MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN

FILOZOFICK FAKULTA
stav religionistiky

Silvova metoda kontroly mysli jako nboenstv

Bakalsk diplomov prce

Autor prce: Petr ostek Vedouc prce: doc. PhDr. Duan Lun, Dr.

Brno 2007

Bibliografick zznam
OSTEK, Petr. Silvova metoda kontroly mysli jako nboenstv. Brno: Masarykova univerzita, Filozofick fakulta, stav religionistiky, 2007. Vedouc diplomov prce doc. PhDr. Duan Lun, Dr.

Klov slova
Silvova metoda kontroly mysli, Jos Silva, hnut New Age, nboenstv, meditace, vizualizace

Keywords
Silva mind kontrol, Jos Silva, New Age movement, religion, meditation, visualization

Prohlauji, e jsem pedkldanou prci zpracoval samostatn a pouil jen uveden prameny a literaturu. Souasn dvm svolen k tomu, aby tato diplomov prce byla umstna v stedn knihovn FF MU a pouvna ke studijnm elm.

V Brn dne 20.srpna 2007

Petr ostek

OBSAH: VOD..5 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. KONTEXT NEW AGE6 ZAKLADATEL JOS SILVA..14 KURZY SILVOVY METODY KONTROLY MYSLI.. 17 UVEDEN DO TEORIE A PRAXE SILVOVY METODY...18 POPIS MEDITACE PRAKTIKOVAN V SILVOV METOD30 SILVOVA TEORIE MIMOSMYSLOVHO VNMN...32 SILVOVA METODA PRO DEVADEST LTA....35 SILVOVA METODA PRO PODNIKATELE A MANAERY..38 SILVOVA METODA JAKO NBOENSTV....39

ZVR46 RESUM.....47 POUIT LITERATURA48

vod

V tto prci bych chtl tene seznmit s jednm z hnut lidskch potenc Silvovou metodou kontroly mysli. Ne pejdu k popisu cvien, praktikovanch v Silvov metod i k Silvovu pojet svta a lidskho ivota, budu chtt tene alespo z sti seznmit kontextem New Age, nebo Silvovu metodu kontroly mysli me pod New Age tak (by s jistmi vhradami) zaadit. Dle se zmnm o zkladnch faktech ivota Jos Silvy. A proberu zkladn nzory Jos Silvy a praktiky, doporuen v jeho zkladn a prvn knize, krtce shrnu obsah dvou dalch knih. Prvn z nich je Silvova metoda ovldnut mysli pro devadest lta od Taga a Judith Powellovch. Druhou je Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, na n se krom Silvy autorsky podlel tak Robert B. Stone. Pak se budu zabvat stejn otzkou tto prce, a sice zda meme Silvovu metodu kontroly mysli interpretovat jako nboenstv. Budu hledat u Silvovy metody prvky, kter by se mly u kadho nboenstv vyskytovat. Budou to nboensky vykldan skutenosti, zkuenosti a normy. Vzhledem k tomu, e Jos Silva ve svch knihch nepedkld rozpracovanou dogmatiku, ale e naopak na jeho pojet vesmru, Boha, lovka apod. meme usuzovat jen z neetnch zmnek, nelze jist Silvovu metodu v dnm ppad oznait za typick nboensk hnut. Kvli zlomkovitosti Silvovch nzor, podvanch v jeho knize bude teba leccos dovodit. Oproti prvnm popisnm kapitolm bude tedy mt posledn kapitola, tkajc se nboenskosti hnut, ponkud volnj charakter. Prce si kadopdn neme klst za kol odpovdt, zda jsou informace, kter Silva a dal autoi v knihch podvaj, pravdiv. Popis vzkum, kter byly provedeny rznmi absolventy kurzu Silvovy metody, a je Silva oznauje za vdeck, nem za el potvrzen pravdivosti vsledk tchto vzkum, ale slou k ilustraci zpsob, ktermi dochzelo k obhajob pozitivnch dopad cvien kontroly mysli napklad na lidsk zdrav. Je nutno

zmnit, e prv v esk spolenosti se objevily ppad psychick lability v souvislosti se cvienmi kontroly mysli. Podle Philipa Mieleho, spoluautora prvn Silvovy knihy, cvien Silvovy metody naopak vedou k utuen psychickho zdrav.1 Otzka po tom, zda m pravdu ta i ona strana, zstane v tto prci nezodpovzena.

Kontext New Age

Pesvden o tom, e lidstvo prochz vznamnou zmnou, kter je pechodem k jin podob existence, nelze pipisovat pouze zastncm hnut New Age, nicmn v jejich podn (jak ji je ze samotnho nzvu patrno), je draz na probhajc transformaci lovka i lidstva jako celku nejmarkantnj.

Pro New Age jako nboensk fenomn je typick, e je v nm za hlavnho zprostedkovatele nboenskch zkuenost povaovno samo J, kter je tak chpno jako posvtn.2 Ovem ne j ve smyslu ega, ale ve smyslu toho, co lovku umouje zakouet nboensk proitek, co vak je do znan mry subjektivn, a nen zsadn determinovno vnj autoritou. O rozsahu vlivu tto vnj autority, kter se do jist mry pece jen v New Age objevuje, pojednm ne. New Age se sna odpovdt na otzku, pro lid ij v podmnkch (jak objektivnch, tak subjektivnch), kter se tak asto vrazn li od idelu. Poskytuj nvod k tomu, jak tohoto idelu doshnout.3

2
3

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 115-127. Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 2. Tamt, 18.

A u se jedn o jakoukoli organizaci i metodu atd., ve vtin ppad se jej lenov vyjaduj k tomu, pro je stav, ve kterm se nachz lovk ped tm, ne pijme za sv uen on organizace, negativn, a v em m dojt ke zmn. Takovmuto lovku je vytkn asto tm automatick prbh jeho ivota, piem tento zpsob ivota m koeny v nedostaten reflektovanm nauen se, emu je sprvn vit, o co je teba usilovat apod. To, v co si lovk uvykl vit a jak se nauil t, m bt zmnno. Jde pedevm o to, stt se pirozenm, skutenm lovkem, a nezstat pouhm produktem spolenosti, kterm potenciln budouc len ve sv zaslepenosti dosud byl. Pizpsobenm se spolenosti a jejm hodnotm se tak (podle New Age) nememe piblit idelnmu stavu.4 Ten je dosaiteln osvobozenm se od sobeckho j, je ns podle New Age oddluje od ostatnho ivota, jeho jsme soust. Pokud lovk doshne tohoto osvobozen, pibl se vymu J, je m duchovn povahu. Len duchovnho ivota vak nejsou jednotn. V extrmn form me mt podobu zait uvdomn si sebe sama jako Boha. Jeliko, jak bylo uvedeno ve, nen stav bnch lid optimln, nabz New Age nejrznj cesty k nastolen pravho ivota. Vechny potaj s tm, e moc sobeckho j mus bt zlomena. To se m stt ve prospch Vyho J.5 Velk draz je v New Age kladen na to, aby byla pravdivost tvrzen, kter vznamn pedstavitel New Age, ovena vlastn zkuenost zjemce o jejich uen. Bez tohoto zait ve zkuenosti zstvaj zmnn tvrzen bezvznamnmi dogmaty, kter, pokud nejsou provena, mohou dokonce souviset s nim j lovka, jen je formuloval. Tvrzen tak asto mvaj povahu nvod, je maj zjemce vst k nalezen vlastn pravdy.6 V New Age je znateln jist despekt k zavedenm nboenskm autoritm a tradicm s jejich rezolutnmi pravdami, kter se navc asto vzjemn popraj.

4 5

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 19. Tamt, 20. 6 Tamt, 21.

Pokud si zstupci New Age vypjuj z rznch nauk, je maj svj pvod v nboenskch tradicch, je vznikaly dve i v jinm kulturnm okruhu ne New Age, vysvtluj je jako prostedky, kter umouj lovku dostat se k tko dostupnm rovnm svho vlastnho J.7 Prav J lovka sehrv stedn roli i v etickm uen New Age. S tm souvis i negativn vymezen se vi ve ve vnj skutenosti, jejich existence nen oviteln zkuenost, proe jsou tyto skutenosti zsadn odlin od pravho J, kter lovk me zat prv ve zkuenosti. Autentick lidsk nzory maj podle New Age pvod v intuici, respektive v emkoli, co lze nalzt v autentickm rmci toho kterho lovka. Autentick jsou projevy lovka potud, pokud nejsou negativn ovlivnny sobeckm j. Nejoptimlnjho chovn je u toho kterho lovka tedy dosaeno odbournm bariry ega. Kterkoli lovk si pak vysta s pomoc sebe sama, respektive svho Vyho J. Od poznn sebe sama se tak odvj i mra morlnosti jednn danho jednotlivce. Vy J poskytuje v jistm smyslu univerzln vdn. Pvrenci New Age ale tak v, e etick chovn nem nic spolenho s rozumovm sudkem. Intuice, jako zdroj pravho poznn, zde stoj v opozici k rozumu.8 V New Age hraj vznamnou roli tak nzory, tkajc se optimln mry uplatovn lidsk odpovdnosti. Nabyt odpovdnosti souvis se snahou opustit provn svta z pozice sobeckho, sebestednho j. lovk si vak podle New Age me zvolit jin ivot. Aby ho doclil, mus poznat a odstranit dosavadn negativn vliv spolenosti, kter byl v rozporu s vym J. Zastnci New Age jsou vtinou pesvdeni, e odpovdnost za jejich vlastn ivot nele na nikom jinm ne prv na nich. Odpovdnost vak samozejm nemus bt pociovna vhradn s ohledem na projevy a situace sebe samho, ale me se tkat tak druhch. V tomto ohledu nen New Age jednotn. Zatmco nkte odmtaj kupkladu finann pomoc zasahovat do ivota druhch, protoe by se tito jet vce utvrdili v tom, e nen
7 8

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 23. Tamt, 24.

douc vystupovat z podporovan nesvbytnosti, jin pojmaj ve existujc jako vzjemn provzan, a proto pociuj povinnost pomoci nejen sami sob, ale i druhm. Jsou vak i zastnci New Age, kte maj svou pozic blzko k jist form solipsismu a povauj sebe sama za odpovdn za ve existujc.9 Pokud je vak v pojet jistho lovka prv on jedin zodpovdn za svtov dn, mus pedpokldat, e mezi nm a svtem probh jaksi psoben, je nen mon bez urit sly nebo moci, kterou mus onen jedinec disponovat. Kdy tuto slu dan jedinec dokonale ovldne me dle nkterch zastnc New Age nejen psobit pozitivn na svtov dn, ale napklad i na sv vlastn zdrav. Pro New Age je po odpovdnosti dalm stejnm pojmem tak svoboda. Me spovat kupkladu v tom, e do znan mry me bt lovk jakhokoli vyznn, a pitom bt lenem nkter organizace, je je soust proudu New Age. Svoboda spov i v tom, e je lovku umonno, aby poznal sebe sama, ani by se podizoval nazenm, seslanm od rznch nadpirozench bytost. lovku je dovoleno, aby si zvolil sm podle sv vlastn svobodn vle. Nen mu vtpovno v co m, a v co nem vit.10 I pes svou nedvru k tradicm a vnjm autoritm New Age erp z rznch tradinch zdroj. Je to obhjeno tm, e tradice, jimi se New Age inspiruje, jsou v podstat pouze nvodem, jak poznat sebe sama, tedy i cestu k nalezen vlastn pravdy. Jakkoli se me zdt, e New Age je pouze termn pro smsici vzjemn odlinch pesvden, innost, metod a organizac, nejsp tomu tak nen. Lze toti nalzt jednotc prvky, jdouc nap celm spektrem. Jednm takovm prvkem je i snaha nalzt jednu spolenou nboenskou pravdu, kter je pro bn pohled zastena, pedevm kvli dogmatickm rozporm, je zastnci New Age povauj za nedleit. Zsadn je tedy komplexn pohled na nboenstv i hledn jdra toho
9

10

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 25. Tamt, 26.

kterho nboenstv, kter poskytne pouen, je jedinec me pout na cest hledn poznn sebe sama. Stejn jako v ktermkoli nboenstv lze nalzt univerzln moudrost, a maj tedy v tomto smyslu pro New Age stejnou hodnotu, i lid jsou si v jejich pojet rovni a tvo jednotu. Pvrenci New Age jsou pesvdeni o tom, e mohou moudrost, kter u nkter tradice, sami vnitn zat, a dojt tak v jdru stejnho poznn.11 A jsou odlinosti mezi jednotlivmi organizacemi apod. v rmci New Age jakkoli, vechny se njak vztahuj k pravmu J lovka, vechny hledaj odpovdi na duchovn otzky pedevm v rmci lovka samho. Nedlaj to vak shodnm zpsobem.12 Nyn se tedy budeme zabvat tm, jak se od sebe jednotliv pstupy li. Jednotliv pedstavitel New Age se neshoduj kupkladu ve vykreslen podoby idelnho ivota lovka. Jeliko nen mono urit, kter informace jet me bt povaovna za radu pochzejc od pravho J danho lovka, nen ani mono pesn stanovit, jak pesn by ml vypadat ideln svt podle pravho J i napklad podle Vy Inteligence. S tm souvis to, do jak mry se pvrenci New Age t i jin odnoe, vymezuj vi vtinov spolenosti. kla intenzity tohoto vymezen je irok. Sah od zcela negativnho vztahu ke spolenosti, respektive k spchu v n, a ke krajn pozitivnmu vztahu, kdy je napklad Vy Inteligence v podstat vyuvna pro svtsk cle. Stoupenci New Age tak mohou usilovat o spchy ve spolenosti i o spchy na individuln duchovn drze i o oboj souasn. Dky tomu, e mnoho pvrenc New Age v, e jsou soust vezahrnujc jednoty, jsou pesvdeni o tom, e pozitivn vztah, kter s touto jednotou maj, vede k spchu na vnitnm i vnjm poli jejich ivota.13 Co se te rozdlnch postoj k spchu v materilnm svt, meme odliit puritny,

11 12

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 27-28. Tamt, 29. 13 Tamt, 30.

10

zastnce protikulturnho postoje, zastnce postoje zaloenho na harmonii a o zastnce postoje, zamenho na vnj prospch.14 Puritni pedstavuj krajn negativn postoj k hodnotm vtinov spolenosti. Tm, kte zastvaj protikulturn postoj, jde pedevm o zamezen plinho vlivu spolenosti, kter by vedl k rozporu s poznnm pravho J. Proto obhajuj pedevm svbytnost individua. Draz se zde klade na osobn proitky, kter nejsou spojeny s prosazenm se ve spolenosti.15 Pokud ta kter skupina prosazuje soulad spchu na poli duchovnm, a tedy pedevm soukromm, s spchem na poli veejnm, meme mluvit o postoji zaloenm na harmonii. V rmci postoje zaloenho na harmonii meme dle rozliit tu st hnut, kter usiluje o pemnu hlavnho proudu, ve kterm zastnci tohoto pstupu dle ij, nicmn v osobnm ivot se od bnch lid hlavnho proudu vznamn odliuj. Druhou st reprezentuje postoj zaloen na sebe-prosazen. Nen extrmn zamen na spch ve spolenosti, pece se vak jeho dosaen ani zdaleka nevyhb.16 Postoj, zamen na vnj prospch, reprezentuj ti pedstavitel New Age, kte se duchovnmi zleitostmi zabvaj pedevm proto, aby nalezli metodu, vedouc k prosazen se ve spolenosti. Zde Heelas zmiuje Silvovu metodu kontroly mysli. Vichni zstupci New Age kadopdn pochybuj o tom, e by souasn zpadn spolenost byla v idelnm stavu, nicmn jedni nabzej metodu, kter vede k promn spolenosti, kter ji pibl idelu, zatmco druz tvrd, e je teba se od spolenosti odklonit.17 ivot jakkoli bytosti v New Age nen chpn jako izolovan od druhch bytost i (pokud znovu pouijeme termn Jos Silvy) Vy Inteligence apod. Naopak, bytosti se mohou vzjemn ovlivovat, i kdy nejsou v pmm fyzickm kontaktu. sti univerza nejsou

14 15

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 30-32. Tamt, 31. 16 Tamt, 31-32. 17 Tamt, 32.

11

dleit pouze samy o sob, ale tak jako sousti celku, kter jsou ve vztahu k ostatnm stem, bez nich by ztratily mnoho ze svho vznamu. Mra tohoto protkn skutenosti vak nen v jednotlivch odnoch New Age toton. Nkter jsou v tomto smyslu vce holistick a jin mn. Puritni a zastnci protikulturnho postoje jist nereprezentuj dsledn holistick stanovisko. Naproti tomu zastnci postoje, zamenho na vnj prospch a postoje, zaloenho na harmonii pedstavuj vrazn holistick pstup. Vzhledem k tomu, e prav J je vdy v New Age jistm zpsobem v kontaktu s nm jednotcm, co ho v uritm smyslu pesahuje a zrove spojuje s ostatnmi bytostmi, nemus bt nboenstv pravho J zameno na skutenosti, kter jsou vhradn zleitost toho kterho vcho lovka. lenov nkterch skupin v rmci New Age jsou pesvdeni, e mimo propojujc jednotu veho, nebo dokonce namsto n (ale z jistho hlu pohledu lze ci, e i v rmci n), existuje v duchovn oblasti vcerovov struktura, tzn., e bytost se z jistch dvod vyskytuje na uritm stupni duchovnho pokroku, piem se jist pedpokld postup, napklad po nabyt urit zpsobilosti. Konen nkte zastnci New Age pedpokldaj, e rozdl mezi enskm a muskm pojmnm duchovnch zleitost je natolik vrazn, e je teba vnovat se jim oddlen i, e je poteba vyzdvihnout vznam duchovn role jednoho z pohlav, vtinou eny.18 Mra vnjho vlivu, ktermu podlhaj rzn zastnci New Age, nen shodn. Jeden extrm je tvoen tmi lidmi, kte jsou pesvdeni, e vnj vliv je nutno vylouit pokud mono zcela, nebo v jejich pojet svta jsou jedinmi podnty, ktermi je poteba se zabvat, ty, kter maj svj pvod v rmci sebe sama toho kterho zastnce New Age, respektive prv jich samotnch.

18

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 33-34.

12

Tento pstup je vak v menin, oproti pojet, dle kterho je teba zohlednit i rzn vnj vlivy. Uznvaj je z sti tak proto, e, pokud v v uritou duchovn entitu, kter ve propojuje apod., maj podnty pichzejc zven vdy do jist mry povahu sdlen od tto duchovn entity, protoe se na nich projevuje jej dc (scelujc) funkce. Sobeck J lovka ovld, dky emu je asto nemon spolehnout se na duchovn stezce jen na sebe samotnho. Aby vak bylo mono mluvit o New Age, mus bt tvrzen vnj autority vdy doplnno o vlastn vnitn potvrzen danho tvrzen ve zkuenosti.19 S ve uvedenm souvis i rozrznnost ontologickch pohled v rmci New Age. Duchovn svt me mt svj sted v samotnm zastnci New Age, nebo mimo nj jako ve propojujc entita, je je s onm konkrtnm lovkem ve spojen.20 Vznamn pedstavitel New Age se tak neshoduj v tom, pomoc jakch praktik je mono odstranit bariru sobeckho J. V rmci New Age me bt sobeck J povaovno buto za nevykoeniteln, nebo se me tvrdit, e zbavit se jej nen nic obtnho i dokonce se otzka po jeho odstrann ani neklade a zdrazuje se dosaen vnjho spchu. Od tohoto pojet sly ega se odvj i nronost technik k jeho odstrann. m vce je ego povaovno za pevnj, tm obtnj je zpsob zbaven se ho.21 U New Age meme hledat styn body s osvcenstvm a nboenskm utopismem, reprezentovanm napklad papeem Janem Pavlem II. Tyto styn body spovaj v prvnm ppad hlavn v drazu na spolehnut se na sebe sama jako autoritu, v druhm ppad v nedve v sobeck ego. Nicmn utopie New Age se s tmito dvma zmnnmi utopiemi zdaleka neshoduje zcela. Osvcenstv nen optimln pro plin zdrazovn lohy rozumu

19 20

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 34-35. Tamt, 35. 21 Tamt, 36.

13

a nboensk utopismus kvli teistick ve v Boha, jako osobu zcela svm vznamem pevyujc lidskho vcho.22

Zakladatel Jos Silva

(11. 8. 1914-7. 2. 1999)

Silva je tvrcem Silvovy metody kontroly mysli, kter by, mimo jin, mla slouit ke zven inteligennho kvocientu, k rozvinut rznch psychickch dovednost, a k len sebe i ostatnch pomoc vd neznmch postup.23 Silva se narodil v Laredu ve stt Texas, v USA. On, jeho star sestra a mlad bratr byli vychovni babikou. Dky tomu, e ji od velmi tlho vku pracoval (nap. jako prodava novin nebo isti bot), byl Silva brzy schopen finann podporovat rodinu. Nikdy nenavtvoval kolu, ale nauil se st a pst, a to dky tomu, e dohlel na sestru a bratra, kdy zpracovvali sv domc koly.24 Ve vku patncti let zaal Silva opravovat rdia, z eho se pro nj stal zanedlouho vnosn byznys. Jet ne pistoupil k experimentm s kontrolou mysli, ml nashromdno pes pl milinu dolar. V prbhu druh svtov vlky vstoupil Silva do armdy, kde se stal spojaem. Po pijet byl Silva vyeten svm jmenovcem, znmm psychiatrem Paulem Silvou, jeho podivn otzky Silvu inspirovaly ke studiu psychologie. Jako vojk se Silva zabval elektronikou a stal se lektorem elektrotechniky.25

22 23

Heelas, Paul: The New Age Movement, Blackwell Publisher, Oxford 1996, 37-38. http:/en.wikipedia.org/jos%c3%a9_silva 24 Tamt. 25 Tamt.

14

Kdy byl Silva z armdy proputn, vnoval se dle opravm rdi a pijal na sten pracovn vazek msto uitele v Laredu, kde dohlel na ti jin uitele a byl poven vytvoenm elektronickch laborato. O pt let pozdji, v dob, kdy se ila televize, prosperoval jako oprav nesrovnateln lpe ne kdykoli pedtm. To ho vedlo k ukonen kariry uitele.26 Silvovy pokusy s lidskou mysl byly ovlivnny jeho zjmy v elektronice a psychologii. etl o vlnch Alfa a o elektrick aktivit lidskho mozku a doel k pesvden, e celkov elektrick odpor mozku me bt snen, aby bylo docleno toho, e dojde ke zven jeho vkonnosti. Silva vil, e je mozek inorodj, kdy je mn aktivn, a e pi nich frekvencch mozek pijm a ukld vce informac. Zsadn bylo pro Silvu udret mozek bystr pi tch frekvencch, kter jsou spojovny spe s dennm snnm a spnkem ne s praktickou aktivitou.27 Silva experimentoval s hypnzou, ale, i kdy vedla hypnza k efektivnjmu pijmn informac, chpal, e k zefektivnn mozkovch funkc je nezbytn vt individuln kontrola. Pokraoval experimenty s mentlnm vcvikem, kter mly vst k tomu, aby se mozek utiil, a zrove, aby zstal bystr a nezvisl vce, ne je tomu v hypnze. To podle nj mlo vst ke zlepen pamti, lepmu rozumn, a tud i ke zven inteligennho kvocientu.28 Cvien, z nich se vyvinula Silvova metoda, vyadovaly relaxovanou koncentraci, ivou mentln vizualizaci a zpsoby dosaen hlubch rovn. Uvil, e na tchto hladinch mysli probh proces uen efektivnji ne v hladin bnho bdn (Beta). Dkazem byla pro Silvu skutenost, e bhem t let, kdy trnoval sv dti ve vyuvn tchto technik, se jejich znmky ve kole rapidn zlepily. Silva byl prvn, kdo poukzal na to, e se

26 27

http:/en.wikipedia.org/jos%c3%a9_silva Tamt. 28 Tamt.

15

lovk me nauit zstat pozorn na hladinch Alfa a Theta, eho vyuvaj nkter modern techniky biofeedbacku.29 Silvova prvn zaznamenan zkuenost s mimosmyslovm vnmnm (anglicky extrasensory perception, dle jen zkratka ESP) nastala jednoho veera v roce 1953, kdy se jeho dcera nachzela v hladin Alfa. Silva se sv dcery dotazoval na jist zleitosti, tkajc se koly. Dolo k tomu, e dcera uhdla, na co se j otec zept, jet ped tm, ne stail Silva otzku vyslovit.30 V t dob se ESP stvalo pedmtem vdeckho zjmu. Znm jsou pedevm vzkumy J. B. Rhina (1895-1980). Silva mu napsal dopis, ve kterm popisoval skutenost, e nauil svou dceru vyuvat ESP. Rhine mu odepsal, e jeho dcera mohla mt mediln nadn jet ped zatkem trninku. Z tohoto dvodu bylo podle Rhina poteba pesvdujcho dkazu, e skuten dolo k nauen dovednosti vyuvat ESP. Silva se pokusil opakovat pokus u dalch jedinc, s clem zjistit, zda opt doshne spchu. Bhem nsledujcch deseti let pracoval s ticeti devti laredskmi dtmi a snail se metodu precizovat. Byl pesvden o tom, e nalezl metodu, kter umon komukoli vyut potencilu ESP.31 Aby se lovk s pomoc Silvovy metody nauil vyuvat ESP, mus tomu, dle Silvy, vnovat tyicet a tyicet osm hodin. V souasn dob byla metoda hloubji propracovna a dosaen schopnosti vyuvat ESP m trvat jen osmnct a dvacet hodin. Silva tak napsal knihu, kter v eskm pekladu vyla pod nzvem lovk litel, kter se zabv tm, jak vyut Silvovu metodu kontroly mysli k len sebe samho i ostatnch. Zaloil tak spolenost, je m na starost ochranu lid, vyuvajcch lebn metody Silvovy kontroly mysli, ped naenm z praktikovn lkastv bez povolen.32

29 30

http:/en.wikipedia.org/jos%c3%a9_silva tamt 31 Tamt. 32 Tamt.

16

Kurzy Silvovy metody kontroly mysli

Organizace, kterou Silva zaloil, nabz placen kurzy, je umouj potencilnm studentm, aby se efektivn nauili Silvou vyvinutm technikm. Kurzy Silvovy metody vedou odborn lektoi, kte umon studentovi daleko rychlej postup v nabvn schopnost, ne kdyby studoval o samot.33 Ji po tyech dnech cvien se m u studenta objevit proitek srovnateln s nboenskou extz. Do roku 1992 prolo tmto zitkem v rmci kurz devt milin lid.34 Kurz zan pednkou, kter trv osmdest minut, bhem nich je studentovi pedstaven zklad Silvovy metody. Student je v rychlosti zpraven o vsledcch dvou dekd bdn, probhnuvho v Silvov metod. Jsou mu pedstaveny zpsoby vyuit nov nabytch informac. Nsleduje pauza trvajc dvacet minut. Pot se studenti opt sejdou a je jim dna pleitost, aby kladli instruktorm otzky. Pak pichz chvle pro prvn cvien mysli, kter trv ticet minut.35 Studenti zavaj pozmnnou formu vdom, nicmn na rozdl od uvn omamnch ltek i hypnzy jsou to oni sami, kdo stavy ovld a kontroluje. Lektoi se vyjaduj jazykem, kter je pstupn vem studentm. Ti jsou vybdnuti k tomu, aby si pedstavili sebe sama na mst, kde se mohou ctit zcela uvolnn.36 Moc mysli, kter je ovldna doporuenm zpsobem je podle zastnc Silvovy metody neomezen. Kdy se student dostane do kontaktu s Vy Inteligenc, co se stane na hladin Alfa, me doshnout ehokoli.37

33 34

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 14. Tamt, 17. 35 Tamt, 18. 36 Tamt, 19. 37 Tamt, 20.

17

Uveden do teorie a praxe Silvovy metody

stedn roli v teorii Silvovy metody, kter nsledn st ve cvien mysli, hraje hladina Alfa38, respektive pozdji i dal hlub hladiny mysli jako Theta a Delta.39 Mozek v klidovm stavu vysl vlny s ni frekvenc. Jos Silva dospl k poznn, podle kterho je takto zklidnn mozek schopen efektivnjho zpracovn informac.40 Tmto vak pozitivn role zklidnn, kterho je dosaeno sestupem do relaxovanch hladin mysli, nen vyerpna. V hladin lze lit sebe i ostatn, zskat pozitivnj pstup ke svtu, pijmat jinak nedostupn poznatky apod.41 Hladina Alfa je mezistupnm pemosujcm hlub hladiny jako Delta a Theta, pedstavujc hladiny spnku, i jist formy bezvdom, kter ovem Silva neuznv, a proto pe o hlubokm vnitnm vdom, s hladinou Beta, kter je hladinou bnho bdn. V hladin Alfa se lovk nachz napklad rno mezi spnkem a plnm probuzenm. Z tohoto dvodu se i cvien mysli provdj nejprve po rnu, aby byl pechod plynul. K sestupu do hladiny je potebn klid, koncentrace a urit poloha o, kter maj bt zameny piblin dvacet stup nad bn horizont. Aby bylo dosaeno poadovan koncentrace, doporuuje Jos Silva odpotvn pi zavench och od sta do jedn, kter se po desetidennch srich cvien sniuje na polovin poet: od sta do jedn, pot od padesti do jedn, od ptadvaceti do jedn, od deseti do jedn, a konen od pti do jedn. Samotn pobyt v hladin Alfa m podle Silvy liv inek.42

38 39

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, s. 19, 28 a nsl. Mozek produkuje v rznch fzch dne podle innosti, kterou lovk vykonv, elektrick vlny s rznou frekvenc. Podle tto frekvence rozliujeme vlny Beta, kter maj trnct a vce cykl za sekundu (CPS), co je rove bnho bdn, dle vlny Alfa, kter maj od sedmi do trncti CPS, co je rove mezi bdnm a spnkem, a konen vlny Theta tyi a sedm CPS a Delta pod tyi CPS, co jsou hladiny spnku i hlubokho vnitnho vdom. 40 Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, s. 23. 41 Tamt, 69-79, 57-63, 85-97. 42 Tamt, 28-29.

18

Po sestupu do hladiny Silva doporuuje pedstavovat si jednoduch pedmt. Podmnky tohoto pedstavovn vak nejsou libovoln. Pedstava (nap. jablka) m bt promtna na stejn pedstavovanou obrazovku. Tato obrazovka mus bt pomoc mysli umstna v jist imaginrn vzdlenosti od o. Jde pedevm o to, aby byla pedstava lokalizovna jakoby za vky, a nikoli ped nimi. Pot, co student pomoc trninku postoup od jednoduch vize zkladnch rys, m dodvat dal detaily jako barvy, upesnn tvaru apod.43 Pot, co student zvldne ve popsan zkladn techniky pasivn meditace, vyuije obrazovku k pedstav sebe sama ve stavu, kdy byl vyeen njak zvan problm. To je podle Silvy dynamick meditace. Pedstavit si een problmu na obrazovce je podle Silvy jeden z nejdleitjch krok na cest k odstrann problmu. Nejprve si student pouze krtce pedstavuje sebe sama s tmto problmem. Pot je tento problematick vjev odsunut doprava a zleva m bt piblen obraz pozitivnho stavu. Tento postup m bt zdvodnn Silvovm poznatkem, e, zatmco minulost intuitivn umsujeme doprava, budoucnost klademe na levou stranu. Obraz mus bt ve vech detailech dokonal. Nejde jen o perfektn vykreslen veho, co vnmme nkterm ze svch pti smysl, ale i o proctn nov situace vtzstv nad problmem. Aby byl inek co nejsilnj, doporuuje Silva pout model pn, vra, oekvn.44 V zkladn knize Jos Silvy vak meme najt i jin cvien. V kapitole tkajc se pamovch technik Silva zdrazuje, e k tomu, aby si student nco zapamatoval, si to mus pt. Mus k tomu bt motivovn.45 U samotn skutenost, e student cvi meditaci v hladin Alfa, me pozitivn ovlivnit vybavovn si informac v hladin Beta. V Silvov metod se ke cvien pamti pouv pamovch hk. Napklad se k slm od jedn do ticeti piazuj slova. Vci, kter tato slova znamenaj, mohou bt v pedstav zkombinovny s jinmi vcmi, je si pot student snadno vybav na zklad pouhho sla. S pamovmi
43 44

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 30. Tamt, 33-36. 45 Tamt, 39.

19

hky se student seznm nejprve v hladin Alfa. Nauit se je v hladin bnho bdn je pot pro n mn nron. Podle Silvy studentovi pi cvien pamti vznamn pome prce s obrazovkou. Pokud si student co nejbarvitji vybav vechny skutenosti, kter se odehrly prv v t dob, kdy se vyskytla vc, na kterou si neme vzpomenout, ona vc se mu s nejvt pravdpodobnost pipomene. Podle Silvy ani nen mon cokoli zcela zapomenout. Rzn skutenosti je vak rzn obtn si vybavit.46 Podle Silvy registrujeme daleko vc rznch informac, ne si myslme. Nedochz vhradn jenom k zapamatovn skutenost, na kter se soustedme, ale i rznch vc, kter vnmme jakoby mimochodem.47 Pout obrazovku k vyvoln vzpomnky nen vdy mon. Proto Silva navrhuje vyuit spoutcho mechanismu. Tm me bt napklad souasn stisknut palce ukazovku a prostednku prav ruky. Student si tento spoutc mechanismus nejprve nacvi v hladin Alfa. Dopln ho vhodnou sugesc, je nem bt pi opakovanch cviench mnna. Asi po tdnu cvien je student kdykoli pipraven vyut spoutcho mechanismu v hladin Beta. Dky vznikl asociaci mezi mechanismem a hladinou Alfa m monost vzpomenout si kupkladu na n jmno ihned, bez toho, aby musel meditovat.48 Na pamov techniky navazuje metoda rychlho uen. Prce s obrazovkou a metoda t prst slou nejen k vybaven si informac, ale i k zefektivnn uen. Silva uvd dv metody rychlho uen.49 Prvn spov ve vyuit techniky t prst pi ten a poslechu pednek. Pi druh se vyuv nahrvky, kter obsahuje uivo, kter je nezbytn se nauit. Nahrvku si m student poslechnout v hladin Alfa. Je teba, aby se student koncentrovat na svj hlas. Pi manipulaci s magnetofonem me bt obtn udret se na relaxovan hladin mysli. Proto je vhodn vstupovat do hladiny ji s prstem na tlatku pehrvae nebo poprosit o pomoc pi

46 47

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 40. Tamt, 41. 48 Tamt, 42. 49 Tamt, 45.

20

jeho zapnut nkoho jinho.50 Kdy si student pete informace v Beta a pehraje si je v Alfa, ml by si udlat nkolikadenn pestvku a pot proces zopakovat. Kdy to uin, ltku se efektivn nauil. Nahrvky je mono si vymnit s jinmi studenty, poslouchat v hladin sebe sama vak vede k lepm vsledkm.51 Po urit dob, po kterou byla provdna cvien na hladin Alfa (nelze pesn ci, jak dlouh ta doba je, jeliko je to velmi individuln), se pobyt na tto relaxovan hladin stv stle bnjm, a si nakonec student v hladin Alfa pipad jakoby to byla hladina obyejnho bdn. Podle Silvy je to pznakem toho, e student ji svj pobyt na hladin Alfa kontroluje. Kdy se studentovi opt vrt pocit, kter mval, kdy zanal cviit, znamen to, e sestupuje na jet hlub hladinu mysli (nap. Theta).52 Ve sv prvn knize v kapitole Tvr spnek Silva popisuje, jak se v kontrole mysli pracuje se sny. Nejedn se o vklad spontnnch sn, ale o vklad sn, je jsou z velk sti ji pedem ureny. Prv dky tomu se studentm naskt zpsob, jak eit pomoc tchto technik sv obyejn problmy. Silvova kontrola sn zahrnuje ti kroky, kter se realizuj v hlubch hladinch mysli.53 Prvnm krokem je dosaen schopnosti zapamatovat si sv sny.54 Ped usnutm se student ujist o tom, e si uchov v pamti sen, kter se mu bude zdt. S kadm dalm opakovnm tohoto ujitn se posl jeho innost. Po probuzen si m student zaznamenat to, co si ze sn pamatuje. Kadm dnem by mla mt vzpomnka na sen jasnj podobu. Jakmile si student mysl, e si ji vzpomn dostaten pesn na sv sny, me pistoupit ke druhmu kroku. Ten spov v tom, e si student ped spanm probere zvan problm, kter si d een. Pak se student ujist o tom, e se mu bude zdt sen, kter ho navede k dleitm skutenostem, kter mohou vyeit jeho problm. Dle se ujist, e si sen

50 51

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 46. Tamt, 47. 52 Tamt, 46. 53 Tamt, 49. 54 Tamt, 50.

21

zapamatuje, a e na jeho zklad bude vyeen problm. Po probuzen si pak vybav sen, na kter se doke nejivji rozpomenout, a pokou se odhalit jeho smysl.55 Silva v polospnku zail vizi jasnho svtla, kter bylo vystdno jistou kombinac sel. Shodou nhod se dostal do obchodu, kde prodvali losy prv s touto selnou kombinac. Dky tomu losu vyhrl deset tisc dolar.56 Tato skutenost Silvu utvrdila ve ve ve Vy Inteligenci, a v to, e je mono s n navzat komunikaci. Vhodn podmnky jsou pro to podle Silvy ve spnku. Silva pedpokldal, e komunikaci nemus nutn zaponout pouze Vy Inteligence, ale e to jde i z druh strany. I lovk se me obrtit na Vy Inteligenci a zskat od n potebn informace. Na tomto pedpokladu z vt sti stoj Silvova kontrola sn.57 V kapitole o moci slov Silva pe, e slova nejsou pouze odrazem skutenosti, ale e jsou schopny tuto skutenost formovat. Silva proto tvrd, e mme pokud mono pouvat pouze pozitivn vrazy. Na negativn vrazy mozek zareaguje negativn odezvou, napklad bolest hlavy.58 Nejvt slu maj slova, kdy jsou vyslovovna na hlubch hladinch mysli a pokud jsou pronena s emocionlnm zaujetm. Silva pe o Emilu Cou, kter se zabval lenm pomoc autosugesce.59 Zmiuje dva principy, na nich Couho metoda stoj. Podle prvnho je pi autosugesci vdy mono myslet pouze na jednu vc. Podle druhho se sugerovan mylenka stane skutenost, protoe ji tlo uvede v realitu.60 m hlub je hladina, na n se lovk nachz, tm m sugesce vt slu. Proto je velice efektivn udlovat sugesce pacientm v narkze i bezvdom (podle Silvy hlubokm vnitnm vdom). Silva pe o tech zsadch, kter navazuj na ve uveden. Podle prvn maj slova na hlubch hladinch mnohem vt inek ne v hladin bdn. Podle druh je

55 56

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 53. Tamt, 50-51. 57 Tamt, 53. 58 Tamt, 58-59. 59 Tamt, 59. 60 Tamt, 60.

22

moc mysli nad tlem nesrovnateln vy, ne jakou ji bn pipisujeme. Dle tet nen mon se nachzet ve stavu bezvdom.61 V dal kapitole, vnovan pedstavivosti, Silva poukazuje na to, e prv pedstavivost je mnohem efektivnj pi een problm oproti vli. Vle dve i pozdji naraz na problmy, kter ji sraz na kolena, co se vak u pedstavivosti nestane. Pokud se lovk chce zbavit njakho zlozvyku a nejde mu to, nevad mu podle Silvy ani tak zlozvyk samotn (kter by jinak sm asem vymizel), ale spe neptomnost vhod, kter plynou ze zbaven se zlozvyku. Kdy se student nau co nejbarvitji si pedstavovat ony vhody na hlubch hladinch mysli, m tm vyhrno.62 Ped samotnm pedstavovnm je teba si ble ujasnit nkter skutenosti: Co pesn je problmem, kter m bt vyeen ? Z jakho dvodu m dojt ke zmn ? Nen vhodnj dle t s problmem, pokud nen pli zvan ? Nsledn si student m pedstavit, jak vemi smysly vychutnv situaci nastalou po odstrann problmu, jak ji prociuje.63 Pot si student pedstav v hlub hladin na obrazovce sebe sama s problmem, kter m bt vyeen. Pak zleva (z budoucnosti) pisune scnu, ve kter je ji jeho problm odstrann. Pi meditaci si ale student nesm pedstavovat nco, co by ho zlkalo zpt k problmu: lovk, kter chce pestat kouit by si jist neml pedstavovat cigaretu.64 Dal kapitola je vnovna len. Mysl m podle Silvy nad tlem obrovskou moc. Lit se pomoc kontroly mysli je podle Silvy vhodn i proto, e nehroz nebezpe vedlejch ink, kterho je teba se obvat u mnoha chemickch prepart.65 Aby bylo dosaeno pozitivnho vsledku pi sebe-len, doporuuje Silva est krok. Zaprv je poteba, aby student i v hladin Beta ctil, e je lovkem projevujcm lsku a schopnm

61 62

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 61. Tamt, 63. 63 Tamt, 64-65. 64 Tamt, 65. 65 Tamt, 69.

23

odpustit. Druhm krokem je sestoupen do hlub hladiny mysli.66 Pak si student i v hladin Alfa zopakuje prvn krok. Upevn svj pozitivn pstup k sob sammu, k druhm lidem a ke svtu. Nsledn si student na obrazovce pedstav svou nemoc. V ptm bod prov student pedstavu sebe sama zcela zdravho. Nakonec si student udl pozitivn ujitn. Silva pe, e by cvien mlo trvat asi patnct minut a mlo by se provdt minimln jednou denn. m astji, tm lpe.67 Techniky Silvovy metody nejsou ureny pouze k len lehkch onemocnn. Podle Silvy lze doshnout velice dobrch vsledk i pi lb rakoviny, kde hraje opt vznamnou roli pozitivn pstup.68 Silva zdrazuje, e jeho metoda, na rozdl od jinch meditanch technik, nevede k odvrcen se od vnjho svta, ale naopak k een praktickch problm, a proto studentovi neme ublit, pokud ji bude cviit asto.69 V dal kapitole Silva uvd informace, z kterch vyplv, e kvalitn partnersk vztah je jednou z hlavnch opor spn lby rakoviny.70 Silva poukazuje tak na pocit sounleitosti, na pouta, je vznikla mezi absolventy kurzu kontroly mysli na zklad pozitivnho zitku. Podobn jako v kurzech je mono i v partnerskm vztahu doclit pomoc cvien, kter Silva nsledn popisuje, astnho vztahu.71 Prvnm krokem tohoto cvien je zvolen msta, s kterm si dvojice spojuje nco pozitivnho. Dle se pr posad naproti sob v bezprostedn blzkosti. Jedna osoba pak druh udl sugesci o tom, e bude sestupovat do hlub hladiny mysli souasn s tm, jak bude prvn osoba odpotvat od deseti do jedn. Nsledn si ob osoby vzjemn pomohou v sestupu do relaxovan hladiny mysli. Pak si zanou uvdomovat scnu, kter se ped nimi otevr vmaj si modrho nebe, po kterm pluj mraky atd. Mli by popsat vjemy, zprostedkovan vemi pti smysly, a zrove i pozitivn emoce, kter na

66 67

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 70. Tamt, 71. 68 Tamt, 74-77. 69 Tamt, 71. 70 Tamt, 79. 71 Tamt, 80-81.

24

onom mst k sob vzjemn pociuj. Partnei spolu tie mluv, a pak z hlub hladiny vystoup.72 Ob osoby mus s cvienm souhlasit, jinak me mt negativn efekt. Silva pe o svm pesvden, e kad lovk m svou auru, stejn specifickou u kadho lovka jako jeho otisky prst. Mnoho absolvent kontroly mysli podle nj m schopnost aury pozorovat.73 Kapitola o mimo-smyslovm vnmn je zajmav z toho dvodu, e zce souvis s problmem Vy Inteligence i Boha, respektive jakkoli vy moci, kter zprostedkovv informace i pomh eit problmy. Silvova technika vyuit ESP spov v sestupu do hladiny Alfa a vytvoen imaginrnho sboru rdc, od kterch jsou poslze pijmny rady. Sbor rdc m bt tvoen vznamnmi kapacitami oboru, do kterho otzka spad. Pokud nen een dn speciln problm mou tvoit rdcovsk sbor kterkoli osobnosti, od kterch se oekv zpsobilost pro zodpovzen otzek. Student m mt pocit, jakoby odpov ve skutenosti pichzela od nj. Zd se, e Silva vychz z pedpokladu, e ve iv a, konec konc, i neiv, je vzjemn propojeno, a proto je mono, aby cokoli hrlo roli poskytovatele informace, kter je vak samozejm zprostedkovna Vy Inteligenc. Vyuv se hladiny Alfa, protoe podle Silvy je schopnost pijmat informace pomoc mimosmyslovho vnmn v hlubch hladinch nepomrn umocnna oproti bdlmu stavu.74 V kapitole vnovan monosti zaloit skupinu lid vnujcch se kontrole mysli, kte nemaj monost absolvovat odborn kurz, Silva popisuje, jak m skupina minimln esti lid postupovat, aby byla schopna lit. Pot, co vichni lenov skupiny zvldnou zkladn techniky kontroly mysli, sejdou se a zan prvn snaha o skupinov len, na kterou si mus vyhradit cel den. Kad len pinese tyi kartiky, na kterch jsou uvedeny daje tkajc se nemocnch osob a popis jejich onemocnn.75

72 73

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 81. Tamt, 82. 74 Tamt, 85-95. 75 Tamt, 97.

25

Stejn jako v kurzech i pi skupinov prci bez instruktor se studenti v relaxovan hladin promtaj nejprve do kovovch pedmt, pot do zvat, a nakonec jsou schopni prohlet i lidsk tlo, aby stanovili diagnzu. Silva definuje podmnky prce, kter je nutno dodret pro jej maximln spnost. Prce vyaduje klid. Proto je nutno omezit vnj ruiv vlivy na minimum. Dle je teba ovit, zda vichni lenov spn absolvovali vechna zkladn cvien. Skupina mus bt soudrn. Prce m vdy pokraovat skupinov bez ohledu na dosaen vsledky toho kterho studenta.76 Je vhodn podat o pomoc absolventa kurzu. Me to toti prci velice urychlit.77 Student, kter je mdiem, m dt na prvn podnty, kter mu vytanou na mysli. Je nevhodn npady promlet. Stejn nevhodn je i to, kdy osoba, kter je prvodcem, napovd mdiu, nebo kdy mu neustle zdrazuje, e chybuje. Studenti by mli vytrvat, i kdy aktuln nedosahuj velkch spch. Pokud ji vichni lenov dosahuj vbornch vsledk, nemla by se skupina rozpustit, ale mlo by se v prci pokraovat dl, a v jist chvli budou studenti schopni odhalovat i velice jemn podnty. V dalm bod Silva upozoruje, e pokud je osoba ptomna, jedn se o stanoven diagnzy, co me legln provdt pouze lka.78 O novch onemocnnch, kter jsou nalezena u osoby, je je prohlena, a o kterch dan osoba nic nev, by ji nemly bt sdlovny dn informace.79 Silvova metoda nekon u diagnzy nemoci, ale pokou se i o len. Len probh s pomoc obrazovky. Pedstava zdravho tla nemocnho lovka vede k jeho tlesnmu uzdraven.80 Aby bylo mon nkoho efektivn lit, je teba mt co nejvce informac o jeho onemocnn. Kdy si student tyto informace opat, sestoup do hlub hladiny mysli a na obrazovce si ped sebou pedstav nemocnho. Pak si nalevo od tohoto vjevu pedstav stejnho lovka v lepm stavu. Pot jet vce nalevo tho lovka zcela vylenho.
76 77

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 98. Tamt, 98-99. 78 Tamt, 99. 79 Tamt, 99-100. 80 Tamt, 101.

26

Podle Silvy plyne as v relaxovanch hladinch jinak ne v hladin bdn. Obraz, je si student na hladin Alfa nebo Theta pedstavuje, je skuten. Nen to ji pedstava, ale je to realita.81 Dle Silvy m kad lovk schopnost pivodit cokoli, pokud to nen proti zkonm vesmru a pokud je k tomu vyvinuta dostaten siln vra, pn a oekvn. Silva pe, e len vrou a psychick len m mnoh styn body. Len druhch m pozitivn dopad na litele samotnho.82 V nsledujc kapitole Silva uvd principy, v jejich pravdivost bez vhrady v. Je pesvden o tom, e vesmr m zkony, kter v nm plat. Tyto zkony nelze poruit. lovk me kupkladu ukonit svj ivot, nicmn tm nenaru prodn zkony. Minimln my sami mme schopnost vesmr reflektovat. D se tedy podle Silvy pedpokldat, e i vesmr jako celek je schopn sebereflexe. Nae jednn vyvolv reakci vesmru jako celku. V hlubokch hladinch mysli jsou lid schopni konat pouze dobro. Vyplv z toho, e kdy jsou blzko sami sob, tak jsou dob. lovk je tedy ze sv podstaty dobr. Realita je podle Silvy sdlen sen. Ve, co vnmme, ve, co existuje, je jen jist forma energie.83 Silva si nen jist, zda je energi i as. as, jak ho bn vnmme je jen pomcka, dky kter dokeme pet v naem bnm prosted. Z tohoto dvodu me bt tento as do znan mry iluzivn. Budoucnost se podle Silvy jistm zpsobem zrcadl v souasnosti. Aby k tomu mohlo dojt, je poteba, aby dochzelo k jistmu penosu energie. Pokud as vysl energii, je vak podle Silvy sm energi. Silva popisuje, jak v zatcch svho vzkumu, kdy jet pracoval se svmi dtmi, zjistil, e se relaxovan lovk, pokud je konfrontovn s minulost, naklon napravo, pokud je e o budoucnosti, obrt se doleva.84 To poslze vedlo

81 82

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 104. Tamt, 105. 83 Tamt, 108. 84 Tamt, 109.

27

Silvu k tomu, e ve svch mentlnch cviench doporuoval umsovat scny z budoucnosti doleva. Vy Inteligence je pro Silvu entita, kter me lovku pomoci tm, e mu zprostedkuje potebn informace, kter si neme opatit pomoc svch pti smysl. Pokud vak informaci nelze zskat ani touto formou, zbv poprosit o ni Boha v modlitb.85 S kadou formou vdom, kontinuln od neiv, pes rostlinnou, zvec, a k lidsk, lze podle Silvy komunikovat pomoc technik jeho metody. Tyto techniky jsou podle Silvy vdeck, nebo je podle nj me kdokoli zopakovat a doshnout podobnho pozitivnho vsledku jako Silva.86 Jedna kapitola pvodn knihy, popisujc kontrolu mysli, je vnovna problmu duevnho zdrav, respektive otzce, zda jej nemou cvien kontroly mysli njakm zpsobem naruit. Jejm autorem ji nen Silva, ale Philip Miele. Podle nj se u student kurz nikdy neobjevili dn duevn obte souvisejc s jeho absolvovnm.87 Potvrzenm tto skutenosti se zabval psychiatr Clancy D. McKenzie, sm absolvent kurzu. Nechal studenty ped kurzem a po nm napsat test, kter ml provit, zda kurz nevede k emon nestabilit. Zvenou pozornost vnoval pedevm emon labilnm studentm. Rozhodl se pracovat s psychotickmi pacienty, u nich bylo nebezpe psychick jmy nejvt.88 U pacient podle McKenzieho dolo k znanmu zlepen. Pouze u jednoho mue dolo ke zhoren, nicmn podle McKenzieho to bylo zpsobeno udlostmi jeho soukromho ivota a peruenm medikamentzn lby.89 McKenzie byl vsledky natolik nadchnut, e kontrolu mysli vyuval pi sv psychiatrick praxi a doporuuje jej zalenn do bn psychoterapie. Zvlt technika plnovn sn je podle nj velmi efektivnm zpsobem een problm.90

85 86

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 110. Tamt, 111. 87 Tamt, 115. 88 Tamt, 116. 89 Tamt, 117. 90 Tamt, 119.

28

Pokusil se tak precizovat metodu vzkumu efektivity stanovovn diagnzy psychickou cestou. Podle Mieleho doshl zaznamenn vsledk, je byly vysoko nad rovn nhody tak, aby byly nezpochybniteln.91 Podle Mieleho maj lid mnohem vt potencil, ne jak si mysl, e maj. Silvova metoda mimo jin slou prv tomu, aby si studenti mohli uvdomit, eho veho jsou schopni doshnout.92 Vzkumy prokzaly, e pes rozmanitost absolvent kontroly mysli, je vsledn zmna vnmn sebe sama velice podobn. Studenti, kte proli vcvikem v metod jsou sebejistj a vyrovnanj. Miele popisuje test, kterm studenti proli. Pi vyhodnocovn tohoto testu se potalo i s pirozenou zmnou, kterou studenti mohli projt nezvisle na kurzu kontroly mysli. I pes to byly vsledky velice pozitivn.93 Podle Mieleho byly dle provedeny i vzkumy, kter prokzaly, e vsledky se nejen nezhoruj po del dob po absolvovn kurzu, ba naopak se jet zlepuj.94 Silvova metoda je vyuvna jak studenty a ky, tak i uiteli. Efektivita uen se podle Mieleho nesmrn zvyuje, pokud jsou absolventi kontroly mysli jak na jedn, tak i na druh stran.95 Kdy byli podrobeni testu nejen studenti, kte absolvovali vcvik kontroly mysli, ale i ti, kte vcvik odmtli, ukzalo se, e budouc absolventi kurzu se vce orientovali podle vlastnho hodnotovho systmu. Vsledky testu, nsledujcho po kurzu, prokzaly prohlouben pozitivnch vlastnost u absolvent.96 spn bylo podle Mieleho i vyuit Silvovy metody u drogov zvislch.97 Pozitivnch vsledk bylo podle Mieleho dosaeno i pi protialkoholn lb98, pi een chudoby99 a konen i u snahy zmnit ivotn postoj vz.100

91 92

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 123-125. Tamt, 129. 93 Tamt, 130-131. 94 Tamt, 132. 95 Tamt, 133. 96 Tamt, 134. 97 Tamt, 134-137. 98 Tamt, 137-139. 99 Tamt, 139-141. 100 Tamt, 142.

29

Miele tak popisuje, jak byla metoda vyuvna v oblasti obchodu. I zde podle nj dolo k mnoha spchm. Absolventm kurzu se podle nj mlo za pomoci metody velmi dait pi odhadovn cen akci, shnn zamstnn, navrhovn novch vrobk, zlepovn postoje k prci, zvyovn produktivity prce apod.101 Cvien Silvovy metody vede podle Mieleho pouze k nachzen samch pozitiv pi objevovn sebe sama.102 Naden z tchto pozitiv vak nen nevyerpateln. Po urit dob, kdy jsou provdna cvien, se pobyt v relaxovanch hladinch stane stereotypem. Miele uvd, e tehdy mnoho student pestane cviit. Nabyt znalosti se vak zcela neztrat a mohou bt vyuity v budoucnosti. Podle Silvy m lidstvo na svt sv posln.103 Kontrola mysli je soust snahy o naplnn tohoto posln. M bt uskutenn pokrok celho lidstva. Student, kter se vnuje kontrole mysli, si je podle Mieleho touto skutenost m dl tm vce jist.104 Studenti by se jednotliv techniky kontroly mysli podle Mieleho mli nauit vechny, protoe se vzjemn dopluj a umocuj. Pln vycvien mysl obdr varovn teba ji pi sestupu do hladiny Alfa, zatmco mysl, kter ovld pouze jednu techniku, by pro toto varovn potebovala ovldat kontrolu sn.105

Popis meditace, praktikovan v Silvov metod

Meditace probh rno po probuzen po dobu patncti minut. Do hladiny Alfa se sestupuje nejprve vlee pomoc odpotvn od sta do jedn (mezi jednotlivmi sly m bt odstup

101 102

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 143-150. Tamt, 151. 103 Tamt, 152. 104 Tamt, 153. 105 Tamt, 154.

30

dvou sekund), piem mus bt oi za zavenmi vky upeny piblin dvacet stup nad bn horizont.106 I kdy sestup do hladiny Alfa me bt s spchem proveden ji napoprv, ne student doshne hlubch rovn hladiny Alfa a poslze hladiny Theta (je je hladinou spnku), mus absolvovat sedmitdenn vcvik. Pro vstup z hladiny je zhodno vyuvat vdy stejn postup. Silva doporuuje potn od jedn do pti, piem za urit sla se pidvaj ujiujc vty. Pot, co se student nau sestupovat do hladiny pomoc odpotvn od pti do jedn, je schopen sestoupit do hladiny Alfa v kteroukoli denn dobu a nikoli pouze po probuzen, jak to dlal doposud. Potn pozptku je dleit z toho dvodu, e se pi nm student mus soustedit. Soustedn hraje podle Silvy klovou roli. Nsleduje natrnovn si sestupu do hladiny vsed. Vyuv se tu stejnho postupu uvolovn jako pi autogennm trninku. Sugeruje se tha jednotlivch st tla. M bt zvolen bod ptatyicet stup nad bnou rovn pohledu o. Pot, co klesnou vka, se zane s odpotvnm od padesti do jedn. A ubhne deset dn, ve kterch se v tomto cvien bude pokraovat, zane se odpotvat od deseti do jedn, po uplynut tto srie se odpotv od pti do jedn.107 Silva doporuuje pozdji cviit dvakrt a tikrt denn, piblin po dobu patncti minut. Od prvn chvle v hladin Alfa je podle Silvy vhodn procviovat pedstavivost. Kvalita pedstavivosti odpovd kvalit kontroly mysli. Nejprve je poteba vytvoit si imaginrn obrazovku. Nemla by pln zaplnit vnitn vidn meditujcho. M bt pedstavovna o nco mn ne dva metry ped cvicm. Na obrazovce je vhodn pedstavovat si zpotku

106 107

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 28. Tamt, 28-29.

31

jednoduch pedmt. Tento m bt postupn vykreslen do nejmench detail a nem bt po dobu jednoho cvien mnn.108 Ve uveden popis se tk pasivn meditace. Mysl je vak podle Silvy urena k aktivn innosti. Proto vklad pechz k popisu dynamick meditace.109 Dle Silvy je vhodn vybavit si njakou pjemnou udlost nebo zitek, kter student nedvno proil. M si ji vybavit v bdlm stavu, a pak v hladin Alfa. M pozorovat rozdl tchto dvou pedstav. Toto pedstavovn si lze vyut napklad pi hledn neho, o em aktuln nevme, kde se to nachz, avak potebujeme to najt. Jednodue si pedstavme situaci, kterou si pamatujeme, a v kter figuruje pedmt, kter hledme, a postupujeme v ase, a pijdeme na to, kde se pedmt nachz aktuln.110 Pro spnou dynamickou meditaci je teba pijmout a naplovat tyi pravidla. Zaprv je nutno si pt nastn pedstavovan skutenosti. Zadruh se m vit, e se dan skutenost stane relnou. Tet pravidlo se tk nutnosti oekvat pedstavovanou skutenost. A konen zatvrt si musme uvdomit, e v hladin Alfa nelze konat zlo, respektive, jak pe Silva, vytvoit problm.111 Kdy si jsme jisti, e chceme, aby se jist udlost uskutenila, respektive pejeme si ji a mme vru v jej naplnn, meme pomoc jednoduch techniky podle Silvy oekvat, e se stane realitou. Technika spov v pedstavovn si problematick situace, pozdji jejho zlepen, a nakonec jejho nahrazen pozitivn situac.112

Silvova teorie mimosmyslovho vnmn

108 109

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 30. Tamt, 33-37. 110 Tamt, 34. 111 Tamt, 35. 112 Tamt, 36.

32

Penos informac vnmatelnch pomoc ESP podle Silvy nepodlh prostorovm ani asovm omezenm. Pjem tchto informac nen zajitn dnm z pti znmch smysl. Silva tedy nesouhlas s tm, e by lidskch smysl bylo pouze pt. Lidskch smysl je podle nj vce, a prv ty bn opomjen smysly obstarvaj podle Silvy monost pjmu informace pomoc jasnozivosti apod. Z tohoto dvodu Silvovi nevyhovuje oznaen mimosmyslov vnmn. Silva nesouhlas ani s oznaenm subjektivnho procesu, kter probh u osoby, kter vyuv jasnozivosti apod., za vnmn. Silva proto raz souslov efektivn smyslov promtn. Pekonv se tak pasivita, kterou sebou nese vraz vnmn.113 Trnink podle Silvy vede k zait zkuenosti, kter vyst v jin nhled na svt. Sta na to pouhch tyicet hodin. Cestu k nabyt jasnozivosti zsti pedstavuje i osvojen si technik Silvovy metody, ktermi jsou rychl uen a tvr spnek. Prv tyto a dal techniky napomohou schopnosti setrvat v bdlm stavu i pi pobvn v hlubokch hladinch mysli a zlep pedstavivost, a doshne rozlien blzkho rozlien reln skutenosti. To jsou dv zsadn skutenosti, kter ovlivuj ovldn jasnozivosti apod. Ji po tech dnech jsou studenti v kurzech schopni promtat vdom mimo sv tlo. Studenti si v kurzech pedstavuj v hladinch sebe sama ped svm domem, imaginrn vstupuj do zd domu a uvdomuj si vlastnosti ltky, v n se nachzej. Pozdji ve sv pedstavivosti vstupuj do rostlin a jet pozdji do ivch tvor, eho vyvrcholenm je imaginrn vstoupen do tla jinho lovka. Logika mus ustoupit pedstavivosti studenta. Studenti si ve velmi hlubok hladin vytvej vlastn laboratoe, kter pak vyuvaj k tomu, aby v nich diagnostikovali onemocnn imaginativn prohlench pacient.114 Aby mohli bt tito pacienti leni, je nutno, aby si studenti vytvoili symbolick nstroje. Symbolick jsou proto, e pi psychick prci funguje mysl v obrazech a symbolech, na
113 114

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 85-86. Tamt, 86-87.

33

rozdl od bn prce pi bdn, kdy se drme logiky, racionality a jazyka. Protoe student pi prci v laboratoi potebuje pomoc, aby vdl, jak v dan konkrtn situaci postupovat, pivol ped meditac, pi kter bude pracovat v laboratoi, rdce. Rdcov jsou v Silvov metod u kadho studenta dva: mu a ena.115 Silva popisuje ppady, kdy se informace od rdc poslze potvrzuj. V ppad, e se nepotvrd pln, uke se, e se rady tkaly neho nebo nkoho blzkho osob, u kter je provdna diagnza, nebo kter je lena.116 Silva tvrd, e nev, co pesn rdci pedstavuj, km jsou. Nicmn pe, e by se mohlo jednat o vplod archetypln pedstavivosti, ztlesnn vnitnho hlasu, mon nco vc.117 Po prci individuln nsleduje prce v prech, kdy si studenti rozdl role prvodc a mdi. Pot, co mdium sestoup do hladiny a pedstavuje si sebe sama ve sv laboratoi i s rdci, sdl prvodce mdiu daje, tkajc se mdiu zcela neznm nemocn osoby. Mdium m za kol stanovit diagnzu tto osoby. Prvodce d mdium, aby si pedstavilo dotynou osobu, a utvrzuje mdium o tom, e osoba se skuten zobrazuje na jeho imaginrn obrazovce. Pot mdium opakovan v intervalu jedn sekundy prohl obraz dotyn osoby, tak, e se zrakem pohybuje po imaginrnm tle odzdola nahoru a naopak. Mdium m sdlovat sv postehy ihned a nem o nich pemlet.118 Kdy prvodce vyhodnot postehy mdia, je mdiu doporueno, aby si zapamatovalo pocit, kter mlo pi tch stech stanoven diagnzy, kter se ukzaly jako sprvn. Tento pocit m tvoit vchoz bod pi dal diagnze.

115 116

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 88. Tamt, 88-93. 117 Tamt, 89. 118 Tamt, 90.

34

Vichni studenti podle Silvy dve nebo pozdji zjist, e spnost jejich diagnzy pekrauje rove nhody. Uvdom si tak, e to, s m v hladin pracovali, bylo nco vc ne jen pedstavy.119 ESP se podle Silvy objevuje v situacch, kdy je lovk v nebezpe. Tehdy se projevuje duevn energie. Protoe prvn Silvovy pokusy s ESP probhaly s jeho dtmi jako mdii apod., doel Silva po uritch zkuenostech k nzoru, e dti jsou pro pjem ESP otevenj, protoe v nich jet nebylo fatln zakoenno logick uvaovn a racionln pstup ke skutenosti.120

Silvova metoda pro devadest lta

Tag a Judith Powellovi se v publikaci sna nalzt co nejefektivnj cestu k dosaen cl a naplnn poteb s vyuitm Silvovy metody trninku mysli s jejich vlastnm rozvinutm tto metody a s pomoc jinch odbornk zabvajcch se jednak neurolingvistickm programovnm121, jednak vzkumem mimosmyslovho vnmn, nebo nap. tak cestami vedoucmi k redukci stresu a dosaen stavu relaxace apod.122 Kniha tak (stejn jako pvodn pruka Jos Silvy) vyzdvihuje vznam pozitivnho mylen pro zachovn bezproblmovho zdravotnho stavu.123 Autoi pracuj s pojmem zna pohodl. Mysl lovka je dle autor uvykl pouze na takov vsledky lidsk innosti, s ktermi m dlouhodobou zkuenost. Jakkoli cl, jen by zabhnut stereotyp naruil, bude, dle autor, vnmn lidskou mysl negativn, a ta se
Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 91. Tamt, 94. 121 Podle neurolingvistickho programovn jsou pi zamylen se oi upeny v uritm smru podle toho, na co je prv myleno. Nap. pi obrazovch vzpomnkch jsou oi orientovny nahoru a vlevo apod. 122 Powell, Tag a Powell, Judith: Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma, Praha 1993, 27-37. 123 Tamt, 48-49.
120 119

35

bude na podvdom rovni snait dosaen tohoto cle znemonit. eenm tto situace je podle autor rozen hranic na zny pohodl, kterho doshneme oklamnm mysli na jejch hlubch hladinch, ze zatku na hladin Alfa.124 Zkladn zpsob provdn vizualizac je stejn jako ten, kter je popisovn v pvodn knize Jos Silvy. Autoi ho vak obohacuj svmi vzkumy souvisejcmi s neurolingvistickm programovnm. Zkuenost na hladin Alfa m bt sloen, m bt uskutenno holografick zvnitnn. Zatmco v knize Jos Silvy ml bt pohled pi odpotvn v rmci sestupu do hladiny Alfa fixovn asi dvacet stup nad horizontln rove pohledu, a tm cel zleitost ohledn uprn o do rznch stran konila, v knize Taga a Judith Powellovch je vytvoen cel systm, podle nho m bt pohled uprn v rznch hlech do rznch stran podle toho, jakou st sloen zkuenosti prv vytvme.125 V tomto systmu pak jde minimln o est pozic o.126 Zatmco vak je holografick zvnitnn a sloen zkuenost cestou k piblen se cli, autoi poskytuj i jednoduch techniky k odstrann stresu na hladin Alfa, a to zejmna z toho dvodu, e povauj stres za jeden z nejnebezpenjch faktor, ohroujcch zdrav a potamo asto i ivot.127 Jednoduchmi technikami jsou technika nehtu na palci a technika poklepvn na palec. Tyto techniky jsou zaloeny na pouit spoutcho mechanismu, kter ihned odstran stres. Tento spoutc mechanismus je spojen s pocitem relaxace na hladin Alfa, a kdykoli je proveden na hladin Beta (bdl vdom) ml by vst ke stejn relaxaci. Spoutcmi mechanismy vak mohou bt i bn zvuky i proitky, kter ns provzej ivotem zvonn telefonu, zapnut potae apod.128 Cel jedna kapitola je vnovna pozitivnmu postoji. Autoi nsleduj Jos Silvu, kter ve sv knize citoval alfamatismus (tmto termnem autoi oznauj krtk souslov, kter je
Powell, Tag a Powell, Judith: Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma, Praha 1993, 20-21. Nap. AV auditivn vyvoln zvuk nebo slov. Oi jsou horizontln a doleva apod. 126 Powell, Tag a Powell, Judith: Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma, Praha 1993, 86-97. 127 Tamt, 20-29. 128 Tamt, 33-35.
125 124

36

opakovno na hladin Alfa) mila Cou. V rmci pozitivnho mylen se mme vyvarovat nebezpench negativistickch frz typu: To nezvldnu apod.129 Dal kapitola je vnovna komunikaci mezi lidmi.130 Komunikaci me podle autor znan ulehit napodobovn partnera, jeho by si vak neml vdom vimnout, aby mu nedolo, e je chovn vypotav. Tm, e partnera napodobujeme, zapadme do jeho zny pohodl, a nebude ns vnmat jako naruujc jeho pohodu a bezpe.131 Dal kapitola nesouc nzev Subjektivn komunikace z mysli do mysli se zabv vyuitm mimosmyslovho vnmn nejen pi pomoci ostatnm lidem. Autoi obhajuj ESP jako vdecky prokzan a prakticky vyuiteln. V, e lid, jeho existenci odmtajc, jsou zaujat. Podle nich je mon skrze programovn na hladin Alfa a pouit ESP nap. nalzt ptele i partnera apod.132 V dal kapitole pou o tom, e to, o usilujeme v prci a ve vztazch, nemme vnmat jako straka, jeho nedosaen povede k tragdii, ale jako astn cl, ke ktermu se blme. Mme vit, e ho doshneme. Mme si velk cle rozdlit na mnoho mench, ke kterm se dostaneme za tden a jeden msc, na vt, jich doshneme pozdji, a nakonec jet vt, jich doshneme do pti let.133 V nsledujc kapitole, tkajc se hospodaen s asem, autoi zmiuj vhodnost pouvn bloku a poznmek pi komunikaci s nadzenmi, podzenmi apod. Blok a poznmky ns uin jistj a sebevdomj134 Posledn kapitola se tk poradn mstnosti alfa, o n psal ji Jos Silva. Vyuit poradn mstnosti je dle autor vhodn z toho dvodu, e pi nm nevyuvme pouze levou

129 130

Powell, Tag a Powell, Judith: Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma, Praha 1993, 39-58. Tamt, 101-142. 131 Tamt, 105-111. 132 Tamt, 143-168. 133 Tamt, 169-183. 134 Tamt, 185-202.

37

mozkovou hemisfru, kter je odpovdn za racionln mylen, ale tak, a hlavn, pravou, je je odpovdn za tvoivost a intuici.135 Autoi se ve sv knize odvolvaj na adu vdc. Kupkladu v kapitole Holografick zvnitnn komunikace s vnitn mysl zmiuj Rogera Speeryho, kter zskal Nobelovu cenu za svou teorii o roztpen mozku, nebo tak Carla Pribrama ze Stanfordsk univerzity s jeho holografickou teorii mozku.136 V kapitole Subjektivn komunikace z mysli do mysli se autoi odvolvaj, jako Jos Silva ped lety, na vzkumy J.B. Rhinea, kter ve dvactch letech na Dukov univerzit v Durhamu v Severn Karoln provdl vzkumy ESP pomoc kartiek se symboly, kter mly hdat mdia. Dle autor byly vsledky tchto test nesporn vysoce nad rovn nhody, a prokzaly tak relnost ESP.137

Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery

Tato kniha se zabv vyuitm techniky Silvovy metody manaery. Zkladn rysy technik, kter jsou v tto knize doporuovny, se vce mn shoduj s tmi ze Silvovy pvodn knihy. Jednou ze specialit, se ktermi pichz Silvova kniha pro manaery, je kupkladu dvoj odpotvn od t do jedn a od deseti do jedn pi een obtnjch problm.138 Dle je mono zmnit techniku naprogramovn se na probuzen ve vhodnou dobu pro een

135 136

Powell, Tag a Powell, Judith: Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma, Praha 1993, 203-214. Tamt, 73-75. 137 Tamt, 144-145. 138 Silva, Jos: Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, Pragma, Praha 1995, 12-13, 31.

38

problmu.139 Napklad pokud se m pomoc psychickch schopnost ovlivnit njak osoba, naprogramovan mysl zpsob, e se student probud v nejvhodnj dobu pro psoben na danou osobu. Jinou technikou je pedprogramovn i programovn pedem. Napklad naprogramovn pedem pro zlepen celkov nlady zahrnuje vtpen si skutenosti, e pi usmn se, souasnm poklepu na oblast brzlku a spojenm palce s ukazovkem a prostednkem dojde k okamitmu zlepen nlady. Toto vtpen samozejm probh v hladin Alfa.140 V knize se e pedevm problmy odbornk-manaer. Silva poskytuje nvod, jak se stt pikovm manaerem141, jak eit nevhodn chovn zamstnanc142, jak efektivn plnovat, jak se vyhnout vyerpn apod. Manaei po absolvovn kurzu maj nabt jasnozivosti. Silva tvrd, e zatmco indick formy zvldnut lidsk mysli zaberou lta intenzivn praxe, pro nacvien jeho metody posta necel dva msce.143 Jako v pvodn knize, i zde Silva uvd rozdl mezi natrnovnm metody s instruktorem a bez nj. Zatmco s dohledem zkuenho lektora zabere intenzivn kurz ti dny, samostatn student pracujc s knihou, doshne tho vsledku piblin za padest dn.144 Silva zde tak popisuje, jak se odliuje imaginace od vizualizace. Zatmco vizualizace pracuje vdy s minulost, pi imaginaci vytvme scny, s ktermi jsme jet nikdy nebyli konfrontovni.145

Silvova metoda jako nboenstv

Silva, Jos: Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, Pragma, Praha 1995, nap. 47, 136. Tamt, 45-47. 141 Tamt, nap. 16-17. 142 Tamt, nap. 21-22. 143 Tamt, 165-183. 144 Tamt, 106. 145 Tamt, 117.
140

139

39

Na nboenstv se jist lze dvat z mnoha perspektiv. Proto ani hledn nboensky vykldanch skutenost, zkuenost a norem v Silvov metod s pomoc Waardenburgovy knihy si neme klst nrok na plnost, ba ani zdnlivou. V duchu Waardenburgovy knihy146 musm zdraznit, e se bude jednat pouze o zbnou identifikaci nejpodstatnjch nboenskch rys Silvovy metody kontroly mysli. . Nboensky vykldan skutenosti:

Pokud se pokusme definovat nboenstv, zdaleka nememe opominout fakt, e bn skutenost, ve kter ijeme, nen vnmna zastnci toho kterho nboenstv jako jedin, ba dokonce ani jako rozhodujc. Hraje toti pouze sekundrn roli ve vztahu k jin skutenosti. Tuto jinou skutenost, pro nboenskho lovka zsadn, meme oznait jako vy i nadpirozenou.147 Pokud se pokusme hledat tuto vy skutenost v teorii a praxi Silvovy metody kontroly mysli, meme dojt k tomu, e za ni v jistm ohledu meme dosadit Vy Inteligenci, a potamo i Boha, o kterch Jos Silva explicitn pe.148 Dalm pedstavm, kter by u Silvovy metody mohli hrt roli vy skutenosti, se vyhneme, a to proto, e jejich popis je u Silvy pli vgn. Mm zde na mysli kupkladu roli podvdom lovka i roli rdc, kte mohou pedstavovat jak Vy Inteligenci, tak hlub sfry chpn studenta samotnho apod.149 Pro by podle mho nzoru mla Vy Inteligence i Bh hrt v Silvov metod kontroly mysli roli vy skutenosti ? Myslm, e je tomu tak v jistm smyslu dky oddlenosti Vy Inteligence od bn skutenosti i nutnosti splnn jistch kritri, kter

Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997. Tamt, 12. 148 Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 17, 20, 35, 51-53, 61, 110-111. 149 Tamt, 89.
147

146

40

jsou nezbytn k tomu, abychom se dostali s Vy Inteligenc do kontaktu.150 Kdy jsou studenti Silvovy metody kontroly mysli v kontaktu s Vy Inteligenc, nenahlej ji celou v jej plnosti. Naopak maj pouze zlomkovit pedstavy, kter jsou zprostedkovny pomoc, kter je jim ze strany Vy Inteligence poskytovna.151 Dalm dvodem je vjimen statut, kter m Vy Inteligence oproti veker ostatn skutenosti. Vy Inteligence je u Silvy zasteujc pojem pro moc i entitu, kter ovlivuje ve iv i neiv. Je jakmsi centrlnm dohleem vekerho svtovho dn. I z toho dvodu prv dky n me student zskat informace, kter jsou jinak nedostupn, nebo Vy Inteligence m pstup ke vem informacm tkajcm se svtovho dn. Ve je dle Silvy vzjemn provzan a tm provazujcm by mla bt prv Vy Inteligence.152 Vy Inteligence hraje vjimenou roli i z toho dvodu, e ke komunikaci s n musme dle Silvy splnit jist kritria. Vzhledem k tomu, e se Vy Inteligence nachz mimo n fyzick svt, je i komunikace s Vy Inteligenc vjimen. asto probh mimosmyslovou formou. Nejlep podmnky pro tuto komunikaci jsou v hlubokch hladinch mysli. Nadsvtsk d, jemu se pi tto komunikaci musme poddit je reprezentovn jistmi pravidly, kter v bnm svt neplat. Zatmco v hladin bnho bdn meme konat zlo a pesto v n setrvat, v hlubch hladinch, pi kterch je mon komunikace s Vy Inteligenc, konat zlo dle Silvy nememe, a to jednodue z toho dvodu, e by se zlo projevilo na ns nebo bychom z hladiny vystoupili.153 Nboensk hnut by mlo operovat s jistm vdnm o vy skutenosti. Dle se pedpokld, e je zde cesta, jak se dostat s vy skutenost do kontaktu.154 I v tomto bod nachzme paralely u Silvovy metody kontroly mysli. Do kontaktu s Vy Inteligenc se dostaneme ve popsanm zpsobem v hlubch hladinch mysli. Prv v tchto hladinch se
150 151

Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 52-53. Tamt, nap. 85-97. 152 Tamt, nap. 17, 20. 153 Tamt, 35-36. 154 Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 12.

41

skrze komunikaci s Vy Inteligenc dostvme k jistmu vdn o tom, jak tato Vy Inteligence vlastn je.155 Vy skutenost meme vidt v protikladu k bn skutenosti, jako nco od n oddlenho, ale tak jako tu samou skutenost vidnou z jin perspektivy.156 V tomto smyslu by mohla Vy Inteligence pedstavovat pouze n vlastn skryt potencil. Dle Silvy je ve propojeno157, a z tohoto dvodu ani vy skutenost neme bt zcela oddlena od na bn skutenosti. Silva cituje upaniadov: atman je brahman, a dal pklady z jinch nboenstv, jako nap.: Bo krlovstv je ve vs apod.158 Z toho, jak snadno Silva nachz paralely v nboenskch tradicch Vchodu i Zpadu, se d vyvodit, e jeho pojet Vy Inteligence se od nich pli neli. Proto, stejn jako u totonosti atmanu s brahmanem, nememe definitivn ci, zda se jedn o dv skutenosti, i projevy zcela toton skutenosti bez jakhokoli sebemenho rozdlu, nememe to jist ci ani u svzanosti ns samch a Vy Inteligence Vy skutenost by mla mt na bnou skutenost zsadn vliv.159 V Silvov metod kontroly mysli m tento zsadn vliv na bnou skutenost hladina Alfa, kter je zrove vy skutenost. Zatm jsme jako o vy skutenosti psali vhradn o Vy Inteligenci i o Bohu, nicmn dky tomu, e se v hlubch hladinch meme s Vy Inteligenc dostat do kontaktu, meme hladinu oznait tak za, kdy u ne vy, tak alespo jinou skutenost. Jinou skutenost, kter m na praktick lidsk ivot, tedy na nai bnou zkuenost, zsadn vliv.160 To, co by v bnm praktickm ivot vyadovalo velkou nmahu i dokonce by touto nmahou a prac nemohlo bt dosaeno, pijde po vcviku v metod jaksi samo sebou.
Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, nap. 53. Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 12. 157 Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, nap. 111. 158 Silva, Jos: Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, Pragma, Praha 1995, 213. 159 Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 12. 160 Tento vliv vyplv z nepebernho mnostv problm, je mohou bt v hladin Alfa vyeeny, jak ji bylo zmnno.
156 155

42

Zmny, kter zpsob nae rozhodnut absolvovat vcvik Silvovy metody, respektive nsledujc vyuit hladiny, jsou Silvou popisovny jako pro ns rozhodujc. Silva dokonce na zatku sv prvn knihy pe o nejpevratnjm dobrodrustv ivota.161

Nboensky vykldan zkuenosti:

Za nboensky vykldan zkuenosti meme pokldat mnoh druhy zkuenost, pro pklad jmenujme zkuenosti mystick. Do tohoto typu zkuenost je sice mono zasahovat, nicmn je nelze zcela ovldat. lovk, kter projde tmto druhem zkuenost ji nen stejnm lovkem, kterm byl ped absolvovnm tto zkuenosti.162 I v tomto bod bych se pidrel hladiny Alfa, respektive pijmn mimo-smyslovch informac, kter v jejm rmci probh. Pobyt v hladin Alfa je meditativn. I kdy nelze ci, e kad meditace je mystickou zkuenost, za jistch podmnek j bt me. Mn studenta kontakt s rdci, respektive s Vy Inteligenc, jejm projevem rdci podle Silvy nejsp jsou ? Podle Silvy je zitek pijmn mimo-smyslovch informac od rdc spojen s proitkem uvdomn si jednoty veho ivho i neivho, jeho propojen s Vy Inteligenc.163 Pokud student pijme tento pohled na skutenost za svj, mohl bt vrazn zmnn. Skrze nboensky vykldan zkuenosti je mnn nhled na realitu a zskvme dky nim nvod k eticky odpovdajcmu zpsobu ivota.164 Silva uvd jako jednu z typickch reakc studenta na pijet mimosmyslovch informac vtu: To je neuviteln.165 To jasn ukazuje na to, e prv proit zkuenost nezapad do dosavadnho modelu svta toho kterho studenta, a e je tedy potom, co si student uvdom, e je zmnn zkuenost reln a
Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 11. Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 13. 163 Silva, Jos: Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, Pragma, Praha 1995, 152-153. 164 Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 13. 165 Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 91.
162 161

43

pravdiv, zmnn nhled na realitu. Vzhledem k tomu, e student, pokud pijme za svou Silvovu teorii, uzn nadazenost hladiny Alfa166 oproti bnmu bdn v hladin Beta, bude motivovn aplikovat principy fungujc v hladin Alfa i na hladinu bnho bdn. V tomto smyslu tedy poskytne Silvova metoda i nvod k etickmu ivotu.

Nboensky vykldan normy:

Abychom mohli njak hnut i skupinu apod. prohlsit za nboensk, musme u nich nalzt rzn nazen s totln platnost, kter se dky sv bezpodmnenosti vyznauj tm, e jsou rozdln od obyejnch etickch nazen.167 Opt bych se v tto souvislosti vrtil k pravidlu nemonosti konat zlo v hladin Alfa, o kterm Silva pe. Pokud toto pravidlo student nepijme, neme participovat na pozitivech, kter hladina Alfa poskytuje, protoe z n vystoup ihned, kdy toto pravidlo poru.168 Nicmn, i kdy se toto pravidlo jist dle Silvy m uplatovat i v hladin Beta, z tto hladiny ji student automaticky nevystoup a v tomto smyslu toto pravidlo nen zcela kategorick, protoe je kategoricky platn pouze pro jistou hladinu. Pravidlo konn dobra v hladin Alfa ukld uvst v realitu takov een, kter bude vhodn pro vechny strany. Z ve uvedenho popisu vyplv napt mezi hladinami Alfa a Beta co do platnosti uvedenho pravidla, a tedy z nj vyplv i odlinost zsad platcch v Alfa od obyejnch etickch norem. Zmnn pravidlo m podle Silvy univerzln platnost, tk se tedy celho kosmu, samozejm pokud mluvme o hlubch hladinch mysli. Jeho respektovnm je mono mnit chovn jednotlivc i celch skupin.169

Nadazenost hladiny Alfa vyplv u z faktu, e na n nelze konat zlo, nebo e dky n me bt odstrann jakkoli problm apod. 167 Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 13. 168 Silva, Jos: Silvova metoda, Radost, Praha 1992, 35-36. 169 Silva, Jos: Silvova metoda kontroly mysli pro podnikatele a manaery, Pragma, Praha 1995, 21-25.

166

44

Nazen, kter by se u nboenstv mla vyskytovat, bvaj opodstatnna svm posvtnm pvodem.170 Silva pesn nedefinuje pi kolika cyklech elektrick aktivity mozku za sekundu dochz k tomu, e si zlo ji nelze efektivn pedstavovat a konat ho. D se ale pedpokldat, e neexistuje pevn hranice, oddlujc svt, kde zlo konat lze, od svta, kde ho ji konat nelze. Kdy bychom tedy uznali, e jde o povlovn pechod, zvisejc na tom, jak dobr zmr m ten kter student, museli bychom pedpokldat, e m hloubji postupujeme (m mn cykl za vteinu), tm etitj student mus bt, respektive tm vce zsadn je platnost pravidel. A protoe Vy Inteligence kon pouze dobro, co vyplv mimo jin z povahy pravidel platcch na hlubch hladinch mysli171, meme vyvodit, e se Vy Inteligenci blme soubn s tm, jak postupujeme hloubji hladinami mysli. Pokud bychom dokzali bt bdl pi nulovch cyklech mozkov aktivity, mohli bychom pedpokldat, e dojdeme ztotonn s Vy Inteligenc Podle tohoto vkladu by pak pravidla platc pi vdom aktivit za nulovch mozkovch cykl byla absolutn. Vy Inteligence by pak sama byla zmnnmi pravidly, co by dotvrzovalo jejich zcela posvtn pvod. Ovldnut hlubch hladin mysli m na povahu proces na hladin bnho dn zsadn vliv. Meme tedy ci, e procesy na hlubch hladinch mysli maj stejn reln nebo dokonce jet relnj dopad na hladinu bnho bdn ne procesy probhajc na tto hladin. V tomto smyslu by bylo absolutn reality dosaeno ji zmnnm udrenm vdom mysli pi nulov mozkov elektrick aktivit. Pokud dodme, e v tomto smyslu by absolutn realita byla lokalizovna do stejnho prostoru, jako absolutn platn etick pravidla, je opt zejm, e etick pravidla maj vjimen, posvtn pvod.

170 171

Waardenburg, Jacques: Bohov zblzka, Georgetown, Brno: 1997, 14. Hlub hladiny mysli jsou toti nejvhodnjm zzemm pro kontaktovn Vy Inteligence. Je to tedy prostor, jeho povahu je nutno spojit s povahou Vy Inteligence.

45

Zvr

Prce zevrubn seznmila tene se Silvovou metodou kontroly mysli a dokzala, e v n lze nalzt mnoho rys, kter lze povaovat za nboensk. Na rozsahu, kter je prci uren nemohla bt otzka nboenskosti Silvovy metody kontroly mysli rozvedena do detail. Byl to jen pokus ukzat, jak se na nkter hnut lidskch potenc meme tak dvat. Ji v vodu jsem zmnil, e bych jist nechtl rozhodnout, zda je Silvova metoda kontroly mysli skuten inn. Nicmn je pravda, e ji dlouhou dobu v esk republice nevyla dn dal kniha zabrajc se Silvovou metodou, a e za njakou dobu pot, co se v esku objevily u nkolika lid studujcch Silvovu metodu problmy, diskuse kolem kontroly mysli ponkud utichla. Me to bt dno mimo jin i smrt Josho Silvy, bez jeho charismatu a podnikavho ducha ji organizace nem takovou slu jako dv.

46

Resum
Silva Method (Silva Mind Control) was founded by Jos Silva. According to Silva, his Method can be usefull in healing, teaching and so on. It is based on meditative techniques, which enable people to upgrade their IQ and help them reaching better results in their work. Silva believes that man can reach success in outer world together with success in his inner, spiritual world. The key rule that man cannot obey when he practices Silva Method is that he isnt able to act evil when he is on relaxed Alpha state. To reach this state it is needed to bring down brain activity. Than is brain able to work with informations more effectively. Just being in Alpha state according to Silva, means healing self. This work also describe Silvas book which is appointed to people in managment and book about use of Silva Method in 90-s. Context of New Age is given with regard to Paul Heelass book. The final part of the work deals with the question, whether it is possible to say that Silva Method religion. In this part, I had concluded that it is possible. I done so with help of the book, which was written by Jacques Waardenburg. It wasnt possible for me to say whether fall-outs of Silva Method are positive or negative. Nevertheless this question was broached in Czech republic some years ago. Jos Silva died in 1999. After his death humbug around Silva Method died away. Tle key question of the work: whether it is or isnt possible to say that Silva Method is religion, was only touched on. It was necessary becouse of lack of space and complexity OF similar question. Scholars arent united in what it precisely means, when something is designated as a religion. So it is impossible to definitely say if Silva method can nor cannot be taken as a religion.

47

Pouit literatura a zdroje:

Zdroje:
Powell Judith Powell Tag, Silvova metoda ovldnut mysli pro 90. lta, Pragma Praha 1993. Silva Jos, Silvova metoda kontroly mysli pro manaery, podnikatele a obchodnky, Pragma Praha 1995. Silva Jos Miele Philip, Silvova metoda, Radost Praha 1992.

Sekundrn literatura:
Barrett David V., Sekty, kulty & alternativn nboenstv, Ivo elezn Praha 1998. Heelas Paul, The new age movement: the celebration of the self an the sacralization of modernity, Blackwell Publishers Oxford 1996. Paden William E., Bdn o posvtnu: nboenstv ve spektru interpretac, Masarykova univerzita Brno 2002. Vojtek Zdenk, Encyklopedie nboenskch smr a hnut v esk republice: nboenstv, crkve, sekty, duchovn spoleenstv, Portl Praha 2004. Waardenburg Jacques, Bohov zblzka: systematick vod do religionistiky, stav religionistiky filozofick fakulty Masarykovy univerzity Brno 1997. The Oxford handbook of new religious movements. Edited by James R. Lewis. Oxford University Press Oxford, 2004.

Webov strnky:
http://en.wikipedia.org/wiki/Jos%C3%A9_Silva 48

49