EVROPSK RMEC NRODNCH PRAVIDEL

NA PODPORU TOLERANCE
PEDKLD SE ZA ELEM
JEJICH NAZEN LEGISLATIVAMI
EVROPSKCH STT

Vzhledem k tomu, e cta k lidsk dstojnosti je zaloena na uznn lidsk rozmanitosti a

pirozenho prvo kadho lovka bt jin,
Vzhledem k tomu, e tolerance pedpokld otevenou mysl neznmm mylenkm a zpsobm
ivota,
e pojem tolerance je opakem jakkoli form protiprvn diskriminace,
Vzhledem k tomu, e tolerance m dleitou roli v umonn spnho souit rznorod skupiny
v rmci jedn nrodn spolenosti,
Vzhledem k tomu, e takov koexistence obohacuje a posiluje strukturu nrodn spolenosti,
nemla by mt vliv na zkladn identitu, kterou m spolenost nebo jej sdlen hodnoty, historie,
aspirace a cle,
Vzhledem k tomu, e integrace v rmci jedn nrodn spolenosti, neznamen asimilaci,
Vzhledem k tomu, e souit a spoluprce v rmci demokratick spolenosti vyaduj, aby
jednotlivci a skupiny inili vzjemn stupky,
Vzhledem k tomu, e respekt k odlin charakteristice rznch skupin by neml oslabit spolen
zvazky zodpovdnho obanstv v demokratick a oteven spolenosti jako celku,
naizuje se nsledujc:
Oddl 1. Definice
Pro ely tohoto Statutu:
(A) "skupinou" se rozum: ada lid se spolenmi rasovmi i kulturnmi
koeny, etnickm pvodem, nboenskm vyznnm nebo jazykovm
odkazem, genderovou identitou nebo sexuln orientac, nebo jakoukoli jinou
charakteristikou obdobnho charakteru.
(B) "Urka na cti skupiny" se rozum: hanliv komente, na veejnosti a
zamen proti skupin ve smyslu odstavce (A) - nebo jejch len
- s ohledem na podncovn k nsil, pomlouvn skupiny,
snahou ji zesmnit nebo jej falen obvinn.

Vysvtlivky:1
(I) Tato definice zahrnuje "urku krve" a antisemitsk nadvky, stejn
jako tvrzen, e nap. "cikni kradou" nebo "muslimov jsou
terorist ".
(II) Je teba chpat, e "urka skupiny" se me jevit jako
zamen na leny skupiny v jinm ase (jin
historick ra), nebo mst (za hranicemi sttu).
(C) "zloiny z nenvisti": jakkoli trestn in jakkoli definovan, jedno zda
spchan na osobch nebo na majetku, kdy obti nebo cle
jsou vybrny z dvodu jejich skuten nebo domnl souvislosti se skupinou definovanou v
bod (a).
(D) "tolerance": respektovn a akceptovn vzezen,
zachovn a rozvoj zeteln identity skupiny jak je
definovna v odstavci (a). Tato definice nen dotena
principem souit rznch skupin v rmci jedn spolenosti.
Vysvtlivka:
Souit rznch skupin v rmci jedn spolenosti, vyaduje krom
jinho, uritou znalost mstnho jazyka jako prostedku komunikace
s ady a socilnm prostedm.

Oddl 2. el
Smyslem tohoto statutu je:
(A) podporovat toleranci ve spolenosti ani by byla oslabena
spolen odpovdnost spojujc dohromady jedinou spolenost.
(B) podpora tolerance mezi rznmi spolenostmi.
(C) odstrann nenvist, jak jsou definovny v 1 (c).
(D) odsouzen vech projev netolerance zaloen na pedpojatosti,
fanatismu a pedsudcch.
(E) pijmat konkrtn opaten k boji proti nesnenlivosti, zejmna s
pihldnutm k odstrann rasismu, barevnho rozliovn, etnick diskriminaci,
nboensk nesnenlivosti, totalitn ideologie, xenofobie, antisemitismu, antifeminismu a
homofobii.
Vysvtlivky:
(I) Tato formulace nezachz do podrobnost v rmci podskupin
jak jsou uvedeny. Proto je jako nboensk nesnenlivost chpna
islamofobie, antikesanstv, atd. etnick diskriminace je
chpna jako proti romsk (ciknsk) aktivity.
(II) Antisemitismus je uveden jako samostatn dl, protoe pechz do
ady rznch podskupin. Rozhodn nen omezena na nboenskou
intoleranci (konverze nezachrnila idy vyhlazovn nacisty).

1 Na Vysvtlivky teba pohlet jako na autentickou interpretaci textu

Rmce. Tam, kde je to vhodn, by mly rovn slouit jako zklad pro
primrn nebo sekundrn legislativu.

Oddl 3. Zruky prv

Tolerance (jak jsou definovny v 1 (d)) mus bt zaruena jakkoliv
skupina (jak jsou definovny v 1 (A)), zejmna pi uvn
lidskch prv.
Vysvtlivky:
(I) seznam lidskch prv vyjmenovanch ne je mono doplovat
(II) prva, jak je uvedeno ne, mus bt vykldna irm
zpsobem.
(III) Je dleit zdraznit, e tolerance mus bt vykonvna ne
pouze sttnmi orgny, ale stejn tak jednotlivci,
vetn len jedn skupiny vi skupin jin.
(IV) Zruku tolerance je nutno chpat nejen jako
vertikln vztah (vlda vi jednotlivci), ale tak jako
horizontln vztah (skupina vi skupin a osoby vi osob).
Je povinnost vldy, aby zajistily, e nesnenlivost nen ani ve vertiklnch nebo
horizontlnch vztazch
(A) Svoboda projevu, vetn svobody vyhledvat, pijmat a
roziovat informace a mylenky - bez ohledu na hranice - bu
stn, psemn nebo tiskem, a pomoc jakhokoli zdroje nebo
elektronickch mdi (vetn internetu).
(B) Svoboda nboenskho vyznn a pesvden, vyjden bu samostatn, nebo
ve spoleenstv s ostatnmi, vetn:
(I) svobody projevovat nboenstv nebo vru uctvnm,
dodrovnm ritul, obad, zachovvnm obad a vyuovnm a
(II) svobodu zmnit nebo odhlsit n nboenstv.
(C) Svoboda sdruovn s ostatnmi leny skupiny, s
s clem podpoit sv kulturn zvltnosti, zpsob ivota, nboenstv nebo
jazyk.
(D) Svoboda pokojnho shromaovn, vetn nensilnch pehldek
a demonstrac.
(E) svoboda volit a kandidovat do voleb, v souladu se Veobecnmi
pedpisy, jako je obanstv, minimln vk a bydlit.
(F) Svoboda podlet se na veden veejnch zleitost, vetn
pstupu k veejn slub, zahrnujc obecn pedpisy jako
je obanstv a veobecn kvalifikace.
(G) prvo na zskn obanstv na zklad narozen nebo dlouhodobho
bydlit.
(H) Svoboda pohybu.
(I) Prvo na soukrom.
(J) Svoboda pstupu k povoln, v souladu se Veobecnmi
kvalifikacemi v jednotlivch ekonomickch innostech.
(K) Svoboda vzdlvn v jazyce skupiny, stejn jako v
v souladu s jejmi nboenskmi a kulturnmi tradicemi.
(L) Prvo na rovn asti na hromadnch kulturnch aktivitch.
(M) Prvo vlastnit a ddit majetek.
(N) prvo na bydlen.
(O) Prvo na prci, vetn svobodn volby zamstnn a rovn
mzdy za stejnou prci.
(P) prvo na zdravotn pi a sociln pojitn.

Oddl 4. Omezen
Na prva zaruen 3 se vztahuje na nsledujc
omezen, uplatovan pimenm zpsobem podle poteby v
demokratick spolenosti:
Vysvtlivky:
(I) seznam omezen, ne uveden, je taxativn.
(II) omezen, jak je uvedeno ne, mus bt vykldn
restriktivnm zpsobem.
(III) omezen jsou vyjmenovny druhovm zpsobem. Ne
kad prvo nebo sub-prvo zaruen v 3 je nutn
s vhradou vech omezen zde uvedench.
(A) vnitrosttn nebo mezinrodn bezpenosti.
Vysvtlivka:
Tolerance nesm bt pouita jako prostedek k pehlen terorismu nebo
jako zstrka pro ty, kte chtj rozvrtit domc nebo mezinrodn mr
a bezpenost.
(B) Veejn podek.
Vysvtlivky:
(I) Ukzkovm pkladem: je teba pochopit, e demonstrace (v
souladu s vkonem svobody shromaovn), nemus bt tolerovny, pokud
je pravdpodobn, e se zvrhnou v nepokoje nebo poruen prv
ostatnch
(II) Dalm pkladem je to, e s ohledem na potebu bojovat proti trestn innosti, osobm
nesm bt dovoleno, aby kryly sv tve na veejnosti.
(III) Veejn podek se neomezuje pouze na problematiku kriminality a nsil.
Tak, urbanismus a zemn pravidla mohou potlait pokus
vybudovat svatostnek na konkrtnm mst.
(C) Veejn politika.
Vysvtlivka:
Tolerance neznamen, e se skupina me oddlit se od spolenosti
jako celek, nelze akceptovat nekomunikovn s jinmi skupinami.
(D) Veejn mravnost.
Vysvtlivka:
Pklady: Tolerance neznamen v dnm pijet takovch postup jako je
ensk obzka, nucen satky, mnohoenstv nebo jakkoliv jin formy
vykoisovn nebo nadvlda nad enami.

(E) Veejn zdrav.

Vysvtlivka:
Pklad: Odvolac soud v Anglii (na Lord Denning) nenalezl dn
pochyben v souvislosti s odmtnutm okoldovny zamstnvat
vousatho Sikha s ohledem na nebezpe kontaminace bakteriemi.
(F) ochrana prv a svobod druhch.
Vysvtlivky:
(I) Tolerance je obousmrn. lenov skupiny, kte si pej
tit z tolerance mus ukzat, e pohl na spolenost jako celek, jako i
leny jinch skupin a disident nebo i jin
leny jejich vlastn skupiny.
(II) nen teba bt tolerantn k netoleranci. To je
obzvlt dleit, pokud jde o svobodu projevu je
nutn aby svoboda nemohla bt zneuvna k oerovn ostatnch
skupiny.
Oddl 5. Migranti
(A) tolerance (jak jsou definovny v 1 (d)) mus bt zarueny,
jakkoli skupin (jak jsou definovny v 1 (A)), a m dlouholet
spoleensk koeny, nebo je v posledn dob vytvoena, zejmna pokud m
mt za nsledek migraci ze zahrani.
(B) Ciz pisthovalci, i jejich st, mus dodrovat zsadu
koexistence rznch skupin v rmci jedn spolenosti.
(C) Pokud ciz migrant - kter byl pijat na zem
sttu, ale nezskal obanstv - jednoznan nechce jednat
v souladu se zsadou souit rznch skupin
v rmci jedn nrodn spolenosti, on nebo ona me bt povinen
opustit stt (s vhradou platnch mezinrodnch prvnch
norem).
Vysvtlivky:
(I) V souladu s lnkem 3 Protokolu . 4 k Evropsk mluv o
o ochran lidskch prv a zkladnch svobod,
"Nikdo nesm bt vylouen ... z zem sttu
kterho je sttnm pslunkem. "Je zejm, e jakmile nov migrant
zskal sttn obanstv, odstavec (c) ji nen pouiteln.
(II) I kdy nejsou sttnmi pslunky, je teba mt na pamti, e,
podle lnku 4 tho protokolu, "kolektivn vyhotn
cizinc je zakzno." Rozhodnut, zda m nov pisthovalec
prvo zstat uvnit sttu, proto mus bt
provedeno individuln prostednictvm pslunho soudnho nebo
kvazi-soudnho zen.
(III) prvo vylouit migrujcch pracovnky, kte "naruuj veejn
zjmy nebo morlku" je vslovn vyjdeno v lnku 19 (8)
Evropsk sociln charty.
(IV) Otzka, zda zahranin migrant je zjevn neochoten jednat
v souladu se zsadou koexistence rznch skupin
v rmci jedn nrodn spolenost je otzka skutkovho stavu, kter m

bt stanovena soudnm nebo kvazi-soudnm orgnem.

(V) Pi vstupu do sttu, mohou zahranin migranti bt povinni
podepsat prohlen, ve kterm potvrd, e jsou si vdomi
ustanoven kter jsou zahrnuta v odstavci (c).
6. Realizace
Pro zajitn provdn tohoto statutu, mus vlda:
Vysvtlivka
Je samozejm, e uzkonn statutu pro podporu
Tolerance, nesta samo o sob. Mus existovat mechanismus,
zajiujc, aby statut nezstal na pape a byl realizovn v relnm svt.
(A) odpovdat za zvltn ochranu zranitelnch a
znevhodnnch skupin.
Vysvtlivky:
(I) lenov zranitelnch a znevhodnnch skupin maj nrok na
zvltn ochranu, nad rmec obecn ochrany, kter mus
bt poskytovna vldou kad osob v rmci sttu.
(II) zvltn ochrana poskytovan lenm zraniteln a
znevhodnn skupiny me znamenat preferenn zachzen. Pesnji eeno toto
preferenn zachzen pesahuje pouh respekt a
pijet ve smyslu zklad tolerance (viz definice
tolerance v 1 (d)). Plat, e toto ustanoven je odvodnno
propojenm mezi historickm nesnenlivostmi a zranitelnostmi.
(III) Odpov na otzku, kter skupiny jsou ohroeny nebo
znevhodnny v dan spolenosti se li dle jednotlivch zem.
(B) Ani by byly doteny stvajc kontroln mechanismy, vytvote
zvltn sprvn jednotkou, aby bylo mon dohlet na
provdn tohoto statutu.
Vysvtlivka:
(I) provdn tohoto ustanoven zvis na stvajc
struktue v danm stt. V kad zemi, kter ji
m sprvn orgn majc veobecnou psobnost
dohledu nad zkony, vychzejc tohoto statutu, nemus bt dn nov orgny vytveny.
Nicmn, nen-li takov orgn, je teba ho vytvoit.
(II) zvltn sprvn jednotka by mla pokud mono pracovat v rmci
Ministerstva spravedlnosti (i kdy ministerstvo vnitra
je dal rozumn monost).

(C) vytvoit nrodn Komisi pro monitorovn tolerance jako

nezvisl orgn - sloen z vznamnch osobnost zem, kter jsou mimo
veejnou sluba - zmocnn k podpoe
tolerance. Komise je oprvnna:
(I) vydvat obecn pokyny a zvltn
doporuen opaten.
(II) vyjadovat nzory ohledn mry ve kter je tento
Statut realizovn v praxi.
(III) it tyto pokyny, doporuen a
nzory prostednictvm mdi a jinak.
(IV) podporovat mezinrodn spoluprce s obdobnmi subjekty v
jinch sttech.
Vysvtlivky:
(I) Hlavn mylenka odstavc (b) a (c) je existence dvou nrodnch
orgn povench provdnm tohoto statutu.
Prvnm orgnem (uveden v odstavci (b)) je vldn
oddlen. Druh (zzen podle odstavce (c)) je
nevldn, jednaj nezvisle (ne odlin od
veejnho ochrnce prv).
(II) Nezvisl Komise bude mt pravomoc k vyjden svch
nzor tkajc se provdn statutu vech zastnnch stran.
Implementace v tto souvislosti zahrnuje (ale nen omezena pouze na)
uloen trestnch sankc, vzdlvn a sdlovac prostedky.
(III) nezvisl Komise bude tak oprvnna organizovat
vnitrosttn a mezinrodn konference, workshopy, semine, atd.
7. Trestn sankce
(A) Tyto akty budou povaovny za trestn iny
postiiteln jako obzvlt zvan trestnch in:
(I) zloiny z nenvisti, jak jsou definovny v 1 (c).
(II) vzvy k nsil proti skupin, jak je definovno v
1 (a).
(III) Urka skupiny na cti podle 1 (b).
(IV) Zjevn schvlen totalitn ideologie, xenofobie
nebo antisemitismu.
(V) veejn schvalovn, nebo poprn holocaustu.
(VI) Veejn schvlen nebo odmtnut jakhokoliv dalho aktu genocidy
jeho existence byla stanovena
mezinrodnm trestnm soud.
Vysvtlivka:
Tento pododdl definuje iny postiiteln jako
obzvlt zvan zloiny. Sub-bod (VI) nem vliv na
(veejn nebo soukrom) diskuse a rozdln
stanoviska ohledn sprvnosti dalch zkon - na kter se nevztahuje
rozhodnut mezinrodnch soud pokud nesouvis s genocidou.
(B) Mladistv odsouzen za spchn trestnch in uvedench v odstavci (a)
bude muset podstoupit rehabilitan program

navren tak, aby v nich vtpil kulturu tolerance.

(C) trestn iny uveden v odstavci (a) nebudou povaovny za politick
trestn iny pro ely vydvn osob.
(D)
(E) Obti trestnch in uvedench v odstavci (a) bude mt prvn
legitimitu aloby proti pachateli, stejn jako
prvo na odkodnn.
(F) Bezplatn prvn pomoc bude nabdnuta obt trestnch in uvedench v
odstavec (a), bez ohledu na kvalifikaci, pokud jde o majetek.

8. Vzdln
Vlda zajist, aby:
(A) koly, od zkladnch rovn nahoru, zavedou kurzy
podporujc studenty pijmat rozmanitost a podporovat
klima tolerance, pokud jde o pednosti, kulturu a dal.
Vysvtlivky:
(I) zsada byla pijata ped mnoha lety (viz
Prohlen tkajc se nesnenlivosti - hrozba pro demokracii,
pijat Vborem ministr Rady
Evropy dne 14. kvtna 1981).
(II) Je velmi dleit vloit takov kurzy co nejdve do
vzdlvacch program, tj. na zkladn kole. Pesto,
tyto kurzy mus bt nabzeny i na vych rovnch vzdlvn,
a do a vetn univerzit.
(B) Obdobn kurzy budou zalenny do vzdlvn pslunk
sloucch ve vojenskch a donucovacch orgnech.
(C) kolen a kurzy tolerance budou provedeny
nap vemi rznmi vrstvami spolenosti, s drazem na
profesn skupiny.
Vysvtlivky:
(I) Vchova mus bt k dispozici jako soust dalho dosplho
vzdlvn.
(II) Zvlt dleit je pokroil profesionln
vzdlvn prvnk (vetn soudc a trestnho soudnictv)
sprvnch pracovnk, policist, lka, atd.
(D) Vukov materily pro kurzy tolerance (vetn
sylab) budou rozvjeny tak, aby splnily poteby Ministerstva kolstv.
(E) Instruktoi budou vykoleni takovm zpsobem, aby byli schopni uit (trnovat) ostatn pro
sprvn zpsoby v kurzech tolerance..
(F) Ministerstvo kolstv zajist, aby uebn materily
bnch kurz neobsahovaly jakkoliv narky i cokoli jinak namenho proti jakkoli
skupin, tak jak jsou tyto definovny v 1 (a).
(G) vroba knih, her, novinovch zprvy, asopiseckch
lnk, film a televiznch poad - podporujcch klima
tolerance - bude podporovna a tam, kde je to nutn,

dotovna vldou.
9. Sdlovac prostedky
(A) vlda zajist, aby veejnoprvn vysln
(Televize a rozhlas) vnovalo pedepsan
procento svch program na podporu klimatu
tolerance, dle 8 (f).
(B) (b) Vlda bude podporovat vechna soukrom mdia (vetn tiskovin) propagujc ovzdu
tolerance, dle 8 (f).
(C) Vldy budou podporovat hromadn sdlovac prostedky (veejn
i soukrom), aby pijaly etick kodex, kter bude
brnit en nesnenlivosti a bude pod dohledem
Komise pro sledovn veejnch sdlovacch prostedk.
Vysvtlivky:
(I) Je to choulostiv zleitost, nebo neexistuje dn zmr cenzurovat
mdia. Komise pro sledovn veejnch sdlovacch prostedk
se skldaj z nezvislch osob, ale mus to bt zzena - a
spravovny - mdii sammi, spe ne vldo.
(II) Souvis s problematikou zneuvn Internetu pro en nesnenlivosti. Nicmn
iniciativy k dosaen prvnho pedpisu regulovn
kyberprostoru jsou v souasn dob diskutovny v irm kontextu. Je pli
pedasn spekulovat, jak bude tato zleitost vyeena.

Tento text byl pipraven - pod ztitou Evropsk rady pro toleranci a
smen - skupinou odbornk ve sloen Yoram Dinstein (pedseda), Ugo Genesio, Rein
Mllerson, Daniel Threr a Rdiger Wolfrum.

Tento peklad z anglickho originlu dokumentu je primrn uren pro pouit na blogu Od Vci II.
(http://odveci2.wordpress.com).
Autorem pekladu je autor uvedenho blogu a peklad je veejn poskytovn pod licenc Creative Commons - Uvete
autora-Zachovejte licenci 3.0 esko (CC BY-SA 3.0 CZ).
Autor pekladu upozoruje, e peklad me obsahovat nepesnosti a nein si nrok na jeho bezchybnost.
Text neproel dnou jazykovou ani jinou korekturou.