Bylo jednou jedno msto, kter nazvm rjem: nebe na zemi, kde mui a eny ili vrovnosti, sdleli

spolu sv schopnosti a poteby, pracovali spolen cel den a vnoci se podleli na kolektivnm snn. Bylo to msto, kde se lid mohli podvat jeden druhmu do o, protoe vdli, e nikdo nem vt hodnotu, moc nebo bohatstv ne ti druz. Tvoili tak komunitu, ve kter neexistovaly zvist a soupeen. Bylo jednou jedno msto, kter nazvm rjem, a j bych to ml vdt, protoe prv tam jsem se narodil.
Pozoruhodn, kali jedni. Jsou to opravdu lid pevnho charakteru. Klamn, vykikovali druz. Jen parta snlk odtrench od reality. Lidi z msta, vzdychali jsme s ltost a odporem. Co ti vd? Byli jsme to my, kdo vysuil bainy, kdo osdlil pou a pipravil pro n Zemi zaslbenou, aby ji mohli zddit. Jsme to my, kdo brn hranice tto zem, kdo jako prvn bojuje vjejch vlkch a jako prvn umr pi jej obran. My jsme ti spravedliv, kte pili vybudovat rj bez Boha, a vy pohan jste to vechno pokazili svm uctvnm zlatch telat. Nechte nm aspo nae toit, nai horu Sinaj, a neotravujte ns s vaimi nihilistickmi hodnotami! Nae forma rje se nazvala kibuc. Tak zelen a bukolick jako Rajsk zahrada sama, pedstavoval harmonickou utopii pro tce pracujc idealisty. Mezi n patili socialist, sionist a mnoz dal -ist, kte dali pednost skromnosti a spoluprci ped modern soutivost. Jedli jsme spolen jednoduchou, vydatnou stravu ve velk jdeln. Kibuc se tak staral o hromadn pran a spravovn naeho obleen, kterho jsme moc nemli, o udrovn naeho dobrho zdrav, sthn naich vlas a vzdlvn naich dt. Vichni jsme pracovali spolen na poli, v tovrnch a ve slubch na komunity. Nevydlvali jsme skoro dn penze, ale na druhou stranu, k emu byly penze uvnit na mal zahrady. Na prvn Bikurim (svtek avuot neboli Den prvnho ovoce, pozn. pekl.) po mm narozen, tak hol a rov jako erstv utren broskev, jsem byl pyn pedvdn celmu kibucu. Spolen se dvma tucty dalch miminek narozench v na komunit v onom roce, erstvou produkc z naich pol, dvma nov narozenmi telaty a zbrusu novm traktorem jsme vichni byli obtnmi dary pinenmi k olti. Vechno, co bylo vyprodukovno, dosaeno, koupeno, zskno nebo ztraceno kolektivem patilo rovnm dlem jednomu kadmu z jeho len; mum, enm a dtem stejn. A tak, na popelu z obtovanho separatismu, nae komunita vzkvtala.

ZTRACEN RJ

Kibuc Givat Brenner slav vletonm roce 85 let od svho zaloen

My dti jsme nebyly vychovvny naimi biologickmi rodii, ale kolektivn, jako pcha, radost a odpovdnost cel komunity. Byly jsme vychovvny spolen, vzdlvny spolen a spolen jsme trvily noci v jeslch a kolkch jako jedna velk astn rodina. Bez dt ztratil idel nuklern rodiny svj zklad. Bez rodiny jako samostatn jednotky i monogamie, mimochodem sporn biologick strategie, zskala ndech nejednoznanosti. Byl jsem moc mal na to, abych vidl, co se dje v noci v senku, ale kad rno se zdlo, e vznikly nov pry. Pamatuji si dtstv pln luk a pol. Pamatuji si kopce pokryt trvou, spoustu ovocnch strom a mohutn kee. Dt mohlo pobhat venku cel den, hrt si a prozkoumvat okol, roait nebo cestovat do imaginrnch svt absolutn bez rizika. Neexistovala takov vc jako krde, dvee byly nechvny odemen, kola nebyla zamykna. Vichni jsme jezdili na kole, protoe nikomu nebylo dovoleno vlastnit auto. V ppad poteby bylo mon si auto pjit ze spolenho vozovho parku. Soukrom vlety do ciziny

tak nebyly povoleny, stejn jako jakkoli forma vznamnho majetkovho prstku, kter by mohl destabilizovat pevldajc smysl pro rovnost. Konec konc, udrovat rj nen lehk prce, kdy je tam tolik trvy k posekn. Jako ostrovy v proudu materialismu jsme existovali, kryti na utopi ped vzrstajcm plivem kapitlu, kter soustavn odplavoval zbytky starho socialistickho Izraele. Vnj instituce zkona a podku nebyly uvnit naeho rje nikdy poteba, protoe kibuc si eil sv konflikty intern. Rovnost je konec konc dvousen zbra; velk vyrovnva, kter slou ktomu, aby nikdo nevybooval z ady. Protoe sabsenc privtn sfry se kad mus bu pizpsobit spolen vli, nebo riskovat, e se stane plevelem. A plevel neme dlouho pet vtto Rajsk zahrad. Nicmn a si stav sebevy opevnn a sek svoji trvu tolik, jak jen me, stejn nic neme zabrnit kultue prosakovat dovnit. Z naich televizor, na kterch se dal chytit jen jeden kanl, z reklam v novinch a nablskanch aut, ktermi jezdili

10

Srpen/Z 2013

vzpomnky
svazu. Nicmn zdlo se, e uvnit hranic na mal zahrady se nic moc nezmnilo. V ptek veer se stle v jdeln jedlo kue s bramborem, iniciativa za postaven parkovit byla opakovan vetovna shromdnm, kter se schzelo jednou tdn, a souasn politick klima bylo stle nahleno jako pomjiv, adolescentn stdium ped tm, ne zem doshne dosplosti. Dokonce i ti hadi v trv se stle skrvali a vykvali, a pijde jejich as. V roce 1991 koalice veden Spojenmi stty rozpoutala Poutn boui proti Saddmovi a jeho Iranm jako odvetu za jeho invazi do sousednho Kuvajtu. Byla to velmi mazan Saddmova odveta, e se rozhodl vrhnout kadou zrezivlou raketu Scud, kterou uetil, na Izrael, kter sice nebyl lenem koalice, nicmn provdy zstv tm blem v pozad. Za zvuk vzdlench sirn a za svitu msce se schzvala parta teenager, pila pivo, kouila kraden cigarety a oi mla upen na svtlkujc oblohu. Stvalo se, e najednou nkdo spatil vzdlenou raketu, ziv ervenou skvrnku, sotva viditelnou vbledm msnm svtle. Vtich bzni jsme vichni pozorovali tu zc mouhu, postupn m dl viditelnj na pozad non oblohy. Jak raketa prosvitla vysoko nad naimi hlavami, za hlunho povzbuzovn divk byly vysteleny z neznmho msta v blzkosti kibucu dv mal bl teky a rychle se blily kapatick raket Scud, aby ji zachytily. Kdy se jim to skoro podailo, ty dv zeteln nepli vytrval stely Patriot to prost vzdaly, poslun udlaly oblouk a zaaly padat zptky dol kzemi. A ten star Scud, hromada rotu splcan dohromady na posledn chvli a tvrzen nalhavost vlen doby, dl drel svj stl kurs. Pomalu plul dl, dokud pln nezmizel za obzorem. Potom se bhem jednoho roku staly dv obrovsk katastrofy. Byly to dv velik udlosti, kter vedly k prasknut na bubliny, pln otsly naimi opevnnmi a zanechaly ten n rj navdy zmnn. V roce 1995 spn tovrna na vrobu dus, kter byla ekonomickou zkladnou pro nejvt kibuc na svt (kolem 2000 lid), pes noc zkrachovala, co prokzalo klamn ze strany mizernho managementu a patnou pedvdavost, kterou jsme si nepipoutli, protoe jsme na to byli pli poctiv, a uvrhlo to nai komunitu do dluh v du milin. Nicmn dokonce jet hor ne katastrofln ekonomick dsledky bylo, e jsme si nhle uvdomili, e a chceme nebo ne, jsme integrln soust kapitalistickho, materialistickho systmu, proti ktermu jsme se ideologicky tak vyhraovali. Najednou jsme byli donuceni pojst ze Stromu poznn, jen abychom si uvdomili, jak pln zvisme na kapitlu, vlastnictv a ostatnch mstskch modlch.

Dti vkibucech pomhaly se zemdlskmi pracemi ji od tlho vku

nvtvnci, zaal proud zmn kvat vtvemi

nad naimi hlavami. Kdy dostatek len kibucu dospl k pesvden, e jsme se vm zali trochu pli daleko, najednou byly dti vytreny z naich kolek a zaaly t doma s rodii. Najednou pouh jeden televizor v domcnosti prost nestail, avak s na skromnou mzdou jsme si nemohli dovolit dn zvltn vymoenosti. Bhem mch kolnch let se zaaly epotem it povsti o jedincch s externmi pjmy, klepy o nepotrestanch ziscch, povzdechy o tch, kte si mohli dovolit vc ne ostatn, a dokonce o zdiskreditovanch, cizolonch prech, kter byly chyceny uprosted noci pi inu na stohu sena. My dti jsme se nicmn stle prochzely nah uvnit na zahrady. Samozejm tu a tam jsme ukradly z tovrny pr lahv dusu, lovily maso z hrnce ouletu, kter se pes noc pomalu vail v jdeln, a uvaly si zakzan non koupn v baznu. Konec konc, povzbuzovaly jsme si tak nae sebevdom, a i kdy jsme byly pistieny, vyvzly jsme pouze s mrnm trestem. Ostatn pro teenagera byl ivot v kibucu obas velmi nudn, bez ehokoli z mstskho cirkusu, co by ns v noci zabavovalo, a tak lovk jednodue musel udlat to nejlep s tm, co ml. Nae hchy nebyly originln, byly to jen rozpustil projevy rebelie spojen s dospvnm a nae nevinnost byla stle ponechna nedoten. Mezitm, vude kolem ns, trva zaala rst a starm ideologm a utopickm snlkm jednodue u nezbvalo dost sil k tomu, aby ji udreli pi zemi. Potom se vysokou trvou zaali plazit hadi, nejdve opatrn, drc sv zken hlavy z dohledu a sv skutky mimo mysl. Schopnosti lid zaaly zakrovat, jejich ochota pispvat se zaala vytrcet. Jejich poteby postupn rostly, jejich morl-

ka zaala upadat, a Rovnost, zklad, na kterm byl kibuc vybudovn, se stala tak slepou jako Spravedlnost. Nicmn za tmito zmnami nebyla znalost. Nebyla za nimi dn prozravost, dn promylen akn pln, jen obyejn, nah, nevinn lidsk charakter konen prosakujc skrz trhliny v jejich opevnn. Opevnn, kter nebylo postaveno jejich generac, ale lidmi pevnho charakteru ze starch as. U v tlm vku osmi let jsme zaali pispvat nkolika hodinami prce tdn. Pomhali jsme se zahradnictvm, krmenm kuat a drbou na mal zvec farmy. Bhem celho roku, kdy jsme se stali bar micva, jsme se astnili zvltnch aktivit, jako byly zkouky odvahy, kter mly zmnit chlapce v mue, demonstrace oddanosti a vesel oslavy pro poten na komunity. O svtku Chanuka jsme nesli pochode celou cestu od hrob Makabejskch, na Lag ba-omer jsme pipravili odvnou ohnivou podvanou a pro vro na komunity kibucnickou adaptaci Kiplingovy Knihy dungl. Od toho roku jsme tak zaali pracovat cel jeden den v tdnu na poli po boku dosplch, a ne nm bylo trnct, dostali jsme dokonce malik byty uren nm dtem ke spolenmu bydlen. Znovu jsme opustili domy naich rodi, abychom znovuobjevili pocit svobody, te pibarven vzruujcmi novmi objevy vku adolescence. To vechno bylo v osmdestch letech, a zatmco jsme objevovali radosti kradench cigaret, alkoholu a sexu, kolem ns stt Izrael stzlivl. Rzn zakroil proti levicovmu liberalismu a posouval se doprava. Co se te dn za naimi hranicemi, na Okupovanch zemch probhala intifda, bojovalo se ve vlce v Libanonu, osm let vldl Ronald Reagan a nakonec piel kolaps Sovtskho

pokraovn na str. 13

Elul 5773

11

rozhovor
Fronta, kter jsme podpoili, ve spoluprci s mstnmi cinematkami velk pehldka eskch film z posledn doby Czech Film Week, o tdnu esk gastronomie jsem u mluvil. Dle bych zmnil pedstaven tanench skupin VerteDance a ProArt, adu fotovstav, na hudebnch festivalech a na e tu bude nkolik kapel, ale uskuten se i koncerty vn hudby. Prv taky pracujeme na tom, abychom tu mohli systematicky pedstavit mlad esk jazzov muzikanty, esk republika bude zastoupena i na jeruzalmskm festivalu umleckch emesel, s mstn velkou galeri chceme uskutenit vstavu eskho skla, budeme pomhat pi naten jednoho eskho filmu a sname se napomoci vzniku koprodukc eskch a izraelskch filma. Pipravujeme tak velk festival Zlat edest, takov velkolep prez eskou kinematografi edestch let, doprovzen vstavami plakt, fotografi reisr a pednkami. Na sklonku roku tu budeme mt velkou akci, kter pracovn kme Festival Havel, pipomnajc vro revoluce a taky vro mrt Vclava Havla vhistorii jsme mli tst na dva velk prezidenty, take Masaryka a Havla tu mnoz znaj. V rmci tohoto festivalu promtneme adu dokument, budou panelov diskuze, nkolik vstav, pijede taky Agnieszka Hollandov, kter osobn uvede svoji tdlnou srii Hoc ke. Je toho dost. Urit jsem na spoustu vc zapomnl, ale jak jsem ji kal, nejlep je sledovat n facebook.
Ptal se: Pavel Kua

esk centrum uspodalo napklad ten bsnka Jchyma Topola (vpravo) za asti bohemisty a pekladatele esk literatury Peera Friedmanna (uprosted). Luk Pibyl stoj vlevo. (foto: Ale Formnek)

Chtl jsem se t zeptat na koncepci

centra, ale u jsi mi vlastn odpovdl. Zmnil jsi, e sdlte na ambasd. Spolupracujete?

Ano, vdy vuvozovkch kopeme za stejnou znaku, eskou republiku. Dky velvyslanci Tomi Pojarovi a cel posdce velvyslanectv spolupracujeme velmi zce a myslm, e vztahy mezi eskho centra a zastupitelskho adu nemohou bt lep. J vnmm kulturu jako velmi irok slovo, kter zahrnuje nejen vtvarn umn nebo balet, ale i jdlo, mdia, koneckonc i obchod. Take teba na kulinskch dnech vTel Avivu, Jeruzalm a Ramalhu spolupracujeme s vedoucm obchodnho seku ambasdy i zastupitelskho adu Ramalh. Spolen sambasdou se taky sname upoutvat pozornost izraelskch mdi. Nejen, e izraelsk novine upozorujeme na nae akce v Izraeli, ale tak je poslme do ech, aby lpe poznali nai republiku. Jsou to toti spodokonen ze str. 11

jen ndoby. Kdy se pak vrt, maj daleko vt zjem o vechno esk, p, mluv do rdia, televize, a tm je pak zase snaz zviditelnit to, co dlme tady. Je to vyzkouen v praxi. Spolupracujeme ale i s kulturnmi instituty zem EU. Nedvno jsme vstoupili do mstn poboky EUNIC, co je organizace sdruujc evropsk kulturn instituce, vborn spolupracujeme sPolky, Francouzi...
Co chystte vnejbli dob?

Te toho bude, a na z, kdy je vtina idovskch svtk, hodn. Nejlep je sledovat ns na na relativn nedvno zaloen facebookov strnce CZECH CENTRE TEL AVIV. Kdy ns teni olajkuj, budeme vdn budou prbn informovni, co se tu dje, a nm to zase pome inzerovat to, o co se tu sname, irmu okruhu lid. V srpnu tu te bude trnct spolench pedstaven mstnho divadla Clipa sesko-ruskou divadeln skupinou Teatr Novogo pracovali, aby mohlo bt zaplaceno za vzdln pro ty prvn jmenovan, zjistili, e balancuj nad propast. Lid jako moji vlastn rodie, kte dali komunit, co mohli a cokoli bylo teba, s vrou, e a pijde jejich as, budou se moci tit z plod spolen prce, zjistili, e jsou pln naz a krej po velmi tenkm provaze, a to bez zchrann st. Bhem nkolika msc vtina kibucnk ztratila svou nevinnost a presti celho mho kibucu upadla. Co se te m samho, j u jsem byl tou dobou dvno pry. Dychtiv prozkoumat svt, kter leel za zdmi zahrady, opustil jsem kibuc ve chvli, kdy jsem skonil povinnou vojenskou slubu, a vyrazil s batohem do Jin Ameriky. Ti dlouh roky jsem cestoval obma Amerikami, na jednu stranu zalit jasnm svtlem individualismu, na druhou stranu jsem tak zakusil odtait, odcizen ivot, kter s tm byl spojen. Pot, kdy jsem si konen uvdomil, jak sladk me bt ivot ve spolenosti rovnch, a zaal pociovat nostalgii, jsem se nakonec vrtil dom. Pamatuji si, jak jsem vyel na vrchol kopce, sedl jsem tam, kouil, usrkval pivo a soima upenma k obzoru si vychutnval blaen klid, kdy prv tam, pmo u vchodu

Potom 4. listopadu toho samho roku n

premir Jicchak Rabin, mu, kter ztlesoval sionismus, socialistickho a idealistickho ducha a pchu celho nroda, byl zabit pi atenttu v centru Tel Avivu. Se smrt Rabina rukou politickch a nboenskch fundamentalist se vra nroda v idely, kter prosazoval, rychle vytratila. Se zvolenm Bibiho Netanjahua a jeho buroazn vize zemela i nae nadje. Kdy Rabin u nedrel hrz pohromad, nebylo nic, co by zastavilo plivovou vlnu kapitalismu ped tm, aby zaplavila celou zemi nadobro a utopila i ten posledn kousek zbytk socialismu, kter j stl v cest, vetn ostrovnch komunit. Te se hadi konen vztyili a lid vude kolem m byli oarovni syenm bezmeznch monost a melodi privatizace. Lid, kdysi spokojen se svmi spartnskmi ivotnmi podmnkami, se stali posedlmi honbou za volnoasovmi aktivitami. Chamtivost zvedla svou oklivou hlavu a zhltla plody t generac rovnosti. Lid zaali rlit jeden na druhho, stali se malichernmi a soutivmi. Stejn mzda byla prvn vc na odpis, nahrazen diferencovanmi platy. Ti, kte byli vzdlni na nklady kibucu, te mohli shromaovat bohatstv, zatmco ti, kte

Mnoz z tch, kte zde vyrostli, vzpomnaj na kibucy svho dtstv jako na ztracen rj

do toho, co bylo kdysi zahradou nevinnosti, velk lut M te velmi jasn zilo na pozad svtlkujc oblohy. A rj, ten pro m byl navdycky ztracen.
Autor pochz zkibucu Givat Brenner, Sarig Levin

Peloila Hana Nenutilov

vsouasnosti ije vHaif

Elul 5773

13