Ministerstvo zahraninch vc esk republiky

Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic

ZPRVA Z EVALUACE PROJEKTU ZAHRANIN ROZVOJOV SPOLUPRCE ESK REPUBLIKY S KAMBODOU

Zvyovn dostupnosti kvalitn zdravotn pe s drazem na pi o matku a dt (20082009) Zdrav pro matky a dti v Kambodi (20102012)

z 2013

Evaluan tm Hlavn evalutorka: Lenka ern, M.A. Poradkyn pro metodiku: Ing. Tereza Nmekov, Ph.D. Expert: MUDr. Borek Sehnal Mstn expert: Vichet AM, M.A.

Identifikan formul Partnersk zem: Kamboda Projektov lokality: Provincie Takeo a Kampong Chhnang

Nzev projektu v eskm a anglickm jazyce: Zvyovn dostupnosti kvalitn zdravotn pe s drazem na pi o matku a dt (20082009) (Increasing Availability of Health Care in Cambodia) Zdrav pro matky a dti v Kambodi (20102012) (Improving quality and access to health care in Cambodia) Gestor: Ministerstvo zahraninch vc esk republiky (MZV R) esk rozvojov agentura (RA) Obdob realizace msc/rok zahjen projektu: z 2008 Celkov erpn v CZK ze ZRS R: 9 470 000 K Dal donoi podlejc se na projektu: Autoi evaluan zprvy: Lenka ern, M.A., Ing. Tereza Nmekov, Ph.D., MUDr. Borek Sehnal, Vichet AM, M.A. Datum, podpis(y): z 2013

Sektorov zamen: Zdravotnictv

Realiztor: lovk v tsni, o.p.s.

Msc/rok ukonen projektu: prosinec 2012 Celkov erpn v CZK spolufinancovn: 10 837 000 K vetn

................................................... Borek Sehnal

................................................... Tereza Nmekov

................................................... Lenka ern

Shrnut V letech 20082012 realizovala spolenost lovk v tsni, o.p.s. (dle vT) v Kambodi, prioritn zemi esk zahranin rozvojov spoluprce (dle ZRS), v sektoru zdravotnictv dva vcelet projekty. Jednalo se o projekt Zvyovn dostupnosti kvalitn zdravotn pe s drazem na pi o matku a dt (20082009, s celkovou dotac 3,25 mil. K ze ZRS) a navazujc projekt Zdrav pro matky a dti v Kambodi (20102012, s celkovou dotac 6,22 mil. K ze zdroj ZRS). Prvn projekt byl realizovn v gesci Ministerstva zahraninch vc R (dle MZV), druh v gesci esk rozvojov agentury (dle RA). I kdy lo formln o dva projekty, oba financovan poskytnutm dotace ze zdroj ZRS, reln se jednalo o dv na sebe navazujc etapy jednoho projektu. Kamboda se ad mezi zem s nejvy dtskou (zejmna kojeneckou a neonatln) mrtnost na svt, by trend v poslednch letech ukazuje jist zlepen situace. Nemn vznamnm problmem je i vysok mrtnost matek. V nkterch oblastech rodiky stle vol porody mimo zdravotnick zazen (finann dvody, velk fyzick vzdlenost, nedvra ve zdravotnick zazen aj.). Dalm dvodem je i nekvalitn pedporodn, porodn a poporodn pe v ad veejnch zdravotnickch zazen. Projekt vT se zamil prv na problm vysok matesk mrtnosti, resp. nekvalitn pe o matky a dti ve veejnch zdravotnickch zazench. Vybral si provincii Takeo. Zvolen strategie een se zamovala na tyto oblasti: kolen zdravotnickho personlu ve vybranch zdravotnickch stediscch (dle ZS) v oblasti kvalitn pe o matku a dt (pedporodn, porodn i poporodn), materiln a technick vybaven vybranch zdravotnickch zazen (pstup k pitn vod, elektrick energii, zdravotnick materil apod.), osvtov aktivity mezi mstnmi enami (hygiena, nemoci, viva, bezpen porod apod.) , zpstupnn zdravotn pe sociln slabm rodinm vytvoenm tzv. Health Equity fond (dle HEF), kolen managementu vybranch zdravotnickch zazen. Evaluace projektu byla vyhlena v beznu 2013 a trvala cca 4 msce (vetn doby pipomnkovn zprvy). Evaluan tm byl ve sloen: Lenka ern, M.A. (hlavn evalutorka), MUDr. Borek Sehnal (sektorov odbornk), Vichet AM, M.A. (mstn odbornk) a Ing. Tereza Nmekov, Ph.D. (poradkyn pr o metodologii). Hlavnm clem evaluace bylo dle zadn zskat objektivn podloen zvry, kter by byly vyuiteln pro dal rozhodovn MZV R ve spoluprci s RA o budoucm zamen ZRS s Kambodou , a informace pro rozhodovn o realizaci projekt podobnho typu tak v dalch partnerskch zemch. Hlavn evaluan otzky byly dle hlavnch evaluanch kritri (relevance, efektivnost, efektivita, dopady a udritelnost) definovny nsledovn: Do jak mry odpovdal projekt potebm mstn populace (clov skupiny)? Do jak mry byly naplnny stanoven cle a vstupy? Do jak mry splovala zvolen strategie (metody een problmu) poadavky na efektivnost a efektivitu? Jak dopady ml projekt na clov skupiny (pozitivn i negativn, plnovan i neplnovan)? Do jak mry pinesl projekt een problmu a kter een jsou udriteln i po jeho skonen?

Hlavn zvry z evaluace jsou nsledujc: Tabulka . 1: Hodnocen projektu z hlediska vybranch kritri Vstup/ Kritrium Relevance Efektivnost Efektivita Udritelnost Dopady Prezov principy Lidsk prva a gender ivotn prosted a klima dn sprva vc veejnch Viditelnost R ZRS vysok spe vysok vysok vysok vysok vysok spe vysok spe vysok vysok spe vysok vysok spe vysok vysok vysok vysok spe vysok vysok nelze hodnotit Technick podpora ZS kolen porodnch asistentek kolen vedoucch pracovnk Osvtov kampa Cel Podpora nejchudch projekt obyvatel

vysok vysok spe vysok vysok vysok spe vysok spe vysok spe vysok spe vysok vysok spe vysok

Stupnice mry naplnn evaluanho kritria vysok spe vysok spe nzk nzk nelze vyhodnotit

Relevance: Projekt pispl k een problmu nekvalitn pe o matku a dt, kter se projevuje pedevm ve vysok mrtnosti jak dt (vetn novorozenc), tak i matek pi porodech. Dle oficilnch dokument bylo oveno, e projekt eil relevantn problmy zem v oblasti zdravotnictv, reflektoval vldn priority v tto oblasti a snail adekvtn eit i poteby mstnch obyvatel. Evaluan tm ocenil postup realiztora, kter si jet ped zsknm projektu nechal vypracovat studii o zdravotn socilnch potebch v provincii Takeo. Celkov byla relevance projektu hodnocena jako vysok. Efektivnost: Efektivnost zvolench een byla hodnocena na kle spe vysok a vysok. Vy hodnocen bylo piazeno kolenm porodnch asistentek, na kter navazovala dleit kolen v podob On-the-Job trninku a osvtovch kampan mezi mstnmi enami, pi nich byly vyuity mstn kapacity. Jako vysok byla rovn hodnocena efektivnost dodvek technickho vybaven, avak v pevn me pouze toho vybaven, kter nevyaduje k provozu elektinu (kvli petrvvajcm vpadkm). Efektivnost dal technick podpory (pstup k vod, k elektin apod.) byla hodnocena jako spe vysok (kvantitativn indiktory byly naplnny, ale kvalitativn pouze v nkterch ppadech). Efektivnost kolen managementu zdravotnickch zazen byla hodnocena tak jako spe vysok, i kdy nkter indiktory nebylo mono

ovit (nebyly miteln). Efektivnost podpory nejchudch vrstev obyvatel prostednictvm HEF byla rovn hodnocena jako spe vysok (zejmna z dvodu spornho vbru pjemc). Vzhled em k nespolehlivm datm, kter ml evaluan tm k dispozici (data z rznch zdroj se liila), nebylo mon zcela prkazn vyhodnotit mru naplnn cl projektu na zklad definovanch indiktor. Evaluan tm nesouhlas s vpoty, kter vT uvd v zvren zprv projektu, a souasn se domnv, e na rovni cl mly bt zvoleny takov indiktory, kter by bylo mono ovit (na zklad konench a oficilnch dat) ji na konci projektu. Celkov byla efektivnost hodnocena jako spe vysok. Efektivita: Efektivita een vedoucch ke zlepen nabdky slueb projektovch zdravotnch zazen (prvn cl) byla hodnocena jako vysok. een vedouc ke zvyovn poptvky po zdravotnickch slubch (druh cl) byla hodnocena jako spe efektivn. U osvtovch kampan bylo zjitno, e vtina respondentek si je nevybavuje, a nen tedy zejm, zda se na jejich relativn dobrch znalostech podepsaly spe preventivn (a souasn informativn) prohldky v ZS, ne osvtov kampan. V ppad pspvk do HEF fond narazil evaluan tm na sporn vbr beneficient. Hospodrnost vynaloench finannch prostedk vyhodnotil evaluan tm celkov jako vysokou. Snahu o sporu vid pedevm v polokch plat projektovch a finannch manaer, mstnch koordintor, pronjmu kancele a nklad na kolen LSS. Nespornou vhodou pro efektivitu vyuit finannch prostedk je tak stl mise vT. Celkov efektivita tak byla hodnocena jako vysok. Dopady: Dle zjitn evaluanho tmu jednoznan pevldaj pozitivn dopady projektu nad negativnmi. Zsadn negativn dopady evaluan tm nezaznamenal. Z rozhovor s mstn komunitou vyplynuly pochybnosti o dopadech distribuce poukzek na bezplatnou pi. Nutno ale poznamenat, e toto nen v kompetenci vT. V ppadech dodvek technickho vybaven je tak otzkou, zda tato forma pomoci nevyvolv zvislost na dal materiln pomoci. Pozitivn dopady projektu lze shrnout nsledovn: Zlepila se kvalita poskytovan zdravotn pe (ZS nap. pravideln pouvaj autoklvy, co vrazn omezilo vskyt infekce a zvilo bezpenost porod, eny chod v prmru na 46 pedporodnch prohldek, zavedly se 24hodinov sluby). kolen LSS a On-the-Job trnink mly vznamn dopad na kadodenn porodnickou praxi porodnch asistentek. Zvily jim sebevdom, pinesly nov znalosti (manuln odstraovn placenty, een preeklampsie, krvcen atd.). Bhem poslednch 3 let se v provincii Takeo a na vjimky pestalo rodit v domcnosti , porody se pesunuly do zdravotnickch zazen. Dolo tm k vymizen vskytu kodlivch zvyk (nap. rozdlvn ohn pod postel erstv matky, odkldn kojen nkolik dn po porodu atd.), eny je zachovaly v symbolick podob Za posledn ti roky se vznamn snil poet mrt matek v souvislosti s porodem. I kdy se me jednat o chybu malch sel a do roku 2009 jsou daje nespolehliv, byl zejm nastartovn sprvn trend, kter dle ponese pznivj perinatologick vsledky. Souasn je nutn poznamenat, e na tomto pozitivnm vvoji se souhrnn podlej destky zahraninch drc, mstn ady i celosttn televizn kampan, stejn jako napklad faktor tolerantnho predominantnho nboenstv a rozen kontroly porodnosti. Nelze pesn urit, jakou mrou se hodnocen projekt na celkov pozitivnm vvoji v oblasti pe o matku a dt (zejmna v provincii Takeo) podl. Celkov byly dopady hodnoceny jako vysok. Udritelnost: vT poloil dobr zklad pro udritelnost vstup intenzivn spoluprac s mstnmi autoritami a organizacemi a vyuvnm jejich zdroj. Mnoho aktivit vT finann podpoil a zrove delegoval jejich vkon. To se tkalo nap. osvtov kampan v komunitch (kolen zorganizovala jednotliv ZS s pouitm oficilnch letk Ministerstva zdravotnictv), podpory pstupu nejchudch obyvatel ke zdravotn pi (realizovala partnersk organizace BfH), kolen LSS a jinch. Dle vT podpoil efektivn management ZS. Ve se dlo s clem podpoit finann samostatnost ZS. Udritelnost nkterch vstup odpovd jejich charakteru, nap. kolen je nutn opakovat v systmu tzv. celoivotnho vzdlvn.

U technick podpory ZS je udritelnost een vy zejmna u dodvek objekt, kter nevyaduj pipojen k elektin, ni naopak u dodvek objekt zvislch na elektin (vzhledem k astm vpadkm). Pomoc v podob dodvek dalho materilnho vybaven lze hodnotit jako spe udritelnou, rizikem je mon vznik zvislosti ZS na tchto dodvkch. Jako problematick hodnot evaluan tm financovn oprav dodanch objekt (nap. solrn panely, ale i nbytek). Celkov byla udritelnost vyhodnocena jako spe vysok. ivotn prosted a klima: Evaluan tm nezaznamenal negativn vliv projektu na ivotn prosted. Z tohoto hlediska lze zmnit zakoupen solrnch panel, a tm i podporu obnovitelnch zdroj elektiny vybranmi ZS. Oceujeme snahu realiztora o spornost a etrnost k ivotnmu prosted (nap. nepouvnm klimatizace v kanceli). Dal mon ekologick aspekty projektu (nap. nakldn ZS s odpady, doprava en do ZS) nebyly v tto evaluaci vyhodnocovny. Celkov byl pnos projektu k ochran ivotnho prosted vyhodnocen jako vysok. Lidsk prva a gender: Z vt sti byly pjemci projektu eny (matky, thotn eny a porodn asistentky), s vjimkou kolen pro vedouc ZS (vhradn mui) a podpory HEF (bez rozdlu pohlav). Pozitivn externalitou projektu byla podpora lidskch prv (prv pacient) a zlepen pstupu ke klientm ZS. Bhem ternn fze evaluan tm nezaznamenal, e by nkdo enami opovrhoval, choval se k nim hrub i neslun, manel a partnei byli ohledupln, po porodu se o svoje manelky dobe starali. Ani jednn na adech s hlavn evalutorkou (enou) a se zstupkyn vT (enou) nesvdilo o pehlen en s uritou funkc a pravomocemi. Celkov byl pnos projektu ke genderov problematice a lidskm prvm vyhodnocen jako vysok.

dn sprva vc veejnch: editel ZS a jejich zstupci vypadali, e se sv prci vnuj zodpovdn, byli znal dan problematiky a snaili se o aktivn pstup. kolen realizovan vT mla obecn za cl pispt k efektivnmu zen veejnch zdravotnickch zazen. Na zklad dostupnch informac se proto evaluan tm domnv, e pnos projektu k tto otzce byl vysok. Viditelnost ZRS R: Oficiln logo ZRS R bylo nalezeno pedevm na stavbch trvalho charakteru (velk ndr na zsobu vody, poporodn mstnosti) a dodanm vybaven (postele, skn, solrn panely vetn rozvodu a baterie). Provinn nemocnice v Takeu je odbornou veejnost vnmna jako esk nemocnice. editel PHD v obou provincich, vedouc Oddlen pe o matku a dt i vedouc pracovnci jednotlivch stedisek vT a eskou republiku znaj a poskytnutou pomoc oceuj. Vtina porodnch asistentek, kter absolvovaly LSS i jin kolen, ale ji nebyla schopna vT i R jako drce uvst. Stejn tomu bylo i u vech oslovench pacientek v ZS i en v komunitch, pro kter je dleit kvalita oeten a ne ten, kdo ji finann zajistil. Celkov byla viditelnost ZRS vyhodnocena jako vysok.

Doporuen Ne jsou uvedena doporuen, kter vychzej ze zjitn evaluanho tmu. Dle zadn jsou rozdlena do tech oblast: projektov tematika, procesn a systmov charakter ZRS R. V tabulce . 2 je krom doporuen uveden i jejich adrest a hodnocen stupn zvanosti (1= nejzvanj, 3=nejmn zvan). Tabulka . 2: Doporuen vyplvajc ze zvr a zjitn evaluace Typ doporuen K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice Doporuen Pokraovat v ji nastavenm smru od poskytovn materilnho vybaven ke vzdlvn. Pokraovat ve kolen PA, a to pedevm z he dostupnch a vesnickch ZS. kolen LSS (kolen v ivot zachraujcch technikch) do budoucna spolupracovat s organizac RACHA. Aktivnji se astnit setkvn ostatnch drc a mstnch stakeholder v rznch pracovnch skupinch (sdlen a uen se od ostatnch, mainstreaming, fundraising, vizibilita). Zvit spoluprci a podporu soukromho sektoru (nap. v boji proti dtsk podviv podpoit produkty obohacen vitamny). Stanovovat miteln indiktory i na rovni cl, kter lze ovit ji k dob skonen projektu. Dkladn analyzovat klov pedpoklady a rizika kadho projektu (na vech rovnch projektov logiky). Hlavn adrest vT Stupe zvanosti 1

vT vT

1 1

RA vT vT RA

Procesn Procesn Systmov

Konzultovat naasovn evaluace s realiztorem nebo dalmi zainteresovanmi stranami. Adekvtn stanovovat asov rozsah vymezen na evaluaci. Zavst anglitinu jako hlavn jazyk zvrench evaluanch zprv.

ORS ORS ORS

1 1 2

Doporuen k projektov tematice: 1. Vce se posunout od materiln pomoci ke vzdlvn : Toto doporuen vychz z rozhovor s porodnmi asistentkami, organizace RACHA, ale i zstupci mstnch ad. Vichni hodnotili kolen LSS a On-the-Job trnink velmi pozitivn. kolen LSS by bylo dobr pravideln opakovat (v rmci celoivotnho vzdlvn porodnch asistentek) a co nejvce do nich zapo jovat i porodn asistentky ze vzdlenjch oblast. Pozitivn lze hodnotit i kolen managementu zdravotnickch zazen. Tato forma pomoci m trvalej charakter. 2. kolen LSS spolupracovat s organizac RACHA: Toto doporuen vychz z rozhovoru se zstupkyn tto organizace, kter vyjdila zjem o vt spoluprci. Vzhledem k aktivitm tto organizace to evaluan tm povauje za smyslupln. Tmata kolen by se tak mohla rozit i na oblast vivy.

3. Aktivnji se astnit setkvn ostatnch drc a dalch zainteresovanch stran Toto doporuen vychz z rozhovor s ostatnmi drcovskmi organizacemi i samotnm editelem vT v Kambodi, kter pipustil, e by se tm zvila vizibilita, sdlen a pedevm nov pleitosti pro fundraising a spoluprci. 4. Zvit spoluprci se soukromm sektorem: Toto doporuen vychz z rozhovor s editelem vcarskho ervenho ke a RACHA, kte se soukromm sektorem spolupracuj a hledaj dal partnery. Spoluprce by se mohla tkat nap. specilnch vivovch produkt pro dti a thotn eny. 5. Stanovovat miteln indiktory, kter lze zjistit a ovit ji k dob skonen projektu : Toto doporuen vychz ze zjitn, kdy nkter indiktory (tkajc se vstupu vykolench manaer) nebyly miteln, jin naopak (tkajc se naplnn cl projektu) nebyly oviteln v dob evaluace (pl roku po skonen projektu). Ve druhm ppad zskal evaluan tm z vce zdroj rzn data a domnv se, e vyhodnocen tchto indiktor bude mon a za 23 roky, a budou k dispozici oficiln a konen data. Dkladn analyzovat klov pedpoklady a rizika kadho projektu (na vech rovnch projektov logiky) : Toto doporuen vychz ze zjitn, e v obou fzch projektu nebyla dkladn analyzovna zejmna mon rizik a. Doporuen adresujeme i RA, kter me v rmci vydvn rozhodnut o udlen dotace na podobn vci poukzat a zapojit se sama do formulace indiktor tak, aby byly skuten miteln a oviteln v dob skonen projektu. Doporuen procesn: 1. Konzultovat naasovn evaluace s realiztorem, pp. dalmi zainteresovanmi stranami : Vzhledem k asovmu rozsahu vymezenmu na evaluaci nebylo mono vyjet na evaluan misi jindy ne v prbhu ervna, kdy je bohuel v Kambodi obdob de, co komplikovalo pedevm pohyb a transfery v oblasti. 2. Adekvtn stanovovat asov rozsah vymezen na evaluaci : Toto doporuen vychz ze zjitn, e provdt dv evaluace soubn (prvn o rozsahu 2 projekt, druh o rozsahu 5 projekt, by v obou ppadech hodnocench jako jeden projekt) vyaduje del asovou dotaci ne 4 msce. Doporuen systmov: 1. Zavst anglitinu jako hlavn jazyk evaluanch zprv: Toto doporuen vyplv ze zjmu evaluanho tmu o participativn proces, ze kterho ale za dan situace (zpracovn zprvy v eskm jazyce) nemohou profitovat partnei projektu v Kambodi. Na zklad pedchozch zkuenost evalutorky nen mon zpracovvat zprvy souasn v obou jazycch.

Obsah
Shrnut ................................................................................................................................................... 2 1. vod .................................................................................................................................................. 9 2. Informace o projektu ....................................................................................................................... 10 3. Metodologie evaluace ..................................................................................................................... 12 4. Evaluan zjitn ............................................................................................................................ 15 4.1. Relevance.....15 4.2. Efektivnost/elnost.......16 4.3. Efektivita...21 4.4. Udritelnost...24 4.5. Dopady......27 4.6. Prezov principy ZRS R......27

5. Zvry z evaluace ........................................................................................................................... 30 6. Doporuen ...................................................................................................................................... 33

7. Plohy ............................................................................................................................................. 33 A. Seznam zkratek B. Seznam prostudovanch dokument C. Seznam rozhovor a skupinovch diskuz v esk republice a Barm D. Vyuit dotaznky E. Fotografie z mstnho eten erven, 2013 F. Evaluan tm G. Vypodn pipomnek zsadnho charakteru H. Shrnut v anglickm jazyce I. Terms of reference

1.

vod

V letech 20082012 realizovala spolenost vT v Kambodi, v rmci ZRS R prioritn zem bez programu spoluprce, v sektoru zdravotnictv dva vcelet projekty. Jednalo se o projekt Zvyovn dostupnosti kvalitn zdravotn pe s drazem na pi o matku a dt (20082009, s celkovou dotac 3,25 mil. K ze ZRS) a navazujc projekt Zdrav pro matky a dti v Kambodi (20102012, s celkovou dotac 6,22 mil. K ze zdroj ZRS). Prvn projekt byl realizovn v gesci MZV, druh v gesci RA. I kdy lo formln o dva projekty, oba financovan poskytnutm dotace ze zdroj ZRS, reln se jednalo o dv na sebe navazujc etapy jednoho projektu. Evaluace tchto projekt byla vyhlena dne 7. 3. 2013. Vybran evaluan tm pod vedenm Lenky ern, M.A. byl vyhlen dne 23. 4. 2013, termn pro odevzdn pedbn zprvy byl stanoven na 23. 7. 2013, pro finln zprvu pak na 31. 8. 2013. asov rozsah na evaluaci tak byl stanoven v rozsahu cca 4 msce (od vyhlen vsledk do odevzdn konen verze zprvy). Evaluan tm souasn dle zadn MZV provdl evaluaci projekt v Barm. Hlavnm clem evaluace bylo dle zadn zskat objektivn podloen zvry, kter by byly vyuiteln pro dal rozhodovn MZV R ve spoluprci s RA o budoucm zamen ZRS s Kambodou , a informace pro rozhodovn o realizaci projekt podobnho typu tak v dalch partnerskch zemch. Hlavn evaluan otzky byly dle hlavnch evaluanch kritri (relevance, efektivnost, efektivita, dopady a udritelnost) definovny nsledovn: Do jak mry odpovdal projekt potebm mstn populace (clov skupiny)? Do jak mry byly naplnny stanoven cle a vstupy? Do jak mry splovala zvolen strategie (metody een problmu) poadavky na efektivnost a efektivitu? Jak dopady ml projekt na clov skupiny (pozitivn i negativn, plnovan i neplnovan)? Do jak mry pinesl projekt een problmu a kter een jsou udriteln i po jeho skonen?

S clem podpoit proces, ze kterho se mohou pouit vechny zastnn strany, poskytl evaluan tm nad rmec zadn jet bhem ppravn fze realiztorovi a referenn skupin prostor definovat dal potebn tmata a otzky pro evaluaci. Doplujc tmata zaslan realiztorem a referenn skupinou jsou uvedena ne: Oekvn realiztora lze shrnout do nkolika bod: 1. Vedl zvolen pstup k dosaen cle projektu, tzn. snen dtsk a matesk mrtnosti? 2. Nakolik ZS vyuvaj a peuj o poskytnutou materiln pomoc (pstup k vod a elektin, nakoupen vybaven)? 3. Nakolik vyuvaj vykolen porodn asistentky nov zskan znalosti? Zstaly pracovat ve sttnm zdravotnickm systmu? Jak dal znalosti by si potebovaly osvojit? 4. Jak dopad ml Community Outreach, tj vzdlvn komunit zdravotnmi sestrami? 5. Funguj HEF z ekonomickho hlediska? Udl z nich vlda systm, jak plnovala? Pispv na n komunita v dostaten me, aby byly sobstan? Oekvn referenn skupiny lze shrnout do nkolika bod : 1. Je sprvn zamit se do budoucna vce na dti (sniovn dtsk mrtnosti) a na tma sniovn jejich podvivy? 2. Jak je vztah vT s Provincial Health Department (dle PHD) v Takeu?

2. Informace o projektu
2.1. een problm Bhem reimu Rudch Kmr byla zdravotn pe v Kambodi zcela zruena a od 80. let 20. stol. se zaal budovat systm zdravotn pe prakticky na zelen louce. V kad provincii (velikost odpovd piblin kraji v R, ale s rznou hustotou obyvatel) je jedna provinn nemocnice. Provincie jsou rozdleny na tzv. operan distrikty (OD), pro kter je urena tzv. referenn nemocnice, pod kterou organizan spad 10 a 30 ZS. Jednotliv ZS jsou od sebe vzdlen 1015 km. Tato pomrn hust s je koncipovna pro obtn podmnky transportu nemocnch (vtinou jsou dovezeni pbuznmi na motorce). Situace se ale zhoruje v obdob zplav, kdy jsou nkter regiony dostupn pouze lod. ZS poskytuj primrn zdravotn pi na rovni praktickho lkae pro dti i dospl, okovn, nkter aspekty gynekologick pe (antikoncepce, vetn zavdn nitrodlonch tlsek IUD) a pi o thotn, vetn veden porodu. Zdravotn pe ale nen zdarma, nap. za porod veden v ZS se plat v prmru 1015 USD. Nastanou-li bhem porodu komplikace, rodika se peveze do referenn (pop. provinn) nemocnice. Nkde pevoz (vetn zdravotnickho doprovodu) organizuje ZS, jinde si mus rodika pevoz zajistit sama. V kadm ppad transport vyaduje finann prostedky. Porod v nemocnici je dov jet dra, v ppad csaskho ezu vyjde a na 100 USD. Nen tedy divu, e se Kamboda ad mezi zem s nejvy dtskou, (zejmna kojeneckou a neonatln) mrtnost na svt, by trend v poslednch letech ukazuje jist zlepen situace. V nkterch oblastech vol rodiky i nadle porody mimo zdravotnick zazen (finann dvody, velk fyzick vzdlenost, nedvra ve zdravotnick zazen aj.), a tak je problmem i vysok mrtnost matek pi/po porodech (dokonce vy ne dtsk mrtnost)1. Projekt spolenosti vT se prv na problm matesk mrtnosti, resp. nekvalitn pe o matky a dti zamil. Vybral si provincii Takeo , ve tetm roce druhho projektu dolo k rozen projektu do provincie Kampong Chhnang. Zvolen strategie een se zamovala na tyto oblasti: kolen zdravotnickho personlu ve vybranch ZS v oblasti kvalitn pe o matku a dt (pedporodn, porodn i poporodn), materiln a technick vybaven vybranch zdravotnickch zazen (pstup k pitn vod, elektrick energii, zdravotnick materil apod.), osvtov aktivity mezi mstnmi enami (hygiena, nemoci, viva, bezpen porod apod.) , zpstupnn zdravotn pe i sociln slabm rodinm vytvoenm HEF, kolen managementu vybranch zdravotnickch zazen.

2.2. Logick stavba projektu Hlavnm zmrem projektu v prvn fzi realizace (20082009) bylo pispt ke snen dtsk mrtnosti a ke zlepen zdrav matek. Hlavnm zmrem v druh fzi projektu (20102012) bylo pispt ke zlepen zdrav lid v Kambodi, a tm ke snen jejich chudoby (jako indiktory byly vybrny matesk mrtnost, dtsk mrtnost a chudoba). V prvn fzi projektu (20082009) byly definovny celkem ti cle: 1. Zvit kvalitu poskytovan zdravotn pe ve 28 ZS v provincii Takeo se zamenm na pi o matky a dti. 2. Zlepit kvalitu pe o dti s matkami. 3. Zvit poet klient ZS a zejmna poet en, kter rod v ZS. Vstupy pak byly definovny nsledovn: 1.1. Personl vech 28 ZS je dn prokolen, aby mohl poskytovat kvalitn pedporodn, porodn a poporodn pi.
1

NATIONAL INSTITUTE OF STATISTICS, DIRECTORATE OF GENERAL HEALTH and MEASURE DHS. Cambodia. Demographic and Health Survey 2010. Dostupn z WWW: http://www.measuredhs.com/pubs/pdf/FR249/FR249.pdf, str. 131.

10

1.2. Vechna ZS jsou technicky a materiln vybavena a maj pstup k pitn vod a elektrick energii, aby mohla poskytovat kvalitn pedporodn, porodn a poporodn pi. 1.3. V ZS jsou dodrovna pravidla hygieny, nstroje jsou dn sterilizovny. 1.4. Thotnm enm, kter pijdou na prohldku a rozhodnou se rodit v ZS, je poskytovna potebn pprava a pe. 2. Mstn lid a zejmna eny dok adekvtn peovat o dti. 3.1. Dv vykolen sestry z kadho ZS maj kapacity a prostedky provdt edukan a osvtovou innost pmo v komunitch. 3.2. Lid dvuj ZS a zdravotnkm, vd, kdy vyhledat zdravotn pi. 3.3. eny upednostuj porody v ZS pod kvalifikovanm dozorem. 3.4. Zdravotn pe je pstupn i sociln nejslabm rodinm. 3.5. Management ZS komunikuje s pedstaviteli spdovch vesnic. Ve druh fzi projektu (20102012) byly cle definovny nsledovn: 1. Lep kvalita poskytovan zdravotnick pe o matku a dt ve veejnch zdravotnickch zazench v provincii Takeo (strana nabdky zdravotn pe). 2. Zvit poptvku po veejnch zdravotnickch slubch u chudho vesnickho obyvatelstva provincie Takeo (strana poptvky po zdravotn pi). Vstupy pak byly nsledujc: 1.1. Lep kvalita poskytovan zdravotn pe o matku a dt ve veejnch zdravotnickch zazench v OD Daun Keo, Bati a Prey Kabbas. 1.2. V Takeu funguje oficiln provinn kolic centrum pro porodn asistentky. 1.3. Veejn zdravotnick zazen jsou zena zodpovdn s participac zstupc mstnch komunit. 2.1. Matky ze spdovch vesnic maj povdom o bezpenm thotenstv a porodu, zkladnch dtskch nemocech a jejich lb a prevenci a vd, kdy a kde vyhledat zdravotnickou pomoc. 2.2. Nejchud obyvatel vesnic maj pstup k veejnm zdravotnickm slubm. Projektovou logiku i strategii een shledal evaluan tm jako adekvtn. Poznmku m pouze k definici cl v prvn fzi projektu (cl 1 zvit kvalitu pe a cl 2 zlepit kvalitu pe). Nen zcela zejm, jak je rozdl mezi zlepenm a zvenm kvality pe. A jak nsledujc text uke, ani definice indiktor naplnn tchto cl nepomohla evaluanmu tmu se v tto logice zorientovat. 2.3. Klov pedpoklady a rizika Pro prvn fzi projektu (20082009) byly vchoz pedpoklady definovny nsledovn: i) plny a priority partnerskch organizac Swiss Red Cross a PHD se nezmn, ii) politick a bezpenostn stabilita v zemi. Na rovni aktivit byl definovn pouze jeden pedpoklad, a to e vykolen sestry budou organizovat osvtov akce. Na rovni vstup byly definovny pedpoklady dva, a to e i) v ZS spn probhne plnovan projekt organizace Swiss Red Cross na podporu managmentu a management ZS bude schopen hospodrn zachzet s vtmi finannmi objemy a e ii) neochota navtvovat ZS je dna jejich nzkou kvalitou a neznalost. Na rovni cl byl definovn jeden pedpoklad, a to e Kambodu nezashne siln extern faktor, kter by pispn k zmru projektu zmail. Pro celou prvn fzi projektu bylo definovno pouze jedno riziko, (a to pouze na rovni aktivit, i kdy spe by vyhovovalo rovni dosaen vstupu 3.4.), kter k, e koncept HEF fond v dsledku zneuit ztrat dvryhodnost. I kdy je mon chpat definici rizik jako negaci pedpoklad, ne vdy tomu tak je, a proto je douc uvdt rizika oddlen. Stejn tak definici pedpokladu, e Kambodu nezashne siln extern faktor, nepovauje evaluan tm za dostatenou ( je v podstat nic nekajc). Pedevm analzu rizik proto povauje evaluan tm v tto fzi projektu za nedostatenou. V tomto smru lze povaovat definici rizik a pedpoklad pro druhou fzi projektu za mnohem dkladnj. Pro druhou fzi (20102012) byly definovny tyto vchoz pedpoklady:

11

i) politick a bezpenostn stabilita v zemi, ii) nenastanou zmny v dlouhodobch vldnch strategich, iii) pokraujc pzniv klima pro spoluprci mezinrodnch rozvojovch partner Kambode (donor), kambodsk vldy a NNO (nevldnch neziskovch organizac). Na rovni aktivit byly definovny tyto pedpoklady: i) nenastanou velk personln zmny v ZS, ii) schopnost personlu vstebat a pout obsahy kolen, iii) veden a pracovnci veejnch ZS dodruj sttn smrnice a nazen, iv) National Maternal and Child Health Centre pokrauje v politice podpory provinnch kolicch iniciativ, v) osvtov aktivity a vzdlvn povedou ke zmn chovn. Na rovni vstup pak tyto pedpoklady: i) pe o matku a dt je oblast s nejnalhavjmi potebami rozvoje, ii) kvalita pe v zazench mimo projektovou oblast nebude klesat, iii) petrvv nedostatek profesionlnch porodnch asistentek, iv) nrodn kolic centra nemaj dostaten kapacity ve svch kurzech, v) nedostatky v zen veejnch zdravotnickch zazen jsou dvodem pro jejich nedostaten fungovn i z medicnskho hlediska, vi) mstn komunity maj zjem na dostupnosti zdravotn pe a jejich zstupci jsou ochotni se angaovat za jej zlepen, vii) sprvn pochopen osvtovch sdlen povede ke zmn chovn, zejmna k volb veejn zdravotnick sluby msto tradinch a neleglnch litel a lkrnk, viii) bezplatn pstup k veejn zdravotnick pi zv zjem o veejn zdravotnick sluby, ix) poskytovatel veejnch zdravotnickch slueb budou rovnocenn oetovat jak platc pacienty, tak chud pacienty, za n plat sociln s HEF. A na rovni cl pak tyto pedpoklady: i) strategie kambodskho Ministerstva zdravotnictv a PHD v Takeu se nezmn, ii) vy kvalita poskytovanch slueb ve veejnch ZS zv poptvku po tchto slubch, iii) vy poptvka po veejnch zdravotnickch slubch povede ke zven jejich kvality (pjmy plynouc ze zven poptvky budou dle investovny do rozvoje slueb), iv) asnj vyhledvn odborn zdravotnick pomoci a prevence povede ke zlepen zdravotnho stavu populace a ke snen vdaj na urgentn zdravotn pi. Rizika byla definovna pouze dv, a to opt jen na rovni aktivit: i) prodn katastrofy (zejmna zplavy), kter mou pokodit dodvky a technick pravy zazen nebo znemonit organizaci aktivit (nap. kampan v komunitch), ii) koncept HEF v dsledku zneuit ztrat dvryhodnost. I zde plat stejn poznmka jako ve, tj. e by bylo douc uvdt v projektech co nejvce rizik (a nespolhat na to, e je lze obecn definovat jako negaci pedpoklad). Umouje to pak snaz vyhodnocen projektu v ppad, e k naplnn nkterch cl/vstup nedolo, nemluv pak o zen projektu jako takovm. Pesto vak analzu rizik a pedpoklad povauje evaluan tm v druh fzi za lep ne v prvn a v podstat za dostatenou.

2.4. Realiztor Spolenost lovk v tsni, o.p.s. vznikla v roce 1992 v okruhu vlench zpravodaj a novin, kterm u nestailo jen pivet ze zahraninch cest informace o probhajcch vlkch, a le kte zaali do oblast konflikt vyvet pomoc. Postupn se vT etabloval jako profesionln humanitrn organ izace s clem pomhat v krizovch oblastech a podporovat dodrovn lidskch prv ve svt. Bhem 20 let sv existence se vT stal jednou z nejvtch neziskovch organizac ve stedn Evrop, zaal se tak vnovat oblasti vzdlvn a pomoci lidem ijcm v socilnm vylouen. Dnes se innost spolenosti zamuje na tyto oblasti: humanitrn pomoc a rozvojov spoluprce, podpora lidskch prv a sociln integrace.

3. Metodologie evaluace
Hlavnm evaluanm pstupem se stal pstup zamen na vsledky (Goal-based Evaluation), kter sleduje naplnn plnovanch indiktor. Na zklad pedchozch zkuenost hlavn evalutorky byl zvolen i pstup participativn evaluace. S clem podpoit proces, ze kterho se mohou pouit vechny zastnn strany, byl nad rmec zadn hned v ppravn fzi ponechn prostor jak realiztorovi, tak i referenn skupin definovat potebn dal tmata a otzky k evaluaci.

12

Pro vyhodnocen projektu byla vyuita jak primrn, tak sekundrn data. Primrn data byla sbrna prostednictvm dotaznkovho eten, skupinovch diskus, strukturovanch a polostrukturovanch rozhovor a pmch pozorovn. Sekundrn data pak vychzela z projektov dokumentace a dalch relevantnch podklad poskytnutch realiztorem a referenn skupinou, dle mstnch i nrodnch statistik, dokument ZRS R i zahraninch evaluac projekt podobnho charakteru. A. Ppravn fze Bhem ppravn fze probhalo pedevm studium rozshl projektov dokumentace a dalch doplkovch materil poskytnutch realiztorem a pprava evaluan mise (pln cesty, program apod.). V tto fzi bylo provedeno nkolik telefonickch a osobnch rozhovor: vT Petr Drbohlav (regionln koordintor pro Asii) a dal bval zamstnanci vT v Kambodi, MZV R (gestor projektu v letech 20082009) Milan Konrd (Odbor rozvojov spoluprce a humanitrn pomoci, dle ORS), RA (gestor projektu v letech 20102012) Martin Nprstek (zstupce editele), stav pro pi o matku a dt Podol Hana ilarov (porodn asistentka), Z Bangkok Milan Hupcej (vedouc ekonomick sekce).

B. Ternn fze Evaluan mise probhla ve dnech (9.18. 6. 2013, tj. v rozsahu 10 dn) a zamila se pedevm na sbr primrnch dat. Pomoc dotaznkovho eten sbral evaluan tm data pedevm mezi mstnmi enami a porodnmi asistentkami (clov skupiny projektu). Celkem bylo navtveno 7 vesnic (Kus, Khvav, Trapang Krasang, Kampong Chhnang, Trea, Srangae, Boenh Tranh). Dotaznkovho eten se zastnilo celkem 21 en a 16 porodnch asistentek (vzory dotaznk jsou v ploze). Pvodnm zmrem evaluanho tmu bylo sesbrat stejn data i od en a porodnch asistentek v jinch (neprojektovch) lokalitch a metodou kvaziexperimentlnho vzkumu srovnat tyto vsledky s projektovou skupinou. Vzhledem k asov nronosti sbru dat v projektovch lokalitch vak bohuel nezbylo tolik asu, aby bylo mon zskat srovnateln data z dalch lokalit v dostatenm rozsahu. Men tak nakonec bylo provedeno pouze mezi pjemci projektu. K triangulaci takto zskanch dat byly realizovny i skupinov diskuse: se zamstnanci vT (kancel Kampong Chhnang) 4 osoby (pod vedenm pan Djihan Skinner), se zamstnanci partnersk organizace Budhism for Health (dle BfH) 5 osob (pod vedenm pana Sam Oeuna), s tzv. Peer Educators, tj. s enami, kter byly vykoleny, aby provdly osvtu mezi mstn populac 35 en (diskuse probhla po jejich trninku organizac World Vision) v ZS Khvav, dal skupinov diskuze se tm vdy konaly i po skonen rozhovor, a to v domcnostech, zapojovali se do nich pbuzn majitel domu, soused a ptel. Metodou sbru primrnch dat se staly i strukturovan a polostrukturovan rozhovory: 2 PHD Dr. Prak Vonn (editel, Kampong Chhnang), Dr. Prak Sonnarith (editel, Takeo), 2 Oddlen pro pi o matku a dt vedouc oddlen (Kampong Chhnang a Takeo), 7 ZS (z toho 1 modelov v rmci projektu) v regionu Kampong Chhnang a Takeo editel, zstupci editel a zamstnanci, 2 matky odpovajc po porodu v poporodn mstnosti ZS Kampong Chhnang a Kus, vcarsk erven k Rob Overtoom (editel), vT Piotr Sasin (country director), vT pan Sominea a pan Phann Pharong (bval zamstnankyn), autorka intern evaluan zprvy z roku 2011 pan Kristl Dhaene, Marie Stopes International pan Mao Lan (USAID Project Manager), pan Nuon Sao (USAID Provincial Team Leader), RACHA pan Mey Nary (Safe Motherhood Team leader),

13

Pm pozorovn byla vyuita k oven a zdokumentovn technickho stavu ZS (vybaven, pstup k pitn vod, elektrick energii apod.). Na konci ternn fze byl proveden debriefing pedbnch vsledk za elem zskn bezprostedn zptn vazby od respondent a k nalezen konsenzu alespo u doasnch hlavnch zvr ternn fze. Debriefing se konal v zasedac mstnosti PHD Takeo a evaluan tm diskutoval s e 3 zstupci vT, Petrem Schmiedem, Khut Sreangem a novou zamstnankyn pan Shan Hoang. C. Zvren fze Evaluan tm komplexn posoudil intervenn logiku hodnocenho projektu vetn analzy klovch pedpoklad a rizik pro dosaen cl a vypracoval zvrenou zprvu vetn doporuen.

Limity evaluace Hlavnm limitem evaluace se stal pedevm rozsah dat sesbranch v rmci dotaznkovho eten (v pomru k rozshl clov skupin projektu mstn eny/matky). Evaluan tm si je vdom toho, e poet respondent vyjaduje pouze zlomek z celkov skupiny pjemc projektu. Na druhou stranu byly navtven oblasti pedem peliv vybrny a poet 7 navtvench ZS (ze 42 projektovch) pedstavuje relativn dobr vzorek, vetn vzorku porodnch asistentek. V rmci danch asovch monost (celkem 4 msce na evaluaci danho projektu pi souasn provdn evaluaci dalho projektu v Barm) nebylo v silch evaluanho tmu prothnout evaluan misi do Kambodi na del dobu ne 10 dn a sesbrat tak vce dat (pedevm z dotaznkovho eten). Evaluan zjitn Hlavn evaluan zjitn byla strukturovna dle zadn zadavatele, tj. dle hlavnch evaluanch kritri : relevance, efektivnost, efektivita, dopady a udritelnost. Za elem vyhodnocen efektivnosti, efektivity a udritelnosti byla projektov logika mrn reformulovna (zjednoduena), viz nsledujc tabulka. Relevance a dopady byly hodnoceny celkov za projekt.

Tabulka . 3: Zjednoduen logika projektu Cl 1 Vstup 1.1. Vstup 1.2. Vstup 1.3. Cl 2 Vstup 2.1. Vstup 2.2. Zvit kvalitu zdravotn pe poskytovan ve veejnch zdravotnickch zazench Technick podpora veejnm zdravotnickm zazenm Vykolen porodn asistentky / kolic centrum Vykolen management veejnch zdravotnickch zazen a modelov systm zen Zvit poptvku po zdravotn pi ve veejnch zdravotnickch zazench Osvtov kampa ve vesnicch Podpora nejchudch obyvatel (zaveden HEF)

14

4. Evaluan zjitn 4.1. Relevance

Problmy vysok matesk, dtsk a kojeneck mrtnosti jsou v ppad Kambode obecn znmy a v mnoha dokumentech (mezinrodnch, vldnch i nevldnch) tak zdokumentovny. Z hlediska jejich kvantifikace vak nejsou statistick data z rznch dvod spolehliv. Evaluan tm tak vybral data ze Svtov banky k oven rozsahu tchto problm. V roce 2008 odhadovala Svtov banka mateskou mrtnost v zemi na 460 mrt na 100 000 nov narozench dt, v roce 2010 (zatm posledn odhad) je toto slo u mn jak polovin (210 mrt). V roce 2008 dosahovala k ojeneck mrtnost 45 mrt na 1 000 iv narozench dt, v roce 2011 ji pouze 36 mrt. V roce 2008 inila dtsk mrtnost 54 mrt 2 na 1 000 iv narozench dt, v roce 2011 ji pouze 43 mrt . Dostupn data z nrodnch statistik (nap. Cambodia Demographic and Health Survey 2010) indikuj problmy v podobnm rozsahu. Data z provinnch oblast jsou obecn he dostupn. Zprva s nzvem Cambodia Demographic and Health Survey 2010 (zatm nejaktulnj vydn) ukazuje, e vybran provincie Takeo a Kampong Chh nang pat (resp. v letech 20082009 patily) mezi regiony s nejvymi hodnotami ve uvedench ukazatel. Z tohoto pohledu se projekt vnoval relevantnm problmm v relevantnch oblastech. Strategick vldn dokument (Health Strategic Plan for Cambodia 20082015) definuje jako prioritn pro een problmu nedostaten pe o matku a dt nsledujc: i) plnovn rodiny, ii) bezpen potraty, iii) viva matek a dt, iv) pedporodn pe, v) asistence kvalifikovanho personlu pi porodech, vi) akutn porodn pe, vii) integrovan poporodn pe (vetn vivy a okovn), viii) pediatrick pe, ix) zdrav dospvajcch dt. Z tohoto pohledu se projekt vT zamoval pedevm na body v)vii). Z hlediska zamen projektu (zmr pispt ke snen dtsk a matesk mrtnosti) odpovdal projekt rovn strategickm prioritm kambodsk vldy, kter cle v tto oblasti definovala nsledovn: i) zlepit nutrin statut en a dt, ii) zlepit pstup ke kvalitnjm informacm o reprodukn pi, iii) zlepit 3 pstup k matesk a neonatln pi, iv) zajistit veobecn pstup k pi o dt . Z tohoto pohledu se projekt vT zamil pedevm na body ii)iii). Relevanci aktivit vT potvrdil i editel PHD v provincii Takeo. Na otzku, jak lze mateskou mrtnost inn sniovat, odpovdl: i) vasnm referovnm komplikovanch porod do spdov nemocnice, ii) kolenm porodnch asistentek a zvyovn jejich odbornosti, iii) pravidelnmi pedporodnmi prohldkami, iv) redukovnm finann bariry pro chud eny, v) plnovanm rodiovstvm vedoucm k omezen potu dt, pop. bezpenmi potraty. Projekt vT byl v souladu s vldnmi prioritami v tto oblasti. Jet ped zahjenm projektu si vT nechal vypracovat studii s nzvem Zhodnocen zdravotn socilnch poteb v provincii Takeo (nor 2008). Cestovn nklady uhradil ze zskan dotace, vyuil tak monosti jejich zptn uznatelnosti. Studie identifikovala jako nejvt potebu v regionu snahu o snen mrtnosti matek: Mn ne polovina en rod pod dohledem zdravotnka. A jen tetina z nich rod v nemocnicch nebo zdravotnickch zazench. Na thotenskou a poporodn prohldku chod jen 0,3 % en. Vtina rod doma a s pomoc porodn bby. Pokud vak nastanou komplikace, tradin medicna nesta a na pevoz do nemocnice je u asto pozd. Clem vldy je doshnout, aby vtina en rodila ve zdravotnickch stediscch i nemocnicch. Mnoho z nich vak nem dvru matek nebo jsou ve patnm stavu a personl nem potebnou kvalifikaci. Chud eny si navc nemohou asto dovolit platit poplatek 7 USD. Tyto problmy potvrdily i Ivana Poliaikov (projektov koordintorka vT v Kambodi 20092011) a Hana ilarov (profesionln porodn asistentka, kter v Kambodi strvila 3krt 3 msce). Evaluanmu tmu popsaly rzn kodliv praktiky, kter se na vysok mrtnosti matek podepisuj: 1. Nebezpen neindikovan tlaen na bicho pi porodu . 2. Pokud pi porodu nastanou komplikace, je asto tk rodiku dopravit do nemocnice (nefunguje zchrann sluba, je celkov nedostatek aut, mstn lid asto umrajc enu nechtj svzt z takovho dvodu, jako je napklad pokaen karmy, pokud by zemela). 3. ena prvnch 57 dn le, je pod n rozdln ohe a nesm se po celou dobu mt (tzv. opkn).

WORLD BANK. World Development Indicators, Cambodia. [online]. Dostupn z WWW: http://databank.worldbank.org. [cit. 23. 7. 2013.]. 3 Cambodia Ministry of Health. Health Strategic Plan 20082015, 2008, str. 51.

15

4. eny zanaj kojit a cca 5.7. den po porodu, mstn lid v, e kolostrum je pro dt kodliv (dt krm sladkou vodou z re). 5. V nkterch zdravotnickch zazench nen non-stop otevrac doba, personl je na telefonu, jejich pjezd me trvat i hodinu. K vymu podlu en rodcch doma pispvaj krom nedostaten a asto nedostupn zdravotn pe i dal faktory, jako nap. tradice (na cest do zdravotnickho zazen se mohou nachzet msta se patnou energi, kudy ena nechce projt, v nkterch zazench nemohou en y praktikovat sv tradin zvyky, jakmi je opkn, vystaven talisman k ochran sebe a dtte apod.), finann nebo i osobn dvody (nap. osobn nesympatie k porodn asistentce). I z pohledu poteb mstnho obyvatelstva lze projekt vT hodnotit jako relevantn. Celkov lze hodnotit relevanci projektu vT jako vysokou. Projekt eil relevantn zem v oblasti zdravotnictv, reflektoval vldn priority v tto oblasti i poteby mstnch obyvatel.

4.2. Efektivnost
Efektivnost (elnost, mra naplnn indiktor/cl) byla hodnocena dle jednotlivch vstup uvedench ve v tabulce, souhrnn bylo zhodnoceno i dosaen obou hlavnch cl. 4.2.1. Technick podpora veejnm zdravotnickm zazenm Relativn velk st finannch prostedk byla v jednotlivch letech vyuita na stavebn pravy technickho charakteru ve vybranch ZS a na dodvky vybaven a zdravotnickho materilu. Jednalo se o vstavbu studn se zakoupenm vodnch erpadel a vybudovn ndr pro zsobu vody, dle o stavbu 3 poporodnch mstnost pro ZS s nejvtm potem porod v provincii Kampong Chhnang, zakoupen solrnch panel pro oblasti, kde jsou vpadky elektiny nkolikrt denn, nebo do ZS, kter nejsou na elektrickou s napojena, nbytek nutn k provozovn zdravotnick innosti (porodnick lka, postele pro matky po porodu, skky), nbytek pro kancelsk vyuit (kartotky) nebo penosn elektrick autoklvy. Dle zvren zprvy projektu z roku 2012 maj vechna ZS pstup k elektrick energii, celkem 24 (oproti minimln 5 plnovanm) i celoron pstup k pitn vod, vechna byla vybavena potebnm zdravotnickm materilem a ve 3 ZS byly postaveny poporodn mstnosti. Pozorovn evaluanho tmu v celkem 7 navtvench ZS pinesla tato zjitn : Pstup k elektrick energii Vechna ZS maj pstup k elektrick energii, i kdy el jejm pravidelnm vpadkm (23krt denn na cca 10120 minut). 4 ZS zskala od vT solrn panely, kter jsou ale poruchov a nepokrvaj spotebu elektrick energie, take slou pouze k pokryt jejch vpadk. Ve 2 ZS panely v dob evaluace fungovaly, ve zbylch 2 ZS z dvodu poruchy panel a neochoty ZS investovat penze do jejich opravy bohuel nefungovaly. Pstup k vod 5 ZS m bezproblmov pvod vody (vtinou z vlastn studny) a ve 2 ZS je pstup k vod nedostaten. Prvn z tchto dvou ZS e tuto situaci runm donenm vody z rybnka, druh ZS vodu kupuj e (30 USD/msc). Dvodem jsou rozbit erpadla ve studni, jejich oprava by stla cca 80 USD. ZS si chvlila tanky na zachycovn deov vody od vT, kter hojn vyuvaj v obdob de. Poporodn mstnosti 5 navtvench ZS disponuje poporodn mstnost, kde jsou v prmru 23 lka. Tchto mstnost si personl i matky velmi cen, nebo v minulosti musely po porodu odpovat na vstupn terase ZS, kde nemly soukrom. Evaluan tm jednu poporodn mstnost navtvil . Mstnost byla velmi pkn a vyhovujc. Probhl zde i rozhovor s rodikou, kter zde prv odpovala po porodu (porod, pi i poporodn mstnost hodnotila velmi kladn).

16

Zdravotnick vybaven Evaluan tm se asto setkval se situac, kdy se vybaven nevyuvalo z dvodu neochoty inve stovat men stku do jeho opravy. Nkter vybaven se nevyuv proto, e k jeho provozu je teba nkup dalho materilu, nap. zazen dopton (chyb baterie a pedevm speciln gel). K nalezen finannch prostedk na pozen takovho materilu mlo pispt kolen ve finannm managementu pro veden ZS. Penosn elektrick autoklvy V nkterch ZS se nevyuvaly, evaluan tm pedpokld, e do budoucna budou napojeny na elektinu a zanou se vyuvat. Vtina ZS pouv plynov autoklv, a to pedevm z dvodu ceny. Pouze 2 navtven ZS pouvala elektrick autoklv. V kadm z navtvench ZS nalezl evaluan tm alespo 1 pipraven set sterilizovanch nstroj pro ppad, e by pila rodc ena. Ve 3 ppadech mla ZS dokonce 2 sterilizovan sety oznaen nlepkami, aby nedolo k zmn. Lze tak ocenit, e i ZS s nzkm potem porod za msc, mla sterilizovan nstroje pipraven. Podek a hygiena Pozorovac formul hodnotil 3 stupn podprmr, prmr a nadprmr. 2 ZS si vyslouila znmku podprmr, protoe na porodnm sle nebylo uklizeno, nstroje byly nepehledn rozhzen atd., 1 ZS bylo hodnoceno jako nadprmrn a ostatn 4 ZS jako prmrn. V zsad ale lze snahu o podek a hygienu ocenit. Ve srovnn se stavem v roce 2008, kdy vT provdl analzu poteb ZS, se zd, e dolo k vraznmu zlepen. Lky a zdravotnick spotebn materil Rozsah tto pomoci nebylo mono na mst posoudit, protoe se jedn o spotebn materil (steriln rukavice, steriln obvazy, chirurgick nit, indiktory na men mnostv blkoviny v moi). Nicmn navtven ZS maj k dispozici zkladn lky pro bezpen veden porodu (Oxytocin, Lidocain), dle stnch rozhovor s porodnmi asistentkami se tyto ltky pouvaj. Jejich vyuit ale nebylo mono ovit, nebo evaluan tm nebyl ptomen dnmu porodu. Celkov tak lze mru naplnn tohoto vstupu hodnotit jako spe vysokou (z hlediska kvantity byly indiktory naplnny, z hlediska kvality vak v nkterch ppadech nikoliv). Kladn lze hodn otit individuln pstup vT k potebm jednotlivch ZS (vT reagoval na jejich konkrtn poteby na zklad formln dosti vedoucho ZS). Z rozhovor s vedoucmi 7 ZS vyplynuly jet tyto materiln poteby: drobn vybaven (vtrk, lampa), zdroj bezpen vody (1 ZS), poporodn mstnost (2 ZS), tank na vodu (1 ZS), lky a spotebn materil (3 ZS), zven mezd zamstnanc (3 ZS), dal vzdlvn zamstnanc (5 ZS).

4.2.2. Vykolen porodn asistentky / kolic centrum Velk sil vnoval vT kolen porodnch asistentek. Tato kolen probhala pedevm dvma zpsoby: 4 kolenm LSS (Life Saving Skills) v dlce 4 tdn, kter probhala ve kolicm centru v nemocnici Takeo ve spoluprci s PHD, akcentujc pedevm praktick zkuenosti, a tzv. On-the-Job trninkem (tj. kolenm v rmci vkonu povoln za asti zkuen porodn asistentky) . Dle projektov dokumentace mlo bt v rmci LSS vykoleno minimln 36 porodnch asistentek, dle zprvy z roku 2012 jich bylo prokoleno celkem 72. Pro tzv. On-the-Job trnink nebyly indiktory stanoveny, a proto nelze hodnotit jejich dosaen (tmto kolenm nicmn prolo celkem 126 porodnch asistentek).
4

Autorem kolen LSS je The American College of Nurses and Midwives (ACNM), kter osnovy LSS adaptovala i pro Kambodu. Prvn kolen se konalo v beznu 1999 v nemocnici Battabang v provincii K ampong Chhnang. Partnerem ACNM je RACHA (Reproductive and Child Health Alliance), kter pipravila materily. Dky velkmu spchu kolen se kambodsk Ministerstvo zdravotnictv rozhodlo pout tento program v celonrodnm mtku.

17

Dalm z indiktor dosaen tohoto vstupu bylo vytvoen fungujcho kolicho centra v provincii Takeo. Vedouc Oddlen pe o matku a dt PHD k tomuto popsal evaluanmu tmu nsledujc: vT nejdve vyslal porodn asistentky z provincie Takeo do kolicho centra v Battabangu. Kvli velk vzdlenosti se ale vT za podpory naeho oddlen rozhodl kolen podat pmo v nemocnici Takeo. Z ji existujcch materil jsme vybrali prioritn oblasti pro curriculum, kter ze 70 % vychz z praxe. Nsledn jsme za supervize naeho oddlen vykolili budouc kolitele z ad zamstnanc nemocnice Takeo a pot jsme jim pedali veden kolen. Nae oddlen pak udlovalo spnm absolventkm certifikt. Ji dve jsme plnovali vybudovat v nemocnici Takeo kolic centrum a dky vT jsme tento proces mohli realizovat bez odkladu. Jsme se kolenm velice spokojeni. kolic centrum Takeo je pro porodn asistentky idelnm mstem k uen, nebo se zde rod v prmru 100 dt msn. I evaluace agenturou Agence Franaise de Dveloppement (dle AFD) prokzala vysokou efektivnost a uitenost kolen. Dalm z indiktor bylo zskn certifikace tohoto kolen a jeho uznn v rmci programu National Maternal and Child Health Care. Organizace Reproductive and Child Health Alliance (dle RACHA) ) a editel PHD evaluanmu tmu potvrdili, e Ministerstvo zdravotnictv pipravuje vlastn certifikovan a celonrodn vyuovan program pro porodn asistentky. vT proto nakonec neusiloval o naplnn tchto indiktor. Nicmn do doby, ne bude nov program uveden do praxe, je kolen LSS jednotlivmi ZS velmi dno. Tuto informaci potvrdila i RACHA: LSS m stle dleitou roli a vykryje dobu cca 23 let, ne bude celonrodn program kvalitn fungovat. editel PHD potvrdil, e pro dal LSS shnj finann prostedky: dali jsme vT o podporu na rok 2013 a zskali jsme financovn 3 kurz pro 18 porodnch asistentek. Celkov ale mme 80 porodnch asistentek, kter by kolen LSS potebovaly. AFD podpoila 36 z nich, pro zbytek hledme drce. V den rozhovoru evaluanho tmu s editelem PHD piel dopis od ministra zdravotnictv udlujc provincii oficiln uznn kolen LSS a povolen k jeho podn. Po dokonen 6 kurz mus editel adu zaslat ministerstvu zprvu. Celkov hodnot evaluan tm efektivnost tohoto vstupu jako vysokou. Hlavn indiktory se podailo naplnit, certifikace kolen LSS sice nebylo dosaeno, nicmn uznn ano a kolen LSS je v regionu velmi dan.

4.2.3. Vykolen management veejnch zdravotnickch zazen a modelov systm zen Vedouc ZS, pop. jejich zstupci absolvovali v rmci projektu nkolik rznch kolen v oblasti efektivnho zen. vT v tto oblasti spolupracoval i s dalmi drci, nap. kolen finannho zen pro 42 vedoucch pracovnk ZS realizoval vcarsk erven k. Pro osloven vedouc ZS, pop. jejich zstupce bylo obtn pesn formulovat, co si ze vech kolen odnesli a jak nauen znalosti se jim podailo uvst do praxe. Nejastj odpovdi by se daly shrnout vrokem jednoho z vedoucch pracovnk ZS: Na kolen jsem se toho nauil hodn. Tko se mi to popisuje, ale snam se v ppad problm zapojit do nalezen een cel n tm. Spolen usilujeme o zlepen spokojenosti naich klient. J se snam zamstnance dit, motivovat a oceovat. Celkov mli bt dle projektov dokumentace vykoleni vichni vedouc vech ZS. Dle zvren zprvy z roku 2012 bylo vykoleno 37 manaer a 56 dalch zamstnanc. vT dle vybral 5 tzv. modelovch ZS, ve kterch byl editel naklonn u spoluprci a ve kterch byly dodrovny zsady bezpenho porodu. Ve 2 modelovch ZS nsledn organizoval ste porodnch asistentek z jinch pracovi. Evaluan tm navtvil 1 modelov ZS. Z rozhovoru s jejm zstupcem rovn nelze pesn vyhodnotit efektivnost absolvovanch kolen . Zstupce vedoucho se ale velice dobe orientoval v potebch ZS. Dalm z indiktor dosaen tohoto vstupu byl servis poskytovan v ZS 24 hodin denn , a to v minimln 5 ZS. Evaluan tm se to rozhodl otestovat. Ve 2 ppadech navtvil ZS neohlen (tj. po pracovn dob v dob mezi 16.18. hodinou), z toho prvn ZS bylo v tto dob zaven, ale na zavoln pijela asi do 20 minut porodn asistentka. Ve druhm ZS byli ptomni pracovnci (obvykle pr bvaj 12, nap. zstupce vedoucho a zdravotn sestra). I pes protesty porodn asistentku zavolali a ta rovn pijela bhem 20 minut. Z rozhovor vyplynulo, e ve vech 7 navtvench ZS zsk rodc ena asistenci 24 hodin denn.

18

Mezi dal indiktory patilo zen modelovch center pomoc komise Health Centre Management Committee, finann plnovn a finann monitoring hospodaen a drba a vlastn dodvky zdravotnickho materilu. Z pohledu evaluanho tmu se nejedn o miteln indiktory a jejich mru naplnn je tak obtn vyhodnotit. Evaluan tm hodnot efektivnost tohoto vstupu jako spe vysokou, a to pedevm z toho dvodu, e nkter indiktory nebylo mon ovit.

4.2.4. Osvtov kampa ve vesnicch vT inicioval osvtov kolen a pednky pro budouc matky a matky s dtmi do 2 let vku tkajc se pedevm sprvn vivy bhem gravidity, vivy novorozenc a kojenc a tak rizikovch situac v prbhu thotenstv, ve kterch by ena mla urychlen vyhledat zdravotnickou pomoc. Jednm z (neplnovanch) cl bylo tak navzn osobnho kontaktu mezi porodnmi asistentkami a mstnmi enami a v nkterch ppadech i zlepen povsti danho ZS (nap. v jednom navtvenm ZS vedouc evaluanmu tmu piznal, e jedna porodn asistentka vas nerozpoznala porod dvojat, take po narozen prvnho dtte zaala ena krvcet a v kritickm stavu byla na posledn chvli pevezena do nemocnice v Takeo, matka i dvojata nakonec peily, ale tato chyba pokodila povst ZS v komunit). Osvtov kolen byla plnovna pro min. 10 000 en. Dle zvren zprvy z roku 2012 se tto aktivity zastnilo celkem 11 818 en. Evaluan tm vak neml kapacitu vechny prezenn listiny zkontrolovat a poet ovit. Dalm z indiktor naplnn tohoto vstupu byl poet pedporodnch prohldek v ZS, kter se ml v dsledku osvtov kampan zvit min. o 10 %, a poet porod v ZS, kter se ml v dsledku osvtov kampan zvit min. o 15 %). Ze zdroj PHD obdrel evaluan tm pouze statistiky tkajc se potu porod vedench zkuenm personlem v letech 20082012. V prmru se za celou provincii plnovanho indiktoru podailo doshnout (nrst o 23 %), avak ve 3 ze 6 OD se to nepodailo. Viz tabulka ne. Tabulka . 4: Poet porod pod vedenm vykolenho personlu, provincie Takeo (20082012) Operan distrikt Ang Rokar Bati Daun Keo Kirivong Prey Kabbass CELKEM Zdroj: PHD Takeo sla o potu pedporodnch prohldek bohuel nebyla evaluanmu tmu poskytnuta. Ze vzorku 21 en v rmci dotaznkovho eten vyplynulo, e poet pedporodnch nvtv v ZS se pohyboval v prmru mezi 46 nvtvami. Bhem nich byly eny zveny, byl jim zmen krevn tlak, byly informovny o sprvn viv a ppadnch rizicch. Tento prmrn poet nvtv byl dle vpovd en zaznamenn v 6 ze 7 navtvench ZS, piem v 1 z tchto ZS se nvtvy konaj pravideln kad msc. Frekvence 46 nvtv bhem thotenstv je ale z hlediska prevence a kontroly dostaujc. 2008 2864 3112 2298 3077 2412 13763 2009 3547 3125 2793 4320 3111 16896 2010 3475 2775 2746 4279 2880 16155 2011 3135 2775 3145 4027 2385 15467 2012 3197 3169 3848 4173 2542 16929 Procentn zmna (20082012) 11,6 % 1,8 % 67,4 % 25,6 % 5,3 % 23,0 %

19

Dle dostupnch informac lze efektivnost tohoto vstupu povaovat za vysokou. Evaluan tm vak nekontroloval poet en absolvujcch kolen (vychzel ze zvren zprvy) a neml k dispozici data o potu pedporodnch prohldek. sudek vychzel pouze z dotaznkovho eten. 4.2.5. Podpora nejchudch obyvatel v pstupu ke zdravotnickm slubm vT pispl z rozpotu projektu finannmi prostedky k zaloen HEF v OD Bati a Prey Kabbas a provdl jejich monitoring. Ostatn innosti ji byly v kompetenci partnera projektu, tj. organizace BfH. K zapojen vT do tto aktivity sdlil vedouc projektu HEF z organizace BfH nsledujc: V roce 2002 jsme na zklad poven ministra zdravotnictv zahjili pilotn projekt v operanm distriktu Kirivong s clem zpstupnit kvalitn zdravotn pi i nejchudm lidem. Zaloili jsme Komisi pro HEF, uspodali poradn setkn s komunitami a zskali prvn financovn z Kanady. Mstn lid maj v pagody dvru a mylenka HEF zskala u komunity, autorit i drc podporu. Proto jsme v roce 2007 HEF za podpory vcarskho ervenho ke rozili do dalho distriktu An g Rokar. V roce 2009 lid z vT pozorovali vhody naeho schmatu a rozhodli se podpoit pilotn projekt v dalch 2 ZS v distriktu Bati (z 2009 erven 2010). Projekt si zskal podporu mstn komunity, proto jej vT v roce 2012 rozil do celkem 13 ZS v distriktu Bati a 14 ZS v distriktu Prey Kabbas. HEF zde funguj i nadle, i kdy ji nemme od vT dal financovn. Pro dosaen tohoto vstupu byly definovny dva indiktory: i) fungujc HEF v min. 60 % projektovch ZS, ii) v oblasti s fungujcmi HEF zsk pstup k bezplatn pi ve veejnch zdravotnickch zazench alespo 12 % obyvatel. Dle zvren zprvy projektu z roku 2012 funguj HEF v 64 % projektovch ZS. Tuto informaci ale nebyl evaluan tm schopen ovit. Z rozhovor s managementem v 7 navtvenc h ZS vyplynulo, e 4 z nich s HEF spolupracuj a v prmru dostvaj pspvky na 1030 % ppad. Tzv. 5 chud 1. stupn l zcela zdarma a tzv. chud 2. stupn l s 50% slevou z cenku. U zbylch 3 ZS se nepodailo spoluprci ovit, nebo ptomn zstupce editele neml pslun informace. I z takto nhodn vybranho vzorku ale vyplv, e urit vce jak polovina ZS systm HEF pouv. Druhm indiktorem bylo, e systm HEF bude vyuvat min. 12 % obyvatel. Ministerstvo pro plnovn a mstn rozvoj identifikovalo jako potebnch celkem cca 27 % obyvatelstva. Zvren zprva z projektu z 2012 uvd, e bezplatn pe vyuilo 67 % populace splujc podmnky. Metodika vpotu tohoto sla (67 %) nen evaluanmu tmu znm a tm ani neml k dispozici podklady, kter by mohly toto slo ovit. Nen zejm, zda se jedn o 67 % ze vech obyvatel obou OD, nebo z 27 % potebnch, jak je definovala vlda. Nen ani zejm, zda se jedn o chud 1. stupn, nebo obou stup dohromady. Dle doplnn pracovnka vT se mlo jednat o 67 % lid v clovch oblastech z kategorie chud 1. stupn. Je tak dleit zmnit, e Ministerstvo zdravotnictv poskytuje zdroje od drc na pokryt poteb chudch 2. stupn a e schma HEF bylo integrovno do celosttnho systmu. Pro obyvatele, kte nespln kritria 1. a 2. stupn chudoby, by bylo idelnm eenm zpstupnn zdravotn pe prostednictvm zdravotnho pojitn. Spolenost SKY Insurance se o jeho zaveden pokusila, ale v roce 2011 zkrachovala. Organizace BfH jej aktivity v provincii Takeo pevzala. Zstupci BfH, PHD i veden ZS se shodli, e ochota lid investovat do pojitn je mal: Mnoho lid nechpe koncept pojitn, vid jej jako vyhazovn penz. Pro bych ml platit pedem, kdy jsem zdrav? Jsou zvykl platit, a kdy zdravotn pi urgentn potebuj. Dle pozorovn evaluanho tmu lid nemaj k pojitn dvru tak proto, e i pes pojitn asto museli v nemocnici zaplatit. BfH se proto momentln sousted na vytvoen atraktivnho produktu a kvalitn propagace v komunit. Snila tak cenu zkladnho pojitn na nosnou vi 58 USD za rok pro celou rodinu a s monost tvrtletnch spltek. Pomhat bude tak Social Health Protection Associtation (SHPA) zaloen s pomoc mezinrodnch drc, jako nap. nmeck GTZ.

BfH dve pouvala vlastn metodiku, nyn se d standardy Ministerstva zdravotnictv. Chud obyvatelstvo rozdluje do dvou skupin: i) chud 1. stupn (1015 % obyvatelstva) denn pjem pod 1 USD, nevlastn pdu ani dm, z dalch kritri nevlastn majetek, jako nap. motorku, krvy, buvoly, a maj vt poet len rodiny), ii) chud 2. stupn (1015 % obyvatelstva).

20

Celkov lze hodnotit efektivnost jako spe vysokou, by ani jeden ze dvou hlavnch ukazatel nebyl evaluan tm schopen ovit. Nicmn systm HEF vnm evaluan tm v dan situaci za eln een problmu nedostatenho pstupu nejchudch obyvatel ke zdravotn pi.

4.2.6. Mra naplnn obou cl projektu Indiktory pro naplnn cl byly stanoveny nsledovn: i) snen matesk a dtsk mrtnosti v projektovch ZS o 50 %, ii) zven potu nvtv projektovch ZS o 10 %. Jak vT v zvren zprv z roku 2012 uvd, data zskan od PHD a jednotlivch OD jsou velmi nespolehliv. Pesto na jejich zklad dochz k zvru, e bhem let 20102012 dolo k dramatickmu snen matesk mrtnosti o 77 %, dtsk mrtnost se snila o 24 % a poet nvtv vzrostl o 8 %. S tmito vpoty ale evaluan tm nesouhlas. I kdyby pipustil, e data o mrtnosti matek v provincii Takeo ze zdroj PHD a OD jsou spolehliv, tak je nutn upozornit na to, e tato data sleduj pouze mrtnost matek pi porodech realizovanch za asistence kvalifikovanho personlu a opomjej mrtnost pi porodech doma. Navc nelze tvrdit, e kdy v roce 2010 bylo v provincii oficiln zaznamenno 19 mrt matek a v roce 2012 jen 4, e dolo k poklesu matesk mrtnosti o 77 %. Matesk mrtnost se dle definice WHO vykazuje jako celkov poet mrt en v thotenstv, za porodu a po dobu estinedl (do 42. dne porodu) na 100 000 iv narozench dt. To, co vT v zvren zprv tvrd, nen daj o poklesu matesk mrtnosti, ale o poklesu potu mrt matek pi asistovanch porodech, co je nco jinho. Vpoty dalch ukazatel tedy nemohl evaluan tm ovit, nebo neml od PHD k dispozici relevantn data. Evaluan tm tak konstatuje, e pesnou mru naplnn cl projektu nebylo mono z dostupnch statistik ovit. Nicmn je prokazateln, e dolo k poklesu matesk mrtnosti, je nastartovn sprvn smr, ale nen zcela jasn, o kolik procent ke zlepen dolo.

4.3. Efektivita
Pi zkoumn rozpot projektu doel evaluan tm k zvru, e byla vyvinuta maximln snaha vyut finann prostedky smyslupln. Mstn expert evaluanho tmu, kter m zkuenosti s dalmi zahraninmi neziskovmi organizacemi, ohodnotil rozpoty projekt jako sporn, a to pedevm v polokch plat projektovch a finannch manaer, mstnch koordintor, pronjmu kancele a nklad na kolen LSS. V nov kanceli vT v Kampong Chhnang nen vyuvna (z dvod snahy o sporu) ani klimatizace, i kdy teplota se v dob ternn fze evaluace pohybovala nad hranic nosnosti. Nespornou vhodou pro efektivitu vyuit finannch prostedk je tak stl mise vT v oblasti realizace. Velk draz se klade na vbr zamstnanc, pevldaj zahranin experti, kte vyhrli vbrov zen. Efektivitu (hospodrnost) vynaloench finannch prostedk tak lze hodnotit jako vysokou. 4.3.1. Technick podpora veejnch ZS Za elem zven kvality poskytovan zdravotn pe v projektovch ZS zvolil vT jako jedno z een technickou podporu tchto ZS (tj. zlepen jejich pstupu k pitn vod, k elektin, vybaven zdravotnickmi pomckami a materilem atd.). Jak pan Djihan Skinner evaluanmu tmu potvrdila: V roce 2008 jsme se vce soustedili na materiln pomoc pro ZS, jako je zabezpeen vody, elektiny a vybaven. asem jsme si ale uvdomili, e piny matesk mrtnosti jsou z vt mry zpsobeny nekvalitn p, nap. krvcenm, eklampsi apod., a je teba se vce zamit na pmou prevenci toho, co matky zabj. Zaali jsme proto investovat vce prostedk do budovn kapacit porodnch asistentek. Mnoho z nich neobdrelo dostaten a praktick vzdln, nebo kurzy jsou asto jen teoretick. Technick vybaven (vetn stavebnch prac, vypracovn projekt apod., ale bez dodvek zdravotnickho materilu) stlo za celou dobu projektu zhruba 1,1 mil. K. Evaluan tm hodnot celkovou efektivitu tohoto een jako vysokou (i s pihldnutm k tomu, e s postupem asu tyto nklady klesaly a priority se v projektu posouvaly smrem k jinm aktivitm, vjimkou je rok 2012, kdy se stavly 3 poporodn mstnosti a nklady byly vy).

21

4.3.2. Vykolen porodn asistentky / kolic centrum Za elem zven kvality poskytovan zdravotn pe zvolil vT jako dal z een doplkov kolen porodnch asistentek. V rmci projektu probhala kolen dvojho druhu: kolen LSS (tytdenn kolen) a tzv. On-the-Job trnink, tj. praktick dohled a kolen zkuen asistentky bhem vkonu povoln. vT po domluv s vedoucm Odboru pro pi o matku a dt (PHD) rozsah a scn kolen LSS mrn upravil. Kad frekventantka kurzu obdrela uebnici o porodu, monch komplikacch a jejich eench, kter je napsna v khmrtin a vydalo ji Ministerstvo zdravotnictv v Kambodi. Kurzy LSS byly hodnoceny velmi pozitivn, a to jak ednky (mstnmi autoritami) a zdravotnky (kolenmi porodnmi asistentkami), tak pevn i porodnmi asistentkami v jednotlivch ZS, kter kurz absolvovaly a se ktermi evaluan tm hovoil. Dle jejich vyjden jim kurz velmi pomohl v kadodenn praxi. Nejpozitivnji shodn hodnotily znalost manuln lzy placenty (mechanick odstrann zadrenho lka placenty po porodu plodu). Ped absolvovnm tohoto kurzu musely bt rodiky s touto komplikac III. doby porodn poslny do referenn nemocnice. Tak zmnily zlepen svch resuscitanch schopnost pi zchran ivota novorozence a schopnosti poporodnho it. Za obdob 20102012 stla tato kolen zhruba 630 tis. K, co vychz zhruba 8 700 K na 1 prokolenou asistentku. Co se te tzv. On-the-Job trninku, vT najal velmi zkuenou porodn asistentku, pan Sominea, kter disponuje vedle nezbytnch znalost i pirozenou autoritou podpoenou v rmci regionu rozshlou porodnickou prax s bohatou soukromou klientelou. Pan Sominea organizovala se svoj pomocnic kurzy v provinn nemocnici. Vykolen asistentky pak objdly ZS, kde radily a kontrolovaly slubu konajc m porodnm asistentkm pmo pi porodech. V obou ppadech hodnot evaluan tm zvolen een jako vysoce efektivn.

4.3.3. kolen managementu ZS Za elem zven kvality poskytovan zdravotn pe zvolil vT jako jedno z dalch een i kolen managementu ZS. kolen se zamovala jak na manaerskou strnku jejich zen (efektivn management, vyjasnn rol, tmov spoluprce apod.), tak tak teba i na etickou strnku poskytovn zdravotn pe (prva pacient apod.). Pi jejich organizaci vT spolupracovala s dalmi neziskovmi i mstnmi organizacemi a nkter aktivity finann podpoila i vlda. Zvolen een povauje evaluan tm za vysoce efektivn. 4.3.4. Osvtov kampa ve vesnicch Za elem zven poptvky po zdravotnickch slubch zvolil vT jako jedno z een osvtovou kampa mezi mstnmi enami. Osvtu provdly ve svch komunitch porodn asistentky zamstnan ve ZS (tzv. Peer Educators). Pouvaly upraven pvodn materily PHD. Tyto letky byly tak dlouhodob vyveny v ZS, take mnoho en, kter se kolen nezastnily, k nim takto zskalo pstup. Pro podporu asti na tchto kolench byly astnicm rozdvny drobn drky, nap. mdla. Z dotaznkovho eten mezi mstnmi enami vyplynulo, e si na tato kolen pamatuj jen matn (nap. si vzpomnly, e dostaly mdlo). Nicmn na clen otzky o sprvn viv nebo o rizikovch pznacch v gravidit odpovdaly a na vjimky zcela sprvn (viz rmeek). Je ale otzkou, zda tyto znalosti uplatn i v kadodenn pi o dt. Dle vpovd zskvaly eny informace tak v ZS pi pravidelnch prohldkch v thotenstv. Efektivitu zvolenho een tak evaluan tm hodnot jako spe vysokou.

Osvtov kampa, resp. piloen letky se zamovaly na tyto oblasti: Varovn pznaky v thotenstv Materil identifikoval 6 situac, pi kterch je nezbytn nutn, aby ena vyhledala odbornou pomoc ve ZS (viz obrzky). Kad z oslovench 21 en jmenovala alespo 1 z pznak bhem thotenstv, a to nejastji: krvcen a natekl nohy. Dal jmenovan byly siln bolest hlavy, horeky a mal prstek vhy. Nkter eny jmenovaly aktivity, o kterch se domnvaly, e je sprvn se jich vyvarovat: noen tkch vc (nap. kanystry s vodou), lezen do vek, nebezpe pdu.

22

Pprava na porod Z dalho materilu se eny uily, jak se pipravit na porod (etit penze, zajistit si dopravu, chodit na pravideln prohldky), jak se v thotenstv zdrav stravovat, eho se vyvarovat, kdy zat kojit atd. Z eten vyplynulo, e co se te zdrav stravy v thotenstv, eny ukzkov jmenovaly pedevm vechny druhy zelench list a zeleniny, vejce, ryby, erstv ovoce a maso. asto tak zmnily, e je dleit brt pravideln tabletky eleza. Z jejich odpovd naopak vyplv, e za nevhodnou stravu povauj rzn sladkosti (zmrzlinu, uml sladidla, nsk sladkosti), nvykov ltky (alkohol, cigarety), siln koenn jdlo, pli solen jdlo nebo ledovou vodu. asto zmnily jako nevhodn i ppravky tradin medicny. Jedna star ena ekla, e je nevhodn jst kachny a husy, ale ostatn eny ve skupin ji opravily, e se jedn o mty star generace. Vhodn viva pro dti Co se te vhodn stravy pro dti, odpovdaly eny ve vtin ppad nsledovn: vechny druhy zelench list, vechny druhy masa, vejce, ryby, okurky, mrkev, ovesn kae. Tyto odpovdi jsou pravdpodobn reakc na osvtovou kampa, kter pedstavila jdlo vhodn pro dti (kombinace re, masa, zeleniny a vajec). Problmem je, e i kdy eny znaj sprvn odpovdi, ne vdy podle nich va a tak se asto domnvaj, e pokud jim chyb jedna ze surovin, nen recept inn. Jako kodliv zmnily pedevm sladkosti.

Obrzky 1 a 2: Letky vyuvan v osvtov kampani

4.3.5. Podpora nejchudch obyvatel v pstupu ke zdravotnickm slubm Za elem zvit poptvku po zdravotnickch slubch se vT rozhodl finann podpoit aktivity organizace BfH. BfH hrad z HEF vtinou 25 % nklad na lbu nejchudch obyvatel, v nkterch ppadech a 4060 %, zbytek je financovn ze specilnho fondu Ministerstva zdravotnictv. Cel systm funguje tak, e kad smluvn ZS fakturuje organizaci BfH proveden vkony. Jako prevence zneuit se jmna pjemc vyhlauj, co bohuel asto znamen ostudu v komunit. Do fond pispv vce drc, vetn mstnch obyvatel (kasiky umstn v pagodch v kad vesnici maj 12 dobrovolnky, kadoron se organizuje tak fundraisingov akce, kdy mnii chod od domu k domu a vybraj pspvky). st pjm m organizace BfH i z jinch vdlench aktivit. Za roky 2011 a 2012 pispl vT do HEF celkem 345 tis. K ze zdroj ZRS. BfH kadoron zkoum spokojenost pacient se slubami ZS. Tato innost je mylena jako komplementrn k materiln pomoci, kterou poskytuj jin organizace , clem je pispt ke zven kvality slueb ZS (pstup k pacientm, poslen schopnosti komunikace, dialog s komunitou, zven ptomnosti zdravotnickho personlu bhem cel pracovn doby v ZS apod.). Pod tak kolen pro zamstnance ZS, kde se sami u hodnotit kvalitu svch slueb.

23

V dotaznkovm eten evaluan tm zjioval, zda respondenti slyeli o HEF a maj s fondy osobn zkuenost. Z 21 oslovench en neslyela o HEF pouze 1 respondentka, zbylch 20 en o systmu HEF a kasikch umstnch v pagodch vdlo, i tak by ale eny uvtaly vce informac. 10 en se navc o HEF vyjdilo spe negativn, a to v tom smyslu, e nikdy kartiku HEF nevidlo a tento systm je pro velmi mlo lid, jen pro ty nejchud z chudch. 3 osloven eny byly majitelkami kartiek: 1 ena ji dostala ped mscem a jet nevyuila 1 ena vypovdla: Od t doby, co mm kartiku, jsem nebyla nemocn. Nedvno se ale moje dt zranilo a spchali jsme do nemocnice. Nechtla jsem jeho stav ohrozit jet cestou dom pro kartiku. Bohuel jsme museli zaplatit ji pi pjezdu a penze nm pak nevrtili. 1 ena HEF vyuila k velk spokojenosti. Evaluan tm se s n setkal v ZS Kus, kdy prv odpovala po porodu: Dky kartice nemusm za porod ve ZS Kus nic platit. Kartu lze pout tak v na spdov nemocnici a v Takeu. Pro jej zskn jsem musela jt za starostou vesnice a pedstoupit ped mstn komisi, doma m pak navtvil kontroln tm. Dalo to prci a as, ale sil se vyplatilo. Beneficienti jsou vybrni komunitnmi komisemi. Skutenost, e vbr nen vdy spravedliv, zmnilo nezvisle na sob vce respondent. Vedouc Oddlen pro matku a dt napklad ekl: asto ti skuten potebn k HEF nezskaj pstup, zatmco nkte bohat lid se k nim pes znmosti dostanou. Je poteba, aby se v komunit o HEF a podmnkch vbru vce vdlo Celkov hodnot evaluan tm efektivitu tohoto een jako spe vysokou, zejmna s ohledem na problematick vbr pjemc tto pomoci.

4.4. Udritelnost
Udritelnost dosaench vstup byla hodnocena jednotliv. Ne jsou uvedena hlavn zjitn: 4.4.1. Technick podpora veejnch ZS Postaven objekty, kter nezbytn nevyaduj zdroj elektiny (ndre pro zadrovn a zsobu vody), a poporodn mstnosti jsou pln vyuvny a slou svmu elu, jsou kladn hodnoceny zdravotnky i pacienty. Objekty s nutnost napojen na zdroj elektiny (studny s instalac vodnch erpadel, solrn panely s instalac bateri pro akumulaci elektiny) byly provozovny pouze v piblin polovin navtvench ZS. Dvodem nepouvn v nkterch ZS je rozbit nebo opotebovn sousti, kter v celkov investici nehraje zsadn roli, ale jej oprava nebo obnova je pro ZS (alespo doasn) finann nedostupn (dle vysvtlen vedoucch ZS). Nap. nefunknost akumultoru v hodnot 80 USD neumouje vyuvat nainstalovan funkn solrn panely v hodnot dov vy. Nefunkn vodn erpadlo v hodnot 100 USD brn aktivnmu vyuvn vyhlouben studny s dostatenou zsobou vody. U dodanho vybaven (porodnick lka, postele pro matky po porodu, skky) je doba vyuvn dna pirozenm opotebovnm zazen, kter je dky klimatickm podmnkm i odlinmu pstupu vy ne v R. Evaluan tm dospl k nzoru, e by bylo vhodn pouit (nauit) zdravotnick personl vhodn pi o toto vybaven (nap. odenou kovovou postel nevymovat, ale natt). Dodan elektrick autoklvy ke sterilizaci nstroj jsou nktermi navtvenmi ZS pravideln vyuvny, v 3 ZS vak le ladem. Dotyn ZS kvli astm vpadkm elektrick energie a pedevm vysok cen energie radji pouvaj pvodn plynov autoklvy, v jednom ZS dokonce msto plynu vyuvaj jako palivo ern uhl. Z hlediska udritelnosti je vak nutn pozitivn hodnotit fakt, e v navtvench ZS byl patrn nvyk autoklvy pouvat. Ve vech navtvench ZS byl pipraven alespo jeden set sterilizovanch nstroj, co svd o udritelnosti vstup kolen porodnch asistentek. Dodvn lk a zdravotnickho spotebnho materilu (steriln rukavice, steriln obvazy, chirurgick nit, indiktory na men mnostv blkoviny v moi atd.) je sice pomoc velmi dleit, protoe bez

24

zkladnch lk a zdravotnickch prostedk neme poskytovat adekvtn zdravotn pi ani sebelep zdravotnick zazen s vysoce erudovanm personlem, ale skutenost, e si ZS na extern dodvky mohou zvyknout pedstavuje urit riziko. Kontrolou lkren evaluan tm zjistil dostupnost zkladnch lk pro bezpen veden porodu (nap. Oxytocin, Lidocain) i dostupnost indiktor pro diagnzu preeklampsie (prouk pro uren blkoviny v moi). Celkov tak lze hodnotit udritelnost zvolenho een jako spe vysokou. Vy je zejmna u dodvek objekt, kter nevyaduj pipojen k elektin, ni naopak u dodvek objekt zvislch na elektin (vzhledem k astm vpadkm). Pomoc v podob dodvek dalho materilnho vybaven lze hodnotit jako spe udritelnou, rizikem je zde mon vznik zvislosti ZS na tchto dodvkch. Jako problematick hodnot evaluan tm financovn oprav dodanch objekt (nap. solrn panely). Vedouc Oddlen pro pi o matku a dt (PHD, Takeo) k tomu dodal: Z rozpotu adu lze financovat pouze vt nutn opravy. V ppad napklad rozbitho erpadla mus ZS pout sv vlastn finance. Vedouc ZS k tomu nejsou moc ochotni, protoe to pro zamstnance de facto znamen snen jejich plat. Jsou zvykl si zbyl vybran penze rozdlovat. V rmci kolen vak byl management pouen i o efektivnm hospodaen, aby si ZS samo vytvelo rezervy na drobn opravy. Dle nzoru evaluanho tmu by se financovnm drobnch oprav z prostedk ZRS prohlubovala zvislost ZS na rozvojov pomoci a udritelnost by se tak dle sniovala.

4.4.2. Vykolen porodn asistentky / kolic centrum kolen porodnch asistentek (LSS) mla velk vznam a vznamn dopad na kadodenn porodnickou praxi porodnch asistentek. Vzhledem k tomu, e se v rmci kolen mimo jin u a probraj komplikace a situace v praxi velmi zvan, ale pomrn vzcn, je vhodn kolen periodicky opakovat v systmu tzv. celoivotnho vzdlvn. Z rozhovor s porodnmi asistentkami vyplynulo, e si pej opakovn pedevm tchto tmat: rozpoznn situac, kdy je teba rodiku vas referovat (ppady, kdy rodika nebude schopna porodit pirozenm zpsobem, ppady dvojat) ZS nedisponuj ultrazvukem, een komplikac pi porodu, een poporodnho krvcen, it. Dle by uvtaly monost prokolen erstvch absolventek, kter do ZS nastoup. Celkov hodnot pnos kolen velice kladn a shodn uvdj, e vsledkem jsou dkladnj hygienick nvyky, hlub porozumn odbornm zleitostem a celkov zven sebevdom pro een krizovch situac. Hodnocen udritelnosti tohoto een je ovlivnno skutenost, e Ministerstvo zdravotnictv chyst vlastn celonrodn program kolen (v termnu 23 let). I pesto ale evaluan tm hodnot udritelnost jako spe vysokou, nebo lze dvodn oekvat, e poptvka po kolen LSS bude jet po njakou dobu trvat. PHD v Takeu potvrdil, e ve kolench hodl pokraovat a shn na n dal finann prostedky. Navc mstn neziskov organizace RACHA kolen LSS zasteuje a ve spoluprci s World Vision, UNICEF atd. provozuje kolic centra v Battabangu a Phnom Penh. Jejich projektov manaerka pan Mey Nary vyjdila na schzce s evaluanm tmem velk zjem o u spoluprci s vT. Krom kolen LSS podporuje RACHA tak On-the-Job trnink bez ohledu na pedchoz kolen, na rovni OD dle zatiuj setkvn tradinch porodnch asistentek s nzvem Midwife coordination alliance meeting. Autorka intern evaluan zprvy, kterou si vT v roce 2011 nechal zpracovat, pan Kristl Dhaene, se rovn domnv, e by vT mla jet njakou dobu ve kolen pokraovat: kolen jsou stle extrmn dleit, je jet pli brzo tuto aktivitu opustit. Pan Hana ilarov zdraznila, e pomoc potebuj pedevm vzdlenj ZS. Celkov lze udritelnost tohoto vstupu hodnotit jako vysokou. I kdy kolen LSS bude pravdpodobn nahrazeno celonrodnm programem, poptvka po nm je obrovsk. Vysoce lze h odnotit i udritelnost kolicho centra v provincii Takeo i tzv. On-the-Job trnink. Nad obma aktivitami pevzaly zodpovdnost mstn organizace.

25

4.4.3. Vykolen management ZS a modelov systm zen kolen vedoucch ZS smovala k udritelnmu chovn managementu, a to jak z hlediska hospodaen (nap. nkup potebnho zdravotnickho materilu z vlastnch zdroj a celkov lep finann management), tak z hlediska metod zen (poslen tmov spoluprce, motivace a ocenn zamstnanc). Z dostupnch informac a pozorovn je tk posoudit, do jak mry budou v modelovch ZS dlouhodob fungovat Health Centre Management Committees, tvorba a dodrovn finannch pln a ve vech ostatnch podpoench ZS i zefektivnn zen lid, zlepen motivace zamstnanc, zabezpeovn zdravotnickho materilu z vlastnch zdroj a pravideln setkvn s mstnmi autoritami. Evaluan tm se ale domnv, e k vybudovn schopnosti zen lid i ZS a dosaen dlouhodob zmny je teba del psoben vT (nebo jin instituce) a opakovn trnink. Ke zmn chovn je nutn i finann motivace (nap. monost zven plat v ppad zvench pjm ZS), jinak se situace asto vrac do pvodnch kolej, jako v ppad dosaenho pravidelnho setkvn veden ZS s mstnmi autoritami. K setkn ji dochz jen v ppad poteby een dleitch problm. Udritelnost tohoto vstupu tak dle dostupnch informac nelze hodnotit. 4.4.4. Osvtov kampa ve vesnicch Z hlediska udritelnosti je klov, e vT vyuil pro osvtov kampan mstn lidsk i materiln kapacity. kolen zorganizovala jednotliv ZS ve svch komunitch za pouit oficilnch osvtovch materil Ministerstva zdravotnictv. kolen nadle pokrauj a editel ZS je financuj z rznch zdroj ostatnch drc a neziskovch organizac. Jeliko vtina en ji chod na pravideln prohldky v thotenstv, vznikl zde dal prostor pro jejich vzdlvn. Celkov hodnot evaluan tm udritelnost zvolenho een jako vysokou. 4.4.5. Podpora nejchudch obyvatel v pstupu ke zdravotnickm slubm Vhledem k tomu, e se na systmu HEF podl i mstn ministerstvo a financovn je vcezdrojov, lze pedpokldat, e se jedn o udriteln een. Z hlediska systmovho by ale samozejm bylo daleko douc, aby se pln zavedl systm zdravotnho pojitn (ze kterho by mly nap. urit sociln skupiny finann levy). Vedouc projektu HEF organizace BfH dkoval na setkn s evaluanm tmem MZV za poskytnutou podporu a vyjdil se ve smyslu, e jejich projekt je dky prostedkm od rznch drc, kter maj na tu, a tak dky dve komunity dlouhodob udriteln na dobu minimln 10 let. Z pohledu vT by bylo douc, aby se, chce-li ve finann podpoe tchto fond pokraovat, zamil vce i na systm vbru beneficient. Celkov tak evaluan tm hodnot udritelnost tohoto een jako spe vysokou. Mstn expert, len evaluanho tmu, obecn identifikoval nsledujc pekky udritelnosti zvolench een: nzk platy zamstnanc ZS (v porovnn s platy v soukromch ZS a v souvislosti s bnmi ivotnmi nklady). Z tohoto dvodu zamstnanci sttnch ZS bu odchzej za lepmi vdlky, nebo soubn vykonvaj soukromou praxi. Je pomrn ast, e nkte zamstnanci (a editel i porodn asistentky) trv ve sttnm ZS jen st dne a zbytek se vnuj sv soukrom klientele. pracovn nvyky neefektivn vyuvn pracovn doby, neochota uit se a aplikovat nov znalosti/dovednosti, nedostatek sebevdom, poteba supervize a kouink u nedostatek motivace ze strany veden pacienti si nejsou vdomi svch prv

26

4.5. Dopady
V provincii Takeo se doshlo velkho pokroku v oblasti perinatologick pe (antenatln pedporodn pe o thotnou enu, veden porodu vetn pouit nkterch technik pi patologickm porodu, pe o matku a dt po porodu), ve snen vskytu kodlivch praktik i pesunut vtiny porod do ZS, a to pedevm v poslednch 3 a 4 letech. Na tomto pozitivnm vvoji se souhrnn podl destky zahraninch drc, mstn ady i celosttn televizn kampan. Svou roli hraje i nboenstv. Dominantnm nboenstvm v Kambodskm krlovstv je budhismus, kter je velmi tolerantn ve vech oblastech ivota jedince i spolenosti, nap. i v uvn rznch druh antikoncepce. Rozsah uvn nkter modern formy antikoncepce enami ve fertilnm vku se tak v tto zemi pohybuje na rovni ekonomicky vysplch stt (je dokonce vy ne v nkterch evropskch sttech se silnm nboenskm ctnm , jako jsou Polsko nebo Portugalsko). Nemalou zsluhu na celkov pozitivnm vvoji v oblasti pe o matku a dt (zejmna v provincii Takeo) maj bezesporu i prostedky investovan pes vT. Nelze vak pesn urit, jakou mrou se na vsledcch podlej. Pozitivn dopady projektu lze shrnout nsledovn: Bhem poslednch 3 let se v provincii Takeo a na vjimky pestalo rodit v domcnosti , porody se pesunuly do zdravotnickch zazen. Dolo tm k vymizen vskytu kodlivch zvyk (nap. rozdlvn ohn pod postel erstv matky, odkldn kojen nkolik dn po porodu atd.), eny je zachovaly v symbolick podob (nap. zapl vonnou tyinku a pro ochranu dtte umst do okna velk trn), asto ale po porodu konzumuj jdla, o kterch v, e zahvaj (pliv jdlo, vno s tradinmi bylinkami atd). kolen LSS a On-the-Job trnink mly vznamn dopad na kadodenn porodnickou praxi porodnch asistentek. Zvily jim sebevdom, pinesly nov znalosti (manuln odstraovn placenty, een preeklampsie, krvcen atd.). Zlepila se kvalita poskytovan zdravotn pe (ZS nap. pravideln pouvaj autoklvy, co vrazn omezilo vskyt infekce a zvilo bezpenost porod, eny chod v prmru na 46 pedporodnch prohldek, zavedly se 24hodinov sluby) Personl m chu se dle vzdlvat, v nkterch ppadech m mon laxn pstup, ale dle nzoru evaluanho tmu urit mn ne v jinch zemch s obdobnou rovn zdravotnictv a ekonomickm zzemm. Za posledn 3 roky se vznamn snil poet mrt matek v souvislosti s po rodem. I kdy se me jednat o chybu malch sel a do roku 2009 jsou sla nespolehliv, byl zejm nastartovn sprvn trend, kter dle ponese pznivj perinatologick vsledky. Zsadn negativn dopady evaluan tm nezaznamenal. Je tak pouze otzkou, zda z hlediska kvantifikace dopad (splnn cl) lze dostupn statistiky a z nich vyvozen zvry povaovat za relevantn. Evaluan tm se spe domnv, e cle bude mono kvantifikovat a s odstupem dalch 23 let, a budou statistiky oficiln a pln. Z rozhovor s mstn komunitou tak vyplynuly pochybnosti o dopadech distribuce poukzek na bezplatnou pi. Nutno ale poznamenat, e toto nen v kompetenci vT, resp. projektu. V ppadech dodvek technickho vybaven je tak otzkou, zda tato for ma pomoci nevyvolv zvislost na materiln pomoci.

4.6. Prezov principy

Dle zadn byly hodnoceny i ti prezov principy ZRS R. ivotn prosted a klima: Evaluan tm nezaznamenal negativn vliv projektu na ivotn prosted. Z tohoto hlediska lze zmnit zakoupen solrnch panel, a tm i podporu obnovitelnch zdroj elektiny vybranmi ZS. Oceujeme snahu realiztora o spornost a etrnost k ivotnmu prosted (nap. nepouvnm klimatizace v kanceli). Dal mon ekologick aspekty projektu (nap. nakldn ZS s odpady, doprava en do ZS) nebyly v tto evaluaci vyhodnocovny.

27

Lidsk prva a gender: Z vt sti byli pjemci projektu eny (matky, thotn eny a porodn asistentky), s vjimkou kolen pro vedouc ZS (vhradn mui) a podpory HEF (bez rozdlu pohlav). Pozitivn externalitou projektu byla podpora lidskch prv (prv pacient) a snaha o zlepen pstupu ke klientm ZS. Bhem ternn fze evaluan tm nezaznamenal, e by nkdo enami opovrhoval, choval se k nim hrub i neslun, manel a partnei byli ohledupln, po porodu se o svoje manelky dobe starali. Ani jednn na adech s hlavn evalutorkou (enou) a se zstupkyn v T (enou) nesvdilo o pehlen en s uritou funkc a pravomocemi. dn sprva vc veejnch: editel ZS a jejich zstupci vypadali, e se sv prci vnuj zodpovdn, byli znal dan problematiky a snaili se o aktivn pstup. kolen realizovan vT mla obecn za cl pispt k efektivnmu zen veejnch zdravotnickch zazen.

4.7. Viditelnost ZRS R

V rmci hodnocenho projektu byla provdna propagace jak ZRS, tak i realiztora. Tato propagace byla nejviditelnj na stavbch trvalho charakteru (velk ndr na zsobu vody, poporodn mstnosti), u kterch jsou umstny nepehldnuteln cedule v anglickm a asto i khmrskm jazyce. Na nstnkch v kadm navtvenm ZS pozoroval evaluan tm upoutvky na rozvojov agentury, kter dan ZS podporuj (vetn log ZRS a vT). Na dodanm menm vybaven (postele, skn, solrn panely vetn rozvodu a baterie) byly rovn nalezeny samolepky nesouc ob loga. vT pidal logo ZRS R na oficiln letky Ministerstva zdravotnictv, kter pak pouval pro osvtovou kampa ve vesnicch. V ppad dodanho spotebnho zdravotnickho materilu a lk nen tato forma viditelnosti reln ani vhodn. Provinn nemocnice v Takeu je odbornou veejnost vnmna jako esk nemocnice. editel PHD v obou provincich, vedouc Oddlen pe o matku a dt i vedouc pracovnci jednotlivch stedisek vT a eskou republiku znaj a poskytnutou pomoc respektuj. Vedouc Oddlen pro pi o matku a dt (Takeo) k tomu poznamenal: V provincii Takeo mme mezi zahraninmi neziskovmi organizacemi mnoho partner. Prci vT ale obzvlt oceujeme. Sousted se na budovn infrastruktury (budovn poporodnch mstnost, nkupu solrnch panel a nstroj pro bezpen porod), vzdlvn managementu ZS (vetn vytven prostoru ke sdlen zkuenost) a budovn kapacit porodnch asistentek (kolen LSS). Velmi si vme fungujcho kolicho centra v Takeu. editel PHD v Takeu rovn neetil chvlou: Jsme za spoluprci s vT velmi vdni. vT je organizace, kter na poteby pjemc reaguje velice rychle a flexibiln. Sousted se na mezery, kde ostatn neum psobit. Vdy se jednotlivch operanch distrikt dotazuj na jejich konkrtn poteby. vT vykonal fantastickou prci pedevm ve kolen porodnch asistentek. Mnohokrt jsme nabzeli pokraovn spoluprce, vT se ale bohuel pemstil do provincie Kampong Chhnang. Vtina porodnch asistentek, kter absolvovaly kolen LSS i On-the-Job trnink, ale nebyla schopna R jako drce uvst. Stejn tomu bylo i u vech oslovench pacientek v ZS, pro kter je ale dleit kvalita oeten a ne ten, kdo ji finann zajistil. Celkov tak evaluan tm hodnot viditelnost ZRS jako vysokou.

28

4.8. Dal psoben R v Kambodi

Dle zadn se evaluan tm pokusil zjistit, jak dal monosti by byly pro ZRS v Kambodi, zejmna pak v sektoru zdravotnictv, douc. Kambodsk krlovstv je velmi chud zem s pohnutou histori, ale v oblasti zdravotnictv je dle nzoru evaluanho tmu zem s velmi dobrou perspektivou. Regulace porodnosti je jednm z vznamnch faktor, pro se evaluan tm domnv, e m Kamboda velmi dobrou perspektivu pozitivnho socilnho, zdravotnickho a celkov tak i ekonomickho vvoje. Angam esk republiky me bt podpoeno i souasnm krlem, kter dlouhodob il a studoval v eskoslovensku a m k R velmi kladn vztah. Krl sice nem prakticky dnou politickou moc, ale disponuje velkou pirozenou autoritou a mezi lidmi je velmi populrn. Pokraovn v podpoe sektoru zdravotnictv tak evaluan tm povauje za relevantn. V oblasti pe o dt a matku se sice trend v poslednch letech vrazn zlepuje (dle dostupnch odhad), pesto ale existuje spousta souvisejcch problm, kter ekaj na een. Vldn dokument Health Strategic Plan for Cambodia 20082015 je shrnuje nsledovn: i) plnovn rodiny, ii) bezpen potraty, iii) viva matek a dt, iv) pedporodn pe, v) asistence kvalifikovanho personlu pi porodech, vi) akutn porodn pe, vii) integrovan poporodn pe (vetn vivy a okovn), viii) pediatrick pe, ix) zdrav dospvajcch dt. Vechny tyto oblasti by tak ZRS mohla podporovat. Vedle otzky pe o matku a dt ale vldn dokument definuje jet dv dal prioritn oblasti: i) een rostoucho vskytu HIV/AIDS, tuberkulzy a malrie, ii) een rostoucho vskytu nepenosnch onemocnn, jako cukrovka, rakovina, kon onemocnn, psychick problmy a dal. S tm souvis i problm rozvoje potebn infrastruktury, zlepen monost diagnostiky onemocnn a lby apod. vT by se chtl v dalch letech z 80% zamit na oblast dtsk vivy (co je jedna z prioritnch oblast kambodsk vldy v oblasti pe o matku a dt), a to jak vivy v dob pedporodn, tak tak v dob nsledujc. Petr Schmied k tomu dodal: Tak v oblasti vivy dt panuj v komunit rzn kodliv tradin zvyky. V osvt budeme vychzet z ji vytvoench oficilnch materil, jen je pro lep pochopen lid zjednodume. Chceme tak spolupracovat se soukrommi experty na marketing. Lid obvykle nezmn sv chovn z ist zdravotnch dvod, proto chceme pochopit skuten mechanismy, na zklad kterch mn sv chovn. Tomuto zmru nahrv i skutenost, e nov programov koordintorka vT, kter v ervnu 2013 pevzala prci po pan Djihan Skinner, je nutrin specialistkou. Kristl Dhaene k tomuto zmru dodala: V Kambodi je problm s podvivou lid nekonzumuj mlko a nej celozrnnou ri (povauj j za pinavou). Doporuila bych integrovat tma vivy do vzdlvn porodnch asistentek, kter pak tyto znalosti mohou pedvat mstnm enm. Doporuuji se tak spojit s organizac RACHA, kter m kvalitn nutrin program. Veden PHD tak vyjdilo pn, aby se pt aktivity ZRS R ve zdravotnickm sektoru zamily vce na problematiku dtsk podvivy, kter je stle jednm z hlavnch dvod mrtnosti dt (novorozenc a dt do 5 let tam je trend stle patn a mrtnost dt pli nekles). Evaluan tm povauje tento zmr za relevantn.

29

5. Zvry z evaluace
Zvry plynouc z ve uvedench zjitn jsou nsledujc. Tabulka . 5: Hodnocen projektu z hlediska vybranch kritri Vstup/ Kritrium Relevance Efektivnost Efektivita Udritelnost Dopady Prezov principy Lidsk prva a gender ivotn prosted a klima dn sprva vc veejnch Viditelnost R ZRS vysok spe vysok vysok vysok vysok vysok spe vysok spe vysok vysok spe vysok vysok spe vysok vysok vysok vysok spe vysok vysok nelze hodnotit Technick podpora ZS kolen porodnch asistentek kolen vedoucch pracovnk Osvtov kampa Cel Podpora nejchudch projekt obyvatel

vysok vysok spe vysok vysok vysok spe vysok spe vysok spe vysok spe vysok vysok spe vysok

Stupnice mry naplnn evaluanho kritria vysok spe vysok spe nzk nzk nelze vyhodnotit

Relevance: Projekt pispl k een problmu nekvalitn pe o matku a dt, kter se projevuje pedevm ve vysok mrtnosti jak dt (vetn novorozenc), tak i matek pi porodech. Dle oficilnch dokument bylo oveno, e projekt eil relevantn problmy zem v oblasti zdravotnictv, reflektoval vldn priority v tto oblasti a snail adekvtn eit i poteby mstnch obyvatel. Evaluan tm ocenil postup realiztora, kter si jet ped zsknm projektu nechal vypracovat studii o zdravotn socilnch potebch v provincii Takeo. Celkov byla relevance projektu hodnocena jako vysok. Efektivnost: Efektivnost zvolench een byla hodnocena na kle spe vysok a vysok. Vy hodnocen bylo piazeno kolenm porodnch asistentek, na kter navazovala dleit kolen v podob On-the-Job trninku a osvtovch kampan mezi mstnmi enami, pi nich byly vyuity mstn kapacity. Jako vysok byla rovn hodnocena efektivnost dodvek technickho vybaven, avak v pevn me pouze toho vybaven, kter nevyaduje k provozu elektinu (kvli petrvvajcm vpadkm). Efektivnost dal technick podpory (pstup k vod, k elektin apod.) byla hodnocena jako spe vysok (kvantitativn

30

indiktory byly naplnny, ale kvalitativn pouze v nkterch ppadech). Efektivnost kolen managementu zdravotnickch zazen byla hodnocena tak jako spe vysok, i kdy nkter indiktory nebylo mono ovit (nebyly miteln). Efektivnost podpory nejchudch vrstev obyvatel prostednictvm HEF byla rovn hodnocena jako spe vysok (zejmna z dvodu spornho vbru pjemc). Vzhledem k nespolehlivm datm, kter ml evaluan tm k dispozici (data z rznch zdroj se liila), nebylo mon zcela prkazn vyhodnotit mru naplnn cl projektu na zklad definovanch indiktor. Evaluan tm nesouhlas s vpoty, kter vT uvd v zvren zprv projektu, a souasn se domnv, e na rovni cl mly bt zvoleny takov indiktory, kter by bylo mono ovit (na zklad konench a oficilnch dat) ji na konci projektu. Celkov byla efektivnost hodnocena jako spe vysok. Efektivita: Efektivita een vedoucch ke zlepen nabdky slueb projektovch zdravotnch zazen (prvn cl) byla hodnocena jako vysok. een vedouc ke zvyovn poptvky po zdravotnickch slubch (druh cl) byla hodnocena jako spe efektivn. U osvtovch kampan bylo zjitno, e vtina respondentek si je nevybavuje, a nen tedy zejm, zda se na jejich relativn dobrch znalostech podepsaly spe preventivn (a souasn informativn) prohldky v ZS, ne osvtov kampan. V ppad pspvk do HEF fond narazil evaluan tm na sporn vbr beneficient. Hospodrnost vynaloench finannch prostedk vyhodnotil evaluan tm celkov jako vysokou. Snahu o sporu vid pedevm v polokch plat projektovch a finannch manaer, mstnch koordintor, pronjmu kancele a nklad na kolen LSS. Nespornou vhodou pro efektivitu vyuit finannch prostedk je tak stl mise vT. Celkov efektivita tak byla hodnocena jako vysok. Dopady: Dle zjitn evaluanho tmu jednoznan pevldaj pozitivn dopady projektu nad negativnmi. Zsadn negativn dopady evaluan tm nezaznamenal. Z rozhovor s mstn komunitou vyplynuly pochybnosti o dopadech distribuce poukzek na bezplatnou pi. Nutno ale poznamenat, e toto nen v kompetenci vT. V ppadech dodvek technickho vybaven je tak otzkou, zda tato forma pomoci nevyvolv zvislost na dal materiln pomoci. Pozitivn dopady projektu lze shrnout nsledovn: Zlepila se kvalita poskytovan zdravotn pe (ZS nap. pravideln pouvaj autoklvy, co vrazn omezilo vskyt infekce a zvilo bezpenost porod, eny chod v prmru na 46 pedporodnch prohldek, zavedly se 24hodinov sluby). kolen LSS a On-the-Job trnink mly vznamn dopad na kadodenn porodnickou praxi porodnch asistentek. Zvily jim sebevdom, pinesly nov znalosti (manuln odstraovn placenty, een preeklampsie, krvcen atd.). Bhem poslednch 3 let se v provincii Takeo a na vjimky pestalo rodit v domcnosti, porody se pesunuly do zdravotnickch zazen. Dolo tm k vymizen vskytu kodlivch zvyk (nap. rozdlvn ohn pod postel erstv matky, odkldn kojen nkolik dn po porodu atd.), eny je zachovaly v symbolick podob Za posledn ti roky se vznamn snil poet mrt matek v souvislosti s porodem . I kdy se me jednat o chybu malch sel a do roku 2009 jsou daje nespolehliv, byl zejm nastartovn sprvn trend, kter dle ponese pznivj perinatologick vsledky. Souasn je nutn poznamenat, e na tomto pozitivnm vvoji se souhrnn podlej destky zahraninch drc, mstn ady i celosttn televizn kampan, stejn jako napklad faktor tolerantnho predominantnho nboenstv a rozen kontroly porodnosti. Nelze pesn urit, jakou mrou se hodnocen projekt na celkov pozitivnm vvoji v oblasti pe o matku a dt (zejmna v provincii Takeo) podl. Celkov byly dopady hodnoceny jako vysok. Udritelnost: vT poloil dobr zklad pro udritelnost vstup intenzivn spoluprac s mstnmi autoritami a organizacemi a vyuvnm jejich zdroj. Mnoho aktivit vT finann podpoil a zrove delegoval jejich vkon. To se tkalo nap. osvtov kampan v komunitch (kolen zorganizovala jednotliv ZS s pouitm oficilnch letk Ministerstva zdravotnictv), podpory pstupu nejchudch obyvatel ke zdravotn pi (realizovala partnersk organizace BfH), kolen LSS a jinch. Dle vT podpoil efektivn

31

management ZS. Ve se dlo s clem podpoit finann samostatnost ZS. Udritelnost nkterch vstup odpovd jejich charakteru, nap. kolen je nutn opakovat v systmu tzv. celoivotnho vzdlvn. U technick podpory ZS je udritelnost een vy zejmna u dodvek objekt, kter nevyaduj pipojen k elektin, ni naopak u dodvek objekt zvislch na elektin (vzhledem k astm vpadkm). Pomoc v podob dodvek dalho materilnho vybaven lze hodnotit jako spe udritelnou, rizikem je mon vznik zvislosti ZS na tchto dodvkch. Jako problematick hodnot evaluan tm financovn oprav dodanch objekt (nap. solrn panely, ale i nbytek). Celkov byla udritelnost vyhodnocena jako spe vysok. ivotn prosted a klima: Evaluan tm nezaznamenal negativn vliv projektu na ivotn prosted. Z tohoto hlediska lze zmnit zakoupen solrnch panel, a tm i podporu obnovitelnch zdroj elektiny vybranmi ZS. Oceujeme snahu realiztora o spornost a etrnost k ivotnmu prosted (nap. nepouvnm klimatizace v kanceli). Dal mon ekologick aspekty projektu (nap. nakldn ZS s odpady, doprava en do ZS) nebyly v tto evaluaci vyhodnocovny. Celkov byl pnos projektu k ochran ivotnho prosted vyhodnocen jako vysok. Lidsk prva a gender: Z vt sti byly pjemci projektu eny (matky, thotn eny a porodn asistentky), s vjimkou kolen pro vedouc ZS (vhradn mui) a podpory HEF (bez rozdlu pohlav). Pozitivn externalitou projektu byla podpora lidskch prv (prv pacient) a zlepen pstupu ke klientm ZS. Bhem ternn fze evaluan tm nezaznamenal, e by nkdo enami opovrhoval, choval se k nim hrub i neslun, manel a partnei byli ohledupln, po porodu se o svoje manelky dobe starali. Ani jednn na adech s hlavn evalutorkou (enou) a se zstupkyn vT (enou) nesvdilo o pehlen en s uritou funkc a pravomocemi. Celkov byl pnos projektu ke genderov problematice a lidskm prvm vyhodnocen jako vysok.

dn sprva vc veejnch: editel ZS a jejich zstupci vypadali, e se sv prci vnuj zodpovdn, byli znal dan problematiky a snaili se o aktivn pstup. kolen realizovan vT mla obecn za cl pispt k efektivnmu zen veejnch zdravotnickch zazen. Na zklad dostupnch informac se proto evaluan tm domnv, e pnos projektu k tto otzce byl vysok. Viditelnost ZRS R: Oficiln logo ZRS R bylo nalezeno pedevm na stavbch trvalho charakteru (velk ndr na zsobu vody, poporodn mstnosti) a dodanm vybaven (postele, skn, solrn panely vetn rozvodu a baterie). Provinn nemocnice v Takeu je odbornou veejnost vnmna jako esk nemocnice. editel PHD v obou provincich, vedouc Oddlen pe o matku a dt i vedouc pracovnci jednotlivch stedisek vT a eskou republiku znaj a poskytnutou pomoc oceuj. Vtina porodnch asistentek, kter absolvovaly LSS i jin kolen, ale ji nebyla schopna vT i R jako drce uvst. Stejn tomu bylo i u vech oslovench pacientek v ZS i en v komunitch, pro kter je dleit kvalita oeten a ne ten, kdo ji finann zajistil. Celkov byla viditelnost ZRS vyhodnocena jako vysok.

32

6. Doporuen
Ne jsou uvedena doporuen, kter vychzej ze zjitn evaluanho tmu. Dle zadn jsou rozdlena do tech oblast: projektov tematika, procesn a systmov charakter ZRS R. V tabulce . 6 je krom doporuen uveden i jejich adrest a hodnocen stupn zvanosti (1= nejzvanj, 3=nejmn zvan). Tabulka . 6: Doporuen vyplvajc ze zvr a zjitn evaluace Typ doporuen K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice K projektov tematice Doporuen Pokraovat v ji nastavenm smru od poskytovn materilnho vybaven ke vzdlvn. Pokraovat ve kolen PA, a to pedevm z he dostupnch a vesnickch ZS. kolen LSS (kolen v ivot zachraujcch technikch) do budoucna spolupracovat s organizac RACHA. Aktivnji se astnit setkvn ostatnch drc a mstnch stakeholder v rznch pracovnch skupinch (sdlen a uen se od ostatnch, mainstreaming, fundraising, vizibilita). Zvit spoluprci a podporu soukromho sektoru (nap. v boji proti dtsk podviv podpoit produkty obohacen vitamny). Stanovovat miteln indiktory i na rovni cl, kter lze ovit ji k dob skonen projektu. Dkladn analyzovat klov pedpoklady a rizika kadho projektu (na vech rovnch projektov logiky). Hlavn adrest vT Stupe zvanosti 1

vT vT

1 1

RA vT vT RA

Procesn Procesn Systmov

Konzultovat naasovn evaluace s realiztorem nebo dalmi zainteresovanmi stranami. Adekvtn stanovovat asov rozsah vymezen na evaluaci. Zavst anglitinu jako hlavn jazyk zvrench evaluanch zprv.

ORS ORS ORS

1 1 2

Doporuen k projektov tematice: 1. Stanovovat miteln indiktory, kter lze zjistit a ovit ji k dob skonen projektu: Toto doporuen vychz ze zjitn, kdy nkter indiktory (tkajc se vstupu vykolench manaer) nebyly miteln, jin naopak (tkajc se naplnn cl projektu) nebyly oviteln v dob evaluace (pl roku po skonen projektu). Ve druhm ppad zskal evaluan tm z vce zdroj rzn data a domnv se, e vyhodnocen tchto indiktor bude mon a tak za 23 roky, a budou k dispozici oficiln a konen data. 2. Vce se posunout od materiln pomoci ke vzdlvn: Toto doporuen vychz z rozhovor s porodnmi asistentkami, organizace RACHA, ale i zstupci mstnch ad. Vichni hodnotili kolen LSS a On-the-Job trnink velmi pozitivn. kolen LSS by bylo dobr pravideln opakovat (v rmci celoivotnho vzdlvn porodnch asistentek) a co nejvce do nich zapojovat i porodn asistentky ze vzdlenjch oblast. Pozitivn lze hodnotit i kolen managementu zdravotnickch zazen. Tato forma pomoci m trvalej charakter.

33

3.

4.

5.

6.

kolen LSS spolupracovat s RACHA: Toto doporuen vychz z rozhovoru se zstupkyn tto organizace, kter vyjdila zjem o vt spoluprci. Vzhledem k aktivitm tto organizace to evaluan tm povauje za smyslupln. Tmata kolen by se tak mohla rozit i na oblast vivy. Aktivnji se astnit setkvn ostatnch drc a dalch zainteresovanch stran Toto doporuen vychz z rozhovor s ostatnmi drcovskmi organizacemi i samotnm editelem vT v Kambodi, kter pipustil, e by se tm zvila vizibilita, sdlen a pedevm nov pleitosti pro fundraising a spoluprci. Zvit spoluprci se soukromm sektorem: Toto doporuen vychz z rozhovor s editelem vcarskho ervenho ke a RACHA, kte se soukromm sektorem spolupracuj a hledaj dal partnery. Spoluprce by se mohla tkat nap. specilnch vivovch produkt pro dti a thotn eny. Dkladn analyzovat klov pedpoklady a rizika kadho projektu (na vech rovnch projektov logiky): Toto doporuen vychz ze zjitn, e v obou fzch proj ektu nebyla dkladn analyzovna zejmna mon rizika (na vech rovnch).

Doporuen procesn: 1. Konzultovat naasovn evaluace s realiztorem, pp. dalmi zainteresovanmi stranami : Vzhledem k asovmu rozsahu vymezenmu na evaluaci nebylo mono vyjet na evaluan misi jindy ne v prbhu ervna, kdy je bohuel v Kambodi obdob de, co komplikovalo pedevm pohyb a transfery v oblasti. 2. Adekvtn stanovovat asov rozsah vymezen na evaluaci : Toto doporuen vychz ze zjitn, e provdt dv evaluace soubn (prvn o rozsahu 4 projekt, druh o rozsahu 5 projekt, by v obou ppadech hodnocench jako jeden projekt) vyaduje del asovou dotaci ne 3 msce. Doporuen systmov: 1. Zavst anglitinu jako hlavn jazyk evaluanch zprv : Toto doporuen vyplv ze zjmu evaluanho tmu o participativn proces, ze kterho ale za dan situace (zpracovn zprvy v eskm jazyce) nemohou profitovat partnei projektu v Kambodi. Na zklad pedchozch zkuenost evalutorky nen mon zpracovvat zprvy souasn v obou jazycch.

34