilizace zem a poloen zklad pro trval mr je zvisl na snaze mezinrodn komunity. Nezbytn je pitom model IRW intervence -> rekonstrukce -> odsun (intervention, reconstruction, withdrawal), mezinrodn komunita mus deklarovat, e jej zsah na zem trpcm povlenm chaosem je pouze doasn. Nemn (a asto snad i vce) dleit je intern faktor a mstn okruhy. Nicmn charakteristickm znakem modernch ozbrojench konflikt je vysok mra devastace a poteba podpory vlkou postien populace roste, z toho dvodu, ale nejenom, dochz k zsahm zven, a u je intervence lidem schvalovna anebo ne. Rozhoduje se pouze, jak zpsob extern pomoci je z perspektivy een konfliktu npomocn a jak ne. Nicmn mra

efektivity, jak intervence mezinrodn komunity doshne, je velkm dlem zvisl na jej legitimaci mstnm obyvatelstvem. V ppad Bosny a Hercegoviny se zdlo, e hlavn sly vyzvaly Organizaci spojench nrod, aby pevzaly vedouc roli v dojednn a nsledn implementaci Daytonsk mrov smlouvy. V jinch ppadech se jednalo o dominanci jednotlivho nroda i nrod, podporovanch regionlnmi aliancemi i organizacemi, mezinrodnch finannch instituc, G8 anebo jinch instituc, piem OSN hrla vce i mn perifern lohy. Mezinrodn pomoc me mt svj zklad v nkolika smrech, me pomhat: a) b) c) d) s tranzic postkoloniln nezvislch zem s demokratizac zem (nvratem k demokratick tradici) s podporou mru humanitrn intervenc pi probhajcm konfliktu a/nebo

v chudch zemch e) bojem proti terorismu a obranou vi hrozbm nrodnmu a

mezinrodnmu podku Pokud se zamyslme s ohledem na ve uveden monosti mezinrodn pomoci, meme ct, e bhem vlky Bosna pijmala humanitrn pomoc, a to zvlt bhem oblhn Sarajeva, kdy mstn obyvatel nemli monost vlastnho zsobovn (s vjimkou dodvek pes tunel vykopan bosenskmi odboji). Od konce roku 1995 se snahy mezinrodn komunity daj kategorizovat jako podpora mru v zemi.1 Problm intervence mezinrodn komunity je ten, e nelze aplikovat stejn model na vechny zem, kter mezinrodn pomoc potebuj. Je teba postup pizpsobit loklnm potebm a souasn situaci, ve kter se zem nachz, co nen snadn z dvodu, e porozumn jinm nrodm a zvlt stranm ve vlenm konfliktu vyaduje velkou dvku tolerance a empatie a vystoupen z etnocentrickho zajet npomocn skupiny. Mezinrodn komunita pak asto sleduje vlastn zjmy, namsto aby zvila nejlep mon een pro zemi, kter se tk. Klovmi jsou proto dohody mezi mstnmi stranami a schvlen postupu populac zem. Dalm
1

Ramsbotham, O. a kol.: Contemporary Conflict Resolution, str. 185 191.

10

ztenm je zamen pomoci. Mezinrodn komunita se sousteuje na institucionln bzi a struktury pro levu po vysilujcm konfliktu na jedn stran, na druh stran na dlouhodob mezinrodn rozvoj. Tyto smry le na dvou plech osy, kter oznauje oblasti, kde je vyadovna mezinrodn pomoc, prostor mezi nimi vak zstv nevyplnn. Skuten poadavky pro podporu rekonstrukce a mru se tak nestetvaj s nabdkou. Povlen rekonstrukce by mla zsadn probhat ve tech fzch: 1) okamit povlen intervence konflikt stle pokrauje (v

ppad Bosny etnicko nacionln konflikt mezi temi skupinami ijcmi v zemi), pevld vyjednvn o mru mezi jednotlivmi skupinami, nicmn v zemi jsou ptomn ozbrojen jednotky pro podporu mrovho jednn v prbhu celho een mluvy 2) stabilizace dochz k nevyhnutelnmu napt mezi poadavky

politick stability v zemi, kter umouj bezpen odsun intervennch vojsk a dlouhodobou normalizac a transformac norem, kter legitimizovaly intervenci samotnou. Pevld vldn sektor a jejich politick a ekonomick reformy v rmci implementace dohodnutch krok v mrov smlouv. Klovm poadavkem je odsun intervennch vojsk jako deklarace funknosti zem a politick stability. V obou fzch je nezbytn zahrnout do vyjednvn vechny strany, udrovat otevenost politickho prostoru a postupn rozvjet a kotvit zklady pro vzjemnou dohodu. 3) strnka vci.2 Rekonstrukce ovem mus pekonat urit pekky. Je zejm, e zakotven kulturn a ekonomick zvyky je daleko obtnj odbourat, ne by mohlo bt pedpokldno. Jednodimenzionln, by konstruktivn, intervence, a u tradinch prostednk pomhajcm pi dosaen mrov dohody mezi stranami nebo dozorc, kte byli do zem umstni za elem dohledu nad pmm i demokratickm prbhem voleb, nesou malou pravdpodobnost dobrn se srozumitelnho a trvalho
2

normalizace je dosaeno monost plnho een konfliktu a

cl transformace. Ke slovu se dostv kulturn a socio psychologick

Ramsbotham, O. a kol.: Contemporary Conflict Resolution, str. 192 214.

11

een. Je tak teba zdraznit vznamnost post konfliktnho budovn mru a faktu, e formln dohody mus bt podepeny porozumnm, strukturou a plny dlouhodobho rozvoje, kter zni prvky nsil a posl mrov proces. Nezbytn je tak uvdomit si dleitost loklnch faktor a nevldnho sektoru. Existuje pstup k povlenmu budovn mru, kter postupuje odspodu. Zatmco v bnch eench jsou lid zahrnuti do konfliktu vidni jako pevldajc problm a een je poskytnuto zven, v tto perspektiv jsou een derivovna a vystavna z mstnch zdroj. To nutn neodmt iniciativu tetch stran, pouze navrhuje promnu jejich rol. Rozhodujcmi aktry v budovn mru jsou nevldn organizace a mstn organizace, kter zastupuj veejn zjmy mstnch, lokln nzory a kulturu. V zvislosti na stupni konfliktu asto roste i poet nevldnch organizac v dan lokalit. V bval Jugoslvii dolo k jejich vznamnmu nrstu po rozhoen konfliktu. V roce 1993 se jejich poet bhem sedmi msc zdvojnsobil, z tohoto potu vtina byla odno znmch mezinrodnch NGO a jin, ist domorod, se rozvinuly jako reakce na vlku. Je otzkou, jak kritria by mla bt naplnna pro dosaen trvalho mru. Rzn autoi navrhuj nap. absenci nsil a nezpochybnitelnou suverenitu sttu, bezpenost obyvatelstva, rovnost pohlav, vyzdravn a smen spolenosti. Je obtn urit priority, protoe proces obnovy mus na kadm zem probhat podle mstn situace s ohledem na dvody, kter zpsobily konflikt, jak dlouho konflikt trval, jak ml prbh, kdo byl zaangaovn a kdo z nj ml prospch a naopak, kdo jm nejvce trpl a dal faktory. Uritou pomoc pedstavuje evaluace implementace mrovch dohod, kter pispvaj ke znalosti v poli povlen rekonstrukce spolenosti, nicmn pestoe na zklad podobnch znak lze alespo rmcov urit, jakm smrem by se mrov een mlo ubrat, vdy mus dojt k objeven se nepedvdatelnch promnnch a nsledkem k modifikacm zavedench postup mezinrodn komunity pi intervenci za elem pomoci.3 Teorie povlen rekonstrukce podle knihy Contemporary Conflict Resolution O. Ramsbothama a kolektivu definuje pt sektor plus jeden pomocn, v jejich rmci by postupn mly bt naplovny jednotliv kroky smujc k obnov zem
3

Ramsbotham, O. a kol.: Contemporary Conflict Resolution, str. 215 230.

12

hostc mezinrodn komunitu, kter s procesem pomh. Vymezuje, eho by mlo bt dosaeno v ji ve popsanch fzch - fzi okamit po intervenci mezinrodn komunity, fzi stabilizace a fzi normalizace4: Tabulka 1: Cle povlen rekonstrukce
Bezpenost Mezinrodn jednotky kontroluj ozbrojen frakce, dohlej na demilitarizaci, demobilizaci a rehabilitaci, pomhaj ustavit nrodn armdu, vyiuj minov zem Nrodn ozbrojen sloky kontrolovan mstn vldou jsou silnj ne jednotky pvodnch odprc Politika je demilitarizovna, bezpenost spolenosti zaruena, konfliktn sloky transformovny Zkon a podek Mezinrodn kontrola soud apod., uvolnn vldy z kruhu organizovanho zloinu, vcvik civiln policie, propagace lidskch prv/trest za poruovn Nestrann dohled domcch funkcion na zkladn podek dle prva Nepolitizovan jurisdikce a policie, respekt k prvm menin a jednotlivce, redukce organizovanho zloinu Vlda Mezinrodn dohled na pijet stavy, demokratick charakter voleb apod., prevence vydrn, omezen korupce Reprezentativn vlda, posun od koncentrace moci k jejmu rozdlen, stabiln vztah mezi centrem a regiony Pokojn pedvn moci na zklad vsledk demokratickch voleb, rozvoj obansk spolenosti, integrace loklnch zjm do nrodn politiky Ekonomika Poskytovn humanitrn pomoci mezinrodn komunitou, ustaven zkladnch slueb, zamezen erpn movitost sabotrm mrovho procesu Formln ekonomika pin vld dostaujc vnos pro poskytnut zkladnch slueb, monost znovu-zamstnat bval bojovnky, vyhldky na zlepen v budoucnosti (nap. vy zamstnanost) Rozvoj ekonomiky je dlouhodobm zjmem oban vech spoleenskch skupin Obansk spolenost Pekonn poten nedvry, monitoring mdi, mezinrodn ochrana zraniteln populace, ppravy pro nvrat uprchlk Zvldnut kontroverze mru a spravedlnosti, zodpovdn mdia Depolitizace socilnch diviz, zahojen psychickch ran, pokrok v procesu zrovnoprvnn pohlav, vzdlvn za elem smen Promna mezinrodn intervence Pm kulturn sensitivn podpora mrovho procesu Postupn penechn kontroly mstnm/civilnm slokm, nutn odhadnout sprvnou mru, aby nedochzelo k nadmrnmu vmovn nebo naopak zanedbn jakhokoli prvku Integrace mezi spolupracujc a vyrovnan regionln/globln struktury

Po intervenci

Stabilizace Normalizace

Po intervenci Stabilizace Normalizace

Po intervenci Stabilizace Normalizace

Po intervenci Stabilizace

Normalizace

Po intervenci Stabilizace Normalizace

Po intervenci Stabilizace

Normalizace
4

Ramsbotham, O. a kol.: Contemporary Conflict Resolution, str. 199.

13

Z tabulky 1 budeme vychzet pi analze stvajc situace na zem sttu Bosny a Hercegoviny a pokusme se urit, zda se zem tinct let po ukonen vlky nachz ve fzi stabilizace i normalizace. Postupn se budeme zabvat jednotlivmi sektory, na konci pak uinme shrnut poznatk a pokusme se urit, ve kter fzi obnovy se Bosna a Hercegovina nachz, jak v dlch sektorech, tak z celkovho pohledu.

3. Mal historick exkurz pedvlen a vlen doby v Bosn a Hercegovin

Po smrti Josipa Broze Tita v roce 1980 se rozmohly boje nejen v komunistick stran o nstupnictv, ale tak v rmci cel federace bval Jugoslvie. Velmi rychle se vyvinula etnicko nacionalistick hnut za rozdlen Jugoslvie. Ve volbch roku 1990 vyhrli etnit nacionalist v jednotlivch zemch cel jugoslvsk federace. Pes vechno sil snahy zejmna multietnickch len federace, mezi kter Bosna a Hercegovina patila, o decentralizaci federace byly podrvny srbskm prezidentem Miloeviem. V momentu, kdy bylo zejm, e vztahy ve federaci smuj ke konfliktu, dolo k nkolika setknm Miloevie a chorvatskho prezidenta Tudjmana se zmrem rozdlit si mezi sebou zem Bosny a Hercegoviny a pipojit je k Srbsku a Chorvatsku. Bosensk multinacionln stt se rozdrobil a bosent Muslimov byli konfrontovni zmry svch etnicko nacionlnch soused. Chorvatsk prezident Tudjman popsal Bosnu jako chorvatsk zem z dvodu, e znanou st zem, kter pokrvala Bosna, pipojili k bosenskmu sttu Turci a tak uvedl, e Bosna a Chorvatsko jsou spojeny historickm odkazem, tvo spolu nedlitelnou geografickou a ekonomickou entitu. Dle prohlsil, e katolick a muslimsk populace Bosny je etnicky tm toton, e muslimov jsou bezpochyby chorvatskho pvodu. Ve skutenosti vak Tudjman pojmal k bosenskm muslimm nenvist a pozdji piznal, e preferoval dohodu s Miloeviem ped dohodou s Izetbegoviem5

Wieland, C.: National State by Accident; The Politicization of Ethnic Groups and the Ethnicization of Politics: Bosna, India, Pakistan, str. 170 172.

14

V lt 1991, po vyhlen nezvislosti Slovinska a Chorvatska, vypukla vlka. Slovinsko bylo pomrn homogenn zem na okraji federace a s mohutnou podporou nezvislosti ze strany vznamnch evropskch mocnost, nejspe z tchto dvod vlka ve Slovinsku trvala pouhch deset dn a pot byla ukonena. V Chorvatsku byla siln srbsk minorita, kter pedstavovala potencil dlouhotrvajcho vlenho konfliktu. Hrozba rozen vlky do Bosny s jet ir srbskou populac pimlo jejho prezidenta Izetbegovie podat o preventivn ochranu mezinrodnmi vojsky, bylo mu ale sdleno, e nejprve mus bt Bosna uznna jako nezvisl stt a pak teprve je mon takovou ochranu poskytnout. V dubnu 1992, kdy Evropsk unie uznala nezvisl stt Bosny a Hercegoviny, vypukla vlka. Mezinrodn komunita se snaila dojt k etnopolitickmu een konfliktu, namsto aby zashla k jeho ukonen. Ve vech vyjednvnch, kter nsledovala, byla navrhovna een, kterm dominovala nkter z forem etnick separace. Pestoe pozstatky bosensk vldy tuto monost zamtly, Srbov a Chorvat se dohodli na tstrannm rozdlen Bosny, byly vykresleny detailn mapy Republiky srbsk a Herceg-Bosny, a na konci roku 1992 Bosna elila hned dvma tokm Srb ze severu a vchodu a Chorvat z jihu a zpadu. Tstrann rozdlen nakonec selhalo, byly podny nvrhy na nap. na federaci deseti etnickch kanton apod., nicmn nakonec se mezinrodn komunita alespo oficiln piklonila k podpoe etnickho ohranien Bosny. Ve skutenosti se snaila dojt k omezen rozdlen federac bosenskho a chorvatskho zem Bosny. V beznu 1994 skuten dolo k dohod o federaci a eventuln konfederaci s Chorvatskem. Lokln i nrodn zaaly politickm a administrativnm orgnm dominovat autoritativn sekce muslimsk Strany demokratick akce (SDA - Stranka Demokratske Akcije) a Chorvatsk demokratick spoleenstv (HDZ - Hrvatska Demokratska Zajednica). V dsledku ustaven bosensko chorvatskho sttu tak srbsk zem dalo uznn nezvislho sttu Republika srbsk. Udlosti v Chorvatsku v roce 1995 ovlivnilo tak udlosti v Bosn. Kvtnov tok chorvatsk armdy na zem Zpadn Slavonie chrnn Organizac spojench nrod vyvolal masov pesun chorvatskch Srb do Bosny. V ervenci jednotky bosenskch Srb zatoily na chrnn zem Srebrenice, epy a Gorade, piem

15

prvn dv z nich byly dramaticky poloeny, zatmco mezinrodn vojska neinn pihlela. Obnoven boje kolem bosenskch chrnnch oblast Bihae a srbsk tok na chrnnou oblast Sarajeva pimlo vzdun sly NATO k zsahu do srbskch pozic. V srpnu Chorvat zatoili na chrnn zem chorvatskch Srb, kte vyden prchali do Bosny. V z pak spojen chorvatsko-muslimsk vojska znovu dobyla stovky kilometr zem v dren bosenskch Srb a ustavili zemn pomr 51:49, o kterm se dle jednalo. Pod mezinrodnm ntlakem boje utichaly a bylo dosaeno uritch dohod. Bosna se mla skldat ze dvou entit Republiky srbsk a muslimsko chorvatsk Federace Bosny a Hercegoviny, piem kad z nich by disponovala vlastnm parlamentem, armdou, policejnmi slokami a soudnmi dvory. Dolo tedy k rozdlen, ale takovmu, kter bylo ustaveno pod mezinrodnm dohledem namsto aby bylo vsledkem pravidel nastavench Miloeviem a Tudjmanem.6 Po vlce bylo teba okamit nastartovat proces smujc k tomu, aby se Bosna a Hercegovina vypodala s dsledky vlky. 258.000 obyvatel bylo zabito nebo se poheovalo, 1.370.000 bylo pesdleno, 1.200.000 uprchlo do zahrani. Stav v zemi se vyznaoval tak 60 miliardovou ekonomickou ztrtou (v americkch dolarech), zcela rozpadlm sttoprvnm systmem, znanm a stle postupujcm stupem inteligence ze zem do zahrani, propadem hrubho domcho produktu o tm jedenct miliard americkch dolar a 80% padkem industriln vroby a temi tvrtmi milionu poloench min, jejich umstn nebylo znmo a mnoho z nich bylo stle aktivnch. kody jako zruen socilnch vazeb, vztah, dvry a mra utrpen se nedaj vyslit, nicmn tak ty znan pisply k k celkov katastrofln situaci zem. Vznamn poet obyvatel Bosny se vyrovnvalo se smrt, zmrzaenm, poheovnm, pesdlenm, znsilnnm, nezamstnanost, nhlou chudobou a nedostatkem vzdln. Nsil bohuel neskonilo okamit s vyhlenm konce vlky a podepsnm mrov smlouvy, jeho pipomnky ij s obyvateli Bosny dodnes a zstv tak pedmtem nejen mezinrodnch diskuz7.

Kumar, R.: Divide and Fall? Bosnia in the Annals of Partition, str. 29 33. Coles, K.: Democratic Designs: International Intervention and Electoral Practices in Postwar Bosna Hercegovina, str. 47.

16

4. Bezpenost
4.1 Daytonsk dohoda a jej implementace

Na zatku jna 1995 bylo mezi vlcmi stranami uzaveno pm a dohodnuto jednn o konen mrov smlouv. Setkn za elem vytvoen pijateln dohody pro vechny strany se mlo konat na neutrlnm zem, probhalo na vojensk zkladn nedaleko msta Dayton v americkm Ohiu. Mrov jednn zaala 1. listopadu 1995. Hlavnmi vedoucmi jednn byli amerit diplomat, nrody byly zastupovny Alijou Izetbegoviem (zstupce Bosk), Slobodanem Miloeviem (zstupce Srb a bosenskch Srb) a Franjem Tudjmanem (zstupce Chorvat a bosenskch Chorvat). Amerian mli velk zjem na pijet konenho rozhodnut, pouili tedy nejrznjch nstroj k donucen prezident k dohod. Nejsloitjm kolem bylo dohodnout rozdlen zem v Bosn a Hercegovin na dv entity, tedy pesn stanoven jejich hranic. Bosna mla zstat jako jednotn stt ve stvajcch hranicch, vnitn rozdlen na dv samosprvn entity Republiku srbskou s 49% a Federaci Bosny a Hercegoviny s 51% zem. Bylo dohodnuto tak centrln veden sttu, kdy pozici prezidenta nahradila instituce pedsednictv, piem pedsedy jsou voleni ti zstupci kadho z etnik a periodicky se stdaj v ele pedsednictva. Kad z entit zrove vol vlastn parlament a pedsednictvo. Centrln veden podle Daytonu rozhoduje o zahraninch vztazch a obchodu, monetrn politice, imigraci mezinrodn komunikaci a mezi-entitnm transportem. Jednotky UNPROFOR (United Nations Protection Forces Ochrann jednotky Organizace spojench nrod) mly bt vystdny IFOR (Implementation Forces implementan jednotky) pod vedenm NATO. Ve lht esti a devti msc po podpisu definitivn mrov smlouvy mlo bt stanoveno pevn datum konn voleb do vech zkonodrnch a sprvnch sbor pod dohledem OSCE (Organization for Security and Cooperation in Europe Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop). Obyvatel Bosny a Hercegoviny mli zskat prvo svobodnho pohybu po celm zem Bosny a Hercegoviny. Uprchlci a pesdlenci mli ze zkona prvo na nvrat do jejich domov, v ppad, e k tomu dojt nemohlo, na

17

nespravedlivou nhradu. Osoby obalovan z vlench zloin ICTY (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia Mezinrodn trestn tribunl pro bvalou Jugoslvii) v Haagu se ji v Bosn nesmly uchzet o dnou z volench funkc. Jako dohled na implementaci mrov dohody v Bosn a Hercegovin byla jmenovna PIC (Peace Implementation Council - Rada pro naplnn mru) v ele s HR (High Representative - Vysok pedstavitel (komisa)). Byla vytvoena 8. prosince 1995 ptapadesti zakldajcmi stty, kter byly ochotny podlet vojensky, finann i organizan na obnov mru v Bosn. Ptomn prezidenti, kte se zleitostech mli dohodnout, podepsali smlouvu neradi a z donucen americkch diplomat, nicmn smlouva vstoupila v platnost a ukonila tak krvavou vlku na Balkn. Miloevi i Tudjman si jet pomrn dlouhou dobu mysleli, e zem s pevahou jejich nrodnosti budou dve nebo pozdji pipojena k nrodnm sttm a tak vznikne Velk srbsko (Srbsko a Republika srbsk) a Chorvatsko zahrne Federaci BiH, piem pizn zemm s etnickou pevahou Bosk vysokou mru autonomie, tud nakonec prezentovali Daytonskou smlouvu ve svch sttech jako spch. Bosensk premir Haris Silajdi prohlsil, e nejde o spravedliv mr, ale je to mr. Zvren text smlouvy byl podepsn 14. prosince 1995 v Pai temi prezidenty za svdectv Billa Clintona, Jacquesa Chiraca, Helmuta Kohla, Johna Majora a dalch. Ptomni byli tak vznamn pedstavitel nadnrodnch organizac OSN, NATO a EU. Okamit po podpisu smlouvy se sela Rada bezpenosti OSN, aby schvlila rezoluci o rozmstn jednotek IFOR na zem Bosny. Od 20. prosince 1995 bylo do zem poslno postupn edest tisc vojk mezinrodnch sil NATO.8 Vojensk koly se podailo naplnit pomrn rychle a spn. Ozbrojen sloky, kter se v konfliktu angaovaly, se sthly ze zem. Odely jednotky oficiln Chorvatsk armdy, Jugoslvsk armdy i srbsk paravojensk formace, kter bojovaly na stran bosenskch Srb, tak dobrovolnci z islmskch zem, kte pomhali muslimskm jednotkm. Do t msc byla tak vytvoena tzv. Daytonsk linie, co bylo demilitarizovan psmo v ce zhruba ty kilometr, kter oddlovalo zneptelen strany v Bosn a koprovalo zemn rozdlen na dv entity
8

Hladk, L.: Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, str. 288 294 a Daalder, I. H.: Getting to Dayton, str. 138.

18

podle Daytonsk smlouvy. Psmo bylo nejprve psn kontrolovno, byl vykonvn dohled nad poklidnmi pechody Srb do Federace BiH a Chorvat a Bosk do Republiky srbsk. Poslze, kdy se minimalizoval poet nsilnost mezi etniky, byly konny jen nmatkov kontroly. Od roku 1998 se pak obyvatel Bosny mohli voln pohybovat pes hranice entit, eho bylo dosaeno tak dky pomrn rychlmu optovnmu vystavn silnin infrastruktury a zaveden pravidelnch linek hromadn dopravy mezi entitami. Problmem volnho pohybu vak stle zstvaj oblasti dosud nevyitn od min.9 Bezprostedn po intervenci do Bosny nastal proces rekonstrukce. Krom velmi dleitho znovu ustaven vldnch struktur bylo poteba vykonat bn i nepli populrn innosti: odminovat pokud mono absolutn poet min (v idelnm ppad, bohuel ve skutenosti jsou nkter zem v Bosn zaminovan dodnes), sestavit a pohbt tla nalezen v masovch hrobech, rekonstruovat domy nesouc vrazn stopy vlky kulky, rapnely, obnovit dodvky vody a elektiny, znovu vystavt ponien cesty a veejn budovy. Teprve pot mohly bt realizovny mezinrodn projekty za elem nvratu uprchlk do zem, navrcen majetkovch prv, zaloen soudu speciln zamenho na vlen zloiny spchan bhem tylet vlky na Balkn. Co vak bylo daleko he provediteln, bylo zalenit obyvatele Bosny zpt do bnho ivota. Utrpen proit za vlky ovlivnily charakter socilnch instituc, kulturnch koncepc i procesu rozhodovn (nap. volebn chovn). Nemateriln dvody jsou patrn daleko vznamnj pinou toho, pro se Bosna a Hercegovina s dsledky vlky vyrovnv dodnes10. Jednotky IFOR v prbhu let 1996 a 1997 stabilizovaly situaci v zemi a v roce 1997 proto mohla bt formln mise IFOR ukonena a dohled nad mrem v zemi pedn jednotkm SFOR (Stabilization Forces stabilizan jednotky). Jet koncem roku 2003 v zemi psobilo dvanct tisc pslunk SFOR, v zvru roku 2004 vak NATO sv jednotky sthla a za posvcen Rady bezpenosti OSN dohled nad zem

Hladk, L.: Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, str. 295 299. Coles, K.: Democratic Designs: International Intervention and Electoral Practices in Postwar Bosna Hercegovina, str. 48 51.
10

19

pevzaly EUFOR (European Union Forces jednotky Evropsk unie) v potu sedmi tisc mu.11 Vznamnm prvkem posilujcm integritu sttu Bosny a Hercegoviny bylo pijet zkona o sttn hranin slub, kter nabyl platnosti na zatku roku 2000. Do t doby ochrana bosenskch hranic prakticky neexistovala, co umoovalo bezproblmov paovn zbo do okolnch zem a rozvoj ed ekonomiky. Implementace zkona vak trvala dva roky, teprve v prbhu roku 2002 se na hranin pechody se sousednmi stty rozmstili prvn pslunci oficiln Celn kontroly Bosny a Hercegoviny.

5. Zkon a podek
Pestoe i bhem vlenho konfliktu vyvstane otzka, kdo je za vechno utrpen zodpovdn, teprve po jeho ukonen pichz as, kdy je poteba konenho vytovn, zjitn vink a jejich spravedliv potrestn. K. Coles definuje dva druhy nejastjho smlen o vin. Prvn skupinou jsou tzv. relativist. Ti vtinou prezentuj nzor, e vechny zastnn strany se podleli na stralivch aktivitch a jsou vinny rovnocenn. Nevybraj si jednu skupinu, na kterou by uvalili celou vinu. Tm, e podle tto teorie nen mon urit jednoznanho vinka, se v podstat relativist sna proklamovat kolektivn nevinu, protoe je li urit problm kategorizovn jako vina vech, a v ppad Balknsk vlky by lo o vinu t poetnch nrod, nen mon nikoho potrestat, pokud nen uren rozumn poet osob, kter jsou za zloin zodpovdn. Typickm pkladem relativist byli Srbov, kte si najmali agentury public relations se zmrem rozit povdom o vin vech. Druhou skupinou jsou tzv. specifist. Ti naopak maj tendenci oznait jednu stranu konfliktu za pvodnho inicitora a nejvce nsiln a nehumnn faktor. Klovou determinantou pro reakci na nsil a vytvoen pslunho trestu je etiketizace anebo kategorizace nsil a jeho podncovatel. Z toho dvodu prvnci shromauj dokumentaci strategickho plnovn milic a armd. Znsilnn, bombardovn, destrukce historickch a nboenskch struktur byla zmrnou
11

Hladk, L.: Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, str. 295 299.

20

demoralizan strategi sti ozbrojench sil. Dokumenty nap. tak ukazuj schzku chorvatskho a srbskho prezidenta, na kter se dohodli o rozdlen Bosny a pipojen takto rozdlenho zem k vlastnm sttm. Evidence tak dokazuje dobe promylenou vstavbu tbor koncentrujcch eny a dvky za elem znsilovn.12 K bodu, kdy obyvatel povlen zem znovu zskaj dvru ve spoluobany a sttn instituce, doshnou pocitu bezpe a ekonomick stability a obnov morlku a vizi spolen budoucnosti, me smovat pouze komplexn a dlouhodob proces, kter bezpodmnen zahrne vechny vrstvy a struktury spolenosti. Zkuenosti z minulch desetilet ukzaly, e mechanismy nalezen pravdy a veejn uznn zodpovdnosti, stejn jako znovu nastolen spravedlnosti, jsou dleitmi prvky tohoto procesu. Napomhaj spolenosti vyrovnat se svou vlenou minulost, ustavit zodpovdn demokratick instituce a doshnout smen. V prbhu asu byly navreny rzn pstupy (dnes se uvd jako mechanismy pechodn spravedlnosti) k otzce pravdy a spravedlnosti ve spolenostech pechzejcch od vlky k mru: a) trestn sthn vlench zloinc ped nrodnmi a

mezinrodnmi soudy b) reforma sttnch instituc, zejmna reforma sektoru

bezpenostnho a soudnho systmu c) d) e) f) g) integrace Ne se budeme vnovat bodm a), b), d) a e). ICTY (International Criminal Tribunal for the formel Yugoslavia Mezinrodn trestn tribunl pro bvalou Jugoslvii) je klovou pechodnou instituc soudnho mechanismu vytvoenou mezinrodn komunitou. Vznikl v kvtnu 1993 rezoluc OSN, jeho innost fakticky zaala a v srpnu 1994. Jeho hlavnmi, vzjemn provzanmi, koly jsou:
12

nhrada kody obtm lustrace hledn pravdy, fakt a dokumentace formln a neformln vzdlvn procesy ozdravovn spolenosti, hledn cesty smen a re-

Coles, K.: Democratic Designs: International Intervention and Electoral Practices in Postwar Bosna Hercegovina, str. 46 47.

21

a)

povoln osob dajn zodpovdnch za vn poruovn

mezinrodnho humanitrnho prva, spchanho na zem bval Jugoslvie od 1. ledna 1991, ke spravedlnosti b) c) d) Jugoslvii Podle Daytonsk mrov smlouvy jsou vechny zem bval Jugoslvie povinny s ICTY spolupracovat, shromaovat a uchovvat evidenci, vst vyetovn a soudn innost, vyslchat a pedvdt svdky, a uvznit a zadrovat podezel z vlench zloin. Spoluprce jednotlivch vld s ICTY vak nadle zstv omezen, by se v prbhu let zlepuje.13 Od potku s ICTY nejlpe spolupracovala Bosna, by k nmu i v n, stejn jako v Srbsku a Chorvatsku, nejen vysoc pedstavitel, ale tak adov oban, zaujmali pomrn rozporupln postoj. ICTY vznikl proto, e mezinrodn komunita byla pesvdena, e zem bval Jugoslvie nejsou schopny sthat a trestat sv vlen zloince samy. Povlen soudnictv bylo vrazn zkorumpovan a nefunkn. Pokud lo o kriminlnky ostatnch etnik, ne vlastnho, byly poiny ICTY pijmny s nadenm lo pece o potrestn nejtch vlench zloin. Jin situace nastvala, kdy mla zem vydat lovka pochzejcho z vlastnch kruh. Vzhledem k faktu, jak vechny zastnn strany pivraly oi ped pravdou a za vinky krvavch boj oznaovali pouze ostatn, piem odmtaly pipustit, e by se pslunci z jejich ad dopustily jakhokoli bezprv, nebyly nrody schopn a ochotn vidt vlastn lidi jako zloince, ale jako nrodn hrdiny, kte pouze brnili svou zemi a nrod.14 Tento postoj velmi komplikoval situaci a zpsobil znan odklad ve veden procesu s nejvznamnjmi vlenmi zloinci, jako s generlem armdy Republiky srbsk Ratko Mladiem a bvalm prezidentem Republiky srbsk Radovanem Karadiem, Slobodan Miloevi byl Srbskem vydn a v obdob po volebn prohe, kdy mezinrodn komunita hrozila Srbsku ekonomickmi sankcemi, kter si nemohlo dovolit
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 327 329. 14 Drakuli, S.: Ani moue by neublili. Vlen zloinci u soudu v Haagu, str. 23 25.
13

oplcen utrpen obt potrestnm vink prevence dalch zloin pispn k nastolen mru podncovnm smen v bval

22

pijmout.15 Bosensk prezident Alija Izetbegovi a chorvatsk prezident Franjo Tudjman nebyli ke spravedlnosti povolni vbec, a a do sv smrti se tili vysok oblib a ct vlastnch nrod. Piblin deset let po zatku fungovn ICTY Bezpenostn rada OSN schvlila tzv. strategii dokonen ICTY, kter pedpokld pevod nich rovn ppad do nrodnch soud v regionech bval Jugoslvie, pelen do roku 2008 a odvoln do roku 2010. Vzhledem k tomu, e lo o blzk termny a bylo poteba naplnit nespoet podmnek pro mon veden trestnho sthn vlench zloin a pelen na nrodn rovni, zaznly nmitky, aby tato strategie nepodpoila nik zloinc bez trestu. Trestn sthn vlench zloinc na nrodn rovni nen maeno pouze neochotou politickch elit vnovat se tomuto problmu. Kvli slabm a zpolitizovanch policejnm slokm, omezen vkonnosti soudn moci a nedostatku adekvtn legislativy a mechanism ohledn ochrany svdk a omezen pes hranin zkonn spoluprce, soudn procesy vlench zloin selhaly v otzce stanoven nestrannho a nezaujatho trestu. S rostoucm potem ppad, kter byly pevedeny z ICTY na nrodn soudy v rmci strategie zavren, roste tak poteba pijmout i upravit legislativu s ohledem na a) dkazn ppustnost ICTY, b) ochranu svdk, c) principy trestn odpovdnosti. A do nedvn doby bylo trestn sthn vlench zloin v Bosn a Hercegovin vedeno podle msk smlouvy z roku 1996, kter stanovuje, e osoby, kter nebyly obvinny ICTY mohou bt zadreny a uvznny pouze ve shod s dve vydanm dem, zatykaem i obvinnm pezkoumanm tribunlem. 846 z tisce trestnch spis dajnch vlench zloinc pezkoumanch ICTY poskytlo dostatek dkaz podle mezinrodnch standard k uvznn nebo obalovn podezelho. 54 ppad bylo projednno v Bosn a Hercegovin, z toho pouze dva v Republice srbsk, zbytek ve Federaci BiH. V souasnosti byly ji, kvli strategie ukonen ICTY, odsouhlasen opaten msk smlouvy anulovny, a pezkoumvn ppad bylo pejato bosenskmi institucemi.

15

Bujoevi, D., Radovanovi, I.: The Fall of Miloevi.

23

V okamiku, kdy se bosensk instituce ujaly zen vlastnch trestnch proces, byla PIC vytvoena speciln komora pro vlen zloiny a organizovan zloin v rmci nov vybudovanho Sttnho soudu Bosny a Hercegoviny. Nrodn a mezinrodn soudci a sttn zstupci zde pracuj spolen na vysoce dleitch ppadech pevzatch od ICTY. 16 Jak ukazuje velk mnostv ppad z vchodn Evropy, lustrace a veejn pstup k policejnm a armdnm zznamm, pokud jsou vedeny peliv a prhledn, me vytvoit dleit mechanismus pi tranzici k demokratickmu systmu. S vjimkou Srbska vak v zemch bval Jugoslvie lustran zkon pijat nebyl. V Bosn a Hercegovin byly zznamy prozkoumvny bhem procesu

institucionlnch reforem z iniciativy mezinrodn komunity. Daytonsk smlouva stanovuje, e nikdo z osob obvinnch ICTY se nesm napt uchzet o jmenovanou i volenou funkci i funkci ve sttn sprv a organizace zabvajc se obanskm prvem mus jednat v souladu s mezinrodn uznvanmi standardy. Osoby, kter kandiduj do voleb, jsou povinny podstoupit pezkoumn a HR je oprvnn vyadit z kandidtnch listin ty, kte poruuj principy Daytonsk mrov smlouvy. Procesy pezkoumn soudc, sttnch zstupc, policist a velitel armdnch sbor, jsou vak kvli vgnm kritrim, pomalm a neprhlednm procedurm, nahleny s podezenm a kritikou. Roku 2000 v Bosn a Hercegovin na popud nkolika NGOs a za podpory Mrovho institutu spojench stt vznikl TRA (Truth and Reconciliation Association Asociace pravdy a smen), kter si stanovila za cl vyetovat ppady a prbh udlost konfliktu na zem bval Jugoslvie. Byl pipraven nvrh zkona a schvlen nsledn ministerstvem pro lidsk prva a uprchlky. Od t doby bohuel nebyl zaznamenn pokrok, zejmna kvli odmtavmu stanovisku vldy k tto iniciativ. Pestoe tato iniciativa ztroskotala, existuj jin mechanismy zamen na hledn pravdy a fakt na nrodn a subnrodn rovni. Ob entity Bosny a Hercegoviny ustanovily vlastn komise pro vyetovn zloin, identifikaci masovch hrob a vyhledvn poheovanch. Stejn jako ostatn stty bval

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 329 - 331.

16

24

Jugoslvie se bosensk komise sousted vhradn na obti vlastn nrodnosti, a jsou siln politizovny. Na zem bval Jugoslvie dle psobily mezinrodn organizace. Mezinrodn vbor ervenho ke, ktermu se podailo sestavit nejplnj seznam poheovanch osob. Holandsk institut pro vlenou dokumentaci, kter se stejn jako Srebrenick komise Republiky srbsk zamil na vyetovn udlost, kter pedchzely a probhaly v dob pdu Srebrenice. Zajmav pitom je, e oba reporty komis vyetujcch masakr ve Srebrenici popely masov vradn civilist a obsahovaly mnostv nesprvnch sudk a klam. Dvodem byla patrn spoluprce obou komis a vypracovn nkterch st reportu vhradn srbskou stranou. Dal nrodn a mezinrodn organizace hjc lidsk prva a skupiny obt sesbraly dkazy a vpovdi o hrubm poruovn lidskch prv a vlench zloinech. Roku 2004 zaloily ti nezvisl organizace Bosny, Chorvatska a Srbska regionln s dokumentanch center za elem vmny dkaz a informac o poheovanch, poruovn lidskch prv a vlench zloinech, a monitorovn nrodnch proces s vlenmi zloinci.17

6. Vlda
6.1 Politick a stranick systm

Bosna a Hercegovina je demokratickou zem, kter je postavena na svobodnch a demokratickch volbch. Bosna a Hercegovina funguje jako konfederace dvou entit Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbsk, mezi ktermi podle dohody probh voln tok lid, zbo a kapitlu. Obyvatel Bosny a Hercegoviny maj dvoj obanstv, obanstv Bosny a Hercegoviny a obanstv entity, pod kterou spadaj. Zkony zem vychzej z Daytonsk mrov smlouvy, kter nese stavn charakter, stavy z roku 1993, kter je upravenou variac na stavu z roku 1974, a z stav obou entit, kter byly pijaty v letech 1992 a 1994.18
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 332 - 335. 18 Fink Hafner, D., Krakovec, A., Lajh, D.: Politika na obmoju nekdanje Jugoslavije, str. 54 58.
17

25

Vzhledem ke konfederativn prav zem existuj v zemi ti parlamenty. Po jednom v kad z entit a pak jeden spolen, celosttn. Na zklad toho tak dochz k trojm volbm celosttnm a zvltnm v kad z entit. Na celosttn rovni byli v Bosn a Hercegovin po roce 1990 pmo voleni zstupci dvou komor parlamentu. Doln komora, Rada oban (Vijee graana) mla 130 poslanc, kte byli voleni v sedmi volebnch obvodech, piem pro platnost voleb byla nutn ast alespo poloviny voli ve volebnm obvod. Po podepsn Daytonsk mrov smlouvy byl pro Radu oban zaveden listinn pomrn volebn systm, kter podporuje vysoce proporn reprezentaci stran v parlamentu. Bosna byla rozdlen na dva volebn obvody, jednm byla Federace Bosny a Hercegoviny, druhm Republika srbsk. Po redukci potu poslanc oproti roku 1990 Federace obsazovala 28 mandt, Republika srbsk jen 14. Ped volbami v roce 2000 byly velk volebn obvody rozdleny. Ve Federace vzniklo pt dlch volebnch obvod, v Republice srpske ti. 21 poslanc ve Federaci a 9 poslanc v Republice srpske bylo voleno v rmci entit, zbvajcch 7, resp. 5 zstalo jako kompenzan mandty pro celosttn rove, piem se na nich mohly podlet i strany, kter neusply v obvodech.19 Dleitou pravou je tzv. pedsednictv. Ti volen pedsedov nahrazuj instituci prezidenta. Plat pitom, e jeden z nich je volen jako zstupce bosenskho nroda, druh jako zstupce chorvatskho nroda a tet jako zstupce nroda srbskho. Zvoleni jsou vichni ti zrove, pokud nedochz k vjimen situaci, kdy je teba nahradit pouze jednoho z nich. Periodicky se tak std hlava tto trojice, vdy po osmi mscch, se stle stejnm rytmem obmny zstupce konkrtnho nroda v ele pedsednictva.20 Politick systm vznikl sten v prbhu vlky, sten byl stanoven zsadami Daytonsk smlouvy. Jedn se o konsocian model, jeho clem je udret funkn vldnut v etnicky hluboce rozdlenm stt. Fungovn tohoto systmu je vak velmi problematick, protoe je zaloen na striktnm dodrovn principu parity a dosaen nzorovho konsensu. Nzorov konsensus jako zklad vech pijmanch legislativnch norem je ve stt tvrdch stet nrodnostnch komunit a nestabiln
19 20

edo, J.: Volebn systmy postkomunistickch zem, str. 62 67. Wiatr, J.J.: Europa pokomunistyczna. Przemiany pastw i spoeczestw po 1989 roku, str. 390.

26

politick struktury obtn dosaiteln. Dochzelo k astm bojkotm zkonnch nazen ze strany etnik, kterm takov nazen nevyhovovalo. Aby se proces implementace posunul dopedu, PIC pijala velmi dleit rozhodnut. HR ze sv pravomoci me odvolat z adu jakhokoliv pedstavitele bosensk sttn sprvy i samosprvy, kter prokazateln zmrn komplikuje i sabotuje naplovn mrovho procesu.21 Pluralizace spolenosti v Bosn a Hercegovin zapoala v roce 1990, kdy byla zmnna stava Socialistick republiky Bosny a Hercegoviny. U pi tto pleitosti byla diskutovna otzka, zda umonit i neumonit formovn politickch stran na etnickm zklad, kter nakonec bylo stavnm soudem schvleno. Utven pluralistick politick struktury probhalo dvma smry: 1. cestou reformy dvjch politickch organizac, kter

existovaly v jednostranickm systmu: Komunistickho svazu Bosny a Hercegoviny, Svazu socialistick mldee BiH a Socialistickho svazu dlnickho nrodu BiH 2. cestou vytven novch politickch stran, kter by nebyli

zateny minulost. Jako nov politick strany bhem roku 1990 jsou vytvoeny Stranka demokratske akcije (zstupce bosenskho etnika

s pedsedou Alijou Izetbegoviem), Srpska demokratska stranka (zstupce srbskho etnika s pedsedou Radovanem Karadiem) a Hrvatska

demokratska zajednica (zstupce chorvatskho etnika s pedsedou Davorem Perinoviem). Vytv se mnostv novch stran, jako napklad Svaz reformnch snah pro Bosnu a Hercegovinu, Jihoslovansk strana, Demokratick strana, Muslimsk bosck organizace a dal. Na zklad starch stran se formuje Socialistick strana, Socialistick demokratick svaz a Liberln strana. Pi strukturaci politickch stran je pitom zejm rozdlen na levici, sted a pravici. Nov strany etnickho charakteru vykazuj podle veejnho mnn znaky demokratick transformace a spoleenskho pokroku. Z tchto dvod a tak dky absenci zte z minulho reimu zskaly tyto strany vedouc pozici ve spolenosti. Naopak strany, kter byly nstupnickmi
21

Hladk, L.: Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, str. 300 301.

27

organizac vzniklch v dob jednostranickho systmu, nebyly schopny neutralizovat svou historickou zt a jejich podpora, podle zisku mandt ve volbch 1990, nebyla valn. V roce 1996 zapoala obnova vlkou naruen struktury. Prvn volby se konaly 14. z 1996. Hned v tom roce vznikly nov strany, stranick arna se vrazn rozila. Krom SDA, HDZ a SDS, stran, kter ji nabyly vznamu ped vlkou, na zem Federace Bosny a Hercegoviny vznikla Liberln bosensk organizace, Republiknsk strana BiH, Chorvatsk selsk strana, Bosensk strana, Bosck strana prva, Strana ekonomick prosperity, Strana BiH a Strana en BiH, na zem Republiky srpske se vytvoily Sociln liberln strana, Socialistick strana Republiky srbsk, Strana nezvislch socilnch demokrat, Nrodn radikln strana Nikola Poplaen a Srbsk radikln strana.22 V nsledujcch letech vznikaly dal strany, jejich poet se do roku 2006 tm zdvojnsobil a bosensk stranick systm nabyl vysok plurality, piem faktick poet stran vysoce pevyoval efektivn poet stran. Pekvapiv ale v ppad Bosny nelze jednoznan ct, e by takto mnohoetn stranick systm vedl k nestabilit. Negativnm faktorem volebnho systmu pouvanho v Bosn a Hercegovin je fakt, e v hluboce rozpolcench spolenostech proporcionln systm nepispv k dialogu a smen, ale naopak spolu utv a dle prohlubuje rozpolcenost, v BiH etnickou.23 Kdy vezmeme v vahu cel zem Bosny a Hercegoviny, meme ct, e politick scna je vcestranick, by s vznamnm znakem, kter byl potvrzen vemi dosavadnmi volbami, a to silnou pevahou tech stran s nacionln etnickm charakterem. Nejvraznjm prvkem v BiH je masovost politickch stran, dle tak vysok rozdlnost stranickch program v zvislosti na charakteru strany. Nejvce stran vce ne 80% - je nacionlnch, jejich hlavnm clem je ochrana a protovn etnika, k nmu se ve.24 Vznamnm znakem politickch struktur v Bosn a Hercegovin je, a u na celonrodn, nebo entitn rovni, dsledn dodrovn sloen obyvatelstvu pomrnho etnickho rozvrstven ve vech legislativnch, exekutivnch a dalch,
Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 47 58. 23 Fink Hafner, D., Krakovec, A., Lajh, D.: Politika na obmoju nekdanje Jugoslavije, str. 127. 24 Herceg, N., Tomi, Z.: Izbori u Bosni i Hercegovini, str. 245, 246.
22

28

institucch a organizacch, aby nedochzelo k nekontrolovanmu hjen zjm pouze jednoho etnika. Krom t vznamn zastoupench nrodnost, Bosk, Srb a Chorvat, mus bt do volitelnch funkc uvedeni tak zstupci menin na zem Bosny a Hercegoviny. Toto rozvrstven je ale zbran dvojsenou ponkud limituje princip demokratick volby, kdy kandidt s nim potem hlas me bt na post dosazen na zklad pslunosti k etniku, je jeho poet reprezentant je v pslun oblasti poteba zvit.25

6.2 Volby

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se prvn volby do doln komory konaly v roce 1996, a to v soubhu s celosttnmi volbami. Stejn jako termny konn dalch voleb tak systm hlasovn se vyznaoval vysokou mrou podobnosti s celosttn rovn, rozdlem byl jen poet volench zstupc a rozdlen volebnch obvod. V letech 1996 a 1998 byla Federace jednm velkm volebnm obvodem, pro volby 2000 byla rozdlena na dvanct obvod, ve kterch se zvolilo 105 poslanc z celkovch 140, 35 zbvajcch mandt bylo vylenno jako kompenzan. Pro dal volby byl redukovn poet poslanc ze 140 na 98, piem 73 z nich bylo voleno pmo ve dvancti obvodech a 25 zstalo jako kompenzan. Volebn systm vykazoval vysokou proporcionalitu, pomrn vhodn byl zejmna pro men strany. Tak Republika srbsk koprovala celosttn systm pro volby do svho jednokomorovho parlamentu. V roce 1996 pi prvnch volbch, 1997 pi pedasnch volbch a volbch 1998 pedstavovala jeden velk volebn obvod s 83 mandty. Poet poslanc i nadle zstal nezmnn. Od roku 2000 byla Republika srbsk rozdlena na est volebnch obvod, ve kterch se volilo 62 poslanc, 21 mandt bylo vylenno pro kompenzan.26 Volebn ast se pi kadm hlasovn liila. Nejvt zjem prokzali volii o prvn povlen volby, kdy se k urnm dostavilo 79,34% oprvnnch voli. Dal volby zaznamenaly vrazn pokles asti, hlasy odevzdalo jen 62,75% voli. V roce 2000 pak pro sv kandidty hlasovalo 64,43% oban s voliskm prvem. Velice
25 26

Srov. Tatalovi, S. (ed.): Etnike manjine i sigurnost u procesima globalizacije, str. 150 153. edo, J.: Volebn systmy postkomunistickch zem, str. 62 67.

29

nzkou volebn ast se vyznaovaly volby roku 2002, kdy procento voli doshlo pouze sla 53,94.27 Prvn povlen volby v roce 1996 jasn ukzaly, e etnick dimenze hraje nejvznamnj lohu v rozhodovn voli o pidlen svho hlasu stranm. Absolutn vtinu ve volbch pro Pedsednictvo BiH, celosttn parlament i parlamenty jednotlivch entit zskaly ti etnick strany Stranka demokratske akcije (SDA), Hrvatska demokratska zajednica (HDZ) a Srbska demokratska stranka (SDS). Pedsednictvo bylo vytvoeno Alijou Izetbegoviem za SDA, Kreimirem Zubakem za HDZ a Momilo Krajinikem za SDS. Celosttn v doln komoe zskalo zastoupen sedm stran, z toho tyi z Federace BiH a ti z Republiky srpske. Nejvce mandt obsadila SDA (16), dle SDS (9) a HDZ (8) z celkovho potu 42. Do doln komory Federace BiH zskaly ob etnick strany SDA a HDZ dokonce 114 mandt ze 140, co je 84%.28 Komoru Republiky srpske tvoila etnick strana SDS jen z 54,2%, zskala 45 mandt z 83.29 Volby roku 1998 potvrdily trend etnickch stran. lenstvo pedsednictva se ze dvou tetin obmnilo, na postu zstal Alija Izetbegovi za SDA, chorvatskm pedsednkem se stal Ante Jelavi z HDZ a srbskm zstupcem ivko Radii, kter kandidoval za Koalici jednoty. O mandty v doln komoe parlamentu celosttn rovn Bosny a Hercegoviny se podlilo osm stran a dv koalice. Za zem Federace BiH kandidovala Koalice pro celistvou a demokratickou Bosnu a Hercegovinu (KCD BiH), jej hlavnm tahounem byla bosensk SDA, a na zem Republiky srpske Koalice jednoty (KS). Mezi stranami, kter se dle podlely na obsazen parlamentu, byly Sociln demokratick strana BiH (SDP BiH), Sociln demokrat BiH (SD BiH), Demokratick nrodn unie (DNZ), Chorvatsk demokratick unie BiH (HDZ BiH) a Nov chorvatsk iniciativa (NHI) za Federaci BiH, za Republiku srbskou pak Srbsk demokratick strana (SDS), Radikln strana (RS) a Srbsk radikln strana (SRS). Nejspnj ve volbch byla KCD BiH, kter zskala 21 z 28 mandt volnch pro Federaci BiH, v Republice srpske byly stejn spn KS a SDS shodn
Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 63. 28 Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 45 60. 29 Herceg, N., Tomi, Z.: Izbori u Bosni i Hercegovini, str. 150.
27

30

se tymi mandty.30 V doln komoe Federace BiH obhjily pevahu etnick strany SDA, tentokrt kandidujc v koalici s dalmi stranami jako KCD BiH, a HDZ, dohromady zskaly pes 68% mandt, co je oproti 84% vrazn pokles, nicmn vsledek pod dokazuje rozhodovn voli podle etnick pslunosti. V Republice srpske kandidovaly do parlamentu strany v rmci koalic a alianc. Nejspnj byla koalice SDS a SRS RS s 30 mandty z 83.31 Parlamentn volby roku 2000 se vyznamenaly faktem, e poprv etnick strany nezskaly vtinu. Do doln komory tentokrt vstoupilo osm stran za Federaci BiH a est stran Republiky srpske. Byla utvoena Aliance za demokratick zmny, kter propagovala integraci Bosny a Hercegoviny do Evropsk unie. Ve dvouletm mandtu, kter ve volbch 2000 zskala, realizovala mnostv projekt pro rozvoj Bosny. Je naplnn pln pijet Bosny a Hercegoviny Radou Evropy. Je vytvoena Sttn pohranin sluba pro kontrolu hranic zem. Dodatkem k stav bylo zamezeno diskriminaci obana na zklad etnick pslunosti. Byl zablokovn paralelismus vrstven moci v kantonech, kde nkter nrod tvoil majoritu, v rukou politickho zstupce vtinovho etnika na zem Federace BiH (SDA, HDZ). Dvodem, pro mandt Aliance byl jen dvoulet, byl nespch na poli ekonomickm. Nepodailo se jim zastavit rst nezamstnanosti, privatizovat velk podniky, pokroit v boji s korupc, rostla tak nedvra oban v samotnou Alianci, kter roziovala sv pravomoci. Svou nespokojenost vyjdili oban v dalch volbch malou ast a hlasovnm pro jin subjekty.32 Do parlamentu Republiky srpske se dostalo tinct stran. Silnou pevahu zskala SDS s 31 mandty, podporu voli tak ukzaly Strana demokratickho rozvoje (PDP) s jedencti mandty a SNSD shodn s 11 mandty.33 Ve Federaci BiH zvtzila opt SDA s 38 mandty, druh msto obsadila SDP s 37 mandty a tet skonila HDZ s 25.34

Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 61, 62. 31 Herceg, N., Tomi, Z.: Izbori u Bosni i Hercegovini, str. 231, 232. 32 Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 62, 63. 33 http://www.narodnaskupstinars.net/lat/pas/sazivi.htm 34 Fink Hafner, D., Krakovec, A., Lajh, D.: Politika na obmoju nekdanje Jugoslavije, str. 164.

30

31

Pedsednictvo Bosny a Hercegoviny v roce 2001 nov vytvoili Beriz Belki jako zstupce bosenskho etnika a Joza Krianovi za chorvatsk nrod. ivko Radii zstal ve funkci lena Pedsednictva z ad srbskho nrodu. Roku 2002 bylo voleno nov Pedsednictvo. Z ad srbskho etnika do ela zasedl Mirko arovi, Dragan ovi jako zstupce chorvatskho nroda a Sulejman Tihi za bosensk etnikum. 35 Rok 2002 znamenal pro Bosnu a Hercegovinu nvrat k etnickm politickm stranm. Nespch obansk strany obrtil volie zase k ve v etnickou homogenizaci, co se projevilo v potu hlas odevzdanch etnickm stranm SDA, SDS a HDZ. Mandty celosttn zskalo celkem tinct stran. SDA 9, HDZ v koalici s Kesanskmi demokraty 5 a SDS tak 5 a spolu s SBiH ve Federaci BiH a Stranou demokratickho rozvoje v Republice Srpske vytvoili vtinovou parlamentn koalici. Koalice etnickch stran nebyla bohuel pli spn v realizaci volebnho programu. Nedolo k vraznm reformm ve prospch ekonomickho, socilnho a politickho rozvoje Bosny, protoe koalice pi projektovn tchto reforem nedokzala dojt ke konsensu36 Parlament Republiky srpske se vyznail jet vraznj proporcionalitou, mandty zskalo rekordnch patnct stran. Nejsilnj zstala SDS, tentokrt s 26 mandty, na druh msto se dostala SNSD s devatencti a tet skonila PDP s devti mandty.37 Volbm Federace FBiH opt dominovala SDA, kter zskala 32 mandt, tentokrt opt s velkm nskokem ped druhou koalic HDZ, HNZ a Kesanskch demokrat, kte spolen vyhrli 16 mandt, tet se pak shodn umstily SBiH a SDP s 15 mandt. SDA si tak udrela vldnouc pozici, nebyla dosud poraena.38 Poprv bylo dodreno tylet volebn obdob v rozmez let 2002 a 2006. V jnu 2006 byli jako pedsednci zvoleni Neboja Radmanovi za srbsk nrod, eljko Komi za Chorvaty a Haris Silajdi jako zstupce bosenskho etnika.39 Doln komoru parlamentu v souasnosti tvo dvanct stran. Nejspnj ve volbch byla opt SDA s devti mandty, dle SBiH s osmi, Svaz nezvislch socilnch

http://www.predsjednistvobih.ba/hron/?cid=74,2,1 Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 64, 65. 37 http://www.narodnaskupstinars.net/lat/pas/sazivi.htm 38 Fink Hafner, D., Krakovec, A., Lajh, D.: Politika na obmoju nekdanje Jugoslavije, str. 167. 39 http://www.predsjednistvobih.ba/hron/?cid=74,2,1
36

35

32

demokrat se sedmi a SDP s pti.40 Od listopadu 2006 do souasnosti existuje parlament Republiky srpske v sestav: SNSD s rekordnmi 41 mandty vrazn pedstihla druhou SDS s pouhmi sedmncti mandty. Na tet msto doshla opt PDP s osmi mandty. Parlament RS se nyn skld ze zstupc deseti stran.41 Parlament Federace BiH tvo v souasnosti osm stran, nejspnj z nich, SDA, zskala ve volbch roku 2006 28 mandt, tsn druh skonila SBiH s 24 mandty a tet msto si vyslouila SDP BiH se sedmncti mandty.42

Daytonsk mrov smlouva nastavila nov uspodn sttu Bosny a Hercegoviny, kter je ve vysok me zaloeno na etnickm rozdlen a vyitn bhem tylet vlky. Hned v prvnch volbch se ukazuje nadmrn dominance etnickch stran SDA, HDZ a SDS. Dvra volebnch orgn v tyto ti etnick strany se ukzalo jako nov povlen etnick homogenizace oban BiH. Obansk blok stran zskal pouhch trnct procent poslaneckch mandt v Parlamentu BiH a byl odsouzen do pozice marginalizovanho politickho subjektu. Tm je institut opozice v plurlnm systmu moci brn v potaz. Rozvoj vnitn struktury politickho pluralismu v Bosn a Hercegovin se odvj ve dvou rovinch. Za prv se objevuj dv skupiny politickch stran, kter tvo strukturu vcestranickho systmu BiH. Na rozdl od pevaujcho modelu vcestranickch systm v demokratickch zemch Evropy, kde existuje levice, sted a pravice, se v Bosn a Hercegovin struktura politickch stran ustavuje jako blok etnickch stran a blok obanskch multietnickch stran. Zatmco se etnick strany ve svch zkladech rozvjej jako nositel ideologie etnonacionalismu, ve volbch 1990, 1996, 1998 a 2002 se staly absolutnmi vtzi. Pouze ve volbch roku 2000 zvtzila Aliance za demokratick zmny, kter byla sdruenm obanskch stran, bohuel dsledkem vlastn nespnosti a krtkho dvouletho mandtu v dalch volbch roku 2002 propadla. Stranick arna Bosny a Hercegoviny je poetn. Stran, kter se astnily pedvolebn kampan, po vlce znan pibylo, postupn dolo k relativnmu
40 41

http://www.parlament.ba/files/docs/struktura_PD_PSBiH_B.pdf http://www.narodnaskupstinars.net/lat/stranke/stranke.php 42 http://www.izbori.ba/rezultati/konacni/parlament_fbih/FBiH_rezultati.asp

33

kolsavmu ustlen na potu padesti a edesti stran. Stranick systm je vrazn atomizovn a tento fakt nepzniv ovlivuje vytven kompetentn parlamentn vtiny a opozice. Politick pluralismus v BiH je zaloen na etnickm charakteru. Historick nemonost, kter ztuje vzjemn stranick konsensus v otzkch rozvoje zem, pedstavuje latentn pekku fungovn politickho systmu a stabilnmi rozvoji bosensk spolenosti. Za celou dobu, kdy byly u moci etnick strany, nebyl realizovn jedin vt projekt rozvoje zem, jako napklad vstavby dlnice, vodren, studentskch domov, elezninch trat a podobn. Etnick strany tvo spoleensk povdom o nemonosti komunitnho souit srbskho, chorvatskho a bosckho nroda. Etnickm stranm je vlastn politick aktivita v rmci etnick teritorializace moci podle modelu: jeden nrod jedna strana jeden vdce. SDS ustavil etnickou vtinu srbskho nroda na zem Republiky srpske. V kantonech Federace BiH se tak vytvej zem s vraznou pevahou bosckho nebo chorvatskho nroda. Nastaven struktury politickho pluralismu v Bosn a Hercegovin, kter bude pevn zaloena na politick reprezentaci oban a jejich individulnch zjm a ne zjm nrodnch kolektivit, pedstavuje strategii mezinrodn komunity ve prospch rozvoje multistranickho systm v BiH. Otzka rovnoprvnosti nrod v Bosn a Hercegovin srbskho, chorvatskho a bosckho a ostatnch neme bt vyeena stvajcmi etnickmi stranami.43 Na volebnm chovn ve vech dosud probhlch volbch, a u celosttnho nebo entitnho charakteru, lze dobe pozorovat, jak hluboko zakoenn jsou pedsudky jednotlivch etnik vi ostatnm a jak vznamnou roli hraje vlastn pslunost k uritmu etniku na rozhodovn o tom, ktermu stranicko politickmu subjektu oban pidl svj hlas. Vlka zeteln nastavila hranice mezi etniky, kter jde jen tko odbourat. Stejn jako ve volbch roku 1996, prvnch volbch po vlce, oban hlasovali pro etnick strany, kter reprezentovaly to etnikum, ke ktermu pslu, tak v zatm poslednch volbch roku 2006 etnick strany zskaly velmi vznamn poet mandt. Meme sledovat urit posun, zatmco po vlce
Fink Hafner, D., Pejanovi, D.: Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini, str. 67 70.
43

34

nejspnjmi stranami byly pesn ti etnick, reprezentujc Srby, Chorvaty a Bosky, piem obansk strany nezskaly vce ne zcela marginln vliv na politick rozhodovn, posledn volby ukzaly, e toto zcela striktn rozhodovn oban na zklad etnick pslunosti alespo v uritch oblastech miz. Celosttn je stle nespnj stranou bosck SDA, nicmn je tsn nsledovna SBiH, kterou meme povaovat na obanskou stranu reprezentujc veobecn zjem, nikoli jen zjmy jednoho z bosenskch etnik. Tet pak ve volbch skonila SDP, je je reformovanou stranou bvalho komunistickho reimu, kter si patrn zskv sv pznivce kvli neutenmu stavu v zemi, kdy se lid obracej k situaci, kter existovala v historii a v, e za Titovy vldy byl pro adovho obana ivot jednodu. Na jednu stranu je vtzem voleb stle strana etnick, na druhou stranu subjekty, kter na vedouc stranu ztrc jen mal poet mandt (SBiH a SDP) maj dohromady vt podporu. Zajmav je, e strana, kter mla celosttn pomrn velkou podporu chorvatskho etnika (HDZ) tm ztratila svj vznam. Tsn po vlce patila mezi ti nejsilnj strany, v souasnosti se mezi prvn ti nedostv. Pinou je patrn vvoj v rmci chorvatsk HDZ, kter prohrla hned prvn volby po smrti svho charismatickho vdce a prezidenta Tudjmana. Otzkou je, zda tedy prv pslunci chorvatskho etnika upustili od lpn na svch zjmech a obrtili svou pozornost k obanskm stranm, kter se na kor HDZ staly spn. Dalo by se s velkou opatrnost ct, e se pomalu dostv do poped obansk zjem namsto etnickho, by sami bosent obyvatel zatm nev, e by SDA mohla bt poraena. Je nicmn pedasn uvaovat o tom, zda jde o nastupujc trend, i vjimenou situaci, teprve dal volby (dn plnovny na rok 2010) uk, kter sektor stran zsk vy dvru oban. V obou entitch je situace pomrn odlin. Zatmco Federace BiH v podstat kopruje model, kter souasn existuje na celosttn rovni, v Republice srbsk meme pozorovat zajmav jev. Ve volbch do Parlamentu RS v roce 2000 s vraznou pevahou zvtzila etnick strana SDS, poprv se mezi prvn trojku dostal obansk stranick subjekt SNSD. O dva roky pozdji stle vtz etnick strana, nicmn ji ne absolutn, SNSD se umsuje jako druh a nechv SDS jen mal nskok. Pelom nastal roku 2006, kdy s velikm nskokem zvtzila obansk strana

35

SNSD, SDS zskala nejmen poet mandt za celou svou povlenou historii. Dalo by se tedy ci, e v Republice srbsk etnick zjem ustoupil zjmm veobecnm, nicmn otzkami, kter si zde musme poloit, je, zda skuten posun ve volebn chovn odr posun v myslch obyvatel RS, nebo jde jen o propracovanj komunikaci v rmci strany, je jejich dvru zskala, a tak, zda je strana SNSD skuten stranou, kter klade veobecn zjem nad etnick, jak o sob prohlauje, nebo jde pouze o pzu za elem poslen jejho vnmn jako catch all party a ve skutenosti v rmci RS tak hj zjmy majoritnho srbskho etnika. Na zklad vsledk voleb tedy meme celkov ci, e njakm zpsobem se zmnilo jak vnmn jednotlivch stranickch subjekt, tak jejich vlastn charakter. Tsn po vlce existovaly de facto pouze etnick strany, reakc na ukonen vlky a sepsn Daytonsk smlouvy vak byl vznik neetnickch stran, kter mly za cl umonit nov tolerantn souit t etnik. Tyto strany pak v prbhu zskvaly stle vy podporu, kter vystila a v porku etnick strany v RS. Pro spn zakonen procesu obnovy bosensk spolenosti by bylo poteba, aby etnick pslunost nehrla roli. Pokud meme skuten volebn chovn oban povaovat za faktor naznaujc, nakolik je jejich smlen stle v nastaven etnikum versus etnikum i zda se jejich pozornost obrac k jinm smrodatnm prvkm, pak by bylo douc, aby obansk strany zskaly nejprve alespo vtinu ve vech trojch volbch, v idelnm ppad aby etnick strany byly zcela marginalizovny. Podle souasn situace meme usoudit, e v ppad HDZ se tak pomalu stv, SDS tak ztrc svj vliv, okem vak stle zstv SDA. Jej vznamn podpora by se dala vysvtlit tm, e zatmco existuje chorvatsk a srbsk samostatn stt, Bosci povauj Bosnu za svou zemi a nechtj dlat kompromisy, aby neztratili svou identitu, proto se mon v jejich myslch etnick rozdlen odbourv nesnadnji44.

Jsme si ovem vdomi toho, e toto vysvtlen by bylo nepimen zjednoduujc. Existuje mnoho faktor, kter by se daly oznait za pinu toho, e Bosci lp na zachovn vlastnho distinktivnho etnika a nechtj vytvoit novou identitu s bosenskmi Chorvaty a Srby, napklad kvli tomu, e Bosci se ct bt nejvznamnji postihnutmi obmi probhl vlky, obmi Chorvat a Srb. Pomrn troufal je tak tvrzen, e Bosci nechtj vytvoit harmonickou komunitu rovnoprvnch etnik a identitu bosenskho nroda namsto Bosk, Chorvat a Srb, jde o pouh nznak tto monosti na zklad analzy volebnho chovn.

44

36

6.3 Decentralizace jako nstroj socio-politick kontroly

Obansk spolenost a jej budovn je nedln spjato s nutnost ustavit fungujc politickou strukturu. ivotaschopn politick struktura je nezbytnou podmnkou pro rozvoj a harmonizaci politickho pole v rmci sttu a pro zajitn demokratickho procesu rozhodovn. Vyvstv zde problm mandt a moci sttnch instituc a vld jednotlivch entit (RS a Federace). Sprvn rozvrstven moci na nrodn a subnrodn rovni je pro rozvoj Bosny dleit. V rmci politick transformace je vak tak nutn rozhodnout, jakm zpsobem bude vykonvna moc na lokln rovni a jak nastavit takovou lokln vldu tak, aby si zskala podporu a dvru obyvatel a zrove zpsobila zven zjmu oban o podlen se na rozhodovn o otzkch, kter se jich tkaj. Ihned po vlce byly v obou entitch pijaty zkony o samosprv, ty ale bohuel neodpovdaly modernmu evropskmu standardu. Pestoe samosprvy byly postupn ustavovny, prvn a institucionln rmec pro tento proces byl neadekvtn. Napt mezi obma entitami, a mezi obma vi sttu Bosny a Hercegoviny, dominujc prvek v povlenm obdob, zdrelo zzen efektivnho systmu loklnch samosprv v Bosn. Federace BiH je rozdlena na kantony, kterm byla piznna moc v klovch politickch oblastech jako je vzdln, politika rozpotu a regionln plnovn. Federln struktura vylepila pleitosti rozvoje jednotek samosprvy finann autonomi. V Republice srpske byly kvli siln centralizaci podmnky pro zskn samosprvn autonomie mn pzniv. Co se tk lidskch prv a ochrany minorit, bosensk samosprva pinesla urit vsledky. Bohuel vak selhv v oblasti nvratu uprchlk a ve vci prva minoritnch komunit na rovnou reprezentaci. V nkterch samosprvnch zemnch celcch s poetn pevahou jedn urit komunity jsou minority v administrativnch orgnech zastoupeny pouze 1 2 %. I ve Federaci i v Republice srbsk nbor na uvolnn msta stle podlh pslunosti k majoritnmu etniku. Pokud se tento trend nezlom, hroz, e rozdlen etnik, kter bylo ustaveno bhem vlky, se stane dlouhodobou zleitost.

37

Aby bylo dosaeno zlepen v oblastech pracovnho trhu, nezamstnanosti, veejnch slueb, mstn infrastruktury, funknch loklnch instituc, efektivity regionlnho procesu plnovn a kvality ivota v mstnch komunitch, dodrovn lidskch prv a ochrany ivotnho prosted, samosprva mus projt radikln reformou. Tato reforma se mus zamit na 3 segmenty: 1. Reforma legislativn a normativn dimenze mstnch samosprv.

Tento segment se vztahuje primrn k zmnm stavn garantovanch pravomoc mstn samosprvy. Ve Federaci veel v z 2004 v platnost stavn dodatek, kter vrazn vylepil prvn podklad pro rozvoj samosprvy. V Republice srbsk byla podobn legislativn prava v roce 2004 navrena, nicmn ne pijata. Nvrh zahrnoval zvazek proporcionln reprezentace vech etnickch skupin v samosprvnch orgnech v zvislosti na jejich rozloen nap teritoriem v pedvlenm obdob. Tak uvd, e pedseda a mstopedseda samosprvy nesmj patit ke stejn etnick skupin. Problmem je kompatibilita obou nvrh. Zatmco ve Federaci me bt za autonomn jednotku povaovna pouze obec pesahujc v potu 10.000 obyvatel, v Republice srbsk autonomn status me dostat jakkoli urbnn oblast tvoc koherentn geografickou, sociln, ekonomickou a historickou jednotku. Spolenm prvkem se zd bt zvazek zabvat se jakoukoli veejnou zleitost, kter nespad pod kompetenci jin instituce, pravomoci pedsedy jednotky, oprvnn k spravovn mstnho rozpotu a majetku samosprvnho celku. Dleitm faktorem je pm volba zastupitel (poprv provedena v prosinci 2004), dleit pro rozvoj demokracie. 2. Funkn reforma mstnch autorit rst vkonnosti v zjmu

zlepen kvality veejnch slueb apod. Tento segment se zamuje na zlepovn kvality poskytovanch veejnch slueb mstnmi autoritami samosprvnmi podniky. Zahrnuje rozvoj a drbu lokln infrastruktury, jako silnic, vody a odpadu, energi apod. Kvalita ivota obyvatel v rmci komunity zvis ve velk me na modernizaci administrativy. Oban se doaduj lepch slueb, fungujc hromadn dopravy, drby silnic a infrastruktury v komunitch a sdlitch, vybaven koly a spolehlivj zdravotn sluby. Pro

38

zlepen ve vech oblastech je nutn podpoit prvek soute, kdy mstn autority vybraj nevhodnj poskytovatele slueb, piem plat pravidlo m ir konkurence, tm vy kvalita. Reforma administrativy zahrnuje tak pijet odbornk na posty v samosprvnch adech. Modern informan technologie a potaov administrativn systm jsou obzvlt dleit, napklad pro harmonizaci administrativnch systm v jednotlivch entitch. Dle je poteba tvr een financovn ve form levnch pjek na povlenou obnovu mst a plnovn regionu, rekonstrukci obydl, ochranu ivotnho prosted, zkladn sluby a tak napklad pro vybudovn zazen pro trven volnho asu (sport, umn). 3. Teritoriln reorganizace samosprvnch celk.

Po vlce mrn vzrostl poet samosprvnch celk, z 109 na 146, nicmn tento fakt byl dn snahou o etnickou homogenizaci nkterch zem. V souasnosti existuj propastn rozdly mezi jednotlivmi celky v ohledu na jejich populaci, rozlohu, pstup k prodnm zdrojm a ekonomickou vkonnost. Zkuenost jinch povlench oblast ukzala, e reformy pro zven efektivity lokln administrativy musej bt provdny paraleln s teritoriln reorganizac samosprvnch celk. Je pochopiteln, e oban nechtj t v oblastech tak chudch, e nemohou pijateln dostt svmu posln rozvjet a udrovat infrastrukturu, kter je nezbytn k uspokojen zkladnch poteb obyvatel. Spoleensk rozvoj tak tvo nov sociln a ekonomick stav, vede k poteb dalch koloni a vzniku novch lidskch poteb. Teritoriln reorganizace proto mus bt dynamick a pln vzt v potaz politick, demografick, sociologick, ekonomick a prvn faktory. Mus bt provedena v kooperaci vld a ad kanton a entit. Mus odret poteby a zjmy mstnho obyvatelstva a bt v souladu s vl politickch stran, mstnch autorit a shromdn. Klovm je pitom konsensus.45 Ve vci mstnch samosprv byl zaznamenn znan pokrok v normativnm a legislativnm segmentu reformy a sil ve funkcionlnm segmentu ve vztahu k modernizaci a reorganizaci struktur a procedur. Tet segment reformy, kter se tk teritoriln reorganizace, se zd bt nejproblematitjm a nejcitlivjm. Pokud m Bosna zjem na tom ustavit ivotaschopn komunity odpovdajc standardm
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 215 229.
45

39

Evropsk unie, reorganizace lokln sprvy neme bt oddalovna tak, jako tomu bylo v poslednch letech. Rozvoj mstnch samosprv v Bosn mus bt podporovna autoritami na sttn rovni, nrodn vlda by na nm mla aktivn podlet. Bosent politikov vak musej pochopit, e v tomto ppad, pokud m mt proces efekt do budoucna, nesta pouze na administrativn rovni vyhovt normm Evropsk unie. Na lokln rovni jsou to oban, kte vytvej vztahy mezi jednotlivmi komunitami, je tedy teba zajistit, aby byli ochotni aktivn se zajmat a zasahovat do rozhodovacho procesu, protoe prv takov pstup podporuje pslib trval demokracie, V tomto smyslu pak m reforma a podpora mstn samosprvy dvoj pozitivn vliv jednak na ustavovn obansk spolenosti, jednak na budovn sttu.46

7. Ekonomika
Po vlce bylo teba nastartovat co nejrychleji obnovu a rst ekonomiky. S vraznou mezinrodn pomoc se potalo, e bude co nejdve zaveden velk poet reforem, kter umon odrazit se ode dna, kam se v prbhu vlky bosensk ekonomika dostala. Velkm petrvvajcm problmem ve stt ovem zstala nesnenlivost mezi jednotlivmi etnickmi skupinami, jejich kooperace a dohody ohledn politickch a ekonomickch reforem byly nezbytn. Zejmna bosent Srbov jev pramalou ochotu spolupracovat, pestoe jejich hlas je pro rozvoj spolenho sttu stejn dleit jako hlas ostatnch skupin. Vzhledem ke ztenm podmnkm procesu rozhodovn bylo nezbytn pijmout pomoc jednotlivch stt a nadnrodnch organizac na del as, ne bylo dosud v povlench oblastech obvykl. Stle nen pln jist, e je Bosna pipravena stt na vlastnch nohch bez dozoru dalch politickch entit. Zaznla ji kritika, e mezinrodn komunita zanechala Bosnu s nereformovanou ekonomikou, politikou a zastaralmi politickmi strukturami, tedy implementovala Daytonskou mrovou dohodu jen poloviat a

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 23 24.

46

40

s nevalnm vsledkem. Pes rozshlost obdob, po kter mezinrodn komunita v Bosn setrvala, bylo podle nkterch nzor teba jeho trvn prodlouit. Vznamnm ekonomickm krokem po vlce bylo bezpochyby oiven Centrln banky Bosny a Hercegoviny jako nstroje nezbytnch ekonomickch reforem v zemi. Zapoaly prce na zaveden spolen celobosensk mny, co bylo pomrn sloit kvli a) existenci t rznch mn pouvanch v Bosn jugoslvskch dinr, chorvatskch kun a bosenskch dinr (nmeckch marek), b) vztahm, kter panovaly mezi jednotlivmi etniky. Toto rozdlen nzorn dokazovalo, v jak katastroflnm stavu se sttn politick a hospodsk struktury po vlce nachzely, v podstat v rmci jednoho sttu existovaly ti vzjemn nepropojen hospodsk celky. Teprve v roce 1998 bylo titno a uvedeno do obhu nov oficiln celosttn platidlo konvertibiln marka. Jej vhodou byla stabilita a nejdve pm zvislost na kurzu nmeck marky pomrem 1:1, pozdji na euru 2:1. Novou mnu nejprve pouvali pouze Bosci, ostatn etnika se stle nechtla vzdt platidel svch nrodnch zem, nicmn ekonomick situace, zejmna siln inflace, je brzy pinutila novou mnu pijmout za svou.47 Povlen obdob v Bosn a Hercegovin bylo poznamenno znanm potem dlicch lini konfliktu v rmci bosensk spolenosti. Krom napt mezi Bosky, Chorvaty a bosenskmi Srby, jejich pslunost k nrodnm identitm bylo vyjdeno zejmna ve spojen s nboenstvm, ke ktermu se hlsili, se objevily dal konfliktn linie mezi uprchlky, kte se po vlce vraceli na msta, odkud odeli, a mstnm obyvatelstvem, mezi mstskm a venkovskm obyvatelstvem, mezi zamstnanmi a tmi, kte nemli monost prci nalzt. Mra nezamstnanosti v roce 1996 dosahovala a 72.5%!48 Nepzniv ekonomick situace mla za nsledek jet vy inklinaci obyvatelstva hlasovat ve volbch pro nacionalistick strany, kter ji mly vysokou podporu v zvislosti na nrodnostnm rozvrstven, kter v zemi souasn existovalo. Bylo dleit pokusit se co nejdve obnovit a stabilizovat uritou rove ekonomickho rozvoje. Vlka ve svch dsledcch zniila pes 80% pvodnho zemskho prmyslu a znan sti infrastruktury. Klov oblasti ekonomiky byly
47 48

Hladk J.: Bosensk otzka 19. a 20. stolet, str. 303 304. Fink Hafner, D., Haek, M. (eds.): Demokratini prehodi II., str. 272.

41

ochromeny a velk st produkt, v jejich vrob byla zem sobstan, se po vlce musela zat importovat. Krtce po vlce se zdlo, e ekonomika rozkvt, nicmn to byl jen krtkodob dsledek sil mezinrodnch program rozvojov pomoci a poadavku trhu s pracovn silou, kter prosazovaly velk mezinrodn organizace. Ekonomick rst poklesl, jakmile poklesl poet ptomnch mezinrodnch subjekt a organizace rozvojov pomoci pestaly zemi podporovat. V roce 2004 byla zem peklasifikovna z povlen na tranzitn, nicmn na zklad indexu ekonomick, politick a sociln stability Bosna stle zaostv za ostatnmi jihovchodn evropskmi stty. Ve stejnm roce hrub nrodn produkt doshl kolem 60% sv pedvlen hodnoty, piem nejvznamnjm pilem bosensk ekonomiky je stle zemdlsk vroba. V zemi stle chyb zahranin investoi, potebn kapitl a vhodn nabdka pracovnch mst. Oficiln mra nezamstnanosti dosahuje 42%, odhaduje se vak, e neoficiln je tento poet jet daleko vy. Podle przkum jsou nezamstnanost pitom postihnuty z jedn tetiny lid mlad 27 let a ze dvou tetin mlad 35 let, co dokazuje, e ekonomick situace m nejvy dopad na mlad dospl, kte prv vstupuj do pracovn-ekonomickho procesu, co s sebou nese dal zvan dsledky, jako napklad prci v rmci edho nebo ernho trhu, ppadn pesdlovn mladch do zem s vy perspektivou vhodnho zamstnn. Pro zemi je upevnn a neustl zlepovn ekonomick situace nejzsadnj podmnkou a nejdleitj vzvou souasnosti. Dopad mezinrodn intervence do bosensk ekonomiky ji byl popsn, analyzovn a zhodnocen. Mezi nejvt nedostatky bylo zaazeno minimum spoluprce a stynch bod v postupech jednotlivch zem, kter se snaily pomoct a zaostalost ekonomicko politickho sektoru. Pestoe Bosna obdrela daleko vy finann stku na pomoc rozvoje povlen ekonomiky, vsledky nejsou odpovdajc. Za nedostaten podporovan je povaovn rozvoj privtnho sektoru, proces privatizace v zemi nedopadl v souladu s oekvnm a daov niky a korupce stle zstvaj zvanm problmem bosensk ekonomiky. Situace je nadle ztovna tak nedostatkem koordinace a demokratickho plnovn bosenskch pedstavitel, kte neuspli ve snaze dohodnout se na souvislm postupu v tto zleitosti.

42

Bosensk spolenost mus pekonat problmy spojen s strukturln ekonomickm ddictvm plynoucm jednak z pedvlen minulosti Titova systmu socialistickho self managementu, kter byl, narozdl od plnovn ekonomiky v SSSR, zaloen na decentralizaci, a jednotliv organizace si sv cle plnovaly a splovaly samy, jednak na ddictv vlky jako takov. Jugoslvsk systm zpsobil, e dleit veejn funkce byly pipsny irok kle nezvislch instituc. Tm tak zmtl dlic linie mezi veejnou a privtn sfrou, asto kumulujc vrobu, jej dodrovn a plnovn pod jedny ruce. V dsledku nezvisl instituce formovaly sv vlastn zjmy, kter se dostvaly do rozporu s veejnm zjmem. Stt mohl stle mn kontrolovat vyuvn veejnch zdroj a vsledkem bylo postaven sttu do role prostednka. Tento systm pak v mnoha bosenskch spolenostech petrval, jako urit hybridn, polo veejn instituce. Pro jasn vymezen charakteru konkrtnch instituc by bylo poteba navrcen jejich ovldn do rukou volen vldy a demonstrace jej odpovdnosti za vyuvn veejnch zdroj. Generln je pak teba urit hranici mezi veejnou a privtn sfrou. Je bohuel v dnen dob bnou prax, e veejn a polo - veejn instituce se stle pevn dr svch privilegi, umouj pltvn veejnmi zdroji a padek veejnch slueb, zatmco odsouvaj dleit rozhodnut, dluhy a problmy do budoucnosti. Je otzka, jak me vlda zvit svou efektivitu bez dramatickho nrstu spoteby veejnch zdroj, co by bylo v bosenskm ppad potebn. Pro dobr vstupy je nutn vypodat se s odkazem minulosti a vyeit ekonomick rozvoj zem. Aby se zlepila prce bosensk vldy, je nutn zmnit zkladn premisy politiky. Je teba vst oteven dialog o tom, co se s bosenskou ekonomikou skuten dje a nalzt ochotu uznat strukturn ddictv pedvlenho nastaven rozvoje. Je tak teba, aby se vytvoila siln obansk spolenost, kter by byla schopna potlait proces budovn sttu dopedu: obyvatel by mli poadovat, aby vlda odpovdala na jejich problmy a nov vznikajc zjmov skupiny by se mly nauit vit tomu, e m smysl prosazovat jejich zjmy v rmci politickho systmu. Ze veho nejdleitj vak je, aby se bosensk spolenost a jej politick a

43

intelektuln elity navdy zbavily thnut k autoritarismu, co je tak petrvvajcm odkazem pedvlen spolenosti.49 V souasnosti ekonomick situace vypad nepli pzniv. Podmnky, kter by mla splovat vldn sloka, jej vlastnosti a schopnosti, kter jsou mezinrodn stanoveny jako nezbytn pro efektivn, demokratick systm vldnut (tedy i v ekonomickm poli), v Bosn absolutn schzej. a) Mnoho vznamnch spoleenskch skupin, zejmna chud a

venkovsk populace, nemaj pleitost ovlivnit veejnou politiku a vldn praxi. b) Veejn politika v klovch oblastech rozvoje (prmysl,

venkov, sociln pole) znemouje investice soukromho sektoru a vyvj pramalou snahu podpoit potebn rst pro redukci chudoby. c) Model veejnch vdaj nen naklonn chudm; naopak je

znateln sestupn ve prospch privilegovanch skupin a oblastem s vysokou koncentrac sttnch ednk. d) Objektivn a spravedliv a univerzln zabezpeen efektivnch

zkladnch slueb se zd bt nekonen vzdlen. Vzhledem k faktu, e vechny klov vlastnosti chyb, vlda v Bosn zejm nen schopna najt efektivn een sociln a ekonomick krize, kter se tak dle rozvj. Nedostatek tto schopnosti pedstavuje hlavn hrozbu projektu budovn bosenskho sttu. Vechny oblasti politiky, kterou bosensk vlda nen schopna implementovat, jsou zsadn pro dal vvoj Bosny.50

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 9 13. 50 Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 91.

49

44

8. Obansk spolenost
8.1 Uprchlci

Vichni uprchlci a pesdlenci maj prvo svobodn se navrtit do msta svho pvodu. Maj prvo na navrcen svho majetku, o kter pili v dsledku vlenho stavu od roku 1991 a kompenzaci v ppad, e jim majetek vrcen bt neme. (Daytonsk mrov smlouva, ploha 7, lnek I, 1; OHR 1995)51

Jednm z nejvznanjch problm v novodob povlen historii Bosny je nvrat uprchlk do zem. V prbhu vlky byly pes dva miliony lid nuceny odejt a opustit sv domovy. Z tm t tvrtin se z nich stali uprchlci, roztroueni v mnoha zemch pevn Evropy, ale tak v USA, Kanad a Austrlii. Zhruba milion lid musely zmnit sv psobit tak v rmci Bosny. Vlka mla na Bosnu z demografickho hlediska velmi dramatick dopad. Tm dn zem nezstalo nedoteno, etnick skladba obyvatelstva se v jednotlivch stech vrazn promnila. V prvnch letech po vlce se mezinrodn komunita snaila doshnout toho, aby se kad jednotlivec vrtil do msta, ze kterho bhem vlky odeel, aby doshla implementace princip Daytonsk dohody. Speciln draz byl pitom kladen na navrcen pslunk meninovho etnika/nrodnosti do msta, odkud uprchli. Mezinrodn komunita se tak snaila deklarovat touto nestupnost, e nehodl trpt jakkoli rozdlovn a reorganizaci Bosny na zklad etnickch kritri, kter byla ustanovena v dob vlky. Jej sil vak ztroskotalo na pramal spoluprci s mstnmi komunitami a na faktu, e jen velmi nzk poet lid se rozhodl jt zpt a t ve oblasti, ve kter by tvoili etnickou minoritu. Bylo tak dokzno, e multietnick spolenosti nelze doshnout kresbou na papr a obyejnmi oznmenmi byrokratick mainrie. Pestoe by mohly vzejt nmitky, e Bosna se zan stavt podle nvrh srbskch, chorvatskch a bosenskch vlench dikttor, bylo teba uznat, e obnoven etnick mapy podle

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 108.

51

45

pedvlenho stavu jednodue nelze uskutenit. Tko me vlda pinutit jednotlivce vrtit se do mst, e kterch odeel proto, e se v nich nectil bezpen a kde nevid vlastn perspektivu, jen proto, aby bylo dosaeno politickch cl. Pokud vbec existoval stt, kter by se mohl nazvat multietnick i multikulturn Bosna, ped vlkou, jeho zptn rekonstrukce do pvodnho stavu je prakticky nemon. Proto byla pijata nov opaten, kter zajiovala jedinci svobodnou volbu, zda se do pvodn oblasti vrt, i ne, a pokud si vybral druhou monost, penos hodnoty jeho majetku zanechanho v kraji na nov msto. Podle statistik z roku 2004 se i pes tyto nroky pes 300.000 lid vrtilo do oblasti, kde nyn tvo etnickou minoritu. Vce ne milion uprchlk se vrtilo do msta, odkud byli vyhnn, nebo z nj odeli bhem vlky. Otzkou je, zda tento jev nepovede k dalm re-migracm. Bylo zpozorovno, e po nvratu velkho potu pslunk minority do za vlky tzv. etnicky vyitnch zem se zcela zmnily etnick vztahy a byla zmrnna dominance zastnc tvrdch lini. Modelem vtiny bosenskch mst je vak skoro 90% pevaha jedn z etnickch skupin. Na venkov se etnick minority vracely astji, nicmn podle nkterch vzkum ne zcela z vlastn vle, nbr pro nedostatek jinch monost. Z toho dvodu tento nvrat do pvodnch oblast nemus zstat trvale, pro bezpenostn problmy v podob tlaku ze strany vtinovho obyvatelstva a nemonost uspokojit by jen zkladn lidsk poteby je mon, e dojde k dalmu putovn zejmna minoritnho obyvatelstva.52 Pro velkou st lid, kte se navrtili do venkovskch region zniench vlkou, mly obtn podmnky kadodennho ivota a absence vyhldky na lep ekonomickou situaci, ne kter elili, vn vliv na jejich psychick zdrav, kter u tak bylo ponien bolestnmi vzpomnkami a pocitem nedostaten vlastn bezpenosti. Mnoho rodin se vrtilo do mst, kde zaily zneuvn lidskch prv. Byly konfrontovny se vzpomnkami na tbory, ve kterch byly dreny i nov objevily masov hroby, co vedlo v mnoha ppadech k dal traumatizaci. Ke stresu se dle pidvaly faktory jako monost setkat se s nktermi jednotlivci, kte zpsobili utrpen.

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 14 16, 107 115.

52

46

Problm bezpenosti navrtilc se vyznaoval vysokou prioritou, ale bohuel dosud nebyl adekvtn vyeen. Nkter oblasti jsou stle siln zaminovny, velk st jich nebyla vyitna. V nkterch ppadech byly dokonce poloeny nov miny, kter byly zameny na odstraen tch, kte by se chtli navrtit do msta svho pvodu, zvlt ve vchodn sti Bosny. Navrtilci byli tak asto vystaveni nsilnm tokm. Nen divu, e navrtilci nerespektuj policejn sloky jako garanci bezpenosti a ochrany. Pro mnoh z nich naopak policie pedstavuje dal zdroj nejistoty. Byla snaha eit problm integrac bosenskch pslunk do policie Republiky Srpske, nicmn jejmi leny byli tak lid, kte byli rozpoznni jako vlen zloinci i organiztoi etnicky motivovanho vypuzovn. Ti po vlce vytvoili organizace mafinskho typu s vlivem na vldn sloky. Lid, kte se vrtili do svch domov v etnicky smench oblastech, el neustlmu psychickmu stresu. Mnoz se boj o svou bezpenost i dokonce o svj ivot. Pes neuten podmnky, jim mus obyvatel Bosny elit, sousedsk vztahy v jednotlivch oblastech se ukazuj jako relativn dobe fungujc, tak v etnicky smench komunitch. Daleko vtm problmem ne takov vztahy, pokud pomineme monost stetu s nkterm z vlench kriminlnk, je svvoln nakldn a trn navrcench autoritami, kter znovu usdlen nejen nezlehuj, ale jet daleko vce ztuj. Administrativn poadavky, kter jsou na takovho lovka kladeny, vysoce pesahuj jeho monosti v souasn situaci. Dle musej elit kadodenn diskriminaci v zvislosti na jazykovch znalostech nebo pouvn nboenskch symbol. V Republice srpske dle ostatn etnika snej pouvn srbsk vlajky a srbskch nrodnch symbol. Jsou zde slaveny pouze ortodoxn svtky, zatmco na muslimsk zvyky nen brn nejmen ohled. Rozvoj blich kontakt mezi bosenskmi Srby a Bosky je stle brzdn strachem a pedsudky na obou stranch, take jejich vzjemn vztah neme bt ani nazvn vztahem mezi komunitami, ale spe trpnou koexistenc. Odbornci tvrd, e by pomohlo hovoit o minulosti, aby bylo mon mluvit o budoucnosti, k tomu vak je teba ujt jet dlouhou cestu, ne budou ob strany schopn dialogu bez emoc,

47

kter by znovu rozproudily konflikt. V souasnosti nen pli ance, e by dolo ke smen etnik.53 Monika Kleck v zvislosti na situaci, kterou Bosna prochz, nartv podmnky pro spn proces nvratu uprchlk a zajitn jejich bezpenosti a integrace54: 1. Klovou podmnkou je systematick organizace a koordinace

procesu povlen rekonstrukce. Je nezbytn kompletn rekonstruovat jednotky loklnch komunit vystavt infrastrukturu a nov sdla. Musej bt zzeny a reformovny paraleln psycho-sociln sluby, iniciativy a bezpenostn sektor. Dritel kapitlu se musej aktivn podlet na plnovn a rekonstrukci spolenosti. Draz je kladen tak na zapojen en. 2. eny by mly bt zapojeny do organizanch struktur, formovat

sv priority a zskat podporu. Ml by bt brn zetel na jejich specifick zjmy ohledn bezpenosti. Mstn infrastruktura by mla tak brt ohled na jejich poteby. 3. Fyzick bezpenost a ochrana by mla bt na mstn rovni

zajitna a navrtilci musej bt efektivn chrnni proti tokm. Jakkoli toky musej bt ihned adekvtn eeny, nsilnc pedni spravedlnosti. Jistm eenm je tak ustaven multietnickch bezpenostnch sloek (policie), kter by se zamily na postih etnickch zloin. Je teba, aby lokln komunita spolupracovala s mezinrodn ve vci vyhledvn a trestn vlench zloinc, a tm zajistila nejen bezpenost, ale tak psychickou levu navrcench uprchlk. Nutnost je dohled nad dodrovnm lidskch prv. 4. Pro pomoc v procesu smiovn se s bolestnmi vzpomnkami

na vlku by ml bt k dispozici kolen personl. Obyvatel by mli zskat bezplatn pstup k psychologickm slubm a pomoc expert pi vyrovnvn se s minulost. Stresovou situac je bezesporu nvrat do msta

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 116 118. 54 Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 119 121.

53

48

domova ped vlkou, vem navrtilcm, a u ze zahrani i v rmci zem, by mla bt poskytnuta podpora. 5. Potenciln navrtilci potebuj zruku bezpenho ubytovn

na pijateln rovni po dobu, ne je jejich domov znovu vystavn. Je to jedin mon zpsob, jak je ujistit, e nestrv dlouhou dobu ivotem bezdomovc a vysthovanch. 6. V procesu rekonstrukce mus bt vedle stavby dom kladen

draz tak na vstavbu kol. Je to nezbytn pro nastaven vzdlvacch program, kter jsou pizpsobeny potebm navrcench. 7. Soust programu podporujcho rekonstrukci a nvrat mus

bt tak clen prce odbornk s komunitou na budovn schopnosti individulnho zvldn a pedchzen konfliktm. 8. Komunita navrtilc mus mt demokratickou strukturu.

Nezvisl pozorovn mezinrodnmi slokami me bt v tomto ppad npomocn. Mly by se ujistit, e obecn leaderov maj demokratickou legitimitu a jsou nstrojem dn a efektivn kontroly. Mla by bt zajitna lokln autonomie a lid by se mli podlet na prosazovn zjm. Znovu je zdraznna participace en. Vem aspektm povlen rekonstrukce by ml bt pikldn stejn, a to znan, draz. Jedin tak je mon zajistit, e intervence pispj k spnmu procesu nvratu obyvatel do pvodnch oblast vlkou znienho regionu.

8.2 Nevldn organizace

Pestoe stle hroz, e bosensk pokrok smrem k evropskm standardm ohledn vldnut a politickch reforem me bt potenciln maen politickmi radikly, je teba, aby mezinrodn komunita hledala v zemi nov partnery, prostednictvm jich by mohla vyvjet ntlak na strany a jednotlivce. Tmito partnery by mohl bt nevldn sektor, zejmna ty organizace, kter se vnuj rozvoji obansk spolenosti. Bosna potebuje aktivn obansko spoleensk sektor, kter by byl sponzorovn loklnmi drci a aktivisty. Takov sektor by pak mohl klst poadavky

49

v rmci vznamnho vlivu na mstn politiku a tlait Bosnu po cest k evropsk integraci. V souasnosti jsou bohuel kvli nedostatky mstnch ekonomickch zdroj a zaitm kulturnm pedsudkm jakkoli snahy obansko spoleenskho sektoru marginalizovny a zastnny vtmi mezinrodnmi vldnmi i nevldnmi organizacemi. Ped vlkou obansk spolenost v Bosn tm neexistovala. Po roce 1989, jet ne zaala vlka, se zaaly rozvjet nkter nevldn organizace, nkter dokonce podporovan politickmi stranami. Ne vechny vak sledovaly cl emancipovat se. Od vlky Bosna el jevu, kter je pozorovn v mnoha povlench oblastech: poet nevldnch organizac rapidn roste, a u jako iniciativa lokln i mezinrodn komunity. U bhem vlky zaaly na zem Bosny pracovat poetn mezinrodn nevldn organizace a koncept obansk spolenosti zskal nebvalou popularitu. Bhem deseti let od zatku vlky bylo registrovno pes osm tisc humanitrnch organizac v Bosn a pes ticet tisc projekt zamench na oblasti jako demokratizace, lidsk prva, prva en, prce pro mlad interkulturn dialog, politick vzdlvn, ivotn prosted a konfliktn management. Lokln organizace byly tm vhradn zvisl na financovn ze zahrani. Znan diskutovn byl tak problm nevldnho sektoru, kter spoval ve vytven umlch fragmentovanch spolenost stojcch na nepli irok spoleensk zkladn, co mohlo podrvat proces budovn sttu. Bohuel ani nebylo zcela jasn, zda nevldn organizace dok jakmkoli zpsobem pispt k budovn smru mezi jednotlivmi skupinami. Faktem ovem je, e nevldn organizace se staly hlavnm pilem budovn obansk spolenosti.55

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 16 19, 125.

55

50

V Bosn poskytovaly nevldn organizace adu slueb, kter jsou bn zajitny veejnm sektorem56: prvn pomoc a ochranu obanm ubytovn, transport a technick sluby ohroenm skupinm zdravotnick sluby psychosociln podporu a sluby traumatizovanm osobm ochranu a podporu enm ochranu dt ochranu a poradenstv pro obti vlky kolen ekonomicky aktivn skupiny zemdlsk poradenstv itn minovch oblast aj.

Mnoho nevldnch organizac v Bosn se zamilo na interetnick porozumn a spoluprci. Zatmco organizace vyvyuj sv spchy na tomto poli, nen zcela jasn, jestli jejich sil nese vsledky. V rmci pracovnch skupin spolupracuj pslunci rozdlnch etnik, nicmn dopad celosttnho rozsahu se zatm ned zmit. Bezpoet mstnch nevldnch organizac se soustedilo na sociln integraci marginalizovanch skupin. Konzervativn spolenost, chudoba a nedostatek interakc zabrauje nkterm skupinm v participaci na chodu spolenosti. Tyto skupiny zahrnuj osoby se zdravotnmi i psychologickmi problmy, handicapovan, veterny, homosexuly anebo eny, kter jsou postieny a traumatizovny vlkou a nsilm. Rzn mstn asociace a poboky mezinrodnch nevldnch organizac pracuj s mentln nemocnmi, fyzicky postienmi, s dtmi s vvojovmi i zdravotnmi poruchami, s narkomany. Dal organizace se angauj v boji proti drogm a kouen, nsil na ench apod. Nkter organizace dle hj prva nrodnostnch minorit (Rom, Slovinc, Nmc apod.)57

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 129. 57 Coles, K.: Democratic Designs: International Intervention and Electoral Practices in Postwar Bosna Hercegovina, str. 14, 34 a Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 130 131.

56

51

Je tk posoudit, zde v dnen dob meme mluvit o obansk spolenosti v Bosn. Existuje zde snad spe obansk sektor ne vyzrl obansk spolenost, pokud pojem chpeme na zklad charakteristiky zpadnch obanskch spolenost. Merkel a Lauth identifikuj est zkladnch funkc obansk spolenosti58: 1. zbrana proti sttnm zsahm do privtn sfry, a tedy zajitn

soukromho a spoleenskho prostoru 2. 3. monitoring a kontrola sttn moci podpora demokratick a participan socializace oban a

doplovn demokratick elity pro orgny rozhodovacho procesu sttu 4. oteven cest pro rozvoj, agregaci a artikulaci obecnch hodnot

a spoleenskch zjm mimo politick strany a parlament 5. pispvn k stavb mstn demokracie, co v ppad erstv

demokracie zaostv za budovnm demokracie nrodn 6. podpora pekrvn se lenstv v jednotlivch obanskch

skupinch a organizacch, iniciativch a hnutch za elem zlepen a pekonn zavedench spoleenskch konfliktnch lini Objevuj se ppady, kdy nevldn organizace napluj, nebo se sna naplovat, oekvn jejich podprc a pispvatel, ne aby reagovaly na skuten poteby ve spolenosti, m ztrc kontakt s lidem. Bylo by vak nesprvn dvat se na fenomn pouze negativn, ne vechny nevldn organizace jsou pouhou loutkou zahraninch agentur. Existujc obansk sektor alespo otevel prostor pro interkulturln a interetnick dialog a spoluprci, vyrostly projekty pro smen dvou bosenskch entit Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky Srpske. Prostor pro vzjemnou komunikaci by se nemohl vytvoit a rozvinout v rmci politickch struktur v Bosn, protoe ty byly velmi uzaven a organizovan mrn k linim etnickch stet. Obansk sektor napomohl formovn odlin kultury, kter je oteven k spoleenskm zmnm a rozvoji pluralistick spolenosti. Je ovem nesmrn nutn, aby se existujc veejn sektor dle rozvjel a doshl podoby obansk spolenosti, kter by byla schopna efektivn podpoit a zrove regulovat sttn strukturu. Mezinrodn komunita m proto ped sebou neustle kol podporovat
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 126
58

52

aktivity obanskho sektoru, zvlt ty, kter probhaj na neziskovm zkladu a zabvaj se lidskmi prvy, mrem a rozvojovmi otzkami i problmem znevhodnnch skupin ve spolenosti, jako jsou nap. eny, sta nebo naopak velmi mlad lid. Krom nevldnch organizac je vak tak teba brt v vahu dleitost dalch subjekt v obanskm sektoru, jakmi jsou nap. mdia anebo odborov svazy. Rozvoj odborovch svaz ukzal, e etnopolitick konfliktn linie nejsou sledovny pouze politickmi subjekty stranami a orgny sttn sprvy, ale tak obanskou spolenost. Vlka a rozdlen sttu na dv sti Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiky Srpske siln ovlivnily rozvoj odborovch svaz v Bosn. Po zmn reimu v roce 1990, shromaovala konfederace odborovch svaz 32 svaz, co znamen, e po deklaraci nezvislosti zahrnovala stejn poet svaz jako v dob, kdy Bosna jet byla jednou z republik formujc federativn Jugoslvii. Bhem vlky se vak konfederace rozttila, vtina svaz se rozpadla a z pvodnho stavu zstala pouze hrstka. Po vlce se zaaly objevovat nov odborov svazy. Na rozdl od pedvlen situace se vak ustavily dv konfederace, jedna v Republice srpske a druh ve Federaci, piem ob deklarovaly svou dleitost v kontrastu s opanou. V Republice srpske vzniklo 15 odborovch svaz, ve Federaci 23. Struktura byla tedy do jist mry obnovena, koprovala vak etnick rozpory v zemi. Problm odborovch svaz spoval v jejich neschopnosti anebo neochot jakkoli se podlet a privatizanm procesu, kter zem po vlce nastoupila, a svazy tak byly mlo nebo vbec do akce zapojeny. Rozdlen konfederac podle etnopolitickch konfliktnch lini tak nikterak nepispvalo k pozitivn zmn spoleenskho charakteru, kter byla pro kohabitaci etnik nezbytn. Jen velmi mlo svaz spolupracovalo nejen na odborov rovni, ale tak na rovni mezi-entitn. Teprve deset let po ukonen vlky dolo k dohod mezi konfederacemi Republiky srbsk a Federace o vytvoen jednotn konfederace pro ob entity zrove. Odborov svazy tedy nijak nezabrnily avak ani nijak nepisply k formovn pluralistick, demokratick a multikulturn spolenosti v Bosn. Mly by se vak v budoucnu zamit na een palivch ekonomickch otzek, jako je zabezpeen minimln sociln jistoty, zejmna dchod a podpory v nemoci, doshnout vy sociln

53

spravedlnosti, vytvoit efektivn pln pro redukci chudoby, snen nezamstnanosti zejmna mladch a projasnn ed ekonomiky.59

8.3 Mdia

V dob vlky v Bosn hrla mdia velmi vznamnou roli. Mnoho tiskovch kancel, redakc novin, rdi a televiznch stanic podporovalo roziovn propagandy, kritiku ostatnch skupin a naopak vyvyovn vlastn, m vrazn pisplo k rozhoen a dynamickmu rozvoji nsil. Spoleensk realita byla vysvtlovna na zklad etnickch lini. Vlen vdci byly schopn ovldnout mdia a umlet sv oponenty negativn kampan projektovanou konkrtnmi mdii. Veejnoprvn televize se stala prostedkem pro vlenou propagandu. Nedostatek pluralismu ve vlastnick struktue mdi a neptomnost jakkoli prvn zruky autonomie mdi poskytl monost, aby vysln bylo pizpsobeno pouze vli nacionalistickch leader. Bhem vlky byla mdia rdio a televize - rozdlena mezi ti etnick skupiny. Byly ustaveny ti oddlen mediln systmy v rmci Bosny: 1. RTV BiH (ped vlkou Rdio TV Sarajevo, soust

federlnho systmu v bval Jugoslvii) vyvjelo sil stt se oficilnm rdio a televiznm vyslnm v zemi. Ve skutenosti vak se zamovalo jen na st Bosny, zejmna na oblasti s majoritn populac Bosk. 2. V chorvatskm bosenskm regionu, znmm jako Herzeg

Bosna, byl systm zaloen na vysln chorvatsk televize pmo z Chorvatska. 3. Bosent Srbov pedevm pijmali vysln rdio a TV

program z nrodnho Srbska Po vlce bylo toto rozdlen hrozbou pro nov budovanou bosenskou spolenost, proto se jednm z hlavnch cl mezinrodn komunity stala reforma

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 16 19.

59

54

medilnho sektoru a zasvcen mdi veejnm slubm a vysln celosttnho charakteru.60 Proces transformace systmu mdi ve veejnoprvn vyslac sluby byl zapoat mezinrodn komunitou v roce 1996 a trv dodnes. Daytonsk mrov smlouva, kter je neformln povaovna za prvn stavu povlen Bosny, uznala svobodu mdi a prvo na informace jako zkladn lidsk prva. Jakkoli omezen i potlaen svobody mdi i informac je povaovno za hrub poruen tchto prv. Po vlce nebyly v Bosn vymyleny dn nov regulace, namsto toho bylo navzno na prvn principy medilnho sektoru vytvoen v dob bvalho socialistickho reimu, co uvolnilo pole psobnosti tendencm k jeho zneuit. Poet mdi, zejmna rdi a televiznch program, rapidn stoupl a za chaosu, kter v systmu zpsobil, vylo najevo, e regulace je nezbytn, zvlt proto, aby oban mli zajitn neomezen pstup k objektivnm informacm ped prvnmi svobodnmi volbami. Do ervna roku 1998, kdy byla zzena Komise pro nezvisl mdia, regulan funkci plnila Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop (OSCE). Hlavnm clem ohledn mediln sfry v dob voleb bylo zajistit, e mdia jsou ve shod s mezinrodnmi standardy a profesionln etikou. Bylo teba vyeit akreditaci novin, zabezpeit svobodu jejich pohybu, kontrolovat reporty a zajistit, e se do mdi nedostanou projevy zamen na nenvist vi ostatnm etnikm. Mezinrodn komunita tak za elem propagace demokratickch a pluralistickch hodnot zavedla do zem irokou klu mezinrodnch vysln zprv. Pes snahu autorit Republiky srbsk tomu zamezit s odvolnm na pekroen pravomoc vymezench v Daytonsk mrov smlouv zaala v Bosn pracovat Komise pro nezvisl mdia. Jejm clem bylo dostat bosensk mdia na evropskou rove. Jej funkce a zodpovdnost byly dle definovny takto61: udlovn oprvnn k vysln (rdim a televizm) sprva a pidlovn frekvenc tvorba prvnch kritri pro vysln

Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 19 20. 61 Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 163.

60

55

V roce 2001 zaala v Bosn pracovat Agentura pro regulaci komunikac na zklad doporuen Evropsk rady s pravomoc vydvat licence pro vysln jednotlivm subjektm, urovat podmnky v rmci svobodnho slova a sankcionovat jejich nedodrovn. Jejm zzenm ztratila OSCE jakoukoli dal psobnost v tomto poli.62 Proces obnovy medilnch struktur stle nesmrn chaotick a prochz celou adou pekek, zejmna etnickopolitickch. Veejnoprvn vysln stle jet ek dlouh cesta k dosaen evropskho standardu. Pozitivn nicmn byla intervence mezinrodn komunity, kter se snaila zabrnit indoktrinace mdi nacionalistickmi ideologiemi, a alespo v tomto poli bylo dosaeno mrnho pokroku, kter ovem stle neme bt povaovn za dostaujc. Problmem je tak neschopnost udret ekonomicky v chodu nkter mdia, kter byla od potku podporovna mezinrodn iniciativou. Reforma mdi se nesetkala ani s velkm nadenm mstnch investor. Pitom aby se situace zmnila, je teba sil nejen mezinrodn komunity. Bosent politikov a autority nebyli schopni rozvinout demokratickou komunikaci s mdii a stle chyb pslun legislativn rmec, kter by postihoval mediln oblast. Analytikov vid pomoc v pelivm odbornm vykolen novin a tak ve zven celkov rovn vzdlanosti bosensk spolenosti tak, aby byla schopna kriticky hodnotit zprvy, kter prostednictvm mdi pijm, namsto pasivnmu konzumu informac nzk rovn. Pokud bude poptvka po vysok kvalit zprv a spolenost se nespokoj se stvajc rovn, bude nabdka muset naplnit oekvn pjemc.63

8.4 Crkve

Pevratn zmny v socio-ekonomick oblasti se staly jednm z klovch faktor vedoucch k vyosten nsilnost a konflikt v bval Jugoslvii a politick rozdly, kter vystoupily, ukonily uznvn prv menin a legalizovaly hranici mezi etniky. Krom tchto faktor hrly roli tak kulturn rozdly, jako napklad urbnn rurln rozdlen, nedostatek spoleensk soudrnosti a sdlench hodnot a snahy najt
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 158 183. 63 Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 19 20.
62

56

spolen prvky kolektivn identity. Vlen leadei byli schopn vystavt svou moc a sledovat sv vlastn zjmy konstrukc etnicko-nrodnostn ideologie a deklarac pslunosti k uritmu nboenstv. S podporou loajlnch pznivc v mediln sfe dokzali vyut nacionalistick ideologie a nrodn mytologii obklopujc zrod vlastnho nroda. Nzory padly na rodnou pdu dky rozen existenci stereotypnho vnmn rznch regionlnch, politickch a nboenskch tbor. Na vech stranch ptomnch v bosenskm konfliktu existovaly ped vlkou etno a kulturocentrick argumenty a vra ve fundamentln nadazenost vlastnho nboenstv. Nejvraznji byly vyjdeny srbskou stranou, kter se piklnla k mtu, e Srbov jsou nebesk nrod, tedy vyvolen. Islmsk deklarace byla takt zaloena na pedpokldan nadazenosti islmsk kultury nad svtskmi principy

spoleenskho podku. Chorvatt nacionalist vidli sami sebe jako autentick pedstavitele stedoevropsk kultury a civilizace a vnmali ostatn etnick skupiny jako barbarsk. Krom faktu, e vechny etnick skupiny propagovaly svou nadazenost, tak vyvolvaly siln obraz trpn diskriminace a fyzick hrozby, podepen historickmi mty a kolektivnm trauma. Napt mezi bosenskmi Srby, Chorvaty a Bosky bylo e vyjdeno jejich pslunost k jednotlivm nboenstvm ortodoxnmu a katolickmu kesanstv a islmu. Nboent fundamentalist existovali ve vech tech etnickch skupinch v Bosn, co mlo za nsledek v uritm smyslu nboenskou vlku, situaci, kter byla posilovna duchovnmi vdci na vech tech stranch. Mnoho historickch stereotyp a pedsudk bylo bhem vlky mohutn rozeno a pevn usazeno v myslch bosenskch obyvatel, co velmi znesnaduje rozvoj mrovch komunitnch vztah a fungovn povlenho du v Bosn. Nboenstv hrlo jednu z nejvznamnjch, pokud ne rovnou nejvznamnj lohu v bosenskm konfliktu. Po vlce se nevldn organizace s nboenskou pslunost a obansk skupiny snaily pispt ke zmrovn nsledk vlky tm, e poskytovaly humanitrn pomoc potebnm. Mezi n patily nejrznj mstn organizace, ale tak kesansk nevldn organizace ze zpadnch zem a mezinrodn muslimsk a pravoslavn nevldn organizace. Crkve a muslimsk komunita v Bosn neusply pi obracen organizac sprvnm smrem. Mnoho tchto organizac poskytovalo

57

humanitrn pomoc vhradn v rmci nboensk komunity, se kterou byly spjaty, co me bt tko povaovno za pnos ve vci inter-nboenskho dialogu. Aktivita komunit, skupin a jednotlivc me bt ovlivnna specifickmi hodnotami nboenstv, nicmn jejich prce by nemla bt zakotvena v nboensk identit. V ervnu 1997 v Sarajevu nboent leadei tyech komunit v Bosn katolick, muslimsk, pravoslavn a idovsk podepsali spolen Prohlen o sdlenm morlnm zvazku. Byl to prvn dokument svho typu na Balkn a byl povaovn za nositele vysok morln a politick hodnoty pro budoucnost. Dvodem byla pomal a neefektivn implementace princip Daytonsk mrov smlouvy. Bezprostedn po slavnostnm podepsn bylo oznmeno ustaven Inter-nboensk rady Bosny a Hercegoviny. V t dob byla celkov politick situace stle jet velmi kehk, dochzelo k mnoha incidentm jako nien dom a toky na navrtilce, bylo tedy nemon pouvat termn smen. Spolen prohlen volalo po trvalm mru zaloenm na pravd, spravedlnosti s bnm ivot, co znamenalo alespo krok smrem k smen. Za zmnku stoj asociace Abraham. Byla zaloena v beznu 1998 jako mstn iniciativa pevn studenty teologie a dalmi, kte se o nboenstv zajmaj, jako nezvisl, neziskov, nevldn organizace se zamenm na setkn a akci. Shromauje Kesany (ortodoxn i katolky), Muslimy a idy a tak, dle vlastnho popisu, vechny lidi dobr vle se zmrem podpoit proces smen v Bosn a Hercegovin skrze interkonfesijnho mrovho sil. Jejm clem je pivst obany Bosny k dialogu bez ohledu na pslunost k nboensk komunit, it toleranci a respekt ostatnch nboenstv a vzdlvat bosensk obyvatele vetn dt ve kolch v oblasti nboenstv. Bohuel, jako vtina loklnch nevldnch organizac, tak Abraham je zvisl na mezinrodnm financovn a podpoe, co ztuje rozvoj agendy smrem k mstnm potebm. Bosna a Hercegovina je definovna jako sekulrn stt, nboensk dogmata by nemla hrt dnou roli v procesu tvorby zkon a politiky sttu. Prolnut nboensk a etnick identity vystilo ve vyuvn nboenskch symbol pro nacionalistick ely. V nkterch ppadech toto dokonce vedlo k diskriminaci, napklad srbsk ortodoxn crkev v Republice srpske v minulosti veejn vyzvala

58

k exkluzi Chorvat a Bosk. Tyto snahy byly odstranny pravou stavy a zmnou zkona v roce 2002 a bylo zaznamenno, e formln dominance nboenskch instituc v poslednch letech poklesla. Tak jako tak nboensk instituce stle ovlivuj chod bosensk politiky. Ped volbami obvykle stoup angaovanost nboenskch leader, kte maj zjem na tom ovlivnit volie, aby dali svj hlas jednotlivm nacionalistickm stranm Srbska demokratska stranka jako zstupce bosenskch Srb, Stranka demokratske akcie jako zstupce Bosk a Hrvatska demokratska zajednica jako zstupce Chorvat. Mezinrodn analytikov dospli k nzoru, e prv zaryt fundamentalist patc k jednotlivm nboenskm komunitm jsou nejvt pekkou pro transformaci politiky a zsahy nboenskch idej do politiky psob dvoj efekt: za prv se etnicko nboensk skupiny vyvinuly v vznamn vlivn zjmov skupiny v bosenskm politickm diskurzu a asto zasahuj do politickho rozhodovn, za druh se fragmentarizovala politick agenda podle etnicko nacionlnch lini a tud proces etnick homogenizace neme bt nikdy spn ukonen. Pesto se d ct, e v Bosn bylo vyvinuto velik sil pro dosaen dialogu mezi ortodoxnmi, katolickmi, muslimskmi a idovskmi komunitami. Mnoho z tchto snah bylo vedeno mylenkou, e pes vechny rozdlnosti tchto nboenstv kesanstv, islm a idovsk nboenstv sdlej tyt podstatn hodnoty. sil bylo bohuel podstoupeno jen nkolika individui a nezahrnovalo cel komunity jako takov, ani nemlo vliv na ir spolenost. Tyto iniciativy tedy stle jet nemohou bt povaovny za soust inter nboenskho dialogu. I pes dlku asu, kter uplynul od konce vlky, Bosna stle jet mus ujt dlouho cestu k tomu, aby mr v zemi byl trval a ivotaschopn. Urovnn a smen je vc jednou, je vak poteba podstoupit dlouh proces budovn skutench vztah mezi jednotlivmi komunitami. Mezinrodn komunita se snaila rychle uspodat harmonick vyladn atmosfry mezi etniky, ustavit multietnickou a

multinboenskou toleranci, vyrovnn se s minulost a ozdravn vztah pro obnovu spoleenskch struktur a ivotnho stylu, nicmn obnoven neho, co ji dvno umelo, se j nepodailo. Pro Bosnu je jedinou monost pechod od jednoho ekonomickho a politickho systmu k jinmu, mus dojt k zcela novmu modelu

59

sociln soudrnosti. Z toho dvodu vlastn nedochz k obnov struktur, ale k vytven novch, piem je teba brt ve vnosti spravedlnost novho du v zvislosti na udlostech minulch. Usazen mrovch vztah v Bosn a vzjemn tolerance mezi komunitami nen mon, pokud se do procesu usmen nezapoj nboensk obce. Ty musej pizpsobit vztahy politick moci. Stt potebuje zruku politick plurality, stejn jako kostely, meity a synagogy reprezentuj nboenskou rozmanitost a zstvaj klovm aktrem obansk spolenosti.64

9. Mezinrodn komunita
9.1 EU, NATO

Bosna a Hercegovina se pomalu zan zaleovat mezi normln fungujc stty a jednat o ppadn integraci do nadnrodnch celk a organizac. Pes pokrok, kter byl v zemi od konce vlky uinn, je pijet v rmci podmnek instituc v souasnosti na rznch rovnch podle typu konkrtn instituce. Evropsk unie pro zem, kter prochzely tranzic z komunistickho v demokratick reim, krom podmnky politickho systmu zaloenho na zsadch demokracie vymezuje dal vlastnosti, kter zem mus naplovat, aby bylo mono uvaovat o jejich integraci v EU, tzv. Kodask kritria: a) stabiln instituce zaruujc demokracii, prvn stt, dodrovn lidskch prv, ctu k meninm a jejich ochranu; b) fungujc trn hospodstv a schopnost vyrovnat se s konkurennm tlakem a trnmi silami v Unii; c) schopnost plnit zvazky vyplvajc z lenstv, vetn podpory cl Unie. Mus mt veejnou sprvu, kter doke provdt a spravovat prvn pedpisy EU v praxi.65 Bosna, jako stt, kter, pestoe politicky relativn stabiln, nespluje zejmna ekonomick podmnky pro vstup do Evropsk unie. Nicmn zem byla pijata Radou Evropy, se kterou se dohodly na uritch aktech spoluprce, by zatm jen ve velmi zce vymezenm prostoru. Aspiruje tak na titul kandidtsk zem, kter je udlovn Evropskou uni tm
Fischer, M. (ed.): Peacebuilding and Civil Society in Bosna-Hercegovina; Ten Years after Dayton, str. 20 22. 65 http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_3/index_cs.htm
64

60

sttm, kter se reln pibliuj normm potebnm pro zalenn, a kterm EU poskytuje ztitu pi naplovn konench poadavk pro stn se plnoprvnm lenem EU. Bosna a Hercegovina je jednm z nejnovjch len PFP (the Partnership for Peace Partnerstv pro mr), pipojila se v prosinci 2006. V rmci tto st NATO a Bosna a Hercegovina rozvjej vzjemnou spoluprci se zamenm na demokratick, institucionln a stto-obrann reformy, ale tak praktickou spoluprci v dalch oblastech. Podmnky spoluprce Bosny s NATO jsou sestaveny v IPP (Individual Partnership Programme Program individulnho partnerstv). V souasnosti vyvjej IPAP (Individual Partnership Action Plan Pln akce individulnho partnerstv) pro rozen a prohlouben mon spoluprce s NATO. V dubnu 2008 byla Bosna a Hercegovina pizvna k Intenzivnmu pohovoru s NATO ohledn aspirac na lenstv v alianci a pbuznch reformch. Aliance hrla klovou roli v implementaci Daytonsk mrov smlouvy v BiH a v zabezpeen mru rozmstnm jednotek na zem BiH po dobu devti let, ne v prosinci 2004 pevzala dohled a zodpovdnost za rozvoj zem Evropsk unie. NATO stle udruje svou vojenskou zkladnu v Sarajevu za elem pomoci bosenskm institucm s reformami obrany sttu, protiteroristickmi akcemi, shromaovnm inteligence a zadrovnm podezelch z vlench zloin. Bosna a Hercegovina se nyn pokou najt cestu k naplnn Euro Atlantickch standard. Rozen jej spoluprce s NATO do znan mry zvis na ochot sttu pokraovat v procesu demokratickch, institucionlnch a obrannch reforem. Pedpokladem pro pln zalenn do NATO je absolutn spoluprce bosenskho soudnho systmu s ICTY.66 Bosna a Hercegovina je dle lenem OSN, OSCE, CEI (Central Europe Initiative Stedoevropsk iniciativa), OIC (Organization of Islamic Konference Organizace islmsk konference), SEECP (South Eastern Europe Cooperation Programm Program spoluprce jihovchodn Evropy) a AJI (Adriatic Joni Initiative Jadransko jnsk iniciativa).67

66 67

http://www.nato.int/issues/sfor/index.html Hladk, L.: Bosensk otzka v 19. a 20. stolet, str. 305.

61

10. Stabilizace nebo normalizace?

V tomto okamiku bychom mli mt maximum dosaitelnch informac pro to, abychom mohli zhodnotit, ve kter fzi povlen rekonstrukce se Bosna a Hercegovina nachz. Postupn se pozastavme nad vemi body, kter definuje O. Ramsbotham a kolektiv a pokusme se odpovdt, zda jednotliv kroky byly naplnny i ne.

10.1 Bezpenost Po intervenci: Mezinrodn jednotky kontroluj ozbrojen frakce: ano dolo k postupnmu odsunu vech militrnch a paramilitrnch jednotek JNA, srbsk armdy, chorvatsk armdy, dohled nad zem je vykonvn IFOR. Mezinrodn jednotky dohlej na demilitarizaci: ano mezinrodn jednotky vytvej demilitarizovan psmo na hranici entit. Dochz k demobilizaci: ano. Mezinrodn dohled na odchod vojsk a rehabilitaci: ano. Mezinrodn jednotky pomhaj ustavit nrodn armdu: na tuto otzku bohuel nelze jednoznan odpovdt. Armda na zem BiH existuje, patrn jde o organizaci bvalch armd muslimskho etnika a armdy Republiky srbsk, kter za vlky bojovala po boku armdy Srbska, nicmn dn vdeck literatura dostupn v esk republice a Slovinsku se o bosensk armd nezmiuje. Zapon se proces vyiovn minovch zem: ano, na tento bod byl kladen velk draz, nicmn a do souasnosti nelze tvrdit, e by proces byl spn zavren, o bezpenosti nkterch region Bosny lze stle pochybovat. Stabilizace: Nrodn ozbrojen sloky kontrolovan mstn vldou jsou silnj ne jednotky pvodnch odprc: bod nen ble specifikovn, je proto obtn urit, co pesn mli autoi teorie na mysli v konfliktu proti sob bojovaly nejrznj jednotky, vezmeme li v vahu souasnou armdu BiH, o kter nemme bli informace a pouze pedpokldme, e jde o spoluprci dvou pvodn zneptelench vojsk, majcch zkladnu na zem BiH, nen eeno, e by mohla bt silnj ne armdy Srbska a Chorvatska, kter se vlky astnily. Na druhou stranu by takov

62

spoluprce znamenala men pravdpodobnost propuknut vojenskho konfliktu mezi RS a FBiH. Normalizace: Politika je demilitarizovna: ano vle jednotlivch zjmovch stran nen prosazovna vojenskmi prostedky. Bezpenost spolenosti je zaruena: ano i ne nedochz k nsilnostem hromadnho charakteru na bzi etnickho konfliktu, kter zpsobil vypuknut vlky, trestn zkonk je dostaten vyvinut pro sankcionovn jakchkoli trestnch in, postupn ustavena sttn policie a ochrana bosenskch hranic, nicmn kriminalita v zemi je pomrn vysok, jej zvldn nedosahuje standardu evropskch stt. Konfliktn sloky jsou transformovny: ne pestoe bylo pijato mnostv zkon stavn rovn ohledn etnickho uspodn spolenosti a teoreticky spolenost poskytuje rmec pro spravedliv souit t etnik i ostatnch menin, prakticky rozdlen spolenosti na etnick bzi nevymizelo, stle existuje ve velmi siln me v myslch obyvatel Bosny a Hercegoviny. Pokud se zamme na volebn chovn oban, kte stle hlasuj na zklad etnick pslunosti pro nacionalistick strany, je evidentn, e v tomto ohledu bosensk spolenost uinila jen mal pokrok. Z hlediska bezpenosti meme ci, e Bosna a Hercegovina spn prola fzemi intervence a stabilizace a nachz se ve fzi normalizace.

10.2 Zkon a podek Po intervenci: Mezinrodn kontrola soud apod.: ano u bhem vlky dolo k ustaven ICTY v Haagu, kter dr absolutn kontrolu nad soudnmi procesy. Uvolnn vldy z kruhu organizovanho zloinu: ano dle zkona se kdokoli, kdo byl obvinn z vlench zloin, nesm napt uchzet o jakoukoli volenou i jmenovanou funkci. Je zahjen vcvik civiln policie: ano policie v zemi funguje, literatura se o n ovem nezmiuje. Zahjena propagace lidskch prv a stanoven trest za poruovn: ano probhaj procesy za poruovn lidskch prv v minulosti, je pijata deklarace lidskch prv jako soust stavnho podku, je dodejdnn stabiln

63

trestn prvn rmec vymezujc skutkovou podstatu trestnho inu poruovn lidskch prv. Stabilizace: Nestrann dohled domcch funkcion na zkladn podek dle prva: ano fungujc stavn soud, postupn pevzet funkc ICTY a zen vlastnch proces. Normalizace: Nepolitizovan jurisdikce a policie: ano. Respekt k prvm menin a jednotlivce: ano zakotveno v zkonu. Redukce organizovanho zloinu: ano i ne Bosna zavedla tvrd postihy kriminln innosti irho charakteru, nicmn v tomto poli stle jet nen pli spn, vysok korupce, kvli patn ekonomick situaci se pomrn dobe da ern a ed ekonomice. S ohledem na dimenzi zkonu a podku se piklnme k tvrzen, e se Bosna a Hercegovina nachz ve fzi normalizace.

10.3 Vlda Po intervenci: Mezinrodn dohled na pijet stavy: ano dochz pijet Daytonsk mrov smlouvy, kter je soust stavnho podku, pro ely novho nezvislho sttu BiH revidovna stava z roku 1974, v platnost vchzej takt stavy jednotlivch entit. Je zaruen demokratick charakter voleb apod.: ano - volby se konaj pod mezinrodnm dohledem, jejich organizace a prbh pevn vymezen stavou a zkony ni rovn. Prevence vydrn: ano. Omezen korupce: ano korupce pomrn znan omezena, ale stle jet dosahuje nadprmrnch hodnot. Stabilizace: Reprezentativn vlda: ano. Posun od koncentrace moci k jejmu rozdlen: ano rozdlen legislativy, exekutivy a jurisdikce, nespad pod jednostranick i autoritativn systm. Stabiln vztah mezi centrem a regiony: ano pesn vymezeny pravomoci na nrodn rovni, na rovni entit a na rovni loklnch samosprv. Normalizace: Pokojn pedvn moci na zklad vsledk demokratickch voleb: ano u moci se v nkterch lokalitch elity vystdaly bez problm. Rozvoj obansk

64

spolenosti: ano snaha o smen pvodnch konfliktnch skupin, smen crkv shora, reforma mdi jako prostedku svobodnho nezaujatho vyjadovn. Integrace loklnch zjm do nrodn politiky: ano objevuje se ada nevldnch organizac psobcch na zem Bosny a Hercegoviny, ir psobnost loklnch samosprv. Zamyslme li se nad fzemi povlen rekonstrukce v Bosn a Hercegovin z hlediska vldnch struktur, meme se piklonit k nzoru, e fze normalizace byla spn zavrena.

10.4 Ekonomika Po intervenci: Poskytovn humanitrn pomoci mezinrodn komunitou: ano. Obnoven zkladnch slueb: ano zorganizovna oprava silnic, rekonstrukce budov, obnoveny dodvky vody a elektiny. Zamezen erpn movitost sabotrm: ano po sloitm procesu se nakonec podailo vtinu prostedk poskytnutch mezinrodn komunitou dopravit do oblast, na kter byly pspvky ureny, by ztrtovost byla zejmna ze zatku znan. Stabilizace: Formln ekonomika pin vld dostaujc vnos pro poskytnut zkladnch slueb: ne Bosna pat k jedn z nejchudch zem v Evrop, jej produkce stle jet nen schopna pokrt poteby vech oban, z nich velk st ije pod hranic chudoby. Monost znovu-zamstnat bval bojovnky: ne nezamstnanost v Bosn dosahuje kritickch hodnot, nen dostatek pracovnch pleitost pro jakoukoli rove vzdlanosti, dochz k brain-drainu. Vyhldky na zlepen v budoucnosti (nap. vy zamstnanost): ne - ekonomika Bosny nenese pli pozitivn prognzu, ekonomick pokrok postupuje velmi pomalu. Normalizace: Rozvoj ekonomiky je dlouhodobm zjmem oban vech spoleenskch skupin: ne. Ekonomika Bosny a Hercegoviny se stle nachz v katastroflnm povlenm stavu, k jejmu zlepovn dochz jen velmi pomalu, za tinct let od

65

konce vlky nelze hovoit o znatelnm pokroku. Fze stabilizace je stle ve svch potcch.

10.5 Obansk spolenost Po intervenci: Pekonn poten nedvry: nedokeme pesn stanovit, co je tmto bodem myleno. Pokud jde o pekonn nedvry v intervenci mezinrodnch sloek, kter z potku nemly potebnou legitimitu, nicmn asem byla prokzna nutnost jejich pomoci na obnov spolenosti, meme odpovdt ano, pokud jde o nedvru jednotlivch obyvatel mezi sebou, postupn dolo k novmu souit rozdlnch etnik, nicmn rny se hoj pomalu a pln dvra je teprve budovna, kme ano, ale s otaznkem. Monitoring mdi: ano objevuj se dsledn snahy vymtit hate speech z mdi a transformovat je v pomrn objektivn a svobodn zdroj kvalitnch informac. Mezinrodn ochrana zraniteln populace: ano jsou implementovny programy pro nvrat do oblast, kde referenn etnikum tvo meninu, organizovna pomoc obtem vlench zloin a jejich pbuznm, psychologick prce s populac. Ppravy pro nvrat uprchlk: ano je podporovna nvrat do msta pvodnho bydlit a deklarovna bezpenost nvratu. Stabilizace: Zvldnut kontroverze mru a spravedlnosti: ano dochz k potrestn vlench zloin, by se tak nedlo bez pekek a bezprostedn po ukonen vlky, nkte zloinci stle jet spravedlnosti unikaj, jsou navreny nhrady pokozenm, vzrst proklamace vhod mrovho stavu, smiovn konfliktnch stran. Zodpovdn mdia: ano mdia jsou zodpovdn za informace, kter podvaj a za zpsob, jakm je prezentuj, jsou prvn postiiteln za jakkoli pokozen kterkoli strany. Normalizace: Depolitizace socilnch diviz ano. Zahojen psychickch ran: ne proces je velmi pomal, vlka v lidech vyryla hlubok brzdy a poznamenala je na velmi dlouh as. Pokrok v procesu zrovnoprvnn pohlav : ne mui jsou nadle nadni vymi pravomocemi, pestoe formln jsou pohlav rovnoprvn, v praxi

66

rovnoprvnost nefunguje, bosensk spolenost je tradin patriarchln spolenost. Vzdlvn za elem smen: ano i ne existuj iniciativy, kter podnikaj kroky za elem poznn pin, kter vedly k vlenmu konfliktu a k nenvisti etnik mezi sebou, nicmn na vldn rovni jsou snahy miziv, o vlce se radji pli nemluv a pokud je zmnna, jej udlosti jsou pedkldny zkreslen problm vize vlastnho nroda/etnika jako nevinnho, neschopnho spchn vlench zloin pepisovn historie. Tak faktory dimenze obansk spolenosti meme zaadit do fze normalizace v jejm prbhu.

10.6 Promna mezinrodn intervence Po intervenci: Pm, kulturn sensitivn podpora mrovho procesu: ano. Stabilizace: Postupn penechn kontroly mstnm/civilnm slokm, nutn odhadnout sprvnou mru, aby nedochzelo k nadmrnmu vmovn nebo naopak zanedbn jakhokoli prvku: ano dolo v podstat k absolutnmu peveden kontroly do rukou mstnch sloek, je pouze vykonvn dohled nad sprvnm fungovnm instituc dle rmce vytvoenho soustavou stavnho podku Normalizace: Integrace v spolupracujc a vyrovnan regionln/globln struktury: ano i ne Bosna byla pijata Radou Evropy k dialogu, jedn se o udlen titulu kandidtsk zem na integraci do EU, samotn cesta k pijet do EU vak bude dlouh a sloit, co se te NATO, Bosna spolupracuje na rovni partikulrnch smluv, nicmn leton rok znamenal prlom ve smyslu zatku projednvn komplexn podpory a spoluprce ze strany NATO. Pokud pomineme momentln neschopnost dostt standardm EU a tm se do organizace zalenit, meme ci, e z hlediska mezinrodn spoluprce Bosna zavrila fzi normalizace.

67

Z hlediska vech esti dimenz se tedy celkov piklnme ke kategorizaci Bosny a Hercegoviny do fze normalizace, s velkou vjimkou ekonomick dimenze, kter bude muset projt velkmi reformami, aby mohla bt oznaena za normalizovanou.

11. Evaluace demokracie aneb zajmavost na konec

Publikace Nations in Transit, kter vychz kadoron, hodnot jednotliv postkomunistick stty Evropy a Asie (bval stty SSSR) z hlediska faktor demokratickho uspodn sttu. Jej autoi zkoumaj realitu zem podle pedem pevn stanovench kritri a zasazuj ji do vytvoenho rmce esti kategori. Tmito kategoriemi jsou68: a) volebn proces b) obansk spolenost c) nezvisl mdia d) vldnut (governance) e) soudn rmec a nezvislost f) korupce Podle zvr analzy jednotlivch oblast pak pidl kad kategorii hodnotu od 1 do 7, piem 1 znamen maximln naplnn poadavk demokratickho principu a 7 minimln shodu s demokratickmi principy. Celkov rove demokracie zem je pak aritmetickm prmrem hodnot jednotlivch kategori. Zajmav je urit progres, kterm stt podle autor proel od roku 1999, kdy byl poprv zahrnut do hodnocen v publikaci Nations in Transit, do souasnosti. Pro ilustraci uvdme tabulku, ve kter zeteln vystoup rozdl mezi hodnocenm z prv uplynulho roku 2008 a doby ped devti lety.

Goehring, J. (ed.): Nations in Transit. Democratization from Central Europe to Eurasia, str. 129 147.

68

68

Tabulka 2: Hodnocen demokracie v Bosn a Hercegovin69 Kategorie Volebn proces Obansk spolenost Nezvisl mdia Vldnut (governance) Soudn rmec a nezvislost Korupce Celkov hodnota Rok 1999 5.00 4.50 5.00 6.00 6.00 6.00 5.42 Rok 2008 3.00 3.50 4.25 4.87570 4.00 4.25 4.11

Podle uvedench vsledk je viditeln, e nejvt mru demokratizace podstoupila oblast volebnho procesu a jurisdikce. Nejmenho pokroku naopak doshla mdia. Hodnocen mry korupce je pro Bosnu snad a pli optimistick, nicmn to je jen velmi tk posoudit. Prmr pak nejvce zvyuje kategorie vldnut. Nrodn i lokln vldy jsou podle autor slab a postrdaj prhlednost. Rovnovha moci je kehk, opozice je v parlamentu ptomna, ale moc je stle siln centralizovan v rukch vldnouc skupiny. Publikace z roku 2008 udluje Bosn a Hercegovin celkovou hodnotu 4.1171, co zemi oznauje za nejmn demokratickou mezi stty bval Jugoslvie. Toto slo zemi zaazuje mezi transitn i hybridn reimy (hodnota 4.00 4.99). Takov zem podle autor je pouze elektortn demokraci, jej instituce jsou kehk a udritelnost demokratickho zzen nejist. Akoli souhlasme, e situace v Bosn je stle dost komplikovan, pesto na zklad pedchozch poznatk meme tvrzen o nestabilit politickho zzen v zemi zpochybnit. Tak nkter dal body, kter autoi uvdj jako charakteristick pro zem dosahujc podobnho hodnocen, pedstavuj ponkud pesimistick nhled na stav zem, nicmn musme pipustit, e zejmna body b), c) a f) situaci v Bosn popisuj pomrn pesn:72
69

Podle Goehring, J. (ed.): Nations in Transit. Democratization from Central Europe to Eurasia, str. 129. 70 Zatmco v roce 1999 zahrnovala kategorie pouze nrodn rove, v roce 2008 byla rozdlena do dvou podkategori nrodn rove a lokln rove. Pro lep pehlednost hodnoty obou kategori roku 2008 opt integrujeme v jednu a hodnotu urujeme aritmetickm prmrem. 71 Pro srovnn: esk republika zskala za rok 2008 hodnotu 2.14, co ji ad za Slovinsko, Estonsko, Lotysko a Maarsko na pt msto v kategorii konsolidovanch demokraci. 72 Srov. Goehring, J. (ed.): Nations in Transit. Democratization from Central Europe to Eurasia, str. 21 22.

69

a) nrodn volby jsou pravideln a soutiv, nemus vak bt svobodn a spravedliv. Bn se vyskytuje tlak vldnouc skupiny na opozici. b) Obansk spolenost je nezvisl a stle roste, je zarueno prvo shromaovn. Chyb vak ochota oban participovat, pekku pedstavuje tak zvislost na podpoe mezinrodn komunity.

Nejviditelnjmi, zejmna v obdob voleb, aktivnmi skupinami jsou demokraticky zamen nevldn organizace, kter mohou vyvjet ntlak na vldnouc sloku. c) Mdia jsou nezvisl a rznorod. Me existovat legislativn rmec na ochranu mdi, kter vak nen v praxi dodrovn. Specifick politick a ekonomick zjmy mohou mt vliv na nezvislost vysln a zpsobovat tak jistou formu cenzury. Na novine me bt vyvjen ntlak. d) Nrodn a regionln vldy jsou slab a jejich innost neprhledn. Vlda je centralizovan, opozice frakcionovan. Samosprva funguje pouze jako vykonavatel vle centrln moci. e) Soudn moc bojuje o udren nezvislosti na vld. Respekt k zkladnm politickm, obanskm a lidskm prvm je selektivn, rovnost ped zkonem nen zaruena. Me se objevit zneuit soudn moci a pouvn mucch prostedk pi vkonu trestu. f) Korupce je vrazn rozena a pedstavuje vznamnou pekku pro ekonomick a politick rozvoj. Anti korupn snahy jsou nedsledn.

70

12. Zvr
Clem prce bylo popsat a analyzovat proces povlen obnovy spolenosti v Bosn a Hercegovin. Prce se nejprve zabv teori povlen obnovy a jejmi kategoriemi podle dla O. Ramsbothama a kolektivu, na n se nsledn pokou aplikovat realitu bosensk spolenosti v dob souasn a nedvno minul. Jakkoli jde o tma, kter je a neskuten zajmav a bez nadszky dobrodrun, nemohu nezmnit tak jeho skal. Bosna a Hercegovina je sttem pomrn mladm. V urit form existovala v dvjch dobch, zejmna jako federativn stt bval Jugoslvie, v tch dobch vak lo o zemi nepli vznamnou, kter byla ve svtle svch dleitjch soused marginalizovna. V okamiku, kdy Bosna zaala fungovat jako nezvisl stt, propukla vlka na Balkn, kter doasn zmaila jakkoli ance na zmnu, smazala nadji v pokrok a prosperitu zem. Djiny suvernnho sttu Bosny a Hercegoviny tak zanaj krvavm konfliktem, a ani po jeho ukonen nen stle jet po tincti letech jeho budoucnost vykreslovna v rovch barvch. Politicky jde o stt demokratick a stabiln, zaloen na stav a Deklaraci lidskch prv a svobod. Ekonomicky se zem vyznauje chudobou, malm pokrokem, vysokou nezamstnanost a korupc, odchodem nejen vzdlanch jedinc za lep budoucnost do zahrani. Spoleensk hledisko je jet daleko komplikovanj. Pestoe formln jsou mezilidsk vztahy ve stt upraveny, v relnm svt stle petrvv hokost zpsoben konfliktem etnickch skupin, vzjemn nedvra a zaujatost. Je pomrn tk analyzovat takovou spolenost. Nejobtnj pekkou je monost zskat relevantn data. Stle neexistuje dostatek vdeck literatury, kter by se zabvala problematikou Bosny a Hercegoviny. V esk republice je tm nemon dobrat se k literatue, kter popisuje realitu Balknu. Jen velmi mal skupina lid se Bosnou zabv. Dal obt je obsah literatury, kter je vnovna Bosn a Hercegovin, nebo alespo okrajov zahrnuje urit data j se tkajc. Vtinou se jedn o tmata, kter nepedstavuj vrazn paliv problm soudob bosensk spolenosti, nap. historii nebo volebn systm. Pokud u zskme zdroj, kter se zamuje na nkter z nejproblematitjch aspekt bosenskho sttu, je

71

dle pomrn sloit urit objektivitu obsaench dat. Literatura, kter je psna nebalknskmi autory me popisovanou situaci v Bosn a Hercegovin vn zkreslovat, protoe vm, e nezastnn lovk neme dopad konkrtn vlky na spolenost pln pochopit. Objektivn vak mohou bt prv neprovokativn tmata ekonomickho a politickho charakteru. Naopak, jde li o dlo autora pochzejcho z Balknu, mus nm na mysli nevyhnuteln vyvstat otzka, ke ktermu etniku se autor ct bt psluen a zda tato pslunost neovlivuje nkterm smrem jeho nhled na dn v zem, jim se zabv. Jakkoli zvry, ke kterm jsme v tto prci doli, jsou proto stle doplnny velkm otaznkem, akoli se zdnliv mohou tvit jako fakt. Tato prce si od svho potku kladla za cl nezabvat se opakovan tmaty, kter jsou stle a stle rozebrna, a ve kterch dky uspokojiv dostupnosti vhodn literatury a jinch zdroj nen snadn nejen dopustit se plinho mnostv metodologickch i faktografickch omyl, nicmn tak pinst do diskuse nov podnty. Autorka povauje za nutn, aby prce byla schopna rozpoutat diskusi tak o tmatu, ped nm mnoz zavraj oi, a pokusit se, pes monost chyb a nepesnost zpsobench nedostatkem pstupu ke srovnn realit, zaplnit alespo sten seky zkoumn, na n dosud nebyl kladen pimen draz. Vm, e v zvislosti na ase, kter bude dle plynout od ukonen konfliktu na Balkn, se stane Bosna a Hercegovina zem, je se bude tit stejn pozornosti zahraninch len vdeck komunity, jako dnes populrn objekty zkoumn. S postupnm hojenm ran zpsobench vlkou snad bude mon zabvat se tak aspekty bosensk reality, je jsou dnes pro svou kontroverzi a provokativnost s opatrnost opomjeny, a doplnit tak chybjc lnky komplexnho poznn tohoto sttu a jeho obyvatel.

72

Anotace
Musilov, H. (2009): Povlen rekonstrukce v Bosn a Hercegovin. Magistersk diplomov prce. Masarykova univerzita Brno. Daytonskou mrovou smlouvou z prosince roku 1995 byl deklarovn suvernn stt Bosny a Hercegoviny jako stt zaloen na rovnosti Bosk, Chorvat a Srb, a vech menin. Tato prce se zabv procesem povlen obnovy v Bosn a Hercegovin. Jejm clem je popsat a analyzovat postup povlen obnovy bosensk spolenosti. Prce se nejprve zabv teori povlen obnovy a jejmi kategoriemi podle dla O. Ramsbothama a kolektivu, na n se nsledn pokou aplikovat realitu bosensk spolenosti v dob souasn a nedvno minul. Stejn st prce pak tvo samotn analza stavu souasn bosensk spolenosti a procesu, kter k nmu vedl od konce roku 1995. Tato st se zabv faktory, jejich reformu teorie povlen obnovy povauje za nezbytnou pro dosaen uznn zem jako demokratickho, politicky, ekonomicky a sociln nezvislho sttu na pomoci zven. V zvren sti se autorka pokou urit, v kter fzi procesu povlen obnovy se spolenost v Bosn a Hercegovin nachz.

Klov slova
Bosna a Hercegovina, povlen rekonstrukce, Daytonsk mrov smlouva, etnick konflikt, politika smiovn

73

Summary
Musilov, H. (2009): Post-war reconstruction in Bosnia and Herzegovina. Master thesis. Masaryk university Brno. The sovereign state of Bosnia and Herzegovina, as a country based on the equality of Bosniaks, Croats and Serbs and all other minorities, was declared by Dayton Peace Treatment signed in December 1995. This thesis is devoted to the process of post-war reconstruction in Bosnia and Herzegovina. Its purpose is to describe and to analyze the process of post-war reconstruction of the bosnian society. The thesis is concentrated to the theory of post-war reconstruction and its cathegories according to a book by O. Ramsbotham and cooperating authors first, then tries to apply the reality of recent bosnian society to those cathegories. The main part of the thesis consists of the analysis of the condition of recent bosnian society itself and of the process that led to it since the end of 1995. This part is focused on the factors the reform of those is, according to the conclusion of the theory of post-war reconstruction used, necessary for Bosnia to achieve its recognition as a democratic, politicaly, economicaly and socialy on the international help independent, state. In the last part, the author tries to define, which fase of post-war reconstruction is currently being processed in Bosnia and Herzegovina.

Key words
Bosnia and Herzegovina, post-war reconstruction, Dayton Peace Treatment, ethnic conflict, reconciliation policy

74

Jmenn rejstk
Belki, B. Bujoevi, D. Chirac, J. Clinton, B. Coles, K. ovi, D. Daalder, I.H. Drakuli, S. 32 23 18 18 16, 19-21, 51 32 18 22 Krianovi, J. Kumar, R. Lajh, D. Major, J. 32 16 25, 31 18

Miloevi, S. 14, 16-18, 22-23 Mladi, R. Pejanovi, D. Perinovi, D. Poplaen, N. Radii, . 22 28, 30-31, 34 27 28 30 32 23

Fink-Hafner, D. 25, 28, 30-31, 34, 41 Fischer, M. 22, 24-25, 39-40,

Radmanovi, N. Radovanovi, I.

44-48, 50-56, 60 Goehring, J. Haek, M. Herceg, N. Hladk, L. 68-69 41 28, 30-31 18-20, 27, 41, 61

Ramsbotham, O. 7, 10-13, 62, 71 Silajdi, H. arovi, M. edo, J. Tatalovi, S. 18, 32 32 26, 29 29 32 6, 14, 43 28, 30-31 14, 16-18, 23 26 14 30

Izetbegovi, A. 14, 17, 23, 27, 30 Jelavi, A. Karadi, R. Kleck, M. Kohl, H. Komi, . Krajinik, M. Krakovec, A. 30 22, 27 48 18 32 30 25, 31

Tihi, S. Tito, J.B. Tomi, Z. Tudjman, F. Wiatr, J.J. Wieland, C. Zubak, K.

75

Seznam tabulek
Tabulka 1: Cle povlen rekonstrukce Tabulka 2: Hodnocen demokracie v Bosn a Hercegovin 12 68

76

Pehled pouit literatury

Knin zdroje:

1. Arnaut, S. (2004): O emu govorimo kad govorimo o Bosni. Ogledalo Ljubljana. 2. Bahcheli, T., Hartmann, B., Srebrnik, H. (2004): De Facto States. The Quest For Sovereignty. Routledge Abingdon. 3. Bujoevi, D., Radovanovi, I. (2003): The Fall of Miloevi. Palgrave Macmillan New York. 4. Carter, F.W., Norris, H.T. (eds.) (1996): The Changing Shape of the Balkans. UCL Press London. 5. Coles, K.: Democratic Designs (2007): International Intervention and Electoral Practices in Postwar Bosna Hercegovina. University of Michigan. 6. Daalder, I. H. (2000): Getting to Dayton. The Brookings Institution 7. Doubt, K. (2003): Sociologija nakon Bosne. Nacija i drava Sarajevo. 8. Drakuli, S. (2006): Ani moue by neublili. Vlen zloinci u soudu v Haagu. BB/Art Praha. 9. Daja, S.M. (2004): Politika realnost jugoslavenstva. (1918 1991) S posebnim osvrtom na Bosnu i Hercegovinu. Svjetlo rijei Sarajevo Zagreb. 10. Fink Hafner, D., Haek, M. (eds.) (2000): Demokratini prehodi I. Fakulteta za drubene vede Ljubljana. 11. Fink Hafner, D., Haek, M. (eds.) (2001): Demokratini prehodi II. Fakulteta za drubene vede Ljubljana. 12. Fink Hafner, D., Krakovec, A., Lajh, D. (2005): Politika na obmoju nekdanje Jugoslavije. Fakulteta za drubene vede Ljubljana.

77

13. Fink Hafner, D., Pejanovi, D. (2006): Razvoj politikog pluralizma u Sloveniji i Bosni i Hercegovini. Fakulteta za drubene vede Ljubljana. 14. Fischer, M. (ed.) (2007): Peacebuilding and Civil Society in BosnaHercegovina; Ten Years after Dayton. Lit Verlag Berlin. 15. Goehring, J. (ed.) (2008): Nations in Transit. Democratization from Central Europe to Eurasia. Freedom House New York. 16. Herceg, N., Tomi, Z. (1999): Izbori u Bosni i Hercegovini. Sveuilite u Mostaru. 17. Hladk, L. (2006): Bosensk otzka v 19. a 20. stolet. Masarykova univerzita Brno. 18. Kumar, R. (1997): Divide and Fall? Bosnia in the Annals of Partition. Verso London. 19. Mahmutehaji, R. (2003): Sarajevo Essays. Politics, Ideology and Tradition. State University of New York. 20. Mamula, B. (2000): Sluaj Jugoslavija. CID Podgorica. 21. Newman, E., Rich, R. (2004): The UN Role in Promoting Democracy. Between Ideals and Reality. United Nations University Tokyo. 22. Ramsbotham, O. a kol. (2005): Contemporary Conflict Resolution. Polity Press Cambridge. 23. Reynolds, A. (ed.) (2002): The Architecture of Democracy. Constitutional Design, Conflict Management and Democracy. Oxford University Press Oxford. 24. edo, J. (2007): Volebn systmy postkomunistickch zem. Centrum pro studium demokracie a kultury Brno. 25. Tatalovi, S. (ed.) (2007): Etnike manjine i sigurnost u procesima globalizacije. Centar za sigurnosne studije, Fakulteta politikou znanostu Sveuilita u Zagrebu.

78

26. Wiatr, J.J. (2006): Europa pokomunistyczna. Przemiany pastw i spoeczestw po 1989 roku. Wydawnictwo naukowe Scholar Warszawa. 27. Wieland, C. (2006): National State by Accident; The Politicization of Ethnic Groups and the Ethnicization of Politics: Bosnia, India, Pakistan. Manohar New Delhi. Internetov zdroje:

28. Bosna i Hercegovina Predsjednitvo. Dostupn z: http://www.predsjednistvobih.ba/hron/?cid=74,2,1 29. Narodna skuptina Republike srpske. Dostupn z: http://www.narodnaskupstinars.net/lat/stranke/stranke.php 30. Narodna skuptina Republike srpske sazivi. Dostupn z: http://www.narodnaskupstinars.net/lat/pas/sazivi.htm 31. Parlamentarna skuptina Bosne i Hercegovine. Dostupn z: http://www.parlament.ba/files/docs/struktura_PD_PSBiH_B.pdf 32. Rozen a politika sousedstv EU. Dostupn z: http://europa.eu/abc/12lessons/lesson_3/index_cs.htm 33. The Stabilisation Force (SFOR) in Bosnia and Herzegovina. Dostupn z: http://www.nato.int/issues/sfor/index.html 34. Zastupniki/predstavniki dom parlamenta federacije Bosne i Hercegovine Zbirni rezultati. Dostupn z: http://www.izbori.ba/rezultati/konacni/parlament_fbih/FBiH_rezultati.asp

79