1

Snmae v motorovch vozidlech

Ing. Ji Vlek Doplkov text k publikaci Jednoduch elektronika pro obor Autoelektrik, Autotronik, Automechanik vod. Snmae jsou smyslovmi orgny vozidla pro drhu, hel, otky, rychlost, zrychlen, vibrace, tlak, prtok, koncentraci plyn a dal veliiny. Jejich signly jsou nezbytn pro zen rznch systm pro zen motoru, podvozku, bezpenosti a komfortu. V tto publikaci je vysvtlen princip jejich innosti. Snmae pevd neelektrick vstupn veliiny na elektrick signly, kter jsou dle upraveny pizpsobovacm obvodem. Tyto signly potom zpracovv dc jednotka. K dc jednotce jsou potom pipojeny akn leny, kter zajiuj regulaci dan veliiny. Na snmae mohou psobit ruiv veliiny, kter nesouvis s menou veliinou a kter sniuj pesnost men (nap. teplota okol, kolsn napjecho napt). Pizpsobovac obvod upravuje signl snmae do normovanho tvaru (analogov napt 0-5 V, proudov smyka 4-20 mA, digitln signl), aby jej bylo mon bez zaruen pivst do dc jednotky. Tento obvod je asto integrovn do snmae a tvo s nm jeden mechanick celek. Hlavn poadavky na snmae: spolehlivost (robusn proveden, minimum rozbratelnch spoj), nzk cena (dan velkmi vrobnmi sriemi), mal rozmry (miniaturizace elektrickch obvod), vysok pesnost (snen vrobnch toleranc). V souasnosti se ke snmai s pizpsobovacm obvodem pidv i A/D pevodnk. Vznik tak tzv. inteligentn snma. Zdigitalizovan signl je odoln proti zaruen, nejsou problmy s jeho penosem. Na rozdl od analogovho signlu nedochz pi penosu k jeho ruen. Digitln signl se vtinou pen v sriovm tvaru. Paraleln penos dat (nap. 8 bit) by vyadoval velk poet vodi a konektor, snila by se spolehlivost. Takov snma je mon navc doplnit jednoipovm mikroprocesorem, kter automaticky provd korekci namen hodnoty (nastav se pi vrob a ulo se do pamti PROM). Mikroprocesor me provdt vpoty men veliiny (nap. urit minimln, stedn nebo maximln hodnotu) a je schopen provdt jejich korekci s.ohledem na strnut snmae. Pomoc vpot se d zlepit pesnost men. Elektroniku integrovanou v mst men vyaduj tak vcesnmaov struktury. Vkonovmi spnai a zesilovai jsou vstupn signly mikropotae ( 0 V ... 5 V, nkolik mA) zesleny na vkonovou rove, vyadovanou aknmi leny (napt akumultoru, nkolik A) dc jednotka spolupracuje s vtina potem rznch snma a s dalmi dcmi jednotkami. Zrove zajiuje dle poteby informovn idie o stavu regulanch proces, ppadn o zpisu mimodnch udlost do pamti zvad diagnostick zsuvka. Tato koncepce znamen rozdlen celkovho elektrickho systmu vozidla do nkolika podsystmu pehledn velikosti. Jednotky, kter jsou funkn zce propojeny (jednotky s velkou vzjemnou vmnou dat), jsou sdrueny do dl st. Penos dat mezi jednotlivmi dcmi jednotkami a inteligentnmi snmai probh v sriovm tvaru (sbrnice CAN) Vechny znm komunikan systmy vyvinut pro motorov vozidla jsou logicky zaloeny na jedinm sriovm propojen dcch jednotek. Z fyziklnho pohledu lze toto propojen realizovat jako jednodrtov nebo diferenciln dvoudrtov rozhran, kter formou sbrnice vzjemn spojuje odpovdajc dc jednotky (penosov rychlost 10 kBit/s a 1 Mbit/s).

Obr. 1 Zapojen snma ve vozidle

Druhy snma: Pohon snma tlaku ( pevodovka, vstikovn ), snma hmotnosti vzduchu, snma klepn, tlaku okolnho vzduchu, Lambda sonda, snma otek, tlaku v ndri, pedlu akcelertoru, brzd, snma hlu a polohy. Bezpenost radar odstupu vozidel ( ACC, Precash ), snma naklonn ( pro nastaven svtlomet, vysokotlak snma ( ESP ), snma toivho momentu (posilova zen), snma hlu natoen volantu (ESP), snma zrychlen (airbag), snma rychlosti oten (ESP), snma zrychlen (ABS), snma naklonn (bezpenostn systmy, snma rychlosti oten snmn pevrcen), snma otek (ABS). Komfort - snma rychlosti oten (navigace), snma kvality vzduchu (regulace klimatizace ), snma vlhkosti a teploty (regulace klimatizace a topen), snma tlaku (centrln zamykn), det (zen stra), ultrazvukov snma vzdlenosti (sledovn zadnho prostoru).

Obrzek . 2 Charakteristika snma S vstupn signl X men veliina a) spojit linern - vhodn pro men a zazen v irokm rozsahu (nap. teplota) b) spojit nelinern slou k regulaci men veliiny v zkm rozsahu ( sonda) c) nespojit vcerovov (sledovn meznch hodnot, d) nespojit dvourovov(sledovn meznch hodnot) Snmae polohy (drha,hel) Nejjednodu nejlevnj je potenciometrick snma. Pohyb plynovho pedlu (akcelerace), vzdouvajc klapky (KE Jetronic a L Jetronic), snmae hlu krtc klapky (M Mototronic) nebo plovku v palivov ndri se pevd na pohyb jezdce potenciometru na odporov drze. Ta je pipojena pes dal odpory k napjecmu napt. Na jezdci potenciometru je napt mrn k jeho poloze. Odporov drha mus bt zatovna pouze malm proudem (1 mA), aby se neohvala. Nevhodou je mechanick opoteben a nadzvednut bce pi velikm zrychlen a vibracch. asto m potenciometr 2 odporov drhy, jednu mc s velkm odporem a jednu snmac z vodivho materil. Uit: Potenciometrick snma pedlu akcelerace. U bnho zen motoru zadv idi svj poadavek nap. na zrychlen, konstantn nebo sniujc se rychlost jzdy tm, e pedlem akcelerace ovld mechanicky pes lanovod nebo thlo krtic klapku zehovho motoru pp. vstikovac erpadlo vzntovho motoru. U elektronickch systm zen motoru pebr snma pedlu akcelerace funkci mechanickho propojen. Snm drhu pp. hel natoen pedlu a tuto informaci pedv ve form elektrickho signlu dic jednotce. Hlavn soust je potenciometr, na kterm se v zvislosti na poloze pedlu akcelerace nastavuje napt. Pomoc charakteristiky snmae, uloen v pamti, pepotv dic jednotka toto napt na relativn drhu pedlu, pp. hlovou polohu jeho hdele. Snma hladiny paliva v ndri Snma hladiny paliva m za kol snmat aktuln stav hladiny palivov ndre a dodvat odpovdajc signl dc jednotce nebo ukazateli na pstrojov desce vozidla. Spolu s elektrickm palivovm erpadlem, palivovm filtrem, atd., je soust vestavnch modul, kter jsou umstny v palivovch ndrch na benzn nebo naftu a zajiuj bezporuchov zsobovn motoru palivem.

Snma hladiny se skld ze zapouzdenho, proti vniknut paliva utsnnho potenciometru, zapojenho jako promnn odpor. Potenciometr je opaten ramenem bce (pruina bce), oporovmi drahami (dvojit kontakt), deskou s rezistory a elektrickmi ppojkami. Snma polohy krtic klapky Snm hel natoen krtic klapky zehovho motoru. K oven, zda krtic klapka vypotenou polohu tak zaujme, se pomoc snmae vyhodnocuje poloha krtic klapky (regulace polohy). K jitn funkce obsahuje tento snma dva paraleln pracujc (redundantn) potenciometry s oddlenm referennm naptm. U potenciometrickch snma musme ve vypnutm stavu a pi rozpojenm obvodu ohmetrem namit odpor (nejastji v du jednotek nebo destek k). Jeho hodnota se zmnou men veliiny (selpnut pedlu) mus mnit. Pi provozu mus bt na vstupu potenciometrickho snmae stejnosmrn napt (nejastji 0 a 5 V)

Magnetick induktivn snmae Ze vech bezkontaktnch a bezdotykovch princip men polohy jsou magnetick snmae obzvl robustn a necitliv vi ruen. To plat zvlt pro principy men zaloen na stdavm proudu, tedy principy magnetick indukce. Potebn proveden cvek vak v porovnn s mikromechanickmi snmai zabraj vce msta. Z mnoha znmch princip tohoto druhu nachzej v motorovch vozidlech pouit pedevm dva, jejich zpsob innosti je velmi podobn: Snmae vyuvajc viv proudy. Bl li se elektricky vodiv, rovn nebo zakiven destika (nap. z hlinku nebo mdi) k cvce (vtinou bez eleznho jdra), kterou protk vysokofrekvenn stdav proud, mn se jej odpor a induknost. Pinou jsou viv proudy vznikajc v tlumc destice na zklad rostouc vazby. Poloha tto tlumc destiky reprezentuje menou drhu s. Akoliv princip dobe funguje ji v oblasti kilohertz, doporuuje se ke snmn rychlch pohyb spe vy pracovn frekvence v oblasti megahertz. Obecn to zase vyaduje, aby elektronika byla umstna pmo u snmae. (Vysokofrekvenn signl je obtn vst na vt vzdlenosti.) K pevodu mcho efektu na elektrick vstupn napt je mon pout jak inn odpor tak induknost.

Obrzek . 3 a/ Potenciometrick snma (U0 napjec napt, Um vstupn napt b/ Magnetick induktivn snma (zmna polohy tlumc destiky vyvol zmnu amplitudy vf napt v cvce, kter je dle demodulovno) Snmae polohy se zkratovacm kroukem. Na rozdl od snmae vyuvajcho viv proudy m cvka snmae se zkratovacm kroukem vdy magneticky mkk jdro obvykle z plech rovnho nebo zakivenho tvaru U nebo E. Pohybliv tlumc dl je zde v podob zkratovacho krouku z dobe vodivho materilu (nap. m nebo hlink), kter je pohybliv umstn na jednom nebo na vech sloupcch jdra. Kvli eleznmu jdru maj tyto snmae mnohem vt induknost ne snmae vyuvajc viv proudy. Mohou proto dobe pracovat i na nim kmitotu (5 a 50 kHz) a elektronika pro zpracovn signlu nemus bt pmo umstna v mst snmae. Poloha zkratovacho krouku ovlivuje induknost tm linern. Diferenciln nebo polodiferenciln zapojen zlepuje linearitu men a zvtuje odolnost proti ruen. Induknost vtinou tvo prvek oscilanho obvodu. Zmna induknosti zpsob zmnu kmitotu, kterou me vyhodnotit ta nebo mikroprocesor v dc jednotce. Signl penen do dc jednotky je odoln proti ruen. Pouit: snmae regulan drhy pro adov erpadla (vestavn snma zaten, snma EDC)

Obrzek . 4 Snmae se zkratovacm kroukem a/ jednoduch snma b/ diferenciln snma Snmae s ponornou kotvou Jsou zaloeny na zmn induknosti cvky pomoc pohyblivho jdra. To je vyrobeno z plnho eleza (drt), vlcovanho eleznho plechu nebo z feritu. Cvky jsou asto dv, snma je diferenciln, co zlepuje pesnost men a zvtuje odolnost proti ruen. Pouv se ve snmai pedlu akcelerace. Induktivn snmae otek se skldaj obecn ze t hlavnch magnetickch soust: nehybn cvka, st magneticky mkkho eleza, trvale magnetick st. Zmna magnetickho toku potebn k vytven vstupnho napt je zpsobovna otenm ozubenho kola. V cvce, kter je pevn spojen s permanentnm magnetem, se indukuje zmnou magnetickho toku stdav napt piblin sinusovho prbhu. Indukovan napt v cvce je mrn zmn (derivaci) magnetickho toku . Velikost signlu je pmo mrn otkm ozubenho kola. Proto se prahov hodnoty vstupnch obvod v dc jednotce dynamicky pizpsobuj otkm. Vstupn napt snmae tvaruje Schmittv obvod na pravohl prbh. Tento obvod se pouv pro digitalizaci pomalch nebo zaruench signl. M hysterezi (obr. 5b), kterou vytv kladn zptn vazba z vstupu na vstup. Odstrauje nejednoznan rovn napt, na jeho vstupu je vdy pravohl prbh napt. Amplituda signlu zvis vrazn na vzduchov mezee a velikosti zub. U obvyklch ozubench kol klikovch hdel a ABS jsou nastaveny vzduchov mezery a do 0,8 a 1,5 mm, pesn nastaven mezery mezi cvkou a impulsnm kolem je velmi dleit. Chceme-li mit pouze rychlost otek (snmae otek kol pro ABS), mme kmitoet vstupnho signlu. Pro uren polohy klikovho hdele (uren okamiku vstknut paliva) mus bt na ozubenm kole znaky (mezera mezi zuby), kter zvt amplitudu signlu (obr. 5c). Elektronika mus tuto zmnu sprvn vyhodnotit. Poet zub induknho kola zvis na danm pouit. U systm s elektromagnetickmi vstikovacmi ventily 60 2 = 58 zub. Velk mezera mezi zuby (obr. 5c) pedstavuje vztanou znaku polohy klikovho hdele. Jin proveden impulsnho kola m pro kad vlec jeden zub. U tyvlcovho motoru pipadaj potom na jednu otku 4 impulsy (4 zuby).

Obrzek 5 Men otek induktivnm snmaem (induktivn snma v blzkosti tocho se ozubenho kola)

a/ prbh magnetickho toku , napt na cvce snmae UL a napt na vstupu Schmittova obvodu (dole) b/ pevodn charakteristika Schmittova obvodu a jeho realizace pomoc hradel c/ prbh napt na vstupu induktivnho snmae, je-li mezi zuby mezera (znaka) Vhodou induktivnch snma jsou nzk vrobn nklady, odolnost proti ruen, dn elektronika ve snmai, dn problmy s driftem stejnosmrnho napt a velk teplotn rozsah. Nevhodou je zvislost vstupnho napt na otkch a citlivost na vkyvy vzduchov mezery. Pouvaj se ve snmai klikovho hdele, snmai otek kol, snmai vakovho hdele (tranzistorov zapalovn) a ve snmai pohybu jehly. Induktivn snma otek m dva vvody. Pi podezen na zvadu zmme cvku snmae ohmetrem, je-li v podku, musme namit velmi mal odpor. Vstup induktivnho snmae mme za provozu osciloskopem. Pi zven otek motoru roste amplituda i kmitoet signlu. Snma pohybu jehly Potek vstiku je dleitou veliinou pro optimln provoz vzntovch motor. Jeho snmn umouje pestavn vstiku v zvislosti na otkch a zaten motoru. Pohyb jehly trysky indukuje zmnou magnetickho toku v cvce napt mrn rychlosti pohybu jehly. Toto napt pmo zpracovv dc jednotka. Pekroen uritho prahovho napt je vyhodnoceno jako potek vstiku. Magnetostatick snmae Magnetostatick snmae m stejnosmrn magnetick pole. Na rozdl od magnetickch induktivnch (cvkovch) snma se daleko lpe hod pro miniaturizaci a lze je levn vyrbt metodami mikrosystmov techniky. Pouvaj se pedevm galvanomagnetick jevy (Hallv jev a Gaussv jev). Hallv jev se vyhodnocuje pomoc tenkch polovodiovch destiek, ktermi protk elektrick proud a zrove prochz magnetick pole. Jsou-li proud a magnetick indukce na sebe kolm, lze pn ke smru proudu namit napt Hallovo napt UH, mrn velikosti magnetickho pole. Zrove se zvyuje odpor destiky podle parabolick charakteristiky (Gaussv jev, magnetorezistor). Pinou tchto jev je psoben magnetickho pole na elektrony, kter jsou nositeli elektrickho proudu. Pi pouit kemku je mon tento snma zkombinovat s integrovanm obvodem, kter Hallovo napt zesiluje a vyhodnocuje. V nejjednodum ppad detekujeme pekroen prahov hodnoty elektromagnetick indukce pomoc Schmittova obvodu. Vstupem je dvoustavov logick signl, vznik tak Hallv spna. Nevhodou jednoduchho snmae je znan teplotn zvislost, zpsoben mechanickm pnutm materilu. Dky principu rotujcch proud (spinning current) se ji podailo odstranit. Proud a mic obvod jsou elektronicky pepnny. Zmen napt je elektronicky prmrovno. Vznik tak integrovan Hallv obvod, kter je vhodn nap. pro snmae zrychlen.

Obrzek . 6 a/ princip Hallova snmae (vektor B menho magnetickho pole je kolm na destiku) b/ zvislost Hallova napt na intenzit magnetickho pole c/ zvislost odporu na intenzit magnetickho pole d/ princip rotujcch proud Diferenciln Hallovy snmae Ji nkolik let existuj tak dvojit Hallovy snmae (,,diferenciln uspodn Hallova snmae) v pln integrovanm proveden. U tchto snma jsou dva kompletn Hallovy systmy umstn

v definovan vzdlenosti na jednom ipu a pslun elektronika (operan zesilova) vyhodnocuje rozdl obou Hallovch napt. Tyto snmae maj vhodu, e jejich vstupn signl je znan nezvisl na absolutn hodnot intenzity magnetickho pole a jeho diferenciln snmae snmaj pouze prostorovou zmnu magnetick indukce. Tyto snmae se vtinou pouvaj k men otek. Rotorem je ozuben kolo z kovovho materilu. Piblen a oddlen jednotlivch zub zpsobuje zmny magnetickho pole v blzkosti permanentnho magnetu. Velikost jejich vstupnho signlu do znan mry nezvis na vzduchov mezee mezi rotorem a snmaem. K dosaen maximlnho vstupnho signlu odpovd vzdlenost obou Hallovch snma (umstnch vtinou na okrajch podlnho ipu) piblin polovin rozestupu zub. Oproti induktivnm snmam m Hallv snma otek vhodu v tom, e jeho vstupn napt nen zvisl na rychlosti otek a d se tak snadno elektronicky zpracovat. M mal rozmry a vyaduje elektronick pedzpracovn signlu. Rozsah provoznch teplot je ale omezen kemkovou vyhodnocovac elektronikou (155 C max). Nevhodou ale je, e ke sv innosti potebuje znan stejnosmrn proud, jeho odbrem zatuje palubn s vozidla. Ve snmai otek se asto pouvaj Hallovy zvory (obr. 7c). Tm uzavenm magnetickm obvodem rotuje clonka, kter pi svm prchodu odvd magnetick tok od snmae. Spolehliv funkce je zajitna, i kdy clonka pronik rzn hluboko do zvory. Hallv snma m 3 vvody (napjen, vstup, kostra). Vstupn signl mme osciloskopem. Pi zven otek roste kmitoet, amplituda se nemn.

Obrzek . 7 Uit Hallovch snma a/ snmn otek diferencilnm Hallovm snmaem b/ snma polohy volantu 1 kryt s permanentnmi magnety 2 kdovac kotou 3 - deska s plonmi spoji s Hallovmi snmai c/ Hallova zvora 1 Hallv integrovan obvod 2 Permanentn magnet 3 Pohybliv clona

Magnetorezistory se mohou podobn jako Hallovy snmae pouvat ke snmn otek ozubenho kola. Jsou znan teplotn zvisl, musme je proto pouvat v diferencilnm proveden. Dvojice magnetorezistor je zapojena jako dli napt. Jeho vstupn napt se s teplotou mn minimln (viz obr.9a). Odpor magnetorezistor se mn v zvislosti na intenzit magnetickho pole. Vhodnho pracovnho bodu doshneme pomoc permanentnho magnetu, kter vytv magnetick pedpt. Magnetorezistory jsou pasivn soustky odoln proti ruen. Jejich vstupn napt je v du jednotek volt a nen za poteb jej dle zesilovat. Aktivn snmae otek Funkci zub impulsnho kola pebraj permanentn magnety. Jsou nap. umstny v tsncm krouku loiska kola. Jako snmae se pouvaj Hallovy snmae nebo magnetorezistory. Napt je nezvisl na otkch kola. Napt ze snmae je digitalizovno a peneno dvouvodiovm vedenm. Informace o otkch se pen modulovnm napjecho proudu, kter vyhodnocuje snmac rezistor v dc jednotce (viz obr. 9g). Digitalizace signlu dle umouje penos informac o smru oten kol (funkce hillholder brn sjet vozidla dozadu pi jzd do kopce, pouv se pi navigaci), penos informace o kvalit signlu snmae (upozornn idie na nutnost opravy).

Snmae otek pevodovky Obsahuje diferenciln Hallv snma, kter detekuje feromagnetick otkov signl ozubench kol, velikost mezery 0,1 a 2,5 mm, snma ponoen v oleji. Dvoudrtov vstup s proudovou modulac (H = 14 mA, L = 7 mA), viz obr 10 g.

Snmae hlu natoen volantu Systm elektronickho zen jzdn stability (elektronick stabilizan program ESP) m za kol udrovat idiem zvoleny smr jzdy pomoc clenho ovldn brzd. K tomu se v dc jednotce porovnvaj nastaven hel natoen volantu a poadovan brzdc tlak se skutenm otivm pohybem a rychlost vozidla a v ppad poteby jsou jednotliv kola pibrovna. Tm je plovouc hel (odchylka mezi osou vozidla a pohybem vozidla) udrovn mal a je zabraovno vyboen vozidla z jeho drhy. Ke snmn hlu natoen jsou principln vhodn vechny druhy snma hlu. K zajitn bezpenosti jsou nutn vechny druhy snma hlu, u kterch lze jednoduchm zpsobem kontrolovat vrohodnost nebo ve kter se v idelnm ppad mohou kontrolovat samy. Pouvaj se potenciometry, optick snmn kdu a magnetick principy. U vtiny pouvanch snma je vak potebn stal registrace a ukldn aktuln otky volantu, protoe bn snmae mohou mit maximln 360, volant osobnho automobilu m ale rozsah hlu 720 (celkem tyi otky). Hallv snma hlu natoen volantu Snma hlu natoen volantu snm polohu volantu pomoc 14 Hallovch zvor. Pouvaj se v nm Hallovy spnae, na kter psob permanentn magnety. Mezi spnai a magnety se pohybuje kovov kdovac kotou, kter je spojen s hdel volantu a kter je stdav odkrv a zakrv. Signly ze spna vyhodnocuje elektronika. Tmto zpsobem se pomoc devti Hallovch IO vytv digitln informace o hlu natoen volantu. Zbvajcch pt Hallovch snma registruje otku, kter je pomoc pevodu do pomala s pomrem 4:1 pevedena do jednoznanho rozsahu 360. Obrzek snmae hlu natoen volantu (obr. 7b) ukazuje nahoe magnety, kter mohou bt v zvislosti na poloze volantu jednotliv odstnny magneticky mkkm kdovacm kotouem, umstny pod nimi. Na desce plonch spoj pmo pod kdovacm kotouem se nachz Hallovy spnae (v podob integrovanch obvod) a mikroprocesor, kter provd testy vrohodnosti a rovn dekduje informace. Snmae nprav Pomoc automatick regulace dosvitu svtlomet ALWR se automaticky koriguje dosvit svtlomet vozidla. Pi zapnutch potkvacch svtlech se vyrovnv nklon vozidla tak, aby byla zajitna dostaten dohledn vzdlenost, ani by dochzelo k oslnn protijedoucch vozidel. Statick ALWR koriguje nklon karoserie zpsoben nkladem. Dynamick AWLR koriguje navc dynamicky podmnn naklnn vozidla, vyvolan brdnm a zrychlovnm. Snmae nprav pitom pesn snmaj nklon karosrie. Men nklonu vozidla se provd pomoc snma nprav (snmae hlu natoen), kter jsou namontovny vpedu a vzadu na karosrii. Pomoc otonho ramena, kter je thlem spojeno s pslunou npravou vozidla, ppadn se zvsem kola, se m vznikajc propruen. Nklon vozidla se pak vypot z rozdlu napt mezi snmaem pedn a zadn npravy. Funkce snmae npravy je zaloena na principu Hallova jevu. Ve statoru je integrovn Hallv IO, kter se nachz v homogennm magnetickm poli. Magnetick pole v nm vyvolv napt, kter je mrn magnetickmu poli. Pi oten kruhovho magnetu hdelem se mn magnetick pole psobc na Hallv IO. dc jednotka pijm signly snma nprav, vytv rozdl mezi pedn a zadn npravou a vypot pi zohlednn rychlosti jzdy poadovanou hodnotu pro polohu servopohonu. Pi ustlen jzd zstv ustlen regulace dosvitu svtlometu v reimu s velkm tlumenm. Krokov motory se nklonu vozidla pizpsobuj jen pomalu, aby nedochzelo k tomu, e by nerovnosti a vmoly na vozovce zpsobovaly stl korekce dosvitu svtlomet. Pi zrychlovn nebo brdn je okamit

zapnut dynamick reim. Ten bhem nkolika mlo milisekund provede pizpsoben dosvitu svtlomet. Pak se systm automaticky pepne opt do pomalho reimu. Hallv snma polohy vakovho hdele Pevodov pomr mezi vakovm a klikovm hdelem je 1:2. Poloha vakovho hdele udv, zda se pst pohybuje v horn nebo doln vrati, zda se nachz v dob komprese nebo vfuku. Snma polohy vakov hdele, kter pracuje na stejnm principu jako snma otek, pedv tuto informaci dc jednotce. Akustick snmae (ultrazvuk) Obdobn jako u ozvnovho hloubkomru (echolot) vyslaj snmae ultrazvukov impulsy o frekvenci cca 40 kHz a detekuj as, kter uplyne do nvratu impulsu odraenho od pekky. Vzdlenost a k nejbli pekce se vypot z doby uplynul do pchodu odraenho impulsu te a z rychlosti en zvuku c ve vzduchu, cca 340 m/s,): a = 0,5 . te . c Ultrazvukov snmae, kter jsou integrovny do nraznku vozidla, slou k urovn odstupu od pekek a ke sledovn okolnho prostoru pi parkovn a pojdn. S velkm hlem rozeven, kter vznik pi pouit vce snma (vzadu 4 snmae, vpedu 4 a 6), je mon pomoc ,,triangulace urovat vzdlenost a hel k pekce. Rozsah detekce takovho systmu sah od cca 0,25 do 1,5 m. Snma se skld z plastovho pouzdra s integrovanm konektorem, ultrazvukovm mniem (hlinkov membrna, na jej vnitn stran je nalepen piezoelektrick mni) a z desky plonch spoj s vyslac a vyhodnocovac elektronikou. Dva ze t elektrickch pvodnch vodi, spojujcch snma s dc jednotkou, zajiuj napjen. Pomoc tetho, obousmrnho veden, se aktivuje funkce vysln a odesl vyhodnocen pijat signl zpt do dic jednotky. Ultrazvukov snma pouv metodu odrazu ultrazvukovho impulsu ve spojen s triangulac. Kdy dic jednotka vyle digitln impuls zahajujc vysln, elektronick obvod prostednictvm obdlnkovch impuls o rezonannm kmitotu s dobou trvn typicky cca 300 s vybud hlinkovou membrnu ke kmitn, to znamen k vysln ultrazvukovch vln. Zvuk odraen od pekky znovu rozkmit, v t dob ji uklidnnou, membrnu (bhem doby doznvn, dlouh cca 900 s, nen dn pjem mon). Tyto kmity pevd piezokeramick prvek na analogov elektrick signl, kter je dle pevdn na digitln signl. hel snmn v horizontlnm smru je velk. Ve vertiklnm smru je naopak potebn mal hel, aby byly vyloueny ruiv odrazy od zem. Pro men odstupu vozidel se hod odrazov metoda pouvajc ultrazvuk (mal dosah, 0,5 a 5 m), odrazov nebo triangulan metoda pouvajc svtlo blzk infraerven oblasti (stedn dosah, a 50 m) a elektromagnetick radar (velk dosah, a 150 m). Elektromagnetick snmae (radar) Systmy ACC (Adaptive Cruise Control) s takovmto radarem dlouhho dosahu pedstavuj regultory rychlosti jzdy s automatickm rozpoznnm vozidel, jedoucch v jzdn stop ped danm vozidlem, a ppadn poaduj pibrdn. Pracovn frekvence 76 GHz (vlnov dlka cca 3,8 mm) umouje kompaktn konstrukci potebnou pro mont ve vozidlech. Gunnv osciltor (Gunnova dioda v dutinovm rezontoru) napj paraleln ti vedle sebe umstn antny, kter souasn slou k pjmu odraench signl. Pedsazen plastov oka (Fresnelova) tvaruje vyslan paprsek, vztaeno k ose vozidla, horizontln do hlu 5, vertikln do hlu 1,5. Krom vzdlenosti vozidel jedoucch vpedu a jejich rychlosti me bt zjiovn i smr, v nm jsou detekovna. Vyslan signl je kmitotov modulovn. Ne se signl odraz od pekky a vrt se, zmn se trochu vyslan kmitoet. M se kmitoet pijmanho signlu. Rozdl frekvence vyslanho a pijmanho signlu je pmo mrn vzdlenosti od pekky. Jednou ze zkladnch funkc je pedevm obvykl regulace rychlosti jzdy, pi kter se nastaven rychlost udruje konstantn. Tato funkce je aktivn vdy, kdy nen detekovno dn vozidlo jedouc vpedu, kter jede ni rychlost ne poadovan rychlost nastaven idiem. Je-li vak v deteknm

rozsahu radaru (piblin 100 a 150 m) zjitno vozidlo, kter brn pokraovat v jzd poadovanou rychlost, je rychlost pizpsobena rychlosti vozidla jedoucho vpedu. Pi malch rozdlech v rychlosti je to mon provst pouhm ubrnm plynu, pi vtch rozdlech je potebn zsah brzd. Po pizpsoben rychlosti jede vozidlo, vybaven ACC, za vpedu jedoucm vozidlem s tm konstantn asovou mezerou. Odstup pi vych rychlostech roste. Nejvt problm pedstavuje volba sprvnho clovho vozidla. Z mnoha odraz je teba rozpoznat ty, kter pat vozidlm jedoucm vpedu. Je poteba odhadnout, zda jedou ve stejnm jzdnm pruhu.

Obrzek . 8 Snmae zrychlen a/ piezoelektrick jev 1 elektrody, 2 piezoelektrick materil b/ oddlova napt (sledova signlu) c/ snma nboje d/ Hallv snma zrychlen Snmae zrychlen a vibrac Pouvaj se k regulaci klepn u spalovacch motor, pro airbag, pedepnae bezpenostnch ps, detekce pevrcen (vypnut zapalovn, uzaven pvodu paliva), ke snmn zrychlen v zatkch, v protiblokovacm systmu (ABS) nebo pi elektronickm zen stability (ESP) a regulaci podvozku. Zrychlen se asto udv jako nsobek gravitanho zrychlen g (9,81 m/s2) Vechny snmae m slu F, kter psob na setrvanou hmotnost m. F=m.a Setrvan hmota je prun spojena s tlesem, jeho hmotnost mme mit. Pouvaj se piezoelektrick snmae, kter psobenm sly vytv na svm povrchu elektrick nboj. Nkter materily (kemenn krystal) vykazuj tuto vlastnost pirozen, jin (nap. piezokeramika) mus bt nejdve polarizovny vysokm naptm. Elektrick vyhodnocen signlu: Snmn napt: Protoe piezoelektrick snmae maj vysok vnitn odpor, doporuuje se pi snmn vstupnho napt U umstit prvn oddlovac zesilova co nejble ke snmai (pokud mono, do spolenho, hermeticky tsnho pouzdra). Del pvodn vodie zkresluj signl jako svou parazitn kapacitou (dli napt), tak i svm parazitnm innm odporem. Snmn nboje: Vhodnj je pout u piezoelektrickho snmae zesilova nboje, kter ukld snmaem vytven nboj v kvalitnm mcm kondenztoru Cm a tm udruje samotn snma bez nboje a napt. Pi tomto typu vyhodnocen je mon kodliv parazitn vlivy prodnho veden tm potlait, take zesilova nemus bt bezpodmnen integrovn se snmaem. Hallovy snmae zrychlen Vozidla s protiblokovacm systmem ABS, regulac prokluzu ASR, pohonem vech kol nebo tak programem elektronickho zen stability ESP maj krom snma kol Hallv snma zrychlen k men podlnho a pnho zrychlen vozidla ( v zvislosti na monte, ve vztahu ke smru jzdy). V Hallov snmai zrychlen se pouv ,,elasticky upevnn systm pruina hmota (viz obr.8d). Skld se z pskov pruiny umstn nastojato, kter je na jednom konci pevn upnuta. Na jejm volnm konci je nasazen trval magnet jako seizmick hmotnost. Nad trvalm magnetem se nachz vlastn Hallv snma s vyhodnocovac elektronikou. Pod magnetem je mal tlumc destika z mdi. Psob-li na snma pn k jeho pruin zrychlen, mn systm pruina hmota svou klidovou polohu. Vychlen je mtkem pro zrychlen. Magnetick tok F vychzejc z pohybujc se magnetu vytv v Hallov snmai Hallovo napt UH. Vyhodnocovac elektronikou z nj odvozen vstupn napt UA stoup linern se zrychlenm (mc rozsah cca 1 g)

10

Snma je navren pro malou ku psma nkolika Hz a je elektrodynamicky tlumen. Mikromechanick kemkov snmae zrychlen Mikromechanick kemkov snmae zrychlen pro zdrn systmy pro cestujc snmaj hodnoty pi elnm nebo bonm nrazu a d iniciaci pepna bezpenostnch ps, airbag a ochrannho oblouku. Nezbytn systm pruina - hmota je vyroben technikou leptn z plnho kemkovho pltku. K obzvl pesnmu men vychlen tto hmotnosti se osvdilo kapacitn snmn. To vyaduje nad a pod hmotnost upevnn na pruin pidat dal kemkovou nebo sklennou destiku. Destiky s protielektrodami souasn slou jako ochrana proti peten. Toto uspodn destiek odpovd sriovmu zapojen dvou diferencilnch kondenztor (cca 10 a 20 pF ). Pi psoben zrychlen a ve smru snmn se kemkov stedn destika jako seizmick hmotnost vychyluje. To zpsobuje zmnu vzdlenosti k horn pp. doln destice a tm tak zmnu kapacity kondenztor. Ta vede ke zmn elektrickho signlu, kter se ve vyhodnocovac elektronice (CMOS) zesiluje, filtruje a digitalizuje pro dal zpracovn v dc jednotce airbagu.

Piezoelektrick snmae klepn KS Snmae klepn jsou svm funknm principem snmae vibrac a hodnot se ke snmn kmit cch se tlesy. Ty se v motorovch vozidlech vyskytuj nap. v motorech jako klepn pi nekontrolovatelnm spalovn (patn nastaven pedstih). Snmae je pevd na elektrick signly, kter pevd do dc jednotky. Zpravidla se motory vybavuj jednm, dvma nebo vce snmai klepn. Ty se pak pepnaj podle poad zapalovn. Konstrukce a zpsob innosti Hmotnost psob na zklad sv setrvanosti tlanmi silami v rytmu budcch kmit na kruhov piezokekamick prvek. Tyto sly v keramice posun nboje: Mezi spodn a prostedn adou keramiky vnik elektrick napt, kter se snm kontaktnmi kruhovmi plokami a dle zpracovv v dc jednotce. Citlivost je vstupn napt na jednotku zrychlen. Napt je pomoc stdavho napovho zesilovae s vysokm vstupnm odporem vyhodnoceno nap. v dc jednotce zapalovn nebo systmu zen motoru Monotronic. Umstn snmae klepn se udanho motoru vol tak, aby mohlo bt rozpoznno klepn danho vlce. Mus bt upevovac roub utaen definovanm utahovacm momentem. Upevovac plocha a zvitov otvor v motoru mus mt pedepsanou kvalitu, nesm se k zajitn pouvat dn vymezovac nebo prun podloky. Snmae tlaku Men tlaku se provd pmo, prostednictvm deformovn membrny, nebo snmaem sly. Pouv se pro nsledujc aplikace: Tlak v sacm potrub pp. tlak peplovn (1 a 5 bar) u vstikovn benznu Brzdc tlak (10 bar) u elektropneumatickch brzd Tlak vzduchovho odpruen (16 bar) u vzduchem odpruench vozidel Tlak v pneumatikch (5 bar absolutn)u kontroly pp. regulace tlaku v pneumatikch Tlak v hydraulickm zsobnku (cca 200 bar) u ABS a servozen Tlak chladiva (35 bar) u klimatizanch systm Modulan tlak (35 bar) u automatickch pevodovek Brzdc tlak v hlavnm brzdovm vlci a brzdovch vlcch kol (200 bar) a automatick kompenzace stivho momentu pi elektronicky zench brzdch Petlak nebo podtlak v ndri (0,5 bar) Tlak ve spalovacm prostoru (100 bar,dynamicky) pro rozpoznn vynechvn zapalovn a klepn Tlak elementu vstikovacho erpadla nafty (1000 bar, dynamicky) u elektronickho zen vzntovho motoru Tlak paliva v tlakovm zsobnku (Common Rail) nafty (1500 pp. 1800 bar) Tlak paliva v tlakovm zsobnku (Common Rail) benznu (100 bar)

11

Pm men tlaku Zvlt k men velmi vysokch tlak (>104 bar) by stailo jednodue vystavit rezistor tlakovmu mdiu, nebo vechny znm rezistory vykazuj men nebo vt zvislost na tlaku (objemov efekt). Obtnji se vak pitom realizuje potlaen jejich souasn zvislosti na teplot a tlakotsn vyveden jejich vvod z tlakovho mdia. Pznivj vlastnosti zde maj zvislosti na pouit lehce vyrobiteln kapacitn mc leny (kapsle). Membrnov snmae Nejvce rozen (i v automobilech) metoda snmn tlaku pouv k zskn signlu nejprve jako mechanick mezistupe tenkou membrnu, kter jednou stranou vystavena menmu tlaku a jeho psobenm se mn nebo vce prohb. Jej tlouka a prmr me bt v irokm rozmez pizpsobovna danmu rozsahu tlaku. Nzk rozsahy menho tlaku vedou k relativn velikm membrnm s prhyby, kter se mohou pohybovat v oblasti 10.1 mm. Vysok taky vyaduj silnj membrny menho prmru, kter se prohbaj jen o nkolik m. Snmae sly a toivho momentu Pouitelnost snma sly a toivho momentu v motorovm vozidle je velmi mnohostrann, jak ukazuje nsledujc seznam: Men spojovac sly mezi tanm vozidlem a pvsem pp. nvsem u uitkovch vozidel pro regulovan brdn, eliminujc jej vznik Men sly tlumi pro elektronickou regulaci podvozku Men zaten npravy u uitkovch vozidel pro elektronicky zen rozdlen brzdc sly Men sly pedlu u elektronicky regulovanch brzdovch soustav Men brzdc sly u elektricky ovldanch a elektronicky regulovanch brzdovch soustav Bezdotykov men hnacho momentu a brzdnho momentu Bezdotykov men momentu zen pp. momentu servozen Ochrana ped piskpnutm u elektricky ovldanch spout oken a posuvnch stech Snmae sly integrovan do loisek Men hmotnosti pasaru vozidla Piezorezistivn princip Pouit roztanch rezistor k men sly je nejrozenj a souasn nejspolehlivj a nejpesnj metodou men sly a toivho momentu. Je zaloena na tom, e mezi mechanickmi naptmi v roztanm tlese (zpsobenmi zavedenm sly) a protaenm existuje pinejmenm v Hookov oblastipmo mrn zvislost. Podle Hookova zkona plat v tomto ppad: = l/l = /E kde konstanta mrnosti E je znma jako modul prunosti. Tato metoda je proto nepm metoda men, protoe nem pmo napt podmnn silami, ale roztaen jimi zpsoben. Roztaen vrstvov rezistory jsou s povrchem zvolenho roztaenho tlesa spojeny tak tsn, e sleduj bez zkreslen jeho povrchov roztahovn. Zmna odporu zpsoben roztaenm rezistoru je urena vztahem: R/R = K . Petrvvajc zbytky teplotn zvislosti jsou eliminovny tm, e rezistory jsou na roztanm tlese zapojeny jako polovin nebo pln mstek (podobn jako na obr. 9a). Snma obsazen sedadla (OC/AKSE) Po zaveden airbagu spolujezdce bylo z a bezpenostn-technickch dvod nutn rozpoznat, zda je sedadlo spolujezdce obsazeno nebo ne. Protoe pi nehod a neobsazenm sedadle spolujezdce nen poteba dnho pasara chrnit, vznikaly by aktivac airbagu zbyten nklady na opravu. S vyvinutm smartbags (chytrch airbag) poadavky na rozpoznn obsazen sedadla idie a spolujezdce jet stouply. Smartbag se vyznauje promnlivou reakc pi nafukovn v zvislosti na dan osob a situaci. Iniciaci airbagu mus byt zabrnno, kdy by jeho aktivace v uritch situacch psobila v neprospch cestujcch (napklad kdy na sedadle spolujezdce sed dt nebo je zde dtsk sedaka). Proto bylo jednoduch rozpoznn obsazen sedadla rozeno na inteligentn urovn

12

cestujcch OC (Occupant Classification). Jako dal senzorika je integrovn systm AKSE automatick rozpoznn dtsk sedaky vybaven transpondry. Snmac roho s dc jednotkou umstn do pednch sedadel vozidla snm informace o osobch sedcch na sedadlech a pedv data dc jednotce airbagu. Tato data se pak pouvaj k pizpsoben iniciaci zdrnch systm. Princip men je zaloeno na klasifikaci osob podle jejich tlesnch vlastnost (hmotnost, vka atd.) a umonn iniciace airbag optimalizovan pro tyto osoby. Msto pmho men hmotnosti cestujcch pouv systm OC pednostn souvislost mezi antropometrickmi vlastnostmi) (nap. vzdlenost pnevnch kost) a hmotnost. Snmac roho systmu OC k tomuto elu m rozloen tlaku na sedac ploe. Vyhodnocen v prvn ad uke, zda je sedadlo obsazeno nebo ne. Dal analzou je mon danou osobu zaadit do definovan tdy. Snmac roho se skld z odporovch prvk zvislch na tlaku.

Men prtoku vzduchu asto pouvan pojem mnostv vzduchu nech otevenou otzku, zda se jedn o objem nebo hmotnost. Protoe se vak u chemickho procesu spalovn paliva pouvaj jednoznan hmotnostn pomry, je clem men zcela jasn hmotnost nasvanho nebo tak peplovanho vzduchu. Hmotnostn tok vzduchu je pinejmenm u zehovch motor nejdleitj veliinou pro zaten. Snmae mc mnostv vzduchu nebo obecn proudn plyn se nazv tak anemometry. Maximln men hmotnostn tok vzduchu se v (asovm) prmru podle vkonu motoru pohybuje v rozsahu 400 a 1200 kg/h. Z dvodu nzk spoteby modernch motor pi volnobhu in pomr mezi minimlnm a maximlnm prtokem 1 : 90 a 1 : 100. Kvli psnm poadavkm na spaliny a spotebu mus bt dosaeno pesnosti 1 2 % zmen hodnoty. Vztaeno na mc rozsah to me znamenat (pro motorov vozidla neobvykle vysokou) pesnost men 10-4. Motor vak neodebr vzduch jako kontinuln proud, ale v taktu otevrn sacch ventil. To zpsobuje, e hmotnostn proud vzduchu (obzvl pi iroce oteven krtc klapce) jet siln pulsuje i v mst men, kter le vdy v sacm potrub mezi istiem vzduchu a krtc klapkou. Nsledkem rezonanc v sacm potrub je pulsace obas tak siln,e dochz dokonce ke krtkodobmu zptnmu proudn. To plat pedevm pro 4vlcov motory, u kterch pesn prtokomr mus toto zptn proudn snmat se sprvnm znamnkem. Anemometr s vyhvanm drtem Prochz-li tenkm drtem nebo tenkou destikou proud, drt nebo destika se ohv. Proud-li okolo nj souasn vzduch, kter teplo odvd, nastav se rovnovha mezi pivdnm a odvdnm vkonem tepla. Tento drtek (Rm) nebo destiku zapojme do mstku spolen s druhm drtkem nebo destikou (Rref), viz obr. 10a. Tm potlame vliv kolsn teploty vzduchu na pesnost men. Regulan obvod d vyhvac proud tak, aby vyhvan drt byl vdy o 130 a 160 C teplej ne okoln vzduch. dc jednotka m vyhvac proud, kter je mrn hmotnosti vzduchu. Aby se zabrnilo posouvn vsledk men kvli usazeninm na platinovm drtku, je po kadm vypnut motoru drtek zahn na teplotu 1000 C. Pi tto teplot se usazeniny vypl a odloupnou, drt je tak vyitn. Tato metoda zajiuje men hmotnosti vzduchu nezvisle na jeho tlaku, kter se mn s nadmoskou vkou. Snmae kvality vzduchu Snmaj trvale kvalitu vzduchu ve vstupn oblasti vtrn. Reaguj pedevm na kodliv sousti vfukovch plyn CO (hlavn u zehovch motor) a NOx (primrn u vzntovch motor). Dal kol spov v tom, aby se zabrnilo rosen skel. K tomu snm snma vlhkosti obsah vodn pry ve vzduchu. Tyto snmae zabudovan do dcch jednotek kvality vzduchu se skldaj z tlustovrstvch rezistor, kter obsahuj oxid cnu. Kdy se zde usazuj men ltky, mn rezistory v irokm rozsahu prudce svj odpor (nap. 1 a 100 k). Rezistory sondy jsou umstny na spolenm keramickm substrtu,

13

kter je vyhvacm vodiem na zadn stran ohvn na provozn teplotu 330 C. Substrt je kvli vysok teplot upevnn samostatn. Sonda CO m koncentrace v rozsahu 10100 ppm (parts per million, resp. 10-6) a sonda NOx v rozsahu 0,55 ppm. Jakmile je koncentrace kodlivch plyn pli vysok (nkdy tm 100krt vt ne v erstvm vzduchu), uzave dc jednotka kvality vzduchu klapky pro pvod erstvho vzduchu. Tm zabrn tomu, aby idi tyto plyny vdechoval a pedasn se unavil. Ochranou ped tmito kodlivmi ltkami se prodluuje ivotnost pouitho filtru s aktivnm uhlm. Kyslink uhelnat CO je velmi kodliv pro lidsk organismus. Vznik pi nedokonalm spalovn. V lidsk krvi reaguje s hemoglobinem. Pi vych koncentracch me zpsobit i uduen. Novj dc jednotky kvality vzduchu maj tak snma vlhkosti vzduchu. Jeho signl slou spolen se signlem teploty prostoru kabiny, men snmaem teploty NTC, k vpotu rosnho bodu, kter m vliv na rosen skel vozidla. Dvoubodov lambda sonda Dvoubodov lambda sondy se pouvaj u zehovch motor s dvoubodovou regulac lambda. Zasahuj do vfukovho potrub a snmaj rovnomrn proud spalin ze vech vlc. Dvoubodov sondy dvaj signl, zda se ve spalinch vyskytuje bohat ( < 1) nebo chud sms ( > 1) . Skokov charakteristika tchto sond umouje regulaci smsi kolem = 1 ( 3 %) Pevn elektrolyt se skld z jednostrann uzavenho, pro plyn neprostupnho keramickho tlesa z oxidu zirkoniitho, kter je stabilizovn oxidem yttritm. Povrch je oboustrann opaten elektrodami z porzn tenk vrstvy platiny. Krom toho je na stran spalin porzn keramick vrstva (o sle pavuiny) k ochran ped neistotami. Kovov trubika s vce otvory chrn keramick tlsko ped mechanickm pokozenm (nrazy) a tepelnmi oky. Ve vnitnm otevenm prostoru ( na opan stran vfukovch plyn ) slou okoln vzduch jako referenn plyn. Aby byla keramika sondy chrnna ped zbytky spalovn obsaenmi ve spalinch, je na pouzdru sondy ( na stran spalin) upevnna ochrann trubka specilnho tvaru. trbiny v ochrann trubce jsou uspodny tak, aby obzvl inn chrnily ped velkm termickm a chemickm zatenm. Vyhvan lambda sonda Vyhvan tyov sonda obsahuje navc vyhvac prvek. U tto sondy je teplota keramickho tlesa pi nzkm zaten motoru ( tzn. pi nzk teplot spalin) urovan elektrickm vyhvnm, pi vysokm zaten, teplotou spalin. Vyhvan tyov sonda me bt umstna ve vt vzdlenosti od motoru, take i dlouhodob jzda pi plnm zaten ji nen problematick. Extern vyhvn zpsob rychl oht, take bhem 20 a 30 s po nastartovn motoru je dosaena provozn teplota a regulace lambda me pracovat. Protoe m vyhvan lambda sonda stle optimln provozn teplotu, je dosaeno nzkch a stabilnch emis kodlivin. Napt dodvan sondou, kter je tedy zvisl na obsahu kyslku ve vfukovch plynech, dosahuje pi bohat smsi ( < 1) 800 a 900 mV, pi chud smsi ( > 1) pouze 100 mV. Pi pechodu z bohat k chud smsi je napt piblin 450500 mV. Tak teplota keramickho tlska ovlivuje vodivost iont kyslku a tm prbh napt sondy v zvislosti na souiniteli pebytku vzduchu . Krom toho je doba odezvy napov zmn sloen smsi siln zvisl na teplot. Jestlie le doby odezvy pi teplot keramiky do 350 C v oblasti sekund, pak pi optimln provozn teplot cca 600 C reaguje sonda v ase kratm ne 50 ms. Po nastartovn motoru je proto a do dosaen minimln provozn teploty cca 350 C reaguje lambda vypnuta. Motor pitom pracuje v zenm provozu. Pli vysok teploty zkracuj ivotnost. Proto mus bt lambda sonda umstna tak, aby pi dletrvajcm plnm zaten nepeshla jej teplota 850 C; po krat dobu je ppustn teplota 930 C. Prbh napt na sond se mn velmi rychle mezi hodnotami 100 a 800 mV. Mme jej osciloskopem. Kmitoet zmn je asi 1 a 2 Hz. Tato hodnota pi strnut sondy kles. Pi sprvn regulaci m bt stedn (prmrn) hodnota napt asi 400 a 500 mV.

14

Obrzek . 9 sonda/ a/ zvislost vstupnho napt na koeficientu b/ prbh vstupnho napt v zvislosti na ase v zaregulovanm stavu Snmae teploty Teploty v motorovm vozidle Bod men Nasvan/peplovan vzduch Okol Kabina Vtrac vzduch/topen Vparnk ( klimatizace ) Chladc kapalina Motorov olej Akumultor Palivo Vzduch v pneumatikch Spaliny Tmen kotouov brzdy

Rozsah C -40+60 -40+60 -20+80 -20+60 -10+50 -40+130 -40+130 -40+100 -40+120 -40+120 100+1000 -40+2000

Odporov snmae Elektrick rezistory, jejich odpor je zvisl na teplot, jsou jako dvouplov soustky obzvl vhodn k men teploty a u ve form vinutch drtovch rezistor, spkan keramiky, fliovch rezistor, tenkovrstvch nebo tlustovrstvch rezistor nebo rezistor monokrystalick form. Obvykle jsou pro pevod na napov analogov signl doplnny pevnm rezistorem (mc mstek obr.10 a) do dlie napt nebo jsou napjeny pivdnch konstantnm proudem. Rezistory NTC Vyrbj se z oxid tkch kov. Nazvaj se termistory, jejich odpor kles nelinern s teplotou, viz obr. 10b. Zven teploty o kadch 20 C sn jeho odpor na polovinu. Aby nedochzelo k velkm chybm men, nesm mc proud termistor pli zahvat. Pro vt napt a proudy nen VA charakteristika termistoru linern, viz obr 10c. Rezistory PTC Oproti rezistorm NTC vykazuj men zvislost zmny odporu na teplot. Jejich vhodou je ale tm linern zvislost odporu na teplot a vysok pesnost odporu (tolerance dov 1 %), co zjednoduuje a usnaduje vyhodnocovn men (viz obr. 10 d). asto se pouvaj platinov odpory. (Oznaen PT 100 znamen platinov odpor 100 ). Polovodiov rezistory PTC maj dvakrt vt citlivost ne platinov. Na ipu je mon integrovat dal soustky. Tyto snmae jsou velmi dobe reprodukovateln. Mohou ale pracovat pouze do teploty 150 C, ve zvltnm proveden a do 300 C. Pi podezen na zvadu odpojme snma a zmme ohmetrem jeho odpor. Namen hodnota mus piblin souhlasit s dajem vrobce. Pokud nen uvedeno jinak, udv se tato hodnota pi teplot 20 C. Dle se obvykle udv odpor pi teplot 80 C. Ovme platnost tchto hodnot. Zkrat nebo nekonen odpor vdy znamen vadn idlo.

15

Termolnky Vyuvaj toho, e na konci kovovho vodie vznik elektrick napt,pokud maj tyto konce odlin teploty. Toto termoelektrick napt vhradn zvis na rozdlu tchto teplot, nem dn vrobn tolerance. M hodnotu dov jednotek mV. Pouvaj se pro men teplot a do 1000 C. Ke zvten vstupnho napt se asto zapojuj do srie. Polovodiov pechody. Napt na diod nebo na pechodu BE u trazistoru m typickou hodnotu 0,6 V. Toto napt kles celkem pesn o 2 mV/C, co se d vyut pro men. Snmae teploty s slicovm vstupem Tyto snmae maj v sob integrovn pevodnk odpor kmitoet (kmitoet astabilnho multibivrtoru je dn odporem termistoru). Vstupem je signl odoln proti ruen. Kmitoet multivibrtoru m a zpracovv dc jednotka dc jednotka (viz obr. 10 f). Chceme-li, aby takov snma bylo mon pipojit pomoc dvou drt, mus vstup snmae modulovat napjec proud (obr.10g). dc jednotka m zmny napjecho proudu.

Obrzek . 10 Men teploty a/ Princip kompenzace snma, men teploty micm mstkem b/ zvislost odporu na teplot u termistoru se zpornm teplotnm souinitelem (NTC) c/ voltamprov charakteristika termistoru NTC d/ zvislost odporu na teplot u PTC e/ zvislost napt na teplot u termolnku f/ idlo men teploty s digitlnm vstupem (3 vvody) g/ inteligentn idlo se dvma vvody)

Optick snmae Snma det Snma det rozpozn vodn kapky na elnm skle a umouje automatick spnn stra. idi je tak osvobozen od mnoha pohyb rukou, kter byly u konvennch zen stra potebn. O to vce se me soustedit prozatm na zen. Manuln ovldn mu vak zstv vyhrazeno jako doplujc funkce. idi mus po startu vozidla automatiku (pokud si to peje) nejprve aktivovat. Snma det se skld z optick drhy mezi vyslaem a pijmaem podobn snma neistot. Svtiv dioda emituje svtlo. Toto svtlo dopadajc na eln sklo pod uritm hlem se odr od such vnj mezn plochy ( totln odraz ) a dopad do pijmae(fotodioda), kter je rovn natoen pod uritm hlem. Jsou-li na vnj ploe kapky vody, odr znan st svtla smrem ven a zeslabuje tm pijman signl. Od uritho stupn se stra automaticky zapne i pi zneitn. U novjch proveden snmae se msto dve bnho viditelnho svtla pouv svtlo infraerven. V zvislosti na namen hustot det d snma rychlost stra. Spolen s elektricky regulovanm pohonem stra se v reimu cyklovae me rychlost strn dit stupovit. Dopad-li nap. pi pedjdn nkladnho automobilu na eln sklo stkajc voda, pepne systm ihned na nejvy rychlost strn. Snma det se me vyuvat tak nap. k automatickmu zavrn oken a posuvn stechy. Vybaven doplujcm snmaem svtla mue dokonce dit potkvac svtla:ta jsou pi setmn nebo pi vjezdu do tunelu zapnuta bez piinn idie.

16

Snma zneitn Rozpozn stupe zneitn rozptylovch skel svtlomet a umon jejich automatick itn. Skld se z LED a fototranzistoru. Pi istm nebo deovmi kapkami pokrytm skle je svtlo LED vyzaovno do volnho prostoru. Neistoty svtlo rozptl, to se pak vrac k fototranzistoru. Literatura: Snmae v motorovch vozidlech, Bosch, 2001 Amatrsk rdio 5B/2005