A

ablaut = ji praindoevropsk specifick stdn voklu v koeni slova (vedu, vodm) - jedn se o druh alternace - stdn samohlsek e a o v rmci jednoho morfmu - vvojov nejstar stdn o nesu, nosm leipo, elipon abreviace = zkracovn slov abreviatura = zkratka abstraktum = abstraktn podstatn jmno (vle, skromnost, smutek) - vlastnosti (lenost, krsa) - dje (bh, plavn) - stavu (bdn, spnek) - propozice (podmnka, okolnost) adice = pipojovn vtnch len adjektivum = pdavn jmno adjektivizace = zpdavnn (trestat trestan) adnominln = rozvjejc jmno (co teba pvlastek?), takov, kter rozvj jmno adverbln = rozvjejc sloveso, takov, kter rozvj sloveso adverbiale = psloven uren adverbializace = pechod k pslovcm (pkn pkn) adverbium = pslovce adverzativn = odporovac (teba tk, ale spn prce) - srovnej s latinsk adversum, i n. ! afzie = nervov poruchy eov schopnosti1 afix = pedpona a ppona afrikta = polosykavka (c, ) agens = initel dje - obvykle vyjden podmtem - ve vt s trpnm rodem je podmt nco jinho ne agens (agens tam ani bt nemus!) o Dm byl postaven (chyb agens) X Dm byl postaven firmou (agens!) o Jakub (agens) poslal knihu (patiens) Tondovi (adrest) - viz deagentizace aglutinan jazyk = jazyk hromadc koncovky, pilepujc (tur., ma.) - i j. m pr rys aglutinanho jazyka (nap. prefix nej-) agramatick = negramatick akcent = pzvuk akn sloveso = innostn sloveso (opak: stavov) akronym = inicilov zkratkov slovo (AMU, RO) - lze to pest jako jedno slovo aktant = astnk slovesnho dje (agens, patiens, adrest) aktivum = inn rod aktuln lenn vpovdi = lenn na vchodisko a jdro vpovdi - podek slov je v zklad dn kontextovm lennm vty - dlen na tma a rma akut = raen stoupav intonace ve slovantin (opakem je cirkumflex taen klesav)
sten n. pln ztrta ji nabyt schopnosti ei, zpsoben orgnovmi zmnami v mozku na dominatn hemisfe, spojen asto s naruenm abstraktnho mylen;
1

akuzativ = 4. pd alofon = varianta fonmu alolex = varianta slova alomorf = varianta morfmu alternace = obmny hlsek, resp. stdn hlsek (ruka ruce run) alveodentla = zubodsov souhlska (t, d, n, c) alveolra = dsov souhlska (d, t, n, [dz], c, z, s, l, r, , [d], , , ). Spolu se amerikanismus = jazykov jev z americk anglitiny anaforick = odkazovac (zpt do textu) o Byl jednou jeden krl a ten ml t syny o ten jen odkazovac zjmeno mohou odkazovat dozadu anaforick odkazovn o srovnej s kataforickm odkazovnm anakolut = vyboen z vtn konstrukce, vyinut z vtn konstrukce - anakolut je oputn zapoatho vtnho schmatu: o Kad, kdo m vce neli druh, u mu narostou rohy. o Chlapi, kdy pili na kluzit, byla jim zima - v mluvenm projevu bn, ve veejnm projevu se jedn o syntaktickou chybu - nhle jsou ve vt 2 podmty analogie = tvarov vyrovnvn (peku peu) anglicismus = jazykov jev ovlivnn anglitinou nebo pejat z anglitiny antepozice = postaven ped (je v n vtina shodnch pvlastk) antepretritum = as pedminul (j byl nesl) antikadence = vzestup intonan linie (na konci otzek zjiovacch) antonymum = slovo s opanm vznamem (mlad star) antroponomastika = nauka o vlastnch jmnech lidskch antroponyma = osobn jmna aorist = jednoduch (jednoslovn) tvar pro minul as; zanikl bhem 15. stolet apelativum = obecn podstatn jmno ( x propria vlastn substantiva) - druhov (krej, lika, vesnice, okno) - hromadn singulrem skupinu jedinc (dav, lid, dobytek) - ltkov singulrem vci, jejich sti jsou shodn s celkem (psek, elezo, voda) - pomnon plurlem jedna vc (dvee) apelovost = vzvovost (apel = vzva) apikln = tvoen pikou jazyka apostrof = zna vyputn hlsky, odsuvnk (nap. ek) apozice = pstavek (karda, vynikajc botanik) apoziopeze = odmlen, peruen vty neukonen vpov - Ale vdy pece, koktal staec argot = e izolovanch socilnch vrstev, e zlodj, tulk, falench hr - clem argotu je utajit njakou informaci (penze > prachy; pistole > stkaka) - popsnm pestv bt argot argotem archaismus = zastaral jazykov prostedek - srovnej s historismus artikulace = lnkovn, tvoen hlsek asibilta = afrikta (nap. c, ) = ergo polosykavka asimilace = spodoba (spodoba znlosti, spodoba artikulace) - regresivn dleit je druh hlska, kter ovlivuje prvn /nazhledanou/ - progresivn dleit je prvn hlska, kter ovlivuje druhou /naschledanou/ aspekt = slovesn vid

aspektologie = nauka o slovesnm vidu aspirace = pdech (k kh) asyndeton = bezespojen spojen vtnch len nebo vt (nap. Jt, nejt?) - srovnej s polysyndeton atematick sloveso = sloveso bez kmenotvorn ppony - bt, jst, vdt (dv jich bylo 5 patilo tam jet mt a dt) - pozor, nerovn se nepravideln sloveso! (pestoe ES k nco jinho) atemporln = mimoasov - ten dj nechceme zaad na asovou osu - napklad lovk dch plcemi uv se gnmickho przentu atrakce = vtn spodoba o vezmi kde vezmi; je ir ne del (namsto sprvnho dlouh) atribut = pvlastek augmentativum = zvelien slovo vznamu zvelielho (nap. dubisko, veliknsk) - zhrubl slovo (psisko) - op. deminutivum (psek) autosmatick = majc vlastn vznam, plnovznamov

B
bze = zklad (nap. pro odvozovn) bilabila = retoretn hlska (p, b, m) bilaterln = majc dv strnky (bilaterlnost jazykovho znaku) - sp zde mlo bt binrn - pokud njak jevy roztdte binrn, rozdlte je na dv skupiny a nic vm nezbude (nap. slo bu sg. nebo pl.) - nkdy maj <tendenci?> mluvnice i to dlen dle rozliovat... - binrn je i to, kdy 7x za sebou rozdlujeme nco vdy na dv skupiny bilingvismus = dvojjazynost binarismus = lenn na dv sloky bohemika = bohemistika = nauka o eskm jazyku a literatue

C
cirkumflex = taen klesav intonace ve slovantin - srovnej s akutem (raen stoupav intonace) - z akutu se vyvinula dlka, z cirkumflexu krtkost (alespo doufm)

D
dativ = 3. pd deadjektivn = z adjektiva utvoen deagentizace = odsunut initele dje z pozice subjektu (podmtu) - dje se tak participilnm pasvem (trpnm rodem) i reflexivn slovesnou formou - Filosofov kladou odnepamti tuto otzku Tato otzka je kladena odnepamti - viz heslo agens deiktick vznam = (po)ukazovac deklinace = skloovn dekdovn = zmnu jevu jazykovho v jev vdom

dekompozice = odsunut jednoho k komponent (automobil auto) - ES: ve slovotvorb zpsob tvoen odsunutm jednoho lenu sloeniny, nejastji koncovho o kinematograf kino; fotografie foto deminutivum = zdrobnl slovo (psek) - op. augmentativum (psisko) denotace = vztah oznaen denott = oznaen jev denottor = jazykov znak dentla = zubn souhl. /d, t, n/ demonstrativum = deiktick slovo, zvlt ukazovac zjmeno a ukazovac pslovce depalatalizace = ztrta mkkosti souhlsek deprefixace = odsunut pedpony - ES: v etin jev velmi dk, povauje se za vsledek bsnick licence, jsou takto tvoena slova jako: o tes tes, poslat slt atd. - srovnej s dekompozice derivace = odvozovn desmantizace = ztrta vznamu - to postihuje napklad slovo dky o m dl vce lid je schopno ci dky dopravn nehod designt = vznamov strnka znaku oznaujc - srovnej s denott (oznaen jev) designtor = materiln strnka znaku oznaovan (srovnej s denottor oznaujc) desubstantivum = slovo odvozen ze substantiva - srovnej s deadjektivn determinace = urovni2 deverbativum = slovo odvozen za slovesa - srovnej s desubstantivum diachronick = vvojov (nap. diachronick pohled na jazyk X synchronn pohled na jazyk) diakritick znamnko = rozliovac znamnko (viz diakritick pravopis) dialekt = ne dialektismus = nen jev dialektologie = nauka o nech dialog = rozhovor diateze = (dopl) - vztah mezi participanty smantick struktury a syntaktickmi pozicemi, kter si odpovdaj - PM: vztah mezi participanty smantick sturkuty a jim odpovdajcmi vtnlenskmi pozicemi - sloves darovat a obdarovat - kad to sloveso m v pmm pedmtu (4.p) jin aktant darovat nco nebo obdarovat nkoho... - diateze subjektov - diateze objektov - Ze vodu do latinsk lingvistiky: ve starch pracch: diathesis ~ genus verbi; asem se ukzalo, e tvar, jestli to vypad jako pasvum, ne nutn znamen, e to m aktivn nebo pasivn vznam (nap. deponentn slovesa)
2

lingv. vtn-vznamov vztah mezi urujcm (dcm, rozvjenm) a urovanm (zvislm, rozvjejcm) lenem, jeho vsledkem je vtn dvojice a jen se formln vyjaduje kongruenc, rekc n. adjunkc, urovn;

diftong = dvojhlska /ou/ diglosie = - stav, kter panuje na uritm zem, jsou tam dva jazyky - jeden z nich je prestin, u se ve kole a vychzej v nm zkony apod. A ten druh jazyk se pouv v bn komunikaci. - obas se mluv o diglosii i o zem eskm, ale protoe to tak pln nen, pouv se termn speciln esk diglosie - protoe nen pravda, e by se na celm eskm jazykovm zem mluvilo jednm tvarem na vtin se mluv obecnou etinou, ale ne na celm - nelze ale ci, e njak diglosie panuje v njakm mst! disimilace hlsek = rozrznn - srovnej s asimilace disjunktivn = vyluovac (dis + iungo, ere, iunxi, iunctus) diskrtnost = (dopl) - nen to diskrtn tam, kde je njak kus jednotek, kter pat do dvou mnoin souasn - diskrtn je to, co je nespojit distinktivn = rozliovac /rys/ distributivn = podln - viz vznam pedpony po : pozavrat dvee pozavrat nememe jedny dvee - pedmt mus bt rozlenn asto je v pl. - Ovem me t bt sg: o viz podarovat celou rodinu - ten dj se mus odehrt nkolikrt, aby vbec probhl - jsou i distributivn slovesa, kter nemaj pedmt: pochcpat divergence = vvoj, pi nm vznikaj jazykov rozdly - napklad vvoj slovanskch jazyk v praslovantin dominance = pevldn? dul = dvojn slo dubleta - dvojtvar, varianta /pezka pazka, polvka polvka/ durativum = trvac sloveso (info: vid dokonav zaven dj; nedokonav vid - dj v prbhu anebo nsoben) - vechna durativa jsou nedokonav, ale ne kad nedokonav sloveso je durativum - nap. nese, bod dynamick pzvuk = silov dysfemismus = hanliv slovo (pochcpat X odejt na odpoinek (eufemismus)) - srovnej s eufemismus

E
elativ = nesrovnvac komparativ /star lovk/ - srovnej s latinou: pulchria puella elipsa = vpustka jev syntaktick (vynechme alespo jedno slov - i vc) - mt na [nco] (vypadlo: mt na to penze) - mnohdy je nleit (nen to vdy chyba) elize = vypoutn - proces, kter me zasahovat na rovin hlskoslovn - napklad (msto nashledanou se k nashedanou) emfatick = vzruen

emocionln = citov enklva = jazykov ostrvek - zem, kde se mluv jinm jazykem ne vude okolo, a vude okolo se mluv stejn - napklad esk vesnice v Rumunsku - dve enklvy nminy na eskm zem (nap. Brno nebo Jihlava) - srovnej s diglosie enklitikon /pl. -a/ = pklonka - krtk slovo, nejastji jednoslabin, kter nem ve vt pzvuk pikln se ke slovu pedchzejcmu - nejastji zjmena (se, mu...) - pklonka je i bych - nemohou stt na zatku (nemete zat vtu Mu) - op. proklitikon epenteze = vkldni - nap. vkldn hlsky do skupiny hlsek kvli usnadnn vslovnosti (osm /osum/) - srovnej s hit epiteton = bsnick pvlastek - epiteton ornans - epiteton constans etick dativ = dativ sdlnosti - nap. to vm byla krsa - Nelze se zeptat komu byla krsa? Ten dativ nen zapojen do syntaktick struktury vty. Ten dativ se pouv pro zeslen kontaktu mezi mluvm a posluchaem... etymologie = nauka o pvodu slov eufemismus = nahrazeni drsnjho vrazu mrnjm - srovnej s dysfemismus - porovnej deminutivum a augmentativum eufonie = libozvuk - op. kakofonie evropeismus = mezinrodni slovo explikativn = vysvtlovac - z lat. explico, are, avi, atum; extenze = rozsah vznamu

F
faktitivum = inn sloveso (s vznamem init (nkoho, nco) njakm: krtit, sladit, modit, suit) - ES: kauzativa slovotvorn = faktitiva - vs. inchoativn modrat, moudet stvat se njakm familirn = pouvan v dvrnm styku fzov sloveso = sloveso vyjadujc poten nebo koncovou fzi prbhu dje - zat, pestat - ES: typ neplnovznamovch sloves, zpravidla se ad mezi pomocn slovesa. o zanat, pestvat o tato slovesa vyjaduj fze dje/stavu: zatek (zat), neperuen trvn (zstat) a ukonen (pestat) o za fzov slovesa se (zpravidla) pokldaj jen ve spojen s inf. skupinou: Zaali vyorvat brambory

fzov slovesa dlme na ingresivn (ponac) a finitivn (konc), k nim piazujeme jet slovesa terminativn (omezovac) femininum = ensk rod figury = stylistick prostedky spovajc ve strukturnch odchylkch od bnho sdlovn - opakovn slov, vynechvn apod. - nemn se v nich vznam slov (to je odliuje od trop) filologie = vda zabvajc se studiem jazyka a psemnictv finln = elov finitivum = konc sloveso (dobhnout) (op. ingresvn sloveso = vybhnout) finitn = urit (tvar slovesa) srovnej s infinitivn! flexe = ohbn fonace = znn hlasu fonm = vznamotvorn hlska fonetika = vda o zvukov strnce ei (parole) zkoum nap. artikulaci, percepci zvuk etc. foniatrie = lkask vda o poruchch hlasu, ei a sluchu - podvej se na afzii fonologie = vda o zvukov strnce jazyka (langue) zkladn jednotkou je fonm! fonologizace = zmna varianty fonmu ve fonm formant = slovotvorn element, 2. ve fonetice tn, kter tvo akustickou podstatu hlsky formm = morfm, kter je nositelem formy slova, koncovka (uitelk-m) frze = spojen dvou nebo vce slov vstupujc jako bezprostedn sloka do struktury vtn frazeologie = nauka o ustlench slovnch spojench; soubor tchto spojen frazeologismus = ustlen slovn spojen frzov gramatika = gramatika bezprostednch sloek (druh generativn gramatiky) frzovn = lenn vty na vtn seky pomoc pauz a melodie frekvenn slovnk = slovnk uvdjc frekvenci (etnost) slov frekventativum = opakovac sloveso (bvvat) - srovnej s optovacmi slovesy (iterativa) frikativa = ten souhlska, spiranta (s, ) fundujc slovo = zkladov slovo fundace = vztah k fundujcmu slovu futurum = budouc as -

G
galicismus = jazykov jev ovlivnn francouztinou nebo pejat z francouztiny geminta = zdvojen hlska - ES: pi asimilaci mohou vzniknout souhlsky zdvojen geminty o [bezzuba:], [rossa:zet] generativn gramatika = systm pravidel, pomoc nich lze utvoit vechny gramaticky sprvn vty genitiv = 2. pd genus = rod genus verbi = slovesn rod geografick ne = mstn (lidov) ne germanismus = jazykov jev ovlivnn nminou nebo pejat z nminy glosa = (jinojazyn) ppisek glutinace = stupe spjatosti vt v textu gnmick przens = majc vznam asov neomezen (atemporln) (v pslovcch apod.) gradan = stupovac

grafm = psmeno grafmika = nauka o grafickm systmu jazyka grafika = zpsob zachycen hlsek psmem gramatika = mluvnice grcismus = jazykov prvek pochzejc z etiny guturla = hrdeln souhlska (zadopatrov + hrtanov)

H
haplologie = vynechn jedn ze dvou po sob nsledujcch skupin hlsek - mineralo+logie mineralogie - tenis + ista tenista! - odsouv se jedna ze dvou stejnch slabik heterosylabick = rznoslabin hit = przev (setkn dvou samohlsek) - sluchov vnmateln pechod mezi dvma heterosylabickmi vokly - vyoral, doobval hieroglyf = znaka staroegyptskho obrzkovho psma historick przens = ptomn as vyjadujc minul dj historismus = slovo oznaujc zaniklou skutenost (sudlice) - srovnej s archaismus homonymum = souzvun (stejn znjc) slovo hybridn slovo = tvoen z rznojazynch prvk (elektrolba) hydronymum = vodn jmno (v onomastice) - nzvy vod, ek apod. hyperbola = nadszka (ach bda, pebda) hyperkorektn tvar = chybn tvar vznikl z pepjatho sil o spisovnost - nap. bu, dvmi (msto sprvnho beru, be; dvma) hyperonymum = slovo nadazen (nap. obil ve vztahu k ito, oves) hypersyntax = nadvtn syntax (textov) jak jsou na sebe navzny vpovdi v textu hypokoristikon = domck slovo (Maruka) - hypokoristikon, to je ale domck slovko hyponymum = slovo podazen (nap. ito ve vztahu k obil) - srovnej s hyperonymum a s kohyponymum hypotaktick = podadn hypotaxe = podadnost, zvislost hypotetick = podmnkov

CH
chrmatonyma = jmna lidskch vrobk, umleckch dl, instituc

I
ideogram = grafick znak pro cel pojem (me se to ale vyjdit rznmi slovy) - lebka se zkenmi hnty = smrteln nebezpe! idiolekt = jazyk jednotlivce - vsek jazykovho systmu, kter je vlastn jednomu lovku - jazykov kd vlastn urit jedn osob

idiom = ustlen spojen slov, kter se ned dobe peloit do jinho jazyka ikon = znak, kter je podobn denottu (na zklad podobnosti) imperativ = rozkazovac zpsob imperfektivum = nedokonav sloveso imperfektum = jednoduch minul as pro oznaen trvacho dje impersonln = neosobn (sloveso, nap. pr, dt :-)) indefinitum = neurit zjmeno index = znak, jeho vztah k denottu je zaloen na ukazovn - kou ukazuje na ohe - srovnej s ikon indikativ = oznamovac zpsob infinitiv = neuritek (neurit zpsob) infinitivn = neurit (tvar slovesa) infix = vkladn morfm (kore-j-sk) - srovnej s afix! ingresvum = ponac sloveso (vybhnout) srovnej s finitivum! - ingredior, ingredi, ingresus sum = zat nco, vejt inchoativum = ponav sloveso (strnout) - stvat se njakm (mldnout) - inchoo, inchoare, inchoavi, inchoatus = stvat se njakm - srovnej s faktitivum inicilov zkratka = nap. JZD - srovnej s akronym instrumentl = 7. pd intence = smovn slovesnho dje od initele k zsahu - schopnost slovesa zakldat vztahy s jinmi leny vznamovho pole - ES: univerzln trojice agens-dj-zsah a zpsob jej realizace u jednotlivch sloves interdialekt = nadnen tvar, obecn ne interjekce = citoslovce internacionalismus = mezinrodn jazykov jev interogativum = z lat. interrogare! tzac zjmeno! - srovnej s demonstrativum interpolace = doplnn textu interpretace = vklad textu interpunkce = kladen lencch znamnek intonace = modulace, zvl. vkov intranzitivum = nepechodn sloveso X tranzitivum = pechodn sloveso tranzitivum je kad sloveso, kter m pedmt ve 4. p. bez pedloky introflexivn jazyk s vnitn flex (nap. arabtina) invariant = zkladn podoba jednotky spojujc vechny jej varianty inverze = pevrcen slovosled (nap. neshodn pvlastek ped podstatnm jmnem) ireln = (dj) kter se neuskutenil iterativum = optovac sloveso (bhat) X frekventativum (bhvat) izoglosa = ra ohraniujc vskyt uritho jazykovho jevy na jazykov map - viz jazykov atlas izolan jazyk = typologick oznaen jazyka charakterizovanho nemnnost slov - napklad anglitina izomorfismus = podobnost jazykovch struktur

J
jery = redukovan samohlsky v slovantin - viz Havlkovo jerov pravidlo juxtapozice = kladen vedle sebe (juxtapozice vt) - ani by se spojily spojkou

K
kadence = intonan spd ei - srovnej s antikadence kakofonie = nelibozvuk, disonance - srovnej s eufonie kalk = pm slovotvorn napodoben cizho slova - geografie = zempis, benedicere = dobroeit kataforick = odkazujc dopedu v textu opak k anaforick!!! - Ten, kterho jsem vera potkal kategorie gramatick = gramatick vznam kauzln = pinn, dvodov kauzativum = inn sloveso (posadit k sedt; napojit k pt, povsit, k viset ) - zpsobit, aby nkdo vykonval urit dj kli = otel slovn obrat kd = soustava pravidel pro vyjadovn informace ve sdlen kodifikace = zachycen a uzkonn normy kognitivn = poznvac (funkce jazyka) kohyponymum = slovo vznamov souadn (ito, penice, oves) - srovnej s hyperonymum a hyponymum koin = - nadnen tva r (interdialekt), kter se vlivem politickch nebo kulturnch podmnek obohacuje a mimo pvodn oblast obecn etina se na Moravu kolektivum = hromadn podstatn jmno (mustvo, lidstvo, enstvo) kolokace = spojen slov dost spolen s intenc, ale nen to spojen jen se slovesem - mme slovesa monokolokabiln: Pozd bycha honiti. (Bych se jenom hon) kolokabilita = spojovatelnost slov kolokvialismus = hovorov slovo klon = vtn sek z hlediska rytmickho komparace = stupovn komparatistika = srovnvac jazykovda nebo srovnvac literrn teorie komparativ = druh stupe komparativn vta = pirovnvac kompatibilita = vznamov spojitelnost - aby slova mohla vytvoit kolokaci, mus bt vznamov kompatibiln komplement = doplnn (valenn) komplexnost dje = soubornost kompozice = skldn slov kompozitum = sloenina komunikace = dorozumvn

komunikant = astnk komunikace komunikt = jazykov projev koncesivn vta = ppustkov (srovnej se slovem koncese) - (z lat. concessivus < concessio, onis f.) kondenztor = prostedek sevenjho vtnho vyjden (nevtnho msto vtnho) - inf. vazba - pechodnkov vazba - rozvit pvlastek, jeho jdrem bude slovesn adj. kondicionl = podmiovac zpsob konektm = st zakonen slova spnajc vlastn koncovku s tvarotvornm kmenem - jarn--ho, dl--m - prost kmenotvorn sufix konektor = prostedek spojujc vty v textu konfrontace jazyk = porovnvn kongruence = shoda (teba adj. s dcm subst.) kongruentn len = shodn konjugace = asovn konjunkce = spojka konkluzivn kadence = koncov pokles intonan linie konkluzivn souvt = dsledkov (nsledkov) konkrtum = podst. jmno oznaujc smysly vnmateln vci konotace = doprovodn vznam vyplvajc z kontextu a situace konsekutivn vta = inkov konsonant = souhlska konsonantick = souhlskov konsonantismus = nauka o souhlskch konstriktiva = inov hlska kontaminace = smovn vazeb (mimo Jendu (acc.) krom Jendy (gen.) mimo Jendy) kontext = vznamov souvislost kontrakce = stahovn konvence (pravopisn) = zvyklost konvergence = vvoj k sbliovn - vvoj k unifikaci konverze = pechod jednoho slovnho druhu v jin beze zmny slovotvorn struktury - vrchn vrchn m. koordinace = piazovn - koordinace pojem vznamov X parataxe3 - pojem formln; - Otec a matka odeli koordinace parataktick - Otec s matkou odeli koordinan, z hlediska formy je to ale jin o koordinace hypotaktick kopula = spona kopulativn souvt = sluovac souvt korelace = srie protiklad (nap. znlostn korelace) korelativn = souvztan - ve ve vt, co ukazuje ke stejn mimojazykov skutenosti korpus = souhrn zkoumanch text kvalitativn adjektivum = takov, kter pojmenovv vlastnosti - dlme na kvalifikan (d se mra vlastnosti stupovat) a deskriptivn (bu, nebo)
3

parataxe = souadnost

kvantita = dlka (samohlsek)

L
labila = retn souhlska (retoretn + retozubn) labiodentla = retozubn souhlska (v, f) langage = e jako schopnost lovka pomoc artikulovanch zvuk realizovat komunikaci langue = jazyk, jazykokov systm laryngla = hrtanov souhlska (h) laterla = bokov souhlska (l) latinismus = jazykov prvek pochzejc z latiny lexm = slovo (jako jednotka lexiklnho systmu) lexikln = slovnkov lexikalizace = proces zmny gramatick jednotky v lexikln jednotku - lexikalizovaly se spojky nebo a nebo (pvodn se jednalo o jednu spojku) - jedn se vbec o zmnu njakho rozdlu v rozdl lexikln lexikografie = nauka o slovncch lexikologie = nauka o slovn zsob lexikon = slovnk likvida = plynn souhlska (l, r) limitativum = zjmeno vymezovac (tent apod.) lingvistika = jazykovda litera = psmeno logopedie = vchova k sprvn ei lokl = 6. pd lokln = mstn

M
man-satz = vta s veobecnm podmtem - nap. Hlsili to v rozhlase. Jak si ustele, tak si lehne. maskulinum = musk rod meliorativum = eufemismus (op. dysfemismus) melodick pzvuk = pzvuk se zmnami vky metafora = penesen pojmenovn podle vnj podobnosti metajazyk = jazyk o jazyku (teba jazykovdn terminologie) metateze = pesmykovn - viz metateze likvid metonymie = penesen pojmenovn podle vcn souvislosti - st apka mimika = vyjadovn vrazem tve modln = zpsobov modus = slovesn zpsob momentnn sloveso = sloveso okamit (sednou si) - vechna dokonav, ne kad momentnn je ale dokonav - ppnout monoftong = jednoduch samohlska monoftongizace = zmna dvojhlsky v jednoduchou samohlsku monolog = samomluva (?) moravismus = esk jazykov jev vyskytujc se primrn na Morav

- lexikln a tvaroslovn morf = konkrtn realizace morfmu (morfm v konkrtn textov podob) morfm = nejmen vznamov st slova (ryb-k-a) morfmatika (morfmika) = nauka o morfmech morfologie ta st gramatiky, kter pojednv o slovnch druzch morfonologie = nauka o fonologick stavb morfm motio (mce) = pechylovn - tvoen pojmenovn enskho rodu od pojmenovn muskho rodu (resp. naopak) - uitel uitelka motivovan pojmenovn = popisn

N
nazla = nosov hlska nazalizace = zmna stn samohlsky v nosovou negace = zpor negativ = genitiv zporov - negativ pedmtn (nemm penz) - negativ podmtn (nebylo tam ivka) neologismus = jazykov novota neutralizace = zruen protikladu neutrln spisovn projev = bez znak kninosti a hovorovosti neutrum = stedn rod nocionln slovo = pojmov slovo nomen = jmno - nomen omen nomenklatura = soubor pojmenovn, nzv njakho oboru nominace = pojmenovn nominalizace = zmna ve jmno nominln = jmenn nominativ = 1. pd norma = soubor zkonitost v jazyce, jimi se d e normativn mluvnice = zamen k popisu normy - srovnej s generativn gramatikou nulov element = nevyjden hlskovou formou (nulov koncovka) numerale = slovka - cardinalia: zkladn - ordinalia: adov - specialia: druhov - multiplicativa: nsobn - distributiva: podln numerativ = genitiv po slovce vt jak pt (vetn) - pt aut, est aut numerus = slo

O
objekt = pedmt

objektivn sloh = nezvisl na autorovi objektivn slovosled = s poadm: tma rma - tedy vchodisko vpovdi jdro vpovdi objektov genitiv = pedmtov - genitiv do kterho transformujeme acc. slovesa, zmnme-li sloveso na subst. - razit tunel (acc.) raba tunelu (gen.) okluziva = zvrov souhlska onomastika = nauka o vlastnch jmnech onomatopoick = zvukomalebn - onomatopoick slova (teba chrr, chrpat apod.) onomaziologick postup = od vci k jejmu pojmenovn onomaziologie = nauka o pojmenovn onymum = vlastn jmno (t proprium) opozice = protiklad opozitum = antonymum optativ = slovesn zpsob vyjadujc pn orla = stn souhlska oronymie = st onomastiky zkoumajc jmna hor apod. ortoepie = pravidla spisovn vslovnosti ortofonie = nauka o sprvnm tvoen hlsek ortografie = pravopis

P
palatla = pedopatrov souhlska (, , , j) palatalizace = mken palatum = pedn (tvrd) patro paradigma = soubor tvar tho slova paradigmatick vztah = vztah mezi jednotkami tho druhu vytvejcmi dl systm jazyka parafrze = opis - SSJ: vyjden stejnho dje n. stejn mylenky jinm zpsobem: film je p- romnovho dje paralingvln = doprovzejc e (gesta, mimika) parataktick souvt = souadn - viz pojem parataxe a koordinace parataxe = souadnost paremiologie = nauka o pslovch parenteze = vsuvka parole = e paronyma (sg. paronymum) = slova rznho vznamu zvukov podobn (fyzick fyzikln) participant = smantick role vtnho lenu ve vztahu k prediktovmu slovesu participium = pechodnk + pest (tedy pechodnky a l-ov, t-ov a n-ov participum) partikule = stice partitiv(n genitiv) = sten - pedmt je djem zasaen pouze sten - snad napt se vody pasivn tvar = trpn pasivum = trpn rod patiens = ten, kter je zasaen djem patronymikon = jmno po otci (Ivan Ivanovi)

pauza = pestvka pejorativn slovo = hanliv percepce (ei) = pjem a vnmn ei perfektivum = dokonav sloveso perifrze = opis - ES: jeden z trop, spov v nahrazen slova slovnm spojenm nebo vpovd, v nich se pipomn vlastnost, podobnost, funkce nebo jin skutenost charakteristick pro pojmenovanou substanci - modr armda pro eleznie - Vt poetick slovnk: bsnick opis; oznaen jevu nikoli jeho pmm pojmenovnm, nbr souborem pedstav, kter jsou s nm konvenn spjaty o achovnice vonnho dv plocha ernobl perioda = sloit souvt symetricky stavn personln zjmeno osobn zjmeno piktogramy = obrzkov psmo - srovnej ideogram pleonasmus = nadbyten vraz - Vt poetick slovnk: nabyten seskupen souznanch nebo vznamov si blzkch slov a vraz - Jenda star baba (baba je prost vdy star!) plurl = mnon slo plurale tantum = pomnon podstatn jmno (nap. kalhoty, dvee) plusquamperfektum = anteprteritum poetismus = bsnick slovo polonismus = jazykov jev ovlivnn poltinou nebo pejat z poltiny polymorfie = mnohoznanost polysyndeton = mnohospojen spojen - Hruky a mrkve a edkviky a banny - op. asyndeton - srovnej juxtapozice polysmie = mnohoznanost posesivn pivlastovac postfix = slovotvorn afix pipojovan za koncovku k plnmu slovnmu tvaru - kdo-si, koho-si, komu-si postpozice = postaven za pozitiv = prvn stupe pranostika = - druh frazeologick jednotky blzk pslov vyjadujc lid. zkuenost s poasm a zemdlskmi pracemi (Medardova kp tyicet dn kape) predikace = pisuzovn - vztah mezi podmtovou a psudkovou st vty predikt = psudek predikativ = st psudku po spon predikativum = pslovce stavov - funkce jmenn sti psudku - neohbaj se - nap. je teba, bylo lze, je jasno, je hezky prefix = pedpona prefixace = zpsob tvoen slova pedponou prepozice = pedloka

presupozice = to, co je pedpokladem smysluplnosti vty - aby mohla platit vta President R se uzdravil, mus platit: o Prezident R byl nemocn. o R m prezidenta. prteritum = minul as przens = ptomn as przentn = ptomn primrn = neodvozen, prvotn; t: hlavn, zkladn produktivn ppona = iv, uvan i u nov tvoench slov profesionalismus = slangov vraz (z profesnho slangu); odborn vraz ne pln spisovn progresivn asimilace = postupn spodoba (sh>sch) proklitikon = pedklonn slovo, pedklonka - stice, spojky - srovnej s enklitikon! pronomen = zjmeno - rozdlen zjmen: o osobn personalia o pivlastovac possessiva o ukazovac demonstrativa o tzac interrogativa o vztan relativn o neurit indefinita o /limitativa/ pronominln = zjmenn propozice = obsahov zklad vt, kter vyjaduj vcn tot - neplst s prepozice! proprium = onymum protetick hlska = pedsunut (voko) publicistick styl = je to styl funkn - informativn, zskvac a pesvdovac funkce purismus = snaha o istotu jazyka

R
racionalizace jazyka = prava podle zsad logiky reciprocita = vzjemnost (zdravili se) redukovan samohlska = krat ne krtk (viz jery) reduplikace = zdvojen reference = vztah jazykov jednotky (slova) k denottu (denott = oznaen jev) reflexivum = zvratn sloveso regionalismus = oblastn jev regresivn asimilace = zptn spodoba (sh zh) - srovnej s progresivn asimilac (sh sch) rekce = zenost4 relace = vztah - viz relan zjmno, relativn zjmeno, relativa relan ppona = vztahov, vyjadujc gramatick vznam (vztah)
4

vyjden syntaktickho vztahu, kdy dc len vtn dvojice (sloveso, adjektivum, substantivum) uruje pd zvislho lenu, zenost;

relativn vta = vztan relativum = vztan zjmeno rma = jdro vpovdi - viz tma rtorika = nauka o enictv retrogrdn slovnk = slovnk, v nm jsou slova azena podle zakonen rezultativnost = vsledek dje rezultativ = slovesn tvar vyjadujc vsledek dje rotacismus = vadn vslovnost r a rusismus = jazykov tvar ovlivnn rutinou nebo pejat z rutiny

S
segment = sek textu segmentace = lenn textu na seky (vty, slova) sekundrn prepozice = nevlastn o teba adv. kolem (el kolem) kolem lesa pole ln sma = nejmen vznamov prvek v jazyce smantika = nauka o vznamu v jazyce smaziologie = lexikln smantika smm = jeden slovn vznam semioklusiva = polozvrov souhlska smiologie, smiotika = nauka o znakovch soustavch sibilanta = sykav souhlska (s, z, , ) sigmatismus = vadn vslovnost sykavek - srovnej rotacismus signifiant = oznaujc (designt, denottor?) signifi = oznaovan (designtor, denott) singulr = jednotn slo singulare tantum = majc jen jednotn slo (teba vojsko, lidstvo) singulativum = jmno, kter vyjaduje vylennou st ltky (pltek, kousek, zrnko) slang = nespisovn vrazivo pouvan pslunky uritho zamstnn nebo skupiny slavistika = nauka o slovanskch jazycch slovakismus = jazykov jev ovlivnn sloventinou nebo pejat ze sloventiny slovakistika = nauka o slovenskm jazyku, literatue a kultue sociolingvistika = zkoum vztah jazyka ke spolenosti spiranta = ten souhlska styl = sloh stylistika = nauka o slohu subjekt = podmt subjektov sloveso = bezpedmtov subjektivn slovosled = s poadm rma tma subordinace = podzenost (vs. dominance?) substantivizace = zpodstatovn substantivum = podstatn jmno substantivum verbale = slovesn substantivum substitun = zstupn (fce) subsystm = podsystm sufix = ppona sufixace = zpsob tvoen slov pomoc slovotvornch sufix

superlativ = tet stupe supinum = slovesn tvar vyjadujc cl po slovesech pohybu (jdu spat) supletivnost = tvary jednoho slova tvoen z rznch slovnch koen (lovk lid) suprasegmentln prostedky = zvukov jevy, kter se navrstvuj na fnick jednotky - (tnov a dynamick pzvuk) synekdocha = pojmenovn celku jmnem sti a naopak - kdy na stromech je kvt dvka - ern oi synchronn = tkajc se te doby synonymum = souznan slovo synsmantick slovo = neplnovznamov (op. autosmantick) - nap. pedloky, spojky, pomocn slovesa etc. syntagma = skladebn dvojice syntagmatick vztah = na ose textov - vztah mezi vce jednotkami, jeho prostednictvm se vytv vy jednotka - nap. libovoln vztah mezi podmtem a psudkem syntaktick vztah = syntagmatick vztah mezi slovy a mezi vtami syntax = skladba systm = soubor jazykovch jednotek a vztah mezi nimi - soubor prvk + vztah paradigmatickch - struktura = soubor prvk + syntagmatickch vztah

T
tabuov slovo = nedovolen slovo - (z nboenskch, povrench nebo spoleenskch dvod) tma = 1. kmenotvorn ppona, 2. vchodisko vpovdi takt = skupina slabik mezi dvma pzvuky tautonyma = slova stejnho vznamu nevyskytujc se v tm individulnm slovnku - truhl (na Morav jen) stola - ves ddina (na Morav) tempo ei = stupe ei temporln = asov tempus = as termn = odborn nzev terminativnost = ohranienost dje terminologie = odborn nzvoslov text = smyslupln sled vt timbre (tmbr) = zbarven tnu nebo hlasu tiret = spojovnk toponomastika = nauka o zempisnch jmnech toponyma = zempisn jmna toponymie = souhrn zempisnch jmen, nauka o nich transformace = - zmna primrn konstrukce te propozice v konstrukce neprimrn, v transformt (zmna aktivn vty v pasivn apod.) transgresiv = pechodnk transkripce = pepis - fonetick - fonologick - atd.

transliterace = nechvme v textu vechna psmenka, jenom jim dvme dnen podobu - co znak, to znak - zachovvaj se vechny rozdly mezi znaky - monost zptnho pepisu! transpozice funkn pehodnocen jazykovho prostedku tranzitivn sloveso pechodn sloveso; sloveso vyadujc pedmt v acc. - srovnej s intranzitivnm slovesem tropy komplex vrazovch typ zaloench na vznamovch posunech - nap. metafora, metonymie,synekdocha aj. typologie nauka o jazykovch typech

U
unilaterln teorie znaku znakem jest pouze designtor - (designtor = materiln strnka znaku oznaovan) univerbizace zmna vceslovnho pojmenovn v jednoslovn - nap. Vclavsk nmst Vclavk uvulrn r pkov r uzulnost obvyklost zus uvn jazykovho prostedku

V
valence vlastnost slovesa (adjektiva, substantiva) vzat na sebe dal leny - (zvltnmi leny se mysl zvlt podmt a pedmt) varianta obmna - srovnej invariant velra zadopatrov souhlska (k, g, ch) verbalizace zmna jinho slovnho druhu v sloveso verbln atribut - doplnk verbln slovesn verbonominln slovesn jmenn verbum sloveso verbum finitum urit sloveso vibranta kmitav souhlska (r, ) vokl samohlska vokalismus nauka o samohlskch vokalizace zmna v samohlsku (zmna jeru v plnou samohlsku) vokalizace pedloek opaten pedloek samohlskou (k ke, ku) vokativ 5. pd voluntativn (modalita) nutnostn vulgrn slovo hrub slovo

Z
zeugma (nap. zalval a peoval o kvtiny)

argon viz slang

Shrnut:
Vechna ta onyma: antroponymum = osobn jmno hydronymum = vodn jmno hyperonymum = slovo nadazen (obil ku ito, oves) hyponymum = slovo podazen chrmatonyma = jmna lidskch vrobk, umleckch dl, instituc kohyponymum = slovo vznamov souadn onomastika = nauka o vlastnch jmnech onymum = vlastn jmno = proprium antonymum = opozitum oronymie = nzvy hor neboli s protez horonymie :-) patronymikon = jmno po otci (Ivan Ivanovi) Slovn druhy: substantiva adjektiva pronomina numeralia verba adverbia prepozice (primrn/sekundrn) konjunkce partikule interjekce Vtn leny: subjekt podmt predikt psudek atribut pvlastek verbln atribut doplnk adverbiale psloven uren apozice pstavek /parenteze vsuvka/ Vechny ty hlsky: afrikta = asibilta = polosykavka alveodentla = zubodsov hlska (t, d, n, c) alveolra (d, n, l) apikln aspirace (kh, gh) bilabila (b, p, m) dentla (t, d) frikativa (s, ) labiodentla laryngla laterla

likvida okluzva palatla redukovan samohlska rotacismus semiokluzva sibilanta uvulrn r velra vibranta a mnoh dal Co me bt ve vtch? anakolut = vyboen z vtn konstrukce apoziopeze = odmlen, peruen vty, neukonen vpov (neplst s apozice) asyndeton polysyndeton atrakce = vtn spodoba elipsa = vpustka jev syntaktick (neplst s elize) zeugma = speen vazeb - nap. zalvat a peovat o kvtiny Co vechno se d ci ke znakm? denotace = vztah oznaen denott = oznaen jev denottor = jazykov znak designt = vznamov strnka znaku oznaujc designtor = materiln strnka znaku oznaovan (srovnej s denottor oznaujc)