ORGNOV HODINY

Rmcov podmnky
Pojet vnitnch hodin se zakld na nsledujcch cyklech: Orgnov hodiny lovka probhaj vemi energiemi jednou za hodinu. Delm rytmem probhnou jednou za 24 hodin. Ron doby ns provzej jednm rokem. Dal rytmus trv dvanct let. Jinov i jangov doby najdeme jak v jinovch, tak i v jangovch meridinech. Popis tchto vztah v literatue zatm pln chybl. asov souhra meridin je zkladn st praktickho pouit .

Doby Jin a Jang v orgnovch hodinch

Orgnov hodiny v dobch Jin:
Meridin tlustho steva ... 06.00-08.00 hod. Meridin aludku .. 08.00-10.00 hod. Meridin sleziny 10.00-12.00 hod. Meridin srdce 12.00-14.00 hod. Meridin tenkho steva 14.00-16.00 hod. Meridin moovho mche 16.00-18.00 hod. Meridin ledvin 18.00-20.00 hod. Meridin perikardu (osrdenku)..20.00-22.00 hod. Meridin trojitho ohvae .22.00-24.00 hod. Meridin lunku 24.00-02.00 hod. Meridin jater ........................................ .................. 02.00-04.00 hod. Meridin plic ......................................... .................. 04.00-06.00 hod.

Orgnov hodiny v dobch Jang

Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin Meridin tlustho steva ................................. 05.00-07.00 hod. aludku ........................................... 07.00-09.00 hod. sleziny ............................................. 09.00-11.00 hod. srdce ............................................... 11.00-13.00 hod. tenkho steva ................................ 13.00-15.00 hod. moovho mche ......................... 15.00-17.00 hod. ledvin .............................................. 17.00-19.00 hod. osrdenku ...................................... 19.00-21.00 hod. trojitho ohvae ............................ 21.00-23.00 hod. lunku ........................................... 23.00-01.00 hod. jater ................................................. 01.00-03.00 hod. plic .................................................. 03.00-05.00 hod.

Jinov seky orgnovch hodin existovaly vdycky stejn jako jangov. A dosud mla "kad strana" sv zastnce. Ale pi posuzovn vnitnch hodin zatm nikdo skuten nevzal v vahu jednu vc: nen mon, aby nhle jeden meridin skonil a druh zaal. Mezi Jin a Jang se nutn mus odehrvat jaksi souhra, aby funkce meridin v pohybu dne a klidu noci zstala stabiln. Klid je dynamickm protiplem pohybu! Klid a pohyb se mus vzjemn doplovat. A toto vzjemn doplovn stabilizuje nae tlo a nae zdrav. Doby Jin a Jang mus existovat vedle sebe, jinak by nebyl k dispozici asov prostor, v nm se orgnov energie dostv do stavu rovnovhy.

Protoe vedle sebe existuj doby Jin a Jang, mme dobu vyrovnanosti, v n jsou vyven orgnov energie Jin a Jang. Kdy se nap. nachz v rovnovze energie moovho mche

v Jin a Jang, pak je vyven u en i u mu, protoe mezi nimi nen dn rozdl, ovli vnn pohlavm. Jin meme povaovat za ensk aspekt, Jang za musk. Mui a eny ij v rovnovze v Jin a Jang. Rovnovha znamen: Jin je stejn velk jako Jang a naopak. Jin si nelze pedstavit bez Jang a stejn tak je nemysliteln Jang bez Jin. Oba se stle dopluj a tvo jeden celek, nebo Jin a Jang jsou dva aspekty c elistvosti. Jde o vyvenost polarit, ne o boj pohlav. V Jin vznik nemoc. Nemoc je stagnace. Jang vn do nemoci pohyb a jeho psobenm se nemoc me vyrovnvat. Tak vznik zdrav. Zdrav se vrac zpt do Jin. Protoe chceme zstat zdra v. Kdy mluvm o dobch Jang, jde o dynamiku dne a o len. Kdy mluvm o dobch Jin, jde o zdravotn stav, kter m zstat zachovn. Jang vede a Jin nsleduje. Abyse Jang, neklidn energie, nepohyboval pli rychle, brzd jiJin. Tak se Jang me i pozdret. Jang pohybuje [in, aby neupadlo do deprese, protoe je nepohybliv. Jangov dob y jsou charakteristick dynamikou plynoucho asu: den zan, pokrauje a kon, pechz v noc a pak zase zan nov den. Jin je doba, v n nastv rovnovha. Kdy spojme oba modely dohromady, m jangov meridin jinov a jangov doby a stejn tak mj jinov meridin jinov a jangov doby. Oba, jinov i jangov meridiny maj dobu rovnovhy. Tm se mysl, e ani jeden z mod el neme existovat sm o sob. Sotva me energie mch plic skonit pesn v 5.00 hod a pesn ve stejn okamik zat psobit energie mho steva. Co kdyby meridin tlustho steva trochu "zaspal"? Padnu pak mrtv k zemi? Nebo se m tlo zastav? Nebo si odpoinu, ne se energie zase "nhodou" oiv? Samozejm musme vychzet z plynulch pechod, jedno std druh a jeden sek pechz v druh bez peruen.

Meridiny jsou energetick drhy

V TM se po tiscilet rozvjely vdomosti o meridinech. Metoda akupunktury nala v poslednch desetiletch cestu i do naeho zpadnho lkastv. Pomoc tenkch jehliek lze usmrovat proudn energie (samozejm jemnohmotn) v na "elektrick sti". Tak na n meme psobit cviky a mudrami. A se pohybujeme, jsme emocionln uvolnn nebo napjat, a myslme a plnujeme, bdme nebo spme: nic se neobejde bez psunu energie do st. Jakkoli energetick vdaj znamen zaten st. Ale jak ji mohu odlehit nebo dokonce ukldat energii? K energetick drze "meridin aludku" jsou jako funkn systmy pipojeny mj. oi, hru, aludek a kolena. Kdy petm s osmi hodinami prce u potae (oi), s pekenma nohama (kolena) a stravou, pohlcujc rezervy (aludek), mohlo by dojt ke krtkmu spojen. To se me projevit jako nhl vbuch agresivity ("ztratit nerv y"), navy ("vypnout") nebo njak stav mezi tmito d vma krajnostmi. Krtk spojen nastv pomrn zdka. Skoro vdycky - tedy v normlnm ppad - pijde pomoc odnkud jinud. Mme pece energetickou s, v n jsou soustedn jednotliv veden. Kdy se nkde oderp energie, m to za nsledek hor zsoben energi pipojench funknch systm. Jakkoli nadmrn zt jednoho jedinho veden postihne celou s, ale samozejm to plat i pro odlehen. Z naerpn nov energie t cel s a tm pdem i vechny funkn jednotky.

Stedn

meridin pedn

Stedn meridin pedn je piazen energii Jin. Ve dne, kdy se pohybujeme, d denn meridiny Tento meridin se tak nazv "hlavn drha poet" nebo "sluebnk". V dsledku propojen a ken vech jinovch funknch okruh psob tato drha velmi intenzivn.

Koncepn drha Drha Poet (CV) Koncepn drha takkajc "fuje" polovin meridin, a to vem meridinm jin. M 24 akupresurnch bod, kter lze stimulovat jednotliv pi kali, astmatu, kle (i tseln) a pi onemocnnch urogenitlnho systmu.

Oba stedn meridiny, pedn i zadn (tzv. "guvernr") jsou dc. V noci, kdy je tlo pasivn, d guvernr non meridiny. Dal nzvy tohoto merid inu: "regent" nebo "vozka". Pedstavme si to obrazn: jako na droce ve star Anglii nebo na bojovm slonovi, kde vpedu sed vojevdce, uprosted krl a vozka vzadu. zce souvis se vemi jangovmi funknmi okruhy, take se povauje za stimultora a regultora aktivn sly chi.

Stedn meridin zadn

dic drha dc Drha (GV)

dic drha m na starosti druhou polovinu meridin, tedy vechny meridiny jang. Le na n celkem osmadvacet akupresurnch bod, jejich stimulac lze pzniv ovlivovat nemoci centrln nervov soustavy, kee zdovho svalstva, zablokovn ptee, horenat onemocnn a pecitlivlost.

Tabulka aktivace jednotlivch orgnovch hodin a jejich provzanost.

Jakosti pti element

"Teorie pti element" nen pouhou domnnkou, sp se jedn o tisciletmi ovenou taoistickou vdu, kter pozdji vyuila i tradin nsk medicna (TM). Pi pozorovn pti element a s nimi souvisejcch orgn a orgnovch energi je uiten si pipomenout, jak se elementy projevuj v prod, ppadn v naem vednm ivot. Znm srovnn podporuj nai pedstavu, jak vlastnosti element se v tle projev: KOV (ivel Zem) je tk a chladn. Na prvn pohled psob jako odoln a "nezraniteln". Tenk plech, vyklepan njakm tvrdm pedmtem, vak m prohlubn a lze zmnit jeho tvar. V tto zmn pak setrv. Kdy se zaheje, ochlazuje se jen pomalu. VODA (ivel Vody) se transportuje nebo stk jako pnc horsk potok do dol, kde se nakonec zase shromauje. Vytv eku nebo jezero a vod se "nic nestalo". V klidnm horskm jezeru se odrej mraky, hory a stromy a zprostedkovvaj klid, akoli jet ped chvl voda provala drama prudkho spdu. Proto je voda v cyklu element tm nejsilnjm, protoe j nic neme "ublit": je toti asn pizpsobiv, odoln, mocn a jemn. DEVO (ivel Vzduchu) je pevn, prun a poddajn. Pli siln zt ho me zlomit. Such devo se zlom okamit. OHE (ivel Ohn) je neklidn; neme existovat sm osob, mus se k nemu upnout. Aby mohl "t", spaluje svho nositele. Ohe se d jen tko penet.
ZEM (kaa - ter) kdy ohe vyhasne, promn se jeho popel v zemi. K tomuto elementu nepat jen zem, ale i hory a veobecn i horniny. Zem je trpliv a oddan.

Cykly pti element

Tradin nsk medicna (TM) zn a vyuv u cel tiscilet souvislosti funkc element: procesy v prod i v naem tle probhaj podle zkonitho, pevn danho du. V zsobovacm cyklu zsobuje kad element ten nsledujc: Devo dodv energii ohni, aby mohl hoet. Ohe spl devo na popel, z nho vznikne zem. V zemi se obohacuje kov. Kovy pechzej do vody mnostv a koncentrace je jen otzkou asu. Voda zsobuje devo, aby mohly rst rostliny. Kruh se opt uzavr, kdy devo zsob ohe.

Cyklus zsobovn

Kontroln cyklus Zsobovac cyklus podporuje harmonii souhry, ale ta me bt trval, jen kdy je kad element kontrolovn. Ohe kontroluje kov, protoe ho me roztavit. Kov kontroluje devo, protoe ho me tpat. Devo kontroluje zemi - prorst ji svmi koeny. Zem kontroluje vodu, protoe uruje jej prbh. Voda kontroluje ohe, protoe ho me uhasit. Kruh se zase uzavr, kdy ohe kontroluje kov.

Vyrovnanost cykl
Chceme-li t zdrav a vyrovnan, mus fungovat jak zsobovac, tak i kontroln cyklus. Pevauje-li energie nkterho elementu, protoe se vymknul kontrole druhho, vznik nerovnovha. Musli nae tlo vyrovnvat njakou nerovnovhu, spotebuje na to mnoho energie. Kdy nakonec blikaj poplan svtla v podob bolesti nebo nemoci, je jasn: souhra cykl byla naruena. sil lka TM ( a nejen jich) tedy smuje v prvn ad k obnoven "rovnovhy chi (ivotn energie a ivl)". Maj k dispozici nejrznj metody motorick cviky, mase, akupunkturu, fytoterapii apod., ale jejich cl je vdycky stejn: vyrovnn energie.

POZNMKA: Pro snadn srovnn teorie Pti prvk a ivl uvdm popis ivl z Brny opravdovho zasvcen (BOZ) od Frantika Bardona.

O ivlech
Ve, co bylo stvoeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velk a mal svt, se vytvelo psobenm ivl. Proto se pi postupnm zasvcovn budeme zabvat nejdve tmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost. Okultn literatura pinesla o ivlovch silch dosud pramlo, take jsem se rozhodl zpracovat dokonale toto jet neobjasnn vdeck pole a odhrnout zvoj, kter tyto vesmrn zkony zastr. Je to velmi zodpovdn kol, nebo nen snadn pesvdit nezasvcence natolik, aby o byt a psoben ivl zskali nejenom vdomosti, ale aby byly pozdji i sami schopni tyto sly tak ovldat. Cel vesmr se rovn hodinovmu stroji s koleky do sebe zapadajcmi a vzjemn na sob zvislmi. I samotn pojem bostv, jakoto nejve chpatelnho byt, lze rozlenit v aspekty, odpovdajc ostatnm ivlm. O tom vak podrobnji v pslun kapitole o Bohu. Nejstar orientln spisy oznauj ivly jako Tatvy. Nae evropsk literatura vnuje tmto Tatvm pozornost jen natolik, e upozoruje na jejich dobr inky a varuje ped neblahmi,

tj. uvd, co je zhodno konat za vldy Tatev nm pznivch a eho se mme nutn vyvarovat pi proudn Tatev nm nepznivch. O sprvnosti tto skutenosti nelze nijak pochybovat, avak ve, co bylo dosud uveejnno, se tk jen nepatrnho aspektu vech ivlovch ink. Jak lze inky ivl, tedy Tatev, zjistit pro osobn potebu, je povtin uvedeno v astrologickch spisech. My vak hodlme vniknout hloubji do tajemstv ivl a zvolme proto jin kl, kter je sice analogick s astrologickm, nem s nm vak nic spolenho. A tohoto kle, o nm ten dosud nem pont, se naume vestrann pouvat. Jednotliv prce, analogie a inky ivl popisuji postupn v jednotlivch kapitolch. Nemluvm jen o teorii, ale upozoruji zrove i na praktick upoteben, nebo prv zde je ukryto nejvt arknum. O tto velk tajn vd ivl pe ji nejstar kniha moudrosti, kniha tarotu, kde je na prvn strnce zobrazen mg, jen ukazuje na ivly a jejich zvldnut. Na tto prvn kart symbolizuje: me ivel ohn hl ivel vzduchu pohr ivel vody a mince ivel zem. Z toho vidme, e ji v antickch mystrich byl prv mg uren pro prvn kartu tarotu a zvldnut ivl zvoleno za prvn zasvcovac akt. Zachovvaje tuto tradici vnuji proto i j nejvt pozornost pedevm ivlm. Jak z dalho poznme, je kl k nim univerzlnm prostedkem, jm meme eit vechny vyskytnuv se problmy. Poad Tatev je dle indickho piazen nsledujc: Aka princip teru Tejas princip ohn Vaju princip vzduchu Apas princip vody Prithivi princip zem Indick nauka prav, e tyi hrub Tatvy vznikly z Tatvy pt, tedy z akickho principu. Aka je tud princip piny a meme ji pokldat za slu ptou, za tak zvanou kvint-esenci. O ake, jakoto nejjemnjm ivlu, se ten dote vce v pslun kapitole. Tak specifick vlastnosti ostatnch ivl jsou v jednotlivch kapitolch ble rozvedeny a to od nejvych rovn ponaje a dol do hrub hmoty. Ji nyn mi d ten jist za pravdu, e to vskutku nen lehk kol: rozebrat dokonale ono velik tajemstv stvoen a vyjdit to krom toho slovy tak, aby kad mohl vniknout a do jdra vci a utvoit si vlastn obraz. V dalm hovom t o rozloen ivl a o praktickm vznamu, aby bez rozdlu kad, a chemik i lka, magnetizr, okultista, mg, mystik, kabalista anebo jogn mohl z toho pro sebe erpat praktick uitek. Poda-li se mi pouit tene natolik, aby zvldnul ltku alespo

tak dalece, e bude s to pro vdeck odvtv, kter ho nejvce zajm, upotebit tohoto praktickho kle, bude moje snaha dostaten odmnna.
Princip OHN

Jak jsem se ji zmnil, je aka neboli princip teru pinou vzniku ivl. Za prvn ivel, kter dle orientlnch spis vzeel z aki, musme povaovat Tejas, to jest princip ohn. Tento ivel, prv tak jako vechny ostatn ivly, nepsob jen na na hrubohmotn rovni, nbr projevuje se ve vem, co bylo stvoeno. Zkladnmi vlastnostmi ohnivho principu jsou: horko a expanze. Ohe a svtlo vldlo proto na potku veho stvoenho. Tak bible na to poukazuje a vyjaduje to slovy: Fiat lux budi svtlo. Zkladem svtla je samozejm ohe. Kad ivel a tud i ohniv, m dv polarity a to aktivn a pasivn polaritu, to jest plus a minus. Plus je vdy ono budovatelsk, tvoiv a plodiv, zatm co minus je pravm opakem toho a je rozkladn,niiv. Musme mt na zeteli vdy dv zkladn vlastnosti kadho ivlu. Vechna nboenstv vech dob pipisovala aktivn strnce ivl ve dobr a pasivn strnce ve zl. Po pravd eeno nememe mluvit ani o dobru ani o zlu, tyto pojmy vzely jen z lidskho chpn. V univerzu nen ani dobra ani zla, nebo ve bylo stvoeno na zklad nemnitelnch zkon, v nich se nejlpe zrcadl bosk princip a jedin znalost tchto zkon nm dv monost pibliovat se Bohu. Abychom si rozpnavou vlastnost (expanzi) ohn mohli lpe pedstavit, nazveme ji elektrickm fluidem. Pod tmto nzvem nen mnna jen hrubohmotn elektina, akoliv, jak ten v dalm uvid, m k n urit analogick vztah. ivlov princip ohn je inn a skryt ve vem, co bylo v celm univerzu stvoeno, ponaje od nejmenho zrnka psku a do nejvyho viditelnho a neviditelnho.
Princip VODY

V pedchzejc kapitole jsem seznmil tene se vznikem a vlastnostmi pozitivnho principu ohn. V tomto pojednn popi opan princip ivel vody. I tento ivel vzeel prv tak jako ivel ohn z aki, tedy z terickho principu. V porovnn s ohnm m vak ivel vody zcela opan vlastnosti. Zkladnmi vlastnostmi jsou chlad a stahovn. I zde se jedn o dva ply. Aktivn je ivotodrn, vyivujc a udrujc; negativn pl je tent, jako u ohn, rozkladn a niiv. Jeliko zkladn vlastnost tohoto ivlu je stahovn, vylo z nho fluidum magnetick. Ohe a voda psob ve vem. Dle zkona o stvoen by ohniv princip nemohl sm o sob obstt, kdyby v nm nebylo protiplu, tj. principu vodnho. Tyto dva ivly, ohe a voda, jsou zkladnmi ivly, jimi bylo ve stvoeno. Proto musme ve vem vidt dva hlavn ivly a krom toho fluidum elektrick a magnetick, jako protichdn polarity.
Princip VZDUCHU

Jako dal vzeel z aki ivel vzduchu. Zasvcenci ho nepovauj za skuten princip, nbr ho maj za zprostedkovatele mezi ohnivm a vodnm principem, take ivel vzduchu udruje takka jako mdium neutrln rovnovhu mezi aktivnm a pasivnm psobenm vody a ohn.

Stdavm psobenm aktivnho a pasivnho ivlu ohn a vody byl vechen stvoen ivot uveden v pohyb. Vzdun princip pijal v loze zprostedkovatele od ohn vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou tchto vlastnost by ivot nebyl mysliteln. Tyto dv vlastnosti propjuj principu vzduchu rovn dv polarity. V pasivnm psoben je to ivotodrn polarita a v negativnm niiv. K tomu musm podotknout, e u jmenovanch ivl nejde o obvykl ohe,. vodu a vzduch, co jsou vlastn jen aspekty hrubohmotn rovn, nbr e se jedn vhradn o univerzln vlastnosti ivl.
Princip ZEM

O principu vzduchu bylo eeno, e nen samostatnm ivlem a toto tvrzen plat t o ivlu zem. To znamen, e stdavm psobenm onch t jmenovanch ivl povstal posledn ivel ivel zemn, kter svou specifickou vlastnost, tj. ztuhnutm, zahrnuje v sob vechny ti principy. Prv tato vlastnost dala onm tem pedelm ivlm konkrtn formu. Zrove vak omezila jejich psoben, nsledkem eho povstaly: prostorovost, mra, vha a as. Vzjemn psoben prvch t ivl se stalo psobenm tvrtho zemnho ivlu typlovm, take meme zemn princip nazvat typlovm magnetem. Fluidum v polarit zemnho ivlu je elektromagnetick. Protoe ve tvrtm, tedy zemnm ivlu, jsou inn vechny ivly, meme si vechen stvoen ivot vysvtlit. Uskutennm tohoto ivlu povstalo ono FIAT tj. BUDI. O podrobnostech specifickho psoben ivl v rznch rovnch a ch, jako nap. v i rostlinn, zveny a lovka, se ten dozv jet z dalho obsahu. Dleit je, aby si mohl o psoben ivlovch princip v celm univerzu uinit ucelen obraz.
SVTLO

Zkladem svtla je princip ohn. Bez ohn by svtlo nebylo nikdy vzniklo. Je tud svtlo aspektem ohn. Kad ohniv ivel meme pemnit ve svtlo a obrcen. Proto zahrnuje svtlo vechny specifick vlastnosti. Je ziv, pronikav, rozpnav. Opakem svtla je temnota, kter povstala z vodnho principu. Temnota m opan specifick vlastnosti svtla. Bez temnoty by svtlo bylo nejen nemysliteln, ale nebylo by vbec. Z toho usuzujeme, e svtlo a temnota vznikly ze stdav hry dvou princip a to ohn a vody. Svtlo m tud ve svm psoben pozitivn vlastnosti a temnota negativn. Tuto stdavou hru musme vidt ve vem.
AKA neboli princip TERU

Ji pi popisovn ivl jsem nkolikrt podotkl, e vzely z akickho principu. Je tud akick princip to nejvy, nejmocnj, nepedstaviteln; je prabytm, prapinou vech vc a veho stvoenho, krtce eeno: je sfrou pin. Nsledkem toho je aka tak bez asu a prostoru. Je to ono nestvoen, nepochopiteln, nedefinovateln.

Nboenstv pro ni urila slovo Bh. Je ptou silou, prasilou, kter ve stvoila a kter udruje ve v rovnovze. Je potkem a istotou vech mylenek a idej, je svtem pin, v nm se ve stvoen udruje, od nejvych sfr ponaje a dol k nejni. Je kvint-esenc alchymist. Je VM ve VEM. [1]

Uspodn meridian v elementech

Dvanct meridin je v pti elemen tech uspodno do pesnho du:

Deset meridin m piazen orgny, dva - meridin osrdenku a trojit ohva nemaj piazen dn orgny. Krom tchto dvancti hlavnch meridin existuj jet dva dc. Jangov orgny jsou dut: tenk stevo, aludek, tlust stevo, moov mch, lunk. Jangov energie je neklidn a rychle se pohybuje "dobe propoutjcmi" dutmi orgny. Jinov orgny jsou pln: srdce, slezina, plce, ledviny a jtra. Jinov energie je klidn.

Rovnovha vznik tm, e se setk Jin a Jang a e se stdaj: Jang vede a pohybuje Jin. Jin brzd Jang, aby se moc nezrychlovalo.
Tak trochu jet k zvltnm meridianm: Ze dvancti meridin m deset organick substrt, dva - trojit ohva v Jangu a meridin osrdenku maj energetick substrt, ale dn organick. Ti ohn se povauj za "rychlou, pohyblivou energetickou rezervu". Tato jangov energie je skuten voln k dispozici, protoe prakticky nem dn organick substrt. Samotn nzev prozrazuje jeho funkci: dl se na horn, stedn a doln ohva. Tento meridin v tle koordinuje "horn, stedn a doln" procesy. Spojuje tyto ti oblasti a d jejich innost. Taoistick medicna nezn jedin, ale mnoh obhy, kter je teba koordinovat. Vechny njak mus fungovat, a dobe, nebo patn. Proto se meridin osrdenku tak nazv "zvisl vyslanec". Kdy dobe funguje, m lovk radost ze ivota a chu t a kdy je naopak jeho chod njak naruen, zaujmme k ivotu sp negativn postoj.