Japonsko Globln strategie Mezi globln strategie Japonska pat boj proti en zbran hromadnho nien, terorismu, kyberterorismu,

konkrtn tedy v Asijsko-Pacifickm regionu. Vojensk sektor Pro Japonsko je dleit obranyschopnost, proto v roce 1994 zaalo regenerovat svou armdu. Tato skutenost znepokojuje okoln zem, kde je zakoenn obava z expanze Japonska. (Japonsko okupovalo Taiwan, Koreu a v n vytvoilo loutkov stt Mandukuo) Japonsko, Taiwan a Jin Korea se obvaj neprhlednosti nsk modernizace armdy. S ohledem na bezpenost existuj mezi zemmi dialogy skrze rove ministr obrany ASEAN. Pro Japonsko stejn jako pro cel region je hlavn bezpenostn otzkou chovn Severn Koreji. Ekonomick sektor Japonsko je tet nejvt ekonomika na svt, je siln zvisl na obchodu. V beznu 2011 dolo v souvislosti se zemtesenm a vlnou tsunami k havrii ve Fukuim, co znamenalo ekonomickou zt. Znamenalo to nejen nklady spojen s katastrofou, ale i dal ztrty v dsledku vynucenho peruen vroby a obchodu a odstavek elektrick energie. Japonsko muselo do ekonomiky napumpovat 4 dodaten rozpoty a je zem s nejvym zadluenm, i kdy je Japonsk dluh pomrn bezpen, jeliko pevnou st ruitel tvo japonsk domcnosti, ratingov agentury snily hodnocen zem na A+. Dlouhodob byla Japonsk ekonomika na vrcholu v regionu, d se vak ci, e ji ostatn zem dohn. Pedevm Jin Korea, kter se dky slab mn stv vce konkurenceschopnou. Spoleensko-kulturn sektor Do spoleensko-kulturnho sektoru meme zaadit demografick vvoj v zemi, co souvis i s ekonomikou. Japonsko m nejhor demografick vyhldky na svt, ten se podepisuje kad rok na snen HDP o 1%. Ji ptina obyvatel je star 65 let, zanedlouho zane odchzet do dchodu i povlen generace. Zrove porodnost dosahuje pouze 1.21 dtte na enu, co je problm cel Vchodn Asie. Nedojde-li ke zmn, bude mt Japonsko za 30 let mn ne sto milion obyvatel. Penzijn systm je takto dlouhodob neudriteln. Ve sttnch dchod bude muset klesat a zrove se zane odkldat odchod do penze. Sociln a zdravotn vdaje stt se zvyuj. Japonsko, stejn jako nap. na mus projt reformou socilnho systmu. Politick sektor V politickm sektoru meme povaovat za zsadn teritoriln spory Japonska s Ruskem o Kurilsk ostrovy, s nou a Taiwanem o ostrovy Senkaku v Jihonskm moi a s Koreou o souostrov Tokdo v Japonskm moi. Energetick sektor V nsledujc dekd se Severovchodn Asie stane hlavnm trhem pro import plynu. Energetick potencil plynu by ml nahradit spalovac intenzitu v n a Koreji a potenciln vyplnit mezeru, kter vznik stupem Japonska od jdra. Jednn o plynovodu z Ruska probhaj. To znamen vak nrst vlivu Ruska v regionu a spoluprce s nm, co me zamchat s dosavadn rovnovhou. Import

ruskho plynu sn nskou zvislost na uhl, tedy by mohlo dojt i ke zlepen ivotnho prosted. Umon to ekonomick nrst. Dohoda ale hapruje na neschopnosti dohodnout se mezi Ruskem a nou o cen. Proto Rusko hled i alternativy cesty novho plynovodu. Japonsko trp nedostatkem fosilnch paliv. Mus importovat tm ve. A do roku 2011 zskvala vtinu energie z jadernch elektrren, vzhledem ke katastrof ve Fukuim a nslednmu rozhodnut o uzaven jadernch elektrren do roku 2030 se Japonsko sna zskvat energii z obnovitelnch zdroj a tepelnch elektrren. Otzka pvodu ruskho plynu je pro nj ale velmi aktuln. Environmentln sektor Mezi hrozby v environmentlnm sektoru pat velikost prmyslu a mra zneitn, kter se tk pedevm ny, dky povtrnostnm podmnkm se ale i na Korejsk poloostrov a na zpad Japonska. V dsledku psench bou, kter vznikaj na hranicch ny a Mongolska a roziuj se na vchod, dochz k rozven prachovch stic, kter na sebe v prmyslovch lokalitch vou tk kovy a karcinogenn ltky. Vskyt psench bou je v Asii ptkrt astj ne ped pl stoletm, to souvis s roziovnm pout. Pro Japonsko samotn je podstatn jeho umstn na tektonickm zlomu, v zemi dochz k mnoha zemtesenm.