Poznatky z provozu a nslednho vyhodnocen dle bilannch vpot a nvrh budoucch zkouek na modelu v ilin

Veker poznatky a nvrhy pochzej z mho osobnho pozorovn i z diskuz s M. taffym, z mch tepelnch vpot a znalost z provozu zazen. Bylo provedeno porovnn mezi namenmi hodnotami a hodnotami vypotenmi a tud pedpokldanmi. S ohledem na dlku zkouek v jednotlivch dnech, byl pro porovnn vybrn asov sek, kdy zazen jelo co nejdel dobu tedy od 21.8. 13:00 do 22.8. 6:00 (17 hodin). Provozovan zazen vykazuje vkon 5,1kW vztaeno k suin, emu odpovd dodvan mnostv vlhkho kalu 10,9kg/h. Ovem po pepotu mnostv kondenztu z topn pry a vyslen pkonu zazen by se jednalo o mnostv vlhkho kalu 24,5kg/h. Otzkou je, pro je innost zkouenho zazen tak nzk. Jednou z monch variant je, e pi mnoha odstavench na cca 1 hodinu dochz ke kondenzaci cirkulujc pry, kter stk do spodn sti zazen kde vytv kalue, kter pi optovnm najet brn cirkulujc pe ohevu na poadovanou teplotu (cca 105-108C). Pkon se tedy ma na vypaen tto vlhkosti. K tomuto jevu se tak mus pist nemal tepeln ztrty, kter spovaj v netsnostech, v nedovaench svarech a mnohde v nedostaten izolaci. V ppad, e by do surny vstupovala pra 100C a vystupovala o teplot 108C, potom zazen mus nejen vypaovat vstupujc vlhkost, ale tak oht cirkulujc mdium na poadovanou teplotu 108C. Tento zdnliv nepatrn ohev vak in cca 8kW tepelnho pkonu zzen. Zbvajc 2kW tepelnho pkonu lze pikldat na vrub tepelnm ztrtm. Vpotov hodnota vkonu zzen je 15,5kW. Vyuitelnost odpadn vlhkosti je nemiteln z dvodu velkch tepelnch ztrt a to pevn viditeln odchzejc cirkulujc parou netsnostmi zazen.

Nvrhy na dal zkouky:

V uplynulch dnech byla prokzna innost zzen pro dan materil, paprensk kaly. Osobn si myslm, e tento materil lze suit tmto zpsobem ovem za nkolika pedpoklad, kter by se mly zmnit oproti zkoukm na modelu a pokud by se tyto pedpoklady podailo penst jet do modelu, tak tm lpe, protoe by se tyto pedpoklady mohly potvrdit. a) Zvtit mezeru mezi trubkou a stnou surny, aby zafungovala fontn ujc fluidn vrstva, tedy, e suen materil proud stedem surny smrem nahoru a po stnch se vrac zpt smrem k rotu. Toto povauji za nejvt slabinu zkuebnho modelu b) Zruit prchodnost topnch trubek skrz stny surny. Ji na modelu v Ostrav lze vidt, e pokud trubky jsou prchoz skrz stnu surny nedochz na tchto stnch ke sprvn cirkulaci fontnujc fluidn vrstvy, protoe rychlost proudn fluidnho mdia je stejn (vyjma tec sloky) jako uprosted fluidn vrstvy, tedy je zabrnno tomu, aby stice proudily smrem dol k fluidnmu rotu. Tato zmna m smysl

c)

d)

e) f) g)

pouze u velk surny, kdy se straj vlivy zkrat proudn, kter se se zvtujcm se prezem surny sniuj. Nestejnorodost suench stic. Materil se skld z nkolika frakc. Stedn frakce (cca 50%), dle tto frakce by mla bt nastavena fluidn vrstva a intenzita vrstvy. Dle frakce z cyklonu (cca 25%). Tato frakce se fluidn vrstvy nezastuje, proto do vpot ji nezahrnuji, protoe tato frakce takka okamit odchz do cyklonu. Zbyl frakce jsou hrub stice (cca 25%), kter se sousteuj tsn nad rotem. V tomto vidm dal velk problm a to jak spolehliv navrhnout a zkonstruovat zazen, kter bude tyto stice z nadrotu odvdt. Zmna odvodu cirkulujc pry smrem do cyklonu. V tto sti se nesm vyskytovat dn vodorovn st potrub, ve kter by se mohly usazovat unen stice a pokud mono odklonit tento dl pes nsypku. Tyto zmny jsou ji podchyceny ve velk surn, mlo by se to vak zkusit zavst i do modelu v ilin a odzkouet Odvod odpadn vlhkosti umstit a za cyklon z dvodu monho ucpn cyklonu unenmi sticemi Popemlet o zvten roztee trubek Navrhnout vysprovn spodn sti surny a opatit tento odvod ventilem nebo ztkou pro odvod zkondenzovan vlhkosti bhem odstvky zazen. Toto povauji za velmi dleit pevn u modelu

Budoucnost
Navrhuji odvst zazen do Mobika, kde se kompletn vyist a zpt smontuje. Bylo by zapoteb provzt zkladn konstrukn zmny, jako vt mezera mezi krajnmi trubkami a stnou surny, zamyslet se nad odvodem stic z cyklonu, by nedochzelo k ucpvn cyklonu a zmna pevodn sti mezi surnou a cyklonem a vysprovat spodn dl surny. Provst novou zkouku, kter by potvrdila upraven zmny konstrukce a dlka nepetritho provozu alespo 36-48 hodin aby surna jela v ustlenm reimu a namen hodnoty korespondovaly s ustlenm, provoznm stavem.

Zvr
Myslm si, e suen materil, paprensk kaly, jsou suiteln v danm zazen s ohledem na nkter konstrukn zmny, viz. ve. Otzkou ovem jsou parametry topn pry. Pra o parametrech tlaku 5,8bar(a) a teplotou sytosti 150C je znan nevyhovujc. Bez pedehevu zazen nen mon najet. U velkho zzen vede toto na velk poet suren (cca 34). V ppad, e se nezv parametry pry je toto zazen nevyhovujc a nevdlen.