Professional Documents
Culture Documents
Reaching New Heights in Astronomy (Čeština)
Reaching New Heights in Astronomy (Čeština)
Evropsk
jin
observato
Nov
obzory
astronomie
ESO aastronomie
Astronomie je nejstar prodn vdou. njch pozemnch zazen pro pozoro-
Pohled na majesttn ps Mln drhy, vn vesmru. Za tmto elem ESO
kter se za tmav bezmran noci thne intenzivn spolupracuje s vdeckou
oblohou, inspiroval generace lid vech komunitou a prmyslem a v nkterch
historickch epoch a kultur stejn, jako ppadech i s jinmi spolenostmi po
inspiruje ns. celm svt.
2
ESO/S. Guisard (www.eso.org/~sguisard)
na dosah.
3
Vybran udlosti zhistorie ESO
4
7. listopad 1976 5. kvten 1981 22. ervenec 1983
Zatek pozorovn pro Inaugurace sted ESO Zatek pozorovn pro
3,6metrov dalekohled vGarchingu (Nmecko). 2,2metrov dalekohled
ESO. MPG/ESO.
5
Stanovit ESO
Severn st Chile, sten pokryt
pout Atacama, je znm svou
mimodn istou atemnou non
oblohou, kter nabz chvatn
pohled na sted na Galaxie aob
Magellanova oblaka.
Cerro Paranal
Ve vzdlenosti 130 km jin od chilskho msta Antofagasta
a12 km od pobe Tichho ocenu se vnadmosk vce
2 600 m nachz jedno znejsuch mst na Zemi, hora Paranal.
Je domovem komplexu dalekohled VLT (Very Large Telescope)
ty zkladnch dalekohled se zrcadly o prmru 8,2 metru
aty pomocnch dalekohled o prmru 1,8 metru. Spolen
tvo interferometr VLTI. Na Paranalu jsou rovn umstny dva
vkonn pehldkov dalekohledy VST aVISTA.
Cerro Armazones
Na hoe Armazones, 23 km od observatoe Paranal,
probh stavba 39metrovho dalekohledu ELT
(Extremely Large Telescope). Sobservato Paranal
bude vbudoucnu sdlet provozn systmy.
6
sted, Garching, Nmecko
sted ESO sdl vGarchingu u Mnichova
(Nmecko) aje vdeckm, technickm aadminist-
rativnm centrem ESO. Nachz se zde technick
zzem, ve kterm je vyvjena, stavna, testovna
La Silla
azdokonalovna vtina n ejmodernjch pstroj
Prvn observato ESO byla postavena asi 600 km ESO. Tak je tu umstn jeden znejvtch pota-
severn od hlavnho msta Santiago de Chile na hoe ovch archv sastronomickmi daty na svt
La Silla vnadmosk vce 2 400 m. Vsouasnosti a planetrium anvtvnick centrum ESO Super-
je vybavena adou dalekohled pro viditelnou oblast nova.
spektra, nejvt znich m prmr primrnho zrcadla
3,6 m. Ktomuto dalekohledu je dnes pipojen
nejspnj lovec exoplanet na svt, spektrograf
HARPS (High Accuracy Radial velocity P lanet Searcher).
7
Vznamn vdeck
spchy ESO
5| Prvn snmek exoplanety
ESO/M. Kornmesser
8
6| Nejstar hvzda vGalaxii
9
Velk dalekohled VLT
Skupina teleskop, kter tvo daleko- Hlavn dalekohledy VLT jsou umstny
hled VLT (Very Large Telescope), je vkompaktnch klimatizovanch kopulch,
na zatku tetho tiscilet hlavnm kter se otej synchronn sdaleko-
pstrojem evropsk optick astronomie. hledy. Tm se minimalizuj vlivy vnitnho
VLT je nejmodernj pstroj pro vidi- prosted na celkov pozorovac
telnou ainfraervenou oblast spektra podmnky, jako napklad turbulence
na svt. Skld se ze ty hlavnch vzduchu vtubusu dalekohledu, ke
dalekohled (UT, Unit Telescopes), kterm dochz prv vdsledku zmn
kad sprimrnm zrcadlem o prmru teploty aproudn vzduchu.
8,2 m, aty pohyblivch pomocnch
dalekohled (AT, Auxiliary Telescopes) Prvn zhlavnch dalekohled systmu
se z rcadly o prmru 1,8 m. Vechny lze VLT zaal srutinnm vdeckm pozoro-
navc kombinovat apout dohromady vnm 1. dubna 1999. Od t doby se
jako interferometr. Hlavn dalekohledy dalekohledy VLT vrazn zapsaly do
systmu jsou tak vkonn, e umouj historie pozorovac astronomie. Staly
podit snmky nebeskch objekt ty se nejproduktivnj pozemn observa-
miliardkrt slabch, ne by dokzalo to na svt. Na zklad pozorovn
spatit neozbrojen lidsk oko. zskanch pomoc VLT je vrecenzova-
nch vdeckch asopisech publikovn
Vvoj pstrojovho vybaven pro VLT vprmru vce ne jeden apl lnku
je tm nejambiciznjm programem, denn.
jak byl kdy realizovn vrmci jedn
observatoe. Zahrnuje kamery, spektro- Na observatoi ESO Paranal pracuj
grafy adal zobrazovac zazen, tak nrodn teleskopy NGTS (Next-
kter pokrvaj irok rozsah vlnovch Generation Transit Survey)
dlek od ultrafialov (0,3 m) do stedn aSPECULOOS (Search for habitable
infraerven (20 m) oblasti spektra. Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars).
Nzev VLT
Mont Alt-azimutln
UT4 (Yepun)
VST
VISTA
UT3 (Melipal)
UT2 (Kueyen)
UT1 (Antu)
VLTI
Mlhovina vsouhvzd Orion (M42). Tento
psobiv zbr oblasti, ve kter prv
vznikaj nov hvzdy, byl vytvoen zady
jednotlivch snmk pozench pomoc
kamery pro infraervenou oblast HAWK-I
pracujc ve spojen sdalekohledem
ESO/VLT. Jedn se o nejhlub pohled
do nitra tto mlhoviny, kter pekvapiv
odhalil velk mnostv slabch objekt
planetrn hmotnosti.
10
Vnitek kopule tvrtho hlavnho
dalekohledu VLT. Snmek zachycuje
teleskop pi pozorovn centra
Y. Beletsky (LCO)/ESO
11
Adaptivn optika
Turbulence vzemsk atmosfe zpsobuj
poblikvn hvzd azkresluj obrazy
kosmickch objekt. Aby se astronomov
ESO tohoto nepjemnho efektu alespo
sten zbavili, vyuvaj technologii
znmou jako adaptivn optika.
V souasnosti se na dalekohledech
systmu VLT instaluje nov generace
adaptivn optiky. Vyuv vtho potu
umlch referennch hvzd aimplemen-
tuje pokroil nstroje adaptivn optiky
jako napklad hledae planet. Zrove
je vyvjen jet modernj systm,
navren tak, aby sploval poadavky
pro budouc dalekohled ELT. Vyuit
vtho potu referennch hvzd je klem
kzskn irho pln korigovanho
zornho pole, ato je cl, kter bude mt
znan vznam pro budouc vdeck
spch dalekohled VLT iELT.
Gerhard Hdepohl/atacamaphoto.com
12
Turbulence vatmosfe
Paprsky svtla
Sekundrn zrcadlo
Primrn zrcadlo
Deformovateln zrcadlo
Astronomick kamera
13
Interferometr VLTI
Dalekohledy systmu VLT lze zkombi- ve VLTI kombinovat paprsky zskan
novat do obho interferometru VLTI, pomoc tveice hlavnch dalekohled
kter astronomm umouje pozorovat VLT, po vtinu asu tyto teleskopy
a 16krt jemnj detaily, ne dok pracuj nezvisle ajsou pro interfero-
zobrazit teleskopy samostatn. Pomoc metrick pozorovn vyuvny pouze
VLTI meme spatit tvary na povrchu vomezenm potu noc.
nkterch hvzd nebo studovat okol
ernch dr vcentrech blzkch galaxi. Aby astronomov mohli tit zvkonu
VLTI kadou noc, maj kdispozici tyi
Svteln paprsky pichzejc zjednotli- men pomocn dalekohledy. Ty jsou
vch dalekohled jsou ve VLTI zkombi- umstny na kolejnicch apesouvaj se
novny sloitm systmem z rcadel mezi pesn definovanmi pozorovacmi
ukrytch vpodzemnch tunelech. stanoviti, odkud jsou svteln paprsky
Optick drhy paprsk ze vech poui- pivedeny do VLTI.
tch dalekohled mus bt na vzdle-
nost sto ivce metr shodn spesnost Pomocn dalekohledy jsou velmi
lep ne jedna tiscina milimetru. neobvykl konstrukce: ve svch ultra-
Stmto 130metrovm virtulnm teles- kompaktnch kopulch jsou pln
kopem dosahuje VLTI prostorovho sobstan, voz si svou vlastn elektro-
rozlien, se kterm by bylo mon niku, ventilaci, hydraulick zazen
pozorovat hlaviku roubku na Mezin- achladc systm. Maj dokonce sv
rodn vesmrn stanici ISS, kter se vlastn transportry, kter je zvedaj
pohybuje po obn drze ve vce apesunuj zmsta na msto.
400km nad Zem. Akoliv je mon
Mont Alt-azimutln
14
P. Horlek/ESO
15
Pehldkov dalekohledy
Na observatoi ESO Paranal jsou VISTA m hlavn zrcadlo o prmru
umstny tak dal dva dalekohledy: 4,1m. Je to nejvkonnj pehldkov
VISTA (Visible and Infrared Survey dalekohled na svt pracujc vblzk
Telescope for Astronomy) aVST (VLT infraerven oblasti. Srdcem daleko-
Survey Telescope). Jedn se o nejv- hledu VISTA je ttunov kamera sest-
konnj pehldkov teleskopy svta, ncti detektory citlivmi na infraerven
kter vrazn zvyuj objevitelsk zen, kter maj dohromady 67 milion
potencil observatoe Paranal. pixel. M nejvt rozsah ze vech
astronomickch kamer vblzk infraer-
Mnoho zajmavch astronomickch ven oblasti.
objekt od slabch hndch trpaslk
vna Galaxii a po nejvzdlenj VST je modern 2,6m dalekohled vyba-
k vazary se pozoruje velmi obtn. ven kamerou OmegaCAM, monstrem
Pomoc nejvtch teleskop je mon s268 miliony pixel azornm polem
sledovat vjednom okamiku jen velmi velkm jako tyi msn plky.
malou st oblohy. Ale dalekohledy Dopluje dalekohled VISTA apozoruje
VISTA iVST jsou navreny tak, aby oblohu ve viditelnm svtle.
rychle as velkm dosahem fotografovaly
rozshl oblasti. Produkuj ohromn
archvy obrazovho materilu akatalogy
objekt, kter budou astronomov
vyuvat iv ptch desetiletch.
Nzev VISTA
Nzev VST
16
ESO/B. Tafreshi (twanight.org)
Pohled zkopule dalekohledu VST
sMlnou drhou zc vnadhlavnku.
17
ELT
Extrmn velk dalekohledy jsou jednou tivn ptizrcadlovou optickou konstrukci
znejvych priorit pozemn astronomie. aprimrn zrcadlo vytvoen ze 798
Vedou kvznamnmu rozvoji astro hexagonlnch segment sprmrem
fyziklnch poznatk, maj umonit nap. 1,4 metru atlouce pouhch 5 centi-
podrobn studium planet obhajcch metr.
kolem jinch hvzd, prvnch objekt ve
vesmru, supermasivnch ernch dr Oekv se, e pozorovn sELT
arozdlen apodstaty temn hmoty zanou vroce 2024. Dalekohled se
atemn energie, kter tvo vt st pokus eit nejvt vdeck vzvy
vesmru. na doby. Zam se na studium planet
podobnch Zemi, obhajcch vobyva-
Revolun dalekohled ELT (Extremely telnch znch kolem jinch hvzd,
Large Telescope) bude mt hlavn apokus se hledat mimozemsk
zrcadlo o prmru 39 metr se sbrnou ivot jeden ze svatch grl modern
plochou tm 1000 metr tverench, pozorovac astronomie. Bude se zabvat
dky k termu bude nejvtm daleko- hvzdnou archeologi astudovat star
hledem na svt. ELT bude vt ne hvzdy ahvzdn populace vblzkch
vechny vsouasnosti pracujc velk galaxich. Stejn tak bude dleitm
optick vzkumn teleskopy dohromady zpsobem pispvat ke kosmologii:
asousted asi 15krt vce svtla ne Zam se na studium prvnch hvzd
dnen nejvt dalekohled. Jeho adap- agalaxi abude zkoumat povahu temn
tivn optika poskytne 15krt ostej hmoty atemn energie. Astronomov
obrazy ne Hubblev kosmick daleko- tak oekvaj, e zpozorovn ELT
hled (NASA/ESA). ELT bude mt inova- vyvstanou nov anepedvdan otzky.
Nzev ELT
Mont Alt-azimutln
El Pen, Chile Las Campanas, Chile Mauna Kea, Havaj Cerro Armazones,
(plnovn na rok (plnovn na rok 2021 (plnovn na rok Chile
2020) nebo pozdji) 2022 apozdji) (plnovn na rok 2024)
18
Extremely Large Giant Magellan Thirty Meter Large Synoptic Survey
Telescope Telescope Telescope Telescope
Cerro Armazones
Zkladna Armazones
Silnice
23 kilometr
Cerro Paranal
ESO/M. Tarenghi
19
ALMA
Vysoko na nhorn ploin Chajnantor ALMA studuje stavebn kameny hvzd,
vchilskch Andch provozuje ESO se planetrnch systm, galaxi asamot-
svmi partnery nejvt astronomick nho ivota, co astronomm umouje
projekt na svt, soustavu radioteles- eit nkter ze zkladnch otzek
kop ALMA (Atacama Large Millimeter/ o naem kosmickm pvodu.
submillimeter Array). ALMA je modern
radiov observato, kter zkoum svtlo Protoe milimetrov asubmilimetrov
znejchladnjch objekt ve vesmru. zen je siln absorbovno vodnmi
parami vatmosfe Zem, byla ALMA
Observato tvo 66 velmi pesnch postavena na nhorn ploin Chajnantor
antn. Hlavn soustava, kter pracuje vsevernm Chile vnadmosk vce
spolen jako jeden dalekohled, se 5 000 metr. Msto bylo zvoleno zmrn
skld zpadesti 12metrovch antn. nejen pro svou nadmoskou vku, ale
Dle je zde kompaktn soustava sklda- tak kvli extrmn suchmu prosted.
jc se ze ty 12metrovch advancti Spolen zajiuj jedny znejlepch
7metrovch antn. pozorovacch podmnek na Zemi.
Nzev ALMA
Stanovit Chajnantor
Mont Alt-azimutln
20
ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), J. Bally/H. Drass et al.
21
APEX
APEX, neboli Atacama Pathfinder ch galaxi, studoval hmotu, kterou
Experiment, je dal pstroj pro mili supermasivn ern dra roztrhala na
metrovou asubmilimetrovou astronomii, kousky, apoprv pozoroval molekuly
kter rovn stoj na ploin Chajnantor. peroxidu vodku vmezihvzdnm
Tento dvanctimetrov dalekohled je prostoru. APEX se tak vyuv ke
zaloen na prototypu antny ALMA studiu podmnek uvnit molekulrnch
apracuje nedaleko n. APEX pozoroval oblak, jako jsou ty vmlhovin vOrionu
ji adu let ped sputnm observatoe nebo vpilch stvoen vOrl mlho-
ALMA anyn stle vce asu vnuje vin. Tato pozorovn nm umouj
dleitm pehldkm oblohy. porozumt svtu kosmickch kolbek
plnch plynu aprachu, ve kterch se
Stejn jako ALMA je radioteleskop APEX rod nov hvzdy.
navren tak, aby pozoroval na vlnovch
dlkch vsubmilimetrov oblasti, kter Projekt APEX je vsledkem spoluprce
jsou klem ke zkoumn nejchladnj- mezi stavem Maxe Plancka pro
ch, nejpranjch anejvzdlenjch radioastronomii (Nmecko), observato
objekt ve vesmru. Vprbhu let vOnsale (vdsko) aESO. O provoz
zkoumal divok mld dnench nejvt- radioteleskopu se star ESO.
Nzev APEX
Stanovit Chajnantor
Mont Alt-azimutln
22
ESO/WFI (Optical); MPIfR/ESO/APEX/A. Weiss et al. (Submillimetre); NASA/CXC/CfA/R. Kraft et al. (X-ray)
23
La Silla
La Silla je od roku 1960 zkladnou ESO. Mnoho lenskch stt ESO, vetn
ESO zde stle provozuje dva znejlep- esk republiky, vyuv infrastrukturu
ch dalekohled tymetrov tdy, observatoe La Silla pro sv nrodn
kter La Sillu udruj na pednch projekty, ke kterm pat nap. vcarsk
pkch vdecky nejproduktivnjch 1,2m dalekohled Leonharda Eulera,
observato na svt. 2,2m dalekohled MPG/ESO nebo
dnsk 1,54m dalekohled. Dalekohledy
Prvn ztchto dalekohled, 3,58metrov REM (Rapid Eye Mount) aTAROT
dalekohled NTT (New Technology (Tlescope Action Rapide pour les
Telescope), znamenal prlom vnvrhu Objets Transitoires) se vnuj pozoro-
dalekohled. Jednalo se o prvn daleko- vnm optickch dosvit zblesk
hled na svt, u nho byl tvar hlavnho gama. TRAPPIST (TRAnsiting Planets
zrcadla zen potaem (tzv. aktivn and P lanetesImals Small Telescope),
optika). Tato technologie, vyvinut vESO, ExTrA (Exoplanets in Transits and their
se vsouasnosti pouv rovn na VLT Atmospheres) aMASCARA (The
avtin dalch velkch teleskop svta. Multi-site All-Sky CameRA) jsou daleko-
hledy uren pro hledn exoplanet.
Druh dalekohled ESO o prmru 3,6 m Je zde iBlackGEM, kter hled optick
pracuje na La Sille od roku 1977. Po protjky zdroj gravitanch vln
zsadnch zmnch zstv na ped- adalekohled TBT (Test-Bed Telescope)
nch pkch mezi tymetrovmi dale- spolen projekt ESO aESA
kohledy na jin polokouli. Je domovem na systematick pozorovn umlch
nejvznamnjho lovce exoplanet na aprodnch blzkozemnch objekt.
svt: spektrografu HARPS, kter se
chlub bezkonkurenn pesnost.
ESO/B. Tafreshi (twanight.org)
24
Silueta kopule 3,6m dalekohledu
ESO snon oblohou vpozad na
observatoi La Silla.
25
CTA
CTA (Cherenkov Telescope Array) je CTA, se svou velkou sbrnou plochou
pozemn observato nov generace airokm pokrytm oblohy, bude
uren pro astronomii velmi vysokch nejvt anejcitlivj zazen na svt
energi, v oblasti zen gama. Pedpo- uren pro pozorovn vysokoenerge-
kld se, e na observatoi ESO/Paranal tick sti elektromagnetickho
bude umstna jej jin st, kde bude spektra. Bude detekovat gama zen
vyuvat ji existujc infrastrukturu ESO. snevdanou pesnost abude 10krt
citlivj ne dnes existujc pstroje.
Observato CTA by mla mt piblin 118
dalekohled, z nich vt st 99 Zen gama pochz znkterch velmi
by mla bt umstna na jinm stano- horkch aenergetickch objekt ve
viti, kter je jen asi deset kilometr vesmru, jako jsou supermasivn ern
jihovchodn od VLT. ESO by mlo tuto dry asupernovy. Kvli zemsk atmo-
jin st provozovat a zskat tak pro sfe nemohou paprsky gama dopad-
vdce ze svch lenskch stt 10 % nout a na povrch Zem, ale zrcadla
pozorovacho asu jak na jin, tak i na soustavy CTA ajej vysokorychlostn
severn sti CTA. Severn st je ums- kamery zachyt krtkodob zblesky
tna na ostrov La Palma (Kanrsk charakteristicky modrho Cherenkovova
ostrovy). Krom toho bude 10 % asu zen, kter vznik, kdy gama zen
jin soustavy rezervovno pro chilsk interaguje satmosfrou. Zjitn, ve
vdeck instituce. kterm kosmickm objektu zen
vzniklo, pome astronomm ve studiu
CTA slou irok astrofyzikln extrmnch adivokch udlost spoje-
komunit. Vprojektu se vsouasnosti nch svesmrem vysokch energi.
angauje pes 1350 vdc atechnik
zpti kontinent, 32 zem az vce ne
210 vzkumnch stav.
CTAO
26
Umleck pedstava jinho
stanovit observatoe CTA.
27
ESO & Chile
Prvn dohoda mezi chilskou vldou kter financuj irokou klu aktivit ve
aESO byla podepsna 6. listopadu 1963. vd, astrotechnologii avzdln.
Znamenala potek vce ne padestile- Chilsk astronomick komunita m tak
tho spnho avznamnho kultur- pednostn pstup kurit sti pozoro-
nho spojen mezi Chile aEvropou. vacho asu na dalekohledech ESO.
ESO je zapojeno do blzk aplodn
spoluprce sChile na mnoha rovnch, Navc ESO provd rzn regionln
vetn vldn, univerzitn, vdeck amstn programy voblastech
aprmyslov. Coquimbo aAntofagasta, kde jsou
umstny observatoe. ESO tak
Bhem tto spoluprce se chilsk vtchto oblastech podporuje nrodn
vdeck, technologick ainenrsk programy ochrany prody (vetn
schopnosti rozvjely vsouladu spokroky ochrany tmav oblohy) akulturnho
vastronomii aastronomick technologii ddictv.
vlenskch sttech ESO. Tento pokrok
udlal zchilskch vdc atechnik Spoluprce mezi Chile aESO se
cenn partnery ESO. ukzala nejenom pevn adlouhodob,
ale tak prun. Nejdleitj ze veho
ESO pispv krozvoji astronomie je, e toto spojen otevr vzruujc
vChile pes fondy zen jednak cestu do budoucnosti kuitku Chile
spolenou komis mezi ESO avldou ilenskch stt ESO ak pokroku vdy
Chile adle komis ALMA CONICYT, atechniky.
28
Od mylenky kpublikovanmu
lnku aneb Tok dat
Provoz dalekohled ESO tvo hladk data zdalekohled na observatoi
proces, kter zan, kdy astronomov La Silla aradioteleskopu APEX na planin
podaj nvrh na pozorovac projekt, kter Chajnantor. Data varchvu se zpravidla
se dotk uritch vdeckch tmat. stvaj veejnmi po jednom roce od jejich
Pozorovac nvrhy jsou ohodnoceny pozen, dky emu je mohou pouvat
experty zastronomick komunity aschv- idal vdci.
len projekty jsou pevedeny do podrob-
nho popisu pozorovn, kter je zapoteb V tradinm zpsobu pozorovn, ktermu
provst. se vastronomick hantrce k nvtv-
nick md, astronomov cestuj kdaleko-
Pozorovn jsou potom provedena na hledu, kde provdj pozorovn sami
dalekohledech ESO. Vzkumn tmy maj spomoc mstnho personlu. Tento
zskan data okamit kdispozici pes zpsob umouje astronomm okamit
archv ESO. Vdci ESO navc pouvaj pizpsobit svou pozorovac strategii
vdeck pozorovn ajejich pipojen atmosfrickm podmnkm avsledkm,
kalibran data ke sledovn kvality dat kter byly zrovna pozeny. Ale ne kad
adetailnho chovn jednotlivch pstroj, noc m poadovan pozorovac podmnky.
aby se zajistilo, e fungovn pstroj je
vdy vrmci specifikac. Cel proces ESO vyvinulo alternativn zpsob, zvan
spolh na neustl penos ohromnho servisn pozorovn. Kad pozorovn,
mnostv dat mezi observatoemi vChile kter se m provst, m pedem uren
aeditelstvm ESO vGarchingu (Nmecko). pozorovac podmnky, kter mus bt
splnny, aby pozorovn bylo spn
Vechna pozen vdeck akalibran amlo smysl. Na zklad tchto poado-
data jsou uloena ve vdeckm archvu vanch podmnek jsou pozorovn flexi-
ESO. Vnm jsou uschovny pln biln zaazovna do rozvrhu dalekohledu
zznamy vech pozorovn od zatku aprovdna pozorovateli ESO. Servisn
pozorovn na Paranalu dalekohledem zpsob pozorovn m mnoho vhod
VLT, interferometrem VLTI apehldkovmi aasi 6070 % uivatel VLT mu dv
dalekohledy VISTA aVST. Obsahuje tak pednost ped tradin metodou.
29
Partnerstv
Podpora spoluprce vastronomii je Evropsk prmysl hraje dleitou roli
jednm ze zkladnch cl ESO. Evropsk vprojektech ESO. Tsn spoluprce
jin observato hrla rozhodujc roli ve svelkm potem evropskch high-tech
vytvoen spolenho evropskho firem poskytuje astronomm stle lep
prostoru pro astronomii aastrofyziku. dalekohledy adal pstroje. Program
ESO se aktivn astn mnoho komer-
Kad rok tisce astronom zlenskch nch partner ze vech lenskch stt
zem iodjinud provdj vzkum pomoc az Chile.
dat pozench na observatoch ESO.
Astronomov asto vytvej mezin- V oblasti technologickho rozvoje
rodn vzkumn tmy, jejich lenov ESO pstuje tsn vztahy smnoha
pochz znkolika zem. vzkumnmi skupinami ve vdeckch
stavech vlenskch sttech ijinde.
ESO m rozshl program pro studenty Astronomov lenskch stt ESO
amlad vdeck pracovnky. Zkuenj se tm pdem astn plnovn areali-
vdci zlenskch stt iodjinud mohou zace vdeckch zazen pro souasn
pracovat jako hostujc vdci na praco dalekohledy, a u vESO nebo jinde,
vitch ESO, m pispvaj kmobilit atak pro d alekohledy plnovan.
evropskch vdeckch pracovnk. Vvoj pstroj nabz mnoho monost
Krom toho ESO udruje program mezi- pro nrodn centra excelence apitahuje
nrodnch konferenc vnovanch aktu- mlad vdce atechniky.
lnm astronomickm atechnologickm
tmatm aposkytuje podporu mezi
nrodnmu asopisu Astronomy &
A strophysics.
Prce vESO
Chtli byste pracovat ve stimulujcm mezinrodnm prosted na ele technologie? VESO
n ajdete vstcn, mezinrodn amultikulturln pracovn prosted, kde respekt aspoluprce
maj prvoad vznam akde se cen vechny individuln itmov pspvky. A u se pipojte
k naim technickm, vdeckm nebo podprnm tmm, budete soust rznorodho
atalentovanho kolektivu abudete pispvat knejnronjm astronomickm projektm.
Bli informace na jobs.eso.org awww.linkedin.com/company/european-southern-observatory.
ESO/Max Alexander
30
Vzdlvn apopularizace
Clen investice do vzdlvn apopula pro veejnost. Interaktivn astronomick
rizace umouj ESO sdlet sveejnost vstavy adal aktivity, kter sdlej fasci-
amdii jak obecn astronomii aastrofy- nujc svt astronomie aESO, zanechvaj
ziku, tak vsledky znejdleitjch vnvtvncch as nad vesmrem, ve
pozemskch observato na svt. irok kterm ijeme. Studenti auitel zde
rozsah voln pstupnch popularizanch najdou vukov programy, kter neob-
produkt, kter ESO vytv, zahrnuje vyklm zpsobem dopluj koln vuku.
obrzky, videa atiskov materily.
Ve spojen sESO Supernovou vyrb ESO
Planetrium anvtvnick centrum voln pstupn poady pro jin planetria,
ESO Supernova umstn vsted inovativn aautentick open-source
ESO vNmecku je prvn open-source vdeck vizualizace, astoj tak za prvnm
planetrium na svt azrove modern systmem distribuce dat vrelnm ase
voln pstupn astronomick centrum pro planetria na celm svt.
Zstate ve spojen
ESO se aktivn arznorod astn ivota na socilnch mdich, kde na rznch platformch
Facebook, Twitter, Instagram, Pinterest, Flickr, YouTube aLinkedIn oslovuje stovky milin
lid ron. Zstate snmi ve spojen adozvte se o nejnovjch objevech, podvte se na asn
obrzky pozen dalekohledy ESO anahldnete do kadodennho provozu na naich modernch
observatoch. Tdn amsn rozesl ESO zpravodaje sfascinujcmi obrzky vesmru, posled-
nmi vdeckmi vsledky zdalekohled ESO as novinkami ohledn organizace.
Architekten Bernhardt + Partner (www.bp-da.de)
31
www.eso.org
ESO/M. Kornmesser
sted ESO
Karl-Schwarzschild-Str. 2, 85748 Garching u Mnichova, Nmecko
Tel: +49 89 320 06-0 | Fax: +49 89 320 23 62 | E-mail: information@eso.org
09.2017 etina