ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV

Business Centrum, Veletrhy Brno, a.s.

14. 9. 2009

1
Struktura Závěrečné zprávy NERV

• Plné znění Závěrečné zprávy naleznete na webových stránkách Úřadu vlády

České republiky na

http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecna_zprava_NERV

• Obsah Závěrečné zprávy NERV:

1. Úvod

2. Vnější podmínky

3. Česká ekonomika – 2009 a 2010

4. Vybrané okruhy problémů

5. Návrhová kapitola

6. Závěr

2
1. Česká ekonomika a vnější prostředí

3
Krize: svět, Evropa, region SVE

Nejhlubší recese od 2. světové války

• během 2010 oživení, některé krizové jevy přetrvají

Evropa: hlubší pokles HDP a větší potřeba dodatečné kapitalizace bank

Region SVE: dvojí dopad krize

• “Standardní” - pokles globální ekonomické aktivity
• Dodatečný - riziko platební neschopnosti domácností i firem, deficity
veřejných financí a platební bilance
• Důsledek: omezení pro hospodářskou politiku, tvrdý dopad do reálné
ekonomiky

4
10.0 20
AE Euro EM CEE
8.0 15

6.0 10

4.0 5

2.0 0
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
0.0 -5
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-2.0 -10

-4.0 -15

-6.0 -20

Zdroj: WEO, IMF, duben 2009 AE: dovoz EM: dovoz

Akciové trhy
130
10

PX DAX DOW JONES

110 8

90 6

4
70

2
50
0
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
30
1/2/07 7/2/07 1/2/08 7/2/08 1/2/09 7/2/09 -2

AE Eurozóna EM CEE

5
 Česká ekonomika - 2009, 2010

Počátek 2009: riziko udržitelnosti (i krátkodobé) deficitů a dluhu, pokles měny,

následná stabilizace

Opatření ČNB, Národní protikrizový plán, automatické stabilizátory

• Fiskalní stimulace: až do 1% HDP

Krátkodobý výhled:
• HDP: pokles až 5% v 2009, +1 % 2010
• Soukromé investice: 2009 propad, 2010 oživení
• Domácnosti, vláda: téměř stagnace
• Vývoz: propad 2009, oživení 2010

6
 Spready státních obligací
2000
max. 4200
1800

1600

1400

1200

1000

800

600

400

200

0
2-Jun-08 24-Sep-08 16-Jan-09 10-May-09 1-Sep-09

CZ HU PL SK RO EST LAT LIT UKR

150

140

130

120

110

100

90

80
30-May-08 5-Sep-08 12-Dec-08 20-Mar-09 26-Jun-09

HUF/EUR CZK/EUR PLN/EUR RON/EUR

7
 5 % HDP
2.0

0.0
0
-2.0

-5 -4.0

-6.0

-10 -8.0

-10.0

-15 -12.0

-14.0

-20 -16.0
CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT
2009 2010 2009 2010

% HDP
90
0
80
-2
70

60 -4

50 -6

40
-8
30
-10
20
2009 2010
10 -12

0
-14
CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT
CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT
2009 2010

8
Rizika

Pomalejší oživení (především Eurozóny)

Další destabilizace v SVE

Nejistota v bankovním a finančním sektoru

Vyšší (než očekávaný) nárůst platební neschopnosti českých firem i

domácností

Problémy bank

→ České oživení s časovým zpožděním za oživením globálním a Eurozóny

• Obezřetné chování bankovního sektoru
• Časové zpoždění za Eurozónou

9
Důsledky pro hospodářskou politiku

Rozhodující: udržení makroekonomické stability

• Kontrola deficitů veřejných financí
• Opatření v sociální oblasti
• Odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům

Problém deficitu veřejných financí 2010

• Je čas konat!

10
“Stará” vs. “nová” Evropa 2009
ůst
Reálný HDP, % rů řejných financí, % HDP
Deficit veř

Euro
Euro

LTU
LAT
EST
LTU

IRL
LAT
EST
IRL

RO
GR
UK

BG
NL

SK
RO

CZ
GR
UK

PL
BG
SK
NL

SI
CZ
PL

SI

H
D

P
E
F
H
D

I
P
E
F

I
0 0

-2
-2

-4
-4

-6
-6
-8

-8
-10

-10
-12

-12
řejný dluh, % HDP
Veř -14 ěžného
ěž
Deficit běž ču, % HDP
úč
-14

120 4

2
100
0

-2
80
-4

60 -6

-8
40
-10

-12
20

-14

0
-16

RO
D

LTU
Euro

H
GR
CZ
NL

PL

IRL

BG
F

SI
UK

SK

EST

LAT
L

L
ro

T
SI

T
F

G
R

H
D

L
SK

U
IR
N

ES
P

LA
C
U

LT
R
Eu

Zdroj: Eurostat, IMF, vlastní propočty 11

2. Fiskální udržitelnost

12
 Proč potřebujeme fiskální zodpovědnost?

Zadlužování má dynamické dopady,

neroste jen dluh samotný, ale i cena
peněz a tedy pákově i náklady dlužní
služby

Rozdíl mezi dnešními náklady a

optimistickým scénářem činí (v
dnešních cenách) 30 mld. Kč ročně

Při výši dluhu 60% (limit Maastrichtu)

je roční náklad vyšší o téměř 70
mld.

Pro porovnání (data 2008):

• Dávky státní sociální podpory –
54 mld.Kč
• Náklady na vysoké školství- 26
mld. Kč
Dnešní stav, dluh 30% HDP, úrok 4% p.a.
Za 2 roky 40% a úrok 5%p.a.
Vyšší cena dluhu (6%p.a.)
Dluh 60% HDP za 5%

Zdroj: Deloitte CZ 13
Opatření na straně výdajů (1/2)
• Strukturální reformy sociálního systému
– Provázání podpor v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce nebo
veřejnou službu, případně na účast v rekvalifikačních kurzech
– Zrušení automatické indexace dávek
– Analýza souběhu dávek a jejich dopadu na motivaci k účasti na ekonomických
aktivitách
– Testování dávek na příjmovou a majetkovou situaci žadatele

• Další parametrické úpravy průběžného solidárního pilíře jsou nevyhnutelné a měly by

zahrnovat mj.:
– automatické prodlužováním odchodu do důchodu ve vazbě na očekávanou
délku dožití (Skandinávie) v stanoveném poměru (autopilot) třeba 1:1 nebo 1:2 (12
měsíců navýšení průměrné délky dožití bude znamenat prodloužení věku odchodu
do důchodu o 6 resp. 4 měsíce). Revize jednou za 3 roky.
– zrušení náhradních dob (vysokoškolské studium, rodičovská dovolená)
– přechod na indexaci podle indexu spotřebního koše domácností seniorů

• Druhý, fondový a plně zásluhový pilíř, byť veřejně spravovaný a státem garantovaný
(jako Central Provident Fund v Singapuru), je pro zachování rozumného náhradového
procenta velmi potřebný

• Analytické podklady jsou dávno připraveny, je třeba jednat

14
Opatření na straně výdajů (2/2)

• Odstranění obtížně zdůvodnitelné diskrepance v relativních cenách bytové

výstavby a infrastrukturních staveb a zavedení spolupráce se soukromým
sektorem při výstavbě infrastruktury (za předpokladu jasné prokazatelnosti úspor
oproti výdajům na infrastrukturu z veřejných zdrojů podle robustní mezinárodně
akceptované metodiky)

• Zásadní snížení výdajů na správu státu

– prostřednictvím externích personálních auditů a periodických výkonnostních
auditů
– zahrnutí nyní nezdanitelných náhrad do daňového základu ústavních
činitelů; omezení hmotných požitků a dalších výhod

• Zavedení centralizovaného nákupu a center sdílených služeb ve státní správě

• Opatření pro posílení transparence a omezení korupce (viz samostatná návrhová

část)

• Omezení výdajů na stavební spoření a dalších podpor vlastnického bydlení

(bubliny na trhu realit vznikly mimo jiné i vinou těchto opatření; navíc mají ve svých
důsledcích pravděpodobně dosti negativní dopad na mobilitu pracovní síly)

15
Opatření na straně příjmů
• Postupné sbližování snížené sazby DPH k základní sazbě, zvýšení základní
sazby

• Podstatné zvýšení spotřebních daní zejména v případě substancí s negativními

účinky na lidské zdraví

• Časový harmonogram pro podstatné zvýšení majetkových daní (menší distorzní

účinek na ekonomický růst než přímé daně)

• Vyšší příjmy z dividend ČEZ

• Zvýšení ekologické daně a jejich zdrojové využití pro zdravotní péči a

environmentální opatření (elektřina, plyn, uhlí)

• Důsledný prodej povolenek na vypouštění CO2 (tedy nikoli jejich rozdávání)

• Pokud se budou přijímat opatření na straně přímých daní včetně „kvazipojištění“:

• respektovat potřebu nezvyšování nákladů práce na straně
zaměstnavatelů, jejichž důsledkem je v krátkém období snížení poptávky po
práci
• usilovat o vyšší příjmy z přímých daní pomocí
– pružnějšího trhu práce,
– eliminací daňových výjimek a
– rozšíření daňového základu
16
3. Fiskální deficity a volební cyklus

17
Finský rozpočtový deficit není závislý na volebním
cyklu- krásný příklad fiskální zodpovědnosti
Finsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1992 - 2007)
1000%
900%
% od konkrétního volebního cyklu

800%
700%
600%
(průmer cyklu = 100%)

500%
400%
300%
200%
100%
100%
0%
-100%
-200%
-300%
-400%
-500%
-600%
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

18
 Maďarský rozpočtový deficit je silně ovlivňován
volebním cyklem- krásný příklad fiskální
nezodpovědnosti
Maďarsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1991 - 2010)

180%

160%

140%
% od průměru konkrétního cyklu

120%
(průměr cyklu = 100%)

100%
100%

80%

60%

40%

20%

0%
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

19
České rozpočtové deficity a volební cyklus- Maďarsko
to není, ale Finsko s jeho zdrženlivostí také ne

ČR - volební cyklus a rozpočtový deficit (1995 - 2009)

180%

160%

140%
% od konkrétního volebního cyklu

120%
(průmer cyklu = 100%)

100%
100%

80%

60%

40%

20%

0%
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

VOL. CYKL. VOL. CYKL. VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

20
Fiskální pravidla
• Posílení role ministerstva financí a pravidel rozpočtové politiky tak, aby MF ČR dokázalo udržet kontrolu nad
celou rozpočtovou soustavou
– zakotvení upraveného „maastrichtského pravidla“ pro veřejné deficity a veřejný dluh:
• růst HDP + deficit veřejných rozpočtů ≤ 4% (alternativně pravidlo strukturálního přebytku
na úrovni 2-3% HDP).
• doplněného o zvláštní režim odvíjející se od vývoje státního dluhu (po překročení hranice
40% zostřený režim výdajových škrtů)
– Zavedení sankcí při nedodržení pravidla na úrovni kabinetu (nesmí rozpočet porušující pravidla
předložit), tak PS (může měnit vnitřní strukturu rozpočtu, ale nikoli porušovat pravidlo samotné)
– Nedodržení nominálních výdajových rámců znamená snížení platu daného ministra a náměstků o
20%
– Zavedení pětileté zákonné výdajové rámce (zmírnění dopadů čtyřletého politického cyklu a efektu
volebních let se zvýšenou fiskální nedisciplínou).
– Samostatnou přílohou zákona o státním rozpočtu by měly být názorné edukativní propočty,
kvantifikující:
• Fiskální projekce a návrh opatření na straně výdajů, která stanoví termín, kdy dojde k
dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů a docílení přebytkového financování po dobu
minimálně tří přebytkových let
• O kolik by se musely zvednout daně (např. DPFO), aby stát hospodařil vyrovnaně.
• Fiskální projekce, která stanoví, kdy dojde k snížení zadluženosti na úroveň 20% HDP
• Jak dlouho by se musel splácet dluh až do jeho úplného splacení, pokud by stát „zabavil“ všem
výdělečně činným jejich plat, a jim zůstalo jen měsíční životní minimum.

• Měsíční kontrola veřejných výdajů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

• Výdajové limity pro všechny výše uvedené složky

21
4. Podmínky na úvěrových trzích; trh práce

22
Problémy financování podnikatelského sektoru
Relativní nižší dynamika/pokles úvěrů
(měsíční data, meziroční růst bankovních úvěrů podnikům podle počtu zaměstnanců, v %)

40
35
30
25
20
15
10
5
0
-5
-10
06/2007 06/2008 06/2009
1-9 zaměstnanců 10-99 zaměstnanců
100-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců
Podnikový sektor Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů)

• Snížení dynamiky u všech typů úvěrů, ale 5,7% meziroční pokles u úvěrů pro
podniky střední velikosti (100-249 zaměstnanců)

23
Problémy financování podnikatelského sektoru
Meziroční pokles krátkodobých úvěrů českých bank k 30.6.2009
900
800
700 315 345
302 348 345
600
Mld. Kč

500
159 168 176
400 183 180
300
200 359
344 327 302 291
100
0
VI.2008 IX.2008 XII.2008 III.2009 VI.2009
Úvěry a pohledávky krátkodobé Úvěry a pohledávky střednědobé
Úvěry a pohledávky dlouhodobé Zdroj: ČNB

• Meziroční nárůst úvěrů k 30.6.2009 o 10 mld. Kč na 815 mld. Kč

• Pokles krátkodobého financování (meziročně o 53 mld. Kč), ale nárůst u

dlouhodobých o 43 mld. Kč a střednědobých o 21 mld. Kč

24
Problémy financování podnikatelského sektoru
Rostoucí úvěrové riziko českých podniků zejména malých a středních

14
12
10
8
6
4
2
0
06/2004 06/2005 06/2006 06/2007 06/2008 06/2009
1-9 zaměstnanců 10-99 zaměstnanců
100-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců
Podnikový sektor
Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů)
• Problémy se zajištěním financování malých a středních podniků, a to tím spíše,
když jde o inovativní podniky na začátku svého cyklu

• I velké podniky přesouvají část svého rizika na clustery MSP -subdodavatelů

25
Problémy financování podnikatelského sektoru
Vyšší úvěrové riziko českých bank ale plně pokryto opravnými položkami
100
90
80
35,6
70 27,6
60 23,2
Mld. Kč

50 13,1
12,3
21,1 16,3 10,9
40
30 9,0 8,7
20 42,8 46,3
36,9
24,1 26,8
10
0
2006 2007 2008 31.3.2009 30.6.2009
Ztrátové pohledávky (>360 dnů) Pochybné pohledávky (180-359 dnů)
Nestandardní pohledávky (90-179 dnů) Opravné položky k pohledávkám celkem
Zdroj: ČNB

• Zvýšený podíl klasifikovaných pohledávek, ale ztrátové a pochybné jsou

pokryty opravnými položkami

26
 Problémy financování podnikatelského sektoru
…pro snížení úvěrového rizika MSP lze více využít garance ČMZRB

• Garance ČMZRB hrály v letech 2007 a 2008 pouze okrajovou roli (konjunktura)

• Celkově výše záruk pro průmysl a stavebnictví se v porovnání se srovnatelným obdobím

roku 2008 víc než zdvojnásobila, přičemž v oblasti záruk za provozní úvěry byl tento
nárůst trojnásobný

• Výše investičních a provozních úvěrů, jejichž získání v roce 2009 záruky umožnily, činila k
31.7. celkem však jen 3,3 mld Kč (z toho výše zaručených provozních úvěrů 1,8 mld.
Kč a výše zaručených investičních úvěrů 1,5 mld. Kč)

• Omezení záručního programu na průmysl a stavebnictví dle CZ – NACE, nemožnost

poskytovat záruky na úvěry na veškerý provozní kapitál - pohledávky a provozní
výdaje),vyřadila z přístupu k zárukám podnikatele, kterým bylo v minulosti poskytnuto 50 -
60 % záruk za provozní úvěry

• Nízká míra rizika absorbovaného státem odražená v obsahu záruk, neboť komerční
banky zárukám vystavovaným ČMZRB přikládají nízkou hodnotu při zvýšení bonity
klienta.

27
Vnější ekonomický rozměr - financování exportérů
…pro snížení úvěrového rizika lze více využít EGAP ale
• Problémy rostoucího protekcionismu

• Použitá protikrizová opatření (zvýšení kapitálu ČEB a EGAP a dotace úroků exportních
úvěrů poskytnutých komerčními bankami) mají pouze omezený dopad: mohou pomoci
poskytovat konkurenceschopné finanční a platební podmínky (cena a doba splatnosti
úvěrů kompenzující zvýšené rizikové prémie bank), a tak vyrovnat obdobné pobídky
nabízené zahraniční konkurencí se státní pomocí, jež absorbuje zvýšená rizika
nelikvidnosti trhů.

• Cílem je udržet exportní podíly na likvidních, objemově stagnujících či klesajících

segmentech trhů a nenechat se vytlačit zahraničními producenty s nižšími náklady

• Oživení zahraničních projektů a zvýšená poptávka českých exportérů po službách

ČEB i po úrokově dotovaném komerčním exportním financování (nové opatření)
podpořeným pojistkami EGAP v kombinaci se zvýšeným rizikem a paralelními ztrátami
pojištěných investic hrozí zdražením pojistného, snížením pojistného krytí úvěrů či
moratoriem na poskytování služeb aj

• Zvážit, v jaké míře by stát měl investovat prostředky do EGAP k pokrytí nárůstu
požadavků exportérů na pojistné služby

28
Trh práce

Nárůst nezaměstnanosti je většinou fázově opožděn oproti vývoji HDP a český trh
práce zůstává nepružný

Implementace vybraných prvků severského modelu flexicurity je českému systému

historicky i kulturně bližší než anglosaský model, protože rovněž klade důraz na vyšší
míru sociálních jistot, aniž by byla obětována flexibilita na straně zaměstnavatelů i
zaměstnanců. Měl by proto být pro českou společnost přijatelnější alternativou

• Úpravy zákoníku práce zvyšující flexibilitu najímání a propouštění pracovníků

• Úpravy dávek podněcující aktivitu a rekvalifikace (a udržující životní standard i

sociální statut uvolněných zaměstnanců na dobré úrovni)

• Alternativní modely zaměstnaní - pružná pracovní doba, práce u počítače doma

• Rekvalifikační projekty zaměřené specificky na osoby měnící zaměstnání (např. i

„specifická Kurzarbeit“ - zvyšování kvalifikace prostřednictvím školení ve „volných“
dnech zkráceného pracovního týdne),

• Systémy celoživotního vzdělávání

• Daňové stimuly pro zaměstnávání osob nově vstupujících na trh práce a starších
zaměstnanců kompenzujících nižší produktivitu

• Zapojení financování z EU do rekvalifikačních programů se ukazuje jako efektivní

29
5. Fondy EU a návrhy na změny

30
Čerpání fondů EU
• V období krize a prohlubujícího se nedostatku národních rozpočtových prostředků
disponuje Česká republika na období let 2007–2013 z prostředků kohezní politiky
EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně
se rovnající 680 mld. Kč (nebo-li v původně stanovené alokační sumě 27 mld. EUR)

• V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se tak

suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a
Kohezního fondu může stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez
výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí (rozpočtově neutrální)

• Maximální využití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen

rozvojovou, ale i fiskální prioritou. Její součástí je pak i zajištění potřebné sumy
pro spolufinancování těchto projektů na co nejefektivnější bázi

• Fondy EU lze tedy vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových
potřeb země a jejích regionů – nicméně za podmínky, že systém využití a vyčerpání
těchto zdrojů je bude směřovat do smysluplných a rozvoj přinášejících projektů
31
Čerpání fondů EU - realokace

• Přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího

období 2007 – 2013 co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti;

• Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám;

• Uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního

zjednodušení celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů;

• Rozšíření možnosti průběžných a zálohových plateb ve prospěch příjemců;

• Posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných

dotačních nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou
rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů;

• Svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce 2013.

32
 Čerpání fondů EU
Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow
projektů)
A. Nižší vlastní zdroje podniků B. Zvýšený počet C. Očekávaný pokles
(pokles zisků) a cizí zdroje druhotné platební příjmů obcí a krajů během
(konzervativnost bank při neschopnosti a hospodářského poklesu
poskytování investičních i insolvencí firem ČR (až15-25%)
provozních úvěrů).

Výpadek v příjmech SFDI Konzervativnost bank při

(nižší příjmy z mýtného, poskytování úvěrů (viz
spotřební a silniční daně) odpovědi OP/ROP a též
-> riziko spolufinancování průzkumy HK ČR)

• Podpora efektivních a udržitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce

během projektu – např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy
projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje:
 Finanční inženýrství Jessica/Jeremie type
 Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.)
33
Čerpání fondů EU
Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow SF
např. Výpadek příjmů obcí

Daň Skutečnost Rozpočet Predikce Očekávaný Očekávaný

2008 2009 červen 2009 pokles pokles
(mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (% )
Daň z přidané hodnoty 54,6 59,6 54,4 -5,2 -8,7%
Daň z příjmů právnických 39,1 (+6,5) 40,0 (+5,9) 32,1 (+5,9) -8,0 -17,2%
osob
Daň z příjmů fyzických osob 36,8 42,1 30,6 -11,5 -27,3%
- zvláštní sazba 2,2 2,1 1,9 -0,2 -9,5%
- z přiznání 8,1 10,7 3,9 -6,8 -63,6%
- ze závislé činnosti 26,5 29,3 24,8 -4,5 -15,4%
Daň z nemovitostí 5,2 6,4 6,4 0 0,0%
Ostatní 13,5 14,2 13,9 -0,3 -2,1%
CELKEM 155,7 168,2 143,3 -24,9 -14,8%
Zdroj: MFČR

• V červnu 2009 MFČR očekávalo pokles daňových příjmů obcí o 24,9 mld.
Kč za rok 2009 (odhad před povodněmi, propad bude vyšší)

34
Možný nástroj ke zmírnění problémů financování reg. fondů EU
Využití části strukturálních fondů jako záruk – Jessica type „ČMRZB“

Regionální OP

Tematické OP
ROP ROP ROP ROP ROP ROP Integro-
ROP OP Praha OP
NUTS II NUTS II NUTS II NUTS II NUTS II NUTS II vaný
NUTS II Adapta- Životní
Severo- Moravsko Jiho- Severo- Střední Střední operační
Jihozápad bilita prostředí
západ -slezsko východ východ Morava Čechy program

Finanční
prostředky
z OPŽP a
IOP na
ZF ZF ZF ZF ZF ZF ZF ZF bydlení
ROPSZ ROPMS ROPJV ROPSV ROPSM ROPJZ ROPSČ OPPA

Finanční
prostředky
na záruky

Státní fond rozvoje bydlení

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)
(SFRB)
Záruky na bankovní Bankovní inf ormace Dotace na úroky na úvěry Žádosti o dotace
úvěry o obcích (a podnicích) na úpravy bydlení a monitorování
Poskytovatelé úvěrů
obcím (a podnikům)

Vlastníci starých
bytových domů
Sou-
Uni- Raif-
kromí
ČS ČSOB KB Credit feisen- Další Města Další
vlast-
Bank bank
níci

Příjemci dotací z EU fondů (podnikatelé) Příjemci dotací z EU fondů (města)

Zdroj: EEIP,a.s.
35
6. Veřejný sektor

36
Stavíme draho? Je to složitější, ale zajímavé
Tab. 7 Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví

Cenová hladina stavebních Inženýrské/
děl je poměrně výrazně pod Stavby Obytné Inženýrské Inženýrské/
Země stavby
průměrem EU-27 celkem budovy stavby obytné
celkem
Rumunsko 54 43 92 2,14 1,70

Ovšem index inženýrských Polsko 75 63 125 1,98 1,67
staveb/obytných má velmi Slovinsko 74 60 110 1,83 1,49
vysokou hodnotu Maďarsko 70 60 109 1,82 1,56
Malta 62 55 99 1,80 1,60

Obytné stavby realizovány Česko 61 52 84 1,62 1,38
pro soukromý sektor, Portugalsko 63 54 85 1,57 1,35
infrastruktura je veřejnou Lotyšsko 98 85 127 1,49 1,30
Slovensko 65 62 89 1,44 1,37
zakázkou
Lucembur. 107 108 149 1,38 1,39
Kypr 73 69 93 1,35 1,27

Vysvětlení indexu
Estonsko 79 76 100 1,32 1,27
• Nízká konkurence nebo Řecko 74 69 90 1,30 1,22
koluze mezi soutěžiteli? Finsko 119 114 147 1,29 1,24
Litva 76 76 97 1,28 1,28
• Slabé rozpočtové Irsko 107 101 122 1,21 1,14
omezení? Španělsko 79 75 90 1,20 1,14
Francie 112 111 115 1,045 1,03
• Drahé je „správné“?
Nizozemí 124 127 130 1,02 1,05
• Tlak zájmových skupin Rakousko 124 122 124 1,02 1,00
prodražujících Dánsko 163 173 164 0,95 1,01
infrastrukturní stavby? Itálie 83 91 79 0,87 0,95
Německo 116 121 103 0,85 0,89
• Korupce?
37
Návrhy v oblasti podnikatelského a institucionálního
prostředí (1/2)

• Pravomoc udělovat sankce a nařizovat nápravná opatření pro NKÚ

• Sledování zakázek malého rozsahu ÚOHS (namátkový výběr), zvýšená

transparence a přístup k informacím

• Změna definice „péče řádného hospodáře“ v zákoně o veřejných zakázkách (stejná

jako u finanční kontroly)

• Zákon o státní službě

• Zavedení trestní, resp. deliktní odpovědnosti právnických osob

• Zavedení pravidel pro legitimní lobbying

• Zveřejnění všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu

• Zavedení povinnosti zadavatelů u zakázek malého rozsahu zajistit alespoň 3 nabídky

• Zvýšení objemu zakázek alokovaných prostřednictvím otevřených soutěží a

elektronických aukcí

• Zavedení centrálního nákupu na úrovni centrálních orgánů přímo řízených složek

s využitím elektronických aukcí
38
Návrhy v oblasti podnikatelského a institucionálního
prostředí (2/2)
• Aktivně eliminovat situace, kdy jsou zakázky rozdělovány na menší celky, tato praxe
by měla přímo vyústit v postih zadavatele

• Reformovat institut zakázek malého rozsahu, jež by se měla zabývat především

racionalitou stanovení horního limitu a nastavením kontrolního mechanismu;

• Změna fungování obecních obchodních společností

• Černé listiny, pakty integrity

• Arbitrážní řízení (zavedení jasných pravidel vlády pro uzavírání rozhodčích doložek;
revize a zveřejnění všech dosavadních);

• Whistleblowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik);

• Zavedení institutu agenta-provokatéra pro případy podezření z korupce

• Kompetentní kontrola využívání fondů EU (1 - 2 specialisté na každý Operační

program)

• Novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu (omezení individuálních

pozměňovacích návrhů poslanců)
39
Zdravotnictví

• Veřejné výdaje na zdravotnictví jako % HDP v ČR (ve srovnání s průměrem OECD) nízké
nejsou, a odpovídají ekonomické úrovni země. Prostor pro jejich zvýšení je velmi limitovaný-
spoluúčást populace na krytí nákladů na zdravotní péči, a to bez ohledu na to, jaký model
organizace systému zdravotní péče bude zvolen, je tedy nevyhnutelná, a může být uplatňována
se zvýšenou sociální citlivostí, a větší možností volby pro pojištěnce.

• Současný pluralitní model veřejnoprávních zdravotních pojišťoven má ekonomický smysl

tehdy, pokud připustí reálnou cenovou konkurenci: zavést dvousložkové pojistné podle
současného holandského modelu (případně švýcarskou komunitní sazbu) a zároveň podstatně
sofistikovanější klíč pro přerozdělování vybraného pojistného

• Akcentace preventivních opatření, především pokud jde o předcházení vzniku civilizačních

chronických onemocnění, a výchova ke zdravému životnímu stylu včetně stravování, tomu
přizpůsobit celý zdravotní systém včetně jeho organizace, elektronizace, úhrad a zdrojů
financování.

• Zatížení rizikového chování jednotlivce ekonomickými sankcemi prostřednictvím zavedení

spotřebních daní na substance či potraviny, jež jsou jasnou kauzální příčinou rostoucích výdajů
na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

• Nasazení výpočetní techniky do celého sektoru zdravotnictví (eHealth, telemedicína)-

podstatné zvýšení role pacienta v systému, transparence, pokud jde o nákup i efektivnost a
medicínskou účinnost zdravotní péče, včetně zjevného zneužívání preskripce léků.

40
7. Věda, výzkum, školství

41
Znalostní společnost

Pokud máme investovat, tak inteligentně: do inteligence národa, a to masívně:

• Realizovat komplexní reformu školské soustavy s cílem změny metod a principů vzdělávání,
přístupu k žákům a studentům a dosažení inovací vzdělávacích programů. Důraz na samostatné,
aplikační a kreativní a syntetické myšlení místo memorování pouček. Podpora interaktivní
metoda a metody případových studií (např. Harvard Uni.)

• Přijmout potřebné změny v terciárním vzdělávání ve smyslu návrhů Bílé knihy terciárního
vzdělávání

• Dopracovat obsahový základ celoživotního učení do podoby národní soustavy povolání a

soustavy kvalifikací.

• Zavést systém hodnocení úspěšnosti škol- zahájit fúze špatných do dobrých

• Konsolidace škol, kterým chybí žáci a studenti- z úspor fixních nákladů však mnohem lépe platit
kvalifikované pedagogy

• Zavést státní maturity včetně matematiky

• Zavést „odložené školné“ (se zvýšenými subvencemi přírodních a technických oborů státem) a
využít veškerý potenciál podporou studentů ze sociálně slabších rodin formou státem
garantovaných půjček (testováno na příjem rodiny)

• Silně podpořit výuku jazyků, zejména AJ, a to na všech stupních

• Omezit dabing v televizi

42
Věda a výzkum
• Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků
skutečně využitých v aplikovaném výzkumu

• Přijmout novelu zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací
včetně souvisejících prováděcích předpisů

• Hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací se zpětnou vazbou na rozdělování

prostředků

• Specifikovat ty oblasti výzkumu, které přinášejí ekonomické efekty a zajistit

preferenci jejich podpory

• Podporovat rozvoj technologických platforem s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj

spolupráce privátního a veřejného výzkumu a uživatelů

• Podpořit investice do VaV z privátního sektoru, zvýhodnit (daňově) výzkum

nakupovaný privátním sektorem ve veřejných výzkumných organizacích (zejména
univerzity a pracoviště AV ČR)

• Pokračovat v reformě výzkumu a vývoje s cílem zvýšit využitelnost výsledků

výzkumu a integrovat český výzkum a vývoj do evropského výzkumného prostoru

43