UNIVERZITA PALACKHO V OLOMOUCI Filozofick fakulta Katedra politologie a evropskch studi

Daniel upak

Recep Tayyip Erdoan: Tureck neopopulista?

Bakalsk diplomov prce

Vedouc prce: Mgr. Karel Kouba, M.A.

OLOMOUC 2010

Prohlauji, e jsem tuto bakalskou diplomovou prci vypracoval samostatn na zklad uvedench pramen a literatury. V Olomouci dne 15. prosince 2010 ________________________

Podkovn: V prvn ad bych rd podkoval sv rodin a ptelm za neutuchajc podporu pi psan tto prce. Rd bych zde tak podkoval svmu vedoucmu prce Mgr. Karlu Koubovi, M. A., prof. Kurtu Weylandovi a Mine Tafolar, M. A. za cenn rady a trplivost.

Vslovnost
Pestoe Turci pouvaj od roku 1928 latinku a vtina psmen je shodnch s eskou abecedou, existuje nkolik psmen, kter se li, a proto je zde uvdm s orientan vslovnost. d temn y nic; j nm. nm. j Recep [Redep] le [Ile] Satlk [Satylyk] Erdoan [Erdoan]; Dier [Dijer] Japonya [aponja] Kse [Koese] Nee [Nee] Trkiye [Tuerkije] Tayyip [Tajip]

Cc I Jj Yy

Obsah
Vslovnost ............................................................................................. 4 Obsah ................................................................................................... 5 vod ...................................................................................................... 6 1 Vymezen pojm ............................................................................. 13 1.1 Populismus................................................................................... 13 1.2 Neoliberln reformy ..................................................................... 17 1.3 Institucionalizace stranickho systmu ........................................ 19 2. Podmnky zrodu neopopulisty ........................................................ 20 2.1 Slab stranick systm ................................................................. 20 2.2 Siln, pmo volen prezident ....................................................... 31 2.3 Krize jako spout populistickho neoliberalismu ...................... 37 Zvr ................................................................................................... 45 Prameny a Literatura ........................................................................... 47 Prameny .............................................................................................. 47 Literatura ............................................................................................. 50 Plohy ................................................................................................. 57 Seznam zkratek .................................................................................. 57 Abstrakt ............................................................................................... 58

vod
Kdy se v Turecku Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalknma Partisi AKP)1 v listopadu roku 2002 po drtivm vtzstv v parlamentnch volbch ujala vldy, bylo to pro vechny velkm pekvapenm. Pedvolebn przkumy sice naznaovaly, e si AKP zskala u voli velkou popularitu, ale e zsk 34,3 %2 hlas, resp. 2/3 kesel z tureckho 550 lennho Velkho nrodnho shromdn Turecka (Trkiye Byk Millet Meclisi TBMM), ekal opravdu mlokdo. Ani ne rok star Strana AK3 vdila za sv vtzstv dsledn mezitdn mobilizaci a popularit svch len z dob, kdy psobili ve Stran blahobytu resp. Stran ctnosti.4 Nezanedbateln podl na jejm spchu tak mlo selhn zavedench parlamentnch stran, kter nebyly schopn poradit si s tehdej ekonomickou kriz a byly zapleteny do mnoha korupnch skandl. Pouze jedin parlamentn strana,
1

Strana spravedlnosti a rozvoje pvodn pouvala pouze cel nzev Adalet ve

Kalknma Partisi nebo jej zkratku AKP. Pozdji se vak objevila varianta AK Parti, kterou strana pejala, a to pedevm z dvodu pozitivnho vznamu slova ak, kter v turetin znamen bl, ale i neposkvrnn. Podle nynjho Nazen strany se od pouvn zkratky AKP pln upustilo a spojen AK Parti podtrhuje logo strany zc rovka. Parti Tz, Madde 3 Partinin Ksaltlm Ad, Genel Merkezi ve Amblemi. [Stanovy strany, lnek 3 Zkrcen nzev strany, sted a znak]. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://www.akparti.org.tr (10. 8. 2010)
2

Milletvekili genel seimleri sonular [Vsledky veobecnch parlamentnch voleb]. Trkiye statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad],

Ankara,
3

http://www.turkstat.gov.tr (10. 8. 2010) AKP vznikla 14. 8. 2001. History of the Justice and Development. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://eng.akparti.org.tr (1. 7. 2010)
4

Strana blahobytu (Refah Partisi, RP) a Strana ctnosti (Fazilet Partisi, FP), byly

spnmi nslednicemi Strany nrodnho du ( Milli Nizam Partisi, MNP) respektive Strany nrodn spsy (Milli Selamet Partisi, MSP), islamistickch stran ze 70. let 20. stolet. Stran blahobytu se po volbch v prosinci 1995 podailo dokonce zvtzit ve volbch (i kdy velice tsn) a pozdji utvoit koalin vldu (v ele stanul prvn islamistick premir Necmettinem Erbakanem) se Stranou prav cesty ( Doru Yol Partisi, DYP). Vechny ve zmnn strany byly pozdji zakzan z dvodu monho ohroen sekularity Turecka. TIBI, Bassam: Islamist Approach Europe: Turkeys Islamist Danger. Middle East Quarterly, 16, 2009, . 1,

http://www.meforum.org (6. 12. 2010)

Republiknsk strana lidov (Cumhuriyet Halk Partisi CHP)5, se dostala spolu s AKP do nrodnho shromdn. AKP byla ji od svho vzniku v roce 2001, prv kvli islamistick minulosti svch len, pedmtem zjmu pedevm tureck veejnosti, piem hlavnm clem bylo a stle je zodpovdt mnoho otzek, kter strana svm vznikem a psobenm v politice vyvolala. Prvnmi z nich byly otzky spojen s ji zmiovanou islamistickou minulost jejch len, a to nakolik je stle islamistickou a pokud ano, nakolik je hrozbou pro stt. Kdy se pak Strana spravedlnosti a rozvoje dostala v roce 2002 k moci, zaala si u i zahranin veejnost klst otzku, kam se bude Turecko, jako tradin spojenec Zpadu, pod vedenm nov vldy ubrat. Panovala a panuje toti jen mal shoda v mnn o ideologick povaze AKP. V souvislosti s AKP jsou zmiovny tradin pojmy jako islamismus6, resp. reformovan i umrnn politick islm7, i strana s islamistickmi koeny. Pojmy ad hoc pro AKP vytvoen, jako nap. muslimsk konzervatizmus i muslimsk demokracie8, se jejich autoi snaili popsat Erdoanovu stranu jako protjek evropskch kesanskodemokratickch stran. Sama AKP pak vechny tyto nlepky odmt s tm, e je stranou konzervativn demokratickou, tak jak to popsal stranick ideolog Yaln Akdoan ve sv knize Ak Parti ve Muhafazakar Demokrasi [Strana Ak a konzervativn demokracie]9. Podle nkterch autor pak Strana spravedlnosti a rozvoje pela
5

Poprv od roku 1954 se do parlamentu dostaly pouze dv strany AKP a CHP.

BACIK, Gkhan : The Parliamentary Election in Turkey, November 2002. Electoral Studies, 23, 2004, . 1, s. 821.
6

ABAZA, Hayri CAAPTAY, Soner: Is It Islamic or Islamist? Newsweek, 22. 10. AHA, mer: Turkish Election of November 2002 and the Rise of Moderate

2010. (http://www.newsweek.com)
7

Political Islam. Alternatives: Turkish Journal of International Relations, 2, 2003, . 1, s. 95.

8

TEPE,

Sultan:

Turkey's

AKP:

Model

"Muslim-Democratic"

Party?

Journal of Democracy, 16, 2005, . 3, s. 69.

9

AKDOAN, Yaln: Ak Parti ve Muhafazakar Demokrasi. Alfa Basm Yaym Datm,

Istanbul 2004, 160 s.

od "politickho" k "socilnmu" islmu, ili e stranick piky jsou i nadle oddni islmu jako nboenstv ve svm soukromm ivot, ale upustily u od prosazovn islamistick agendy v politice a pely k pragmatick politice. AKP podle nich nen stranou dn koherentn ideologie, ale stranou univerzln tzv. catch-all10, i jak tvrd Alper Yac, stranou neoliberln populistickou, resp. nepopulistickou.11 Clem tto prce bude z sti pispt k tto debat ovenm poslednho tvrzen, tedy e tureck premir je neoliberln populistickm ldrem. Pravdou sice je, e AKP zaala hned po svm nstupu k moci k pekvapen vtiny lid prosazovat neoliberln, u obyvatel nepopulrn reformy, kter jsou podle nkterch nzor schopni zavdt pouze exekutivn siln politici i dokonce pouze dikttoi12. Tato tvrzen vtinou slou pedevm jako pejorativn nlepka od oponent, i v lepm ppad tak oznauj jeho diskurs, ani by se oprali o fakta i objektivn argumenty. Ppadn potvrzen by tak mohlo mt nejen velk vznam pro pochopen politiky nynj tureck vldy, ale mohlo by ukonit pes osm let trvajc spory o prav povaze AK Parti. Prce by mohla bt pnosn i pro samotnou teorii neopopulismu, kter byla zatm testovna na zemch Latinsk Ameriky a vchodn Evropy. Clem tto prce proto bude ovit tvrzen Alpera Yacho v jeho prci Packaging Neoliberalism: Neopopulism and The Case of Justice and Developement Party, e se tureck premir Recep Tayyip Erdoan uchlil k neoliberlnmu populismu v dob, kdy byl u moci,
10

CEYHAN, Aldemir GL, Bayraktaroglu: Determining Effect Of Personality Traits

On Voter Behaviour Using Five Factor Personality Inventory . Journal of Faculty of Business, 5, . 2, s. 133, dle tak JANG, Ji-Hyang: On the Road to Moderation: The Role of Islamic Business in Transforming Political Islamists in Turkey. Journal of International and Area Studies, 13, . 2, 2006, s. 98.
11

YACI, Alper: Packaging Neoliberalism: Neopopulism and The Case of Justice and

Developement Party. Diplomov prce. Istanbul, Bogazii University 2009, s. 19.

12

WEYLAND, Kurt: The Politics of Market Reform in Fragile Democracies: Argentina,

Brazil, Peru, and Venezuela. Princeton University Press, Princeton 2002, s. 1.

konkrtn v letech 2002 a do souasnosti. Tvrzen Alpera Yacho odvozen od prac americkho politologa Kurta Weylanda se prce bude snait ovit pomoc testovn jeho teorie neoliberlnho populismu. Vybranou metodou vzkumu bude ppadov studie, konkrtn metoda shody (congruence method), jako efektivn nstroj oven platnosti pouit teorie na jednom ppadu, protoe metoda shody umouje celkem snadno potvrzovat testovan teorie. Podle Van Every mme dv zkladn monosti testovn teorie, a to experiment a pozorovn. V naem ppad pichz v vahu pozorovn jedinho ppadu, pi kterm vyslovme nejprve pedpoklad oekvanho vstupu na zklad teorie. Dle prozkoumme data a na jejich zklad urme, zda jsou shodn s pedpovd. Pokud je toti pedpokldan vstup zkoumanho ppadu shodn s teoretickou pedpovd, je mon pedpokldat i existenci pinnho mechanismu a jeho shodu s teoretickmi pedpoklady, a to ani bychom museli pinn proces zkoumat.13 Dal vhodou a dvodem, pro byla tak zvolena tato metoda, je pedevm jej schopnost zpesovat testovan teorie, co by vzhledem k tomu, e tato teorie byla odvozena od zem Latinsk Ameriky, znamenalo velk poslen pro teorii neopopulismu. Dle tato metoda zvyuje pesnost operacionalizovanch promnnch a definuje dal nutn i dostaujc podmnky, a to ve za men nronosti na mnostv potebnch dat. Na druhou stranu tato metoda m jako ve i sv nevhody. Nevhoda tto metody spov v tom, e pouh shoda, resp. neshoda mezi teoretickou pedpovd a pozorovatelnm vsledkem ppadu, nemus hned znamenat, e pinn mechanismus skuten existuje, ili e teorie plat, i neexistuje, ili e neplat, nebo tato metoda si nevm celho pinnho procesu.14

13

VAN EVERA, Stephen: Guide to methods for students of political science. Cornell KOAN, Michal: Jednoppadov studie In: DRULK, Petr (ed.): Jak zkoumat

University Press, Ithaca 1997, s. 55-61.

14

politiku: kvalitativn metodologie v politologii a mezinrodnch vztazch . Portl, Praha 2008. s. 43-44.

Pedpokldejme

tedy,

reim

Tayyipa

Erdoana

je

neopopulistick, nebo W eylandova teorie neopopulismu postuluje, e zrod populistickho politika je mon pouze za splnn t nezbytnch, souasn se vyskytujcch se podmnek slabho stranickho systmu, instituce pmo volenho a exekutivn silnho prezidenta a ptomnosti ekonomick krize, zejmna hyperinflace. Prvn testovan hypotza, kterou se bude snait tato prce ovit , tedy zn: Recep Tayyip Erdoan jako neoliberlnm populista po volbch svou stranu marginalizoval. Druh hypotza se bude snait ovit, zda inflace donutila Recepa Tyyipa Erdoana pijmout neoliberln opaten. lenn prce kopruje metodologick schma. Vysloven pedpoklad o tom, co budeme pozorovat, je hypotza v vodu prce. Pot nsleduje teoretick st, kter se zabv jednotlivmi typy pstup a definicemi populismu rznch autor, ale tak teoretickm vymezenm neoliberalismu a institucionalizac stranickch systm. Dle nsleduje st, kde pozorujeme hodnoty nezvislch promnnch. Tato st se dl na ti podsti, kter odpovdaj tem podmnkm pro vznik neopopulismu. Prvn podst se zabv stranickm systmem Turecka a sna se urit jeho povahu. Dal podst zjiuje, zda v Turecku existuje instituce pmo volenho a exekutivn silnho prezidenta. Tet a posledn podst a neoliberalismem v Turecku. pozorovn. Literatury obecn zabvajc se Tureckem je mnoho, a to pedevm t anglicky psan.15 Na druhou stranu, drtiv vtina odbornch lnk a knih se vak vtinou zabv vztahy Tureck republiky a Evropsk unie, zejmna zdlouhavmi pstupovmi jednnmi, monmi dopady ppadnho lenstv Turecka, a to jak na
15

se zabv ekonomickou kriz je vysloven vsledek

V zvru

Nutno dodat, e i v etin zan vychzet vce knih zabvajcch se Tureckem,

a to nejen peklady romn Orhana Pamuka a Zlf Livaneliho, ale i odborn dla, jako nap. sbornk od Lucie Tunkrov a Pavla aradna Turecko a Evropsk unie: esk a tureck perspektiva, Turecko strun historie stt od Gabriela Pirickho, peklad knihy Djiny Turecka od nmeckch autor Klause Kreisera a Christopha K. Neumanna atp.

10

spoleenstv, tak i na Turecko, dle vvojem vzjemnch vztah, dvody, kter vedou EU a Turecko ke sbliovn, rozdlnost obou oblast, atd. Mnohdy se jedn o pouh popisy historickch udlost, jejich relevance je asto mal, nebo popisuj nco, co u bylo dvno popsan, piem zvr je ten, e sjednocen bude pro oba subjekty obohacenm, a to jak kulturnm, tak ekonomickm .16 Velkou st politolog pak tak zamstnv mylenka dalho smovn Turecka v mezinrodnch vztazch, jeho vztah k tradinm spojencm, otzka Kypru, atp., kdy jde vtinou o popis tohoto vvoje v ase.17 Pozornost odbornk se pochopiteln sousteuje i na vnitn politiku Turecka a na jej transformaci v poslednch letech. Zde je stednm pohledem na vc institucionalismus kter jsou ztlesnn podle Evropskou tchto autor uni, resp. jejmi poadavky, hlavn pinou

transformanho procesu v souasnm Turecku.18 Ziya ni nap. tvrd, e Strana spravedlnosti a rozvoje stranou s islamistickmi koeny, ale dky psoben EU se vyvinula v umrnnou a stedovou stranu. Studi zabvajcch se trnmi reformami pijmanmi v Turecku po finann krizi je tak dostatek, avak autoi, mj. i Marcie Patron, pistupuj k tmatu z pohledu ekonomicko strukturlnho, ili e vlda AKP tyto reformy pijala pod tlakem mezinrodnch ekonomickch instituc,

16

DOMAN, Seda: Vstup Turecka do Evropske unie: Vyhodny pro ob strany? pro ob strany? Institut pro Evropskou Politiku Europeum.

Mony
17

http://www.europeum.org/doc/pdf/864.pdf (13. 12. 2010) Zjem o dal smovn Turecka v mezinrodnch vztazch zce souvis s novm ministrem zahraninch vc, dlouholetm poradcem premira Erdogana, profesorem Ahmetem Davutolem. Davutolu ji dve popsal ve sv knize Strategick hloubka dal smovn zahranin politiky Turecka. Orientace na Blzk vchod, Kavkaz a Balknsk poloostrov tak nahrad jednostrann izolacionismus a vztah k Zpadu politikou neoimperiln. AYDINTASBAS, Asli: A New Ottoman Empire? Deciphering the Davutoglu Doctrine. Forbes, 2. 6. 2009. (http://www.forbes.com)
18

N, Ziya: The Political Economy of Islam and Democracy in Turkey: From the

Welfare Party to the AKP. In: DIETRICH, Jung (ed.): Democratization and Development: New Political Strategies for the Middle East. Palgrave, New York 2006. s. 103-129.

11

zejmna Mezinrodnho mnovho fondu i Svtov banky.19 Mnoho informac o vnitn politice Turecka jsem erpal pedevm ze urnlu Turkish Studies, Journal of Democracy a Middle East Quarterly. Co se te literatury o populismu, v drtiv vtin jsem erpal opt z dl anglicky psanch, a to pedevm od americkho politologa Kurta Weylanda a jeho prac ze urnlu Comparative Politics a lnk jako nap. Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics, kde definuje svj koncept populismu, i Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe , kde popsal ti ve uveden nezbytn podmnky pro vznik neoliberlnho pop ulismu. Pnosem tto prce by tak mohlo krom potvrzen smlho tvrzen Alpera Yacho a potvrzen platnosti teorie neopopulismu (i jej zpesnn) Kurta Weylanda i to, e bude jednou z mla prac psanch esky, kter se zabvaj podrobn nynj vnitrosttn tureckou politikou a me tak poskytnout ppadnm tenm vhled do souasn politick situace v Turecku.

19

PATTON, J. Marcie: The Economic Policies of Turkey's AKP Government: Rabbits

from a Hat? Middle East Journal, 60, 2006, . 3, s. 523.

12

1 Vymezen pojm
1.1 Populismus
Populismus, pojem, se kterm se setkvme dnes a denn ve vtin mdi. Vtinou vak ne jako s hodnocenm urit politick, ekonomick i sociln strategie, ale sp jako s pejorativn nlepkou, kterou se astuj politit soupei. Naduvn tto nlepky m paradoxn dopad vtina lid se s pojmem populismus setkala, ale mlokdo by dokzal ci, co se pod nm skrv. Je tedy velmi dleit, ne pikrome k hlavn sti prce, definovat tento mnohokrt diskutovan pojem. Nutno konstatovat, e neexistuje nejen shoda v hlavnch defininch znacch, ale ani jednotn pstup k populismu. st politolog, mezi kter pat nap. Gino Germani20, Hector Schamis21, pistupuj k populismu historicko-sociologicky, a populismus chpou jako sttn formu a ideologii uritho asovho obdob a uritch podmnek ve spolenosti. Odmtaj tud nazvat populismem cokoli jinho, ne jsou reimy s nacionalistickou politikou, kter se objevily v Latinsk Americe spolu s Velkou hospodskou kriz ve 30., a kter skonily v 50. letech 20. stolet. Zmnn epocha je podle nich navc spojena pouze s ekonomickou strategi ISI (Industrializace nahrazenm dovoz)22 a odmtaj tedy nazvat latinskoamerick reimy z 80. let 20.

20

GINO, Germani: Authoritarianism, Fascism, and National Populism . Transaction, Populism of the 21st Century (Videozznam). Washington, DC, Woodrow Wilson

New Brunswick 1978. 292 s.

21

International center for Scholars, 8. jna 2009, http://www.wilsoncenter.org (6. 12. 2010)
22

Protekcionistick ekonomick politika zavdn v rozvojovch zemch a mladch

trnch ekonomikch, kter se snaily zvit svoji sobstanost a snit svoji zvislost na vysplch zemch ochranou a rozvojem svho rozvjejcho se prmyslu. Import Substitution Industrialization (ISI). Edmonton, Investopedia, 2. ervence 2009, www.investopedia.com (2. 12. 2010)

13

stolet, a i jejich pozdj spojen s neoliberalismem z konce let 90., za populistick resp. neopopulistick.23 Funkcionalistick chpn populismu, kter zastv nap. Enrique Peruzzotti24, naproti tomu nahl na populismus jako na sociln hnut, kter vznik jako reakce na nedokonalou politickou reprezentaci sti obyvatelstva. Populist, zatiujce se tm, e reprezentuj tento opomjen lid, pouvaj demokratick prostedky, aby se dostali k moci. Jakmile se dostanou k moci, oslabuj rzn intermedirn demokratick instituce, nebo psob pmo na masy. 25 Dalm pstupem je pstup definujc populismus diskursivn. Ernesto Laclau ve sv knize On Populist Reason tvrd, e v populismu nejde o obsah, ale o formu. Populismus podle nj nen koherentn ideologie, ale naopak shromauje vce, nkdy i protichdnch , ideologickch pozic. Populist hlavn tvo lid, kter je v opozici vi nemu, nap. dominantn ideologii nebo institucionalizovanmu systmu. Mezi populistick politiky tak ad jak Margaret Thatcherovou, tak i Huga Chveze.26 Jak bylo eeno, stejn jako nepanuje shoda v pstupu k definici populismu, nepanuje shoda ani v jeho samotnch defininch znacch. Jak definujeme populismus? Jak vlastnosti mus reim mt, abychom ho mohli nazvat populistickm? Kurt Weyland popisuje ve sv prci Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics dva zkladn pstupy kumulativn a radiln (viz Obrzek 1). Kumulativn pstup se sna definovat populistick reimy za pouit logickho "a" ( ), kdy se sna urit, zda je zkouman reim populistick i nikoli, na zklad znak, kter maj stejn. Nevhodou kumulativnho, a dnes pevldajcho konceptu, je, e kdy budeme zkoumat velk poet ppad, bude i velk pravdpodobnost toho, e
23

Populism of the 21st Century (Videozznam). Washington, DC, Woodrow Wilson

International center for Scholars, 8. jna 2009, http://www.wilsoncenter.org (6. 12. 2010)
24 25 26

Tamt Tamt. LACLAU, Ernesto: On Populist Reason. Verso, Londn 2005. s. 222.

14

vechny nebudou sdlet ani jeden charakteristick znak a me se tedy stt, e jen mlo i dn reim nebude populistick. Radiln koncept pak operuje s logickm "nebo" ( ), kdy vechny znaky zkoumanch reim jsou defininmi znaky populismu. V ppad tohoto konceptu je problm opan pi zkoumn vce stt dospjeme k zvru, e jsou populistick vechny.27
Obrzek 1

Populismus

se

podle

Kurta

Weylanda

vyznauje

temi

charakteristickmi prvky: a) personalistick a charismatick vdce, jen se obrac k heterogenn mase pznivc, kte se ct bt opomjeni a jsou mobilizovateln; b) ldr strany se ke svm stoupencm obrac pmo, nebo k nim pistupuje kvazi-personln, m obchz zaveden organizace, zejmna strany;28 c) strana, a u nov, nebo strana, kterou pevzal, zstv jeho osobnm prostedkem k moci (personal vehicle) s nzkm stupnm institucionalizace. 29
27

WEYLAND: K.: Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin

American Politics. Comparative Politics, 34, 2001, . 1, s. 2.

28

WEYLAND, K.: Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe. Tamt, s. 381.

Comparative Politics, 31, 1999, . 4, s. 381.

29

15

Neoliberln

populismus,

resp.

neopopulismus,

je

pak

populismus specifick svm spojenm s ekonomickm neoliberalismem a vznik nikoliv automaticky, ale pouze za pznivch podmnek, ktermi jsou slabost stranickho systmu, pmo volen prezident a hlubok ekonomick krize. Populismus s neoliberalismem maj spolen: a) odmtnut statutu quo ve spolenosti, odsouzen zaveden politiky, kter podle nich slou zvltnm zjmm (special interests) a k dobvn rent (rent seeking)30. Neoliberln experti vyuvaj populistick toky proti zvltnm zjmm, k boji se sttnm intervencionismem. b) aby rozruili tyto vazby, mus populistit ldi a neoliberln reformtoi koncentrovat moc, ili oba se sna o utuen exekutivn moci a zrove o oslaben moci s nimi soupecch instituc (nap. parlament). Neoliberln experti tak in proto, e jedin siln stt me prosadit strukturln reformy, zatmco populist tuto koncentraci moci podporuj z vlastnho zjmu. c) nechu k organizovan obansk spolenosti.

Kurt Weyland se rozhodl redefinovat nejen koncept populismu, ale i pstup k nmu, a to hlavn z toho dvodu, e nechtl vymlet dal radiln i kumulativn vcedimenzionln koncepty. Radji populismus redefinoval jednodimenzionln, pouze jako politickou strategii. Kvli absenci ekonomick strategie se tato teorie neomezuje pouze na urit obdob a kvli absenci diskurzu nezahrnuje irok spektrum politik. Weylandv jednodimenzionln pstup, redefinice populismu a vysvtlen jeho koexistence s neoliberalismem, je bezesporu pnosn, nebo populismus nen fenomnem pou ze uritho asovho obdob, uritho zem, i ekonomick strategie,
30

Dobvn rent je pojem definujc jednn skupin, organizac i jednotlivc, kte

zskvaj sv zdroje k ekonomickmu obohacen na kor ostatnch, ani by sami produkovali na opltku cokoli pro spolenost. Rent-seeking. Edmonton, Investopedia, 2. ervence 2009, www.investopedia.com (5. 12. 2010)

16

pop. jejich vzjemn kombinace, jak ukazuj zkuenosti z minulch let. Na druhou stranu zkuenosti z Chavezovy Venezuely i Morlesovy Bolvie ukazuj, e neopopulismus me mt vc po dob nejen neoliberln, ale i siln anti-neoliberln, a proto je teba se tmto pstupem dle zabvat. Dal monou slabinou tohoto konceptu by mohlo bt, e byl odvozen ze specifickch zkuenost latinskoamerickch zem a tud by v jinch stech svta nebyl pouiteln. Kurt Weyland vak netvrd, e by jeho koncept, a opravdu odvozen od latinskoamerickch zem, by ml platnost pouze v Latinsk Americe. Naopak ve svm lnku Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe testuje svou teorii i na zemch stedn a vchodn Evropy.31

1.2 Neoliberln reformy

Pod pojmem neoliberln reformy vtinou rozumme tzv. Washingtonsk konsensus, pojem, kter vymyslel americk ekonom John Williamson na zklad nzor, kter panovaly na konci 80. let ve Svtov bance, Mezinrodnm mnovm fondu a na Ministerstvu financ Spojench stt americkch32 ohledn ekonomickch opaten, potebnch v t dob v Latinsk Americe pro ozdraven ekonomiky. Podle Williamsona se tyto ti instituce shodovaly v deseti bodech. Prvnm byla fiskln disciplna, ili vyvenost sttnch pjm a vdaj. Druhm bodem bylo pesmrovn veejnch vdaj od diskriminujcch a rst inhibujcch dotac k vdajm podporujcm rst a sniujcm nerovnost v rozdlovn, jako je vzdln, zkladn zdravotn pe a rozvoj fyzick infrastruktury. Tetm opatenm byla daov reforma rozen daovho zkladu a snen meznch daovch sazeb. Tak bylo teba liberalizovat rokov sazby, zavst konkurenceschopn mnov kurz zpravidla lo o poadavek razantn devalvace mny, a to nkdy i o destky procent, s clem co nejrychlejho dosaen
31

WEYLAND, K.: Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe. s. 379Vechny tyto instituce sdl ve Washingtonu D.C., odtud Washingtonsk konsensus.

398
32

17

cenov konkurenceschopnosti na mezinrodnm trhu. Pedpokldalo se, e rst vvozu a omezen importu zv vstup ekonomiky. Dle bylo tak teba liberalizovat zahranin obchod odstranit kvantitativn pekky dovozu (dovoznch kvt); ochrana trhu byla mon vhradn pomoc relativn jednotnch (alokan neutrlnch) a nzkch cel a ppadn oprvnnch netarifnch barir (environmentln ochrana, potravinov bezpenost atd.). Stty mly tak liberalizovat pliv zahraninch pmch investic, privatizovat sttn podniky, deregulovat (odstranit bariry vstupu na trh a vstup z trhu, odstranit omezen hospodsk soute s vjimkou ochrany spotebitel a ivotnho prosted a dohledu nad finannmi institucemi a trhy) a zat ochraovat vlastnick prva.33 Hlavn mylenkou neoliberlnch reforem bylo pesvden, e privatizace, liberalizace trh, liberalizace zahraninho obchodu a pohyb kapitlu povede v krtk dob k vyrovnn rovn hospodskho rozvoje s rozvinutmi trnmi ekonomikami zpadnch zem. Vlivem teoretik, jako byl hlavn Jeffrey Sachs, kte tvrdili, e v zjmu doclen nejlepch vsledk mus dojt k reformm v co nejkrat dob,34 se neoliberln opaten zapsala do irokho povdom jako tzv. okov terapie. Na pklad reformy perunskho prezidenta Alberta Fujimoriho dostaly nzev Fujishock.

33

WILIAMSON, John: What Washington means by Policy Reform. The Peterson for International Economics.

Institute
34

http://www.iie.com/publications/papers/paper.cfm?ResearchID=486 (7. 12. 2010) SOJKA, Milan: Alternativn scne transforman strategie eskoslovensk ekonomiky na potku 90. let a jejich teoretick vchodiska. Working Paper UK FSV IES. http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/684 (7. 12. 2010)

18

1.3 Institucionalizace stranickho systmu

Institucionalizace stranickho systmu je podle Scotta P. Mainwaringa proces, pi nm se soubor chovn a organizace st ane obecn znmm a pijmanm. Jednotliv akti si na zklad pedpokladu, e toto chovn i uspodn petrv do budoucna, osvoj urit oekvn a vzorce chovn. Institucionalizovan stranick systm je pot takov systm, ve kterm si politick strany osvoj oekvn a chovn podle pravidel stranick soute a chovn stran, kter petrv do budoucna. Mra samotn institucionalizace se pak m za pomoci ty kritri. Prvnm kritriem je mra stability stran ve stranickm systmu, kter se m jak mrou volatility, tak ivotnost stran ve stranickm systmu. Druhm kritriem je mra ukotven stran ve spolenosti, kde se zkoum, nakolik volii vol strany podle programu i jestli vol podle kandidt, i jak jsou vrn svm stranm. Tetm kritriem je rove dvry ve volby a politick strany, a to jako zkladn demokratick prvky. Poslednm kritriem je kvalita organizace stran, kde se zkoum kvalita stranick organizace z hlediska materilnch a lidskch zdroj jednotlivch politickch stran.35

35

MAINWARING, Scott TORCAL, Mariano: Party System Institutionalization and

Party System Theory: After the Third Wave of Democratization. Paper presented at the annual meeting of the American Political Science Association, Washington, DC, Sep 01, 2005. http://www.allacademic.com (7. 12. 2010)

19

2. Podmnky zrodu neopopulisty

Podmnky zrodu neoliberlnho populisty jsou tedy ti. Prvn z nich je slab stranick systm, druhou siln, pmo volen prezident a tet a posledn je ptomnost ekonomick krize, zejmna hyperinflace. Vechny tyto ti podmnky musme pozorovat v Turecku souasn, nebo samostatn nejsou podmnkami dostaujcmi pro vznik

neopopulismu.

2.1 Slab stranick systm

Prvn podmnkou, kter umouje zrod populistickho ldra, je slab stranick systm, protoe tam kde jsou strany institucionalizovan, tam je kontrolovn nbor a postup len ve stranick hierarchii, m je vlastn blokovn raketov postup populistickho politika do veden strany. Naopak ve stranickch systmech, kde strany asto vznikaj a rychle zanikaj, populistick ldr snadnji vytvo svou stranu a tak snadnji mobilizuje stranicky neloajln volie. Musme tedy zjistit, zda je tureck stranick systm institucionalizovan i nikoliv a v ppad e ano, tak do jak mry. Strany v Turecku, seskupen vtinou kolem charismatickho ldra, nejsou pli stabiln a asto rychle vznikaj a zase zanikaj (viz Tabulka 2), piem ani jedna souasn parlamentn strana nen star 20 let. 36 Nejvraznjm pkladem poslednch let je bezpochyby Strana vlasti (Anavatan partisi ANAP), kterou po vojenskm pevratu na zatku 80. let zaloil charismatick technokrat Turgut zal, kter se stal stedn postavou a symbolem tureck neoliberln tranzice 80. let 20. stolet a nejvlivnjm politikem od dob Mustafy Kemala Atatrka.37
36

CHP a MHP jsou strany pvodn zaloen v roce 1923 resp. 1969, avak po

vojenskm pevratu v roce 1980, stejn jako vechny jin strany byly zakzny. MHP byla znovu zaloena v roce 1991 a CHP v roce 1992. The CHP Congress, Leadership Cults, and Turkish Democracy. Central Asia-Caucasus Institute and Silk Road Studies Program, 8. 5. 2008. (www.silkroadstudies.org)
37

N, Z.: Turgut zal and his Economic Legacy: Turkish Neo-Liberalism in Critical

Perspective. Middle Eastern Studies, 40, 2004, . 4, s. 113.

20

V prvnch volbch v roce 1983, prvnch od vojenskho pue v roce 1980, tato strana zskala 45,1 % hlas. Ve volbch v roce 1987, v poslednch, do kterch je vedl Turgut zal, zskala Strana vlasti u jen 36,3 % hlas. V roce 1989 byl Turgut zal zvolen osmm tureckm prezidentem a na mst pedsedy strany ho vystdal Yldrm Akbulut. Po odchodu Turguta zala z veden strana postupn slbla a v poslednch volbch, kterch se zastnila (2002), zskala pouhch 5,1% hlas.38 Nzkou ivotnost stran doprovz i relativn vysok volatilita, kter je znakem mal ukotvenost stran ve spolenosti. Medin volatility tureckch parlamentnch voleb39 in 22,62 %. Pro vt pesnost uvdm prv stedn hodnotu, nebo aritmetick prmr (zhruba 30,85 %) je zkreslen vjimenmi volbami z roku 2002, kdy volatilita doshla vysokch 56,48 %.40 Zde je teba uvst i volatilitu mezi jednotlivmi ideologickmi bloky, kter nm prozrazuje, e Turci jsou vlastn volisky nestl pouze stranicky, co je zpsobeno nejsp nzkou ivotnost politickch stran, avak ideologick preference se tolik nemn. (viz Graf 1) Nestlost identifikace voli s politickmi stranami m podle politolog mnoho rznch pin. Nkte uvd jako hlavn pinu armdn pevraty a popevratov zkonn opaten, jako nap. po roce 1980. Armda, kter chtla do budoucna zabrnit nsilnostem ze 70. let,41 kdy vysoce fragmentovan a polarizovan stranick systm
38

Milletvekili genel seimleri sonular [Vsledky veobecnch parlamentnch voleb]. Trkiye statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad],

Ankara,
39

http://www.turkstat.gov.tr (10. 8. 2010) Potno od roku 1987, kdy probhly prvn opravdu svobodn volby od vojenskho pevratu v roce 1980. SAYARI, Sabri: Politics and Economic Policy-Making in Turkey, 1980-1988 In: NAS, Tevfik F. ODEKON, Mehmet: Economics and Politics of Turkish Liberalization, Associated University Presses, Crannbury 1992, s. 38.
40

EKERCOLU, Eser ARIKAN, Gizem: Trends in Party System Indicators for the Nsilnosti 70. let byly dsledkem politizace tureck spolenosti, kter odrela

July 2007 Turkish Elections, Turkish Studies. 9, 2008, . 2, s. 218.

41

tehdej politick uspodn Turecka. Armda se po zkuenostech s autoritativn Demokratickou stranou v 50. letech snaila o co nejir zastoupen spektra nzor

21

stejnm zpsobem rozdlil spolenost, rozhodla pedejt tto situaci zkazem rznch odno politickch stran, jako nap. mldenickch a enskch stranickch bunk. Omezen byla uvalena i na leny akademick obce, studenty a ednky, kte nemohli vstupovat do stran. Zjmov skupiny, jako nap. odbory, dostaly rovn zkaz podlet se na jakchkoli politickch aktivitch.42 Podle jinch nzor mly na vvoj volebnho chovn v Turecku urujc vliv pedevm osobn konflikty stranickch vdc a aktuln politick udlosti ped kadmi volbami, kter vedly k slab ukotvenosti tureckch politickch stran ve spolenosti. Naopak, podle nedvnho vzkumu Kamila Gregora neml vojensk pevrat na volebn chovn v Turecku dn vt vliv. K zsadn promn tureckho volebnho chovn dolo ji pr ped rokem 1980 v dsledku rychl hospodsk modernizace Turecka.43

v politice. Vsledkem vak byl vysoce fragmentovan a polarizovan stranick systm. Netrvalo dlouho a politick konflikty se penesly do veejnho ivota, kde politick nenvist spolu s tradin existenc vendety roztoila spirlu nsilnost, kterou ukonila a dal vojensk intervence roku 1980. ZRCHER, Erik J.: Turkey: A Modern History, IB Tauris, London 2004, s. 263.
42

SAYARI, S.: The changing party system. In: SAYARI, Sabri ESMER, Ylmaz

(edd.): Politics, parties, and elections in Turkey. Boulder Londn, Lynne Rienner Publishers 2002, s. 24.
43

GREGOR, Kamil: Vzkum dopadu vojenskho pevratu v roce 1980 na volebn

chovn v Turecku pomoc faktorov analzy volebnch vsledk. Diplomov prce. Olomouc, FFUP 2010. s. 59.

22

Graf 1

Volatilita
60 50 40

30 20 10 0 1987 1991 1995 1999 2002 2007

volisk volatilita

volatilita mezi stranickmi bloky

Zdroj: EKERCIOLU, Eser ARIKAN, Gizem: Trends in Party System Indicators for the July 2007 Turkish Elections. Turkish Studies, 9, 2008, . 2, s. 218-219.

Akoli vtina obyvatel nedvuje stranm jako legitimnm demokratickm prostedkm podle przkum agentury Konsensus dvuje politickm stranm pouhch 22,9 %44 dotzanch, pesto v Turecku nepanuj nlady, kter by a priori odmtaly demokratick zzen jako celek, nebo vce ne dv tetiny dotzanch uznv volby za legitimn a svobodn (viz Graf 2) a ast voli je vdy velk. V ppad Tureck republiky vak volebn ast nen tak smrodatnm ukazatelem jako v jinch zemch, protoe povinnost chodit k volbm je stanoven zkonem. Na druhou stranu se vak tato povinnost nevynucuje absolutn a pokuta za poruen tohoto zkona in pt tureckch lir, co je zhruba 60 K45. Tento ukazatel je tedy tmto znan zkreslen. Jen pro zajmavost uvedu, e volebn ast je dlouhob nadprmrn vysok a ve srovnn s ostatnmi stty dokonce jedna
44

Size okuyacam kurumlara gvenip gvenmediinizi syler misiniz? Konsensus

Aratrma Danmanlk, http://www.konsensus.com.tr/haberdty.aspx?hid=141 (7. 12. 2010)

45

Turkey Parliamentary Elections 22 July 2007. The Organization for Security and

Co-operation in Europe, http://www.osce.org/documents/odihr/2007/06/25051_en.pdf (3. 12. 2010)

23

z nejvych na svt vbec. Hodnoty asti od roku 1987 se nedostaly pod 79 %. Nap. poslednch voleb se podle oficilnch daj zastnilo 84,2 % voli,46 co je dokonce nrst o 5,1 % v porovnn s rokem 2002.
Graf 2

Probhaj volby legitimn a svobodn?

27,50% 11,40%

Ano Ne Nevm

61,10%

Zdroj: Sestaveno autorem na zklad dat z What determined the contents of the ballot box? KONDA Research and Consultancy.

http://www.konda.com.tr/html/dosyalar/inside_of_the_box.pdf (7. 12. 2010)

Posledn podmnkou institucionalizace stranickho systmu je ptomnost kvalitn stranick organizace politickch stran, kter mus disponovat dostatenmi materilnmi i lidskmi zdroji. Podle obecn ho nzoru strany v Turecku sdl dva charakteristick znaky autoritativn stranickou strukturu s dlouhou tradic vychzejc z politick kultury tto zem a z institucionlnho rmce Turecka a znaky kdrov strany co se te stranick zkladny.47 Individualistick styl vdcovstv spojen s centralizovanou moc m tradici u v dobch Osmansk e, kde sice hlavou sttu byl sultn, kter jmenoval jednotliv ministry, avak

46

Trkiye statistik Yll 2008 [Tureck statistick roenka 2008]. Ankara, Trkiye

statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad], http://www.turkstat.gov.tr (10. 9. 2010)

47

ZBUDUN, Ergun: Contemporary Turkish Politics: Challenges to Democratic

Consolidation. Boulder, Lynne Rienner Publishers 2000, s. 74.

24

nejvym pedstavitelem a symbolem moci byl Vezr (Sadrazam).48 Nic na tom nezmnila ani nov Tureck republika Mustafy Kemala, kter se sice s Osmanskou v mnohm rozeel, avak na personalistickou tradici navzal. Personalistick tradice spojen s absenc etablovanch stran pak ovlivnila a ovlivuje tureckou politiku do souasnosti. Pedsedov stran, kte byli pozdji u moci, jako nap. Ismet Inn i Adnan Menderes, byli siln ldi, kte vldli svm stranm tm neomezen. V tto tradici pokraovali vichni dal vznamn politici jako Turgut zal, Bulent Ecevit, Necmettin Erbakan a Mesut Yilmaz, kte li jet dl ne jejich pedchdci a stranick organizace jejich stran skoro pln vymizela.
49

Nejinak tomu je i v ppad Recepa

Tayyipa Erdoana, kter stejn jako ostatn pedsedov tureckch stran vldne sv stran pevnou rukou a je tedy vrazn autonomn postavou. V zatcch prvnho volebnho obdob AKP (2002 -2007) neml Tayyip Erdoan ve stran tak silnou pozici jako m nyn. Dvod bylo nkolik. Za prv, Erdoan nebyl jedinou vd osobnost AKP, a za druh, zakldajc stanovy iroce omezovaly moc pedsedy strany tm, e decentralizovaly jeho moc. V roce 2003 vak Erdoan prosadil nkolik dodatk ke stanovm strany, kter pevedly rozhodovac pravomoci do jeho rukou. Do voleb 2007 byl tak Tayyip Erdoan u jedinm ze zakldajc tveice AKP Erdoan, Gl, ener, Arn, kter zstal v nejvym veden. Abdullah Gl, kter byl zvolen v tme roce prezidentem, se musel podle l. 101 stavy jako nadstranick prezident vzdt stranick pslunosti, Abdllatif ener po neshodch uvnit strany v roce 2007 ze strany vystoupil a Blent Arn se stal pedsedou

48

ABDULABAN, Abdurrahman: The Presidentialism of Turkish Parliamentary

Democracy. Paper presented to the Workshop on The Presidentialisation of Parliamentary Democracies, ECPR Joint Sessions, Copenhagen, Denmark, 14th 19th April, 2000.

http://www.essex.ac.uk/ECPR/events/jointsessions/paperarchive/copenhagen/ws7/ab ulaban.PDF (7. 12. 2010)

49

SAYARI, S.: The changing party system, s. 25.

25

parlamentu50, kter se podle stavy Tureck republiky nesm astnit aktivit politickch stran i skupin, kterch jsou leny, stejn tak debat jak v Nrodnm shromdn, i kdekoli jinde.51 Jinak tomu je u Strany spravedlnosti a rozvoje v ppad stranick struktury, co je mimochodem jeden z argument hovocch proti tomu, e AKP je stranou nepopulistickou. Pokud by j byla, vnitrostranick organizace by bu vbec neexistovala nebo by byla potlaena, nebo neopopulistick politik pracuje s neorganizovanmi masami a politickou stranu vyuv pouze v pedvolebn kampani (personal vehicle), kdeto zde se naopak vyvinulo propracovan stranick uspodn, kter kopruje uzemn lenn zem. AKP se toti vyznauje rozvinutou stranickou organizac. Nejnim orgnem strany je tzv. mstsk organizace (Belde Tekilat), nsleduje okresn organizace (le Tekilat), kter je podzena orgnizaci provinn (l Tekilat).52 Rozvinut vnitrostranick organizace vak rovnou neznamen vnitrostranickou demokracii. Naopak, stejn jako i v jinch tureckch stranch, i uvnit AKP panuje autoritarismus. Ve stran existuj zdnliv demokratick mechanismy jako metody vbru pedvolebnch kandidt primrky, organizan dotazovn (temayl yoklamas) a stedn dotazovn (merkez yoklamas). Primrky probhaj tak jak je znme, organizan dotazovn probh tak, e sted se dotazuje mstn stranick organizace na jednotliv kandidty, ale hlavn a konen slovo v rozhodovn o kandidatue m sted. stedn dotazovn probh podobn, s tm rozdlem, e je mn pstupn nzorm mstnch stranickch bunk. Existence primrek v rozhodovacm procesu zdnliv vyvauje vnitrostranickou pevahu veden, avak ped parlamentnmi volbami v roce 2007 bylo pro vbr
50

BOZKURT, Gksel: Erdoan Plans a 'New Move' Within the AKP . Hrriyet, 27. 9. The Constitution of the Republic of Turkey. T. C. Anayasa Mehkemesi [Tureck Parti Tz, Madde 18 - Tekilat Kademe Organlar [Stanovy strany, l. 18 sti

2009. (http://www.hurriyetdailynews.com)
51

stavn soud], http://www.anayasa.gov.tr (10. 8. 2010)

52

organizan rovn]. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://www.akparti.org.tr (7. 12. 2010)

26

kandidt na post poslance pouity pouze metody organizanho a stednho dotazovn stranick veden si v podstat ped volbami peliv vybr jednotliv kandidty a vetuje kandidaturu tch,53 kte mu odporovali v dob pedchozho volebnho obdob.54 Strana tedy funguje na tzv. hegemonn-autoritativnm principu, kdy vtina strank uznv svoji podzenost menin a k autoritskmu uspodn strany. lenov mstnch organizac jsou vak k autoritskmu uspodn indiferentn, nebo AKP neustle sv leny odmuje a motivuje, a to nejen materiln, ale i karirn a spoleensky AKP je vldn stranou s moc nad velkm potem veejnch funkc, a to nejen na sttn rovni, ale i dky volebnm spchm v komunlnch volbch v roce 2004 a 2009 rovn i na rovni mstn.55 Strana spravedlnosti a rozvoje se od ostatnch tureckch stran li potem voli. Je sice tk uvst poet len jakkoli tureck politick strany, nebo strany tyto poty nezveejuj a jsou tak nedostupn, ale podle neoficilnch daj a odhad m AK Parti zhruba kolem ty milin len,56 co je skoro tikrt tolik, ne kolik m druh nejsilnj strana Turecka CHP. Podle lensk zkladny je tedy AKP stranou spe masovou ne kdrovou na rozdl od ostatnch tureckch stran57 a lze ci, e disponuje dostatenmi lidskmi zdroji.
53

Na kolik je tato politika spn, dokazuje hlasovn na poslednm kongresu strany

v roce 2009, kde 1 361 z 1 362 delegt strany (jeden hlas byl neplatn) potvrdilo souasnho pedsedu strany ve funkci. Turkey's Erdogan unanimously elected ruling AKP chairman. World Bulletin, 4. 10. 2009. (http://www.worldbulletin.net)
54

JENKINS, Gareth:The Politics of Personality: Erdogan's Irascible Authoritarianism. Asia-Caucasus Institute and Silk Road Studies Program,

Central
55

http://www.silkroadstudies.org (3. 12. 2010) PELIN, Ayan: Authoritarian Party Structures in Turkey: A Comparison of the Republican Peoples Party and the Justice and Development Party . Turkish Studies, 11, 2010, . 2, s. 205-209.
56

Nutno dodat, e tyto odhady se odvj od potu len zakzan strany Refah.

BOYLE, Kevin: Human Rights, Religion and Democracy: The Refah Party Case. http://projects.essex.ac.uk/EHRR/V1N1/Boyle.pdf (3. 12. 2010)
57

ZBUDUN. E.: From Political Islam to Conservative Democracy: The Case of the

Justice and Development Party in Turkey. South European Society and Politics, 11, 2006, . 3, s. 552.

27

Co se te materilnch zdroj, tmi AKP dky svm dvma drtivm vtzstvm v parlamentnch volbch v roce 2002 a 2007 disponuje ve velk me. Sttn pspvky se toti rozdluj stranm na zklad procentulnho zastoupen v parlamentu. Jet vt zdroj pjm vak pedstavuj sponzorsk dary soukromch osob. Stejn jako poet strank, i financovn politickch stran se ned prakticky dohledat, a to i pesto, e je velice pesn upraveno Zkonem o politickch stranch . 2820, l. 61, z roku 1983, pozdji novelizovanm zkonem . 3032 z roku 1984,58 kter stanov, e vechny dary mus bt zaznamenvny a strany mus sv ty pravideln pedkldat stavnmu soudu. Ve skutenosti jsou vak penn dary anonymn a nen mon vyptrat jejich skuten drce.59

58

Krom sttnch pspvk lze vybrat lensk pspvky od len strany; tzv.

poslaneck poplatek, kter plat poslanci sv stran; poplatek za monost kandidovat na poslance, starostu, lena mstsk rady a provinn rady, jeho vi stanov stedn orgn pslun politick strany; financovat stranu lze z prodeje stranickch vlajek, prapork, odznak a podobnch znak a symbol strany; pjm z prodeje stranickch publikac; poplatky lze dle vybrat za vydvn stranickch prkaz, ze spoleenskch akc, ples aj. podanch stranou a ze stranickch nemovitost. Siyasi Partiler Kanunu [Zkon o politickch stranch]. Ankara, Trkiye Byk Millet Meclisi, http://www.tbmm.gov.tr/genser/kanun3.html (1. 12. 2010)
59

Turkey: Elements of the Public Integrity System Assessment, June 2005. Support

for Improvement in Governance and Management (SIGMA), http://www.bumko.gov.tr (29. 11. 2010)

28

Tabulka 1 Dobe institucionalizovan systm Velmi stabiln. Relevantn strany existuj dlouho. Nedochz k vysok volatilit. Slab institucionalizova n systm Volatilita je bn jev. Strany se rychle rod a zase rychle zanikaj. Strany nejsou dostaten zakoenn ve spolenosti. Pouze mal skupina oban vol pravideln jednu stranu. Volii se rozhoduj na zklad kandidt, ne programu. Vtina lid pochybuje o legitimit stran a voleb. Vtina lid v, e politick strany nejsou dleit pro demokracii. Strany disponuj nedostatenmi zdroji. Strany jsou produkty svch ldr. Vnitrostranick procesy nejsou dobe institucionalizova n. Tureck stranick systm Relativn vysok volatilita a nzk ivotnost stran. Vysok volisk volatilita ukazuje na nedostatenou ukotvenost politickch stran ve spolenosti. To je dno sp ni ivotnost stran, protoe volatilita mezi ideologickmi bloky je mnohem ni.

Stabilita ve stranickm systmu

Ukotven ve spolenosti

Strany jsou ve spolenosti hluboko zakoenn. Volii se rozhoduj na zklad programu i ideologick blzkosti a ve svm rozhodovn jsou stl.

Legitimita voleb a stran

Strany se t vysok me legitimity. Jsou vnman jako pro Demokracii nevyhnuteln instituce.

Vtina obyvatel nedvuje stranm, ale volby nezpochybuje. Strany disponuj dostatenmi materilnmi i lidskmi zdroji. Strany jsou ve stnu svch ldr i zkho veden. Stranick organizace se vyznauj koncentrac moci na nejvy rovni. Vnitrostranick vztahy jsou institucionalizovan.

Organizace stran

Strany disponuj dostatenmi materilnmi a lidskmi zdroji. Vnitrostranick procesy jsou stabiln, strany nejsou ve stnu svch ldr.

Zdroj: Sestaveno autorem nad MAINWARING, Scott TORCAL, Mariano: Party System Institutionalization and Party System Theory: After the Third Wave of Democratization. Paper presented at the annual meeting of the American Political Science Association, Washington, DC, Sep 01, 2005. http://www.allacademic.com (7. 12. 2010)

29

Tabulka 2

Zdroj: Sestaveno autorem na zklad daj Milletvekili genel seimleri sonular [Vsledky veobecnch parlamentnch voleb]. Ankara, Trkiye statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad], http://www.turkstat.gov.tr (10. 8. 2010)

30

2.2 Siln, pmo volen prezident

Dal nezbytnou podmnkou umoujc populistickmu politikovi vzejt z demokratickch podmnek, je velidov hlasovn ve volbch exekutivn siln hlavy sttu. Pm volba umouje prezidentskmu kandidtovi soustedit vechnu pozornost ve volbch pouze na svoji osobu a na nikoho jinho. Siln exekutivn postaven systm vtz bere ve v kombinaci s pevnm funknm obdobm faktickou neodvolatelnost, pak umouje zvolen hlav sttu prakticky neomezen vkon funkce,60 kterou potebuje k prosazovn bolestivch reforem, ke svmu dalmu posilovn moci a k soupeen se svmi politickmi protivnky. Individualita prezidentsk funkce mu dovoluje nespolhat se na podporu sv matesk strany, kterou vtinou po svm volebnmu spchu bu rovnou rozpust, nebo marginalizuje.61 Tyto institucionln pedpoklady jsou splnny ve vtin prezidentskch systm v Latinsk Americe a v poloprezidentskch systmech stedo a vchodoevropskch zem. Jak je tomu v Turecku? Hned na zatku je teba ci, e i kdy je Tureck republika republikou parlamentn, hlava sttu nepln pouze reprezentativn funkci jako v jinch psn parlamentnch zemch (nap. Nmecko). Prvn zmna reprezentativn lohy prezidenta pila s stavou z roku 1982. Od t doby disponuje hlava sttu (cumhurbakan) vtmi legislativnmi i exekutivnmi pravomocemi, ne jak tomu bylo podle stavy z roku 1961.62 Podle vojensk stavy z roku 1982 byly pravomoci hlavy sttu, kterou vykonvali v minulosti a na jednu vjimku vojci,63 navreny

60

LINZ, Juan J.: The Perils of Presidentialism. Journal of Democracy, 1, 1990, . 1, s.

56.
61 62

WEYLAND, K.: Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe. s. 389. GNEN, Levent: Presidential Elements in Government: Turkey. European

Constitutional Law Review, 4, 2008, . 3, http://www.yasayananayasa.ankara.edu.tr (3. 12. 2010)

63

Pouze Celal Bayar byl jedinm ze esti ze esti prezident Tureck republiky do Trkiye Cumhuriyeti Cumhurbakanl,

pevratu v roce 1980, kter nebyl vojkem. Presidency of the Republic of Turkey, Ankara,

http://www.tccb.gov.tr/pages/past_presidents/ (3. 12. 2010)

31

tak, aby se pt prezident Kenan Evren, tak vojk a jeden z vdc pevratu, stal vedle Nrodn bezpenostn rady (Mill Gvenlik Kurulu, MGK)64 a stavnho soudu (Anayasa Mahkemesi),65 zaloench po pevratu v roce 1960, dal pojistkou budoucho statutu quo, tzv. veto hrem66, kter by pezkoumval legislativn nazen vychzejc z parlamentu. Prezident je sice politicky neodpovdnou hlavou sttu s rozshlejmi pravomocemi proti stav z roku 196167, avak v porovnn s jinmi zemmi se tyto pravomoci nijak nevymykaj bn praxi parlamentnho systmu. Podle nkterch autor je Turecko republikou s modifikovanm i poslenm parlamentarismem68, v dnm ppad vak nen poloprezidentskou i snad prezidentskou

64

Nrodn bezpenostn rada byla zaloena po pevratu v roce 1960. Armda si tmto

adem zajistila ptomnost a vliv v kadodenn politice. Zasedn, pod vedenm prezidenta republiky, se astn premir, nelnk generlnho tbu, vicepremir, ministr spravedlnosti, ministr obrany, ministr vnitnch a zahraninch vc, velitel armdy, nmonictva a letectva a vrchn velitel etnictva. National Security Council. Ankara, Secretariat General of the National Security Council, http://www.mgk.gov.tr (3. 12. 2010)
65

stavn soud Tureck republiky byl stejn jako Nrodn bezpenostn ad zaloen

po pevratu v roce 1960. lohou soudu vak bylo dohlenm na stavnost zkon vychzejcch z parlamentu naruit jeho neomezenou legislativn moc. History. Constitutional Court of the Republic of Turkey, http://www.anayasa.gov.tr (2. 12. 2010)
66

Veto hri jsou politit akti, jejich souhlas je nutn ke zmn stvajc politick

situace, tzv. statutu quo. TSEBELIS, George: Veto Players: How Political Institutions Work. Princeton University Press, Princeton 2002. s. 2.
67

Mezi nejdleitj pravomoci, kter zskal prezident po roce 1980, pat monost

vydvat nkter prezidentsk dekrety s platnost zkona bez kontrasignace pslunho ministra. Na druhou stranu i proti takovmuto dekretu me podat stnost k stavnmu soudu poslaneck klub strany, kter je u moci, i poslaneck klub hlavn opozin strany nebo minimln 90 libovolnch poslanc. Turkey. Lyon, International Criminal Police Organization (INTERPOL), http://www.interpol.int (1. 12. 2010)
68

ZBUDUN, E.: Constitutional Law. In: ANSAY, Turul WALLACE, Don Jr. (edd.):

Introduction to Turkish Law. The Hague, Kluwer Law International 2005, s. 38.

32

republikou69, protoe stejn jako u ostatnch parlamentnch systm, i zde orgn s hlavn exekutivn moc vlda v ele s ministerskm pedsedou je jmenovna, m podporu, vychz z parlamentu a ppadn je rozputna pouze na zklad hlasovn tto legislativn komory.70 Turecko v tomto ppad nespluje podmnku pmo volenho a exekutivn silnho prezidenta. Na druhou stranu nelze tvrdit, e Turecko zstane parlamentn demokraci i do budoucna. O pechodu k prezidentskmu reimu se v Turecku u del dobu diskutuje a nejen souasn premir Erdoan je tomuto nvrhu naklonn.71 Pokud se do pt volby hlavy sttu v roce 2012, resp. 2014,72 nepoda pechod na prezidentsk systm prosadit, urit tomu napome pt prezidentsk obdob, nebo vlivem referenda z roku 2007 u dal prezident vzejde z velidov volby73 a ten urit nebude chtt, jako prezident vybaven silnm mandtem a legitimitou, smit se s dosavadnmi pravomocemi a hlavn se svou dosavadn politickou rol. Jak bylo eeno, Kurt Weyland tuto podmnku stanovil z toho dvodu, e prezidenti v Latinsk Americe disponuj silnou exekutivn moc, jsou prakticky neodvolateln a kvli pm volb se na n sousted veker pozornost. Jak je tomu vak v Turecku, kde nejvt exekutivn moc disponuje premir v drtiv vtin pedseda centralizovan a autoritativn strany. Lze podmnku exekutivn silnho

69 70

ABULABAN, A.: c. d. SARTORI, Giovani: Srovnvac stavn inenrstv. Praha, Sociologick

nakladatelstv 2001, s. 110.

71

BOZKURT, G.: Turkey debates merits of US-style presidential system. Hrriyet, 14. Do dnenho dne nen jasn, zda se dlka prezidentskho obdob nynj

9. 2010. (http://www.hurriyetdailynews.com)
72

prezidenta Abdullaha Gla d podle star nebo nov verze stavy, jinmi slovy zda bude ad zastvat sedm, resp. pt let. KANLI, Yusuf: Whats next? (1). Hrriyet , 14. 9. 2010. (http://www.hurriyetdailynews.com)
73

ROSEN-MOLINA, Mike: Turkish constitutional reform referendum to go ahead:

electoral council. Jurist, 18. 10. 2007. (http://jurist.law.pitt.edu)

33

a pmo volenho prezidenta nahradit personalistickm a autoritativnm pedsedou nejsilnj strany, kter stala volebnm hegemonem ?74 Pouh oddanost strank a autoritativn struktura vak nemus automaticky znamenat jeho politickou moc, a to pes pohodlnou nadpolovin vtinu75 s 335 poslanci v TBMM76. Existuje toti stle jet mnoho nstroj, ktermi se d omezit moc tureckho pedsedy vldy. Na rozdl od prezidenta toti nen neodvolateln a je stle odpovdn parlamentu. Poslanci, stejn jako v jinch parlamentnch demokracich, mohou na zklad pouhch 20 poslaneckch podpis vyvolat interpelaci vldy i dokonce hlasovn o dve podle l. 99 stavy. Pro odvoln vldy je sice teba nadpolovinho potu vech hlas, resp. 276, kterou souasn opozice nedisponuje, avak samotn monost odvolat premira vysl signl, e jeho pozice je vzna dvrou parlamentu a on s tm mus potat.77 Opozin poslanci mohou tak podat nvrh na pezkoumn jakhokoli zkona, i dekretu s moc zkona vydanho vldou i stavnm soudem, k emu sta 90 poslaneckch podpis.78 Tak se stalo v letonm roce pi procesu schvalovn 30 dodatk vojensk stavy z roku 1982, o kterch se
74

V tomto smyslu pedstavuje volebn hegemonie situaci, kde v politice dominance

jedn strany je tak velk, e ostatn strany nemaj mnoho anc na dobr volebn vsledek. Dleitm aspektem je tak frustrace voli tchto stran, kte ztrc dvru v budouc mon spch sv strany. Takovm hegemonem je prv AKP v Turecku, kde od roku 2002 vyhrv vechny volby a v podstat nem politickho soupee. KEYMAN, E. Fuat: Modernization, Globalization and Democratization in Turkey. Constellations, 17, 2010, . 2, s. 315.
75

Velk tureck nrodn shromdn zased, pokud je ptomna minimln tetina,

resp. 184 poslanc, piem kvta pro pijet zkona je absolutn vtina ptomnch, ale souasn minimln 139 hlas. The Constitutional Tradition and Parliamentary Life. Ankara, Trkiye Byk Millet Meclisi, http://www.tbmm.gov.tr (1. 12. 2010)
76

Z pvodnch 341 poslanc AKP zbylo 336. Mehmet Ali ahin navc jako pedseda

parlamentu neme hlasovat. One MP resigns, other joins Turkey's AKP. World Bulletin, 26. 10. 2010. (http://www.worldbulletin.net)
77

The Constitution of the Republic of Turkey. Ankara, T. C. Anayasa Mehkemesi

[Tureck stavn soud], http://www.anayasa.gov.tr (10. 8. 2010)

78

Turkey.

Lyon,

International

Criminal

Police

Organization

(INTERPOL),

http://www.interpol.int (1. 12. 2010)

34

hodn diskutovalo jak ve svtovch, tak i naich mdich.79 Pvodn zmr AKP byl prosadit cel balek reforem pmo v parlamentu, avak k tomu by musela pesvdit leny dalch stran, aby hlasovali pro jej nvrh a zskala tak dvoutetinovou stavn vtinu vech poslanc, resp. 367 hlas. Parlament pouze schvlil nazen, e o balku stavnch dodatk budou hlasovat oban v referendu. Nrodn shromdn po hlasovn o jednotlivch stech balku sice dosplo ke konsensu, avak na kor snen potu dodatk na 26. Mezi vyputnmi dodatky byl i pro AKP velmi dleit lnek ztujc zkaz politick strany.80 Opozin Republiknsk strana lidov (CHP) ji od zatku tato jednn bojkotovala a na adresu AKP uvedla, e podkopvaj zkladn stavn principy prvnho sttu a oddlen moc. Pot, co parlament balek dodatk schvlil, podala strana CHP stnost k stavnmu soudu. stavn soud sice nem ani z stavy ani ze zkona legislativn moc, pesto z nvrh na zmnu stavy vykrtl ty lnky, kter mnily zpsob volby len stavnho soudu a zpsob volby Nejvy rady soudc a sttnch zstupc (Hakimler ve Savclar Yksek Kurulu HSYK), orgnu, kter jmenuje ostatn soudce a sttn zstupce v cel zemi.81 Ke veobecnmu pekvapen tam vak stavn soud ponechal zruen bezhonnosti astnk a strjc vojenskho pevratu z roku 1980 (symbolick charakter, pekroena 20 let promlec lhta), ale tak hlavn monost soudit vojensk pedstavitele civilnm soudem v dob mru a ostatn nvrhy zmnn ve.82 V neposledn ad je tu i od roku 2001 monost parlamentnho vyetovn premira a ministr, kter me vyvolat 1/10 z celkovho
79

Nov dodatky omezuj moc armdy a justice a zaruuj vce prv enm, dtem, ale

tak poskytuj sttnm ednkm prvo kolektivnho vyjednvn a prvo na stvku, jedinci prvo obrtit se na Nejvy soud a tak zizuj ad Ombudsmana. Turkish opposition: No regrets over rejected constitutional amendment . EurActiv, 5. 5. 2010. (www.euractiv.com)
80

BOZKURT, G.: Critical article dropped from Turkish reform package. Hrriyet, 3. 5.

2010. (www.hurriyetdailynews.com)
81

Turkey: Turkey to vote in referendum on constitutional reforms . Spero News, 13. 7. Tamt.

2010. (www.speroforum.com)
82

35

potu vech poslanc nrodnho shromdn, tedy pouhch 55 poslanc. Navc zde jet existuj dv instituce, kter dohl na politickou situaci v zemi stavn soud a armda a jako instituce navren a obsazen sekulrn elitou se stav ke stran s islamistickmi koeny ji od zatku velice nedviv, co veden AK Parti nebere na lehkou vhu, protoe jednou z rol stavnho soud je podle stavy Tureck republiky dohlet mimo jin na zachovn sekulrn povahy tureck politiky. Pokud se stavn soud domnv, e tomu tak nen, m prvo innost takov strany sm oznait za protistavn a stranu zakzat, jak se tomu v minulosti ji nkolikrt stalo.83 Sama Strana spravedlnosti a rozvoje pak u tureckho stavnho soudu u jednomu pokusu o rozputn elila, a to v polovin roku 2008, kdy byla obvinna prv z anti-sekulrnch aktivit. Pro zruen strany bylo poteba sedm hlas z jedenctilennho sboru, piem pro nvrh jih zvedlo ruku jen est. Msto toho soud ale vyslal smrem k AKP vn varovn a sekrtal AKP jako stran sttn pspvky na polovinu.84 Armda na druhou stranu u nem tak rozshl pravomoci jako ped rokem 2003, kdy dolo k petvoen Nrodnho bezpenostnho adu na pouze poradn orgn s civiln vtinou. Do t doby mohla armda zcela oficiln tlumoit sv stanoviska vld. Pesto ani dnes vak dnes nelze vliv armdy podceovat, nebo armda vnmajc sebe sama jako ochrnkyni odkazu prvnho prezidenta, si za dobu existence republiky vytvoila mnoho dalch zpsob, ktermi zasahovala a stle zasahuje do politiky. Nejjednodum a nejbnjm zpsobem jsou rzn neformln schzky, jednn s politiky, kte jsou u moci, nebo v posledn dob zveejovan stanoviska nejvyho velen na internetovch strnkch adu nelnka generlnho tbu Armdy

83

Roku 1998, resp. 2001, stavn soud zakzal z dvodu monho ohroen Turkey's court decides not to close AKP, urges unity and compromise . Hrriyet, 27.

sekularity Turecka Stranu blahobytu, resp. Stranu ctnosti. TIBI, B.: c. d.

84

9. 2008. (http://www.hurriyet.com.tr)

36

Tureck republiky.85 Na zklad historick zkuenosti nelze stanoviska armdy podceovat. Nevyslyen stanovisko me vst i k pdu vldy86. Je velice mlo pravdpodobn, e by jet v dnen dob dolo tak k pm vojensk intervenci a nslednmu pevzet moci, jak se tomu stalo v letech 1960, 1971 a 1980, avak vzhledem k autonomnmu a velice silnmu postaven armdy nelze vylouit ani tuto variantu.

2.3 Krize jako spout populistickho neoliberalismu

Jako tet a posledn podmnku pro vzestup neopopulistickch politik uvd Kurt Weyland ptomnost ekonomick krize v zemi, jmenovit hyperinflaci. Hyperinflace m toti okamit, drtiv a hmatateln dopad na obyvatelstvo. Zrove vak stejn okamit me bt tento problm jako zzrakem vyeen vhodnmi kroky v podob neoliberlnch reforem. V dob krize tak m populistick ldr snadnj prci, nebo nabz een krize a sm sebe prezentuje jako odvnho zachrnce osudu zem a bere krizi jako vzvu, e si doke poradit s ekonomickou situac. Neoliberln reformy jsou sice nepopulrn, ale jsou jednm z nejrychlejch recept na hyperinflaci, i kdy znamenaj riziko v ppad monho nezdaru.87 Neoliberln reformy zaaly nkter rozvjejc se stty zavdt od 70. let 20. stolet z dvodu poslen klasickho liberln ekonomickho konceptu a ve snaze zamezit stle vtm sttnm
85

General Staff Website Serves as Main Media Outlet for Military . Washington, D.C.,

Federation of American Scientists, http://www.fas.org/irp/dni/osc/turkey-milweb.pdf (1. 12. 2010)

86

28. nora 1997 vlivem vojensk intervence tzv. postmodernmu coup dtat Zavdn tvrdch trnch mechanism do zem, kter na to nebyly ani kulturn, ani

dolo k pdu tto vldy a nslednmu zruen Strany blahobytu (1998). TIBI, B.: c. d.
87

institucionln pipraveny. Chybly nebo byly nedokonal finann instituce, daov systm, prvn systm zejmna zajiujc soukrom vlastnictv, vkonn soudnictv. Ve svch dsledcch to vedlo k doasnmu rozvratu ekonomik tchto zem a k socilnm nepokojm. MEZICK, Vclav: In: DLOUH, Jana Dlouh, Ji MEZICK, Vclav (edd.): Globalizace a globln problmy. Centrum pro otzky ivotnho prosted, Praha 2006. s. 77.

37

zsahm zavdt

do na

ekonomiky. potku 80.

V t let

dob, 20.

pod

vlivem reformy

spch v duchu

vchodoasijskch zem, zaal tak premir Turgut zal v Turecku stolet Washingtonskho konsensu, nebo vil, e eliminace sttnch zsah do ekonomiky utvoen volnho trhu a integrace tureck ekonomiky do svtov ekonomiky je recept na to, jak jeho zemi pemnit ve vysplou zemi zpadnho stylu.88 Podobn jako v Latinsk Americe tento pouze trn orientovan systm selhal a vedl v 90. letech k ekonomick krizi nazvan ztracen dekda. Stejn jako v Latinsk Americe i v Turecku se ukzalo, e jednotn recept orientovan pouze na samotn trh a makroekonomick ukazatele nezaru prosperitu zem a u vbec ne fungujc demokratick systm. Krach neoliberlnch reforem a ekonomick prosted bez regulanch orgn dal pozdji vzniknout koalici dobva rent, kterou tvoily vztahy sttbanky-podniky. Politick manipulace veden touto koalic spolu s nezodpovdnou roku 2001.90 fiskln politikou
89

vedouc

k neudritelnmu

veejnmu dluhu a pdiv inflaci

se oznauj za pvod finann krize

Zde je teba zdraznit, e a tedy Turecko postihla

ekonomick krize, v ppad inflace se nejednalo o inflaci srovnatelnou se zemmi Latinsk Ameriky, kter uvd Kurt Weyland jako pklady zem, kde se k moci dostali vlivem hyperinflace neopopulist. V dob, kdy kandidovali do prezidentskch ad Alberto Fujimori v Peru, Carlos Menem v Argentin a Fernando Collor de Mello v Brazlii na pelomu 80. a 90. let 20. stolet, pekraovala meziron inflace

88

CHAUDHARY, M. A. KOCH, Levent.: February 2001 Crisis in Turkey: Causes Consequences. The Pakistan Development Review, 40, 2001, . 4,

and
89

http://www.pide.org.pk (4. 12. 2010) Inflace dosahovala meziron i 54,25 %. Smnn kurz dolaru k tureck lie inil

jednu dobu i 1 : 1 650 000. Turkey Inflation rate. New York City, Trading economics, http://www.tradingeconomics.com (10. 11. 2010)
90

BAKIR, C. NIS, Z.: The Emergence of the Regulatory State: The Political

Economy of Turkish Banking Reforms in the Age of Post-Washington Consensus. Developement and Change, 41, 2010, . 1, http://ideas.repec.org (5. 12. 2010)

38

2 000 %91 v Peru, 3 500 %92 v Argentin a v Brazlii dokonce 6 000 %93, zatmco v Turecku nikdy nepekroila hranici 74 %94 a dosahovala tedy stejn rovn jako nap. inflace v Uruguaji 72,2 %, kterou Weyland klasifikoval jako mn akutn.95 Tehdej tureck vlda si pesto uvdomovala, e je teba podniknout razantn kroky k ozdraven ekonomiky. Reformami byl poven bval zamstnanec Svtov banky a ekonomick expert Kemal Dervi, kter byl jmenovn do funkce ministra financ a stal se tak zodpovdnm za zavdn reforem, se ktermi zaal ji v dubnu 2001 za pomoci Svtov banky a Mezinrodnho mnovho fondu. Dervi se snail razantn a bolestivou okovou terapi co nejrychleji normalizovat tureckou ekonomiku. Prv pstup Kemala Dervie, kter se vlastn stal tvrtm lenem koalin vldy DSP-MHP-ANAP, stl za jejm pdem. Nepopulrn okov terapie toti vyvolala u obyvatelstva vlnu nevole, kterou kehk koalice nevydrela. Msto soudrnosti se jednotliv koalin strany, v touze zbavit se v och veejnosti odpovdnosti za reformy, mezi sebou zaaly navzjem obviovat ze souasn krize. Vldn krize vedla pozdji k rozpadu koalice a k pedasnm volbm. 96 V tchto pedasnch volbch v roce 2002 drtiv zvtzila prv Strana spravedlnosti a rozvoje, u kter vak nebylo jasn, jakm smrem se vyd. Jestli bude pokraovat v tvrdch reformch nebo ne.
91

Peru

Inflation

average.

New

York

City,

Trading

economics,

http://www.tradingeconomics.com (10. 12. 2010)

92

Argentina

Inflation

Rate.

New

York

City,

Trading

economics,

http://www.tradingeconomics.com (10. 12. 2010)

93

Brazil

Inflation

Rate.

York

City,

Trading

economics,

http://www.tradingeconomics.com (10. 12. 2010)

94

Turkey

Inflation

Rate.

York

City,

Trading

economics,

http://www.tradingeconomics.com (10. 12. 2010)

95 96

Weyland, K.: Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe. s. 396. KESKN, Hidayet a kol.: Economic and Political Interaction of 2001 Crisis:

Implication for 2008 Recession? First International Conference on Management and Economics: Current Issues in Emerging Economies in Global Perspective - (ICME 2008), Tirana, 28-29 March 2008, http://ces.epoka.edu.al/icme/14.pdf (5. 12. 2010)

39

Ekonomick situace Turecka sice byla v pedvolebn kampani v roce 2002 jednm z hlavnch tmat, AKP vak pouze nekonkrtn nartla pedstavu o svch povolebnch ekonomickch zmrech97 a na rozdl od latinskoamerickch protjk, a to pes probhajc ekonomickou krizi. Veden strany sice slibovalo snen chudoby, vt ekonomickou rovnost a spravedlivj rozloen pjm,98 ale o konkrtnm ekonomickm modelu, kter by strana chtla prosazovat po volbch, se nemluvilo. Navzdory tomu, e v AKP bylo mnoho kritik neoliberalismu, pokraovala nov vlda v ji zapoatch reformch. Pro Recep Tayyip Erdoan tm okamit nastoupil neoliberln cestu? Dvod je nkolik. Prvnm z dvod je urit ten, e v dob jeho vldy u se nejednalo o pvodn fundamentln neoliberalismus, ale o reformy v duchu tzv. Postwashingtonskho, resp. rozenho Washingtonskho konsensu, kter byl vytvoen po nstupu jednoho z hlavnch kritik Washingtonskho konsensu, Josepha Stiglitze do veden Svtov banky. Stiglitz, vdom si nedostatk pvodnho konceptu Washingtonskho konsensu, tento koncept rozil o dalch deset bod, kter zmnily pohled na roli sttu. Zatmco klasick koncept se snail lohu sttu minimalizovat, nynj koncept piznv sttu vznamnou lohu, piem se nesna voln trh nahradit sttem, ale sna se jak trh, tak stt, zapojit do hry a dovst je ke spoluprci a sttu piznv tak roli v budovn sociln zchrann st a pi clenm sniovn chudoby .99 Je tak teba zmnit, e se stle jednalo o neoliberln reformy a jejich prosazovn vldou AKP bylo velice razantn. Symbolem

97 98

PATTON, J. M.: c. d., s. 531. Koeficient GINI Turecka, kter m nerovnomrn rozloen pjm ve spolenosti,

kde 100 znamen, e jeden lovk dostv vechny pjmy, inil v roce 2003 na kle od 0 do 100 45, prmr EU-25 byl 29 resp. EU-15 byl 30. EurLIFE - Gini index. Dublin, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Eurofound), http://www.eurofound.europa.eu (11. 12. 2010 )
99

NIS, Z.: Rethinking the Emerging Post-Washington Consensus: A Critical

Appraisal. Economic Research Center, Middle East Technical University, listopad 2003, http://www.erc.metu.edu.tr/menu/series03/0309.pdf (6. 12. 2010)

40

pstupu AKP k reformm se bezesporu stala privatizace sttnch podnik, kterou d Privatizan vbor Turecka (zkon . 4046) spadajc pmo pod premira.100 Proces probhajc od 80. let minulho stolet nen dnou novinkou, avak pozoruhodn je mohutnost privatizace v obdob vldy AKP (2002 - a dosud), kter raketov vyltla ve tetm roce jejho vldnut. Ve srovnn s lety 1995-2002 je objem zprivatizovanho majetku estinsobn a v porovnn s lety 1984-1994 dokonce patnctinsobn (viz Graf 3). Od zzen Privatizanho vboru v roce 1994 byla dokonena privatizace188 firem, piem u 91 z nich lo o prodej 51 % akci, ili vtiny potebn pro majoritn vlastnictv.101 Firmy, kter se astn privatizace, pochz z celho svta. Napklad 51 % akci tureckho petrochemickho gigantu Petkim Petrokimya Holding Co. koupil kazask Transcentral Asia Petrochemical Holding a symbol tureck privatizace, kterm se stal Trk telekom,102 zprivatizovala libanonsk firma nedvno zabitho Rafka Harirho.

100

Responsibilities of the Privatization Administration. Ankara, Republic of Turkey, Ministry Privatization Administration,

Prime
101

http://www.oib.gov.tr/baskanlik/oib_gorev_eng.htm (10. 8. 2010) Completely Privatized Companies. Ankara, Republic of Turkey, Prime Ministry

Privatization Administration, http://www.oib.gov.tr/baskanlik/oib_gorev_eng.htm (10. 8. 2010)

102

Prodej nejdleitjch a nejvtch podnik probh v pmm televiznm penosu,

aby se pedelo spekulacm o pozad prodeje. COVE, Alan: Turk Telecom Privatisation Succeeds. Southeast European Times, 19. 7. 2005.

(http://www.setimes.com)

41

Graf 4

Tureck privatizace
8 209
9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

8094

miliny $

2 292

2 717

4 259

6 296 2 274

573

1 020

292

466

120

536

Zdroj: Completely Privatized Companies. Ankara, Republic of Turkey, Prime Ministry Privatization Administration, http://www.oib.gov.tr/baskanlik/oib_gorev_eng.htm (10. 8. 2010)

Privatizace se ale, podobn jako u ns, setkv u sti obyvatelstva s nevol, kter ji chpe jako rozprodvn nrodnho bohatstv a internet je pln lnk a vide nesoucch nzvy jako Satlk vatan Trkiye! (Tureck vlast na prodej!). Pesto se vak jak premir, tak vlda tili velk dve obyvatelstva a tato dvra neustle rostla a pokles piel a s celosvtovou ekonomickou reces (viz Graf 5). Otzka tedy zn, jak si Tayyip Erdoan zajistil popularitu, kdy zavdl nepopulrn reformy? Jednou z odpovd je urit Weylandv argument, e neoliberln reformy jsou rychlm eenm vysok inflace, kter stav toho, kdo ji zkrotil, do pozitivnho svtla. Tayyip Erdoan jako schopn politik se zkuenostmi z let, kdy byl starostou Istanbulu, urit vdl, e pokud se mu poda uspokojit ekonomick poadavky tureckho obyvatelstva, bude velice populrn. V pravidelnch przkumech top pti tmat, kterch se obvaj obyvatel Turecka opakovan, se na prvnm mst, dokonce tedy i ped terorismem ,

19 85 -9 4 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

42

38

172

1 266

objevuje strach z budoucho ekonomickho vvoje.103 dokazuj:

Vlastn slova

Tayyipa Erdoana z pedvolebnho mtinku v Edirne v roce 2007 to

On [Deniz Baykal, pedseda CHP] byl mstopedsedou vldy v roce 1995, kdy inflace dosahovala 76 %. Co na to ct? Brate, pokud uvauje o tom, e bude volit CHP, bude mt tohle na pamti? Takovou inflaci jsme zaili. Avak pila AKP a snila ji na 8,6 %104 Jedna z hlavnch pin velk popularity nynj vldy spov v tom, jak vlda vyuv penz zskanch z transformace a jak jimi vyvauje dopad na spolenost. Masivn privatizace spolu s plivem zahraninch investic nejene vyrovnala sttn rozpoet, ale i umonila Tayyipu Erdoanovi provdt politiku, kterou Fuat Keyman nazv filantropickm neoliberalismem, 105 i Ahmet Hasim Kse and Serdal Bahe charitativnm sttem. Co si ale pod tmto pojmem pedstavit? Kse a Bahe stav model charitativnho sttu do protikladu ke sttu socilnmu. Charitativn stt stejn jako stt sociln usiluje o ekonomick a sociln zabezpeen oban. Vldn organizace vydvaj miliny lir na koln poteby, uhl, lednice a jdlo pro potebn, avak s tm rozdlem, e v charitativnm stt dostvaj takovou podporu sice plon tisce lid, ale jednorzov nebo doasn (pevn v dob voleb) a jsou tedy v neustl nejistot, e o tuto pomoc pijdou. 106 Neoliberln ekonomick politika u tak nestoj v protikladu k islmu z etickho hlediska jako dve, kdy napklad Strana blahobytu prosazovala ekonomick koncept tzv. Spravedlivho ekonomickho
103

Sizce u an Trkiyenin zlmesi gereken en nemli sorunu size hangileridir? Istanbul, Konsensus Aratrma Danmanlk,

okuyacaklarmdan
104

http://www.konsensus.com.tr/haberdty.aspx?hid=202 (5. 12. 2010) Erdoanova e na pedvolebnm mtinku v Edirne. Tmgazeteler, 16. ervence

2007, http://www.tumgazeteler.com
105 106

KEYMAN, E. F.: c. d., s. 5. YACI, A.: c. d., s. 85.

43

du (Adil ekonomik dzen), se kterm piel Necmettin Erbakan. Spravedliv ekonomick d se ml stt alternativou jak kapitalismu, tak ale i socialismu, a to spojenm toho nejlepho z obou systm, kdy vechny sloky ekonomiky pod dohledem a vedenm sttu by pispvaly k obecnmu blahu spolenosti.107 V Turecku se v poslednm desetilet zaala prosazovat tzv. anatolsk buroazie, kter bv tak oznaovna jako muslimt protestanti, resp. muslimt kalvinist, kte v duchu protestantsk etiky Maxe Webera nadle zstvaj devtnmi a konzervativnmi vcmi, ale stejn jako kalvinist chpou tvrdou prci jako projev zbonosti a zisk jako monost pomoci komunit, piem kapitalismus berou jako prostedek k seberealizaci, tud ho neodmtaj.108
Graf 5

Dvra ve vldu
70 60 50

40 30 20 10 2000

2001

2006 vlda

2008

2010

Zdroj: Sestaveno autorem na zklad dat DZEL, Nee: Pazartesi konumalari. Taraf, 25.01.2010. (http://www.taraf.com.tr)

107

YAILA, Atilla: Turkeys Leaders Erbakans Goals. Middle East Quarterly, 4, 1997,

. 3, http://www.meforum.org (5. 12. 2010)

108

Islamic Calvinists: Change and Conservatism in Central Anatolia. Berlin-Istanbul,

European Stability Initiative, http://www.esiweb.org/pdf/esi_document_id_69.pdf (4. 12. 2010)

44

Zvr
Clem tto prce bylo pispt k debat o ideologick povaze tureck vldn Strany spravedlnosti a rozvoje ovenm tvrzen Alpera Yacho, kter ve sv prci Packaging Neoliberalism: Neopopulism and The Case of Justice and Developement Party argumentuje, e tureck premir je neoliberln populistickm ldrem. Vybranou metodou vzkumu byla ppadov studie, konkrtn metoda shody, kter mla jako efektivn nstroj oven platnosti pouit teorie na tomto ppadu potvrdit testovanou hypotzu vyenou na zklad teorie Kurta Weylanda, podle kter jsme pedpokldali, e reim Tayyipa Erdoana je neopopulistick, nebo v dob, kde Tayyip Erdoan usiloval o moc, byly splnny ti nezbytn podmnky nutn pro vznik takovho reimu slab stranick systm, instituce pmo volenho a exekutivn silnho prezidenta a ptomnost ekonomick krize, zejmna hyperinflace, ovenm dvou hypotz. Prvn hypotza, kter tvrdila, e Recep Tayyip Erdoan jako neoliberlnm populista ml po volbch svou stranu marginalizovat, nebyla potvrzena. Na rozdl od neopopulistickch politik toti Tayyip Erdoan po volbch svou stranu a jej stranickou organizaci nejene nepotlaoval, ale naopak budoval a utuoval a vytvoil z n jednu z nejpoetnjch stran v Turecku, kter se dle institucionalizuje. Druh hypotza se snaila ovit, zda inflace donutila Recepa Tyyipa Erdoana pijmout neoliberln opaten. Tureck premir se vak ve sv pedvolebn kampani neprezentoval jako zachrnce zem ped ekonomickm rozvratem, ale obecn se vymezil proti minulm vldm. Po volebnm spchu pouze nsledoval neoliberln politik u zapoatou pedchoz vldou. Teorie nemohla bt ovena, protoe pouze jedna z podmnek nabyla takov hodnoty jako v ppad zem Latinsk Ameriky, od kterch byla tato teorie odvozena. Co se te prvn podmnky, stranick systm Turecka byl v roce 2002, tedy v dob, kdy Erdoan kandidoval do parlamentu, mlo institucionalizovan a ml tedy v promnlivm stranickm systmu velkou anci se svou novou stranou uspt, co se mu tak podailo. 45

Druh podmnka existence pmo volen a exekutivn siln hlavy sttu vak nebyla splnna, nebo Turecko nen republikou prezidentskou. Ani siln premir se svou hegemonn stranou se neme rovnat postaven exekutivn silnho, nezvislho a fakticky neodvolatelnho prezidenta, jakmi jsou hlavy stt prezidentskch republik, protoe tureck premir nem pevn funkn obdob a na rozdl od prezident se mus stle spolhat na podporu sv strany, pedevm v parlamentu. Ani tet podmnka nebyla splnna. A Turecko postihla ekonomick krize, v ppad inflace se nejednalo o katastrofln inflaci srovnatelnou s Argentinou, Brazli a Peru, kde se dostali k moci neopopulist, ale naopak o inflaci srovnatelnou s Uruguaj, kterou zaadil k mn akutnm. Protoe nebyly potvrzeny hypotzy a splnny podmnky pro zrod neopopulismu, nememe potvrdit, nato zpesnit teorii neopopulismu a ani operacionalizovan promnn i stanovit dal podmnky nutn pro vzestup neopopulistickho politika. Jak bylo eeno v vodu, stejn tak ale nelze ci, e Tayyip Erdoan nen neopopulistickm politikem, pokud nepozorujeme ptomnost podmnek pro jeho vznik. Pokud se ale vrtme k nepotvrzenm hypotzm a pedloenm faktm, lze se domnvat, e neopopulistou nen, a to ani pes svj populistick diskurz a neoliberln politiku. Tayyip Erdoan toti nen personalistick vdce, kter se sna zskat nebo pouvat vldn moc na zklad pm, nezprostedkovan a neinstitucionalizovan podpory velkho potu vtinou neorganizovanch stoupenc. I kdy autoritativn, stle je pedsedou parlamentn a jedn z nejpoetnjch stran v Turecku. Toto tvrzen by vak mlo bt definitivn potvrzeno v nkter z budoucch prac.

46

Prameny a Literatura
Prameny
Completely Privatized Companies. Ankara, Republic of Turkey, Prime Ministry Privatization Administration,

http://www.oib.gov.tr/baskanlik/oib_gorev_eng.htm (10. 8. 2010) DZEL, Nee: konumalari.

Pazartesi

Taraf, 25.01.2010.

(http://www.taraf.com.tr)

EurLIFE - Gini index. Dublin, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Eurofound),

http://www.eurofound.europa.eu (11. 12. 2010) Erdoanova e na pedvolebnm mtinku v Edirne. Tmgazeteler, 16. ervence 2007, http://www.tumgazeteler.com.

History. Ankara, Constitutional Court of the Republic of Turkey, http://www.anayasa.gov.tr (2. 12. 2010) History of the Justice and Development. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://eng.akparti.org.tr (1. 7. 2010)

Import Substitution Industrialization (ISI). Edmonton, Investopedia, 2. ervence 2009, www.investopedia.com (5. 12. 2010) Milletvekili genel seimleri sonular [Vsledky veobecnch

parlamentnch voleb]. Ankara, Trkiye statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad], http://www.turkstat.gov.tr (10. 8. 2010)

National Security Council, Ankara. Secretariat General of the National Security Council, http://www.mgk.gov.tr (3. 12. 2010)

47

Parti Tz, Madde 3 Partinin Ksaltlm Ad, Genel Merkezi ve Amblemi. [Stanovy strany, lnek 3 Zkrcen nzev strany, sted a znak]. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://www.akparti.org.tr (10. 8. 2010) Parti Tz, Madde 18 - Tekilat Kademe Organlar [Stanovy strany, l. 18 sti organizan rovn]. Ankara, Adalet ve Kalknma Partisi, http://www.akparti.org.tr (7. 12. 2010) Populism of the 21st Century (Videozznam). Washington, DC, Woodrow Wilson International center for Scholars, 8. jna 2009, http://www.wilsoncenter.org (6. 12. 2010) Presidency of the Republic of Turkey, Ankara, Trkiye Cumhuriyeti Cumhurbakanl, 12. 2010) Investopedia, 2. ervence 2009, http://www.tccb.gov.tr/pages/past_presidents/ (3.

Rent-seeking.

Edmonton,

www.investopedia.com (8. 12. 2010)

Responsibilities of the Privatization Administration. Ankara, Republic of Turkey, Prime Ministry Privatization Administration,

http://www.oib.gov.tr/baskanlik/oib_gorev_eng.htm (10. 8. 2010) Siyasi Partiler Kanunu [Zkon o politickch stranch]. Ankara, Trkiye Byk Millet Meclisi, http://www.tbmm.gov.tr/genser/kanun3.html (1. 12. 2010) Sizce u an Trkiyenin zlmesi gereken en nemli sorunu size okuyacaklarmdan hangileridir? Istanbul, Konsensus Aratrma Danmanlk, http://www.konsensus.com.tr/haberdty.aspx?hid=202 (5. 12. 2010)

48

Size okuyacam kurumlara gvenip gvenmediinizi syler misiniz? Istanbul, Konsensus Aratrma Danmanlk,

http://www.konsensus.com.tr/haberdty.aspx?hid=141 (7. 12. 2010)

The Constitution of the Republic of Turkey. T. C. Anayasa Mehkemesi [Tureck stavn soud], http://www.anayasa.gov.tr (10. 8. 2010) The Constitutional Tradition and Parliamentary Life. Ankara, Trkiye Byk Millet Meclisi, http://www.tbmm.gov.tr (1. 12. 2010)

Turkey Inflation average. New York City, Trading economics, http://www.tradingeconomics.com (10. 8. 2010)

Turkey. Lyon, International Criminal Police Organization (INTERPOL), http://www.interpol.int (1. 12. 2010)

Turkey: Elements of the Public Integrity System Assessment, June 2005. Support for Improvement in Governance and Management (SIGMA), http://www.bumko.gov.tr (29. 11. 2010)

Turkey Parliamentary Elections 22 July 2007. The Organization for Security and Co-operation in Europe, (3. 12.

http://www.osce.org/documents/odihr/2007/06/25051_en.pdf 2010)

Trkiye statistik Yll 2008 [Tureck statistick roenka 2008]. Ankara, Trkiye statistik Kurumu Bakanl [Tureck statistick ad], http://www.turkstat.gov.tr (10. 9. 2010)

What determined the contents of the ballot box? KONDA Research and Consultancy, http://www.konda.com.tr/html/dosyalar/inside_of_the_box.pdf 2010) (7. 12.

49

Literatura
ABAZA, Hayri CAAPTAY, Soner: Is It Islamic or Islamist? Newsweek, 22. 10. 2010. (http://www.newsweek.com)

ABDULABAN,

Abdurrahman: of

The

Presidentialism Democracies, 14th 19th

of

Turkish Joint 2000.

Parliamentary Democracy. Paper Presented to the Workshop on The Presidentialisation Sessions, Parliamentary Denmark, ECPR April,

Copenhagen,

http://www.essex.ac.uk/ECPR/events/jointsessions/paperarchive/copen hagen/ws7/abulaban.PDF (7. 12. 2010) AKDOAN, Yaln: Ak Parti ve Muhafazakar Demokrasi. Alfa Basm Yaym Datm, Istanbul 2004, 160 s.

AYDINTASBAS, Asli: A New Ottoman Empire? Deciphering the Davutoglu Doctrine. Forbes, 2. 6. 2009. (http://www.forbes.com) BACIK, Gkhan : The Parliamentary Election in Turkey, November 2002. Electoral Studies, 23, 2004, . 1, s. 821-845. BAKIR, C. NIS, Z.: The Emergence of the Regulatory State: The Political Economy of Turkish Banking Reforms in the Age of PostWashington Consensus. Developement and Change, 41, 2010, . 1, http://ideas.repec.org (5. 12. 2010) BOZKURT, Gksel: Critical article dropped from Turkish reform package. Hrriyet, 3. 5. 2010. (www.hurriyetdailynews.com) BOZKURT, Gksel: Erdoan Plans a 'New Move' Within the AKP. Hrriyet, 27. 9. 2009. (http://www.hurriyetdailynews.com) BOZKURT, Gksel: Turkey debates merits of US-style presidential system. Hrriyet, 14. 9. 2010. (http://www.hurriyetdailynews.com)

50

BOYLE, Kevin: Human Rights, Religion and Democracy: The Refah Party Case. http://projects.essex.ac.uk/EHRR/V1N1/Boyle.pdf (3. 12. 2010) AHA, mer: Turkish Election of November 2002 and the Rise of Moderate Political Islam. Alternatives: Turkish Journal of International Relations, 2, 2003, . 1, s. 95-116. CEYHAN, Aldemir GL, Bayraktaroglu: Determining Effect Of

Personality Traits On Voter Behaviour Using Five Factor Personality Inventory. Journal of Faculty of Business, 5, . 2, s. 130-147.

COVE, Alan: Turk Telecom Privatisation Succeeds. Southeast European Times, 19. 7. 2005. (http://www.setimes.com) DOMAN, Seda: Vstup Turecka do Evropske unie: Vyhodny pro ob strany? Mon pro ob strany? Institut pro Evropskou Politiku Europeum. http://www.europeum.org/doc/pdf/864.pdf (13. 12. 2010)

General Staff Website Serves as Main Media Outlet for Military. Washington, DC, Federation of American Scientists,

http://www.fas.org/irp/dni/osc/turkey-milweb.pdf (1. 12. 2010)

GINO, Germani: Authoritarianism, Fascism, and National Populism. Transaction, New Brunswick 1978. 292 s. GNEN, Levent: Presidential Elements in Government: Turkey. European Constitutional Law Review, 4, 2008, . 3,

http://www.yasayananayasa.ankara.edu.tr (3. 12. 2010) GREGOR, Kamil: Vzkum dopadu vojenskho pevratu v roce 1980 na volebn chovn v Turecku pomoc faktorov analzy volebnch vsledk. Diplomov prce. Olomouc, FFUP 2010. 83 s.

51

CHAUDHARY, M. A. KOCH, Levent.: February 2001 Crisis in Turkey: Causes and Consequences. The Pakistan Development Review, 40, 2001, . 4, http://www.pide.org.pk (4. 12. 2010)

Islamic Calvinists: Change and Conservatism in Central Anatolia. Berlin-Istanbul, European Stability Initiative,

http://www.esiweb.org/pdf/esi_document_id_69.pdf (4. 12. 2010)

JANG, Ji-Hyang: On the Road to Moderation: The Role of Islamic Business in Transforming Political Islamists in Turkey. Journal of International and Area Studies, 13, . 2, 2006, s. 97-112.

JENKINS, Gareth:The Politics of Personality: Erdogan's Irascible Authoritarianism. Central Asia-Caucasus Institute and Silk Road Studies Program, http://www.silkroadstudies.org (3. 12. 2010) KESKN, Hidayet a kol.: Economic and Political Interaction of 2001 Crisis: Implication for 2008 Recession? First International Conference on Management and Economics: Current Issues in Emerging Eco nomies in Global Perspective - (ICME 2008), Tirana, 28-29 March 2008, http://ces.epoka.edu.al/icme/14.pdf (5. 12. 2010)

KEYMAN, E. Fuat: Modernization, Globalization and Democratization in Turkey. Constellations, 17, 2010, . 2, Constellations, 17, 2010, . 2, s. 312327. KOAN, Michal: Jednoppadov studie In: DRULK, Petr (ed.): Jak zkoumat politiku: kvalitativn metodologie v politologii a mezinrodnch vztazch. Portl, Praha 2008. 255 s. LACLAU, Ernesto: On Populist Reason. Verso, Londn 2005. 276 s. 52

LINZ, Juan J.: The Perils of Presidentialism. Journal of Democracy, 1, 1990, . 1, s. 51-69.

MAINWARING,

Scott

TORCAL,

Mariano:

Party

System

Institutionalization and Party System Theory: After the Third Wave of Democratization. Paper presented at the annual meeting of the American Political Science Association, Washington, DC, Sep 01, 2005. http://www.allacademic.com (7. 12. 2010) MEZICK, Vclav: In: DLOUH, Jana Dlouh, Ji MEZICK, Vclav (edd.): Globalizace a globln problmy. Centrum pro otzky ivotnho prosted, Praha 2006. 312 s.

One MP resigns, other joins Turkey's AKP. World Bulletin, 26. 10. 2010. (http://www.worldbulletin.net) N, Ziya: The Political Economy of Islam and Democracy in Turkey: From the Welfare Party to the AKP. In: DIETRICH, Jung (ed.): Democratization and Development: New Political Strategies for the Middle East. Palgrave, New York 2006. s. 103-129. NIS, Ziya: Rethinking the Emerging Post-Washington Consensus: A Critical Appraisal. Economic Research Center, Middle East Technical University, listopad 2003,

http://www.erc.metu.edu.tr/menu/series03/0309.pdf (6. 12. 2010) N, Ziya: Turgut zal and his Economic Legacy: Turkish Neo Liberalism in Critical Perspective. Middle Eastern Studies, 40, 2004, . 4, 113-134 s. ZBUDUN, E.: Constitutional Law. In: ANSAY, Turul WALLACE, Don Jr. (edd.): Introduction to Turkish Law. The Hague, Kluwer Law International 2005, 53

ZBUDUN, Ergun: Contemporary Turkish Politics: Challenges to Democratic Consolidation. Boulder, Lynne Rienner Publishers 2000, 171 s. ZBUDUN. Ergun: From Political Islam to Conservative Democracy: The Case of the Justice and Development Party in Turkey . South European Society and Politics, 11, 2006, . 3, s. 543-557.

PATTON, J. Marcie: The Economic Policies of Turkey's AKP Government: Rabbits from a Hat? Middle East Journal, 60, 2006, . 3, s. 513-536.

PELIN, Ayan: Authoritarian Party Structures in Turkey: A Comparison of the Republican Peoples Party and the Justice and Development Party . Turkish Studies, 11, 2010, . 2, s. 197-215.

ROSEN-MOLINA, Mike: Turkish constitutional reform referendum to go ahead: electoral council. Jurist, 18. 10. 2007. (http://jurist.law.pitt.edu) Srovnvac stavn inenrstv. Praha,

SARTORI,

Giovanni:

Sociologick nakladatelstv 2001, 238 s.

SAYARI, Sabri: Politics and Economic Policy-Making in Turkey, 19801988 In: NAS, Tevfik F. ODEKON, Mehmet: Economics and Politics of Turkish Liberalization, Associated University Presses, Crannbury 1992, 200 s. SAYARI, Sabri: The changing party system. In: SAYARI, Sabri ESMER, Ylmaz (edd.): Politics, Parties and Elections in Turkey. Boulder Londn, Lynne Rienner Publishers 2002, 237 s.

54

EKERCIOLU, Eser ARIKAN, Gizem: Trends in Party System Indicators for the July 2007 Turkish Elections. Turkish Studies, 9, 2008, . 2, s. 213-231.

TEPE, Sultan: Turkey's AKP: A Model "Muslim-Democratic" Party? Journal of Democracy, 16, 2005, . 3, s. 69-82.

The CHP Congress, Leadership Cults, and Turkish Democracy . Central Asia-Caucasus Institute and Silk Road Studies Program, 8. 5. 2008. www.silkroadstudies.org (7. 12. 2010) TIBI, Bassam: Islamist Approach Europe: Turkeys Islamist Danger. Middle East Forum. http://www.meforum.org/2047/islamists-approacheurope#_ftn13 (6. 12. 2010)

TSEBELIS, George: Veto Players: How Political Institutions Work. Princeton University Press, Princeton 2002. 317 s.

Turkey's court decides not to close AKP, urges unity and compromise . Hrriyet, 27. 9. 2008. (http://www.hurriyet.com.tr)

Turkey: Turkey to vote in referendum on constitutional reforms . Spero News, 13. 7. 2010. (www.speroforum.com)

Turkey's Erdogan unanimously elected ruling AKP chairman. World Bulletin, 4. 10. 2009. (http://www.worldbulletin.net)

Turkish opposition: No regrets over rejected constitutional amendment . EurActiv, 5. 5. 2010. (www.euractiv.com)

VAN EVERA, Stephen: Guide to methods for students of political science. Cornell University Press, Ithaca 1997, 136 s.

55

WEYLAND: Kurt: Clarifying a Contested Concept: Populism in the Study of Latin American Politics. Comparative Politics, 34, 2001, . 1, s. 1-22.

WEYLAND, Kurt: Neoliberal Populism in Latin America and Eastern Europe. Comparative Politics, 31, 1999, . 4, s. 379-401.

WEYLAND,

Kurt:

The

Politics

of

Market

Reform

in

Fragile

Democracies: Argentina, Brazil, Peru, and Venezuela . Princeton University Press, Princeton 2002, 346 s.

WILIAMSON, John: What Washington means by Policy Reform. The Peterson Institute for International Economics.

http://www.iie.com/publications/papers/paper.cfm?ResearchID=486 (7. 12. 2010) YACI, Alper: Packaging Neoliberalism: Neopopulism and The Case of Justice and Developement Party. Diplomov prce. Istanbul, Bogazii University 2009, 183 s. YAILA, Atilla: Turkeys Leaders Erbakans Goals. Middle East Quarterly, 4, 1997, . 3, http://www.meforum.org (5. 12. 2010) ZRCHER, Erik J.: Turkey: A Modern History, IB Tauris, London 2004, 418 s.

56

Plohy
Seznam zkratek
ANAP Strana vlasti (Anavatan Partisi) AP Strana spravedlnosti (Adalet Partisi) CHP Republiknsk lidov strana (Cumhuriyet Halk Partisi) DSP Demokratick levicov strana (Demokratik Sol Parti) DTP Strana demokratick spolenosti (Demokratik Toplum Partisi) DYP Strana prav cesty (Doru Yol Partisi) FP Strana ctnosti (Fazilet Partisi) MHP Strana nrodnho hnut (Milliyeti Hareket Partisi) MNP Strana nrodnho du (Mill Nizam Partisi) MSP Strana nrodn spsy (Mill Selamet Partisi) RP Strana blahobytu (Refah Partisi) TBMM Velkho nrodnho shromdn Turecka (Trkiye Byk Millet Meclisi)

57

Abstrakt
Prce se zabv dobou nstupu k moci a vld nynjho tureckho premira Recepa Tayyipa Erdoana v obdob mezi lety 2002-2010. Na zklad teorie neopopulismu Kurta Weylanda se snam potvrdit, e reim souasnho tureckho premira je neopopulistick, nebo se zde vyskytovaly ti podmnky nezbytn pro jeho vznik slab stranick systm, instituce exekutivn silnho a pmo volenho prezidenta a ekonomick krize, reprezentovan hyperinflac. Teorie nemohla bt ovena a ani zpesnna, protoe hypotzy nebyly potvrzeny a ani podmnky nenabyly takovch hodnot jako v ppad zem Latinsk Ameriky, od kterch byla tato teorie odvozena. Lze se vak domnvat, e na zklad pedloench fakt neopopulistickm politikem nen. My thesis examines the nature of Erdogans politics between 2002 and 2010 by applying a theory of neopopulism defined by Kurt Weyland. Having thoroughly analysed Erdogans regime and falsified the hypothesis I found out that it does not fulfill all the criteria defined necessary by Kurt Weyland for emergence of neopopulism inchoate party system, existence of strong executive president and economic crisis symbolised by hyperinflation. Therefore the theory could not be verified or purified. According to stated facts we can conclude that he is not a neopopulist leader.

58