You are on page 1of 2

6 ELEKTRO 11/2009

rech drek a rozmrech vodi vinut v dr-


kch. Pi vpotu jsem vychzel ze jmenovi-
tho momentu stroje na hdeli, vzdlenosti
drek od osy stroje, potu drek magnetic-
kho obvodu a rozmr vodi v drce, tedy
bez pouit veliin ve vztahu (1). S divem
jsem zjistil, e tmto jednoduchm vpotem
vychzej velice mal tlaky na izolaci vinut,
a to 10
4
Pa, tj. dov desetiny technick at-
mosfry nebo baru. I pi zkratu na vinut, kdy
jsou zkratov proudy o jeden d vt, budou
tyto tlaky tak o jeden d vt a nejde tedy
o dn nebezpen namhn z hlediska me-
chanick pevnosti izolace na tlak.
vod
Nedvno mi byla poloena otzka: Pro se
neprovd kontrola izolace vinut v drkch
elektrickch stroj na otlaen? Piznvm,
e jsem okamit na takovou otzku neuml
konkrtn odpovdt. Vzpomnl jsem si pouze
na to, e jet jako vpot elektrickch stro-
j v KD Elektrotechnika jsem slyel, e tyto
sly jsou zanedbateln a vysvtlen pro se na-
jde v uebnici [1]. Nedalo mi to a cel problm
jsem si dkladn nastudoval. Myslm, e v-
sledek me bt pro mnoh zajmav a pou-
n, a proto jsem ho zpracoval do tohoto lnku.
Uren tlaku na izolaci vinut z rozmr
elektrickho stroje
Elektrick toiv stroj je vlastn elektro-
mechanick mni, kter pemuje elek-
trick vkon na mechanick (elektromotor)
nebo naopak (elektrick genertor). Mecha-
nick moment na jeho hdeli je vsledkem
vzjemnho psoben elektromagnetickch
sil mezi statorem a rotorem tohoto mni-
e. Klasick stejnosmrn stroj m na roto-
ru a stdav stroj na statoru vinut uloen
v drkch magnetickho obvodu, kterm
protk magnetick tok. Vinut je tvoeno
vhodn zapojenmi vodii, ktermi protk
elektrick proud.
Lorenzv zkon o psoben sly na vodi
v magnetickm poli protkan elektrickm
proudem, k:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(1)
kde
F (N) sla psobc na vodi podle pravidla
lev ruky,
B (T) magnetick indukce,
l (m) dlka vodie,
i (A) proud protkajc vodiem.
Pokud jsou vodie uloeny v drkch
elektrickho stroje, zdlo by se na prvn po-
hled zcela logick, e moment motoru na h-
deli je vytvoen silami, ktermi psob vodie
v drkch magnetickho obvodu pes svoji
izolaci na zuby magnetickho obvodu. Izola-
ce mus bt tedy namhna pslunm tla-
kem, a tm by mlo dochzet k jejmu otlao-
vn. Jak velik je tlak od tchto sil?
Nikde jsem pmou odpov na velikost
tohoto tlaku nenael, a tak jsem si udlal
orientan vpoty pro nkolik konkrtnch
elektrickch stroj, od kterch jsem ml
k dispozici nejen jejich ttkov daje, ale
i potebn daje o rozmrech stroje, rozm-
Pm pouit Lorenzova zkona pro
uren tlaku na izolaci
Lorenzv zkon (1) k, e sla, psobc
na vodi, je zvisl na indukci B v mst vo-
die. Jako bval vpot elektrickch stroj
vm, e magnetick tok protk vzduchovou
mezerou, kde je indukce B

o velikosti kolem
1 T, ale potom tm cel tento magnetick
tok vzduchovou mezerou dle protk pes
zuby magnetickho obvodu. Vlastn drkou
s vinutm protk pouze jeho velmi mal st.
Je to zpsobeno rozdlnou magnetickou vodi-
Silov psoben vodi v drkch na jejich izolaci
prof. Ji Pavelka, DrSc.,
VUT Praha, Fakulta elektrotechnick
plov nstavec
B
d0
x
Obr. 1. Indukce v drce pi chodu bez proudu
ve vinut
plov nstavec
B
di
i
Obr. 2. Indukce v drce pi chodu bez buze-
n s proudem ve vinut
plov nstavec

h
d
b
d
i
Obr. 3. Indukce v drce pi chodu s buzenm
a proudem ve vinut
vost materilu zubu a vzduchu. Jejich pomr
se udv jako relativn permeabilita
r
. Z toho
ale vyplv, e magnetick indukce v mst
vodi v drce B
d
je piblin
r
krt men,
ne je indukce v zubech B
z
. Ve vech uebni-
cch o elektrickch strojch (viz nap. [2]) se
vak ze vztahu (1) odvozuj vztahy pro vpo-
et momentu elektrickho stroje a vychz se
pitom z indukce ve vzduchov mezee B

. Jak
je to tedy skuten?
Pro odpov musme jt do zklad teorie
elektromagnetickho pole, nap. [3], [4]. V n
se pracuje s elektrickmi nboji jako samo-
statnmi realitami, kter bud elektrick pole,
jejich pohyb v prostoru pedstavuje elektric-
k proud, a tm je tak zdrojem magnetick-
ho pole. Elektromagnetick pole pak obrce-
n psob na nboje tzv. ponderomotorickmi
silami. V tto teorii se mimo jin odvozuje,
e na rozhran dvou prosted s rznou elek-
trickou nebo magnetickou vodivost se pon-
deromotorick sly sna vthnout do oblas-
7 ELEKTRO 11/2009
ti se silnjm elektrickm nebo magnetic-
km polem nebo z n vysunout dielektrika
a magnetika, umstn do elektromagnetic-
kho pole. Tyto sly souvis s vnitnm pe-
rozdlenm nboj a magnetickch dipl
ve struktue tles. Pro magnetick pole pla-
t, e kolmo na rozhran psobc normlov
sloka tto ponderomotorick sly m smr
od prosted s velkou relativn permeabilitou

1
do prosted s men relativn permeabili-
tou
2
. Tlak od tto sly f
P
je roven:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(2)
Konkrtn vysvtlen a vpoet velikosti
ponderomotorick sly vinut v drce elek-
trickho stroje najdeme v eskm vydn
uebnice [1], kde kapitolu 3-10 Toiv mo-
ment stroje a elektromagnetick sly, kter
jej vytvej, zpracoval prof. Hamata. Tato
kapitola je v porovnn s ruskm originlem
[3] podstatn upravena a rozena. J ale zde
pouiji vysvtlen z [3], kter zavd urit
zjednoduen, a tm je pro porozumn snaz.
Vlastn vysvtlen je vhodn udlat na
ppadu stejnosmrnho stroje, protoe u nj
jsou pomry nejnzornj. Samozejm,
e zvry plat i pro ostatn elektrick stro-
je s vinutm v drkch magnetickho obvodu.
Na obr. 1 je zobrazen prbh magnetick
indukce v drce B
d0
v zvislosti na hloubce
drky za pedpokladu, e vinutm neprot-
k proud. Z nj je vidt, e mal indukce B
d0

se smrem do drky dle rychle zmenuje.
Na obr. 2 je zobrazen prbh magnetick
indukce v drce B
di
v zvislosti na hloubce
drky pro ppad, e vinutm protk proud i
a magnetick obvod nen buzen. Zde je vi-
dt, e mal indukce B
di
se smrem do dr-
ky linern zmenuje a silory magnetick
indukce maj smr nap drkou.
Konen, na obr. 3 je zobrazen smr silo-
ar B
d
v drce pro ppad, e magnetick ob-
vod je buzen a vinutm protk proud i, kde
je vidt, e nyn maj silory magnetick in-
dukce B
d
pevaujc smr nap drkou.
Pokud je vzduchov mezera mezi vrcho-
ly zub rotoru a povrchem plovho nstav-
ce mal, lze s dostatenou pesnost pedpo-
Prof. Ing. Ji Pavelka, DrSc., je absolventem VUT, Fakulty elektrotech-
nick, specializace elektroenergetika. Pevnou st svho pracovnho ivota,
tm 30 let, strvil v KD Elektrotechnika. Zabval se problematikou elek-
trickch stroj, zejmna budicmi systmy synchronnch stroj, elektrickmi
pohony a vkonovou elektronikou. V nkolika poslednch letech se vnuje
aktivnm magnetickm loiskm a pro tuto problematiku se stal zstupcem
esk republiky v ISO. V letech 1987 a 1990 psobil jako vdeck pracov-
nk v stavu pro elektrotechniku SAV. V roce 1991 peel na VUT Praha, kde byl roku
1993 jmenovn profesorem a v letech 1996 a 2002 vedl katedru elektrickch stroj a poho-
n na Elektrotechnick fakult.
kldat, e cel budic magnetick tok bude
protkat pes zuby a tok drkou je proti n-
mu prakticky zanedbateln. Potom B

= B
z0
.
Magnetomotorick napt na jednotku dl-
ky zubu i drky mus bt stejn, a proto pro
magnetickou indukci v zubu rotoru B
z0
pla-
t (viz obr. 4):
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(3)
a pro magnetickou indukci v drce B
d0
po-
dobn plat:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(4)
Vidme, e magnetick indukce v drce
B
d0
je
r
krt men, ne je magnetick induk-
ce v zubu B
z0
. Pro feromagnetick materily
m
r
hodnotu 10
2
a 10
5
.
Pokud protk vodii v drce sumrn
proud i, je magnetick indukce v sousednch
zubech B
zL
, B
zP
rzn, protoe intenzita mag-
netickho pole H
i
, vytvoen proudem i, m
v zubu nalevo od vodie s proudem i opan
smr ne v zubu napravo od vodie s prou-
dem i. V prvnm piblen meme napsat
vztah:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(5)
kde L
z
je vka zubu. Odtud pravou do-
staneme:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(6)
Vsledkem je, e v zubu zprava od dr-
ky je intenzita magnetickho pole:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(7)
a v zubu zleva od drky je intenzita magne-
tickho pole:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(8)
V naem ppad na zub s permeabili-
tou
1
=
r
zprava od drky s permeabilitou

2
= 1 bude psobit sla F
P
, kterou urme
s pouitm (2):
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(9)
kde l je dlka drky.
Podobn na zub zleva od drky bude p-
sobit sla F
L
v obrcenm smru o velikosti:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(10)


Obr. 4. Vysvtlen sil psobcch na vodi v drce
plov nstavec
H
F
1
H
0
H
L
H
P
H
0
H
I
jho rotoru
z
u
b

r
o
t
o
r
u
L
z
F
2
Vsledn sla F
z
psobc na zuby po-
tom bude:
**VZOREC 1**
i l B F


**VZOREC 2**

2 1
2
0
P
2

H
f


**VZOREC 3**
0 r 0 z0
H B


**VZOREC 4**
r
z0
0 0 d0

B
H B

**VZOREC 5**
z i
2 L H i


**VZOREC 6**
z
i
2L
i
H


**VZOREC 7**
i 0 P
H H H


**VZOREC 8**
i 0 L
H H H


**VZOREC 9**

z r
2
P 0
z PP P
1
2
L l
H
L l f F




**VZOREC 10**

z r
2
L 0
L
1
2
L l
H
F




**VZOREC 11**


z
2
L
2
P
r 0
L P z
2
1
L l H H F F F






(11)
Dosadme-li do tto rovnice za H
P
a H
L

z (7) a (8), dostaneme:
**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


(12)
Konen, po dosazen z (6) dostaneme v-
raz pro vslednou slu F
z
:
**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


(13)
Z ve uvedenho tak vyplv, e sla F
d
,
kter psob bezprostedn na vodi v dr-
ce, je rovna:
**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


(14)
Celkov vsledn sla F potom je:
**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1


**VZOREC 12**
( )
( ) ( ) ( ) = +

~ =
z
2
i 0
2
i 0
r 0
L P z
2
1
L l H H H H F F F


( )
( ) ( ) ( ) = + + +

=
z
2
i i 0
2
0
2
i i 0
2
0
r 0
2 2
2
1
L l H H H H H H H H


( )
( )
z i 0 r 0 z i 0
r 0
1 2 4
2
1
L l H H L l H H =

=



**VZOREC 13**
( ) ( ) l i H L l
L
i
H F = =
0 r 0 z
z
0 r 0 z
1
2
1 2

**VZOREC 14**
l i H F =
0 0 d


**VZOREC 15**
( ) l i B l i H l i H F F F = = + = + =
o

0 r 0 0 r 0 d z
1 1



(15)
Tento vztah odpovd bn pouvanmu
vrazu pro vpoet elektromagnetickho mo-
mentu elektrickho stroje.
Zvr
Ve proveden odvozen dokazuje, e
vsledn sla F je sice rovna znmmu vzta-
hu (15), je vak sloena ze dvou sloek sly,
z nich sla F
d
, psobc na vlastn vodi
v drce, je pouze 1/
r
celkov sly F. Lze
tedy zjednoduen ci, e proud i sice pro-
tk vodii v drkch, ale vlastn sla F p-
sob na zuby magnetickho obvodu, a to dky
ponderomotorick sle.
Literatura:
[1] PETROV, G. N.: Elektrick stroje 2, Academia
Praha 1982.
[2] BATA, J.: Teorie elektrickch stroj. Naklada-
telstv SAV 1957.
[3] VOTRUBA, V. MUZIK, .: Teorie elektro-
magnetickho pole. Nakladatelstv SAV 1955.
[4] HAGUE, B.: The principles of electromagnetism
applied to electrical machines. 1929, 1962.
[5] PETROV, G. N.: Elektreskije many 2. Enr-
gija Moskva 1963.

You might also like