l i s t o p a d

n o v e m b e r
11
2 0 0 7

Hynek Martinec: Anděl

 077 9549 3409
077
�
 ? ? ? ?

������
��������������
����������������������������������������������
��������������������������������������
�����������������������

���������������������������������������������������������

�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
4
����������������������������������������� 11/2007
�������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

EDITORIAL EDITORIAL
K mojej práci okrem iného patrí aj schvaľovanie
inzerátov na našej webovej stránke. Nerobíme to
preto, že by sme niečo chceli cenzurovať, ale preto,
aby sa tam neobjavovali hlúposti. Internetová doba
napríklad spôsobila, že zrejme tí istí ľudia, ktorí krátko
po novembrovej revolúcii predávali v inzerátoch typu „pošlite
dvadsať korún v obálke a ja vám obratom pošlem“ napríklad
recepty na to, ako sa gúľaním očí zbaviť okuliarov, biorytmy
vytvorené na detských počítačoch a podobné veci, dnes
masovo ponúkajú prácu z domu cez internet a návody na
chudnutie, ktoré zrejme prežijú každú dobu. Denne zmažem
aspoň desať takýchto inzerátov. Prosby posielané ich
zadávateľom, aby ich tam nedávali, sa úplne míňajú účinkom.
Tieto inzeráty sú len otravné, skutočne smutné inzeráty
vyzerajú inak. Zvyčajne majú podobu „hľadám prácu, po
anglicky neviem, ale mám dve zdravé ruky.“ Vždy dúfam, že
sa týmto ľuďom ozve aj niekto iný ako podvodníci, šanca je
ale malá. Sami proti sebe idú aj ľudia, ktorí síce niečo vedia,
ale akosi to zabudnú spomenúť. Je pre nás príznačné, že
máme nízke sebavedomie a nevieme sa predať. Napríklad
mnohí remeselníci, ktorí môžu v Británii či v Írsku slušne zarobiť
vo svojej profesii aj bez perfektnej angličtiny, tak často
hľadajú akúkoľvek prácu a potom zbytočne zabíjajú čas
umývaním riadov v kuchyni.
Úplne šialenou kategóriou sú niektoré inzeráty písané
v angličtine. Ak to už niekto nevie, mohol by poprosiť
www.echomagazin.com
o pomoc nejakého známeho. Niektorí ľudia si s tým
ale nelámu hlavu a hľadajú prácu textom, ktorý je
skôr paródiou na angličtinu. Nie je hanbou nevedieť
jazyk, s tým sa vždy dá niečo robiť. Hanbou ale
je ukazovať to všetkým ostatným. Čosi podobné
platí o inzerátoch napísaných v češtine či slovenčine, ale
s troma gramatickými chybami v dvoch riadkoch. Aj v tomto
prípade by asi mohol pomôcť nejaký kamarát. Alebo výber
slov, kde nie je toľko ypsilonov.
Milšou skupinou sú zoznamovacie inzeráty. Kedysi sa im
ľudia dosť vyhýbali, dnes ich je pomerne veľa. Nie je nič
čudné na tom, že v cudzej krajine začnú mnohí trpieť
pocitom osamelosti, resp. že im chýba niekto, s kým by sa
mohli chvíľu baviť v rodnej reči o veciach, ktorým cudzinci
jednoducho nerozumejú. Rovnako dnes nie je nič čudné
na tom, že sa dnes ľudia zoznamujú cez internet. Len
občas by nezaškodilo, keby o sebe napísali aj niečo viac
ako len to, kde bývajú, asi by to ušetrilo čas a prípadné
sklamanie z toho, keď sa ozvú ľudia z „iných svetov“. Kvôli
istej deprivovanosti východoeurópskych mužov, o ktorej
sme písali v májovom čísle venovanom láske, zrejme
najviac odpovedí na zoznamovacie inzeráty dostanú ženy.
Ak hľadáte iba kamarátku na kávu, radšej to v inzeráte
zdôraznite, inak hrozí, že vašu e-mailovú schránku zavalí
testosterón.
Ján Gregor, editor@echomagazin.com
11/2007
5
 www.skyeurope.com

Domov je bližšie

29
od
*

£/€
Dublin Praha
Manchester
Cork Poprad
Bratislava
Birmingham Košice

London Luton
od 28 októbra

* Jednosmerne, bez letiskových poplatkov. Tarifa je limitovaná počtom miest.

 200711

OBSAH
británia Polícia otrávená z prisťahovalcov . . . . . . . . . . . 8
Končia sa idylické časy a začína kritika?
Imigranti z rôzneho cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Výskum, ktorý vyvrátil mnohé mýty
Hokej na ostrovoch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Kam ísť, ak sa nechcete len pozerať
Absurditánia: Mierky a váhy . . . . . . . . . . . . . . . 28
Ako Británia čelí pokroku a svetu

írsko Školy kam nechodia bieli . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Írske školstvo nezvláda imigrantov
Dobrovoľníkom v národnom parku . . . . . . . . . 41
REGISTER INZERCIE: Letný boj proti ružovej burine
BALÍKOVÁ PREPRAVA
Strana 33, 37, 43
Czenglish aneb chyby po našem (6.) . . . . . . . 30
DOPRAVA
Strana 6, 31
angličtina Pokračovanie seriálu o bežných omyloch
Výrazy potrebné na cestách . . . . . . . . . . . . . . 32
LACNÝ NÁBYTOK Slovné spojenia a vety v angličtine
Strana 60

PÁRTY
Najhoršia cesta vedie do práce . . . . . . . . . . . . 12
Strana 11, 33, 35
na Ľudia, ktorí strávia dochádzaním tri hodiny
cestách
POTRAVINY
Strana 19, 21, 55 Najväčší poľský reporté . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Posmrtne vydaná kniha R. Kapuczinského
PRÁCA
Strana 55 AquaCity má zeleného Oscara . . . . . . . . . . . . 48
World Travel Award putuje do Popradu
TELEFONOVANIE
Strana 3, 33 Lákadlá líbyjskej Sahary . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
Reportáž z krajiny Kadáfího a piesočných dún
TRANSFÉR PEŇAZÍ
Strana 4, 11, 17, 57

kultúra Klavírom proti Terezínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

UBYTOVANIE
Birmingham - 29
Londýn - strana 2, 29, 43, 59
Kniha o živote v dvoch storočiach a krajinách
Leeds - strana 43, 59
Liverpool - strana 29
Ako sa žije umelcom v Londýne . . . . . . . . . . . 22
Manchester - strana 27
Rozhovor s českými výtvarníkmi

ÚČTOVNÍCTVO, DANE Kam za českou kultúrou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Strana 33, 43 Pozvánky na november

VZDELANIE Návod na okradnutie imigrantov . . . . . . . . . . . 38

Strana 47 Ken Loach a jeho nová sociálna dráma

ZÁBAVA Filmy plné dobrých rád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Rádio - strana 15 História britských propagačných filmov
Dovolenka - strana 9

poradňa Au pair v židovskej rodine . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Poradňa je pripravovaná
v spolupráci s Western Union
Zvyky a tradície, ktoré môžu prekvapiť
Ako sa primerane brániť . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Sebaobrana v medziach zákona
Kreditné karty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Výhody britského života na dlh

11/2007
7
 G L O S Y

By the way… Policie má problémy

TLUSTÉ SKOTSKO - Podle nejnověj-
ších statistik skotské vlády jsou obyva-
telé Skotska druhými nejobéznějšími
s lidmi z východu
ve vyspělém světě po Američanech.
Nejhorší na tom, že situace se vůbec
nezlepšuje. Za deset let se poměr
obézních dospělých zvýšil o 46
procent. Špatné stravovací návyky
se přenášejí taky na jejich děti - celá
jedna pětina žáků základních škol trpí
obezitou. Možno je načase zahrát
Skotům na „spořivou strunu“ a při-
pomenout jim, že na léčbu nemocí
souvisejících s nadměrnou váhou se
vynakládá ročně 171 milionů liber.
Když už tohle na Skoty nezabere,
potom asi nic. (mt)

ÚBOHÍ BANKÁRI - Nejedna slza sa

kotúľala po lícach Londýnčanov keď
sa dozvedeli, že situácia na trhoch sa
zhoršuje a približne dvetisíc bankárov
príde o prácu už do Vianoc a ďalšie
tisícky v nasledujúcich mesiacoch.
Bežní ľudia sa boja, že by Londýn
mohol prísť o povesť mesta s najdrah-
šími nehnuteľnosťami na svete, ktorú
bankári doteraz pomáhali udržiavať
svojimi bonusmi spolu s ruskými zbo-
hatlíkmi a blízkovýchodnými šejkami.
Po novom roku hrozí, že budú sedieť
v kaviarňach na nábreží a podporu
v nezamestnanosti rozpúšťať v nične-
robení a káve. Odporné francúzske

zvyky! (jg)
BOHATÍ LAKOMCI - Před několika
měsíci přišla ekonomka a poli-
tická aktivistka Noreen Hertzová
s myšlenkou, že ligoví fotbalisté by
mohli věnovat jednodenní výdělek
charitě pomáhající zdravotním
sestrám v sociální nouzi. Vycházela
z toho, že pro milionáře nemůže být
problémem věnovat pár stovek na
dobročinné cíle. Myšlenka nadchla
několik hráčů a ti přislíbili nejméně
750 tisíc liber. Zatím se ovšem
nepovedlo vysbírat ani třetinu.
Paradoxně, nejdisciplinovanější byli
hráči slabších a méně bohatých
klubů, kde přispěli všichni hráči.
Z milionářské Chelsea nedal zatím
žádný hráč ani penci, i když samotní
klub jistou částkou přispěl. Ani další
velkokluby se příliš nevyznamenaly
- z Manchestru United poslali peníze
jen dva hráči a z Arsenalu tři.
(mt)
USTRÁCHANÝ GORDON - Gordon
Brown sa bojí pehry, hovoria tí, čo
očakávali, že nový britský premiér
využije náskok pred konzervatívcami
a vyhlási predčasné voľby. Keby ich
bol vyhlásil, asi by tí istí ľudia hovorili,
že sa bojí toho, ako rýchlo popularita
jeho vlády spľasne. Britský volebný
systém dovoľuje vyhlásiť voľby vlád-
nucou stranou vtedy, keď sa jej to
podľa preferencií najviac hodí. >>
V
edoucí činitelka britské policie
ve otevřeně apelovala na vládu,
aby policii zvýšila financování,
jelikož není schopna se vyrovnat s prob-
lémy, vzniklými v důsledku velkého počtu
přistěhovalců do Británie.
Julie Spence, policejní ředitelka z
hrabství Cambridgeshire, konstatovala,
že imigrantské komunity, často z nových
členských zemí EU, mají „jiné normy“ než
Británie, zejména co se týče zločinnosti s
noži a řízení automobilů s alkoholem v krvi.
V letech 2003 - 2004 stoupl počet cizin-
ců, zatčených v tomto hrabství za řízení
automobilu po požití alkoholu, z 57 na 966,
i když posléze znovu o dvě třetiny poklesl.
Spencová také argumentovala, že
policistům trvá až třikrát déle než normálně
vyřídit případ trestného činu, spáchaného
přistěhovalcem v důsledku jazykových
problémů. „Profil hrabství se dramaticky
změnil a vláda na to nereaguje při rozdělo-
vání finančních prostředků,“ konstatovala
policistka. „Nyní pracujeme s lidmi z mno-
ha zemí, mluví více než 90 jazyky.“
„I když je hospodářský prospěch
přistěhovalectví zřejmý, musíme udržovat
infrastrukturu základních veřejních služeb.
To znamená, že musíme zvýšit počet po-
licistů.“
Většina přistěhovalců v hrabství Cam-
bridgeshire pracuje v zemědělství a v po-
travinářském zpracovatelském průmyslu.
Avšak Spencová argumentovala, že se
nové komunity musejí přizpůsobit britskému
standardu chování.
„Když přijedou, myslí si, že tady můžou
dělat totéž jako ve své zemi,“ řekla. „Mno-
ho lidí se domnívalo, že protože doma
nosili na svou ochranu nůž, mohou nosit
nože i v Británii. S komunitami pracujeme
a vysvětlujeme to, protože i když nutně
nepáchají trestné činy, musí se jim vysvětlit,
co smějí a co nesmějí dělat.“
„Zaznamenali jsme podstatný vzrůst opi-
losti za volantem, protože si lidi mysleli, že
se tady mohou chovat jako doma. Jejich
postoje vůči alkoholismu za volantem jsou
přibližně takové jaké byly v Británii před
dvaceti lety.“
Kromě toho vznikají konflikty mezi sou-
peřícími zahraničními gangy a to zname-
ná, že naši policisté musejí cestovat do
zahraničí a vyslýchat tam svědky.
„Nedávno jsme měli vraždu: Litevec
zavraždil Litevce a mohlo se to klidně stát v
Litvě. Ale stalo se to tady, a jeden můj de-
tektiv strávil mnoho času v Litvě a snažil se
tam zjistit, co je podstatou této zločinnosti,
což přináší náklady, které jsme dříve nemě-
li. Něco jiného musíme pak zrušit.“
Více k témě na straně 36.
(Guardian, Britské listy)

8 11/2007
 www.echomagazin.com
�����������

������

Kozmetický efekt
kryoterapie

Súčasné laboratórne
výskumy evidentne svedčia
o tom, že kryoterapia pôsobí pozitívne na
imunitný systém a posilòuje tak obranyschopnos
organizmu. Priamym pôsobením chladu na
povrchové vrstvy kože a ich následným
á
výrazným prekrvením v zahrievacej fáze sa Každ drží
vysvet3⁄4uje i pozitívny efekt pri odstraòovaní
n a ob
ž e t u pe
celulitídy. Všeobecne možno konštatova,
.v s
že pobyt v extrémne nízkych teplotách pri 1 ček
omladzuje, osviežuje a zlepšuje náladu. dar

Akcia každý 2. vstup zdarma je predåžená

do 15.12.2007. Návštevu Kryocentra je
potrebné objedna vopred na recepcii
Kryocentra alebo telefonicky: 052-7851 111

info@aquacity.sk www.aquacity.sk
11/2007
9
 G L O S Y

>> Ak Brown odolá predčasným

voľbám a radšej v zostávjúcom čase
ukáže, čo dokáže, ušetria sa tým
peniaze a voliči budú rozhodovať na Imigranti
z rôzneho cesta
základe výsledkov jeho politiky a nie
na základe výsledkov premenilvých
prieskumov verejnej mienky. (jg)

LONDÝNSKY TRIUMF - Britská met-

ropola je zvyknutá na rôzne prven-

stvá, ale keď bola londýnska mestská
doprava v cestovateľskej ankete
TripAdvisor označená za najlepšiu na
svete, tak zrejme zaskočilo každého,
kto aspoň raz v živote zažil rannú
tlačenicu na Central Line alebo sa
po polhodinovom čakaní neúspešne
snažil zastaviť poloprázdny nočný
autobus. Turisti však ocenili to, že
mestskou dopravou sa dá v Londýne
dostať v podstate kamkoľvek. Výsled-
ky ankety určite potešili starostu Ken
Livngstona, ktorému sa teraz ľahšie
budú odrážať útoky konzervatívneho
kandidáta Borisa Johnsona, ktorý
zvykne londýnsku dopravu kritizovať
na každom kroku. (tm)
UČIŤ SA, UČIŤ SA, UČIŤ SA - Britské
médiá s hrôzou zverejnili výsledky
prieskumu, podľa ktorého britskí vy-
sokoškoláci strávia na prednáškach,
seminároch a samoštúdiom najme-
nej času zo všetkých Európanov.
Aspoň rektori si zachovali chladnú
hlavu a pripomenuli, že kvantita nie
vždy znamená kvalitu. Hoci v Eu-
rópe najdlhšie študujú Portugalci, na
prestíži univerzity v Guimaraesi sa to
nijako neprejavilo. A v medzinárod-
nom porovnaní školských systémov
už dlhodobo dosahujú najlepšie vý-
sledky Škandinávci a Kórejčania, ktorí
paradoxne zároveň strávia v triede
najmenej času. (tm)
B
ez prisťahovalcov by brit-
ská ekonomika skolabo-
vala. Imigranti zneužívajú
štedrý sociálny systém. Názory
sa rôznia, ale akí sú imigranti?
Reportéri z televízie Channel
4 si uvedomili, že predsa Po-
liaci nemôžu byť rovnakí ako
Bangladéšania a pustili sa do
skúmania toho, kto ako Británii
prospieva, prípadne ju zaťa-
žuje.
Inštitút pre výskum verejnej
politiky (IPPR) pre nich vypra-
coval štúdiu, ktorá niektoré
zažité stereotypy potvrdzuje,
iné vyvracia. Z nášho pohľadu
je škoda, že medzi 25 vybraný-
mi etnickými skupinami neboli
Česi ani Slováci. Objavili sa len
v celkovom prehľade počtu imigrantov naných alebo ekonomicky neaktívnych.
v Británii a údaj IPPR, že na Ostrovoch žije A aj tí, čo pracujú, si ročne zarobia v prie-
mere len niečo viac ako 16 tisíc libier.
74 a pol tisíca ľudí z bývalého Českoslo-
venska, sa zdá byť dosť podhodnotený.
Jeden z Portugalcov to v televíznom
dokumente zhodnotil tak, že im stačí robiť
Strednú a východnú Európu teda
podľa očakávania zastupovali Poliaci, osem hodín denne. Viac nepotrebujú a aj
ktorí potvrdili svoju povesť tvrdo a lacno tak sa tu majú lepšie ako doma, hoci 40
pracujúcich. V počte týždenne odpraco- percent z nich býva v sociálnych bytoch.
vaných hodín ich porazili len workaholickí V tomto smere sú na tom od nich horšie už
Američania. Zato Poliaci pracujú bezkon- len Bangladéšania, Turci a Somálčania.
kurenčne najlacnejšie - v priemere za
L7,30 na hodinu, o šesťdesiat pencí menej Aj keď sa to na prvý pohľad nezdá,
ako Somálčania. Tento rozdiel môže byť celkom dobre sa uplatňujú rôzne africké
však spôsobený aj tým, že Somálčanov národnosti, snáď s výnimkou Somálčanov,

L E T E N K Y
Lacnejšie o 10 percent
Letecká spoloènos SkyEurope otvorila od konca
októbra nové linky z Bratislavy do Londýna (Luton),
Manchestru, Birminghamu, Dublinu aj Corku. Záro-
veò sa dá lieta nielen do Bratislavy, ale aj do Košíc,
Popradu èi Prahy.
Lety Bratislava - Londýn, Praha - Londýn a Bratislava
- Manchester premávajú každý deò a Bratislava -
Dublin štyri krát do týždòa. Lety na ostatných linkách
premávajú tri krát týždenne.
Vïaka otvoreniu nových liniek je možné lieta na Slo-
vensko a do Èiech èastejšie a komfortnejšie. Všetci
èitatelia Echa majú možnos objedna si o 10% lac-
nejšie letenky prostredníctvom kliknutia na banner
na stránke www.echomagazin.com
Prajeme príjemné lietanie
pracuje len 19 percent, zatiaľ čo Poliakov
85 percent.
Aj keď teda súčasná ekonomická situ-
ácia našich severných susedov nevyzerá
najlepšie, vďaka dobrému vzdelaniu majú
predpoklady na pomerne rýchly rast. Po-
chvalu si vyslúžili aj ich deti. Riaditeľka jed-
nej zo škôl v grófstve Lincolnshire uznanlivo
potvrdila, že hoci východoeurópske deti
často prichádzajú s nulovou angličtinou,
tvrdo na sebe pracujú a rýchlo sa zlepšujú.
Podotkla, že to pravdepodobne vyplýva
z toho, akú úlohu a hodnotu má vzdelanie
v stredoeurópskej kultúre. Neskôr nesmelo
dodala, že o mnohých iných národoch sa
to povedať nedá.
Príliš dlhá siesta
Z výskumu IPPR vyplýva, že dosť zle sú
na tom Portugalci, ktorí majú najnižší prie-
merný vek ukončenia školskej dochádzky,
len 16 a pol roka, a ich deti dosahujú o 32
percent horšie výsledky ako je britský
medián. To sa potom prejavuje aj na ich
uplatnení na trhu práce. Rovných tridsať
percent Portugalcov je buď nezamest-
ktorí sú úplne špecifickým prípadom, vhod-
ným na samostatný výskum. Ak si aj odmys-
líme prevažne bielych Juhoafričanov, v ta-
buľke ročného zárobku sú v prvej desiatke
Uganďania a Keňania. Najmä v prípade
Uganďanov však za dobrými výsledkami
možno zrejme hľadať najmä tamojších
Indov, ktorých odtiaľ v 70. rokoch vyhnal
šialený diktátor Idi Amin (na snímke vpra-
vo). Nigérijčania majú zase po Francúzoch
najvyšší vek ukončenia vzdelania a polo-
vica z nich prispieva k fungovaniu štátu
prácou vo verejných službách. V tomto sú
však neporaziteľní Filipínci, z ktorých vo ve-
rejnom sektore pracuje 60 percent, aj keď
zvyčajne za dosť mizerný plat.
Z hľadiska príjmov sú na tom pochopiteľ-
ne najlepšie najmenej viditeľné „menšiny“
bielych prisťahovalcov, pre ktorých je ang-
ličtina rodným jazykov. Najlepšie zarábajú-
ci sú Američania, nasledovaní Kanaďanmi,
Austrálčanmi a Juhoafričanmi. Medzi
cudzojazyčnými menšinami dominujú Fran-
cúzi a mnohých Britov určite prekvapilo
zistenie, že viac ako oni zarábajú aj rodáci
z Cypru, Zimbabwe alebo Jamajky. A po-
chopiteľne, potom aj viac prispievajú do
štátnej pokladnice. Tomáš Mrva

10 11/2007
 www.echomagazin.com

NO.1 BAR SO ŽIVÝMI KONCERTAMI

V SEVEROZÁPADNOM LONDÝNE SKVELÉ
OBĽÚBENÝ BAR MEDZI VIANOČNÉ
SLOVENSKOU A ČESKOU KOMUNITOU
S TERASOU PRE FAJČIAROV
A NOVOROČNÉ
PARTY
VSTUP ZDARMA
REZERVUJTE IHNEĎ
0208 954 2666

OTVORENÉ 7 DNÍ DO 1 RÁNA

PIA - SOB DO 2 RÁNA
43 CHURCH ROAD, STANMORE, HA7 4AA
SKVELÁ SKVELÉ SKVELÁ TEL: 020 8954 2666
E: CRAZYHORSELONDON@AOL.COM
ZÁBAVA JEDLO HUDBA WWW.CRAZYHORSELONDON.COM
 Ž I V O T N Ý Š T Ý L

Najhoršia
cesta
Pri týchto slovách si väčšina
ľudí začne spomínať
dý deň strávia celé hodiny, môžeme
vidieť príznaky toho, ako podvedome
zmenšujú svoju mizériu. „Nie je to také
zlé. O hodinku som doma,“ môžeme
na nejakú nevydarenú od nich počuť. Hoci tá hodinka je zvy-
dovolenku cez cestovnú čajne len časť cesty nerátajúca čas na
presun od domácich dverí ku dverám
kanceláriu, v skutočnosti na pracovisku, ale trebárs len čas strá-
ju ale skoro každý musí vený vo vlaku či električke. Na faktory,
od pondelka do piatku ako ďaleko je váš domov od najbližšej
absolvovoať dvakrát denne zastávky a na akom hlúpom mieste je
vaše pracovisko, sa pritom milosrdne
- do práce a z práce. zabúda. Toto zľahčovanie je pochopi-
jedných z najväčších cestovateľov za
prácou. Vďaka poslednému desaťro-
čiu tam dokonca vznikla kategória tzv.
sepercommuters, teda ľudí dochádza-
júcich do práce dlhšie než 90 minút.
Nie je to žiadne maličké spoločenstvo.
Takýchto ľudí je dnes v Spojených štá-
toch už takmer tri a pol milióna. Podľa
Amerického štatistického úradu je ten-
to fenomén, keď niektorí ľudia strávia
dochádzaním do práce viac než me-
siac z celého roka, relatívne nový. Od
roku 1990 počet týchto extrémne dlho
dochádzajúcich ľudí vzrástol o 95 per-
cent. Dôvodom je, že najlepšie platené
zamestnania sú v mestách, kde boom
na realitnom trhu tlačí cenu domov do
neuveriteľných výšok. V týchto miestach
zároveň nie sú cenovo dostupné školy.
Veľmi podobná je dnes situácia v Británii
a obzvlášť v Londýne.
Zatiaľ čo sa v minulosti hovorilo najmä

K
valitu života určujú mnohé fakto-
ry, určite medzi ne patrí aj to, ako
rýchlo a pohodlne sa dostanete
do práce. Aj u smoliarov, čo takto kaž-
teľné, všetci to chcú mať blízko.
Americkí extrémisti
Kombinácia lacného benzínu a zmien
na trhu práce urobila z Američanov
o megatrendoch, americkí autori knihy
Microtrends, The small forces behind
tomorrow´s big changes si všímajú ich
štatistický opak. Za mikrotrend vhodný
pozornosti považujú fenomén, na ktorom

12 11/2007

sa zúčastňuje aspoň jedeno percento
populácie. Vo svojej knihe ich vymenú-
vajú celkom 75, od technológií až po
tínedžerov, jedlo a módu. Mikrotrendy
podľa nich môžu pohnúť trhmi, ale aj roz-
hodnúť o prezidentských voľbách, ako
sa stalo v roku 2004, keď malá menšina
Latinoameričanov, ktorí nie sú katolíkmi,
ale protestantmi, rozhodla o prekva-
pivom znovuzvolení Georga W. Busha.
Marketingovo zaujímavou skupinou sú aj
spomínaní supercommuters, ktorí denne
precestujú viac ako tri hodiny. Sú cie-
ľovou skupinou pre predajcov rôznych
zábavných zariadení do automobilov,
z politického hľadiska je to skupina, ktorá
bude veľmi citlivo reagovať na zvyšo-
vanie daní z pohonných látok a zrejme
aj náchylnejšia podporovať politicky
riskantné vojny o ropu.
Tlačenica na predmestí
Ľudia situáciu vo veľkých a predraže-
ných mestách riešia tak, že pri odchode
z práce sadnú do auta a usadia sa až
tam, kde je cenová hladina prijateľná.
Prejavuje sa tendencia, že sa všetci
zastavia na približne rovnakom mieste,
čím vznikajú tzv. boomburbs, predmestia
charakteristické dodatočnými stavebný-
mi plánmi, absenciou verejnej dopravy,
žiadnymi chodníkmi a mestskými cen-
trami.
Neprekvapuje, že americká stredná
trieda je posadnutá luxusnými autami
vybavenými všetkými dostupnými do-
plnkami - strávia v nich viac času než
vo svojich obývačkách. Táto extrémna
kultúra vyprodukovala ešte jeden extrém
- najnebezpečnejšou formou dopravy sa
v Amerike stala chôdza. Podľa štatistiky
sa chodci na smrteľných úrazoch spoje-
ných s dopravou podieľali 11,4 percenta,
hoci iba 8,4 percenta všetkých ciest bolo
podniknutých na vlastných nohách.
Cestovaním k obezite
Dochádzanie do práce neuniklo ani
záujmu vedcov. Môžu byť ľudia, ktorí do-
chádzajú do práce na dlhé vzdialenosti,
šťastní? Túto otázku si položili výskumníci
z univerzity v Zürichu. Odpoveď je jed-
noznačná: nie veľmi. Podľa ekonómov
z univerzity aby sa tí, čo dochádzajú do
práce každý deň hodinu, cítili rovnako
šťastní ako tí, čo to majú kúsok, musia
zarábať o 40 percent viac. Vysvetlenie
je jednoduché, ucestovaní ľudia prichá-
dzajú domov neskoro a už nie sú veľmi
zábavní. Chcú sa zvyčajne iba najesť
a osprchovať. Z takéhoto života miznú
priateľstvá, pribúdajú zdravotné prob-
lémy a kilá, pretože život na predmestí
zvyčajne vedie k obezite.
Vlaky plné rizikových prípadov
Podľa prieskumov môžete pri cesto-
vaní do práce v rannej špičke zažiť väčší
stres ako bojový pilot či policajt zasahu-
júci proti výtržnostiam. Hoci sú ľudia pra-
cujúci v týchto profesiách pod tlakom,
podľa britských vedcov majú situáciu re-
latívne pod kontrolou. Ľudia cestujúci do
práce sú oveľa bezmocnejší a nemôžu
ovplyvniť meškajúci vlak či dopravnú
zápchu. Vedci monitorovali srdcový tep
a krvný tlak 125 dobrovoľníkov počas
piatich rokov ich dochádzania do prá-
ce. Zažívali pritom viac stresu ako spomí-
naní policajti a piloti. Stres môže viesť až
k zdravotným komplikáciám, nášmu telu
určite nerobí dobre.
Z historického hľadiska je zábavné, že
sa na konci 19. storočia, keď sa vlakmi
začalo presúvať čoraz viac ľudí a niekto-
rí museli stáť, vážne diskutovalo o tom, či
im to majú dovoliť. V Británii už pred vyše
desiatimi rokmi prímestské vlaky vylepšili
tým, že odstránili časť sedadiel, nech
sa tam dá „komfortne stáť“. Margaret
Thatcherová mala k vlakom taký odpor,
že počas jedenástich rokov na čele kra-
jiny nimi cestovala iba raz. Situácia v do-
prave bola v minulom desaťročí taka
zlá, že ľudia na privatizáciu britských
železníc v roku 1994 regovali apaticky.
V nasledujúcich rokoch ekonomického
rastu a vysokej zamestnanosti sa pre-
11/2007
www.echomagazin.com
plnenosť vlakov ešte zväčšila, takže sa
dopravná špička natiahla o ďalšie ne-
konečné minúty.
Pasažieri s tupým výrazom
Vedci okrem zdravotných rizík dochá-
dzania za prácou objavili aj iný zvláštny
fenomén. U cestujúcich sa objavovala
strata pamäti, úkaz nazvaný v angličtine
commuter amnestia. Je to obranný psy-
chologický mechanizmus spúšťajúci sa
stresujúcim cestovaním. Vďaka bezmoc-
nosti, keď ste zakliesnení medzi ďalších
cestujúcich počas dopravnej špičky, sa
z ľudí stávajú zombie, polomŕtvoly s vyp-
nutým mozgom. Takýto mechanizmus sa
spúšťa už u ľudí prežívajúcich menší stres.
A aj keď sa počas cesty stane niečo
nevšedné, nebudú si to pamätať. Bežní
ľudia strávia každý týždeň dochádzaním
do práce aspoň jeden pracovný deň.
Po prepočítaní to znamená vymazanie
troch rokov života.
Zabudnuté umenie chôdze
V predindustriálnej ére väčšina ľudí
cestovala na vlastných nohách, a to
ich udržiavalo zdravých. S objavením
motora sa ľudia stávali čoraz lenivejšími.
Chôdza skončila kdesi na okraji, takže
ju aj Svetová zdravotnícka organizácia
označila za „zabudnuté umenie“.
Kráčanie, tento najstarší spôsob cviče-
nia, však dnes zažíva svoj návrat. Šťastliv-
ci, ktorí to do práce nemajú až tak ďa-
leko, si namiesto polhodinky v dopravnej
zápche môžu dopriať tridsať minút rých-
lej chôdze. Výhoda je, že je to zadarmo,
nepotrebujú platiť dopravu ani cvičiteľa
v telocvični. Kráčanie posilňuje odolnosť
a pôsobí preventívne proti srdcovým
chorobám, mozgovej porážke, rakovine
a osteoporóze. Upravuje aj váš vzhľad,
predovšetkým ak máte nadváhu. Pred
pár týždňami ale viaceré organizácie
protestovali proti vyhláseniam britského
ministerstva zdravotníctva o tom, že na
udržanie dobrého zdravia a boj s obezi-
tou stačí rýchla chôdza. Ako uviedli, pra-
videlné behanie sa tým nedá nahradiť.
Aby sa tí, čo dochádzajú do
práce každý deň hodinu cítili
rovnako šťastní ako tí, čo to
majú len na skok, musia za-
rábať o 40 percent viac.
Ideálny pohyb
Štúdia vedcov z univerzity v Bir-
minghame potvrdená ďalšími výskuma-
mi ukázala, že za minútu spálime najviac
tukov vtedy, ak naše srdce bije medzi 70
a 75 percentami svojho maxima. Prie-
merný človek môže tento tep dosiahnuť
práve rýchlym kráčaním alebo miernym
13
 Ž I V O T N Ý Š T Ý L

behom. Príliš namáhavá fyzická činnosť

nie je pri odbúravaní tukov taká efek-
tívna, ak sa tep srdca blíži jeho maximu,
telo začína využívať viac karbohydrátov.
V ľudskej reči to znamená, že maximálne
zaťažené telo spaľuje menej tukov.
Ako napísal enfant terrible ame-
rických environmentalistov Edward
Abbey, na kráčaní je pár vecí, ktoré
treba vyzdvihnúť. „Chôdza trvá dlhšie
než ostatné spôsoby presunu z miesta
na miesto, azda s výnimkou plazenia.
Tak sa naťahuje čas a predlžuje život.
Ten je už aj tak dosť krátky na to, aby
sme ho premrhali v rýchlosti. Kráčanie
robí svet oveľa väčším a vďaka tomu aj
oveľa zaujímavejším. Máte čas pozoro-
vať detaily.“

Šťastie na mesto
Kráčanie si nevie vynachváliť ani
dvadsaťpäťročný Londýnčan. Alex
Podborski zvykol do svojej práce v ces-
tovnej kancelárii v strede mesta do-
chádzať na skútri. Keď mu jeho Vespu
tretíkrát ukradli, rozhodol sa, že skúsi
dochádzať po vlastných nohách. Teraz
strávi kráčaním do práce necelú polho-
dinu, rovnakým spôsobom sa večer vra-
cia domov. Jeho cesta vedie cez Hyde
Park, kde podľa svojich slov dostáva
najlepšie nápady. Cestou sa usmieva
na ľudí a vo všeobecnosti sa cíti viac
spätý s mestom. Namiesto adrenalí-
nového príchodu do zamestnania po
kľučkovaní prepchatými ulicami sa po-
kojne prechádza. Kráčanie je jeho čas
na upokojenie a má z neho aj zdravot-
né výhody - je štíhlejší a postupne mizne
jeho pivné brucho. Podľa prieskumov môžete pri
Podborského príklad cestovaní do práce v rannej
ukazuje, že musíte mať špičke zažiť väčší stres ako
šťastie nielen na vzdiale-
nosť do práce, ale aj na
bojový pilot či policajt zasa-
mesto, v ktorom žijete. hujúci proti výtržnostiam.
Mnohé z nich totiž nepo-
núkajú príjemné miesta
na chôdzu ako sú parky či
rozsiahle pešie zóny. Ale znie romanticky, pretože si navrávate,
ľudia aspoň začali viac koľko času ste tým ušetrili. Mnohí sú však
rozmýšľať o priestoroch, zdesení, keď zistia, že pracujú prakticky
v ktorých žijú a na miest- neustále, iba si urobia pár prestávok na
ne zastupiteľstvá tlačia, jedlo. Dôsledkom nie sú len pribúdajúce
aby dali viac priestoru kilá a neporiadok v domácnosti, ale za-
chodcom či cyklistom. čínajú sa ukazovať aj dôsledky sociálnej
izolovanosti. Nemusíte sa o seba príliš
Riešenie s podivnými starať, takže sa môžete ľahko prichytiť pri
výsledkami tom, ako pracujete vo vyťahanom pyža-
Otázka ako cestovať me s dierami od cigariet, máte mastné
do práce sa dá vyriešiť vlasy a bez ohľadu na pohlavie akosi pri-
aj radikálne - pracovať veľa neoholených chlpov. Už si tak často
z domu. Čoraz viac ľudí ani neumývate zuby a ľudia vo vašom
si to môže dovoliť vďaka okolí namietajú, že ste sa akosi zmenili.
internetu a čoraz väč- Je to dôsledok priveľkej samoty, keď
šiemu počtu zamestná- človek zabúda aspoň predstierať dobré
vateľov chápajúcich, že vychovanie a bez každodenných kon-
takýto človek mu nefajčí taktov s inými ľuďmi sa z neho postupne
po chodbách, nerobí môže vyvinúť hulvát. Toľko ospevovaná
obrovské telefónne účty práca z domu sa po čase môže prejaviť
ani nešíri klebety (aj so všetkými sociálnymi a hygienickými
keď posledné tvrdenie dôsledkami. Zvonku vyzerá neodolateľ-
trochu spochybňuje ne, zvnútra to však nemusí byť žiadna
obľúbenosť klebiet v e- krásavica.
-mailoch). Práca doma Ján Gregor

14 11/2007
 www.echomagazin.com
SMS +421(0)907417497 studio@rti.fm Skype: rtipoprad
VYHRAJ Ä WIN - VYHRAJ

Channel 0195 94,2 & 94,8 FM

94.2 and 94.8FM

Skype: rtipoprad studio@rti.fm SMS +421(0)907417497

Sky Digital 0195

94,8 Kosice

www.rti.fm
94,2 Poprad
studio@rti.fm SMS+421(0)907 417 497
11/2007
15
 P R Í B E H
Hudbou proti
Terezínu
Keď človeka ponížia na úroveň
čísla na zozname väzňov
v koncentračnom tábore,
zostáva len málo vecí, ktoré
mu spôsobujú potešenie.
Pre pražskú rodáčku Alicu
Herzovú-Sommerovú sa takýmto
únikom od každodenných hrôz
Terezína stala hra na klavíri,
ktorá jej pravdepodobne
zachránila život..
S
pozoruhodným životným osudom
103-ročnej virtuóznej klaviristky, kto-
rá žije v londýnskej štvrti Hampstead,
sa vďaka prekladu jej biografie Rajská
záhrada v pekle (A Garden of Eden in
Hell) z nemeckého originálu do angličti-
ny môžu zoznámiť aj ľudia v jej adoptív-
nej vlasti.
Celý život bol pre Alicu akýmsi hľada-
ním vlastnej identity. Jej matka potláčala
v sebe židovskú kultúru aj korene. Jed-
ným z dôvodov bola zatrpknutosť na
tradičné zvyky, kvôli ktorým ju vydali proti
jej vôli, a tým druhým bola ochrana pred
antisemitizmom. Tak ako mnohí židia z
vyšších vrstiev, aj Herzovci sa identifikovali
s Nemcami a ich kultúrou. Medzi rodin-
ných priateľov patril Franz Kafka, s ktorým
Alice chodievala v detstve plávať alebo
na prechádzky, počas ktorých počúvala
jeho príbehy. Kafkov spoločník, sionistický
mysliteľ, sa dokonca stal jej švagrom.
Melissa
Müller
- Reinhard
Piechocki:
A Garden of
Eden in Hell
(Macmillan
2007, L18.99)
16
Hľadanie identity
Zrejme najťažšia kríza
identity postihla vtedy už
úspešnú klaviristku a medziča-
som aj manželku a matku syna
Stephana po nemeckej okupácii
Prahy. K Nemcom, v ktorých kul-
túrnej sfére vyrastala, sa už z po-
chopiteľných dôvodov nehlásila,
ani hlásiť nemohla. Hoci v čase na-
cistického ohrozenia stála na strane Če-
chov a plynule hovorila po česky, nebola
ani Češkou a aj keď mala v sebe židovskú
krv, dovtedy neprejavovala takmer žiad-
ny záujem o židovskú kultúru. Po vojne,
aby si uchovala československé občian-
stvo, musela dokonca zaprieť, že pred
ňou patrila do „nemeckých kruhov“.
Všetky tieto dilemy však nasledovali
až dlho po tom, ako sa u nej už v detstve
prebudila túžba stať sa hudobníčkou.
Rozhodujúcim impulzom pre ňu bolo
rozprávanie jej matky o známom sklada-
teľovi Gustavovi Mahlerovi, ktorý taktiež
patril do okruhu rodinných priateľov. Ali-
cin vzťah k hudbe často hraničil až s po-
sadnutosťou. Ako 14-ročná dokonca za-
čala sama vyučovať, aby si zarobila na
nový klavír. Keď sa neskôr sťahovala do
Izraela, tak jej túžba odviezť si so sebou
klavír bola taká silná, že vďaka intervencii
Maxa Broda, svetu známeho najmä ako
správcu Kafkovej literárnej pozostalosti,
jej prezident Klement Gottwald udelil
povolenia na vývoz z republiky. Cena za
prepravu však bola taká vysoká, že sa jej
na ňu musela zložiť rodina.
Zvuky Terezína
Ťažiskom knihy sú však takmer dva
roky, ktoré Alice strávila v terezínskom
koncentračnom tábore. O tom, ako
precízna nemecká mašinéria dokázala
v ľuďoch vyvolať ilúziu nádeje, svedčí
skutočnosť, že keď ju požiadali, aby tam
zahrala ostatným väzňom na klavíri, tak si
pomyslela, že to tam nemôže byť až také
hrozné. Čoskoro však zistila, aká bola
každodenná realita. A historická realita
je taká, že z 89 tisíc ľudí deportovaných
do Terezína sa oslobodenia dočkalo
zhruba 3500.
O tom, ako neľudské podmienky nú-
tia ľudí k extrémnym činom, vypovedá aj
Alicina jediná „krádež“ v živote. Keď jej
syna trápil hlad, v zúfalstve sa uchýlila k
tomu, že vzala kúsok chleba z vedľajšej
postele. Po celý čas však Alice patrila
do skupiny takzvaných vyvolených, ktorí
z rôznych príčin nemali byť odvezení do
11/2007
vyhladzovacích táborov. Jej manžel Le-
opold také šťastie nemal a konca vojny
sa nedožil. Alicino výnimočné postavenie
v tábore vyvolávalo mnohé nepríjemné,
až vyčítavé otázky jej mimoriadne vní-
mavého syna, ktorý mal pocit, že žijú na
úkor niekoho iného. Jej brat Paul to však
pochopil veľmi pragmaticky: „Chcú ti
zachrániť kožu, Alice, aby svetu ukázali,
ako pekne sa správali k židom v tábore.“
Hru na potemkinovskú dedinu zvlá-
dali nacisti perfektne. Pred návštevami
inšpekcií Červeného kríža vždy väzňom
nariadili skrášlenie a vymaľovanie tá-
bora. Zorganizovali koncerty, divadelné
predstavenia, dokonca detskú operu.
Vytvorili tak ilúziu, že to nebol koncen-
tračný tábor, ale závodná dovolenka.
V mnohých pasážach je kniha dosť
znepokojujúcim čítaním. Bez správneho
kontextu totiž môžu jednotlivé epizódy
skutočne vyvolať pocit, že o väzňov bolo
vzorne postarané. Preto nemožno zabú-
dať na to, že táborom sa neozývali len
tóny Chopinových etúd. Práve naopak,
väčšinou ich prehlušovali výstrely po-
pravných čiat.
Ani po oslobodení a skončení vojny
sa Alicine útrapy neskončili. Do jej praž-
ského domu sa počas vojny nasťahovala
česká rodina. K moci sa dostali komunisti
a v ich radoch nebola ani zďaleka núdza
o antisemitské živly. A tak sa Alice nako-
niec rozhodla, že sa pridá ku svojim dvom
sestrám a odsťahuje sa do Izraela. Neskôr
viac než desaťročie žila striedavo v Izrae-
li, Švédsku a Londýne, kde sa nakoniec v
roku 1986 usadila v blízkosti svojho syna,
ktorý zomrel v roku 2001. Ešte aj dnes, keď
sa blížia jej stoštvrté narodeniny, Alice
Herzová-Sommerová každý deň hráva
na klavíri. Hudba jej nielen zachránila
život, ale jej ho aj v tomto požehnanom
veku stále obohacuje.
Tomáš Mrva
 www.echomagazin.com

11/2007
17
 Š P O R T

H kej
Londýn má za sebou prvú
skutočnú hokejovú horúčku
v podobe dvoch zápasov
NHL medzi obhajcom
titulu Anaheim Ducks a ich
kalifornskými rivalmi Los
Angeles Kings. Aj keď Británia
nepatrí medzi hokejové
veľmoci, príležitosť na
rekreačný alebo súťažný
hokej sa dá nájsť.
na britský
spôsob
piteľné. A kúpiť si novú nie je ani zďaleka
lacné,“ vysvetľuje Karel Čupka. O niečo
prijateľnejšou možnosťou je priviezť si
potrebné veci z najbližšej návštevy do-
mova. Tá sa však môže uskutočniť aj
o niekoľko mesiacov, takže toto riešenie
tiež nie je ideálne.
Z hľadiska dlhodobého budovania
mužstva je zase problémom to, že mno-
hí hráči zostanú v Londýne len istý čas
a potom sa buď vrátia domov alebo sa
presunú inde. A netýka sa to len Čechov
alebo Slovákov. Karel uviedol prípad ang-
lického hráča, ktorý dostal zamestnanie
dosť ľudí, ktorí nadšene fandili a hokeju
zjavne rozumeli. Nie je teda pravda, že
hokej v Británii neexistuje.“
Dokonca má oveľa bohatšiu históriu
ako si myslíme. Briti boli prvými majstra-
mi Európy a dokonca v roku 1936 vyhrali
zlato na olympiáde, keď Českosloven-
sko skončilo bez medaily. Česku sa
olympijské zlato podarilo získať až v roku
1998 a Slováci dodnes nemajú ani len
medailu. Na to, že deväť z dvanástich
hráčov žilo od malička v Kanade a de-
siaty sa tam dokonca aj narodil, sa his-
tória nepýta.

K
pozoruhodným zjavom medzi brit-
skými rekreačnými tímami patria
Eastern Stars. Ich „východniar-
skosť“ je hneď dvojitá. Jednak hrávajú
na zimnom štadióne v Lee Valley na
východe Londýna a navyše väčšinu
kádra tvoria hráči z bývalého Sovietske-
ho zväzu a Československa.
na ostrove Wight a pre Eastern Stars bol
stratený. „Ako perličku môžem spomenúť, Tomáš Mrva
že sme mali v kádri aj Nikolaja Chabibuli-
na, ruského brankára hrajúceho v NHL. Je
dobrý kamarát s Igorom Iľjinom a keď bol
bez zmluvy, tak sme ho zaregistrovali. Ani
neviem, či je jeho registrácia vôbec ešte
platná,“ s úsmevom hovorí Karel Čupka
o najväčšom úlovku Eastern Stars.

Eastern Stars sú športovým dieťaťom Zároveň však pripomína aj zvláštny

Igora Iľjina z Lotyšska a Vadima Vinniko-
va z Bieloruska, ktorý klub založili v roku
2007. Hoci v minulosti mali „hviezdy
z Východu“ nálepku ruského tímu, ich
súčasným manažérom je Čech Karel
Čupka a hráva za nich viac než desiatka
hokejistov z Česka a Slovenska. V čase
našej návštevy na tréningu tam však
z česko-slovenskej enklávy okrem Karla
Čupku boli len dvaja Slováci. „Takto je to
vždy. Keď hráme zápas, tak je nás plno.
Keď trénujeme, tak sa nás zíde zopár,“
povzdychol si zakladateľ a prezident
klubu Igor Iľjin.
Manažér Karel Čupka sa dal dokopy
s Eastern Stars pred troma rokmi. „Vtedy
sme mali asi najkvalitnejší tím. Potom to
išlo trochu dolu vodou. Za ten čas, čo
som v Británii, som si všimol, že nielen
v hokeji to funguje tak, že všetko sa po
chvíli pokazí, aby sa to potom zase na-
pravilo. Teraz mám pocit, že to znova
ožíva,“ pridáva svoje postrehy. Keďže
Eastern Stars sa v tejto sezóne prvý raz
zúčastňujú dlhodobej súťaže, londýnskej
ligy rekreačných tímov, Karlovým cieľom
je vybudovať čo najsilnejší káder.
Zachytá si Chabibulin?
Hľadanie hráčov však nie je jedno-
duché. Mnohých adeptov totiž odradia
početné prekážky, ktoré s hokejom sú-
visia. „Chalani by často aj mali záujem
hrať, ale pred cestou do Anglicka ani len
nepomysleli na to, že by si so sebou vzali
aj hokejovú výstroj, čo je celkom pocho-
postoj niektorých záujemcov, ktorí mali
o možnosti hrať hokej v Londýne, veľmi
nerealistické predstavy: „Niekoľkí sa
rovno pýtali, koľko za to dostanú, prí-
padne či im zabezpečíme výstroj. Tak
som im musel rýchlo vysvetliť, ako to tu
funguje.“ Hráči sú väčšinou nadšenci,
ktorí to robia preto, že ich to baví a nie
preto, aby si hokejom zarobili peniaze.
Na ľade sa objavujú skutoční amatéri,
ale aj hráči, ktorí privoňali ku kvalitným
súťažiam.
Nehokejová krajina?
Na margo komentárov v niektorých
českých alebo slovenských médiách,
ktoré pred zápasmi NHL v Londýne vytvá-
rali obraz Británie ako nehokejovej krajiny,
Karel Čupka dodáva, že situácia je sa-
mozrejme neporovnateľná s Českom
a Slovenskom, ale hokej má svoju
základňu. „Nedáv-
no sme boli
v Guildforde na
lige a bolo tam
AKO SA PRIDAŤ
Ak sa chcete pridať k Eastern Stars, viac informácií o nich, ako aj kontakty
na Karla Čupku a Igora Iľjina nájdete na internetovej stránke www.eastern-
-stars.co.uk. V Anglicku a Walese pôsobí niekoľko desiatok rekreačných ho-
kejových tímov. Ich zoznam aj s informáciami o časoch tréningov a kontaktmi
na manažérov najdete na stránke rekreačnej sekcie Anglickej asociácie ľa-
dového hokeja www.eiharec.co.uk/team_list.php. Pre záujemcov v Škótsku je
užitočná stránka www.srihc.com/contacts.html.

18 11/2007
 www.echomagazin.com

11/2007
19
 Z V Y K Y
Au pair
v židovskej
rodine
Vzhľadom k obľúbenosti au
pair u židovských rodín je
dosť možné, že sa dievčatá
dostanú práve do týchto
rodín. Občas sa môže stať,
že zostanú zaskočené
z istých zvykov a tradícií,
ktoré sú pre židovské rodiny
príznačné, a preto je lepšie
sa vopred informovať
a pripraviť sa na inú kultúru.
N
a prvý pohľad vyzerá židovská
rodina ako každá iná. Keď však
v nej začnete žiť, môžu vás po-
stretnúť viaceré prekvapenia. Rada by
som ozrejmila isté zvyky a neobyčajnos-
ti, s ktorými by ste mali v židovskej rodine
počítať. Spôsob akým židovské rodiny
praktikujú svoje zvyky je zrejem rôznoro-
dejší trebárs ako u kresťasnských rodín,
takže to, čo platí v jednej rodine vôbec
nemusí platiť v druhej. Najlepšie je, ak
sa o tom po príchode do takejto rodiny
dôkladne porozprávate.
Všetko sa to odvíja vlastne od židov-
ského vierovyznania, teda judaizmu.
Je to náboženstvo praxe a viera sa
prejavuje predovšetkým cez dodržiava-
nie božích nariadení, prerto tá obsesia
s pravidlami.
Praktizujúci veriaci muži nosia na hla-
vách prikrývku hlavy - kipa, resp. jarmul-
ka, a to už od útleho detstva. Jarmulka
symbolizuje a pripomína jeho nositeľovi
, že má byť pokorný. Nosia ju hlavne
pri návšteve synagógy, pri modlitbách
a židovských sviatkoch.
Pre praktizujúcich veriacich židov je
príznačná tzv. delená kuchyňa. Židia
nemôžu konzumovať mlieko a mliečne
výrobky spolu s mäsom. Z tohto titulu je
bežným javom, že v kuchyni sú príbo-
ry, taniere a hrnce určené na mlieko
a mliečne výrobky a príbory, taniere
a hrnce určené na mäso. Vo veľmi ve-
riacich rodinách sa môžete stretnúť aj
s deleným kuchynskými umývadlami,
chladničkami, mrazákmi, ba aj umývač-
kami riadu.
20
Bežný týždeň vyzerá v židovskej ro-
dine ako v každej inej. Deti často na-
vštevujú židovské školy, kde sa okrem
iného venujú výučbe hebrejčiny. Zá-
sadná zmena je vždy v piatok večer,
keď sa začína shabat. Opäť to má
súvis s judaizmom. Shabat sa začína
v piatok večer so súmrakom a končí
sa v sobotu večer opäť za súmraku. Na
začiatku shabatu v piatkový podvečer
je slávnostná večera s požehnaním.
V sobotu židia navštevujú synagógu,
kde sa modlia. Počas shabatu nepra-
cujú, nevaria, neupratujú, necestujú
ale venujú sa rodine a deťom, čítajú
si a podobne. Tento zvyk však nedodr-
žiavajú všetci, iba naozaj veľmi veriace
rodiny.
Ďalším dôležitým bodom, ktorý je
bežný v židovskom svete, je kosher jedlo
(u moslimov sa čosi podobné nazýva
halal). Práva tu odchádza k častým
nedorozumeniam - veľa náboženských
predpisov sa v judaizme vzťahuje na
domácnosť a nie na osobu. To je dôvod,
pre ktorý važadujú, aby aj nežidovské au
pair dodržiavali kosher.
Kosher sa vzťahuje hlavne na mäso,
kde je zviera chované zdravo, zabité
špeciálnym spôsobom, mäso spracova-
né bez chemických úprav. To isté sa vzťa-
huje na zeleninu, ktorá nie je chemicky
ošetrovaná a ani inak modifikovaná.
Z tohto samozrejme vyplýva, že kosher
jedlo je síce veľmi zdravé, ale aj dosť
drahé.
Ešte jedna dobrá rada: radšej za-
budnite na slaninku alebo bravčové
11/2007
rezne. Židia podobne ako moslimovia
nemôžu jesť bravčovinu. Majú to za-
kázané, pretože prasa sa považuje za
nečisté zviera.
Ako každé iné náboženstvo má aj
judaizmus množstvo sviatkov, spomeňme
aspoň tie najdôležitejšie.
V období, keď kresťanský svet oslavuje
Vianoce, Židia oslavujú tzv. Chanukah.
Je to v podstate obdoba Vianoc, tiež sa
navzájom obdaruvávajú, ale márne bu-
dete hľadať vianočný stromček, nič také
pre nich neexistuje.
Ďalším dôležitým sviatkom je Passo-
ver, prebieha zhruba v období našej
Veľkej noci. Passoveru predchádza veľ-
mi precízne upratovanie a počas tohto
obdobia sa v dome kompletne vymenia
príbory, taniere a hrnce za nové určené
len na Passover. Tiež sa možete na skoro
dva týždne rozlúčiť s chlebom, ryžou,
cestovinami a ostatnými múčnymi po-
krmami.
Židovský nový rok (Rosh Hashanah) je
väčšinou v septembri a pre Židov sa mo-
mentálne píše rok 5768.
Toto je zhruba súhrn najzákladnejších
informácií o zvykoch a neobyčajnos-
tiach židovských rodín. Treba mať na
zreteli, že nie každá židovská rodina pre-
žíva judaizmus rovnako, teda nemusia
zákonite dodržiavať všetky spomenuté
zvyky. V každom prípade veľa šťastia
každej z vás, ktorá sa vyberie do Británie
na pozíciu au pair, nech sa už dostanete
do akejkoľvek rodinky.
Monika Gazdíková
 www.echomagazin.com

11/2007
21
R O Z H O V O R

V Londýně se
nedá vznášet
Hynkov obraz Zuzany
vznikal pol roka v ich
parížskom štúdiu
a práve on môže za to,
že dnes žijú v Londýne.
HYNEK MARTINEC
s ním vyhral prestížnu
BP Young Artist
Award, jeho priateľka,
umelkyňa
ZUZANA
JUNGMANOVÁ
v Londýne pokračuje
v projekte zameranom
na malé deti.

22 11/2007
 www.echomagazin.com

v oblacích

11/2007
23
 R O Z H O V O R
Hynek Martinec: Časová kabeláž II
Hynek Martinec: Pažské letisko
HYNEK:
Počas strednej školy ste prestúpili na „hol-
larku“ a dnes v Londýne robíte to, čo tu robil
pred štyrmi storočiami aj Václav Hollar. Spô-
sob vašej tvorby je výrazne odlišný, cítite ale
napriek tomu nejaké spojenie?
Vystudoval jsem střední školu Václava
Hollara, teď jsem v Londýně, kde působil. Je to
dobrý pocit, že na této půdě působil úspěšně
český umělec a je ještě dnes oceňován.
Robíte aj abstraktné umenie, ale preslávil
vás hyperrealizmus pripomínajúci fotografie.
Ako sa vyvíjal tento spôsob maľby vo vše-
obecnosti a ako ste sa k nemu dostali vy?
Stále se vyvíjí. Můj přístup k malovaní či umě-
ní je konceptuální. Pro mě je důležité dělat ve
stejné době úplně odlišné věci, abstrakci či fo-
torealismus. Kdybych to měl jednoduše vyjádřit,
tak hyperrealismus mě drží v reálném světě, ve
kterém žijeme, a v abstrakci se většinou hodně
daleko ztrácím, což je někdy velice náročné. Je
to podobné, jak jsem říkal, že Londýn a Paříž je
dyptich, který se musí podporovat. Tak v mém
případě je to hyperrealismus a abstrakce.
24
Ste spolu už od strednej školy a často
o sebe hovoríte v množnom čísle. Nie ste
doslova autorskou dvojicou, čím by ale bol
Hynek bez Zuzany a Zuzana bez Hynka?
ZUZANA:
Opravdu se známe již mnoho let a prá-
vě asi ta léta prověřila naše jednotlivé, ale
i společné schopnosti. Přesně víme, v čem
ten druhý má slabinu, a tím se úžasně
doplňujeme. Jestli vaše otázka směřovala
i k Hynkovu obrazu „Zuzana v Pařížském
studiu“ (na straně 26), v mém portrétu se
neuvěřitelně spojilo viditelné s neviditel-
ným, což je vlastně přesně to, nač se ptáte.
Skvělá souhra mezi obsahem a formou.
HYNEK:
Určitě se dobře doplňujeme.
Obaja ste vegetariáni, ako to zmenilo
váš život?
HYNEK:
Změnilo to ve mně hodně. Hlavně
pohled na svět. Mé tělo cítím jinak, ale
co mě především fascinuje na vegetari-
ánství je, že člověk má pravděpodobně
větší schopnost myslet duchovněji, což
je pro mě hodně důležité. Je to opravdu
velice jemná záležitost. Nejíst maso je jed-
na z možností, jak mít jiný názor na svět.
Pro mne bylo též fascinující, že jsem začal
jinak vnímat barvy kolem sebe. Opravdu
to všem moc doporučuji, alespoň na dva
měsíce. Ta zkušenost v životě je cenná.
ZUZANA:
Rituál pravidelného jídla je součástí
života každého z nás. Většinou si člověk
mnohé nepěkné návyky nese již z dětství.
V mém případě přišla změna mého život-
ního stylu v jídle velmi dramaticky. Mám
velmi silnou alergii právě na některé druhy
Na tento druh maľby treba talent, ale určite
aj veľa trpezlivosti. V akom sú pomere?
Talent je dobrá věc, ale to není vše. Je
to hodně o těžké práci, kterou musí každý
umělec s velkým talentem či netalentem pod-
stoupit. Trpělivost je mi sympaticka.
Hoci sa podobajú na fotografie, tie vzniknú
v okamihu sekundy, zatiaľ čo niektoré hyper-
realistické obrazy vznikajú celé mesiace. Čím
sa ešte tak výrazne odlišujú?
Vším, nejen tím, že se maluje měsíce.
Tištěná fotografie má vlastnost dokonalého
provedení, kde lidské oko není schopno se
soustředit na jednotlivé detaily, lidské oko to
bere jako informaci celku. Zatímco v hyperre-
alisticky namalovaném obraze se tato bariéra
bourá a vy se můžete dostat do větší hloubky
fotografie. V tom vidím zásadní rozdíl. A to
nemluvím o tom, že je tam cítit lidskost, což v
reprodukci nikdy nepocítíte. Hyperrealistické
obrazy se nesmí hodnotit podle reprodukce,
ale je nutné vidět originál. Divák pak sám po-
chopí ten diametrální rozdíl.
Hyperrealistické obrazy môžu v laikovi vy-
volávať dojem, že je to remeselne náročné,
ale nič iné za nimi nie je. Dokážu vás takéto
názory nahnevať?
11/2007
masa a medicína, myslím tím i ta alterna-
tivní, mi nedávala řešení. Mé rozhodnutí
stát se vegetariánem v době, kdy mi bylo
asi dvacet let, patří mezi má moudrá ži-
votní rozhodnutí. Změnilo se mnohé: více
si všímám věcí kolem sebe, jsem citlivější
a hlavně jsme si oba s Hynkem uvědomili,
jak je naše navyklé stravovaní omezené.
Od leta žijete v Londýne, pred tým ste
boli rok a pol v Paríži. Do Londýna vás
dostal úspech Hynkovho portrétu, ako
ste sa ale dostali do Paríža?
HYNEK:
Do Paříže jsme se dostali poměrně ku-
riózní cestou. Hlavně musím říci, že jsme ji
vůbec neplánovali. Naskytla se nám mož-
nost odjet na tři měsíce do ateliéru malíře
Romana Kameše. Během těch tří měsíců
jsme se rozhodli zůstat a pracovat nějaký
čas v Paříži. Poté přišla možnost přijet do
Londýna, tak jsme neváhali a přijeli.
Je pravda, že jsme strávili poměrně dlo-
uhou dobu v Paříži a musím říci, že to byl
velice zásadní pobyt po všech stránkách,
jak životních, tak uměleckých. Člověk si
hodně věcí v cizině vyjasní. Úspěch v této
soutěži je velká pomoc, protože se nám
tady otevřely jiné možnosti, které jsou tež-
ko jinak k nalezení. Ocenění samotných
Angličanů je obrovským úspěchem. Paříž
to vše nastartovala, i přesto, že jsou to
naprosto odlišná města. Obě metropole
vnímám jako ideální diptych, který by se
měl doplňovat. Pravda je, že Londýn je
hodně o penězích, bankách a obchodu,
ale kde jsou peníze, tam jsou také umělci.
Londýn je v předních pozicích současné-
ho umění. Úžasně zajímavé je chodit na
výstavy a potkávat se s tak rozmanitým
světem, jakým je právě umění.
Ne, každý má svou představu o umění.
Zuzanu ste v minulosti maľovali niekoľko
krát, na víťaznom portréte ste ale pracovali
šesť mesiacov. Prečo tak dlho?
Protože si to sám vyžádal. Nedalo se časo-
vě předbíhat. Každý obraz zraje jinak a jde si
svou vlastní cestou.
Tento obraz znamenal veľký prielom vo
vašom živote, viete si predstaviť, že by ste ho
niekedy predali?
V tuto chvíli jsme nad tím nepřemýšleli. Měl
jsem sice nějaké zajímavé nabídky, ale obraz
bude putovat po výstavách až do příštího
léta. A co bude potom, netuším.
K prvej Londýnskej zákazke ste sa dostali
dosť kurióznym spôsobom, kedy ešte vo va-
šom živote tak výrazne zasiahla náhoda?
Na každý den se dá dívat, že je to náhoda, že
zrovna mluvím k vám, k různým lidem. Ale musím
přiznat, že já tyto kroky neberu jako náhodu, ale
předem dané informace. To, že jsem vyhrál tuto
soutěž, mi hodně pomohlo hlavně v praktických
věcech, ale v umění ne. Tam se vždycky začíná
od začátku. Jinak podobných zážitků, jako jak
jsem přišel k první zakázce, mě doprovází celý
život a vnímám to, jako svou důležitou součást.
Někdy si připadám, že jsem jen nástrojem...

Paríž má stále imidž mesta
s kaviarničkami plných elegantných
žien a intelektuálov, Londýn vystihujú
skôr bankári v oblekoch. Aké su
podmienky pre umelcov v týchto
mestách?
ZUZANA:
Paříž je nesrovnatelná, neporovnatelná
s Londýnem a naopak. V našich očích je
Paříž opravdu symbolem „krásné ženy“.
Umělec vždy nejdříve nějakým způso-
bem sonduje, na jakém žebříčku populari-
ty je, jak odborné, tak i laické veřejnosti.
Asi to je docela stěžejní věcí, protože
můžete mít obrazů, soch, grafik plný ate-
liér a společnost vás vlastně vůbec neslyší.
V Paříži stále převládá vlna abstraktní,
jsou tam hluboké duchovní kořeny, prá-
ce se spiritualitou. Je to nádherné město
na snění, na uvědomování si barev, ods-
tínů, ale vše jaksi pluje vám nad hlavou.
Zato Londýn je tvrdým obchodníkem,
který přesně ví, co chce. V Londýně se
nedá vznášet v oblacích, on po vás chce
jasná stanoviska, jasný, přesný záměr
a když se trefíte, tak máte na druhou stranu
i to ocenění. Ale asi hlavní věcí, která nám
tu opravdu velice imponuje, jsou vyrovna-
ZUZANA
Najprv ste pracovali s duševene postihnu-
tými, dnes s malými deťmi. Oba projekty sa
týkali výtvarného umenia, v čom sa práca
s týmito skupinami podobá a v čom odlišuje?
To je velice zajímavá otázka. V mých očích
je práce s oběma skupinami stejná. Hlavním
faktorem je čistá otevřená energie. Ono je
vlastně neuvěřitelně krásné pozorovat, jak
v umění nejsou bariéry, komunikujete s tím
médiem stejně svobodně, když jste malý tří-
letý kluk, a stejně, když jste dvacetiletá dívka
s Downovým syndromem, není tam zábran.
Když bychom pak byli konkrétnější, tak samo-
zřejmě se odlišuje program a skladba témat
v kombinaci s různými technikami, ale ve vý-
sledku je to velice podobný proces hledání.
V práci s deťmi spomínate pojem automa-
tická kresba, čo to presne znamená?
Osobně ten výraz automatická kresba
ráda nemám, ale ten pojem za sebou scho-
vavá práci s prvními výtvarnými pokusy. Kdy
se snažíme zachytit kolem sebe, ale i v sobě
objevené síly, celý ten složitý svět, který v době
našich dvou let nejsme schopni pojmou kom-
plexně, ale často, když se díváme na naše
první kresby, tak cítíme, že je v nich něco
schovaného, na co jsme již staří, abychom to
pochopili. A to je má cesta.
Pociťujú už takéto malé deti frustráciu akú
poznáme my dospelí, ktorí máme v hlave jas-
nú predstavu ako by sme niečo namaľovali,
ale zrazu zistíme, že výsledok má ďaleko od
toho čo sme si predstavovali?
Tento problém mají jen děti už delší čas
školou povinné. Je to tím, že musely přijmout
né síly mezi mnoha uměleckými odvětvími.
Jednodušeji řečeno, máte tu jedinečnou
možnost vidět to nejlepší, ať je to operní
zpěv nebo video-art. Vše je ve vysoké kva-
litě na stejné pozici, a to je neuvěřitelné.
Po mé době temna, kdy jsme do-
studovala v Čechách v oparu, že být
textilním umělcem je nesmysl, je to vysvo-
bození být tady.
HYNEK:
Podmíky jsou tady skvělé! Je tu hodně
galerií, které jsou většinou zadarmo, jsou
státem podporované a co je důležité
je, že je tady publikum, které se o to vše
zajímá. Ale na druhou stranu si myslím, že
když se tady člověku nedaří, tak netuším,
proč zůstávat v tak drahém městě.
V Británii je množstvo galérií bezplat-
ných. Je ešte niečo, čím sa odlišujú od
iného sveta?
HYNEK:
Hlavně kvalitou, zajímavostí a vel-
korysostí. V jiných evropských městech
najdete určitě silné skupiny, které hodně
ovlivňují umění. Většinou to jsou dvě, které
se nemají nazorově rády, a když je jedna
silnější a vy patříte do té slabší, tak s tím
okolní systém a přistoupit na hru dnešního svě-
ta. Dvouletému chlapci je úplně jedno, co si
o jeho díle myslíte a jestli se vám líbí nebo ne.
V tom okamžiku tvoření je tam ten chlapec
zcela sám a užívá si na umělecké vlně, je to-
tálně soustředěný a nechává se unášet svými
vlastními myšlenkovými obrazy. Samozřejmě
mé studium a určitý druh fascinace není nic
nového, bylo mnoho chytrých lidí přede
mnou, kteří pečlivě zmapovali nebo spíše se
snažili zmapovat, jak to s těmi dětmi vlastně
je. Mým cílem je pokusit se o propojení mezi
mými vlastními představami o světě a jejich
představou o dění kolem. Je to pro mě zcela
nová sebereflexe.
Výtvarná práca s deťmi má viac rovín, od
samotného kreslenia až po návštevy galérií.
Ktorú časť majú najradšej?
Myslím, že obě varianty mají své osobité
kouzlo. Muzea s sebou nesou příběh a často
je to příběh zcela současný, jen letopočty nás
mají uklidnit, že je to už dávno. Pro děti sled-
ující ten tajemný příběh ve vitrínkách je zcela
reálný a živý, ony se hned přirozeně napojí na
věci, pro nás dospělé už minulé, zcela reálně,
současně a moderně. V ateliéru probíhá sa-
motná interakce trochu jiným způsobem, ale
vlastně já funguji stejně jako ta vitrínka v mu-
zeu, dávam možnost příběhu.
V čom robí pri vyučovaní výtvarnej výcho-
vy náš školský systém chyby?
Není živým organismem! Nechci všechny
učitele házet do jednoho pytle, ale u nás vznikl
takový omyl, že učitelem může být každý. Vi-
děla jsem to reálně ve svém okolí, když se něk-
do nedostal na nějakou sobě vysněnou školu,
šel na „peďák“, což je hrůza! A hlavním prob-
lémem je nedostatek praxe. Vyučovat by měl
mladý budoucí učitel teprve po řádné praxi
u nás i v cizině. Vidím to sama na sobě, jakou
11/2007
www.echomagazin.com
Hynek Martinec: Politický vězeň V. Bachtík
neuveřitelnou školou mi byla práce v Pařiži pro
Entract en France, jiná země, jiná atmosféra,
jiný svět. Mým velkým učitelským vzorem je
Hynkova maminka Helena Martincová, která
celý svůj život zasvětila dětem a škole. Snaží
se, jako ředitelka základní školy v malé ves-
ničce Máchov, dát dětem to nejlepší, ale obě
vidíme ty zásadní, hluboké, systémové chyby
v našem školství, které jsou nepřekonatelným
problémem. Už jen stálé a velmi trapné střídání
ministrů na pozici školství je na pováženou.
Projekt pre deti od 18 mesiacov do šiestich
rokov zameraných okrem iného na bilingvál-
nu výchovu ste začali v Paríži, dnes v tom
pokračujete v Londýne. Prečo sa niektorí
rodičia boja, že ich dieťaťu môže výchova vo
viacerých jazykoch uškodiť?
Je tu velký problém, že vlastně u nás prob-
lematika bilingvismu je stále ještě v plenkách
a teprve teď pomaloučku dochází našemu
českému vzdělávacímu systému a hlavně
důležitým institucím, že když nebudou pod-
porovat bilingvální vzdělávání Čechů v cizině,
přijdou o úžasný zdroj chytrých a vzdělaných
lidí, kteří se už nikdy do Čech nevrátí, protože
nebudou mít k naší zemi ani vztah ani jazyk. Je
též velice důležité se chtít o té problematice
něco dozvědět, dnes je doba internetu, doba
volně přístupných informací, když vás něco
zajímá, není problémem se vzdělávat. Vždy se
člověk bojí věcí, které nezná, které vypadají
složitě. A hlavně v tomto případě dokonale
bilingvní dítě je ukázkou skvělé, každodenní
práce rodičů. Samozřejmě tu hraje roli mno-
ho faktorů, ale určitě není problém, že by se
dítě nebylo schopno naučit dobře oba jazyky
svých rodičů. Každý rodič by měl na svého po-
tomka mluvit svým rodným jazykem, to je pro
dítě nejlepší výukovou metodou. Je to každo-
denní tvrdá práce, která postupuje velice po-
malu a težce, ale výsledky jsou neuvěřitelné.
25
 R O Z H O V O R
moc nenaděláte, protože máte danou
nálepku. Ale tady mně to připadá, že díky
tomu širokému spektru je to hodně tole-
rantní a opravdu záleží jen na divákovi,
co chce vidět. A toho si v Londýně velice
cením. V drtivé většině tady člověk může
vidět všechno, co se děje ve světě. Lon-
dýn je taková velká přestupní stanice, kde
se můžete svobodně rozhodnout, kam
pojedete a jakým expresem se vydáte.
ZUZANA:
Jak jsem to již naťukla, asi nejpod-
statnější je ta barevnost, mnoho světů
se tu potkává a konfrontuje své nejlepší
schopnosti, tady v jeden den je neuvěři-
telný počet vernisáží, performancí, čtení
literatury… Nepřeberné množství možnos-
tí, jak se něco nového dozvědět a pocho-
pit tu pozitivní stranu globalizace.
Hovorí sa, že každý Marx potrebuje
svojho Engelsa. Sú ešte nejakí mecenáši,
ktorí by podporovali umelcov?
HYNEK:
Samozrejmě, že existují, kde jinde by
měli být než v Londýně?
ZUZANA:
Je to až neuvěřitelné, ale tady v Ang-
lii, přesněji tady v Londýně to funguje.
Stále se tu najdou osvícení bohatí lidé se
skvělými kontakty, kteří velmi chytře vědí,
že investice do umění ve správný čas,
je skvělým obchodním tahem. A hlavně
setkávání se s uměleckým světem je vel-
ká zábava, není to nudný život bankéře.
A v Česku?
ZUZANA:
V Čechách nejsou peníze a bez peněz
se sbírat umění ve světovém kontextu, podle
mě, prostě nedá. Znám mnoho schopných
a velmi fundovaných lidí, kteří mají skvělé
předpoklady ke sbírání umění, ale bez fi-
nančního pozadí to opravdu nejde.
HYNEK:
Myslím, že je to na dobré cestě. Není to
příliš otázka financí, je to spíše o přemýšle-
ní a vzdělanosti.
Zuzana Jungmanová: Zelená, tapiserie
26
Hynek Martinec: Láďa
Väčšina výtvarníkov študuje dlhé roky,
umelecké školy však akoby nerátali
s tým, že sa umelec bude musieť aj
predať a uživiť. Ako absolventi takýchto
škôl zvládajú stretnutie s realitou?
HYNEK:
Každý člověk má neopakovatelnou
cestu. Uměním se dá uživit, je jen otáz-
kou na jaké úrovni. Většina umělců riskuje
každý den, že se neuživí. Je to každého
věc a s tím musí umělec počítat.
ZUZANA:
Když jsem dostudovala a konečně jsem
vskočila do reálného žití, tak jsem si neuvěři-
telně oddychla. Každá akademická půda
má svá pravidla, svou typickou atmosféru,
svůj svět. Naše umělecké školy mají s realitou
společného jen málo. Realita je mnohost, va-
riabilita, ostrost a to mě neuvěřitelně osvobo-
dilo. Vnitřní řád školy vás zařadí do škatulky,
ty jsi ten a ten, patříš tam a tam a nic víc. Mě
trápilo to odcizení. Takový ten pasivní útlum,
kdy něco děláte, dáváte do toho vše a při-
tom pak zjistíte, že to byla jen hra, že jste se
po deset let svých studií dusili, byli jste přitom
Zuzana Jungmanová: Černoška, uhel na papíře
11/2007
trapní a co je na tom všem nejhorší, mysleli
jste to své umění smrtelně vážně! Mohu
mluvit jen ze své osobní zkušenosti, čím jsem
za tu krátkou dobu, co jsem ze školy, prošla.
Teď oslavuji reálný život. Není jednoduchý, je
velice složitý, je to boj vnitřních a vnějších sil,
ale ta pravost, ryzost se nedá ničím imitovat.
Samozřejmě některá rozhodnutí byla správ-
ná, jiná nikoliv, ale byla moje.
Čím sa dnes živí väčšina vašich
spolužiakov?
ZUZANA:
Co se týká mého oboru, tedy klasic-
kého textilu, tak nás zůstalo neuvěřitelně
málo. Ono je to s textilem trochu složitá
věc a hlavně je v Čechách úzce spjat
s textilním průmyslem, který za posled-
ních deset let totálně vymizel. Ale dnes
je doba spojování, Evropa je celek, tak
snad se i u nás textil probudí.
HYNEK:
Je to různé, ale většina jich skončí
v reklamních studiích. Na druhé straně se
najde pár umělců, kteří se živí jen prode-
jem svých prací. Ján Gregor
HYNEK MARTINEC
Narodil sa v Broumově. V jedenás-
tich vyhral prvú výtvarnú súťaž, štu-
doval klasickou maľbu na Akademii
výtvarných umění v Prahe, absol-
voval stáže v Londýne a v New Yor-
ku. Jeho umelecký záber je široký,
venuje sa maľovaniu hyperrealiz-
mu, pracuje i na abstraktných ob-
razoch a prepája rôzne médiá.
V súčasnosti žije v Londýne. V lete
dostal BP Young Artist Award a ako
jediný v histórii ceny o niekoľko týž-
dňov získal aj cenu návštevníkov.
Viac na www.hynekmartinec.com.
ZUZANA JUNGMANOVÁ
Vyštudovala odbor textilná tvorba
na Vysokej škole umeleckopriemy-
selnej v Prahe. Má za sebou via-
cero spoločných aj samostatných
výstav. Pracovala s rôzne men-
tálne postihnutými ľuďmi v atelieri
gobelínovej arteterapie v Ústavu
sociální péče Javorník, v Paríži
pre Entract en France pracova-
la s deťmi predškolského veku
a dnes v projekte pokračuje v Lon-
dýne. Záštitu nad Kid‘s Art Club
prevzalo České centrum. Viac na
www.czechcentres.cz/london.
 www.echomagazin.com

11/2007
27
 Z A J Í M A V O S T
Absurditánie:
Vítězná míle
Metričtí martýři oslavují.
Evropská unie se vzdala snahy
donutit Británii, aby úplně
přešla na metrický systém.
To, že si tím vlastně komplikují
život, je pro ně zjevně
nepodstatné.
S
ymbolem boje proti mírám a váhám,
které užívá zbytek Evropské unie, se
stal prodavač zeleniny ze Sunderlan-
du Steve Thoburn (na snímke). Dramatické
zabavení jeho „ilegálních“ váh se starými
imperiálními jednotkami se stalo součásti
mytologie odpůrců metrického systému.
Z Thoburna se nakonec stal skutečný mu-
čedník v boji proti kilogramům, protože v
roce 2004 zemřel na infarkt a stal se sva-
tým patronem imperiální koalice - i když
se zápisem v trestním rejstříku. Jeho vdova
teď, celkem pochopitelně, žádá posmrt-
nou královskou amnestii.
Paradoxem celé absurdní kauzy sou-
boje metrických a imperiálních jednotek
je, že zastánci mílí, uncí a pint údajně
bojují proti evropské byrokracii, ale svým
počínáním jenom prohlubují byrokracii
britskou. Místo jednoho univerzálního
systému se tady totiž paralelně vyskytují
systémy dva a někdy hodně nekonzis-
tentně. Když si dáte v anglické hospodě
čepované pivo, objednáváte si pintu.
Když máte chuť na láhvové, tak dosta-
nete třetinkové. Ale třetina je v tomto
případě z litru.
Ještě i Brity natolik uctívaná Magna
Charta, základ jejich ústavního zřízení,
určuje, že v království by měl být jenom
Básnikjednotkový
jeden Paul Muldoonsystém,
prednáša poéziu
jak to před ně-
Seamusa Heaneyho (portrét v pozadí)
kolika lety připomněl lord Howe, mezi kon-
28
zervativci ojedinělý zastánce
metrické soustavy. Podle
něj duální systém nejenom
zvyšuje náklady výrobců, ale
je matoucí také pro spotře-
bitele. Na tenhle jednotkový
nepořádek dokonce svalil
vinu za neúspěch britské
vesmírní sondy na Mars,
protože jeden ze subdoda-
vatelů neuměl pracovat v
metrické soustavě, co mohlo
vést ke klíčovým chybám ve
výpočtech.
Nechuť ke změně
Hlavní boje se ovšem neodehrávají v
kozmu, ale na ulicích anglických měst a
vesnic. Mnozí z prodavačů na tržištích se
stěžovali, že na nové váhy prostě neměli
peníze a že jejich zákazníci, převážně ze
starší generace, chtěli nakupovat v librách
a uncích. Zároveň tvrdili, že si uplatňují prá-
vo na svobodu vyjádření a spotřebitelské-
ho výběru. Důvodů, proč se metrickému
systému tak urputně brání, je několik.
U některých je to prostě lpění na tra-
dicích a nechuť učit se novému systému.
Další skupina zásadně odmítá jednotky,
které považují za nechtěný francouzský
import, páchnoucí racionalismem a
revolucí. Je lepší jim nepřipomínat, že
podle některých historiků je myšlenkovým
otcem metrického systému Angličan
John Wilkins. Pro některé je to projev ja-
kéhosi politického vzdoru, a to zejména u
prodavače, který na libry prodával růžič-
kovou kapustu (anglicky Brussels sprouts).
Když takto ignoroval směrnici z Bruselu,
nemohl se divit, že dostal pokutu.
Tyhle malicherné debaty úplně obešly
prodavače, od kterého si cestou do
práce zvyknu kupovat jablka. Docela
logicky usoudil, že většina lidí
nejí ovoce na kila nebo libry,
ale jednoduše na kusy, a proto
žádné váhy nemá. Celý spor mu
tedy může byt docela ukradený
a byznys pro něj pokračuje neru-
šeně dále.
Síla myšlení
Zřejmě nejabsurdnějším argu-
mentem metrických martýřů je
tvrzení, že Britové nejsou schopni
myslet v metrickém systému.
Jak se dopracovali k takovému
nesmyslu, není celkem jasné,
11/2007
protože většině zdravých jedinců je jasné,
že s konceptem metru, kilogramu nebo
Celsiova stupně se člověk nerodí, ale se
to prostě naučí. Bez ohledu na to, zda má
v sobě britské nebo čínské geny.
Navíc jen těžko možno předpokládat,
že by britská mysl byla nějak speciálně
nastavena na míle nebo libry, které jsou
původně římskými jednotkami. A kdyby
mnozí zarputilí Britové tušili, že Fahrenhei-
tovu stupnici má na svědomí v Polsku na-
rozený Němec, tak by snad začali měřit v
stupních „neutrálního“ Švéda Celsia, když
už se stupnice skotského Ira lorda Kelvina
mimo vědecké komunity příliš neujala. Ale
spíš platí slova humoristy George Mikese,
že nádhera této nesmyslné stupnice byla
v tom, že jí nerozuměl žádný cizinec, snad
ani samotný Fahrenheit.
Diskuse o tom, který ze systému je
praktičtější, je stejně pošetilá. To, že kilo-
metr má tisíc metrů, je logické a vyplývá
to již z jeho názvu. Proč má míle 5280 stop
není na první pohled jasné. Oficiálně je
to proto, aby mohla být rozdělena na
osm furlongů, o nichž kromě dostihových
fandů už několik desetiletí téměř nikdo
neslyšel. A proč má furlong 660 stop, je
již naprostou záhadou. Zato ovšem slouží
jako základ k jednotce, jejíž praktické
využití nedokážou logicky vysvětlit ani
Britové - furlong za dva týdny.
Obdobným skvostem je teorie, že im-
periální jednotky jsou přirozenější, protože
mají původ v každodenních činnostech
a měřeních a jsou navázány na lidské
tělo, čemu odpovídají taky názvy palec,
stopa nebo loket. To je všechno velice
hezké, ale aby tyto míry byly v praxi po-
užitelné, tak se rovněž musely sjednotit, a
to už s přírodou nemělo nic společného.
A tehdy za to mohl Londýn a ne Brusel.
Michal Törek
 www.echomagazin.com

11/2007
29
 A N G L I Č T I N A
Czenglish,
aneb chyby po našem (6.)
56 Conditional (Podmiňovací způsob)
Často se stává, že čeští mluvčí používají podmiňovací způsob tam, kde
ho angličtina nepřipouští. Děje se tak většinou ve vztažných větách
a o něco méně často v řečnických otázkách.
1 Existenční věty
* Do you have any other shoes? -- None that would be any bigger.
* There‘s not a single person here who wouldn‘t have read that book.
* There‘s no woman in the world who wouldn‘t love jewellery.
* I don‘t know anyone who would like that kind of music.
* I‘ve never had a teacher who would use those kinds of methods.
* Is there anyone here who would help me?
* Have you seen anything that would interest you?
Uvedené oznamovací věty vypovídají o neexistenci věcí nebo lidí
s jistými vlastnostmi a rysy; otázky se ptají na jejich existenci. Angličti-
na v takových případech nepoužívá sloveso v podmiňovacím, nýbrž
v oznamovacím nebo tázacím způsobu. (Všimněte si, že v češtině je
v těchto větách prostý tvar přítomného, minulého nebo budoucího
času také možný, ale není tak idiomatický jako podmiňovací způsob.)
Do you have any other shoes? -- None that are any bigger.
There‘s not a single person here who hasn‘t read that book.
There isn‘t a woman in the world who doesn‘t love jewellery.
I don‘t know anyone who likes that kind of music.
I‘ve never had a teacher who used those kinds of methods.
Is there anyone here who can/will help me?
Have you seen anything that interests you?
2 Věty vyjadřující určitý cíl nebo záměr
* They wait for willing victims to whom they would tell their stores.
* At school you usually try to find someone who would share your inte-
rests.
V takových souvětích je vhodné nahradit vedlejší věty infinitivem.
They wait for willing victims to tell their stories to.
At school you usually try to find someone to share your interests.
3 Hypotetické situace
* I‘d like to meet a man who would be cleverer than me.
* Can you imagine a country where no one wouldlike music?
Tady jsou dvě možnosti; užit tvary přítomného nebo (spisovněji) minu-
lého času.
I‘d like to meet a man who is/was cleverer than me.
Can you imagine a country where no one likes/liked music?
4 Řečnické otázky
* JohnUpdike? Who wouldn‘t have heard of him?
V podobných řečnických otázkách, které poukazují na existující, nikoli
možnou nebo teoretickou situaci v současnosti, používá angličtina
prostý přítomný nebo předpřítomný čas. Srovnejte:
John Updike? Who doesn‘t enjoy his work? (= Everyone enjoys it.)
John Updike? Who hasn‘t heard of him? (= Everyone has heard of
him.)
John Updike? Who wouldn‘t like to meet him? (= Everyone would like
to meet him.)
57 Consult
* I consulted these mistakes with my French teacher.
Sloveso to consult (sb/st about st) znamená „poradit se“ (obvykle
s odborníkem -- především lékařem nebo právníkem) nebo „pátrat po
informacích“ (hlavně ve spisech). Předmětem je osoba, na kterou se
obrátíte, nebo věc, kterou prostudujete.
If I were you, I‘d consult a doctor about those pains.
If you don‘t know what it means, you should consult a dictionary.
Když však chcete s někým něco prodiskutovat, prohovořit, použijte
sloveso discuss (st with sb) nebo ask (sb about st).
I discussed these mistakes with my French teacher.
I asked my French teacher about these mistakes.
58 Countable and uncountable nouns (Počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména)
30 11/2007
Nepočitatelná podstatná jména nemají množné číslo a nemohou se
používat s neurčitým členem a/an.
Většina nepočitatelných podstatných jmen nepůsobí žádné potíže,
protože odpovídající české výrazy se v množném čísle rovněž nevysky-
tují. Někde jsou však mezi oběma jazyky rozdíly a zde Češi pod vlivem
mateřštiny některá jména nesprávně používají jako počitatelná.
1 advice -- nepočitatelné (viz odst. 2)
My father was always giving me advice.
equipment -- nepočitatelné (viz odst. 2)
They‘ve bought a lot of new equipment recently.
experience -- nepočitatelné i počitatelné
Někdy lze jen těžko určit hranici mezi počitatelným a nepočitatelným
podstatným jménem experience.
Počitatelné vyjadřuje konkrétní událost („zážitek“) a je často nějak blíže
determinováno.
Meeting the President was an experience I shall never forget.
I had many interesting experiences during my holiday in Rumania.
Jako nepočitatelné znamená zkušenost(i) jako výsledek nějaké čin-
nosti.
To get the job you‘d need five years‘ teaching experience.
He‘s had a lot of experience (with handicapped children).
fun -- nepočitatelné
It was really great fun to see him so drunk.
At first the job seemed to be fun.
It was good fun going to the fair with Jerry.
gossip -- nepočitatelné i počitatelné
Nepočitatelné znamená „klep/klepy“ (viz odst. 2).
All that gossip about Peter and Mary spread like wildfire.
Počitatelné znamená „klepna“ nebo popovídání o někom (sklepnout
si -- to have a gossip).
Gossips should be fined for the unhappiness they cause.
Let‘s drop in on Jane and have a good gossip.
homework -- nepočitatelné
The teacher gave us a lot of homework today.
Chceme-li vyjádřit přesný počet úloh, říkáme:
We‘ve got homework in four subjects tonight.
We‘ve got four lots of homework tonight.
information -- nepočitatelné (viz odst. 2)
They wanted some information from me.
knowledge -- zvláštní případ nepočitatelného podstatného jména:
někdy se používá s neurčitým členem a předložkou of, ale nikdy
v množném čísle.
His knowledge was amazing.
Mary has a good knowledge of French.
luck -- nepočitatelné (viz odst. 2)
She always has good luck.
luggage, baggage -- nepočitatelné (viz odst. 2)
Put all my luggage over there.
news -- nepočitatelné (viz odst. 2)
What‘s the news?
That‘s surprising news.
nonsense
Starší lidé občas používají podstatné jméno nonsense s neurčitým čle-
nem a označují jím něco nesmyslného. Většina rodilých mluvčích s ním
však zachází jako s podstatným jménem nepočitatelným, a protože se
ve všech ostatních případech chová rovněž jako nepočitatelné, bude
nejjistější je používat jen jako takové.
That explanation, my dear, is complete nonsense.
shopping -- nepočitatelné
Lucy is in town, doing her shopping.
spaghetti, macaroni atd. -- nepočitatelná
This spaghetti of yours is delicious.
toast -- nepočitatelné i počitatelné
Nepočitatelné znamená „topinka opečená bez omastku“ (viz odst. 2).
Everyone‘s hungry, so let‘s make a lot of toast.
Zapamatujte si, že český „toast“ (opéká se na oleji) není totéž, co ang-
lický toast; anglický ekvivalent „toastu“ je fried bread.
Would you like some fried bread with garlic rubbed on?

Počitatelný znamená „přípitek“.
Let‘s drink a toast to the newlyweds.
wallpaper - nepočitatelné
I‘m going to take off all the wallpaper in the flat.
work -- nepočitatelné (ve smyslu „práce“)
It‘s hard work to stop smoking.
Granny does all the easy housework.
2a Se všemi uvedenými nepočitatelnými výrazy s odkazem na tento
odstavec lze použít slovo piece. Nejčastěji se objevuje s podstatnými
jmény, která vyjadřují něco hmotného (a piece of toast/luggage),
nebo s výrazy, které jsou nějak blíže vymezeny (a fascinating piece of
information).
Tvar množného čísla pieces se vyskytuje jen zřídka, pouze s podstatný-
mi jmény vyjadřujícími něco hmotného nebo s výrazy početně vyme-
zenými (two pieces of information).
b Místo piece nebo pieces se však běžně s nepočitatelnými podstat-
nými jmény užívají výrazy some nebo hovorovější a bit, přestože oba
mohou signalizovat nejen jednotné, ale i množné číslo.
Let me give you some advice/a bit of advice.
I found out some (useful) information about his background.
59 Couple
* Students should work together in couples. (1)
* Eva and I first met at nursery school and we soon became an insepa-
rable couple. (1)
1 Mluvíte- li o lidech, nezapomínejte, že couple označuje ženu a mu-
že, mezi nimiž je zvláštní vztah (např. a married/an engaged couple
-- manželé/snoubenci), nebo dvojici, která spolu tančí. V jiných přípa-
dech je třeba použít slovo pair.
Students should work together in pairs.
Eva and I first met at nursery school and we soon became an insepa-
rable pair.
2 Nezapomeňte, že běžný význam anglického a couple je „dva/
dvě“, a ne „několik“, jako české „pár“. A couple of people znamená
dva lidé; a couple of months jsou přibližně dva měsíce, ale rozhodně
ne tři. Výraz a couple of minutes lze užít v poněkud širším významu;
www.echomagazin.com
Ernesto Che Guevara
protože jde o poměrně krátký časový úsek, může označovat dobu
až čtyř pěti minut.
60 Cry
* The swimming instructor cried at us a lot. (1)
* I was so surprised that I wanted to cry, but I couldn‘t. (2)
1 V běžném hovorovém projevu znamená sloveso to cry „plakat“.
When she learned she had failed the exam, she burst out crying.
Ve smyslu „křičet“ užíváme sloveso to shout.
The swimming instructor shouted at us a lot.
2 Ve spisovném projevu je možné použit cry ve významu „křičet“, ale
většinou pouze jako uvození přímé řeči.
„Mike! He‘s trying to kill you!“ she cried.
Cry out označuje hlasitou reakci na překvapení, hrůzu ap. -- „vykřikno-
ut“.&
I was so surprised that I wanted to cry out, but I couldn‘t.
61 Custom a habit
* He has a custorn of blinking his eyes when he‘s nervous. (1)
* The‘,ve started reviving some of the old habits. (1)
* English theatres have a habit of putting on special Chrstmas plays for
children. (1)
1 Rozdíl mezi custom a habit bývá většinou jasný: custom označuje
vžitý způsob chování velké skupiny lidí, tedy něco, co tito lidé už dlouho
dělají, a habit něco, co po dlouhou dobu dělá jedinec.
He has a habit of blinking his eyes when he‘s nervous.
Cheating in exams is a bad habit to get into.
They‘ve started reviving some of the old customs.
English theatres have a custom of putting on special Christmas plays
for children.
2 Když však jedinec něco dělá při pravidelně se opakující příležitosti, je
také možné použít podstatné jméno custom.
It was his custom/a custom of his to give small presents to all his employ-
ees at Christmas.
He has a custom of drinking a small glass of whisky before going to bed
every night.
© Don Sparling
Zdroj: Laboratoř zpracování přirozeného jazyka, FI MUNI
11/2007
31
 A N G L I Č T I N A

Užitečné anglické výrazy

Party
to come over - přijít k někomu; navštívit doma
to join in - přidat se k něčemu / k někomu
to get down - tancovat (trsat, skočit si, válet)
to put on - pustit (CD, desku)
to get something in - donést/ koupit (jídlo), zásobit
to eat up - sníst, dojíst
to drink up - vypít, dopít

Příklady:
11. To come over. I love entertaining. People often come over
to dinner at my house.
2. To join in. At the concert, we all joined in with the singing.
3. To get down. I‘m not very good at dancing, but you just
can‘t help getting down to some music.
4. To put on. I‘m having a quiet night at home tonight - I‘m
going to put on a DVD on and watch a film.
5. To get something in. My little niece and nephew are co-
ming round tomorrow, so I‘m getting in lots of crisps and
sweets to keep them happy!
6. To eat up. (as if talking to a child) now you can have some
ice-cream, but only if you eat up your pasta first.
7. To drink up. We‘ll have to drink up - the bar‘s closing in a minute.

Date
to stand someone up - nepřijít na schůzku / rande
to let someone down - zklamat, zradit
to fall out - pohádat se, rozejít se, přestat milovat
to break up - rozejít se
to make up - smířit se
to get over someone - zapomenout na někoho, s kým jste chodili
- přebolet (už to přebolelo), překonat smutek

1. To stand someone up. I really don‘t want to go out tonight

- I‘m going to stand him up.
2. To let someone down. He said he could help me fix my
television, but he‘s let me down.
3. To fall out. My uncle fell out with my dad years ago and
now they don‘t speak to each other.
4. To break up. I think her marriage is breaking up - she‘s hea-
ded for a divorce.
5. To make up. We had our first argument the other day, but
now we‘ve kissed and made up.
6. It took him almost a year to get over her.
Holiday
to get away - utéct, dostat se pryč
to take off - vypadnout
1. To get away. I‘m really stressed at the moment, I think I ne-
ed to get away from it all for a while.
2. To take off. Where have they gone? I don‘t know - they
didn‘t tell me - they‘ve just taken off somewhere
Flights
to set off - vyrazit / vyrážet (na cestu)
to stop off - někde se zastavit, udělat si přestávku
to get back - vrátit se/ vracet se
1. To set off. The traffic‘s terrible, we set off an hour ago and
we‘ve only gone 10 kilometres.
2. To stop off. On our way home we stopped off at my pa-
rents‘ house for a cup of tea.
3. To get back. She‘s been away from work looking after her
baby, but she gets back to work next month.
Round-the-world trip
to see someone off - vyprovodit někoho
to touch down - přistát
1. To see someone off. When my brother went to university in
Manchester, I went to the station to see him off.
2. To touch down. Please keep your seatbelts fastened and
your mobile phones switched off until the plane has tou-
ched down.
Hotel
to check in - ubytovat se (v hotelu)
to check out - odhlásit se (z hotelu)
to look around - prohlédnout / prohlížet si
to come back - vrátit/ vracet se, jezdit/přijet zpátky
1. to check in. Please make sure you have your passports and cre-
dit cards ready so that we can check in quickly at the hotel.
2. to check out. On the day I left, I had to get up early to
pack because I had to check out of the hotel by 10.00.
3. to look around. When I moved to live in Edinburgh,
I spent the first few days just looking around the city - its
so beautiful.
4. to come back. Even though my uncle lives in Los Angeles
now, he still comes back to visit us in London every few
months. Zdroj: BBC

STRANA
32 AŽ DO VÁŠHO DOMU
55
02/2007
 www.echomagazin.com

•Daňové priznania
•Účty pre jednotlivcov, firmy a spoločnosti s ručením obmedzeným (LTD)
•Jednoduché/podvojné účtovníctvo a DPH priznania (VAT)
•Výplaty, PAYE a CIS (stavbári) priznania.

Zabezpečujeme aj
Dlhoročné skúsenosti dopravu pre osoby na
s anglickým daňovým systémom. Slovensko a do Čiech

Kontakt:
Slava Naveirová FCCA AAT
135 Leas Drive
Iver, Bucks, SL0 9RP
Tel: 01753 653 904, Mob: 07800 942 666
E:mail: Slava.Naveirova@accamail.com 11/2007
33
 I R S K O KULTURNÍ AKCE NA LISTOPAD
Fimfárum II
Made in Prague: Nový český film
8. - 11. listopadu 2007
Riverside Studios, Crisp Road, London W6 9RL
Pokladna: 020 8237 1111, www.riversidestudios.co.uk
Již pojedenácté se příznivci českého filmu v Londýně mohou
tešit na pravidelný filmový festival v Riverside Studios v Ham-
mersmith organizovaný Českým centrem Londýn. Tentokrát
je ve středu zájmu současný český film a festival představí to
nejlepší z české produkce za uplynulé dva roky.
Festival slavnostně zahájí režisér David Ondříček (režisér oblí-
bených Samotářů), který představí svůj nový film Grandhotel,
odehrávající se v ikonické budově ještědského vysílače. Za-
hajovací večer doplní nejnovější český animovaný film plný
černého humoru ve stylu Tima Burtona či Jana Švankmajera
Jedné noci v jednom městě.
Z programové nabídky určitě zaujme dnes již v Čechách kul-
tovní film A bude hůř... natočený podle zakázané knihy Jiřího
Pelcla a vytvářející autentický portrét generace hippies
v Československu 70. let. Výsledkem je téměř undergroundo-
vý konspirační film, ve kterém se život jeho hrdinů točí kolem
hudby, pití a snahy vyhnout se vojenské službě.
Na letošním festivalu diváci najdou pod názvem Marcela
další příběh z populárních Manželských příběhů po 20 letech
Heleny Třeštíkové. Tento dokument, vítěz z dokumentární
sekce festivalu v Plzni, zachycuje přes 20 let Marcelina života
od svatebního dne až po tragédii, tak oslovil české televizní
diváky, že finančně pomohli Marcele začít žít nový život,
a tak spoluutvořili nový konec filmu.
Film Bohdana Slámy Štěstí, vítěz z filmových festivalů v San
Sebastianu a Montrealu, nabízí detailní pohled na rodinu
a přátelské vztahy, zatímco populární tandem Jan Hřebejk
a Petr Jarchovský ve svém novém filmu Kráska v nesnázích
nejen zachycují realitu pražských povodní, ale především ve
svém příběhu o krásné ženě, jež se nedokáže rozhodnout
mezi dvěma muži, také poskytují vynikající hereckou příleži-
tost Jiřímu Schmitzerovi a Janě Brejchové. Jako úplná novin-
ka se na festivalu představí nový film Alice Nellis Tajnosti s Ivou
Bittovou v hlavní roli ženy, která během jednoho dne prožívá
zásadní rozhodnutí, jež totálně změní její život.
Rodinné publikum určitě potěší Fimfárum II, Werichovy po-
hádky pro malé i velké diváky, a ty nejmenší diváky pak
příběhy Medvědů ze série Pane, pojďte si hrát či kluků ze
Zahrady Břetislava Pojara.
Kromě londýnského publika se tentokrát na české filmy mo-
hou těšit i diváci v regionech, neboť festival v rámci putovní-
ho programu navštíví dalších 13 kin v Británii.
Made in Prague na turné v Británii
12. listopad 2007 - 17.únor 2008
Pokladna: 0871 704 2068 www.picturehouses.co.uk,
www.czechcentre.org.uk
34 06/2007
Arts Picturehouse, Cambridge (18.11. - 13.1.)
The Ritzy Brixton, London (25.11. - 30.12.)
Greenwich Picturehouse, London (2.12. - 6.1.)
Picturehouse @FACT, Liverpool (15. - 20.12.)
City Screen Picturehouse, York (16.12. - 6.1.)
Duke of York1s Picturehouse, Brighton (2.12.)
Phoenix Picturehouse, Oxford (16.12. - 20.1.)
Exeter Picturehouse, Exeter (20.11. - 11.12.)
Little Theatre Cinema, Bath (4. - 18.12.)
Cinema City, Norwich (12. - 26.11.)
The Belmont Picturehouse, Aberdeen (2. - 23.1.)
Harbour Lights Picturehouse, Southampton (13.1.
- 10.2.)
Richmond Filmhouse, London (16.1.)
The Hyde Park Picture House, Leeds (3.1.)
Filmhouse Edinburgh (13. - 17.2.)
Design do tmy
1.- 11. listopadu 2007
Queen Alexandra College, Birmingham B17
Info:0121 428 5050, www.qac.ac.uk
Přehlídka českých designových prototypů a výzkumných
produktů pro zrakově postižené. Krásné a funkční předměty
mohou na výstavě ocenit vidomí i nevidomí.
Marketa Lazarová
4. listopadu.2007, 12.00
Curzon Mayfair, 38 Curyon St, London W1J
Info: 0871 7033989 www.curzoncinemas.co.uk
Zvláštní projekce filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová
(1967), který byl zvolen nejlepším českým filmem všech dob,
u příležitosti prvního vydání tohoto filmu na DVD.
Pane, pojďme si hrát & dětské disco
11. listopadu, 14.00
Riverside Studios, Crisp Road, London W6
Info: 020 8237 1111 www.riversidestudios.co.uk
Na úspěšné projekce večerníčků pro děti navazuje letošní
pásmo animovaných filmů Břetislava Pojara představující
těm nejmenším dobrodružství oblíbených ´Medvědů´, dvou
zlobivých koťátek a malíře Honzy či čtyřech chlapců objev-
ujících kouzla tajemné ´Zahrady´. Po projekci bude následo-
vat dětské disco. Projekce v češtině, pro děti od 2 do 5 let.
Čestná stráž: Český videoart a galerijní film
13. listopadu 2007, 18.00
Curzon Soho, 99 Shaftesbury Av., London W1D
Info: 0971 7033988 www.curzoncinemas.co.uk
Prezentace současného českého videoartu a galerijního
filmu mapující rozdílné přístupu k filmovému médiu a tvorbu
mladých českých umělců jako jsou vítězové Chalupeckého
ceny Kateřina Šedá a Michal Pěchouček, či umělci Eva Jiřič-
ka a Martin Zet.
Voyage Festival: Ztracená dovolená
29.11.2007, 19.45
Francouzský institut, 17 Queensbury Place, London SW7
Info: 020 70731350
V rámci festivalu evropských dokumentárních filmů ´Voya-
ge´ se představí v britské premiéře film Lucie Králové Ztra-
cená dovolená. Tato dokumentární detektivka pátrá po
skupině šesti ´asiatů´ pravděpodobně Číňanů, na základě
jejich ztracených prázdninových fotografií, které byly nale-
zeny českým turistou ve Švédsku. Vítěz dokumentární sekce
Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech 2007.
Následuje diskuse s režisérkou Lucií Královou.
Pavel Novák Zemek: 24 preludes and fuges
Streda, 5. decembra, 19.00
St. Gilles, Cripplegate, Fore Street, London, EC2Y 8DA
Pavel Novák, známy aj ako Pavel Zemek, sa v roku 1957 naro-
dil v Brne. V jeho tvorbe sa odráža moravské ľudové umenie
ako aj náboženská viera. Jeho 24 fúg a prelúdií je založených
na Biblii, 90-minútový cyklus pre piano predvedie William Ho-
ward. Vstupné je desať libier, študenti štyri.
 www.echomagazin.com

11/2007
35
 S E B A O B R A N A
Ako sa brániť útokom
Překvapilo mě to,
že slzotvorné spreje
a paralyzéry jsou zakázané.
Co je teda dovoleno pro
osobní ochranu? Plno
holek dělá pozdé do
noci v barech a pak se
vrací domů a cokoliv na
obranu se jim hodí. Co tedy
člověk může mít u sebe na
obranu? Standa
M
ožností veľa nie je. Na rozdiel od
Spojených štátov, kde vlastníc-
tvo strelnej zbrane považujú za
takmer neodňateľné ľudské právo, Britá-
nia zaujala presne opačný postoj a okrem
presne špecifikovaných výnimiek, napr.
na lovecké alebo športové účely, je vlast-
níctvo a nosenie zbraní zakázané. Ako
sme spomenuli v Echu 7/2007, ilegálne sú
aj vysokonapäťové paralyzéry a slzotvor-
né a iné omamné spreje.
Označkovaný útočník
V súčasnosti viacero firiem ponúka le-
gálnu alternatívu k slztovorným sprejom.
Hlavný rozdiel je v náplni spreja. Zákon
zakazuje spreje, ktoré obsahujú akú-
koľvek škodlivú tekutinu plyn alebo inú
látku, ktorá sa môže zo zbrane vylúčiť.
V ponuke je teda niekoľko farebných
sprejov, ktoré neobsahujú žiadnu zo za-
kázaných látok.
Na útočníka v prípade potreby vy-
streknete farbu. Dosah sprejov je až štyri
36
metre. Výrobcovia sa predháňajú v tom, vám príde na pomoc. Aj preto sú tieto
ako dlho vydrží ich sprej na tvári alebo alarmy pomerne lacné a dajú sa kúpiť
oblečení útočníka. Zatiaľ čo FarbGel má už za necelé štyri libry.
podľa výrobcu trvanlivosť sedem dní, Rovnako ako výrobcovia, aj minister-
ultrafialové farbivo zo spreja Stoppa Red stvo vnútra (Home Office) upozorňuje,
MK údajne vydrží niekoľko týždňov. že niektoré spreje alebo látky, ktoré vý-
Použitie spreja má jednak pomôcť do- robcovia označujú za legálne, môžu byť
časne zneškodniť páchateľa a umožniť považované za útočné zbrane, ak sa
útek, prípadne poškodenému poskytne použijú za nesprávnych okolností alebo
čas na zavolanie polície. Farebné škvrny neprimeraným spôsobom. Ministerstvo
zároveň prispejú k identifikácii útočníka. nemá žiadny zoznam legálnych sprejov
Výrobcovia však upozorňujú, že spreje
treba použiť len v prípade skutočného
alebo iných prostriedkov na osobnú
ochranu a ich použitie neschvaľuje.
ohrozenia a nepreberajú zodpovednosť
za jeho prípadné zneužitie. Na internete
sa nám ich podarilo nájsť za necelých
dvadsať libier.
Okrem farebných sprejov sa dá kúpiť
aj farebná pena, napr. Dye Witness.
Pena pokryje hlavu útočníka a dočasne
ho oslepí. Vzhľadom na zloženie peny
však nemá žiadne škodlivé účinky.
Z pokožky sa farba postupne zmyje, ale
výrobca tvrdí, že na oblečení zostane
natrvalo. Zároveň je to lacnejšia mož-
nosť ako farebné spreje. Pena sa dá
zakúpiť už od L7.99.
Jednoduchším spôsobom ochrany sú
rôzne zvukové alarmy, ktoré sú súčasťou
kľúčeniek alebo náramkov pripomínaj-
úcich hodinky. V prípade ohrozenia
jednoduchou aktiváciou vyvoláte hluk
v hladine 120-140 decibelov, čo je
zhruba ako keby ste stáli tridsať metrov
od štartujúceho lietadla. Nečakaný
ostrý zvukový impulz má šokovať útoč-
níka a umožniť napadnutej osobe únik.
Účinnosť týchto alarmov je teda veľmi
obmedzená a samotní výrobcovia tvr-
dia, že za úspech sa dá považovať už aj
to, ak vzbudíte pozornosť okolia a niekto
11/2007

Odporúčaná obrana
Oficiálne stanovisko vlády k seba-
obrane a použitiu primeranej sily sa
týka špecificky vlastníkov nehnuteľností
a prevádzkovateľov obchodov, ale
Toby Nation z ministerstva vnútra pre
Echo uviedol, že rovnaké pravidlá platia
aj pre sebaobranu jednotlivcov na ulici.
Základným princípom je právo na ochra-
nu vlastnej osoby, rodinných príslušníkov
a majetku použitím primeranej sily.
Zákon sa prikláňa na stranu ohroze-
ných a od ľudí neočakáva, že budú
presne vedieť posúdiť mieru použitej
sily. Za najsilnejší dôkaz považuje také
inštinktívne a čestné správanie, ktoré
aj vo vypätej chvíli považujete za po-
trebné. Čím extrémnejšia situácia, tým
väčšie použitie sily sa toleruje. Podľa vlá-
dy pojmu primeraná sila rozumejú tak
sudcovia, ako aj porota. Britské úrady
však dodávajú, že spoločnosť v žiad-
nom prípade neschvaľuje neprimerané
použitie sily, ani snahu o pomstu v prípa-
de ohrozenie.
V prípade, že máte pocit ohrozenia
vo vlastnom dome, tak dokonca nemu-
síte ani čakať na útok a môžete prejsť do
akéhosi obranného protiútoku. Mnohí
Briti sú na túto možnosť dobre pripravení
a v nedávnom prieskume istej poisťo-
vacej spoločnosti tretina respondentov
uviedla, že majú doma na ochranu pri-
pravenú golfovú palicu alebo kriketovú
pálku a polovica z nich by ich v prípade
potreby aj použila.
Niektoré situácie však nie sú na prvý
pohľad jasné a napadnutý sa za istých
okolností môže stať útočníkom. Takým
prípadom je ak sa útočník dá na útek.
V prípade, že sa zmocnil vášho majetku,
tak máte stále právo použiť primeranú
silu na jeho opätovné získanie, ale nie
na fyzické zneškodnenie osoby.
Zloženie útočníka na zem ragbyovým
obranným zákrokom alebo jeden úder
(ale len jeden, aby ste sa sami nestali
11/2007
www.echomagazin.com
útočiacou stranou) budú podľa britskej
prokuratúry s najväčšou pravdepo-
dobnosťou považované za primerané
prostriedky. Zároveň zákon umožňuje aj
civilným osobám zatknúť človeka pria-
mo pri čine alebo pri podozrení, že spá-
chal skutok, za ktorý môže byť zatknutý.
Danú osobu musíte informovať o tom,
že ju zatýkate a po ukončení úkonu
okamžite kontaktovať políciu, prípadne
ju odviesť na najbližšiu policajnú stanicu.
Právomoc zatýkať sa však týka len skut-
kov, za ktoré hrozí dlhodobé väzenie.
V prípade, že použijete silu pri zatýkaní
človeka a ukáže sa, že skutok nespá-
chal, tak sami môžete byť stíhaní za ne-
zákonný postup a útok voči inej osobe.
Na druhej strane existuje precedens z ro-
ku 2000, podľa ktorého nie je podstatné,
či zatýkaný verí, že je nevinný a nesmie
klásť odpor. Tomáš Mrva
Užitočné linky:
www.cps.gov.uk/legal/section5/
chapter_d.html#01 - kapitola venova-
ná sebaobrane a prevencii zločinu na
stránke britskej prokuratúry aj s viacerý-
mi príkladmi a vysvetleniami
www.farbgel.com/ - výrobca a pre-
dajca spreja FarbGel
www.security-sprays.co.uk - výrobca
a predajca sprejov a pien Dye Witness,
Stoopa Red MK3 and Stoppa Red MK9
www.c-p-p.co.uk/_personal_alarms/
asp/CtgID/1006/af/page.htm - predaj
rôznych sprejov a zvukových a plyno-
vých alarmov
37
K U L T Ú R A
Snaha uživiť samú seba
Nie príliš slobodný svet
a nespratného syna vedie
osamelú matku Angie k tomu,
že postupne sa z nej stane
vykoristovateľka legálnych aj
nelegálnych prisťahovalcov.
Najnovší film Kena Loacha
It‘s a Free World kladie veľa
závažných otázok o imigrácii,
do jednoznačných odpovedí
sa však príliš nehrnie.
H
lavným motívom tejto tematicky
mimoriadne aktuálnej sociálnej
drámy je balansovanie hlavnej
postavy medzi uspokojovaním vlastných
potrieb a súcitom s často bezbrannými
cudzincami, ktorí ani zďaleka nemajú
osud vo vlastných rukách. Zároveň je to
aj zrážka troch svetov. Sveta imigrantov,
ktorí sú ochotní pracovať takmer za
akýchkoľvek podmienok. Sveta cham-
tivých zamestnávateľov a pracovných
agentúr, pre ktorých účel svätí pod-
mienky. A sveta Angieiných rodičov, ktorí
chcú, aby ich dcéra žila tak, ako chcú
oni.
Po tom, ako Angie, ktorú hrá Kierston
Wareingová, vyhodia z náborovej agen-
túry, pre ktorú pracovala v poľských
Katoviciach, si so svojou spolubývajúcou
Rose založí vlastnú agentúru. Na začiatku
zamestnáva jedine legálnych imigran-
tov. Keď za ňou príde Iránec Mahmúd,
ktorému Británia neudelila azyl, tak je
k nemu neúprosná: „Žiadne doklady,
žiadna práca.“
Silné pokušenie
Práve okolo postavy Mahmúda sa
odohráva najväčšia dráma celého fil-
mu. Keď totiž príde za Angie po druhý
raz, tá ho najprv pošle preč, ale nako-
niec sa nad ním zľutuje a navštívi jeho
rodinu, ktorá sa ukrýva v nedôstojných
podmienkach. Pohľad na jeho manželku
a dve dcéry v nej prebudí materinský cit
a ľudská spolupatričnosť ju vedie k tomu,
že ich dočasne nasťahuje k sebe a Ma-
hmúdovi sľúbi, že mu nájde prácu.
Týmto rozhodnutím sa však pre Angie
začína cesta na hrane zákona. Mahmú-
dovi a niekoľkým jeho priateľom totiž
zadováži falošné španielske a talianske
pasy. Od tej chvíle začína strácať akékoľ-
vek zábrany a mení sa na neľútostnú ob-
chodníčku s ľudským tovarom. Napriek
tomu, že sama si stále myslí, že robí niečo
záslužné, zrkadlo jej nastavuje vlastný
otec. Pýta sa jej, či robotníkom platí as-
poň minimálnu mzdu a pripomína jej, že
lekárov a učiteľov najíma na podradné
práce a jediný, kto má z toho prospech
sú zamestnávatelia.
Aj jej spoločníčka Rose začína mať
pochybnosti o správnosti ich konania
38 11/2007
a pri rozdeľovaní peňazí, ktoré pomerne
rýchlo zarobili, poznamená, že niečo
z toho by mohli dať aj robotníkom. An-
giena mrzutá replika poslúžila ako motto
a názov celého filmu: „Tak im daj zo svo-
jich. Žijeme v slobodnom svete.“
Odvrátená strana
Angie si však neuvedomuje, že každý
má o slobodnom svete inú predstavu
a jeho súčasťou môžu byť aj násilie a túž-
ba po pomste. Na vlastnej koži to začne
pociťovať, keď jej cez okno preletí ka-
meň, na ktorom je nalepený papier s ná-
pisom Zlodejka. Neskôr sa stane terčom
útoku rozzúrených robotníkov, ktorým
nezaplatila za prácu, pretože sama ne-
dostala peniaze za dodanie pracovnej
sily. Psychologicky ťažko pochopiteľným
paradoxom je, že hoci v dôsledku svojich
pochybných rozhodnutí vystavila nebez-
pečenstvu vlastnú rodinu, Angie nepre-
stáva hľadať spôsoby, ako vybabrať so
systémom.
Loachovi sa nie vždy podarilo celkom
dobre zachytiť vnútorné pohnútky, ktoré
ju viedli k silno ľudským alebo cynicky
pragmatickým činom. Medzi dvoma
mantinelmi dobra a zla akoby nebolo
žiadne ihrisko. Všetko je extrémne, vyhro-
tené, takmer bez akéhokoľvek manévro-
vacieho priestoru. Angie tak nakoniec
zostáva rozporuplnou postavou, ktorú
občas ľutujete a inokedy máte pocit, že
je to rozmaznaná beštia, ktorá nevie, čo
so sebou.
Filmu trocha chýba silnejší pohľad
zo strany imigrantov. Všetci sú len fi-
gúrkami na veľkej šachovnici a ich svet
zostáva na konci rovnako tajomný ako
na začiatku. O ich pohnútkach, moti-
vácii alebo nádejach sa nedozvieme
v podstate nič. Mahmúd je len mar-
ginálnou, hoci ľudsky nesporne silnou
a sympatickou postavou. Nevýrazne
a nerealisticky pôsobí Poliak Karol, ktorý
sa s Angie pozná ešte z Katovíc. Po celý
čas nie je celkom jasné, čo v Británii
robí. Scéna, keď sa v karavane, kde
býva, miluje s Angie, vyznieva doslova
smiešne a neautenticky.
Na to, že scenárista Paul Laverty do-
stal na filmovom festivale v Benátkach
cenu za najlepší scenár, deju chýba
väčšia hĺbka. Možno je to daň za to, že
tvorcovia sa snažili do poldruha hodiny
vtesnať príliš veľa, a tak často menili
dejové línie. Výsledkom je viacero frag-
mentov bez silného príbehu, ktorý by
poskytol celistvejší obraz. Treba však
oceniť, že Ken Loach spracoval aktuálnu
a politicky citlivú tému bez akýchkoľvek
ilúzií a prikrášľovania (ak si odmyslíme už
spomenutú milostnú scénu). Aj v slobod-
nom svete musia niektorí ľudia hrdlačiť,
aby sa ako-tak udržali nad hladinou.
Tomáš Mrva
Televíznu drámu It‘s a Free World
v septembri uviedol Channel 4,
nasledujúci mesiac vyšla na DVD

Závet
veľkého reportéra
Keď sa pripravovalo
anglické vydanie knihy
známeho poľského novinára
a spisovateľa Ryszarda
Kapuścińského Cesty
s Herodotom, nik ešte netušil,
že to bude jeho literárna
rozlúčka. Kapuściński
v januári zomrel vo veku
nedožitých 75 rokov, ale
jeho cestopisné reportáže
zostávajú pre mnohých prvým
a často jediným kontaktom
so vzdialenými a exotickými
miestami.
P
re Kapuścińského dielo je príznačné,
že autor do Ázie, Afriky alebo Latin-
skej Ameriky neprichádza ako aro-
gantný mudrc, ktorý bude všetko kritizovať
a poučovať, čo a ako majú tamojší ľudia
robiť. Práve naopak, prvé Kapuścińského
kontakty so vzdialeným svetom ho zachy-
távajú ako zaskočeného a naivného mla-
díka, ktorý sa snaží pochopiť, ako sa tam
ocitol a hlavne, ako tam má prežiť.
Cesty s Herodotom sú do istej miery do-
konca tromi knihami. Jedna nám približuje
mladého novinára, ktorý sa zrazu dostal do
stredobodu veľkých svetových udalostí, tá
druhá predstavuje retrospektívny pohľad
toho istého človeka, ale s pol storočným
odstupom a skúsenosťami svetovo uzná-
vaného zahraničného korešpondenta
a tá tretia nás sprevádza antickým svetom,
kam sa Kapuściński často uberal čítaním
Herodotových Dejín, keď sa spoznávaním
minulosti snažil pochopiť to, čo sa okolo
neho dialo.
Knihu dostal ako dar od svojej šéfredak-
torky, keď ho vyslala na prvú zahraničnú
cestu, a to nie hocijakú, ale rovno do Indie.
Bolo to jedno z nádherných prekvapení,
aké život občas prináša. Dovtedy totiž
nikdy nebol za hranicami a jeho túžbou
bolo dostať sa kamkoľvek, čo i len do su-
sedného Československa. Namiesto toho
ho čakala jedna z najtajomnejších krajín
sveta.
Viem, že skoro nič neviem
Vôbec teda neprekvapuje, že Kapu-
ściński prichádza do Indie nepripravený.
Priamo na mieste sa musí oboznamovať
s miestnymi zvykmi a snažiť sa pochopiť
priepastné kultúrne rozdiely. Zároveň je vy-
stavený neúprosnej realite extrémov, ktoré
sú pre túto krajinu príznačné. Na jednej
strane priam až surreálny svet paláca jed-
ného z maharadžov, na druhej strane pre
nás nepredstaviteľná chudoba vidiečanov
z najnižších kást.
Mladý novinár chápe, že tento stav
nie je celkom normálny, ale neuchyľuje sa
k tomu, aby ukazoval na niekoho prstom
a pripisoval mu zodpovednosť. Skôr sa sna-
ží zistiť, ako tieto paralelné svety vznikli a či
existuje cesta k ich prepojeniu.
O nič jednoduchšie to nemá ani v taj-
nostkárskej Číne, ktorej neľútostne vládol
Mao Ce-tung. V paranoidnej spoločnosti
sa len ťažko dostáva k akýmkoľvek užitoč-
ným informáciám. Tlmočník, ktorého mu
pridelili, je stelesnením čínskeho múru, ktorý
robí všetko pre to, aby mu nemusel nič ho-
voriť, nič vysvetľovať.
Kapuścińskému postupne dochádza tr-
pezlivosť a ukrývanú zlosť si ventiluje na sku-
točnom Čínskom múre. Označuje ho za vý-
sledok úplnej iracionality a márnotratného
plytvania energiou. „Je to dôkaz historickej
neschopnosti ľudí v tejto časti planéty ko-
munikovať, radiť sa a spoločne rozhodovať
o tom, ako najlepšie využiť nesmierne záso-
by ľudskej energie a intelektu,“
dodáva namrzene. Na Čínu
však nezanevrie, len si uve-
domuje, že jej pochopenie si
vyžaduje celoživotné úsilie.
Louis Armstrong a antika
Tak trocha zastrašený
nepreniknuteľnosťou a mo-
numentálnosťou Ázie, Kapu-
ściński postupne nachádza
čoraz väčšiu záľubu v Afrike.
Čierny kontinent sa stáva jeho
parketou, a preto je škoda, že
práve v druhej časti knihy, keď
11/2007
www.echomagazin.com
sa pohybuje po Afrike, na nás z knihy čoraz
častejšie hovorí Herodotov, a nie Kapuś-
cińského hlas.
Dlhočizné pasáže z klasického antické-
ho diela, popretkávané autorovým zamýš-
ľaním sa nad životom Herodota, Grékov či
Peržanov, spomaľujú tempo knihy, ktorá sa
odohráva v dynamickom prostredí tretieho
sveta päťdesiatych a šesťdesiatych rokov.
Práve medzi nimi je však ukrytá zrejme naj-
lepšia časť knihy, reportáž o koncerte Loui-
sa Armstronga v sudánskom Chartúme.
Je to výborný príklad toho, ako pozorné
oko dokáže z mýtu spraviť človeka z mäsa
a kostí. Kapuściński je šokovaný tým, ako
africké publikum, od ktorého čakal emó-
cie a nadšenie, len ticho sedí a počúva
a po koncerte sa rýchlo rozpŕchne domov.
Afričania sa akosi nedokázali naladiť na
jednu nôtu s potomkom afrických otrokov.
A samotný Armstrong, z ktorého na pódiu
vyžarovala energia, bol v hoteli starým,
spoteným, vyčerpaným mužom, ktorý bol
rád, že to má všetko za sebou.
Toto bol Kapuściński v najlepšej forme,
schopný na niekoľkých riadkoch, niekoľ-
kými presne zvolenými slovami plasticky
zobraziť ďaleký svet a neznámych ľudí.
A hoci Cesty s Herodotom nie sú až takým
fascinujúcim čítaním ako niektoré iné jeho
knihy, celé Kapuścińského dielo je odpo-
veďou fanatikom, ktorí ho zavrhli, keď sa
objavili obvinenia, že istý čas spolupraco-
val s poľskou tajnou službou, aby mohol
naďalej cestovať po svete.
Úprimne povedané, bol by som viac
prekvapený tým, keby Kapuściński na
dobrodružných cestách za vojnami, revo-
lúciami a prevratmi, nemusel robiť aj mo-
rálne kompromisy. Potom by sme však boli
ukrátení o ich majstrovské zobrazenie. Aj to
je jeden z paradoxov, o akých desaťročia
písal Ryszard Kapuściński.
Tomáš Mrva
Ryszard Kapuściński: Travels with Herodotus
(Allen Lane 2007, 288 strán, 20 libier, preklad Klara
Glowczewska)
39
 I R S K O
Černá školní revoluce
Irsko znova čelí nové
realitě, kterou sebou přináší
rozsáhlé přistěhovalectví.
Novým prvkem na irské
scéně je první zcela
černošská základní škola.
Není ovšem výsledkem
snahy imigrantů izolovat se,
ale právě naopak - vznikla
proto, že jejich děti se
nedostaly do irských škol.
I
migranti tvoří v současnosti téměř 14
procent obyvatelstva Irska, zatímco
v Británii je to méně než devět procent,
ale pro mnohé jeho obyvatele je předsta-
va multikulturní země ještě pořád hodně
vzdálená. A nevztahuje se to jenom na
jednotlivce, ale taky na instituce, které ne
vždycky berou v úvahu, že představa bílé-
ho katolického Irska už patří minulosti.
Zdá se, že právě kolize tradičního
a nového způsobila problém se zápisem
černošských dětí do školy. Mnoho z nich
zůstalo bez místa v škole i přesto, že jejich
40
rodiny žijí v dané oblasti mnohem déle
něž některé bílé irské rodiny, jejichž děti se
zápisem žádný problém neměly.
Devadesátosm procent irských škol
provozuje katolická církev, která má
právo upřednostnit katolické děti před
žáky jiného vyznání. Jelikož mnozí afričtí
přistěhovalci, převážně Nigerijci, kteří
začali přicházet koncem devadesátých
let, patří buď k některé protestantské
větvy křesťanství nebo jsou muslimové,
automaticky se dostávají do nevýhodné
pozice.
Naši mají přednost
Mnohem kontroverznější bylo ovšem
odmítnutí katolických dětí. Jedna z ma-
tek se deníku Times postěžovala, že
když přivedla svého syna na zápis, tak jí
po tříhodinovém čekání řekli, že pro něj
nemají místo. Zkusila to tedy jinde a tam
jí odkázali, že nejprve se musí postarat
o své vlastní. Když se dotazovala, co tím
myslí, odpovědi se nedočkala. Vzhledem
k tomu, že její dítě je stejného nábožen-
ství jako ostatní děti ve škole, usoudila,
že problémem bude zřejmě barva jeho
pokožky. Svým názorem, že některé školy
jsou rasistické, se tedy vůbec netají.
11/2007
Jiná matka, která byla ve stejné situ-
aci, že její sice katolické, ale černé dítě
nezapsali do školy, natolik znechuceně
nepůsobila. Nedělníku Observer řekla, že
Irové se obecně velice milí a tolerantní
a byli to právě její irští sousedé, kteří ji
upozornili na novou školu pro odmítnuté
žáky. Ta má v prvním roce existence čtyři
třídy s osmdesáti žáky.
Podle ředitele charity Educate To-
gether, která poskytuje alternativu k cír-
kevním školám, celá nepříjemná záležitost
je projevem prolínání náboženské a raso-
vé diskriminace. „Dokud to vláda nevyřeší,
tak je nevyhnutelné, že se objeví rasové
neshody,“ řekl deníku Times. Někteří ak-
tivisté poté, co zjistili, že většinu odmítnu-
tých dětí tvořili potomci imigrantů, vyslovili
obavy ze vzdělávacího apartheidu.
Ministryně školství Mary Hanafinová
se ocitla v nelehké situaci, když musela
vysvětlovat, jak vůbec k tak závažnému
problému mohlo dojít. Podle ní ovšem ne-
šlo o rasismus ze strany škol, ale o špatné
plánováni, které nebralo v úvahu rapidní
nárůst počtu dětí v školním věku. Její
argumentace, že i když mohlo jít o zále-
žitost barvy pokožky, ale ne nevyhnutně
o rasový problém, je ale z hlediska logiky
velice podivuhodným počinem.
Nikdy více
Ministerstvo alespoň flexibilně zarea-
govalo na krizovou situaci a novou školu
v severním předměstí Dublinu akredito-
valo v rekordně rychlém čase. Celkové
šlo již o třetí nouzovou školu, vytvořenou
pro děti, kterým se neušlo místo v žádné
z existujících škol na rychle rostoucích
sídlištích. Mary Hanafinová přislíbila, že se
pokusí zajistit, aby novou školu co nejdříve
navštěvovaly taky bílé děti a aby se příští
rok problém při zápisu neopakoval. Není
ovšem jansé, zda je jejich rodiče budou
chtít poslat do školy, která se zapsala do
irských dějin jako první černošská škola.
Faktem ovšem zůstává, že irský školní
systém se musí připravit na rostoucí počet
žáků. Přispívá k tomu nejenom veliký po-
čet imigrantských dětí, ale i skutečnost, že
Irsko má nejvyšší populační růst v Evropě.
Letos v září nastoupilo do škol rekordních
485 tisíc dětí a v nejbližších deseti letech
se tento počet ještě o sto tisíc zvýší.
To vytváří nesmírný tlak na celý vzdělá-
vací systém. Jenom v tomto roce inves-
tuje stát více než půl miliardy eur do vý-
stavby nebo rekonstrukce stovek školních
budov, rozšiřování existujících tříd nebo
nákupu nových lavic a tištění desítek ti-
síc učebnic. K tomu všemu nutno přidat
potřebu stovek nových učitelů a vycho-
vatelů a představa krize a možných kon-
fliktů hned nabírá jasnější kontury. Letošní
fiasko by tedy mělo být varováním před
mnohem horšími následky nekoncepční
vzdělávací politiky.
Michal Törek
 www.echomagazin.com

Máte rádi přírodu

Dobrovolnictví
v národním parku
a chcete se zdokonalit
v angličtině? Proč nevyužít
možnosti dobrovolné
práce v nádherné přírodě
na západním pobřeží
Irska, v národním parku
v Killarney? Můžete pomoct
při ničení záludné rostlinky
Rhododendron Ponticum.

Na
přelomu 18. a 19. století Bri-
tové okupovali Irsko (ostatně
ho okupovali od středověku),
ale v téhle době také stavěli velká panská
sídla po celém Irsku. Částí těchto sídel byly
překrásné zahrady plné různých rostlin, keřů
a stromů z celého světa.
Britové také přivezli rostlinu Rhododendron
Ponticum ze severního Španělska. Keřík, který
u nás dorůstá maximální výšky kolem dvou
metrů (a to už se o něj člověk musí hodně
starat), našel v Irsku ideální půdu a podnebí.
Vzhledem k tomu, že nenašel přirozeného
nepřítele, rozmohl se dosti značně. Je pravda,
že v období jara nádherně kvete a je to fakt
pěkná rostlinka. Když jí ovšem není moc...
Ale zpátky do historie - Britové také v pod-
statě zdevastovali veškeré irské lesy, které
vytěžili nejdříve kvůli dřevu na lodě a domy,
a pak z toho, co zbylo, vytvářeli dřevěné uhlí.
V Irsku tedy les, jako je třeba u nás, skoro ne-
existuje. Naštěstí v posledních několika letech
začíná přibývat.
Začátkem 20. století se našel bohatý ma-
jitel panského sídla v Killarney, který bydlel
v Mucross House, a ten se zachoval gentle-
mansky a celé sídlo odevzdal jako dárek stá-
tu pod podmínkou, že z toho udělá národní
park. A tím vznikl Národní park v Killarney. Stát
k nabytým pozemkům postupně přidával
další, až se park rozrostl do nynější podoby.
Až v 80. letech se přišlo na to, že Rhodo
(zkratka pro Rhododendron) je příliš rozšířený
po celém parku. Dorůstá až do výšky 5m,
kdy vytvoří tak neprostupné křoví, že cokoliv
pod ním nemá šanci na růst (na zem pod
ním dopadá asi 3% světla), takže sazenice
stromů sice ze starých stromů spadnou, ale
nevyrostou nové.
Historie Groundwork a etapy práce
V r. 1982 několik studentů přišlo s Groun-
dwork, ručně likvidovali tyto keře a vymysleli
postup, který se aplikuje dodnes.
Problém je v tom, že tahle rostlinka to jen
tak nevzdává, takže nestačí ji podříznout,
klidně vyroste z pařezu znova a navíc pod
zemí ukrývá spoustu vlastních sazenic.
Groundwork až na výjimky nepoužívá
chemii, výjimky se najdou na nebezpečných
místech, kde se musí člověk dostat lanem
a pod. (to je záležitost vedoucích, nikoliv
běžných dobrovolníků). Naštěstí kvete až po
cca osmi letech, tzn. na stejné místo se musí
v několika etapách:
1. zlikvidovat velké keře, co nejvíce poničit
pařezy.
2. po 2-3 letech jít na stejné místo - zkontro-
lovat, co přežilo, vytrhat, pořezat (většinou
se vždy něco přehlédne, musí se likvidovat
rostlinky od velikosti cca 2cm, menší už sko-
ro nejsou vidět)
3. po několika dalších letech (cca 6ti) jít zno-
vu na stejné místo a znovu vyčistit vyrostlé
sazenice a přehlédnuté kousky.
4. po každých cca 8 letech se znovu a znovu
vracet na stejné místo pro kontrolu.
Místo pobytu je označováno jako Hostel
(Artur Vincent´s House). Není to však hostel
v pravém slova smyslu, neboť slouží přes
léto jen pro Groundwork, takže tam nebydlí
nikdo cizí. Počítá se s tím, že jsou tam i lidé,
kteří neumí úplně perfektně anglicky. V lese
se pracuje 4 dny v týdnu, jeden den má
člověk službu v hostelu a jeden den je celo-
denní výlet lodí přes tři jezera, pak pěší túra
v nádherné krajině. Zbude i čas na prohlídku
městečka Killarney.
V pracovní den se dojde do základního
tábora, kde je odpočinek (záleží na délce
cesty, rozdělá se oheň, uvaří se čaj, kafe).
Následuje školení o práci a rostlině - vysvětlí
se, jak se likvidují Rhodos a jak vlastně vypa-
dá, proběhne školení o používání pracovních
nástrojů a další bezpečnostní instrukce.
Pak se udělá rojnice, neboli „line“ (je důle-
žité postupovat systematicky v „line“, aby
se nic nepřehlédlo) a pracuje se do oběda,
kdy přijdou na řadu sendviče, ovoce a něco
sladkého.
Následuje další práce, většinou se před
večeří stihne koupel v jezeře, někdy pěkně
studeném…
Lidi jsou úplně super, všichni jsou tam
nejen kvůli přírodě, ale i aby se seznámili
s ostatníma, poznali různé národy, můžou
tam být lidi od 18 do 70 let (když jsem tam
byl předminulé léto, byla tam 70ti letá
dáma!) Většinou jsou tam zastoupeny
krajiny jako Irsko, Francie, Německo, Jižní
Korea, Španělsko, občas i Řecko, Polsko,
Holandsko, Švýcarsko a doufám, že přibude
více lidí z Česka a Slovenska.
Jak se připojit ke Groundwork
Tato práce není organizována žádnou
českou agenturou, ani já nejsem zaměst-
nanec žádné agentury. Objevil jsem toto
dobrovolnictví náhodou v roce 2005 a od
té doby jsem tam byl každé léto. Zároveň
se účastním tzv. leaders weekend, jelikož
jsem se stal jedním z vedoucích. Společnost
Groundwork je vytvořena jen k tomuto účelu,
je složená z dobrovolníků, je podporovaná
státem a je součástí Irish Wild Life Trust. Projekt
je z největší části financován státem.
Poplatek, který každý účastník musí za-
platit je velmi malá část, byl však zaveden
převážně jako motivace, protože když už
něco zaplatíš, tak se zúčastníš a každý člověk
je znát. Vzhledem k tomu, že v některých
týdnech je velmi velký zájem, byla by škoda,
kdyby někdo slíbil a nepřijel. Poplatek je 30
eur na týden, 45 eur na dva týdny. Myslím, že
být tam více, jak dva týdny už by bylo dost
vyčerpávající.
Více na stránkách www.groundwork.ie,
booking začíná někdy v dubnu/květnu - in-
formace se objeví na webu.
Také se dbá na to, aby to nebylo setkání
jen lidí z jedné země, takže není možné např.
jet v deseti lidech z Česka, ve třech třeba
není problém. Vojta Vaník

11/2007
41
 I N F O

DISTRIBUCE ECHO MAGAZINU

LONDÝN Awaaz Centre - Learn Direct, 464 Cheetham Hill Road M8 9JW
North London: Polski Sklep, Cheer Wines 310-312 Great Cheetham St. East, Manchester, M7 4UJ
MAQSOOD NEWS, 459 Green Lanes, London N4 Polaris Sklep (Middle Eastern Food Specialist) 925 Stockport Road, M19 3PZ
AHIR RESTAURANT, 298 Nether Street, London N3 1RJ Prime Time Recruitment, Ground Floor, 1 St James\‘s Square, Manchester, M2 6DN
TATRAN LTD I. (Slovak delicatessen), 88 Mountgrove Road, London N5 2LT
TRUSTIN FAIR BAG, 135 Station Road, London, (oproti tube station) HA8 1JG OTHER TOWNS IN THE UK:
ANGLO - CZECHOSLOVAK TRUST, 23 Stonefield Road, London N1 0HW Birmingham: Centrimmo Ltd 1 James Eaton Close, West Midlands B71 1EZ
PERFECT NEWS, 45 West Green Road (ulica za stanicou metra Seven Sisters), N15 5BY Bradford: Hem Patson Ltd.87 Whetley Lane, Bradford, West Yorkshire BD8 9DS
CAFÉ LOCO, 266 Muswell Hill Broadway, N10 2QR Bolton: Bolton Central Library, Le Mans Crescent, Bolton, BL1 1SE
ALMA SUPERMARKET, 151-153 Ballards lane, N3 Brighton: The Standard, West Street, Brighton, East Sussex
LCC Transenvio, Turnpike Lane, 2 Queens Parade - Green Lanes, N8 0RD Gilingham: CostCutter, 1 Bellevue Road, Ramsgate, Kent, CT11 8LB
LCC Transenvio, Stamford Hill, 2 Amhurst Parade, N16 5AA Gloucester: Cezchland, 112 Northgate Street, Gloucester, GL1 1SL
Metro Food & Wine Southgate, London N1 Liverpool: Central Library, William Brown Street, Liverpool, L3 8EW
Centrimmo Ltd Southgate Office Village, 286C Chase Road, London N14 6HF Luton: X Press News, 62 Park Street, LU1 3ET
CONTINENTAL DELICATESSEN, 42/43 The Food Hall, Wood Green shopping centre Nottingham:Eurobail Limited, Westminster Buldings, Theatre Square, Nottingham, NG1 6LG
EASTERN EUROPEAN FOODS, 56 Ballards Lane, naproti TESCO, N3 Oxford: MOYA RESTAURANT, 97 St. Clement\‘s Street, Oxford, OX4 1AR
TLSI Seven Sisters, 67 - 83 Seven Sisters Road, London, N7 6BU Peterborough: Chin\‘z Stores 102 Fletton Avenue, Peterborough, PE2 8BB PE2 8BB
Go east Cafe, 11 Ballards Lane, London, N3 1UX Rugby: Tesco Distribution centre
North-west London: Salford: Salford Broadwalk Library, Hankinson Way, Salford, M6 5JA
NEWSSHOP 4 - 5 Princes Parade, Golder Green, London NW11 9PS Stockport: Central Stockport Library, Wellington Road South, Stocport, SK1 3RS
SHEIK\‘S, 34-36 Golders Green Road, London oproti McDonalds NW11 Watford: THE POND POST OFFICE, 145 The Parade , High Street, Watford, London WD17 1NA
CZECH AND SLOVAK CLUB,74 West End Lane, London NW6 2LX Ferhat, 130 Shenley Road, WD6 1EF
PISHTER LTD, 15 St.Mary\‘s Road, London NW11 9UE
ANZALI, Finchley Road, Temple Fortune, London, vedla POLICE station NW11 IRELAND
FORTUNE FOODS, Hendon Central, 387-389 Hendon Way, London NW4 EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC, 57 NORTHUMBERLAND ROAD, DUBLIN 4
MORAWSKI DELICATESSEN, 157 High Street, Harlesden, London NW10 EMBASSY OF SLOVAKIA, 20 CLYDE ROAD, DUBLIN 4
GOLDERS GREEN COLLEGE, 11 Golders Green Road, NW11 8DY PUB LIVING ROOM, CATHAL BRUGHA STREET, DUBLIN 1
U Ozikow, Hendon, NW4 HOSTEL BLESSINGTON, BLESSINGTON ROAD, DUBLIN 7
Brent Cross Food & Wine, 109 Brent Street, Hendon, London, NW4 2DX PUB CZECH INN, ESSEX STREET, TEMPLE BAR, DUBLIN 2
Jantar Polish deli shop, 18-19 Sentinel Square, Hendon, London, NW4 2EL FILMBASE, CURVED ROAD, TEMPLE BAR, DUBLIN 2
EDGWARE COLLEGE, Finchley road, NW3 JAZYKOVÉ CENTRUM NA UNIVERSITY COLLEGE DUBLIN (UCD)
East London:
AKDENIZ GIDA PAZARI, 147-149 Hoe Street, London, (250m od tube station) E17 CLAYMON LABORATORIES, THREE ROCK ROAD, SANDYFORD INDUSTRIAL ESTATE, DUBLIN 18
CZECHIA LTD, 344 Hoe Street, London, E17 9PX MUGS, COFFEE SHOP, CRUMLIN SHOPPING CENTRE, DUBLIN 12
RUSSIAN SHOP LTD, 38 High Road, Romford, London RM1 1HR PROGRESS RECRUITMENT, 58 GARDINER STREET LOWER, DUBLIN 1
LCC Transenvio, Unit 9, Inshops Selections, Stratford Shopping Centre, E15 1 XQ PAYPAL EUROPE, BLANCHARDSTOWN CORPORATE PARK, DUBLIN 15
Centrimmo Ltd, Southgate Office Villiage, 286C Chase Road, N14 6HF TESCO, THE SQUARE SHOPPING CENTRUM, TALLAGHT, DUBLIN 24
BOHEMIAWORLD LTD, 306-308 Chamber House, Hoe Street, London E17 9PX VISIT FOOD STORE, 84 LOWER MAIN STREET, ARKLOW
NEWSAGENT, 18 Blackhorse Lane, E17 6HJ KRMA SLAVIC HOUSE, 163 UPPER SALTHILL, GALWAY
St James street Library, Coppermill Lane, Walthamstow, E17 7HA „KILDARE EU-CLUB“ - JIGGINSTOWN COMMERCIAL CENTRE, OLD LIMERICK ROAD, NAAS, CO. KIL-
Green Chingford, Green chingford, London, E4 7EN DARE
Leytonstone library, 6 Church lane, Leytonstone, E11 1HG AB CONVERTORS, BLESSINGTON, CO. WICKLOW
Hale end library,Castle avenue, Highams park, London, E4 9QD
Higham hill library, North countess road, Walthamstow, London, E17 5HF CZECH REPUBLIC:
Wood Street library, Forest road, Walthamstow, London, E17 4AA EURES - PORADCI:
South Chingford library, Hall lane, Chingford, E4 8EU Praha: Úøad práce Hl. M. Prahy, Domažlická 11, 130 00 Praha 3
Leyton library, High Road,Leyton, London, E10 5QH Praha-východ: Úøad práce Prahy-východ, nám. Republiky 3; 110 00 Praha 1
Harrow Green library, Cathall road, Leytonstone, E11 4LF Praha-západ: Úøad práce Prahy-západ, Podskalská 19; 128 01 Praha 2, Nové mìsto
Vida & Sons, Ilford, 399 Ilford Lane, Ilford, Essex, IG1 2SN Vida & Sons, Leyton, 478 High Road, Leyton, E10 Èeské Budìjovice: Úøad práce v Èeských Budìjovicích, Klavíkova 7, 370 04 Èeské Budìjovice
Vida & Sons, Beckton, 149 Albert Road, Beckton, E16 Brno: Úøad práce Brno-mìsto, Køenová 25; 659 59 Brno
Oakam, 23 High Street, Walthamstow, London, E17 7AD Karlovy Vary: Úøad práce v K. Varech, Svahová 24, 360 01 K. Vary
Key West Agency, 702 Lea Bridge Road, London, E10 6AW Hradec Králové: Úøad práce v Hradci Králové, Na Okrouhlíku 1371, 502 67 Hradec Králové 2
West London: Liberec: Úøad práce v Liberci, Dr. M. Horákové 23, 460 31, Liberec 1
EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC, 26 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY Ostrava: Úøad práce v Ostravì, tø. 30. dubna 2c, 701 60 Ostrava
EMBASSY OF THE SLOVAK REPUBLIC, 25 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY Olomouc: Úøad práce v Olomouci, Vejdovského 4, 772 00 Olomouc
EDGWARE ACADEMY I., 205 Edgware, London W2 1ES Pardubice: Úøad práce v Pardubicích, Boženy Vikové-Kunìtické 2011, 530 02 Pardubice
STANTON SCHOOL, 167 Queensway, London W2 4SB Plzeò: Úøad práce v Plzni, Kaplíøova 7, 320 73 Plzeò
CHEERS ONE, 11a Pembridge road, W11 Pøíbram: Úøad práce v Pøíbrami, nám. T. G. Masaryka 145, 261 01 Pøíbram I
LITE, 28a Queensway, W2 Ústí nad Labem: Úøad práce v Ústí nad Labem, Dvoøákova 18, 400 02 Ústí nad Labem
POLSKI SKLEP, 24 Western Avenue, W5 3BQ Jihlava: Úøad práce v Jihlavì, Brtnická 21, 586 01 Jihlava
LCC Transenvio, 234 King Street, Hammersmith, W6 0RF Zlín: Úøad práce ve Zlínì, Èiperova 5182, 760 42 Zlín
SAFER FOOD, 241 Station road, HA1 2TB Vsetín: Úøad práce ve Vsetínì, Pod YŽamboškou 1024, 75501 Vsetín
Polish Specialities, 226-228 King Street Hammersmith, W6 KANCELÁØE & DOPRAVCI:
Work4ce, 1A The Parade, Haven Green, Ealing, London W5 2PB LONDON INSTITUTE, Soukenická 23, 110 00, Praha 1
Central London: LONDON EXPRESS, Pravidelná autobusová linka z ÈR a SR do Londýna
EDGWARE ACADEMY II., 63 Shelton Street, Covent Garden, London WC2H 9HE CZECHIA LTD Praha, Národní 28 (3.patro), 110 00 Praha 1
CORKS WINE BAR, 28 Binney Street, London, W1 KOLEJE:
CS PARTY, Camden Town Hall, Kings Cross, London Kolej Jarov I. A, Konìvova 204
CZECH CENTRE, 13 Harley Street, London W1G 9QG Kolej Jarov I. B, Konìvova 202
MALVERN HOUSE III., Trafalgar Centre, 29 John Adam Street , London WC2N 6HX Kolej Jarov I. C, Konìvova 200
MALVERN HOUSE I., 1-17 Shaftesbury Avenue, London W1D 7EA Kolej Jarov I. D, Konìvova 198
MALVERN HOUSE II., 46/47 Bloomsbury Square, London WC1A 2RA Kolej Jarov I. E, Konìvova 196
TTI SCHOOL, 148 Camden High Street, London NW1 0NE Kolej Jarov II., Pod Lipami 43/2603
TLSI, 103A Oxford Street, London WC12D Kolej Jarov III. F,V zahrádkách 67/1953
VELEHRAD, 22 Ladbroke Square, London W11 3NA Kolej Jarov III. G, Jeseniova 210/1954
LOS LOCOS RESTAURANT, 24-26 russel street, london, WC2 Kolej Jižní mìsto - Blanice, Ekonomická 955
PICADILLY BACKPACKERS, 12 Sherwood street, W1 Kolej Jižní mìsto - Vltava, Ekonomická 953
LCC Transenvio, Oxford Circus 100 Dean Street, W1D 3TF Kolej Jižní mìsto - Otava, Ekonomická 952
Happy Home Childcare, 8-10 Hallam Street, Oxford Circus, London, W1W 6JU Kolej Jižní mìsto - Sázava, Ekonomická 950
South London: Koleje Strahov, Vaníèkova 7, 160 17 Praha 6
Raqhs News, 157 Peckham Hill Street, SE15 5J
CESKOSLOVENSKÝ KOSTEL, 14 Melior Street, London SE1 3QP SLOVAKIA:
Vida & Sons, Woolwich, 60 Hare Street, Woolwich, SE18 Artforum:
South-West London: Banská Bystrica: Dolná 8, 875 90 Banská Bystrica3
TATRAN LTD II. (Slovak delicatessen), 430 Streatham High Road, London SW16 3PX Bratislava: Kozia 20, 811 03 Bratislava
STUDENT AGENCY LONDON, 123 Buckingham Palace Road, Victoria, London SW1
SAD PRESOV, 123 Buckingham Palace Road, Victoria, London SW1 Košice: Mlynská 6, 040 01 Košice
London Study Centre, Munster House, 676 Fulham Road, London, SW6 5SA Trnava: Štefánikova 6, 917 01 Trnava 1
\“8\“ Till Late 52-54 Lampton Road, Hounslow Central TW3 1JQ Žilina : Bottova 2, 010 01 Žilina
Korona, 30 Streatham High Road, Streatham London, SW16 EURES - PORADCI:
Polish Specialities, 73 Stockwell Road, London, SW9 9PY Bratislava: Vazovova 7/A - Ružinov
Bratislava: Karloveská 2, výšková budova, 2.posch.
MANCHESTER: Bratislava: Pekná cesta, pri Slovenskej Grafii, vchod do priemyselného areálu - 1.posch.
Manchester Public Libraries: Bratislava: Vajanského nábrežie 10, oproti Právnickej fakulte UK, šedá budova - prízemie
Central Library, ST Peters Square, M2 5PD Bratislava: Poloreckého 1, budova školky
Higher Blackley, Victoria Avenue, M9 0RA Dunajská Streda : Ádorská 41
New Moston, Nuthurst Road, M40 3PJ Malacky: Záhorácka 60/A, bielo - modrá výšková budova, pøed križovatkou na Kostolište, prízemie, dvere è.2
North City, Rochdale Road, M8 5UF Poprad:
Newton Heath, Old Church Street, M40 2JB Mestské informaèné centrum Poprad
Miles Platting, Varley Street, M40 8EE Mestský úrad v Poprade
Clayton, 101 North Road, M11 4NE AquaCity Poprad
Beswick, Grey Mare Lane, M11 3AZ Univerzity a školy:
Hulme, Stretfod Road, M15 5FQ Poprad: Stredná priemyselná škola
Mose Side Powerhouse, 140 Raby Street, M14 4SL Poprad: Obchodná akadémia
Longsight, 519 Stockport Road, M12 4NE Poprad: Gymnázium Dominika Tatarku
Chorlton, Manchester Road, M21 9PN Poprad: Gymnázium Kukuèínova
Fallowfield, Platt Lane, M14 7FB Poprad: SOU služieb SZVD
Levenshulme, Cromwell Grove, M19 3QE Poprad: City Univerzity Bellevue USA
Withington, 410 Wilmslow Road, M20 2DN Ružomberok: KatolÍcka Univerzita v Ružomberku

42 11/2007
 www.echomagazin.com

0044-20-85-211-399

Ubytovanie
v Londýne
a Leeds
- kompletne zariadené domy
- cena už od 45 libier na týždeò
- izby pre jednu, dve alebo tri osoby
- v tesnej blízkosti metra
- garancia spoloèného bývania pre páry
Edvard Beneš s manželkou, 1921

BRATISLAVA: tel. 0918-619-078, 02 -48287-626, info@bohemiaworld.sk

PRAHA: tel. 02-21620-246, 0603-531-770, info@bohemiaworld.co.uk
LONDYN: tel. 0044-20-85-211-399, London@bohemiaworld.co.uk

Atraktívne ceny 2x do mesiaca, vysoká

kvalita, široké pokrytie, vyzdvihnutie
priamo u Vás - rýchle a spoľahlivé doručenie
priamo na adresu príjemcu.

UK: 07960429669
SK&CZ: 0904467111 11/2007
43
 a
M É D I Á

R e kla m
na zdravý rozum
B
Keď ideš cez cestu pozri ritský filmový inštitút má v archíve
sa dvakrát doľava a raz stovky krátkych filmov, ktoré majú
divákov informovať a poučovať
napravo. Autom sa do o všetkom, čo ho v bežnom živote môže
krčmy nechodí. Fajčenie stretnúť, prípadne ohroziť.
Informačné filmy pre verejnosť sa za-
spôsobuje impotenciu a po čali nakrúcať v 40. rokoch. Objednávala
atómovom útoku treba si ich vláda, ktorá sa vojnou zúbožený ná-
rod snažila dostať na nohy (na vedľajšej
sedieť doma a počúvať strane vojné propagandistické plagáty)
rádio. a vysielali sa v rámci reklamných pre-
stávok. Medzi najčastejšie zobrazované
témy tak ako vtedy, aj dnes patria cest-
ná bezpečnosť a zdravie, ale aj ochra-
na životného prostredia či návod ako
správne vhodiť hlasovací lístok do urny
pri voľbách.
Ak ste sa narodili v bývalom Česko-
slovensku pred rokom 1980, prvé slovo,
ktoré vám napadne po prečítaní pred-
chádzajúcich riadkov, je „osveta.“ A nie
ste ďaleko od pravdy, reklama na mlieko
v ruštine, propagujúca priam zázračný
vplyv tohto produktu na pevnosť a rast
kostí, nemá ďaleko od britského filmu
o vyváženom stravovaní detí. Teda, svo-
jim poslaním. Vizuálne sa samozrejme
35mm film nedá s tromi statickými ilustrá-
ciami porovnať.

Charley says
Samotný fakt, že cieľom filmov je infor-
movať a financuje ich vláda, napovedá,
že kvalita ich obrazu a zvuku nebude
vysoká. Niektoré z nich dokonca pripo-
mínajú staré horory. V podstate majú
s týmto žánrom okrem kvality obrazu
a hereckých výkonov aj spoločný cieľ,
ktorým je nahnať divákovi strach či
v extrémnom prípade vyvolať u neho
úzkostné paranoidné stavy. Zo začiatku
boli tieto filmy zamerané obsahovo hlav-
ne na deti, keďže tieto až neuveriteľne
dobre reagujú napríklad na krvavo-kruté
scény z každodenného života.

Informačné filmy pre verejnosť ako

samostatný žáner boli na výslní v 70. ro-
koch, dnes sa nakrúcajú skôr ako súčasť
rozsiahlejších kampaní. Krátke spoty,
ktoré máme možnosť vidieť napríklad na
hudobnej stanici MTV, ktorá je jedným zo
sponzorov kampane zameranej na pre-
venciu aids či obchodu s bielym mäsom,
sú v porovnaní s informačnými filmami
oveľa kreatívnejšie. Treba však uznať, že
ani starým britským spotom humor ne-
chýba a populárne sú dodnes, či už ako
nostalgická spomienka na detstvo alebo
ako portrét každodenného života vo Veľ-
kej Británii za uplynulých šesťdesiat rokov.

Jednoznačne najobľúbenejšia séria

krátkych kreslených informačných filmov
sa volá Charly says. Od roku 2001 vyšli
kreslené príhody ryšavého kocúra Char-

44 11/2007
 www.echomagazin.com

11/2007
45
 M É D I Á
lyho, ktorý deti varuje pred nebezpe-
čenstvom, akým sú napríklad aj neznámi
ľudia, už na dvoch DVD. Charly samozrej-
me nehovorí, v kritickom momente niečo
zamňauká, čo potom hnedovlasý chlap-
ček, ktorému patrí, pretlmočí do ľudskej
reči. Od Charlyho sa deti dozvedeli, že
sa nemajú hrať so zápalkami či pri vode
a predtým, ako odídu z domu, to musia
oznámiť rodičom. Kreslená mama vždy
chlapca pochváli, dá mu jablko a Charly
dostane niečo, čo má rád, teda rybu.
O tom, že sa niektorí ľudia na tých-
to minútových videách bavia dodnes
svedčia komentáre na Youtube spo-
chybňujúce Charlyho logiku označujúc
ho za moron či retarded cat. V každom
prípade o Charlyho vplyve na jednu ge-
neráciu niet pochýb. Kapela Prodigy mu
dokonca venovala samostatný singel
a klip nazvaný, ako inak, Charley.
Charly says, najobľúbenejšia séria krátkych tejšia. Mnohé z informač-
kreslených informačných filmov. Kocúr za svoju ných filmov pre verejnosť
múdru radu na záver dostáva rybu.
Mini thriller
Myšlienku informačných filmov pre
verejnosť však nie je vždy možné zhrnúť
do jednoduchého príkazu či varovania.
Príkladom komplikovanejšieho deja a vý-
znamu je The people at No 19, osemnásť
minútový čiernobiely film natočený krát-
ko po druhej svetovej vojne.
Mladý muž, Ken sa vráti z práce do-
mov k rodičom svojej manželky Joan. Už
dlhšie čakajú na vhodný byt na prená-
jom, pretože budú mať čoskoro dieťa.
Doma však nájde len svokru, Joan šla
k lekárovi. Do kuchyne vzápätí vôjde
tehotná žena, ktorá je očividne vyľa-
kaná. Matka diskrétne miestnosť opustí
a Joan povie manželovi, že dieťa je síce
v poriadku, ale jej diagnostikovali syfilis.
Kenovi sa v mysli vybaví návšteva vo-
jenského lekára, ktorý mu potvrdil, že je
zdravý. Joan si však spomenie na večer
z vojny, keď v klube s kamarátkou stretli
dvoch cudzích mužov, v ktorých poste-
liach skončili.
Po prestrihu do prítomnosti prejde ka-
46
mera na vchodové dvere, ktoré otvorí Jo-
anin otec vracajúci sa z pubu s novinkami
o byte na prenájom, na ktorý sa majú ísť
hneď pozrieť. Ken si oblečie kabát a vyjde
sám, Joan za ním zakričí, aby ju počkal.
Nie je zložité odhadnúť či počká, napriek
tomu, že divák už ďalšiu scénu nevidí.
Klasický thriller a melodráma v 18
minútach. Ich pointa sa však nedá jed-
noznačne zhrnúť do vety typu: „Buďte
verní a takéto niečo sa vám nestane.“
Informáciou, ktorú tento film poskytuje,
je skutočnosť, že túto chorobu je dnes
možné liečiť a dôležitejšie ako topenie sa
v zúfalstve je opätovné získanie dôvery
tých, na ktorých nám záleží.
Z filmov portrétujúcich život obyčaj-
ných ľudí má divák pocit, že v päťde-
siatych rokoch bola táto krajina oveľa
jednoduchšia, milšia a pokojnejšia. Roz-
hodne však nebola čis-
sa hygiene v domácnosti
nevenujú len tak pre nič
za nič. Najznámejším je
The Case of Poisoning,
v ktorom je väčšina detai-
lov zameraná na odpad-
ky, muchy, ktoré sadajú
na mäso v obchode, či
na prvý pohľad čisté po-
traviny, ktoré sú v sku-
točnosti domovom pre
milióny mikróbov. Cieľom
tohto a jemu podobných
Joe a Petunia, filmy o neskutočne hlúpom páriku,
ktorých bezhraničná blbosť spôsobuje problémy
nielen im samotným, ale všetkým naokolo.
filmov bolo naučiť ľudí používať zdravý
rozum a odhad na dennom základe. Voj-
na sa skončila, bombardovanie už nebolo
najväčším nebezpečenstvom, tým by sa
mohla stať ľahostajnosť, ktorej sa vláda
snažila predísť.
Nepríjemná pravda
Ďalšou zo známych sérií filmov pre
verejnosť je Joe a Petunia o neskutočne
hlúpom páriku, ktorých bezhraničná blbosť
spôsobuje problémy nielen im samotným,
11/2007
ale všetkým naokolo. V rámci jedného
dvojminútového videa sa im podarí nabú-
rať do stromu, pretože ignorujú dopravné
značenie či zdevastovať a zapratať od-
padkami celý park, keďže ich nenapadne
upratať po sebe. Najnovšie sa Joe a Petu-
nia vracajú na televízne obrazovky. Párik
idiotov je primerane vynovený, Petunia
počúva iPod a nosí so sebou kópiu časo-
pisu Hello a Joe má mobil. Avšak ani to ho
nedonúti k tomu, aby zavolal záchranárov,
keď z pláže sleduje topiaceho sa muža.
Témami nových filmov už nie je len
bezpečnosť na cestách, ktorá patrí k naj-
dlhšie trvajúcim kampaniam v Británii,
ale aj problémy, ktorými žije spoločnosť
v 21. storočí. For a better tomorrow…Tell
someone today je takmer šesťminútové
video odohrávajúce sa na základnej
škole, do pozadia ktorého odpovedajú
rôzni dospelí na otázky malého dievča-
ťa o tom, čo je to šikanovanie, prečo si
niektoré deti dovolia šikanovať iné, prí-
padne ako sa pred šikanovaním chrániť.
Golden girl je jedným z mála spotov
varujúcich pred jednoduchými pod-
vodmi. V tomto prípade sú to rôzne lo-
térie, ktoré ľuďom poštou posielajú infor-
mácie o výhrach a členstve v kluboch
za veľmi nejasných podmienok. Stačí
len trochu viac dôverčivosti a naivity
a niektorí môžu celoživotné úspory po-
slať na konto skúseným podvodníkom
bez šance na nápravu. Častými námet-
mi sú aj podobné podvody realizované
cez internet.
Britské informačné filmy pre verejnosť
sa v prvom rade snažia diváka rozosmiať,
aby ho potom mohli vystrašiť. Šokujúce
obrazy detí ležiacich v kaluži krvi, či roz-
padajúceho sa ľudského tela, asi vedia
od niektorých zlozvykov odradiť. V Bri-
tánii sa týchto filmov vyrobí okolo 100
ročne, a keďže diváci sa časom stávajú
imúnnejší, musia mať prípadné následky
svojich činov stále na očiach.
Podobne ako malé deti, tak aj dospelí
sa na to, aby sa stali lepšími potrebujú
niekedy báť. Aňa Ostrihoňová
 www.echomagazin.com

���������������������������������������

���������������������������������������������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������������������������������
� ���������������������������������������������������������� ������������������������������������������������� �������������������������������������������
������������������������ � �������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������
�������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������� ������������������������

�������������������������������� �������������������������
�������������������������������������������������������������������������
������������ ������������������������������������������������������
������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� ������������������������
������������������������ ���������������������������������������������������������������������� ����������������������������������

���������������������������������������
�������������������������
���������������������� �������������������
���������������������������������������
����������������������� �����������������������
�����������
���������� ��������������������� �����������������������������������
��������������������� ������������������ ���������������������������

��������������������� ���������������������� �����������������������

�����������������������
����������������������� �������������������������������������
���������������������������������
����������
��������
��������������������� ����������������������������������������
������������������������������ ������������������ �����������������������������

����������������������������������������������������������������������������� ���������������

�������������������������
������������������������������������������������������������������������������
������������ ������������������ ������ �������

�������������������������������� ����������������������������������������������
���������������������������� ���������������������������� �������������������������������
��������������������� ��������������������� ���������������������
����������������������� ��������������������������
��������� ����������������
������������������������������� ������������������������
�������������������������������� �������������������� ��������
�������������������������� �����������������
������� ����������������������� ������������������������ ���������
������������������

����������������������������������������������������� ���������������

�������������� ������������
������������������������������������������ �����������������������������������������
����������������� �����������������
����������������� ���������������������������������������������������������������������������������������� ������������������

����������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������

11/2007
47
 I N F O
Životné prostredie dnes prestalo
byť témou hŕstky nadšencov, o čom
svedčí Oscar pre bývalého ame-
rickho viceprezidenta Ala Gora za
jeho film Nepohodlná pravda ako aj
Nobelova cena za mier, ktorú získal
spolu s Panelom Organizácie spoje-
ných národov pre klimatické zmeny.
Zmena vnímania tejto témy sa ne-
vyhla ani cestovnému ruchu.
World Travel Awards sú ceny, ktoré už
trinásť rokov udeľujú na základe hlaso-
vania vyše 200-tisíc odborníkov z celého
sveta. Tohto roku na odovzdávaní v Ne-
wcastle prvý krát udelili aj zelené ceny,
AquaCity Poprad si ju minulý mesiac
odnieslo v kategórii svetovo najlepšie
ekologické stredisko v roku 2007. Okrem
toho bolo nominované aj v kategóri-
ách Najlepšie miesto rodinnej dovolen-
ky a Najlepšie kúpeľné centrum.
Zelená turistika sa rýchlo dostáva
do stredného prúdu a rastúci počet
48
AquaCity
má zeleného Oscara
podnikateľov si uvedomuje výhody
toho, ak ich strediská nepoškodzujú
životné prostredie. Práve to bolo
dôvodom, prečo sa na World Travel
Awards rozhodli od tohto ročníka
oceňovať spoločnosti, ktorým záleží
na ekológii. „Klimatické zmeny spo-
lu s celosvetovo rastúcim trendom
čoraz viac cestovať kladú pred tu-
ristický priemysel nové enviromen-
tálne výzvy,“ povedal Manon Han,
viceprezident World Travel Awards.
„Našimi cenami veľmi radi pod-
poríme tých, ktorých vodcovstvo
a nápady povedú k udržateľnej
budúcnosti.“
„Je to úžasná správa pre celé
Slovensko, táto cena dostane Aqu-
aCity do celého sveta a krajiny silné
v cestovateľskom ruchu môžu len
ticho závidieť,“ povedal pri prebe-
raní World Travel Awards majiteľ po-
pradského AquaCity a hlavný strojca
jeho enviromentálneho zamerania
11/2007
Jan Telenský (na snímke uprostred).
Stredisko investovalo do najnovších
zelených technológií, takže v porov-
naní s ostatnými podobnými rezorta-
mi výrazne šetrí životné prostredie aj
vlastné účty za energiu.
Za tri roky od otvorenia AquaCity
ušetrilo 30-tisíc ton oxidu uhličitého,
považovaného za hlavnú príčinu
globálneho otepľovania. Hlavným
zdrojom úspor v AquaCity je geoter-
málna energia, stredisko sa však za-
meriava aj na ďalšie možnosti a zís-
kava energiu aj zo slnka a plánuje
ju získavať aj z vetra. V krátkej dobe
tak môže byť takmer energeticky
sebestačné. Prostriedky ušetrené za
energiu investuje do svojho vybave-
nia, stredisko už dnes známe svojimi
bezénmi, saunami, kryoterapiou, ale
aj dvoma hotelmi a kongresovým
centrom plánuje ďalší rozvoj v ob-
lasti služieb, ale aj v oblasti zelených
technológií.
 www.echomagazin.com

11/2007
49
R E P O R T Á Ž

a p ř íč
N
libyjskou

50 11/2007
 www.echomagazin.com

Libye a její současný neomezený vládce Kolonel Kadáfí

nejsou v Evrope zrovna bězně používanými jmény.
Pro ty, kterým tato slova něco říkají, je mají spojené spíše
s podporováním terorismu a hlavně nechvalně známým
Lockerbie bombing, při němž v roce 1988 zahynulo
v malém skotském městečku jedenáct obyvatel a 259
cestujících Boinegu 747.

Saharou

11/2007
51
 R E P O R T Á Ž
Pro naši cestovatelskou šestici se třemi
Land Rovery, která za posledních pár let
projela dvakrát Maroko, Turecko a Sýrii, to
ovšem znamenalo jediné – největší a ne-
jvyšší dunová pole na světě, které jsme
se, přes varováni známých, rodin a lidí
kteří v Libyi pracovali za staré éry, rozhodli
prozkoumat.
Dostat se do Libye a přejet ji od hranice
k hranici není jednoduchá záležitost. Indivi-
dualní turistika není v této zemi povolena,
částečně kvuli kontrole cizinců, ale hlavně
pro její nesmírnou rozlohu a nebezpečnost
térenu. Do rozlohy Libye by se Francie
vešla třikrát a valná většina její 6 milionové
populace žije v městech na pobřeží Stře-
dozemního moře. Proto zde není problém
cestovat týden a nenarazit na živou duši
a v horším případě ani na studnu s vodou.
Jediná cesta, jak se do Libye dostat,
vede přes jednu z nemnoha Libyjských
cestovních agentur, které vás vyzbrojí prů-
vodcem a po únosu turistů v sousedním
Alžíru v roce 2003 také policistou. Bez nich
je jakýkoliv pohyb po Libii nemožný.
Nám se podařilo přes internet najít
osvědčeného majitele mistní ‚cestovky‘
Hádiho, který nám okamžite po převodu
pomerně vysoké částky na jeho švýcarské
konto začal vyřizovat víza a nejrůznější po-
volení ke vstupu.
Koncem března, který je společně s říj-
nem ideálním časem pro návštěvu Saha-
ry, vyrazila naše skupina směrem na Janov
a po pěti dnech únavné cesty skrz Evropu
a Tunis jsme dorazili na jediný otevřený tu-
nisko-libyjský přechod Ras Ajdir.
Voda nad naftu
Zde nás už s úsměvem očekával Hádí,
jenž si nás všechny okamžite podmanil
svou energičností a smyslem pro humor.
Po krátkém čekání a rychlé kontrole
našich vozů jsme upevnili nové libyjské
značky, jež jsou nutné pro průjezd Libyí
a jejichž ztráta by nás stála 500 eur. Cel-
níci zkontrolovali, že opravdu nevezeme
žadné drogy, alkohol, zbraně a porno-
grafii. Později jsme však zjistili, že polovinu
našich zásob alkoholu jsme nedopatřením
52
zapomněli v jenom z aut a tak ji nevědom-
ky propašovali. Nyní jsme konečně vyrazili
na jih - směr oáza Ghadameš.
V Ghadameši, právem nazývanou per-
lou Sahary, jsme strávili dva odpočinkové
dny prozkoumáváním středověké mediny,
bořením mýtů o domnělé teroristické zemi
a nákupem zásob na příští týden mimo
civilizaci. Nafta nás zde vyšla na směšných
2,5 Kč, což ostře kontrastovala s cenou
vody, jež stála deset korun za litr.
Zde také potkáváme našeho poušt-
ního průvodce. 58letý Sulejman se živí
průvodcovstvím už přes čtvrt století a po
poušti již vodil mnoho italských a fran-
couzských archeologických výprav v do-
bě, kdy sem turisté jezdit nemohli. Jeho
sluncem ošlehaná tvář má ostře řezané
rysy, z beduínského šátku jsou vidět pou-
ze jeho černé oči a hustý knír. Jako přiko-
vaní máme co dělat, abychom od něho
odtrhli oci. Sulejman nám mixem lamané
francouzštiny, italštiny a angličtiny vysvět-
luje cíle naší třítýdenní cesty, jež nás zave-
de kolem hranice s Alžírem k městu Ghat
na jihozápadě země, prehistorickým
11/2007
malbám v pohoří Akakus, obřím dunám
Erg Murzugu, pouštním jezerům Erg Ubari
a zpět nekonečnou kamenitou pouští,
které zde říkají „hamada“, dále na sever
do Tripolisu a k antickým památkám na
pobřeží.
Po prvních několika stech kilometrech
si následující den uvědomujeme, jak důle-
žité je zde mít průvodce. Naše nejnovější
GPS neukazují nic jiného než pomyslnou
hranici s Alžírem a 600 kilometrů vzdálený
Ghat. Mezi ním a námi však leží kamenitá
část Sahary, která je tu a tam narušena
neprůjezdnými kaňony a 50 kilometrů
dlouhým dunovým úsekem Erg Ubari.
Bez Sulejmanovy znalosti terénu bychom
daleko nedojeli, jak jsme si dokázali po
prvních padesáti kilometrach, kdy jeden
z našich Defendrů vyrazil sám na průzkum,
vyjel z dosahu vysílaček a další tři hodiny
jsme strávili jeho hledáním. Tato trapná
počáteční epizoda poněkud narušila náš
zatím harmonický vztah s průvodcem, kte-
rý jsme pak několik večerů napravovali při
ohni, opíjejíce se silným a velice sladkým
mátovým čajem.
Druhý den jsme konečně dojeli k okraji
prvního dunového pole. V jížním cípu Erg
Ubari dosahují duny sotva několika met-
rů a tvoří tak idealní podmínky pro učení
se jízdě v písku. Sulejman ležící ve stínu
své Toyoty kreslí klacíkem v písku a vy-
světluje nám zásady řídení v dunách.
Odpoustit pneumatiky na jednu atmo-
sféru, zavřít mezinápravu a rychle se do-
stat do druhé rychlosti která by měla při
plných otáčkách dát ideální sílu k výjez-
du na vrchol duny. Zde je ovšem háček.
Land Rover musí mít velkou kinetickou
energii a rychlost ke zdolání svahu duny,
ale řidič musí odhadnout bod dosažení
vrcholu, kde musí vozidlo zastavit přesně
v okamžiku, v němž přední kola překročí
vrchol duny a zadní zůstanou za ním.
Aby to nebylo jednoduché musí se toho
dosáhnout bez použití brzd, které by
mohly vézt ke smyku a převrácení vozi-
dla. Pokud se vám nepodaří odhadnout
rychlost vozidla, zastavíte se buď před
vrcholkem duny, což vede k pracnému
 www.echomagazin.com

zcouvávání zpět k úpatí protilehlé duny,

jež umožní plynulý rozjezd, nebo v horším
případě k ‚přestřelení‘, při kterém Land
Rover přeletí vrcholek duny a zapích-
ne se předními koly na druhé straně.
Tato varianta je samozřejmě o mnoho
nebezpečnějsí, jak jsme se přesvědčili
ze setkání s jednou italskou výpravou
v Akakusu, kde jsem minuli Defender bez
střechy a s pomačkanou karoserií. Řidiči
se nepovedlo odhadnout svou rychlost,
přeletěl vrchol a jeho auto se po dopa-
du převrátilo na střechu. Naštestí bylo
vybavené ochranným rámem, který
řidiči i spolujezdci zachránil život.
My tyto „roll bary“ neměli, a tak není
divu, že jsme se srdci a motory v plných
otáčkách, při pohledu na oblohu v předním
okně, dunu několikrát nevyjeli. Brzy jsme ale
pochopili systém a za pár hodin navigování
Sulejmanem, který čekal na vrcholu každé
obtížnější duny, jsme si začali duny vychut-
návat a řízení se změnilo z počátecní nervo-
zity v nádherný adrenalinový zážitek.
Na třídenní cestě k cílu naší první etapy
Ghatu jsme projeli zatím nejnáročnější te-
rén. Posledních dvěstě kilometrů brutální
hamady vytřepalo palubní budíky mého
Land Roveru o 20 stupnů po směru hodi-
nových ručiček. Já a Sulejman dostavá-
me defekt, pan S navíc láme držák pružin
a další Defender přišel o zadní poloosu.
Jestli by to takhle šlo dál, tak se do Tripolisu
vrátíme na velbloudech.
Ghat nás bohužel vítá okrovou stěnou
zvířeného písku. Takže nakonec obávanou
bouři ghibli zažijeme. Písku není vyhnutí, za-
lézá do stanu, za oblečení do jídla i plic.
Za poslední týden jízdy zvířenou hamadou
dostaly naše průdušky pěkně zabrat. Ghi-
bli jim rozhodně nepomáhá. Začíná se
špatně dýchat a proto se rozhodujeme
bouři přečkat v Ghatu v doufání že ne-
bude trvat dlouho. Ta se ovšem v příštích
dnech netiší, a proto vyražíme do Akakusu
navzdory špatnému počasí.
Akakus nás ohromuje svými neuvěřitel-
nými čedičovými útvary, jež zdánlivě po-
pírají existenci gravitace. Skály tvarů hřibů, Obrovská Šumava z písku Ráno vyrážíme dříve a Sulejman hledá
koulí a jehlanů jsou po milénia obrušovány Jejich velikost si uvědomujeme podle idealní cestu která by nás dostala mezi ve-
přizemním větrem, nesoucím písek a tu vzdálenosti kterou k nim po jejich prvním likány. Při výjezdu prvního pole začínáme
a tam pomalu se valícímy jazyky dun. Prá- spatření musíme urazit. Než se k těmto chápat, co měl na mysli těmi problémy
vě v těchto zerodovaných místech jsou velikánům, z nichž někteří vypadají jako se čtením terénu. Písek Erg Murzugu má
ukryty nástěné malby, jež jsou datovány obrovské našlehané pyramidy, dostane- zvláštní okrovou barvu která odráží slunce,
až 8 tisíc let před začátek našeho letopoč- me, musíme překonat další vražednou oslepuje a ztěžuje jakoukoliv orientaci.
tu. Překvapivě jsou zde mezi motivy velblo- hamadu a dvacet kilometrů neočekáva- Jedeme v 20metrových rozestupech
udů, karavan a loveckých výjevu k vidění ných dun. a několikrát se leknu když se Sulejmanova
i obrazy slonů, žiraf a jaguárů, což pouka- Zde Sulejmana přesvedčujeme, že už Toyota vyšvihne, či propadne přes několi-
zuje na fakt, že tato zdánlivě mrtvá oblast máme jízdu dunami v krvi a ten nám ve- katimetrovou dunu, jež není vidět. Máme
byla dříve savanou, jaká je dnes k vidění čer oznamuje své rozhodnutí na zkrácení slunce v zádech, což ztěžuje situaci, jelikož
až o několik tisíc kilometrů jižněji. si cesty do Awbari přes okrajovou část vidíme stíny dun a případné propadliny
Bouře se konečně uklidňuje a my může- Ihdan Murzugu. Jeho rozhodnutí nás až na poslední chvíli. Co vypadalo jako
me obdivovat výhled na jižní část pohoří jak překvapuje, tak naplňuje nadšením, kilometrový výjezd se mění v kilometry tři
z jednoho z jeho vrcholů. Pohled který jelikož ze svých internetových průzkumů a Sulejman, který vede výpravu se něko-
se naskýtá, nepřipomíná nic, co jsem až neznáme nikoho, komu by bylo povoleno likrát zahrabe v měkkém písku. Při posled-
doposud viděl a vzbuzuje iluzi kulis ze Star přes tyto, místy až více než 100metrů vyso- ním vyproštování se rozhoduje vyčkat až
Wars. Naše auta jsou jako špendlíkové ké duny projet. se slunce přehoupne na druhou stranu
hlavičky zapíchnuté na úpatí dun, které Večer posloucháme Sulejmanovy oblohy a odhalí stíny terénu.
se plazí pod 100 metrovou skalní branou. historky a tekoucích píscích, dunových Po třech hodinách, strávených ve stínu
Za ní se v dáli tyčí jako dračí zuby nejvyšší polích tak prudkých, že se přes ně ob- aut popíjením čaje, který z nepochopi-
hory Akakusu a vycházející slunce barví čas nedostane ani velbloudí karavana telných důvodů v tomto horku osvěžuje,
celou scenérii dozlatova. Z Akakusu se a zrádně nečitelnému terénu. Málokdo vyrážíme dál. Projíždíme písečným údolím,
konečne vydáváme k hlavnímu bodu ex- z nás může v noci, naplněn očekáváním, z obou stran obklopeni masivními dunami,
pedice -obřím dunám Erg Murzugu. pořádně spát. které vypadají jako pohoří a připomínám

11/2007
53
 R E P O R T Á Ž
si výraz použitý kamarádem motorkářem,
který se loni dostal na okraj Murzugu:
„...obrovská Šumava z písku...“.
Údolíčko se zužuje a na jeho konci
nás čeká nemilé překvapení. Duna která
odděluje konec pole od sjezdu zpět na
hamadu má sice slabých deset metrů,
ale je velmi příkrá s velkým úhlem nájezdů
a jemným pískem na úpatí. Sulejman se
ji snaží třikrát traverzovat, ale neúspěšně.
Nakonec couvá na delší rozjezd a poprvé
vidíme že dává svému 4litrovému benzí-
ňáku „plný kotel“. Toyota naráží do úpatí
duny, přední náprava nadskočí a posléze
dopadne zpět do písku, který exploduje
všude kolem a auto se konečně dostává
na vrchol. Bezděčně na sebe koukneme
a polykáme nasucho. Známe své ‚Defíky‘
jako své boty a dali bychom za ně ruku do
ohně, ale nikdo z nás nečeká, že by naše
káry s polovičním výkonem mohly zopako-
vat výkon Toyoty. Rozjíždím se jako první. Se
srdcem v krku řadím za dva, přirážím plyn
k podlaze a narážím na dunu. Cítím jak se
předek vozidla zvedá, na zlomek sekundy
vidím jenom nebe s pálícím sluncem, do-
padám a kinetická energie mě vytáhne
až na vrchol duny. I ostatní zvládají ma-
névr na výbornou, a tak, napumpováni
adrenalinem, poskakujeme na vrcholu
duny jako šílenci. I na vždy rezervovaném
Sulejmanovi jde vidět neskrývané dětinské
nadšení a zubíce se, nás plácá po rame-
nech „Bien, good, bahi!“
Při sjezdu dolů z dunového pole je nám
ještě jednou připomenuto měřítko píseč-
Zem boj s púšťou prehráva
Proti šíreniu púští bojujú na svete rôz-
ne. Káhira chce kultiváciou púštnej pôdy
rozptýliť obyvateľstvo do ostatných častí
krajiny, Peking zase stavia stromovú ba-
riéru.
Rozširovanie púští vplyvom ľudskej
činnosti a dlhodobého sucha či povodní,
nie je nový jav. Už zánik starovekých civi-
lizácií Sumerov či Babylónčanov súvisel s
úpadkom poľnohospodárskej produktivi-
ty v dôsledku dlhého obdobia sucha.
Ničivé následky vysušovania Zeme tr-
vajú dodnes. Podľa odhadov OSN až 1,2
miliardy ľudí ohrozuje rozširovanie púští a
250 miliónov zažíva jej priame následky
už dnes. Svet si tento jav uvedomil v 60.
rokoch, keď štvrť milióna ľudí a milióny
domácich zvierat zahynuli po suchách,
ktoré postihli západnú Afriku.
Polia karfiolov či melónov vyzerajú
popri pyramídach v Gíze ako fatamor-
gána. V Centre pre výskum púští vedci
využívajú najmodernejšie technológie,
aby svoju krajinu zbavili nekonečného
piesku.
„Toto všetko bola kedysi púšť,“ ukazu-
je hrdo Tarík el-Kowmey na miesto, kde
rastú banánovníky. „Teraz už dokážeme
vypestovať čokoľvek,“ hovorí pre agen-
túru Reuters.
54
ných obrů když hádáme sjezd na dvěstě
metrů a jenom nechápavě koukáme na
Sulejmana jehož auto se vzdalujíce mění
v malinkou krabičku na úpatí. Sjezd má
dobře přes kilometr. Brzdíme motorem
abychom snížili riziko smyku a končíme
sjezd při 80kilometrové rychlosti.
Večer kempujeme pod dunami, obklo-
penými suchými stromy, které připomínají
pohlednice z Namibie. Tvarujeme z vlast-
ních stínu slovo „Libye“ a vyčerpáni padá-
me do spacáku ještě před setměním.
Libyjské mrtvé moře
Dalšich pár dní nás vrací kombinací
hamad a rovných písečných úseků na
sever k Ihdan Ubari, kde trávíme dva dny
u dalších z libyjských skvostů - jezer Ubari.
Nikdo přesně neví kolik jich zde uprostřed
dunových polí je, byly objeveny čirou ná-
hodou pouze před několika desítky let. Při
návštěvě největšího z nich - Gabrounu se
podivujeme nad jejich vznikem. Pohled na
něj je ale v každém případě úchvatný.
Položen na úpatí 100metrové duny,
jeho tmavě modrozelená hladina ostře
kontrastuje s obklopujícím, všudypřítom-
ným „žlutooranžovem“. Břeh jezera je
zarostlý vysokými travinami a zelenými
datlovými palmami. Tyto mírně mění krásu
výhledu do nepochopitelného kyčovitého
obrázku. Ani Sulejman ani na tuto oblast
strohá Lonely Planet nevysvětlují vznik
těchto pouštních pokladů, ale oba tyto
zdroje nabádají ke koupání v jejich vo-
dách, jež prý má mít blahodárné účinky.
V krajine, ktorej plocha je obývateľná
iba na päť percent, takmer celá 74mili-
ónová populácia žije popri rieke Níl a jej
delte. Predpokladá sa, že v Káhire, ktorá
už teraz patrí k najľudnatejším mestám na
svete, bude v roku 2050 žiť dvakrát viac
obyvateľov ako dnes.
11/2007
Někteří z nás překonávají podivnou
„vůni“ stojaté vody a tisíce miniaturních
červených krevet, které jsou jedinými
obyvateli slaných jezer a noříme se do
jezera.
Kniha neuvadí že jeho hustota je po-
dobná té z Mrtvého moře, takže se v ní
nedá plavat. Spíše ležet, či sedět. Stání
nedoporučuji, neboť z dalšího nepocho-
pitelného důvodu se v metrové hloubce
nedají horkem udržet nohy. Teplota,
nebo chemické složení pálí jako vařící
voda a brzy zjišťujeme, že ležení v jezeře
je nejideálnější pozicí k relaxaci.
Večer kempujeme v dunách nad
jezerem a jeho oázou, jež je do ruda
zbarvována zapadajicím sluncem a při
vědomí, že je to naše poslední noc
v poušti, na nás dopadají různé pocity.
Každý se rozcházíme na ,svou‘ dunu
a přemýšlíme nad poslednímy týdny
a neuvěřitelnými chvílemi, které jsme
zde zažili.
Při pohledu na fantasticky rudý
Gabroun si představuji co nás ještě asi
čeká příští týden, při cestě na sever do
Tripolisu a k římským památkám Sebraty
a Leptis Magny a nemůžu si pomoct
od pocitu smutku, při pomyšlení že pra-
vou Saharu, tu písečnou dámu, která ne-
odpouští chyby nepřipravených, a která
tak ráda mění svá barevná roucha, zítra
opouštím. Opouštím, ale s vědomím že
se brzy vrátím.
Radek Orsag
Snímky autor, více na www.rophoto.co.uk
Vláda preto posmeľuje ľudí, aby
sa sťahovali do púšte. V roku 1997
odštartovali projekt Toška, ktorý mal z
Egypta urobiť veľkého poľnohospodár-
skeho exportéra. Do roku 2017 chceli
poľnohospodársku pôdu rozšíriť o 40
percent. To je už teraz nereálne. Vo
februári 2006 totiž konštatovali, že len
štyri percentá plánovanej pôdy prešli
obrobením.
V krajine, kde takmer neprší, je pre
kultiváciu púšťe potrebné siahnuť na
vzácne zdroje vody z Nílu. Mnohí preto
projekt kritizujú. Pestovanie plodín v púšti,
kde sa voda pre horúce počasie rýchlo
vyparuje, je podľa Andersa Jagerskoga,
riaditeľa Inštitútu pre vodu v Štokholme,
nerozumné. „Z politickej perspektívy to
má zmysel pre zamestnanosť, no z hľa-
diska vody je to neracionálne,“ povedal
pre Reuters.
Postup púští trápi i Čínu. Pred siedmimi
rokmi si preto zvolili megalomanský pro-
jekt, keď začali s výstavbou takzvaného
Zeleného múru. Bariéru stromov dlhú 700
kilometrov naprieč provinciami Vnútor-
né Mongolsko, Che-pej a Šan-si plánujú
postaviť do roku 2010. Doteraz však púšť
nepokorila, iba jej postup spomalila.
(sme)
 GRIT (UK) Ltd.
www.echomagazin.com
Specialista na stavební profese hledá
pro své pobočky v Londýně, Leicesteru,
Stock-on-Trent kandidáty na pozice:

- stavební dělník
- zedník
m echo -
-
Předplatné Echo Magazinu
sádrokartonář
stavební truhlář
- malíř / natěrač
- elektrikář

Veľká predplatiteľská súťaž! - svářeč

Další volná místa v oborech:

- švadlena
e - řezník
Štyri pivá v pube, tri lístky na plaváreň,- jedna kniha, polovica
balič potravin
najlacnejšieho záhradného kresla. To všetko sazajišťujeme:
Dále dá kúpiť za 10 libier.
A okrem toho aj ročné predplatné mesačníka ECHO.
- bankovníVďaka
účty nemu dostanete
- registrace na Home Office
časopis priamo do domu a automaticky budete- NIzaradení do súťaže
number, vyřizujeme o ceny.
i v případě, že nepracujete
u.
- CIS kard - self employed - CSCS kartu
e
- benefity dle přáni klienta
ti - nabízíme také jazykové kurzy
SLOVENSKÉ A ÈESKÉ POTRAVINY www.gritltd.com
SONAM LTD Naši konzultanti hovoří česky a slovensky.
e 132 UPPER RICHMOND ROAD WEST LEICESTER:
EAST SHEEN, LONDON SW14 8DS asistentka: +44(0)791.201.3608
TEL; 020 8487 8487 Email: info@gritltd.com
EMAIL: info@halusky.co.uk, WEB: www.halusky.co.uk
Potraviny je možné si objedna aj online na našej stránke

a
ě

e-
cí AŽ DO VÁŠHO DOMU
ŽIJETE KDEKOĽVEK
Každý 20. zaregistrovaný predplatiteľ získa vstupenku VO VEĽKEJ
na koncert, každý BRITÁNII A CHCETE
100. zaregistrovaný pred-
platiteľ získa zadarmo spiatočnú letenku do Česka alebo na Slovensko, jeden z každých 500 nových
UŠETRIŤ SVOJ ČAS TÝM, ŽE NEBUDETE MUSIEŤ
predplatiteľov získa osobný počítač.
NAVŠTEVOVAŤ NAŠE DISTRIBUČNÉ MIESTA?
tě
yl
PREDPLAŤTE SI ECHO,
PRÍDE ZA VAMI AŽ DOMOV.
-
, CENA PREDPLATNÉHO ZAHŔŇA IBA NÁKLADY
NA POŠTOVNÉ A BALNÉ.

Pokud si přejete, abychom Vám zasílali ECHO MAGAZÍN pravidelně na Vaši adresu, vyplňte prosím kupón níže a zašlete ho společně s šekem (vystaveným
n!“ na ECHO MAGAZÍN) nebo POSTAL ORDER na adresu ECHO MAGAZÍN, 344 HOE STREET, LONDON, E17 9PX. Obálku označte nápisem “PŘEDPLATNÉ”.

Jméno: .......................................................................................................... Poštovné: 3 měsíce (₤5)

ed
Adresa: ......................................................................................................... 6 měsíců (₤8)
. ....................................................................................................................... 12 měsíců (₤10)
ře .......................................................................................................................
lo Telefon: ......................................................................................................... E-mail: ................................................................
ci,
ut Venezuelský prezident
"

tit Hugo Chávez

11/2007
55
ka
 P O R A D Ň A
Britské
platobné karty
Finančný trh pre spotrebiteľa
je v Británii ukážkovo
konkurenčný. Každý, čo
len trochu udomácnený
prisťahovalec (kuriózne
a ironicky, tým sa stáva
každý z nás hneď po tom,
ako sa nám konečne podarí
otvoriť si osobný účet v banke
s poriadnou debetnou
kartou, ktorú akceptuje
56
i nemenovaný nízko nákladový
prevádzkovateľ leteckej
dopravy) pár krát v týždni
vyťahuje z preplnenej poštovej
schránky rôzne ponuky na
kreditné karty. Čo je vlastne
kreditná karta? Koľko ich jeden
človek potrebuje? Potrebuje
ich vôbec? Načo ich používať?
A ako nájsť tu najlepšiu?
Pokúsime sa vám poradiť.
11/2007
Debetná verzus kreditná karta: Mnoho
ľudí si stále mýli, resp. nechápe rozdiel
medzi kreditnou a debetnou kartou, a tak
vlastne ani nevie, čo to nosí v peňaženke.
To je škoda, lebo rozumné používanie
rozdielnych druhov kariet prináša výhody
a často i nie malý „zisk“. Nedorozume-
niam pri snahe pochopiť rozdiel medzi
týmito dvoma druhmi plastikových kariet,
ktoré vydávajú banky či iné finančné inšti-
túcie, však často nepomáhajú ani nie veľ-
mi správne „poučky“ o rozdieloch, ktoré si
môžme prečítať v českých či slovenských
publikáciách. Platí, že debetná karta je

plastiková karta, ktorá vám bola vydaná
vašou bankou k vášmu osobnému účtu.
V Británii boli prvé debetné karty vydané
koncom 80. rokov, hlavne z dôvodu ne-
praktickosti a rastúcej neekonomickosti
používania platobných šekov.
Debetnou kartou vlastne získavate
flexibilný prístup k vaším finančným
prostriedkom, ktoré na osobnom účte,
ku ktorému bola karta vydaná, máte.
Existujú dva druhy debetných kariet:
embosované a neembosované. Ne-
embosované sú vydávané k základným
typom účtu (často bez možnosti „over-
draft-u“, teda možnosti vybrať prostried-
ky s následným mínusovým zostatkom),
kým embosované spoznáte tak, že
písmenka s vašim menom a číslom účtu
/ karty sú výstupené. V súčasnosti, kedy
britské finančné spoločnosti vydávajú
už v zasadne len plastikové karty s či-
pom (pri použití potrebujete PIN číslo)
nezáleží, akú kartu vám banka k účtu
vydala - pri fyzickom platení u obchod-
níka musíte svoju platbu potvrdiť PIN
číslom. Dôležitým faktorom je snáď typ
loga, ktoré vaša karta má. VISA či MA-
ESTRO (bývalé Switch) je akceptované
na viacerých miestach ako také SOLO
či VISA ELECTRON. Debetnou kartou
môžete nielen platiť za nákupy či služby
(v rámci možností vášho zostatku na
osobnom účte, či povoleniu k prečer-
paniu) ale si tiež svoje peniaze vyberať
z bankomatov, alebo ATM. Niektoré
banky vydávajú debetné karty, ktoré
neplatia v zahraničí, v Británii sú to väč-
šinou karty s logom SOLO, a tak ak plá-
nujete cestovať mimo krajinu, zistite vo
svoje banke, či vám prístup k peniazom
zostáva. Peniaze, ktoré debetnou kar-
tou vyberiete resp. použijete nákupom
u obchodníka, vám budú odpísané
z účtu takmer automaticky (závisí od
druhu prevodu peňazí ktorý obchodník
/ banka pri transakcii použije) a každá
takáto transakcia je zaznamenaná aj
vo vašom mesačnom výpise.
Kreditné karty sú na rozdiel od debet-
ných viazané na takzvaný revoltingový
(obnovujúci sa) úverový účet, kde vám
banka po akceptácii žiadosti o takýto
účtov zadá povolený maximálny kredit-
ný limit, ktorý môžete v jednej splátkovej
dobe (zvyčajné mesiac) prečerpať.
Takto získavate ľahký prístup k penia-
zom a flexibilitu pri nakupovaní, míňate
peniaze, ktoré vlastne nemáte, resp. mí-
ňate cudzie peniaze, zo záväzkom vrátiť
ich do istej doby bez úroku, či neskôr
spolu so sumou navŕšenou o úrokovou
sadzbou. Pri kreditnej karte dostávate
mesačný výpis, bilanciu musíte do uda-
ného dátumu znížiť aspoň o predpísanú
minimálnu splátku. Kreditné karty sú
embosované a tie vydávané v Británii
obsahujú tiež čip, teda pri platení cez
platobný terminál musíte správne udať
PIN číslo. Podpisom môžete zaplatiť len
na miestach bez platobného terminálu.
Kreditnú kartu môžete použiť aj na výber
hotovosti z bankomatu, to je ale často
nevýhodné, lebo vydavateľ karty účtuje
vysoké poplatky, a to najmä z dôvodu,
že historicky princíp kreditnej karty leží
v jej funkcii ako prostriedok na bezhoto-
vostnú platbu za tovar či služby.
Najznámejšie kreditne karty majú
logo VISA, MASTERCARD či AMERICAN
EXPRESS. Prvou kreditnou kartou v Británii,
vydanou v roku 1988, bola i dnes veľmi
známa Barclaycard a monopolu na do-
mácom trhu si užívala až do roku 1972.
Výhody kreditnej karty
Napriek tomu, že mnohí sa kreditnej
karty ako takej z dôvodu, že je to vlastne
druh pôžičky, bránia, iba málokto si môže
život bez takejto karty dovoliť. Nejde len
o výhody, ktoré môžete získať, ale najmä
o praktickosť a bezpečnosť, s ktorou
kreditka prichádza a debetná karta jej
v tom nemôže konkurovať. Praktickosť
kreditnej karty oceníte pri jej rozšírenej
akceptácii s platbou u obchodníka, či
cez internet a tiež v zahraničí, kedy je
platba kreditnou kartou často lacnejšia
ako použitie hotovosti, ktorú musíte za-
meniť nevýhodným menovým kurzom.
Často krát je pri platbe za vybrané služby
akceptovaná výlučné kreditná karta
- rezervácie cez internet či platba za
automobil z požičovne. Bezpečnosť pri-
chádza s faktom, že nepoužívate vlastné
peniaze, teda v prípade straty či krádeže
a následného zneužitia karty nemáte pri
dôslednom nahlásení situácie organizá-
cii, ktorá kartu vydala, žiadnu zodpoved-
nosť za transakcie, ktoré ste neuskutoč-
nili vy. Ak ste nalomený, zvážte i fakt, ze
kreditné karty su v Británii vydávané vo
veľkej miere bez poplatku.
Ďalšou výhodou používania kreditnej
karty je budovanie v Británii dôležitej
kreditnej histórie (viac o nej na našom
webe v sekcii osobné financie). I príle-
žitostné použite karty a následné plné
splatenie bilancie z výpisu znamená
pozitívny bod pri budovaní aktívneho
a vysokého kreditného skóre. Finančné
organizácie vydávajú i kreditne karty
špecificky postavené pre ľudí s neexistu-
júcou či zlou kreditnou históriou. Takéto
kreditky majú na vašu peňaženku určite
nepriaznivé dôsledky - nie veľmi výhodné
úrokové sadzby (v niektorých prípadoch
aj vo výške neuveriteľných 60 % APR), ale
pozorné a pravidelné splácanie celej
11/2007
www.echomagazin.com
bilancie nešťastníkovi zo zlým kreditným
skóre určite zanedlho dopomôžu k lepšej
a výhodnejšej karte.
Balance transfer - presun bilancie
Kreditné karty s 0% APR sú zas ako
výšite pre každého, čo chce na väčšom
nákupe, napríklad dovolenky či povedz-
me nábytku do nového bytu, ušetriť.
Po použití nemusíte hneď splácať celú
bilanciu, keďže na dané obdobie (často
i rok a viac) vám vydávateľ karty neúč-
tuje žiaden úrok. Splácate len minimálnu
čiastku a po skončení bezúročného
obdobia máte na výber: splatiť požiča-
nú sumu bez úroku, alebo mať o bežný
úrok (určené zmluvou) zvýšený účet.
Samozrejme, môžete sa rozhodnúť riešiť
situáciu obhliadnutím sa po trhu a získa-
ním novej kreditnej karty s nízkym, alebo
znova nulovým úrokom, a tak pomaly
splácať požičanú čiastku bez toho, aby
ste platili nieco navyše.
Dalším výhodným druhom kartiet sú tie
s výrazne nízkym APR. Sú vhodné hlavne
pre tých spotrebiteľov , ktorí majú vysokú
bilanciu a splácajú ju pomaly, po čiast-
kach. Nie je totiž stále vhodné či možné
každoročne meniť kreditku, nepomáha to
dobrému kreditnému skóre, či posledné
roky je tiež viditeľné, že takýchto ponúk je
čoraz menej, a tak sa oplatí presedlať na
kartu, kde síce nejaký ten úrok platíte, ale
máte stabilitu dlhšej doby na splácanie.
Loyalty programs
Britský trh s kreditnými kartami sa okrem
hore uvedených spája i so špecifikom ver-
nostnými programami. Zbieranie rôznych
bodov, air-miles či cashback (vrátenia
hotovostnej sumy na váš účet) je výhod-
né najmä pre tých, ktorí míňajú veľa, ale
dokážu celú bilanciu splatiť každý mesiac.
Tak nielen získavate bezúročné obdobie,
na ktoré si vlastne požičiate peniaze
bezplatne, ale i nejakú formu výhody.
Takže si môžete vybrať: Zberaním air-miles
získavate lety do rôznych, často zaujíma-
vých destinácii zdarma, pri cashbacku 3%
a mesačnom míňaní povedzme tisíc libier
vám bude na vaše konto o rok pripísa-
ných £360, určite nie zlý spôsob, ako sa na
účet finančnej organizácie potešiť.
Vynikajúce webové stránky týkajúce
sa tematiky kreditných kariet a ich vý-
hodného používania nájdete na násle-
dovných adresách:
www.creditcardexpret.co.uk - sprie-
vodca svetom britských kreditných kariet
- porovnania, pomoc s výberom.
www.moneysavingexpert.co.uk/
cards/ - Martin Lewis prezrádza triky ako
výhodne „zneužiť“ ponuky na trhu.
Maya Semanová
57
 B L O G Y
Tá dnešná mládež
má teda iné problémy.
(Som si veru nemyslela,
že sa dožijem dňa, kedy
prednesiem takúto vetu, ale ako vidím,
v zrelom veku 33 rokov som sa k tomu
dopracovala. Ono vlastne tento príspe-
vok má byť tak trocha o sexe. Ale kde
by som sa ja vo svojom veku už odvážila
dať také niečo do nadpisu!?!)
No ale čo som to vlastne chcela?
Ach áno. Tá dnešná mládež. Podľa
najnovích štatistík trápi britských školá-
čikov (základných škôl) nasledujúci dlhý
zoznam problémov. Vlámačky. Gangy.
Násilie. Nože a zbrane. Globálne otep-
ľovanie. A terorizmus.
Globálne otepľovanie. No ja teda
neviem. Ktovie, kde presne zobrali
múdri výskumníci vzorku školákov na
svoju anketu. Pretože našu deväťročnú
slečnu doma netrápia ani gangy ani
terorizmus. Momentálne ju zaujímajú
iba vzťahy. Na letnej dovolenke sa
zoznámila s rovesníkom Ryanom. Slovo
dalo slovo a za chvíľu sa cmukali pri ho-
telovom bazéne. Teraz jej chodia dlhé
Vošiel som do Off li-
cence obchodu kúpiť
si niečo na jedenie. Po
chvíli som sa postavil do
malého radu a čakal kedy budem
môcť zaplatiť. Do vnútra vošiel ďalší zá-
kazník a postavil sa rovno predo mňa.
Hneď bol pred pultom a čakal kedy
bude obslúžený. Bol to Ind približne
okolo štyridsiatky. S ďalšími kupujúcimi
sme sa pozreli prekvapene na seba.
Tak som ho upozornil, že koniec rady
je trochu ďalej a že sa predbehol. Ani
to ním nepohlo. Zvýšil som teda hlas,
možno ma len nepočul. Nič. Stál opre-
tý o pult akoby sa ho to netýkalo. Keď
sa predavač otočil k nám, tak som mu
rýchlo podal môj tovar a zaplatil. Na to
sa ozval spomínaný Ind, ktorý mi nesia-
hal ani po bradu: „V tomto obchode sú
Indovia vždy na prvom mieste“, zahlá-
sil. Pozrel som sa na predavačov, ktorí
boli tiež Indovia, ale tí nepovedali ani
slovo. Nebol som si istý, tak som sa ho
pre istotu opýtal, či to myslel vážne. Už
l i s t o p a d
n o v e m b e r
11
2 0 0 7
Hynek Martinec: Anděl
58
O mládeži (a iné drobnosti)
Vyvolení
ECHO magazín č. 11, ročník III.
Vydavatel: Echo Magazin Ltd., 344 Hoe Street, London, E17 9PX, Šéfredaktor: Ján Gregor, editor@echomagazin.com, Marketing & inzercia:
Svetlana Mečiarová, tel.: 020 8520 8801, 07825418379, sales@echomagazin.com, Layout a grafika: Peter Buček (Artwell Creative, s.r.o.),
Echo on-line: Ivo Hercík, admin@echomagazin.com, Externý redaktor: Peter Bigoš, Kateřina Čejpová, Tomáš Mrva, Miriam Novanská,
Aňa Ostrihoňová, Maya Semanová, Jana Strýčková, David Žemlička. Fotografie: Photos.com
Korekcie: Martina Straková
Redakce ECHO magazínu nenese zodpovědnost za obsah publikované inzerce. Redakce má právo odmítnout publikaci inzerce bez udání
důvodu. Redakcí nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Bez vědomí redakce nelze rozšiřovat publikované materiály.
ECHO magazine doesn’t take responsibility for advertisement’s contents. Reproduction in whole or in part without written permission strictly prohibited.
e-maily, ktoré začínajú a končia frázou:
„I love you“. Ryan sa jej páči. No ale
býva ďaleko. A tak sa za mnou chodí
radiť, či a koľko času má investovať do
tohto vzťahu. A či môže po škole poboz-
kať aj Sebastiána, pretože aj ten sa jej
páči. Ehm. Neviem či som ten najlepší
poradca v tomto obore. Prvú pusu som
obdržala tuším v pätnástich a tri dni sa
mi z nej triasli nohy.
No a tiež ju zaujíma sex. Čo a ako.
Pána beka, to je s tými deťmi robota.
Človek by si aj vymyslel niečo o včelič-
ke a kvietkoch. Lenže ono je tá dnešná
mládež celkom prefíkaná. Vie o tej celej
veci tuším viac ako my. Ako keď nám
pred nejakým časom vkráčala do spál-
ne v tom najlepšom. Teda pre nás. Pre
ňu by som povedala, že sa ocitla tvárou
v tvár svojej nočnej more. (Komu z nás
nenaskočila husia kože pri predstave, že
vkráča do spálne rodičov v tej najne-
vhodnejšej chvíli?). Ani brvou nemihla.
Chvíľu si nás obzerala, a kým sme došli
na to, že tam nie sme sami a hlavou
nám prebehlo hororové video, ako sme
zjazvili mladú dušu na večné veky, tak
múdro vyhlásila: „Znamená to, že už bu-
sa na mňa ani nepozrel. V tej chvíli som
zistil, že mi nesiaha ani len po členky,
nieto po bradu.
Niekoľko týždňov neskôr som sedel
v aute asi v hodinovej rade na ukrajin-
sko-slovenských hraniciach. Na ukrajin-
skej kontrole boli predo mnou už len tri
autá, tak som sa po hodine centimetro-
vého posúvania už nerozčuľoval. Veď na
zápchy, kolóny a dlhé rady som si nejako
v Anglicku už zvykol. Aj keď sa to občas
nevypláca. Zrazu som si všimol, ako si to
nejaké auto trhlo po páse pre diploma-
tov, obehlo asi dvadsať áut a zastavilo
tesne pri mne, akoby sa chcel zaradiť do
kolóny pre bežný ľud a to rovno predo
mňa. Tak to teda nie, aj keby som mal tú
požičanú otrasnú žltú Fabiu poškrabať,
nepustím ho. Autá sa pohli, sivý merce-
des tiež, zablokoval som mu cestu a sna-
žil sa prekričať cez sklo na aute, že kam
lezie. To už ku mne pribehol vojak v uni-
forme a prikázal mi ho pustiť. Či viem kto
to je? Jasné, že som nevedel, že to je
pop. No a? Otvor kufor! Kde máš ciga-
rety? Žiadne nemám, prečo som ho mal
pustiť? Taký pop je viac ako diplomat,
11/2007
dete mať konečne to bábo, o ktoré vás
už rok prosím?“
Za pár týždňov som bola tehotná.
Keď tak nad tým teraz rozmýšlam, ne-
spravila to tá moja polovička naschvál?
Len aby nášmu narušiteľovi súkromia
dokázala, že sex je skutočne niečo, čo
je striktne obmedzené na rozmnožova-
nie ľudskej rasy a nie bohapustá, skvelá
zábava, ktoru zabíjajú dospelí voľný
čas?
Keď sa zamyslím ešte viac, vychádza
mi z toho, že dám asi na spálňu zámok.
Pri troch babách v dome je šanca, že
nám niektorá do nej skôr či neskôr zase
vkráča príliš veľká. A ak sa ich otec
rozhodne splodiť ďalšieho potomka za-
každým, keď sa tak stane, aby ochránil
ich morálnu integritu, tak sa mám na čo
tešiť. Alebo im do izby namontujeme
televízor. A video. A Playstation. Niečo z
toho ich hádam zabaví dostatočne na
to, aby ich prestalo zaujímať, čo sa deje
za dverami rodičovskej spálne.
A keď všetko zlyhá, tak mi nezostane
nič iné, ako poslúchnuť rady starých
materí. A počkať so všetkým, kým pôjdu
deti spať.
Miriam Novanská
viac ako pápež, rozumieš? Na takého
kričať nemôžeš! Ešte ma napadlo pár
otázok, ale nemal som chuť stráviť pol
dňa na kompletnej prehliadke, tak som
radšej stíchol. Prešli sme pár metrov na
slovenskú časť kontroly, budúci Schen-
gen. Ďalšia pomalá hodinka posúvania
po centimetroch. Spomínaný viac-ako-
-diplomat mal pootvárané všetky dvere
na aute a vyberal z neho všetky tašky,
kabáty, deti aj manželku. Neskôr behal
od jednej kabínky ku druhej a potom aj
tretej a zalamoval rukami. Prešiel som
slovenskou kontrolou a ukrajinský pop
ešte stál na tom istom mieste. Doma
je možno diplomat, no vonku bol skôr
podozrivý.
Je jedno či som v Anglicku ako
imigrant, na Ukrajine ako turista, alebo
či poberám nejaké sociálne dávky
v niektorom európskom štáte. Niektorí
sme si rovní a niektorí rovnejší a tak je to
asi všade. Hlavné je, že moji kamaráti,
kolegovia a ľudia okolo mňa neriešia
podobné nezmysly. Táto výhoda je pre
mňa oveľa prijateľnejšia ako akákoľvek
iná. Peter Bigoš
 na
Ku v h
z3⁄4a
www.echomagazin.com

p od
Ku re ho

vu
Je

ón no
pó gis vy
ne né
m

£1
ož

n tro už
m v i

0
ôž an ib

te
u ík av
vy lie B
už n ri
i ti. tán
ib
a
0044-20-85-211-399

ii.
Ubytovanie
v Londýne a Leeds
- kompletne zariadené domy
- len Slováci a Èesi
- cena už od 45 libier na týždeò
- izby pre jednu, dve alebo tri osoby
- v tesnej blízkosti metra
- garancia spoloèného bývania pre páry
- ubytovanie do troch dní

Práca
v Londýne aj v Leeds
- garancia práce v Londýne
- rýchle vycestovanie
- 100% zázemie v Anglicku
- zdarma mapa a SIM karta
- zdarma kniha o práci v Londýne
- vybavenie všetkých formalít za Vás
- pracovné pobyty aj v anglickom meste Leeds

REGISTRÁCIA ZADARMO na www.BohemiaWorld.sk a www.BohemiaWorld.cz

BRATISLAVA: Bohemia World s.r.o., Nevädzová 5, 821 01 Bratislava 2, tel. 0918-619-078 (Orange), 02 -48287-626, info@bohemiaworld.sk
PRAHA: Londýnská 57, Praha 2 Vinohrady (vchod z Londýnské 59), tel. 02-21620-246, 0603-531-770, info@bohemiaworld.co.uk
LONDYN: Bohemia World, Ltd., 306-308 Chamber House, Hoe Street, London, E17 11/2007 59
9PX, tel. 0044-20-85-211-399, London@bohemiaworld.co.uk
Polský nábytek Zavolejte a nejlépe pøijïte
a porovnejte ceny s polskými
Polské ceny
Jen na New Cross Dostupné už
v ten samý den
Široký výbìr sedaèek,
rozkládacích sedaèek

KUCHYNÌ a sedacích souprav

od £192 jen
Kuchynì Black Red White s Echo magazínem
- zdarma návrh kuchynì
£ 68
£ 30
£ 92
£ 289
Látka aneb koženka
£ 115* £ 115*
Rohová sedaèka vhodná
i na spaní
Široký výbìr barev
£ 549

326
Ložnice od £
C Í S E D A È KY
R O Z KL Á D A
AKCE NA
£ 77 £ 79
£ 81
Ložnice Fantázia £ 687 £ 38
Zahrnuje skøíò, rohovou skøíò, dvojitou skøíò, velkou
postel, 2 stolky k posteli, skøíò se šuplíkama a zrcadlo £ 43 £ 39
Tel: 0208 469 8302, fax 0208 692 5948
Reset Ltd Unit B Arklow Trading Estate Arklow R, London SE14 6EB www.brw.com.pl
Otevírací hodiny: Pon - Sob 10.00 - 20.00, Ned 11.00 - 16.00