Korportn spoleensk odpovdnost (CSR)

Historie a pojet konceptu, uplatnn konceptu

Zkladn pojet a obecn definice CSR

V typickm, obecnm pojet se CSR tk politik a innost firem, kter jsou nad rmcem minimlnch prvnch pedpis a zkon.

Zdroj: http://www.integrityresearch.co.uk/

Pyramida CSR

Zdroj: https://wiki.smu.edu.sg/MGMT003/Clean_Energy

Pojet Komise EU Zelen kniha Pojem stakeholdei

Spoleensk odpovdnost firem dobrovoln integruje sociln a ekologick ohledy podnikatelskch innost firmy, a to ve spoluprci se zainteresovanmi stranami podniku neboli stakeholdery. Stakeholdei jsou vechny zainteresovan osoby uvnit a v okol firmy, kter maj na firmu vliv. Mezi stakeholdery tak pat zkaznci, zamstnanci, akcioni, obchodn partnei, dodavatel (a cel jejich etzce) a dal.

Historie a pojet konceptu 18. a 19. stolet

18. a 19. stolet tzv. Chartered Corporations Soukrom spolenosti povaovny za vtvor sttu a spolenosti a tud musely slouit veejnmu zjmu. Shora mly jasn stanoveno, jak druh innosti vykonvat, po jakou dobu smj innost vykonvat a hlavn, jak povinnosti mus plnit tak, aby slouily veejnmu zjmu. Pokud stty neplnily jasn stanoven povinnosti, stty jim mohly odebrat vsadn prvo na provoz (charter).

To se skuten v praxi dlo: Stty Mississippi, Ohio i Pensylvnie zavely nkolik bank za pchn in, jejich nsledkem se banky staly nesolventnmi. New Yersey a Massachusetts si zase nebraly servtky s firmami vybrajcmi mtn (turnpike corporations) za to, e nechvaly silnice neopraven v bdnm stavu.

Historie a pojet konceptu 20. lta

Konec 19. stolet - Zrod modern korporace - konec omezovn korporace Milnk a zrod korporace: ppad Nejvyho soudu Dartmouth College v. Woodward (rok 1819) Kon omezovn innost korporac shora, vsledkem je naprost zmna role a identity korporace, ta je definovna jako fiktivn prvnick osoba i uml prvn entita oddlen od jejch majitel a ednk. Korporace u nen povaovna za vtvor sttu a tud nemus slouit veejnmu zjmu, naopak - dle upevuje moc dky novm prvnm vnosm. 20. lta Prvn velc obhjci CSR jsou zakladatel a vlastnci ropnch a energetickch spolenost (Rockefeller), dle telekomunikanch korporac a vrobci automobil (Ford) - sna se zlepovat podmnky zamstnanc, darovat prostedky charitm (filantropie) i nabdat ke zbonosti. CSR je ale pod dobrovoln, korporace v podstat nic neomezuje, spe naopak. Ppady Ford a Kodak. Soud rozhodl, e firma mus slouit v prvn ad akcionm, de facto to znamenalo, e CSR je ilegln!!

Historie a pojet konceptu 50. lta

Od 50. let meme pozorovat vznik CSR jako studijnho podoboru, kter spad pod obor management. o CSR se zan vce pst (pedevm v odbornm asopise Harvard Business Review) a mluvit aktivist bojujc za prva spotebitel a lep ivotn prosted v 60. a 70. letech volali po nvratu systmu udlovn vsadnch prv pro korporace sttem (podobn jako to bylo v 18. a na po. 19. st.) aby byla znovu omezena moc korporac. Souasn se ale zanaj objevovat dva typy pochybnost o CSR: 1) pochybuj sami zastnci CSR termn greenwash , CSR me bt zneuita korporac.

2) pochybuj odprci CSR neoliberln ekonomov Theodore Levitt (zejm poprv pojem globalizace v lnku Globalization of Markets, 1983) Milton Friedman (nap. dlo Capitalism and Freedom z roku 1962). Jejich pojet CSR je negativn. Profit firmy je dobro, spolenosti nejvce poslou, kdy firm nic nebrn v monosti profitovat. Honba za profitem je tedy dobrem spolenosti. CSR je pro n zlem a podvratnou doktrnou, kter svobodnou spolenost omezuje.

Historie a pojet konceptu od 80. let

Od 80. a 90. let se diskurz CSR posouv smrem od mnohdy nepjemnho zvazku i pouh filantropie k vnmn CSR jako sousti strategie firem. Firmy se sna svzat iniciativy spoleensk odpovdnosti s vlastnmi cli, kter maj vst k zisku. Firmy zaaly chpat, e jsou zvisl na zdrav a dobe fungujc spolenost, pokud chtj prosperovat. een spoleenskch problm a posilovn vlastn konkurenceschopnosti jsou tedy dv strany te mince tou je CSR. Toto pojet se uplatuje i v souasnosti. Proliferace novch pojm a jejich zalenn do CSR CSR se roziuje Pojem sustainable development vztah rozvoje a ivotnho prosted (Our Common Future: zprva komise Bruntlandov, r. 1987) Pojem corporate citizenship u ne pojem CSR, prvn se objevuje prv v 80. letech sousted se primrn na blahobyt zamstnanc a na komunity v tsnm okol firem (v okol jejich operac)

Global Compact (iniciativa OSN)

Iniciativa OSN Global Compact (GC) je mezinrodnm rozvojovou platformou. Vznikla roku 2000 dky snaze bvalho GT OSN Kofi Annan. Pstup k iniciativ je dobrovoln. GC by se mla podlet na implementacch udritelnch a zodpovdnch strategi a politik firem. Tyto strategie a politiky by nsledn mly vst k aktivitm firem, kter budou v souladu s Desaterem princip GC. Firmy maj povinnost kadoron s OSN komunikovat na bzi zasln report, v nich maj ukzat, jak se da principy implementovat - a dodrovat je pi vech innostech a na vech mstech, kde psob.

Desatero princip Global Compact (zvazn pro leny iniciativy)

Lidsk prva
Princip 1: Obchodn spolenosti by mly podporovat a respektovat ochranu mezinrodn deklarovanch lidskch prv; a Princip 2: zajistit, aby nebyly spoluastnky poruovn lidskch prv.

Prce (standardy)
Princip 3: Obchodn spolenosti by mly prosazovat svobodu shromaovn a efektivn uznvn prva na kolektivn smlouvu; Princip 4: eliminaci vech forem nucen a nedobrovoln prce; Princip 5: efektivn zruen dtsk prce; a Princip 6: eliminaci diskriminace ve vztahu k zamstnn a povoln.

ivotn prosted
Princip 7: Obchodn spolenosti by mly podporovat preventivn pstup k environmentlnm vzvm; Princip 8: podnikat iniciativy smrem k en vt environmentln odpovdnosti; a Princip 9: podncovat rozvoj a roziovn technologi ohleduplnch k ivotnmu prosted.

Boj s korupc
Princip 10: Obchodn spolenosti by mly pracovat proti korupci ve vech jejch formch, co zahrnuje i vydrastv a platkstv.

Global Compact struktura vldnut

Funkce (globlnho) vldnut je rozdlena mezi 7 entit. Kad entita m rzn koly a zaujm specifick postaven v rmci multi-centrick struktury: Summit ldr Global Compact Lokln st Kadoron frum loklnch st Rada Global Compact Kancel Global Compact Meziagenturn tm Skupina donor Global Compact

Global Compact - lenov

GC je suvernn nejvt iniciativou CSR a udritelnho rozvoje na svt, k 23. jnu 2012 sdruuje pes 10.000 astnk rznho charakteru. Pevauj soukrom spolenosti (businesses), kterch je pes 7.000 a najdeme je ve 145 sttech svta. Struktura iniciativy se podob sti jdro tvo Kancel Global Compact a 7 agentur OSN, kter dohromady tvo Meziagenturn tm. Krom samotnch korporac, jejich innosti a politiky se GC sna ovlivnit, vak iniciativa sdruuje dal aktry vldy, odborov organizace, organizace obansk spolenosti, agentury a tlesa OSN, ale i akademick organizace (think tanky, univerzity, internetov portly) i msta.

Global Compact mechanismus fungovn iniciativy

Princip COP Communication on Progress. Firma m povinnost poslat reporty, ve kterch dokazuje, jak pln principy GC. Vznam: COP pispv k transparentnosti a ovuje bezhonnost firem, kter se tmito vlastnostmi chlub ped stakeholdery. Stakeholdei tm vlastn firmu testuj, aby si pak mohli lpe vybrat, s kterou firmou (ne)budou spolupracovat, a ji jako spotebitel, investoi i zamstnanci. Vylouen z GC: V souladu s COP me Global Compact leny nekompromisn vylouit, pokud nedodr deadline pro zasln reportu. K 5. 3. 2013 bylo vyloueno 4112 aktr.

Dal CSR iniciativy

CNPC jako mrotvrce

In February 2007, a celebration of the 10th anniversary of Sino-Sudanese petroleum cooperation held in Khartoum Refinery was attended by Chinese President Hu Jintao and Sudanese President Omar al-Bashir. President al-Bashir praised CNPC for not only bringing us oil but also bringing us peace. He added, Sino-Sudanese cooperation is a good example of South-South Cooperation and of operation among developing countries.

Caring for Health and Safety

CNPC employees competing against Sudans National Table Tennis Team.

Supporting Education

Ground-breaking Ceremony for the Juba University Computer Center donated by CNPC.

Co v reportu nesed?
On June 30, 2006, the extension project of the Refinery, using advanced international technologies, inventions and materials enabled its processing capacity to jump up to 5 Mt/a, and significantly strengthened Sudans oil industry. The Khartoum Refinery became known as a Pearl of the African Continent. Through an international tendering process, the Sudan Branch of CNPC Engineering & Construction Company Limited (CPECC) won a contract for the construction and, later on, expansion of the Khartoum Refinery. Despite being in the deep Gobi desert and faced by a multitude of challenges, this modern refinery was completed in just 20 months, winning the praises of the Sudanese government and its people.

Iniciativa Publish What You Pay

Zamen na tebn sektor a innosti s nm spojen
Globln rozsah

Vznik roku 1999 Publikovn report INGO Global Witness s nzvem A Crude Awakening odhalujc velk podl ropnch korporac a bank pi zpronevovn sttnch penz bhem obansk vlky v Angole Angola varovnm pro ostatn producenty ropy a podobnch komodit. Publish What You Pay zpotku byla st nkolika NGOs (nap. Oxfam), v souasnosti s t ji pes 650 lenskch organizac.
Clem iniciativy je zlepovat ivot obyvatel stt bohatch na komodity skrze naprostou transparentnost vech finannch transakc (vetn bonus, odmn atd.) taskch korporac psobcch v tchto sttech.

Seznam zdroj:
Banerjee, Subhabrata Bobby (2007). Corporate Social Responsibility. The Good, the Bad and the Ugly. Cheltenham: Edward Elgar Publishing. Business Leaders Forum. Dostupn zde: http://www.csr-online.cz/ (7. 3. 2013), CNPC in Sudan. Chinese National Petroleum Corporation. Dostupn zde: www.cnpc.com.cn/ (7. 3. 2013). Global Reporting Initiative. Dostupn zde: https://www.globalreporting.org/ (7. 3. 2013). Implementing Corporate Social Responsibility In South Sudan. Integrity Research & Consultancy. Dostupn zde: http://www.integrityresearch.co.uk/ (7. 3. 2013). International Organization for Standardization. Dostupn zde: http://www.iso.org/iso/home.html (7. 3. 2013). Publish What You Pay. Dostupn zde: http://www.publishwhatyoupay.org/ (7. 3. 2013). Social Stock Exchange. Dostupn zde: http://www.socialstockexchange.com/sse/. (7. 3. 2013). Trucost. Dostupn zde: http://www.trucost.com/. (7. 3. 2013). United Nations Global Compact. Dostupn zde: http://www.unglobalcompact.org/ (7. 3. 2013).