Orientace

SOBOTA 7. PROSINCE A NEDLE 8. PROSINCE 2013

S polskm novinem Aleksandrem Kaczorowskm o tom, pro je esko pro polskou liberln mlde rj
LIDOV NOVINY

Havel by v jednch ponokch nechodil

rozhovor strana 27

KRESBA LELA GEISLEROV

Nyn prozrazen zabaven skvlch umleckch pedmt v Mnichov otevr diskusi o tom, kdo s m a jak na trhu obchoduje
V roce 2011 provovali nmet vyetovatel obana Cornelia Gurlitta kvli podezen z daovho podvodu. Na konci nora 2012 u nho provedla policie s celnky domovn prohldku, pi n objevila obrazy zabaven nacisty. Zajistila 121 zarmovanch a 1285 nezarmovanch dl, vetn prac znmch mistr. Potkem minulho msce tento ppad vyel na svtlo svta a rozpoutal dleitou diskusi.
vajcch problm jasnji ne nkladn, asto politicky nemrn zaten rokovn. Ukzkou rychl a zaznamennhodn reakce na objev publikovan nmeckm tdenkem Focus prvn listopadovou nedli bylo sdlen ptistrnkovho seznamu umleckch dl, z nich vtina se patrn dosud nachz v Gurlittov dren. Seznam zveejnila na sv facebookov strnce a pot i na strnkch denku The New York Times nevldn neziskov organizace HARP (Holocaust Art Research Project). Organizace se sdlem ve Washingtonu a Pai sdruujc na dobrovoln bzi historiky, umleck historiky a prvnky aktivn v oblasti proveniennho vzkumu a restituc tak uinila v dob, kdy nmeck zemsk i spolkov ady odmtaly podat jakkoli konkrtn informace o obsahu nlezu. Ppad Gurlitt Koncem ervna 1946 byl Corneliovu otci Hildebrandu Gurlittovi vrcen soubor 139 maleb a kreseb. Hildebrand Gurlitt byl jako renomovan znalec, sbratel a obchodnk se specializac na dla klasick moderny jednm z hlavnch protagonist nacisty zenho obchodu se zvrhlm umnm a spolupracovnkem zvltnho, nakonec neuskutennho projektu, jeho clem bylo vybudovn muzea Adolfa Hitlera v Linzi. Dla byla Gurlittovi vrcena v rmci vdeje vlastnkm z takzvanho Central Collecting Point Wiesbaden, jednoho ze t hlavnch sbrnch mst v okupanch znch na nmeckm zem. Na tchto mstech byly na konci vlky a v prvnch povlench letech shromaovny za elem repatriace a v idelnm ppad tak resti-

O vcech a lidech
Znan poet Gurlittem drench dl pochz patrn z odpis sbrek nmeckch muze a galeri, k nim dolo v rmci tzv. Aktion entartete Kunst
tuce pvodnm majitelm kulturn statky, kter nacist uloupili a pak vtzn spojenci zajistili. Gurlittova sbrka byla vloni zadrena na zmku Neue Residenz v Bambergu, v jeho blzkosti Hildebrand Gurlitt s rodinou hledal tsn po vlce toit. Krom devatencti obraz Hildebrandova dda, male Louise Gurlitta, se mezi nimi objevuj mnoh, je na prvn pohled vzbuzuj podezen, zda nejde o konfiskty i o vynucen majetkov pevody. S postupnm, i kdy velice pomalm zveejovnm informac o obsahu Gurlittovy skre, jak se asto o nlezu hovo v mdich anglick jazykov oblasti, vychzej najevo zajmav detaily, je jsou ve skutenosti zsadnmi informacemi. Dokazuj, e v Gurlittov dren je pravdpodobn nejen mnoho dl vyazench koncem tictch let z nmeckch veejnch sbrek, nbr i ada dl uloupench obtem nacistickho pronsledovn.

ouasn diskuse kolem nlezu 1406 umleckch dl v byt Cornelia Gurlitta na mnichovskm pedmst Schwabing a nsledn identifikace dalch 22 dl v dren Gurlittova vagra v Kornwestheimu u Stuttgartu je pnosnj ne velk mezinrodn konference o uloupenm umn. V t diskusi se ozvaj rzn hlasy, z nich ne vechny mus bt, jak u to v e monost okamit publikace bv, vdy zcela k vci. Na druh stran se v mdich, ale pedevm na socilnch stch a v hlubinch blogosfry objevuj zvan argumenty, kter aplikovny na konkrtn ppad nejen vyvracej letit omyly a mty, nbr i ukazuj inn monosti een dosud petrv-

MICH AELA SID E N BE R G

Takovm dkazem je napklad pltno Maxe Liebermanna Dva jezdci na pli z roku 1901 pochzejc z majetku Davida Friedmanna z Wrocawi nebo soubor prac na pape mon mn znmch, rozhodn vak nikoli nevznamnch pedstavitel nmeckho, i pesnji saskho expresionismu a nov vcnosti, jakmi byli Conrad Felixmller, Erich Fraa, Otto Griebel a Wilhelm Lachnit, pvodn soust sbrky dranskho advokta Fritze Salo Glasera. Dkazem ptomnosti dl z majetku soukromch osob je konen tak ena s vjem Henriho Matisse, kter patila vznamnmu paskmu galeristovi Paulu Rosenbergovi. O st umleckch dl, kter ji byla zveejnna prostednictvm jedn z nejdleitjch databz uloupenho umn, provozovanou nmeckou organizac Koordinierungsstelle Magdeburg na strnkch www.lostart.de, anebo o ta, je byla identifikovna vcemn nhodn bhem projekce na tiskov konferenci, ji augsbursk sttn zastupitelstv uspodalo dva dny po zveejnn zprv o nlezu, se u hls potomci pvodnch majitel a jejich prvn zstupci. Znan poet Gurlittem drench dl pochz patrn z odpis sbrek nmeckch muze a galeri, k nim dolo v rmci tzv. Aktion entartete Kunst (Akce zvrhl umn). Tato dla, kter padla za ob nacistickm istkm veejnch sbrkovch fond, byla urena k prodeji do zahrani. Stalo se tak na zklad zkona z 31. kvtna 1938 o jejich zalenn do majetku e, piem zalennm se v tomto ppad v nacistick edn hantrce mnilo inkaso v-

tku z prodeje prostednictvm zvlt k tomu ministerstvem propagandy autorizovanch osob. Jak ovem vyplv z porovnn s nkolika dosud zveejnnmi dly z nynjho nlezu, ne ve muselo bt nutn prodno. Nkter dla mohla zstat, a podle veho tak zstala, v rukou povench prodejc. Ti mohli pozdji, podobn jako Gurlitt, svj oportunismus vydvat za hrdinstv a tvrdit, e takto zskan artefakty uchrnili ped jistou zkzou i dalm zcizenm. Akoli tato umleck dla byla na zklad povlench dohod vyata z ppadnch budoucch restitunch nrok, dnes se ozvaj hlasy volajc po revizi tohoto ujednn. Nkte souasn editel nmeckch muze se ji nechali slyet, e v ppad, e se proke, e Gurlitt dr nkter z kdysi vyazench dl, budou usilovat o jejich navrcen do sbrek. Takov je teba ppad Von der Heydtova muzea ve Wuppertalu, kter postrd pes 400 dl, je v roce 1937 nacist oznaili za nedouc. Veejn tajemstv Je pitom evidentn a piznal to i jeden ze zakldajcch len HARP Willi Korte v rozhovoru pro denk Frankfurter Allgemeine Zeitung , e samotn seznam, kter tato organizace publikovala, stejn jako dal nyn zveejovan informace o kdysi zabavench umleckch dlech fakticky nejsou objevem i tajemstvm. Ve je dnes bez zvltnch omezen pstupn ve veejnch archivech. Jde jen o to dt si tu prci a vydat se, jak se s oblibou k v proseminch studia historickch vd, ad fontes.
Pokraovn na stran 22

22 II

ORIENTACE TMA

Sobota 7. prosince 2013

LIDOV NOVINY

O vcech a lidech
Dokonen ze strany 21

Vezmme napklad fond 323 Spolkovho archivu v Koblenzi. Ten nen dleit zdaleka jen pro ppad Gurlitt: nachz se zde t mnoho dokument dleitch pro sledovn pohybu uloupench umleckch dl v obdob let 1933 a 1945 a po skonen vlky , zejmna pokud jde o zapojen jednotlivc, obchodnk s umnm i znalc do nacisty kontrolovanho, ale i povlenho obchodu s umnm. Kontinuita kariry nkterch osob, co je mimochodem typick nejen pro Nmecko, bere dech a je nepochybn, e podrobn analza tchto pramen v kombinaci s detailnmi vsledky ptrn po osudu celch sbrek i jednotlivch dl me pinst jet mnoh zvraty a pekvapen. Neopomenutelnm souborem pramen jsou fondy Nrodnho archivu USA znmho pod zkratkou NARA (National Archives and Records Administration), zejmna archivn sbrka Ardelie Hallov. Tato americk historika umn, kter v letech 1946 a 1962 pracovala pro ministerstvo zahraninch vc USA, se zabvala mimo jin detailnm ptrnm po povlench osudech uloupench kulturnch statk. Navazovala tm na prci tzv. Robertsovy komise a zejmna j iniciovan speciln armdn jednotky MFAA (Monuments Fine Arts Archives), dnes dky populrn knize Roberta Edsela a pipravovanmu filmu z produkce George Clooneyho a Granta Heslova znm spe pod nzvem The Monuments Men. V ppadu Gurlitt vak zeje ada otaznk, je mohou rozplst nejspe pouze kurtoi a editel pednch sbrek, soukrom sbratel a obchodnci: do jak mry mohla dla, je prola rukama Hildebranda Gurlitta a jeho ddic, kontaminovat jin veejn i soukrom sbrky a aukce? Kolik dl mohl bhem a po skonen vlky Hildebrand Gurlitt prodat kulturnm institucm a renomovanm sbratelm po celm svt sm, a kolik takovch prodej uskutenil jeho syn? O prodeji kvae Maxe Beckmanna Krotitel lv prostednictvm auknho domu Lempertz v Koln nad Rnem a o obchodnch stycch Cornelia Gurlitta s bernskou galeri Kornfeld se ji veejnost dozvdla, nepochybn vak b o pslovenou piku ledovce. Dal informace o prodejch, kter mohly probhnout jako pm, neveejn transakce, mohou zveejnit pouze ti, kdo vd, e z tohoto zdroje nakupovali a pro n tento fakt me v rmci nyn probhajc debaty pedstavovat svho druhu etick, ale tak praktick dilema. Je toti nabledni, e v ptch drabch nepjdou umleck pedmty, v jejich vlastnick historii figuruje jmno Gurlitt, prv na odbyt. Jak v samm potku nynj veejn debaty o ppadu uvedl pro rakousk list Der Standard zstupce editelky vdeskho Belvederu Alfred Weidinger, o existenci Gurlittovy sbrky pr vdl kad dleit galerista a kurtor v jihonmeck oblasti a patrn t v sousednm Rakousku. Weidingerv vrok sice kategoricky odmtl napklad editel vdesk Albertiny Klaus Albrecht Schrder, ovem pesvdivost tvrzen, e by Gurlittova sbrka nebyla veejnm tajemstvm alespo v kruhu zasvcench soukromch sbratel, obchodnk a velice pravdpodobn t sprvc veejnch sbrek, nen pli velk. Globln spoluprce, lokln pesnost Ppad Gurlitt demonstruje rozmry nacistick kulturn devastace, je nepekrauje pouze hranice mezi stty, ale mnohdy nemilosrdn petn tak hranice mezi obmi a pachateli. Jej dsledky se dotkaj i zem, kter sice nebyly holocaustem a vlkou pmo zasaeny, avak hrly historickou lohu a ji jako v konfliktu angaovan spojenci, i zem tranzitu nebo uren, pes n a do nich proudili uprchlci a v mnohem vt me pedevm uloupen majetek. Snahy o npravu jsou z podstaty vci velice komplikovan a krom dokonal historick znalosti a legislativn podpory vyaduj pedevm velkou mru porozumn, empatie a ochoty nahlet problm v irm kontextu ne pouze skrze zaveden byrokratick a prvn postupy. Je ostatn dobr nezapomnat, e to byli prv pachatel nejvt masov loupee a vrady v djinch, kdo se snaili vtisknout svmu ponn punc dokonal legitimity precizn byrokraci moci, kter se oprala o striktn pojet prva. Jak sami dobe vme, bez vy vle k prosazen spravedlnosti se demokratick prvn dy vyrovnvaj se zloiny totalitnch reim tce a hledn konsenzu usiluj-li o to v mezinrodnm kontextu je jet mnohem sloitj. Nelze se proto divit, e vechny zvry mezinrodnch konferenc o een

Max Liebermann: Dva jezdci na pli. Olej z roku 1901 z Gurlittova seznamu, o nm je v autorin lnku e.
FOTO STAATSANWALTSCHAFT AUGSBURG

Zabaveno, pemstno, vyuito. Kol z fotografi dokumentujcch likvidaci majetku deportovanch id z Prahy a blzkho okol prostednictvm prask Treuhandstelle, tedy majetkov sprvy, kterou byla idovsk obec nucena zaloit. (Na seaditch transportovan odevzdali kle a podepsali vynucen odkaz, e dobrovoln vydvaj majetek; v jejich byt byl oznaen kad pedmt transportnm slem majitele a rozven do sklad k tomu urench.) Zabaven majetek byl vyuit pro vybaven byt tzv. Bombenbeschdigte (vlench pokozenc). Tyto propagandistick materily byly vytveny z pkazu nacistickch ad. Kol zhotovila fotodlna idovsk obce Praha, 19421945.
FOTO IDOVSK MUZEUM V PRAZE

majetkovch kivd spchanch v obdob holocaustu maj charakter eticky silnch, avak prvn nezvaznch princip a doporuen, je nejsou respektovna vude stejnou mrou. Nen sporu o tom, e zkladnm pedpokladem v oblasti identifikace uloupenho umn a restituc je globln mezioborov spoluprce. Tu v souasn dob usnaduj digitln a komunikan technologie. Monost pmho sdlen dat a informac z primrnch zdroj s co nejirm okruhem pjemc ukazuje, e snahy o exkluzivitu i dokonce monopolizaci, napklad vytvenm zvltnch komis nebo uzavench informanch zdroj, jsou nejen kontraproduktivn, ale e postrdaj smysl. Nutn je tak zmnit, e nyn nelze jako v povlench letech ekat, a se nkdo sm pihls se svmi nroky. Schzej dokumenty, pam ochabuje a vykvn bez aktivity na stran dritel i prodejc umleckch dl nen v danm ppad nic jinho ne tko obhajiteln alibismus. Dal dobrou zprvou je, e povdom veejnosti o problmech vyplvajcch z dosud nevyeench majetkovch kivd se stle zvyuje, i kdy ne vude stejn. Dokazuje to situace i v R, kde jsou zejmna pomry na trhu s umleckmi pedmty a staroitnostmi setrvale tristn. Odrazem pozitivnho trendu ve svt je skutenost, e v oblasti proveniennho vzkumu a restituc zaalo od konce 90. let postupn psobit mnohem vce subjekt: od organizac s rznou mrou asti sttu pes mezinrodn nevldn neziskov organizace a po lokln iniciativy a jednotliv, vcemn samostatn pracujc odbornky. Krom nezvislch expertnch organizac typu HARP, je jsou dky sv flexibilit, minimln byrokracii, finann nezvislosti a schopnosti psobit nestrann na nadnrodn rovni patrn jednm z nejlepch model pro budoucnost, m v tto oblasti sv ne-

Nen sporu o tom, e zkladnm pedpokladem v oblasti identifikace uloupenho umn a restituc je globln mezioborov spoluprce. Tu v souasnosti usnaduj digitln a komunikan technologie.

zastupiteln msto ada dalch instituc. Jednak to jsou fondy a agentury zzen pmo centrlnmi vldami jednotlivch evropskch zem, napklad francouzsk fond Muses nationaux rcupration se sdlem v Pai spravujc dla po vlce zajitn ve spojeneckch znch v Nmecku a repatriovan do Francie, kter se dosud nepodailo navrtit oprvnnm vlastnkm, nebo speciln skupina zabvajc se uloupenmi kulturnmi statky v rmci Nationalfond der Republik sterreich fr Opfer des Nazionalsozialismus ve Vdni. Jednak to jsou regionlnmi a centrlnmi vldami podporovan odborn pracovit jako ji zmnn organizace Koordinierungsstelle Magdeburg i Zentralinstitut fr Kunstgeschichte v Mnichov s tmem vyvjejcm rozshlou vzkumnou a publikan innost zamenou mimo jin na mapovn trhu s uloupenm umnm. A svj vznam t maj specializovan pracovit veejnch sbrkovch instituc: kupkladu Arbeitsstelle fr Provenienzforschung, je je zzena jako

vzkumn institut berlnskch sttnch muze a jej odbornci se v souasn dob spolu s jinmi podlej na prci expertnho tmu zkoumajcho Gurlittovu sbrku. Spektrum organizac dopluj akademick vzkumn centra pi univerzitch teba Forschungsstelle fr Entartete Kunst pi Freie Universitt v Berln. Krom toho stle vce veejnch sbrkovch instituc zizuje v rmci svho odbornho personlnho obsazen zvltn pozice kurtor pro provenienn vzkum. Takov model je zaveden napklad v bostonskm Museum of Fine Arts nebo v Berlinische Galerie. Konen v pti evropskch zemch Rakousku, Nmecku, Francii, Anglii a Nizozem psob vldou ustaven poradn komise, jejich kolem je zkoumat a posuzovat restitun nroky pedevm vi sttem spravovanm sbrkm a vydvat k nim sv stanoviska a doporuen. Nelze pehldnout ani skutenost, e vlastn oddlen specializovan na provenienn vzkum a monitoring trhu s umleckmi pedmty maj i nkter velk aukn domy jako Christies, Sothebys a Dorotheum; ta se vak vnuj vhradn pedmtm, s nimi tyto nadnrodn spolenosti pijdou do styku v rmci svch obchodnch aktivit. Aukn domy tak podporuj komern databze uloupench umleckch dl typu londnskho Art Loss Register, ty se ovem nespecializuj na monitoring ztrt vhradn z obdob 1933 a 1945. Slova a iny eskho sttu V esk republice nen popularita proveniennho vzkumu a problematiky restituc zdaleka tak velk jako v jinch zemch. Od konce roku 2001 zde psob z rozhodnut vldy zaloen Centrum pro dokumentaci majetkovch pevod kulturnch statk obt II. svtov vlky. Navazuje na prci nkdejho expertnho tmu pro objasnn historickch a hospodskch otzek ariza-

ce idovskho majetku Smen pracovn komise vldy. Tento tm jako prvn provedl zkladn vzkum pedevm v eskch archivech a ve zprv dokonen v z 2000 popsal zkladn mechanismy vynucench majetkovch pevod a konfiskac nejen v obdob existence protektortu, ale tak v obdob tzv. druh republiky. Zmnn Centrum se z pracovit nepli jasnho zamen stalo po sv nedvn transformaci obecn prospnou spolenost, je si ovem zachovala sv pvodn vazby na stt jejm zakladatelem je Ministerstvo kultury R a je i nadle dotovna z veejnch zdroj. Centrum lze povaovat za ekvivalent vldnch komis ve ve uvedench pti evropskch zemch a lze oekvat, e v budoucnu nejsp bude hrt prostednickou a do jist mry snad i arbitrrn roli mezi adateli o restituce a sttem. Nicmn jednou z nov deklarovanch mis Centra je i poskytovn poradenstv a pomoci pi ptrn po uloupench kulturnch statcch jednotlivcm. Vzhledem k tomu, e pedevm poskytovn tto podpory ptrajcm a adatelm o restituce v R dosud citeln chyblo a tito lid, chyceni do pasti nesrozumitelnch norem, regulac a nazen, byli v naprost vtin ppad odkzni na expertn pomoc ze zahrani i od nesttnch subjekt, nezbv ne doufat, e naplovn novho kolu bude na prvnm mst agendy pracovit podporovanho z veejnch zdroj sttu. Vdy esk republika na mezinrodn politick rovni deklaruje podporu sil o npravu kivd minulosti a ve vech oficilnch vyjdench pikld dleitost vsledkm na toto tma konanch mezinrodnch konferenc, z nich jednu dokonce sama iniciovala a pevzala tak konkrtn odpovdnosti za naplovn jejch zvr. Z popisu souasn esk situace na tomto poli je zejm, e v oblasti pomoci tm, kdo ptraj po svm rodinnm majetku, a pedevm v oblasti pomoci restituentm, k nim se stt bohuel nechov vdy v duchu vlastnch morlnch zvazk, tu je prostor i pro dal, nesttn subjekty. Z nich v souasn R psob v oblasti proveniennho vzkumu a restituc vlastn pouze idovsk muzeum v Praze. Tato pamov instituce, kter se bhem vlench let stala archou ztracench osud, je dnes pipomnaj pouze zachrnn rituln pedmty, umleck dla, knihy a archivlie, se sice zamuje vhradn na zkoumn provenience vlastnch sbrek, zato tak in jako jedin esk veejn sbrka systematicky ji od konce vlky. Muzeum se zrove angauje pi definovn mezinrodnch standard dobr praxe a sdlen zkuenost a informac z vlastnho vzkumu s podobn zamenmi experty v zahraninch institucch nebo jednotlivci, kte hledaj pomoc pi vlastnm ptrn. Vedle pomoci druhm se muzeum sna mapovat vlastn ztrty pevn ztrty judaik z majetku po vlce zruench i vbec neobnovench idovskch nboenskch obc a samo usiluje dohledat ppadn restituenty sbrkovch pedmt konfiskovanch od podzimu 1941 do konce vlky individulnm vlastnkm deportovanm pevn z Prahy a blzkho okol do ghett v Lodi a Terezn. Svho druhu zisk Co ci zvrem? Mohu doloit z vlastnch zkuenost, a potvrdila by to jist i ada mch koleg, e restituce nen pro danou kulturn instituci, jak by se mon leckdo domnval, ztrta, ale naopak jist zisk. Ve vtin ppad toti vmnou za pedmt bez historie zskv sbrkov instituce v rmci komunikace s potomky pvodnch majitel monost rekonstrukce kulturnho a socilnho kontextu, z nho byl tento pedmt nsiln vytren. To samo o sob znamen pro sbrku mnohem vce ne sebevzcnj poklady bez djin. eeno s Lustigovou Ditou Saxovou: ivot nen to, co chceme, ale to, co mme. Tato pamtn slova pron filmov Dita u pultu staroitnictv petkajcho zbom, jeho valn st je nejspe pochybn provenience. V subtiln ruce svr masivn nramek, kter si prv podila za svazek zlatch fli, za to jedin, co zbylo z jej rodiny. Nechv na nj vyrt svj, jak k, osobn vzkaz, m je vlastn eeno ve. Vci zachrnn z popela je teba chpat jako vzcn svdectv o ztracenm svt, na kterm mme vichni, akoli jsme si jej nevybrali, svj vlastn podl. Zmrn se ochuzovat o tuto pam znamen okrdat sebe sama.
Autorka je historika umn. Od roku 1996 je kurtorkou umleckch sbrek idovskho muzea v Praze.