Kultura v Katalnsku

vod Kultura je velice irok pojem, ktermu se vnuje cel ada spoleenskovdnch obor a jet vt mnostv autor. Napklad sociologick koncepci politick kultury, podle Vajdov (1996: 339) jednomu z nejsilnjch tmat klasick (sociologick) literatury, se vnovali autoi od Platna a Aristotela, pes Machiavelliho, Rousseaua i Tocquevilla a po Comteho, Marxe, Durkheima i Maxe Webera. Kultura je velkm tmatem rovn pro antropologii a jej odnoe, a proto jsem se pro jej vymezen i zen obrtil na Antropologick slovnk (Malina et al. 2009). Co se te definic kultury, zmiuje slovnk prci americkch antropolog Kroebera a Kluckhohna, kte se v roce 1952 rozhodli sjednotit rzn pstupy a vymezit pojem kultura na zklad rozboru 150 definic pojmu dospli k nzoru, e kultura je produkt, je historick, zahrnuje ideje, vzory a hodnoty, je selektivn, lze se j uit, je zaloena na symbolech a abstrahovna z chovn a produkt chovn. (Malina et al. 2009: 2071) Krom definice kultury pak povauji za dleit zmnit jet rzn pojet kultury, kter slovnk zmiuje. Pro tuto prci je vhodn uvst redukcionistick pojet kultury omezujc rozsah pojmu pouze na urit vsek sociokulturn reality; toto pojet stoj v kontrastu proti pojet globlnmu, piem za zmnku stoj smiotick pstupy (v rmci redukcionistickho pojet) ke kultue ta je pak vnmna jako systm znak, symbol a vznam sdlench leny urit spolenosti. (Malina et al. 2009: 2074). Jeliko je tmatem cel prce transhranin historick region Katalnsko, je nutn uvst jet dal pojmy spojen s (ji zredukovanm) pojmem kultura. Jsou jimi pojmy nrod, nacionalismus a identita. Prv s nimi jsou toti nejastji spojovny (kulturn) symboly, na nich hodlm tuto kapitolu postavit. V souvislosti se vztahem nroda a kultury naposledy cituji Antropologick slovnk: (p)i vymezovn nrod se v souvislosti s kulturou poukazuje zpravidla na jej stabiln a navenek zeteln vyjden komponenty, jako jsou jazyk, nboenstv, obyeje, obady, stn lidov slovesnost, lidov vtvarn umn, mty, hodnoty, konvence, normy chovn apod. Toto pojet je dleit i pro interkulturn komunikaci, nebo vechny tyto skutenosti ovlivuj komunikativn jednn, a tedy i komunikativn jednn probhajc mezi rznmi kulturami. (Malina et al. 2009: 2072) Na oficilnm webu katalnsk vldy je katalnsk kultura popsna jako nrodn a kosmopolitn zrove. Katalnsko bylo odjakiva kiovatkou rznch vliv a kultur. Jet ped konsolidac katalntiny a dalch romnskch jazyk tu byli kesan pc latinsky,

muslimov arabsky i id hebrejsky.1 Katalnsko m svou vlastn vlajku a tak svj jazyk. Katalnci sami sebe povauj za nrod a status nroda je jim oficiln piznn. Nezbytn symboly tedy v katalnsk kultue existuj. Rozsah prce nedovoluje sledovat velk mnostv kulturnch komponent a symbol, kter pomhaj tvoit katalnskou identitu, a proto jsem si vybral pouze dva. Prvnm symbolem je katalntina a druhm sportovn instituce globln populrn fotbalov klub FC Barcelona, znm pod pezdvkou Bara. Aby byl vod kapitoly kompletn, musm jet uvst jednoduchou vzkumnou otzku, na kterou se budu snait odpovdt. Pro oba symboly, komponenty i zdroje id entity bude stejn. Protoe clem prce je sledovat transhranin region Katalnsko, pokusm se zjistit, zda tuto oblast (viz jej vymezen v vodn kapitole) spojuje jak 1) jazyk, tak 2) hrdost a pslunost k Bare.2 V sti vnovan katalntin budu konkrtn sledovat pedevm tma ohroenho jazyka a trendy tkajc se katalntiny ve panlsk, respektive francouzsk sti (upad, nebo posiluje?). A co se te fotbalovho klubu jako zdroje a nositele identity Katalnska pjde o oven samotn teze, e Bara ztlesuje Katalnsko - plat teze pro cel transhranin region, nebo jen pro jeho panlskou st? Symbol prvn: katalntina Katalntina vychz stejn jako cel ada dalch jazyk z latiny. Pat tak do indoevropsk jazykov rodiny, mezi gallo-romnsk jazyky, piem v tto vtvi romnskch jazyk m nejble k okcitntin. Celkov mluv katalnsky pes 10,5 milinu lid, nejvce, pes sedm milion ve panlsku (autonomn region Katalnsko, Balersk ostrovy, okol Valencie, aragonsk oblast Franjo de Ponent). Krom jihu Francie se s katalntinou lze setkat v Andoe, sardinskm mst Alghero (Alguer kat.) a v ad dalch evropskch, stedo a jihoamerickch stt a rovn v USA. Vtina mluvch ovld jet dal jazyk/y. Lid, kte mluv pouze katalntinou, je mlo. Pestoe co do potu mluvch v Evrop je katalntina na sedmm mst, nen uznna jako oficiln jazyk EU. Na ebku jazyk, ze kterch se nejastji pekld, je katalntina na destm mst, piem na internetu je to 19. nejrozenj jazyk. Podle vtiny zdroj katalntina vznikla a ustlila se nkdy mezi 8. a 10. stoletm v pyrenejskch oblastech tehdej e Karla Velikho. Za prvn literrn text je povaovn text Homilies of Organy, co je sbrka kzn z 12. stolet a fragment
1

Culture and Language, Generalitat de Catalunya. Dostupn zde: http://www.gencat.cat/catalunya/eng/coneixercultura.htm (nhled 1. 4. 2013). 2 Za transhranin region zde povauji pouze panlsk autonomn region Katalnsko a francouzsk Severn Katalnsko (soust dpartementu Pyrnes Orientales). Nebudu sledovat oblasti jako Andorra i Balersk ostrovy, kde se rovn hovo katalnsky.

katalnskho verze tzv. Forum Ludicum (vizigtsk zkonk). Od 12. do 16. stolet se pak katalntina ila s katalnsko-aragonskm impriem jihovchodnm smrem a Stedomom na Siclii, do Sardinie, Neapole a do Atn.3 Po satku Ferdinanda Aragonskho a Isabely Kastilsk se ml Ibersk poloostrov stt centralizovanm, katolickm sttem. Nicmn autorita nikdy nebyla tak siln a Katalnci si udreli nezvisl instituce, mnu i daov systm. V roce 1640 vypuklo Katalnsk povstn, kter vak ji bylo potlaeno. Dochovala se vak pse Cant dels Segadors, kter vysvtlovala piny povstn. Dodnes je chpna jako neoficiln katalnsk hymna. (Desfor Edles 1999: 317) Pro cel transhranin region je tak dleit obdob po skonen Ticetilet vlky ihned v roce 1648 vypukla Francouzsko-panlsk vlka, kter skonila a roku 1659 podpisem Pyrenejsk smlouvy (Pyrenejsk mr). Krom jinho smlouva upravila panlskofrancouzskou hranici v Pyrenejch. Ta byla urena adou pevnost a Francii pipadly oblasti Roussillon a Artois tedy v podstat dnen st francouzskho panlska.4 Dnen transhranin region byl tedy rozdlen a mluv katalntiny se od t doby museli potkat s odlinmi pekkami. Katalntina ve Francii od roku 1659 Po Pyrenejskm mru nsledovalo nkolik pokus o povstn, piem mezi pile povstn lze adit prv katalntinu. Povstn vak byla vdy tvrd potlaena, a by byla katalntina do konce 17. stolet v oblasti pouvna jako jazyk oficilnch dokument a francouztina zde byla vjimkou, vzdlvn v Perpignanu (druh nejvt katalnsk msto a souasn hlavn msto dpartementu Pyrnes-Orientales) zaalo od roku 1682 podlhat galicizaci (pofrancouzovn). V 18. stolet se situace rozhodn katalntiny ve Francii rozhodn nelepila.5 Po Velk francouzsk revoluci bylo se vemi regionlnmi jazyky v zemi galskho kohouta jet he. Republiknsk idely sekularizace a rovnosti s sebou pinesly vzdlvn v jednom jazyce (na jeho istotu dohlela ji od roku 1635 Francouzsk akademie zaloen kardinlem Richelieu), pro regionln jazyky nebylo msto v tzv. Barreho zprv z roku 1794 stoj, e federalismus a povry mluv bretontinou, kontrarevoluce italtinou a

Languages across Europe. BBC. Dostupn zde: http://www.bbc.co.uk/languages/european_languages/languages/catalan.shtml (nhled 1. 4. 2013). Language Materials Project. Catalan. University of California, Los Angeles. Dostupn zde: http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=25&menu=004 (nhled 1. 4. 2013). 4 Peace of the Pyrenees. Encyclopdia Britannica. Dostupn zde: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/484830/Peace-of-the-Pyrenees (nhled 1. 4. 2013). 5 Catalan in France. Universitata Oberta de Catalunya. Institut de Sociolingstica Catalana. Dostupn zde: http://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/catala/an/i5/i5.html#2.2 (nhled 1. 4. 2013).

fanatismus baskitinou; sla udlost diktuje, e posledn zbytky feudalismu v podob regionlnch dialekt mus zmizet. (Ager 1996: 42) Prvnm stupkem regionlnm jazykm od Velk francouzsk revoluce byl a Deixonneho zkon z roku 1951, kter udlil velmi limitovan status baskitin, bretontin, okcitntin a katalntin, a to jen v oblasti vzdlvn.6 (Ager 1996: 68) S postupem asu se poet regionlnch jazyk i jazyk pochzejcch z jinch (francouzskch zmoskch) teritori, jimi se ve Francii mluv, zvyoval, piem rostla i vha, kterou jazyky mly pi hodnocen kolnch zvrench zkouek. (Ager 1999: 34) Napklad v roce 1992 se na kurzy katalntiny zapsalo 8,569 k zkladnch a 1,562 student stednch kol. (Ager 1996: 69) Rzn zdroje uvdj, e v Severnm (francouzskm) Katalnsku hovo katalnsky 1007, 1408 a 200 tisc (Ager 1997: 59) obyvatel. Je to hodn, nebo mlo? Je katalntina ve Francii ohroena? Dobrm nstrojem pro zodpovzen otzky je tzv. Fishmanova osmibodov stupnice malch i ohroench jazyk, smujc a k zniku jazyka. Jejm autorem je lingvista Joshua Fishman; bod 1) znamen nejlep pozici ohroenho jazyka, kter se pouv v mdich, pi vzdlvn, zamstnn i ve vldnch zleitostech, piem bod 8) je pro jazyk nejhorm ten u zstv jen v pamti nkolika starch lid. Dennis Ager (1999: 40) cituje prci J. Caldwella, kter aplikoval Fishmanovu stupnici prv na regionln jazyky ve Francii. Prce pochz z roku 1994 a Caldwell v n doel k zvru, e: bretontina se propad k bodu 7), podle kterho sta lid ji jazyk dle ne, propad se i vlmtina. Korzitina je na tom lpe a z bodu 5) se dostv na bod 4), kdy se jazyk zan vyuovat a nemluv se jm pouze v domcnostech. Nejlpe na tom jsou alsatina, baskitina a tak katalntina vechny ti jsou podporovny populac zpoza hranic (z Nmecka resp. panlska), Evropskou uni v podob dotac a vechny ti by si mly svou pozici udret, nebo ji dokonce vylepit skrze dal reformy. Pestoe katalntina ve Francii nem dn speciln prvn status, region Languedoc-Roussillon (skld se z pti dpartment, vetn tch katalnskch) zdil vlastn organizaci c katalntinu, okcitntinu a jejich pslun kultury. Regionln rada navc
6

Mohly bt vyuovny maximln ti hodiny tdn jako voliteln pedmty, piem bylo vjimkou, pokud byl nkter z jazyk zahrnut do zvren zkouky. Konenou znmku u rznch zvrench zkouek vak znmky z regionlnho jazyka vbec neovlivnila. Zkon pouze povolil, ale nenaizoval vuku tchto jazyk, nato aby na vuku byly vylenny zvltn zdroje. (Ager 1996: 68) 7 Language Materials Project. Catalan. University of California, Los Angeles. Dostupn zde: http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=25&menu=004 (nhled 1. 4. 2013). 8 Catalan in France. Universitata Oberta de Catalunya. Institut de Sociolingstica Catalana. Dostupn zde: http://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/catala/an/i5/i5.html#2.2 (nhled 1. 4. 2013).

obsahuje Skupinu regionlnch jazyk a kultur. Lze tedy ct, e s katalntinou se lze setkat na ni, regionln rovni vldy Francie. Co se te mdi, me se katalntina ve Francii it hned nkolika zpsoby. Tlak nkolika kolnch asociac na podporu katalntiny vystil v zzen rozhlasov stanice Rdio Arrels. Nejposlouchanjm rdiem v Severnm Katalnsku je vak Radio France Roussillon. V oblastech ble k hranicm lid bez problm nalad rdia i televizn kanly ze panlsk sti regionu. A pokud tuto monost nemaj, je jim zajitna bu ji zmiovanou organizac regionu Languedoc-Roussillon i dotacemi z EU. Ne ve vech sfrch je pozice katalntiny tak siln, nap. neexistuje dn nazen, e u soud mus bt i katalnsk pekladatel. Pokud by jeho slueb nkdo chtl vyut, mus zaplatit.9 Obecn lze vak situaci katalntiny v jihovchodn sti Francie vnmat pozitivn, jazyk zde rozhodn nesmuje k zniku, nen ani na stupu. Katalntina ve panlsku od roku 1659 Ke konci 17. a pedevm v 18. stolet panlsk Katalnsko ji nebylo schopno odolvat kastilizaci (popanlovn), Barcelona byla dobita 11. z roku 1714, m skonila ra nezvislho Katalnska a jeho demokratickch instituc, jejich koeny sahaj a do stedovku,10 panlsk vliv zaal pronikat mezi katalnsk mstsk intelektuly a buroazii. Na druhou stranu neznamenal tento vvoj znik katalntiny, ba naopak. Do zatku 19. stolet lze zasadit potky jazykovho obrozen (renaixena), kter obnovilo pedevm literrn tradici, s n souvisela standardizace a ochrana katalntiny ped infiltrac v podob kastilskch slov. (Desfor Edles 1999: 317-318) Katalnsk obrozen vyplynulo ze dvou souvisejcch historickch dj. Za prv, Katalnsko konce 18. a zatku 19. stolet bylo jedinm industrializovanm regionem panlska. Stejn jako v severn sti Evropy, i zde vznikla siln a bohat buroazie, kter siln kontrastovala s centralismem Madridu a chudm zbytkem panlska. (Wright 1999: 42-43) S industrializac a bohatstvm souvisel druh proces. Do Katalnska se zaaly za prac hrnout masy chudch rolnk z jihu a zpadu, kde stle fungovala velk hospodstv a feudalismus. Nov pchoz vak byli vnmni jako problmov anarchist i komunist prv ze strany buroazie a intelektul, kte stli za obrozenm. (Toribio-Roura 2011: nestrnkovno) Jestlie renaixena hledla zpt do slavn katalnsk minulosti, hnut modernista z pelomu 19. a 20. stolet se snailo doshnout pokroku a kosmopolitismu. (Wright 1999: 43)
9

Catalan in France. Universitata Oberta de Catalunya. Institut de Sociolingstica Catalana. Dostupn zde: http://www.uoc.edu/euromosaic/web/document/catala/an/i5/i5.html#2.2 (nhled 1. 4. 2013). 10 Katalnsk systm reprezentace vzeel ze spontnn spoluprce mstsk vldnouc tdy a krle (tz v. pactisme), nikoli revoluc i hlasitmi protesty jako ve Francii nebo Anglii. Sto let ped anglickou Velkou listinou prv a svobod katalnsk instituce usatges zavdli prvn rovnost mezi obany (vichni, kdo nebyli nevolnky) a lechtou. (Desfor Edles 1999: 317)

Modernismus se snail skloubit tradin kulturu a jazyk s modernou a evropanstvm. Piblin v t dob v Katalnsku ili a tvoili umlci jako Joan Mir, zdroval se tu i Pablo Picasso. Barcelonskou architekturu zase obohatili nenapodobitelnm zpsobem Antoni Gaud, Josep Puig i Cadafalch i Llus Domnech i Montaner. (Desfor Edles 1999: 318-319). Velk st 20. stolet vak pro Katalnsko a jeho symboly vetn katalntiny znamenala snad nejt obdob v jeho historii. Hrozba katalntin se zvila se dvma diktaturami: v letech 1923-30 za diktatury generla Primo de Rivery a samozejm v e generla Franca (1939-75). (Strubell 1999: 13) Po skonen prvn diktatury sice v stech panlska katalntina mla status oficilnho jazyka, nicmn vtina komunit se irokoshlho statusu pro matesk jazyk dokala a po smrti Franca. Nov stava z roku 1978 zavedla, e i dal jazyky krom panltiny mohou zskat oficiln status. Katalntina jej zskala v roce 1979 v nov autonomn regionu Katalnsko, v roce 1982 ve Valencii, 83 na Balerskch ostrovech.11 Leo atava hovo o dleitosti jazykovho plnovn v Katalnsku po udlen autonomnho statusu. Podle tzv. Generlnho plnu zde na vldn rovni aduje centrln jazykov organizace, piem postupn nvrat domcho jazyka na ztracen pozice je symbolicky nazvn normalizac i standardizac. (atava 2009: 87) V rmci plnovn jazykov politiky a poslen pozic katalntiny lze pozorovat nkolik program, nap. program institucionalizace a vuky (od roku 1983) i program pekonn minoritn pozice psobenm na spolenost (od r. 1988). Clem je dostaten ovldnut obou ednch jazyk vemi obyvateli. Srovnn stav z roku 1975 a 1996 mluv ve prospch snah o revitalizaci katalntiny. Poet lid mluvcch katalnsky stoup kad rok o 1 %, jazyk v ad sfr posiluje (kad rok vychz nap. kolem 6000 kninch titul v katalntin). (atava 2009: 87-88) Bhem nkolika mlo desetilet tak byla katalntina zavedena i ve kolch, v tisku a dalch mdich a pouv se i v katalnskm parlamentu.12 Stejn jako ve francouzsk sti transhraninho regionu Katalnsko nen katalntina ohroena. Naopak, jej oficiln status zakotven ve panlsk stav jej pozici jet vylepuje. Navc dokonce roste poet mluvch katalntiny, by se vtinou jedn o dvojjazyn mluv, kte hovo rovn panlsky. panlsko navc, na rozdl od Francie, ratifikovalo Evropskou chartu regionlnch i

11

Language Materials Project. Catalan. University of California, Los Angeles. http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=25&menu=004 (nhled 1. 4. 2013). 12 Language Materials Project. Catalan. University of California, Los Angeles. http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=25&menu=004 (nhled 1. 4. 2013).

Dostupn Dostupn

zde: zde:

meninovch jazyk. Tu zatiuje Evropsk rada, kter rovn publikuje reporty o stavu regionlnch jazyk v kadm sttu, kde charta ji plat.13

Symbol druh: Bara jako zdroj katalnsk identity Kde se vzalo spojen fotbalu a (nrodn, regionln, mstsk atd.) identity? Anglii povauje kad za kolbku fotbalu. V 90. letech 19. stolet mla anglick fotbalov asociace desetitisce len a na finle pohrovch utkn se pichzelo podvat vce ne sto tisc lid. (Armstrong Giulianotti 1999: 3) Fotbal vak m daleko bohat historii. Vtina kultur a civilizac hrla njak druh protofotbalu, tedy hru, pi n se kopalo do me hra CuJu se v na zem ny hrla ji v mlad dob kamenn, pvodn obyvatel severn a stedn Ameriky hrli mov hry v rmci oplodovacch ritul, do repertoru florentskho renesannho mue patilo calcio14, Skoti a Anglian hrli lidov verze fotbalu ve mstech i na vesnicch. (Armstrong Giulianotti 1999: 3) Zrod fotbalu v 19. stolet lze, spolu s nkolika dalmi sporty, vnmat paraleln se zrodem a konstrukc nrodnho sttu. Nen tak nhodou, e se fotbal stal globlnm fenomnem. (Tun Brey 2012: 12) Tuto pozici zskal fotbal s vypuknutm Prvn svtov vlky, kdy byl britskmi vojky, nmonky, vzdlanci, obchodnky, inenry i dlnky rozen do vech kout svta (Fialov 2011: 24). Stejn jako se ilo zzen modernho sttu, je vedlo k zformovn globlnho systmu stt, il se i fotbal. Skrze fotbalov klub a pslunost k nmu lze vyjdit tak nrodn pslunost. Sport nabz nrodm monost prezentovat se skrze oslavovn ustlench archetyp nebo rzn oslavy a karnevaly, ve kterch mohou bt narueny a sten rozputny bn omezen v komunikaci nrodnho sttu. Fotbal dv existenci nroda nov perspektivy.15 (Back et al 2001: 270, citovno dle Fialov 2011: 25) Stejn tak plat, e pro fotbalov zpasy jsou asto pouvny metafory jako vlka i boj. Barcelonsk spisovatel Manuel Vzquez Montalbn v roce 1969 popsal klub jako Symbolickou neozbrojenou armdu Katalnska. (Toribio-Roura 2011: nestrnkovno) Stejn jako se Katalnsko vymezuje proti panlsku, Bara povauje za
13

European Charter for Regional or Minority Languages Summary of the Treaty. Council of Europe. Dostupn zde: http://conventions.coe.int/Treaty/en/Summaries/Html/148.htm (nhled 2. 4. 2013). 14 Slvko calcio v italtin znamen doslova kopan a najdeme jej v nzvu nkolika italskch klub, nap. Udinese Calcio. 15 Jak vak ukazuj Armstrong a Giulianotti, editoi knihy Fear and Loathing in World Football (1999), fotbal spojuje, nebo naopak rozdluje, i podl jinch lini, ne jsou etnick i nrodn. Ve skotskm Glasgow existuje ostr rivalita mezi katolickm tmem Celtic Glasgow a protestanty Glasgow Rangers, v Anglii se asto fanouci rznch klub vymezuj proti bohatmu Manchesteru United , v Itlii podobn proti Juventusu Turn. Argentinsk tm Estudiantes de La Plata byl vnmn jako tm zrdc, kter si osvojil evropsk taktick prvky, dky kterm sice vtzil, ale hrl okliv, neargentinsk fotbal. Takovch vymezovn existuje cel ada a lze se s nimi setkat tm na vech rovnch.

nejvtho rivala madridsk Real.16 Jak k tomu dolo? Odpov se ukrv opt v obdobch dvou diktatur. FC Barcelonu zaloil roku 1899 vcarsk obchodnk Hans (Joan) Gamper. Ji od potk byl klub spojovn se slavnou katalnskou minulost, ale zrove budoval kosmopolitn charakter. (Toribio-Roura 2011: nestrnkovno) Klub se brzy vyprofiloval do pozice neoficilnho zstupce katalnskho sportu, jeho initel (asto samotn hri) byli vdy politicky aktivn. To jen umocnila diktatura Prima de Rivery. V jeho dob byly zpasy Bary jedinou monost, jak vyjdit protest i nesouhlas. Jeliko byla zakzna katalntina i katalnsk vlajka, pevzala tuto funkci vlajka klubu. To se opakovalo s jet vtm zpalem bhem Francovy diktatury. (Tun Brey 2012: 23) V roce 1936 dokonce tehdejho prezidenta klubu a zrove lena separatistick strany (ERC) Josepa Sunyola unesla armda a za velezradu popravila. Franko pak uroval, kdo se stane prezidentem Bary. (Toribio-Roura 2011: nestrnkovno) Kdy se hrl roku 1943 pohrov zpas mezi Realem a Barcelonou v Madridu, vedli Katalnci v poloase 1:0. Franco nevhal intervenovat a hrm blaugranas (modrofialov dle klubovch barev) vyhrooval smrt. Ti radji po zbytek zpasu po hiti jen chodili, konen skre bylo 11:1 pro Madrid. (Highfield 2012: nestrnkovno) Po Francov smrti. Po Francov smrti zstupci Bary navtvili exilovho nacionalistickho ldra Josepa Tarradellase a pesvdili jej k nvratu. Tarradellas vytvoil novou katalnskou regionln vldou v rmci panlsk konstitun monarchie. Po jeho nvratu mu aplaudovali desetitisce lid na peplnnm stadionu El Camp Nou.17 Po skonen diktatury se celmu Katalnsku i klubu FC Barcelona dch mnohem lpe. Souasnou Baru dokonce mnoz znalci fotbalu povauj za vbec nejlep fotbalov kolektiv v djinch hry. Nicmn angaovanost initel klubu nepolevuje. Napklad Joan Laporta, jen prezidentem v letech 2003-10, ihned po skonen tto funkce zaloil nacionalistickou stranu Solidaritat Catalana per la Indepndencia. (Tun Brey 2012: 24) Dlouholet obrnce a katalnsk rodk Carles Puyol zase na svm twitterovm tu nedvno kritizoval panlskho ministra vzdlvn Werta, kter piel s nvrhem vyuovat panltinu povinn ve vech regionech. (Heckle 2012: nestrnkovno) Pi zisku jakkoli
16

V rmci samotn Barcelony existuje rivalita mezi Barou a Espaolem Barcelona, kter (jak vyplv z nzvu) reprezentuje pro-panlskou komunitu ve mst. Nicmn hlavnm neptelem zstv Real Madrid. Dvod je snadn FC Barcelona a Real se rok co rok petahuj o vtzstv ve panlsk lize i celoevropsk Lize mistr. Espaol tak v souasnosti de facto neznamen konkurenci pro Baru. 17 An Independent Catalonia Could Rob Bara of its Halo. Newsweek Magazine, 8. 10. 2012. Dostupn zde: http://www.thedailybeast.com/newsweek/2012/10/07/an-independent-catalonia-could-rob-barca-of-its-halo.html (nhled 2. 4. 2012).

trofeje je pak tradic, e hri pohr ukazuj davm Katalnc z balkonu sdla Generalitat (vlda) na barcelonskm nmst Sant Jaume. (Toribio-Roura 2011: nestrnkovno) Oddlit Baru od Katalnska respektive fotbal od politiky ve panlsku je nemon. Zbv jet doplnit, jak je klub vnmn ve francouzsk sti transhraninho regionu. Nen dvod pochybovat o tom, e i francouzt Katalnci, kte se o fotbal zajmaj, se s tmem ztotouj. V celm dpartmentu Pyrnes-Orientales toti nepsob dn prvoligov francouzsk klub, klub z nejvtho msta Perpignanu hraje dokonce a estou nejvy sout ve Francii. Logo klubu Perpignan Canet F. C. se navc npadn podob logu Bary.
Obr. . 1: Vlevo: katalnt rodci a hri FC Barcelona Puyol a Xavi slav titul ve panlsk lize s vlajkou Katalnska. Vpravo: stejn dvojice hr slav triumf ve finle mistrovstv svta 2010 v dresu panlskho nrodnho tmu s vlajkou Katalnska. Zdroje: BBC News. Dostupn zde: http://news.bbc.co.uk/. World Cup: Day After. Dostupn zde: http://fullet-secretforest.blogspot.cz/.

Obr. . 2: Vlevo: logo klubu Perpignan Canet. Vpravo: logo klubu FC Barcelona. Zdroje: Perpignan Canet F. C. Dostupn zde: http://www.pcfc.fr/. FC Barcelona logo. Dostupn zde: http://blog.wirone.info/2012/07/02/fc-barcelona-html-css-logo/.

Zdroje:
Ager, Dennis (1996). Language Policy in Britain and France. The Processes of Policy. London: Cassell. Ager, Dennis (1999). Identity, Insecurity and Image: France and Language. Clevedon: Multilingual Matters Ltd. Armstrong, Gary Giulianotti, Richard (1999). Fear and Loathing in World Football. Oxford: Berg. Back, Les et al (2011). The changing face of football:racism, identity and multiculture in the English game. Oxford: Berg. BBC. Languages across Europe. Dostupn zde: http://www.bbc.co.uk/. BBC News. Spirit of Catalonia at the heart of Barcelona FC. Dostupn zde: http://www.bbc.co.uk/. Council of Europe. European Charter for Regional or Minority Languages Summary of the Treaty. Dostupn zde: : http://conventions.coe.int. Desfor Edles, Laura (1999). A Culturalist Approach to Ethnic Nationalist Movements. Symbolization and Basque and Catalan Nationalism in Spain. Social Science History. Vol. 23, No. 3, s. 311-355. Encyclopdia Britannica. Peace of the Pyrenees. Dostupn zde: http://www.britannica.com/ FC Barcelona logo. Dostupn zde: http://blog.wirone.info/. Fialov, Marta (2011). EURO 2008 a mediln reprezentace nrodn identity (diplomov prce). Brno: Masarykova univerzita. Generalitat de Catalunya. Culture and Language. Dostupn zde: http://www.gencat.cat/. Heckle, Harold (2012). Barcelona soccer club defends use of Catalan. Huffington Post. Dostupn zde: http://www.huffingtonpost.com/. Highfiedl, Ross (2012). Catalonia is not Spain. Nationalism, Separatism and the greatest rivalry in world football. Dostupn zde: http://www.elcentrocampista.com/. Malina, Jaroslav et al (2009). Antropologick slovnk. Aneb co by mohl o lovku vdt kad lovk. Brno: CERM.

Newsweek Magazine (2012). An Independent Catalonia Could Rob Bara of its Halo. Dostupn zde: http://www.thedailybeast.com/.

Perpignan Canet F. C. Dostupn zde: http://www.pcfc.fr/. Strubell, Miguel (1999). Language, Democracy and Devolution in Catalonia, in: Wright, Sue (ed.). Language, Democracy and Devolution in Catalonia. Clevedon: Multilingual Matters Ltd, s. 4-38. atava, Leo (2009). Jazyk a identita etnickch menin. Monosti zachovn a revitalizace. Praha: Slon. Toribio-Roura, Ester (2011). The battle of symbols: The case of the FC Barcelona and The Quest for Catalan Identity. Dostupn zde: http://www.academia.edu/. Tun, Jorge Brey, Elisa (2012). Sports and Politics in Spain Football and Nationalist Attitudes within the Basque Country and Catalonia. European Journal for Sport and Society Vol. 9, No. 1+2, s. 7-32. Universitata Oberta de Catalunya. Institut de Sociolingstica Catalana. Catalan in France. Dostupn zde: http://www.uoc.edu/ University of California, Los Angeles. Language Materials Project. Catalan. Dostupn zde: http://www.lmp.ucla.edu/. Vajdov, Zdenka (1996). Politick kultura teoretick koncept a vzkum. Sociologick asopis. Vol. 32, No. 3, s. 339-351. World Cup: Day After. Dostupn zde: http://fullet-secretforest.blogspot.cz/. Wright Sue (1999). The Geographical and Historical Context of the Language Question, in: Wright, Sue (ed.). Language, Democracy and Devolution in Catalonia. Clevedon: Multilingual Matters Ltd, s. 39-47.