MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICK FAKULTA
Katedra hudebn vchovy

Vuka hry na zobcovou fltnu na 2. stupni Z

Bakalsk prce

Brno 2010

Vedouc prce: doc. Mgr. Petr Hala, Ph.D.

Autor: Lucia Glov

Bibliografick zznam
GLOV, Lucia. Vuka zobcov fltny na 2.stupni Z. [s.l.], 2010. 51 s. Bakalsk prce. Masarykova univerzita, pedagogick fakulta, Brno, vedouc bakalsk prce doc. Mgr. Petr Hala, Ph.D.

ANOTACE
Tato bakalsk prce pojednv o monostech vuky hry na zobcovou fltnu na druhm stupni zkladn koly. Zabv se nejdleitjmi aspekty tkajcch se hry na zobcovou fltnu od vbru vhodnho nstroje, technickch a vrazovch prostedk a po vbr hudebnho materilu s ohledem na specifika k druhho stupn zkladn koly.

ANNOTATION
Diese Bachelorarbeit behandelt die Mglichkeiten des Blockflteunterrichtes auf der zweiten Stufe der Grundschule. Sie befasst sich mit den wichtigsten Aspekten in Bezug auf das Blockfltespiel von der Wahl des geeigneten Musikintrumentes, der technischen - und Ausdruckmittel bis zur Wahl des musikalischen Materials mit Hinsicht auf die Spezifikationen der Schler der zweiten Stufe der Grundschule.

KLOV SLOVA
Zobcov fltna, metodika vuky zobcov fltny, postoj, brnin dchn, dren fltny, postaven rukou, artikulace

SCHLSSWRTER
Blockflte, Unterrichtsmethoden der Blockflte, richtige Stellung, Zwerchfellatmung, Griffweise der Blockflte, Hndestellung, Artikulation

PROHLEN
Prohlauji, e jsem bakalskou prci zpracovala samostatn dle pokyn vedoucho bakalsk prce a pouila jen prameny uveden v seznamu literatury. Souhlasm, aby prce byla uloena na Masarykov univerzit v knihovn Pedagogick fakulty a zpstupnna ke studijnm elm.

V ................................................. dne .................... .................................... Lucia Glov

Podkovn
Na tomto mst bych rda podkovala doc. Mgr. Petr Halovi, Ph.D. za jeho cenn rady a odborn veden bhem zpracovn tto bakalsk prce.

Obsah

1. 2. 3.

VOD ................................................................................................................................................. 7 STRUN HISTORIE FLTNY .................................................................................................. 11 ZOBCOV FLTNA ...................................................................................................................... 14 3.1 POPIS NSTROJE ........................................................................................................................ 14 3.2 DRUHY ZOBCOVCH FLTEN .................................................................................................... 14 3.2.1 Soprnov zobcov fltna ................................................................................................... 15 3.2.2 Sopraninov zobcov fltna ................................................................................................ 15 3.2.3 Altov zobcov fltna .......................................................................................................... 16 3.2.4 Tenorov zobcov fltna ..................................................................................................... 16 3.2.5 Basov zobcov fltna ......................................................................................................... 16

4. 5. 6.

PEHLED FLTNOVCH METODIK A KOL ...................................................................... 18 ORGANIZACE VUKY HRY NA FLTNU PRO DRUH STUPE Z ............................... 25 SPECIFIKA VUKY HRY NA ZOBCOVOU FLTNU NA ZKLADN KOLE ................ 27 6.1 PEDPOKLADY HRY NA FLTNU ................................................................................................ 27 6.1.1 Smysl pro rytmus ................................................................................................................. 28 6.1.2 Hudebn sluch ...................................................................................................................... 28

7.

METODICK PLN VUKY HRY NA FLTNU ..................................................................... 30 7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.4 7.5 7.5.1 7.5.2 7.5.3 7.5.4 7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.7 SEZNMEN S NSTROJEM ........................................................................................................ 30 SPRVN POSTOJ ...................................................................................................................... 31 DREN FLTNY A POSTAVEN RUKOU ....................................................................................... 31 Prav ruka ........................................................................................................................... 31 Lev ruka ............................................................................................................................. 32 ROZLOEN RT PI HRAN NA FLTNU ..................................................................................... 33 DCHN .................................................................................................................................. 33 Ndech................................................................................................................................. 34 Vdech ................................................................................................................................. 35 Udren dechu ..................................................................................................................... 35 Vydrovan tny .................................................................................................................. 36 ARTIKULACE............................................................................................................................. 36 Nasazen - tenuto ................................................................................................................. 36 Nasazen - staccato.............................................................................................................. 37 Legato .................................................................................................................................. 38 PRSTOKLAD .............................................................................................................................. 39

8. 9.

ROZVREN HODINY .................................................................................................................. 40 UEBN OSNOVY PRO HRU NA FLTNU NA 2. STUPNI Z............................................... 42 9.1 PRVN RONK........................................................................................................................... 42 9.1.1 Vchovn vzdlvac cl....................................................................................................... 42 9.1.2 Prostedky k dosaen stanovench cl .............................................................................. 42 9.1.3 Hudebn materil................................................................................................................. 42 9.1.4 Pednesov skladby ............................................................................................................. 43 9.1.5 Komorn hra ........................................................................................................................ 43 9.2 DRUH RONK ......................................................................................................................... 43 9.2.1 Vchovn vzdlvac cl....................................................................................................... 43 9.2.2 Prostedky k dosaen stanovench cl .............................................................................. 43 9.2.3 Hudebn literatura ............................................................................................................... 43 9.2.4 Pednesov skladby ............................................................................................................. 44 9.2.5 Komorn hra ........................................................................................................................ 44 9.3 TET RONK ........................................................................................................................... 44 9.3.1 Vchovn vzdlvac cl....................................................................................................... 44

9.3.2 Prostedky k dosaen stanovench cl .............................................................................. 44 9.3.3 Hudebn literatura ............................................................................................................... 45 9.3.4 Pednesov skladby ............................................................................................................. 45 9.3.5 Komorn hra ........................................................................................................................ 45 9.4 TVRT RONK ....................................................................................................................... 45 9.4.1 Vchovn vzdlvac cl....................................................................................................... 45 9.4.2 Prostedky k dosaen stanovench cl .............................................................................. 45 9.4.3 Hudebn literatura ............................................................................................................... 46 9.4.4 Pednesov skladby ............................................................................................................. 46 9.4.5 Komorn hra ........................................................................................................................ 46 10. ZVR ........................................................................................................................................ 47 SEZNAM POUIT LITERATURY ....................................................................................................... 48

1. VOD
Hudba m v ivot lovka nezastupitelnou roli. Rozvj nae smysly, obohacuje a zkrluje n ivot. Prostednictvm hudby dokeme proctit nejrznj emoce jako je lska, smutek, radost, vztek a dky n se nm vracej rzn vzpomnky a proitky. V minulosti pisuzovali lid hudb magickou a lebnou moc. V pravku se hudba pouvala jako lebn prostedek i jako forma komunikace s nadpirozenmi silami. Terapii hudbou znaly snad vechny starovk civilizace - Egypt, m, Asrie, Babylon, Izrael, ecko. V Starm zkon najdeme zmnky o vylen krle Saula z depresivnch stav za pomoci hry na harfu. Ji ti tisce let ped naim letopotem plavili Egypan nemocn po Nilu na lokch za doprovodu klidn hudby hran na jednoduch hudebn nstroje.1 Vchovn sla hudby psob na vechny typy lid, je zdrojem radosti a asto psob jako povzbudiv stimul v ivot lovka. Proto je nesmrn dleit, abychom se snaili rozvjet svj cit pro hudbu, vytveli si k n vel vztah. K tomu bychom mli vst i nae dti, aby dokzaly nejenom ocenit dobrou hudbu a mly z n poitek, ale mohly ji i samy alespo na amatrsk rovni interpretovat. Dti by se mly nauit v rmci svch individulnch monost porozumt hudebnmu sdlen v prbhu hudebn vchovy na zkladn kole. Krom zpvan psniek, hran rznch hudebnch her by si ci mohli osvojovat i hru na njak jednoduch hudebn nstroj. Zvlt v ranm vku je osobn kontakt s hudbou formou interpretace asi nejefektivnjm zpsobem, jak piblit hudbu dtem. Meme si vybrat z nemalho mnostv nstroj, jakmi jsou teba rzn nstroje z Orffova instrumente bubnky, tamburna, inely, triangl, deven paliky, rolniky a jin. Z melodickch nstroj pat do tto kategorie xylofon, zvonkohra nebo zobcov fltna. A prv na vyuit zobcov fltny ve vuce na zkladnch kolch bude zamena tato bakalsk prce. Vychzet pitom budu z rznch uebnic hry na fltnu dostupnch na naem trhu, z metodickch pln zkladnch umleckch kol, ze sv praxe v zjmovm krouku, kde jsem vedla hodiny hry na fltnu i praxe na ZU, kde nyn um hru na hoboj. Vuku hry na fltnu bych chtla aplikovat sp na druhm stupni zkladn koly, protoe prce s vysplejmi a vyzrlejmi dtmi by se mohla lpe pizpsobit monostem vuky, jakou je asov nebo kapacitn omezen vuky - mlo asu a mnoho dt. ci na druhm stupni
1

imanovsk, Zdenk: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve vchov, sociln prci a klinick praxi, Praha, Portl 2001. 18 19 s.

zkladn koly ji sami vtinou vd, jestli maj zjem hrt na njak nstroj nebo ne. Taky ne kad vyuv monost chodit na zkladn umleckou kolu a pitom by ml zjem alespo elementrnm zpsobem rozvjet svj hudebn potencil. Prce s nimi je tak jednodu v tom, e urit souvislosti lpe chpou a rozum jim rychleji. V rmci jedn a dvou hodin tdn nen velk prostor na to, aby se uitel mohl vnovat km individuln. Fltna je nstroj velice jednoduch na ovldn, ji po pr hodinch cvien zaznamenvaj ci prvn spchy v podob schopnosti interpretovat prvn psniky. Dle je to nstroj i na dnen pomry levn, proto si me kad podit svj vlastn. Nespornou vhodou je nepebern mnostv notovho materilu, od dob baroka a po souasnost. K dispozici jsou skladby slov, s klavrnm doprovodem, vcehlas i orchestrln. Jako snad kad muzikant, kter se aktivn vnuje he na njak dechov nstroj, si uvdomuji, jak me mt hran na zobcovou fltnu vliv na hudebn rozvoj lovka. Fltna je nstroj ze skupiny dechovch nstroj. Tm, e se rozeznv prostednictvm lidskho dechu, zlepuj se dechov schopnosti hre. Dt se u brninmu dchn, zvtuje se objem jeho plic. Nkter studie dokonce pojednvaj o zlepen dchacch problm u dt pi pravidelnm hran na zobcovou fltnu2. Vka tn se pi he na fltnu mn pomoc prst prav a lev ruky. Prsty zakrvaj drky fltny a jejich postupnm odkrvnm nebo zakrvnm se mn vka tnu. To vyaduje znan soustedn a zdokonaluje se jemn motorika hre. Kdy hr ovld noty, u se hrt nov skladby z notovho materilu. Tm se trnuje vzjemn koordinace zrakovho vjemu a motoriky. Na druh stran, kdy se hr nau hrt nco bez not, vyuv pitom pamtn uen. Tm se zdokonaluje jeho pam a nachz vlastn metody uen se zpamti. Ve zmnn body ovlivuj jenom somatickou strnku hre. Hra na fltnu, tak

jako hudba obecn, ovlivuje tak emotivn strnku osobnosti. ci se u pravidelnmu hran, osvojuj a pstuj si zkladn principy systematinosti prce. U se chovat zodpovdn ke svmu nstroji, staraj se o nj. ci poznvaj krsu hudby, rozvj se jejich fantazie a roziuj si obzory prostednictvm vstebvn mnostv novch informac spojench s hranm na fltnu - notopis, djiny hudby, hudebn nauka, hudebn
2

ilka, V.: Vesel pskn zdrav dchn, Praha, Panton, 1988, 54 s., ISMN M- 2050-0540-5

nstroje, interpreti. Vnovat se he na fltnu znamen mt smyslupln konek a efektivn vyuvat svj voln as. Nen u ns v esk republice bn, aby se na zkladn kole uila hra na fltnu. Bn praxe je vuka fltny pouze na zkladnch umleckch kolch, ve vjimench ppadech se k vnuje fltn soukrom nebo jako samouk. Hodiny hudebn vchovy na zkladn kole maj podle mho mnn velmi rznorodou kvalitu. Nkde u kvalifikovan uitel, kte maj hudebn nadn, hraj na vce hudebnch nstroj, hudb se vnuj i ve volnm ase a sna se ky vst k lsce k hudb a nauit je alespo naprost zklad z hudebn vchovy, zpvaj na hodinch psniky za doprovodu klavru nebo kytary, vyukvaj rytmus, hraj rzn hry na rozvjen hudebn pamti. Takov vuky jsem byla svdkem nap. bhem sv povinn praxe v prbhu studi na MU, kterou jsem absolvovala na Zkladn kole J. Babka v Brn. Potkala jsem se vak i s pstupem, e hudebn vchovu uila nekvalifikovan uitelka, kter nikdy nechodila ani jen na zkladn umleckou kolu a uklidovala se vdomm, e vechno je stejn na CD. Zrovna na zmnn zkladn kole J. Babka jsem se dozvdla, e nkter tdy maj rozen poet hodin hudebn vchovy, z jedn hodiny tdn na 4-5 hodin. Tuto hodinovou dotaci maj konkrtn na 2. stupni zkladn koly a zahrnuje hodinu hudebn vchovy, 2 hodiny sborovho zpvu nebo nstrojov hry, hodinu hudebnch projekt, je-li dan k lenem koncertnho sboru Rosa, i hodinu slovho zpvu. V budov tto zkladn koly sdli i zkladn umleck kola a jejich aktivity se obas prolnaj. Nstrojov hra se vyuuje prv na ZU. Schopnosti k z td s rozenm potem vyuovacch hodin hudebn vchovy m velmi zaujaly a nadchly. Nali se tam ci i opravdu nadan a velice schopn. Uvdomila jsem si, e je to vjimen kola a e je velk koda, e se podobn zpsob jak pojmout hudebn vchovu neaplikuje na vce zkladnch kolch. Tam jsem se tak poprv setkala s tm, e si ci do hodin hudebn vchovy nosili i svoje hudebn nstroje - zobcov fltny, housle nebo kytary. Kdy ostatn ci zpvali psniku, oni ji hrli. Pekvapilo m jejich naden, nebyla poteba nikoho nutit. A tehdy m napadlo, e bych se rda vnovala vuce hry na zobcovou fltnu vyuitelnou na zkladn kole.

Ve sv prci chci popsat vuku hry na zobcovou fltnu na druhm stupni zkladn koly - prce obsahuje teoretickou a praktickou st. Teoretick st je zamen na historii i souasnost fltny a vznamn osobnosti spjat s jej vvojem, organizan jsem vymezila, za jakch podmnek by ideln vuka probhala, v nsledujc kapitole jsem zmapovala metodick materily vhodn pi vuce zobcov fltny. Praktick st obsahuje konkrtn metodick plny upraven k aplikaci na druhm stupni Z, pravdpodobn rozvren hodiny a osnovy.

10

2. STRUN HISTORIE FLTNY

3

Fltna je jednm z nejstarch dechovch nstroj lidsk civilizace. Byla znma to i rzn archeologick

starm Egypanm, ekm i manm. Dokazuj vzkumy. Fltna pochz pravdpodobn

z Asie, odkud se pi sthovn nrod a pozdji pi kickm taen dostala do Evropy jako jednoduch devn trubice se 6 drkami. V historii tohoto nstroje rozliujeme star, pozdji z hudebn praxe vymizelou fltnu fltnu podlnou Jako (zobcovou) a mlad, dnes veobecn pouvanou pnou. materilu k vrob flten bylo pouvno nejrznjch dutch devin, bambusu nebo kost. Nejstar znm vyobrazen pedchdc zobcov fltny pochzej z 11.-13. stol. (Obr.1). Pvodn byla zobcov fltna z jednoho kusu deva, pozdji se rozdlila na ti sti- hlavici, stedn dl a spodn nlevkovit dl. Zobcov fltna byla zdokonalena v 15.-17. stolet, kdy patila k oblbenm hudebnm nstrojm.4 Proti renesann fltn m pozdj barokn nstroj adu technickch vylepen. Zuujc se vrtn j rozilo rozsah pes dv oktvy a dvojdrky pro posledn dva tny pidaly dal chromatick tny. 5 V Evrop se do poloviny 18. stolet zobcov fltna velmi vila, ale brzy ji nahradila zdokonalen fltna pn. Zobcov fltna s koncem obdob baroka zmizla z hudebn praxe na vce ne 150 let. Pinou jejho zniku byla pedevm mal schopnost dynamickch odstn a matn, jednotvrn tn, kter se v rostoucm orchestru nemohl pli uplatnit. Prkopnkem znovuzrozen zobcov fltny byl Anglian Edgar Hunt, kter napsal obshlou knihu Zobcov fltna a jej hudba
3 4

Obr. 1 Die Frauenlob kolem roku 1300 Heidelberg3

http://www.recorderhomepage.net/inline/frauen_l.jpg Modr, A., Hudebn nstroje, Praha 2006, str. 85, ISBN 80-86385-12-4 5 http://flauto-dolce.wz.cz/historie.htm#1

11

(The Recorder and Its music) a tak zaloil prvn kolu hry na zobcovou fltnu v roce 1935 v Londn, kter funguje dodnes.6 Kdysi se zobcov fltny vyrbli run, po prvn svtov vlce patil k jejm vrobcm napklad Peter Harlan, ale dnes se a na vjimky vtina tchto nstroj vyrb v tovrn. Nejastj hudebn formy psan pro zobcov fltny byly v renesanci a baroku sonty a triov sonty s doprovodem pro basso continuo. Hudebn skladatel, kte komponovali pro zobcovou fltnu, byli hlavn Daniel Purcell, Henry Purcell, J. S. Bach, G. Ph. Telemann, G. F. Hndel, A. Vivaldi, B. Marcello a J. J. Quantz. V druh polovin 20. stolet k tvrcm skladeb pro fltnu patili napklad B. Britten se skladbou Alpsk suita pro trio zobcovch flten, operou pro dti Noemova plavba a operou Sen noci svatojnsk. Do tto etapy pat taky Malcolm Arnold7. V poslednch desetiletch mli rozhodujc vliv na rozvoj fltnov hry dva nejznmj solist a to vcar Hans Martin Linde a Holanan Frans Brggen. Hans Martin Linde komponoval vlastn skladby pro zobcovou fltnu, na druh stran pro Franse Brggena vytveli fltnov kompozice mnoz znm skladatel jako Berio, Shinohara, Ishii nebo Andriessen. V dnen dob se fltna uplatuje pedevm pi interpretaci star hudby v pvodnm nstrojovm obsazen, ale pronikla tak do soudob klasick a avantgardn hudby, jazzu i popu8. Mezi esk propagtory zobcov fltny pat Miloslav Klement, kter vydal v roce 1956 kolu hry na altovou fltnu (1. a 2. dl). K dalm prkopnkm fltnov hry u ns pat ji dlouh desetilet Ji Stivn. Ji Stivn je famzn fltnista a skladatel, kter interpretuje hudbu stedovku, renesance i baroka a taky nahrl vtinu koncert pro zobcovou fltnu. Ovld hru na vechny druhy pnch i zobcovch flten. Intenzivn se vnuje tak jazzu. Vystupuje asto jako slista, spolupracuje

6 7

http://flauto-dolce.wz.cz/historie.htm#1 Oling, B., Wallisch, H., Encyklopedie hudebnch nstroj, Rebo International, b. v., Lisse, Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, str. 6, ISMN M-66051-134-3

Nizozem 2002, str. 80, 81, ISBN 80-7234-289-4, 256 s.

8

12

ale i s mnohmi vznamnmi hudebnmi tlesy a je tak zakladatelem vlastnch soubor -Collegium Quotlibet, Ji Stivn and Co Jazz Quartet. Zobcov fltna se zaala uplatovat i ve koln hudebn vchov a to zejmna v 60. letech 20. stolet, hlavn kvli dalm jejm prkopnkm, jako byli Vclav ilka a Ladislav Daniel. Vclav ilka byl fltnista a pedagog a propagoval hran na dechov nstroje v projektu Liv palka. Ladislav Daniel je autorem kola hry na zobcovou fltnu, kter m 4 dly a ad se dnes mezi nejpouvanj metodiky.

13

3. ZOBCOV FLTNA
3.1 Popis nstroje
Zobcov fltny se skldaj ze 3 nebo 4 dl. Dl, do nho se fouk se nazv hlavice, kter m tvar zobce. V zobci je zk trbina, kterou pi he vkldme ke rtm. Zobec nikdy nevkldme do st, krom fltny basov, kde vzduch vhnme do hlavice zobcem a esem jako u fagotu. Na stednm a koncovm dlu, noce, je celkem 8 drek. Otvory navrtan v trubici se zakrvaj nebo odkrvaj hrovmi prsty, u vtch nstroj pomoc klapek, m se reguluje vka tnu. est drek na vrchn stran stednho dlu zakrvme ukazovkem, prostednkem a prstenkem prav nebo lev ruky. Na noce je drka, kterou zakrvme malkem prav ruky. Zvltnost u nkterch flten je, e pi nkterch odkrvme (zakrvme) jen polovinu, pop. tvrtinu drky. U zobcovch flten rozliujeme ti zvukov rejstky: hlubok, stedn a vysok. Tny hlubokho rejstku znj pomrn slab, ve vysokm jsou zas prrazn a pronikav. Nejlahodnj zvuk vydv stedn rejstk. S rejstky zce souvis i dynamika. Dynamick rozpt u zobcovch flten je velmi mal, ve skladbch se proto ani nepedepisuje, maximln piano nebo forte, co je i tak velmi relativn. Technika hry je proti fltn pn omezenj po prstov, dechov i jazykov strnce. Velk pozornost se vnuje i intonaci. U kadho nstroje by mla bt piloen hmatov tabulka, kde je pro nkter tny uvedeno vcero hmat. Hr si mus sm vyzkouet, kter z hmat zn intonan nejlpe a nejjistji. Intonace je ovlivnn i kvalitou materilu, navrtnm drek a jejich krytm koneky prst. Zobcov fltny se vyrbj z deva nebo plastu, i kdy v dnen dob maj pevahu sp plastov. Devn se pouvaj vtinou na interpretan ely a maj vy hodnotu.

3.2 Druhy zobcovch flten

Zobcov fltny rozliujeme na fltnu sopraninovou, altovou, tenorovou, basovou a subbasovou.

14

3.2.1 Soprnov zobcov fltna

Dnes je nejbnji pouvanou zobcovou fltnou. Slou bu jako plnohodnotn vyuvan nstroj nebo jako ppravn nstroj zatenk pro jin nstroj. Jej ladn je v C.
Obr. 2 Rozsah soprnov zobcov fltny

U soprnov zobcov fltny rozliujeme nmeck a barokn nebo tak anglick systm prstokladu. Tyto dva systmy lze snadno rozeznat podle pt drky, kter je u baroknho systmu vt a tm se li prstoklad nkterch tn. U ns je nejrozenj barokn systm.

Obr. 3 Nmeck systm

Obr. 4 Barokn systm

3.2.2 Sopraninov zobcov fltna

Tato fltna je ze vech flten nejpouvanj ve vysokch polohch. Jej dlka je asi 22 cm, je tedy nejmen ze zobcovch flten a skld se z dvou st - tla a hlavice. Sopraninov fltna m F ladn. Jej rozsah je od f a c , notuje se o oktvu n, ne zn. V obdob baroka byla vyuvna jako slov i orchestrln nstroj.
9

Obr. 5 Znjc rozsah sopraninov zobcov fltny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zobcov_fltna

15

3.2.3 Altov zobcov fltna

Jej dlka je asi 47 cm a skld ze ze 3 dl, jako fltna soprnov. Nkdy bv vybaven klapkou nebo dvojklapkou s pouitm pi nejnich tnech malho f a malho fis. M F ladn a notuje se, jak zn, nkdy o oktvu n.
10

Svho vrcholu doshla

v obdob baroka, kdy byla vyuvan jako slov nstroj. Vuka altov zobcov fltny se zan a po zvldnut hry na zobcovou fltnu soprnovou pop. sopraninovou.

Obr. 6 Rozsah altov zobcov fltny

3.2.4 Tenorov zobcov fltna

Zn o oktvu n ne soprnov zobcov fltna, proto bv vyuvan jako druh hlas k fltn altov, obzvl v skladbch baroka a renesance. M dlku 65 cm, skld se z 3 dl a je vybavena dvojklapkou. M C ladn. S nejvymi tny mou mt problm i pokroilej ci.

Obr. 7 Rozsah tenorov zobcov fltny

3.2.5 Basov zobcov fltna

Je nejhlub z bn uvanch flten. Je asi metr dlouh a skld se ze 3 nebo 4 st - hlavice, dv tla a noka. Jej ladn je v F a notuje se o oktvu n, ne zn. Kvli jej dlce je opaten klapkami nejen na poslednch tnech ale i na tle. Hlavice eskem. me bt zakonen tato fltna tzv. zn
Obr. 8 Rozsah basov zobcov fltny

Nejlpe

ve spodn poloze, pro kterou je hra v tto poloze urena, vky se hraj obtn.
10

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zobcov_fltna

16

Fltny s hlubm ladnm (fltna subbasov, kontrabasov, subkontrabasov) se u ns pouvaj velmi mlo, pravdpodobn kvli jejich vy cen (10 000 K a vce).

Obr. 9 Sopraninov zobcov fltna Obr. 10 Soprnov zobcov fltna

Obr. 11 Altov zobcov fltna

Obr. 12 Tenorov zobcov fltna

Obr. 13 Basov zobcov fltna

17

4. PEHLED FLTNOVCH METODIK A KOL

Na dnenm trhu je velk spousta rozlinch metodik pro hru na zobcovou fltnu. Kad z nich by mla pojednvat o zkladnch technickch problmech, uvst ns do problematiky fltnov hry, ct nm nco o nstroji, jeho drb, artikulaci, rytmu, postoji, dren nstroje, prstov technice, zvuku, tnu a dechu. Tak by ml bt vhodn a peliv zvolen vbr skladeb, jejich postupnost a systematinost. Jednotliv metodiky jsou ureny jak pro nejmen dti pedkolnho vku, u kterch se pedpokld, e takto mal dti neum jet st ani pst, tak pro dti star. Rda bych te vytvoila strun pehled dle mho nzoru tch nejzajmavjch metodik a kol, se ktermi se meme bn setkat a kter jsou uvny jak na zkladnch umleckch kolch, tak na nkterch zkladnch kolch. Jednou z takovch primrnch kol hry na zobcovou fltnu pro dti pedkolnho i rann kolnho vku je kniha Ivety Hlavat - Hrtky s fltnou, psnikami a pastelkami 11, nebo Pikrylov M., Pikrylov G., - Barevn kamnky - Hrajeme si s fltnou a kamardy tny 12. Ob metodiky vychzej z toho, e ci se postupn u jednotliv tny, kter pojmenovvaj konkrtnmi jmny pro jednodu zapamatovn, napklad: nota a jako Anika, nota h jako Honzk. Obrzek dan noty s njakou kreslenou postavikou a spousta ilustrac, kter si mohou ci vymalovat dodvaj metodice na hravosti. Cel fltnov kola takovho typu je postaven na jednoduchch lidovch psnch, kter mohou dti znt u i ze kolky, nap.: Bela oveka, Hal bel, ern oi nebo Jede, jede potovsk panek. Psniky se u ci zpamti a pitom se me vyuvat i zrakov opora not. Je velmi individuln ct, co dtem vyhovuje vc, jestli uen psniek zpamti, nebo hra z not. Vbr vhodnho zpsobu vuky zvis na vysplosti dtte. Tyto publikace obsahuj pouze strun metodick poznmky, kter je vhodn doplnit odbornmi znalostmi ze strany pedagoga. Jednotliv lekce jsou systematicky vystavn a nsledn zopakovan. Ob metodiky jsou velmi zajmav a dobe zpracovan, ovem pro vuku hry na fltnu na 2. stupni Z ne zcela vhodn, pro svj pstup k urit vkov skupin.
11 12

Hlavat, Iveta, Hrtky s fltnou, psnikami a pastelkami, str. 49., Bene Kladno, ISMN M-706512-72-3 Pikrilov, M., Pikrilov, G., Barevn kamnky: Hrajeme si s fltnou a kamardy tny, 1. vyd.,

Krom: Plus, 2009. ISBN 978-80-87165-35-5

18

Na podobnm principu je postaven i kniha Ladislava Daniela a Jiho ka Kouzeln palka13. Je uren pro dti od 5 a 10 let. Jej zvltnost je, e nepedpokld ast uitele jako hudebnho znalce, nbr dosplho nebo vychovatele. Uen hry na fltnu je postaven na napodobovn a nen ani potebn dvj znalost not. Zan pohdkou, jak Kuba nael na louce kouzelnou palku a prostednictvm zvtek a rostlinek se nauil sprvn fouknout do fltny. Pitom se dozvdl, e pomoc palky me osvobodit princeznu, kter je uvznn ve vi na zmku. A tak se vydvme na dobrodrunou pou, kter ns provz po jednotlivch hudebnch tnech a prostednictvm kterch se dostvme m dl tm bl k vysnn princezn. Zan se tnem h, kter nm otvr cestu za princeznou. Kubu u jeho kamardi zvtka a vdy mu dn vysvtl, co je zapoteb, aby zvldl zahrt dan tn. Kniha je ozvltnna barevnmi obrzky, kter nm pomhaj si uvdomit, jak se sprvn dr fltna, jak vypad konkrtn hmat. Jak to na konci kad pohdky bv, Kuba vysvobod princeznu, kter rda zpv, a proto uspodaj mal koncert pro zvtka. Na konci je jet zpvnk Eliky (princezna) a Kuby s rznmi jednoduchmi psnikami. Psniky jsou navc roztzen i podle tn, kter obsahuj, napklad psniky na tn h, psniky na tny g a h atd. Myslm si, e tato knka je velice dobe metodicky zpracovan a rozum dtskmu mylen. Je zbavn a pmo ns vthne do dje, take dt ani nem pocit e by se nco uilo. Jde sp o kolu hrou, co je zvlt pro men dti velk vhoda. Neklade na ka velk nroky. Urit by se z n dalo nco zajmavho vybrat i pro 2. stupe zkladn koly, u jenom ten npad s vysvobozenm princezny mi pijde brilantn, i kdy by byly vhodn men pravy, aby uivo v celkovm kontextu nebylo prezentovno tak dtskm zpsobem. Dal zajmavou kolou je Flautokola od Jana a Evy Kvapilovch14. Doposud byly vydny dva dly, kter na sebe metodicky i didakticky navazuj. Kad dl obsahuje dva seity, jeden je uren km jako uebnice a druh pro uitel jako metodick pomcka. U od prvnho pohledu je toto vydn velice zdaile vtvarn zpracovan. Ilustrtorsky se na nm podlela Zdeka Krejov. Flautokola psob sp jako kniha pohdek ne fltnov kola. Sna se probrat zklady fltnov techniky odlehenou formou, postupy vychz z principu pirozenosti a dbaj na to, aby se k ctil pi hran
13 14

Daniel, Ladislav, ek, Ji, Kouzeln palka, Music Cheb, 1996, 12. vydn, ISBN 80-85925-07-9 Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 1: Uebnice hry na soprnovou zobcovou fltnu, WinGra s.r.o.

Praha, Bratislava 2003, ISMN: M-706526-02-7

19

pjemn a na chvle proit s fltnou vzpomnal radostn. Clem autor je pochopen ka, e technick strnka a vraz skladby se nedaj od sebe oddlit. Pi cvien se ume pedevm ovldat nstroj, pi hran cel hudebn skladby by nm mlo jt hlavn o radost z hry, proctn, vyjden pocit i urit hudebn sdlen. Obrzky v tto publikaci nm dvaj jasn najevo, co je dleit pi sprvnm dren fltny, jak mt postoj, jak sprvn dchat a taky se ns sna vyvarovat zbytench chyb, kter jsou pozdji tko odstraniteln. Myslm, e dtem omnoho vc ekne jeden dobe nakreslen obrzek ne pl odstavce odbornho textu. Jsou si toho vdom i autoi, protoe pokyny v kovskm seitu jsou uvdny formou hesel, nvodnch otzek nebo prv obrzk. Dleit je jet vzpomenout, e tato kola ns neprovd systmem nov strnka - nov tn psnika, ale vyuv rzn prvky modern techniky jako je zvukov bohatost, osvojen si hudebnho vrazu (kter bv asto opomjen, a u se a jako jedna z poslednch vc) nebo improvizace. Autoi kladou docela dost velk draz na vyuvan modernch technik pi vuce ka. Tvrd, e jsou kovi daleko bli ne star dobov skladby, k si me pi nich zadit, slou tedy i jako prvek uvolnn na hodin a hlavn rozvjej tvoivost ka. Tak se k u extrmnm zvukm a polohm fltny, osvojuje si principy naslouchn. Obsahuje i mnoho kreativnch cvien jako jsou teba Hra na telefon (zpvan a hran zvuk podobnch zvukm telefonu - krat, del, nekonen), Zvuky dungle (ncvik tremola, rychl pohybovn prstem, kter je oznaen v rmeku), Cnov vojci (prstov cvien na zlepen ovldan ukazovku, prostednku a prstenku), Fltnov poas (napodobovn zvuk jako je mrholen, kroupy, blesk, mlha, vtr, vnek). Jsou tady i bsniky, na kterch meme snadno pochopit rozdl mezi D() a T(). Navc jsou nkter psniky vybaveny i akordy, take uitel me bez problm ka doprovodit. Tato metodika je vytvoen pro dti od 6 let. Metodick seit navc ulehuje prci uiteli a uvd ho do problematiky fltnov hry. Obsahuje podrobn popsan zklady hry, jak vst ka od prvn hodiny, jak ho zaujmout, na co si dt pozor a emu se vyvarovat. Pro star dti jsou vhodnj troku nronj koly, kter sice probraj vechno poctiv od zatku a systematicky, ale nejsou tak pln hrav a probraj uivo rychlejm tempem. Do tto kategorie pat i metodika od Ladislava Daniela - kola

20

hry na soprnovou zobcovou fltnu15. M tyi dly, od nejlehho po nejnronj. Jak pe sm autor, cel kola je vlastn pouze velk sbrka psn jednohlasch, pozdji i vcehlasch, seazench tak, aby se daly snadno jedna po druh zahrt. Jedna strnka odpovd jedn lekci, kde se meme nauit vdy nov tn a njak nov rytmick tvar. Na zatku kad strnky (lekce) mme tedy znzornn nov hmat nebo rytmick tvar. Nsleduje pedmluva k dan lekci, v kter je vysvtlen nov ltka. Nov uivo je navc zakresleno v notch rmekem, aby si mohli na nj ci dvat vt pozor a vnovat novmu tvaru vt sil. Jeden dl obsahuje zhruba 30 lekc, kter by ml k zvldnout za jeden koln rok. Zpracovv zklady fltnov hry, bn uvan rozsah v nejjednoduch tninch a rytmech, pozdj dly jsou navc obohaceny o stupnice a rozloen akordy. Lb se mi, e na konci kadho dlu je tabulka vech hmat, take kdy si k neme vzpomenout na jakkoliv hmat, me si jej kdykoliv nalistovat, a nen tak pln odkzan na ptomnost uitele a me pracovat i samostatn. Tato metodika se u dlouh desetilet spn vyuv zejmna na zkladnch umleckch kolch. Dle bych se chtla jet zmnit o ist metodick pomcce jakou je Technika hry na zobcovou fltnu od Waltera van Hauweho16. Je uren pedevm pro pedagogy. Autor vyjaduje znepokojen nad tm, e vuka fltny se asto odbv, vuku provdj pedagogov, kte se fltn nikdy nevnovali, a proto ani nemou podvat dtem informace na profesionln rovni. Nauit se hrt njakou psniku na fltnu je otzka pr hodin cvien, jene kdy se chce k i dl zlepovat ve sv he na nstroj, potebuje mt kvalitn zklady, na kterch me stavt a kter ho nebudou omezovat v jeho dalm vvoji. A na to je poteba dobe pipravench pedagog, kte vd, jak maj uit fltnu, jak mou km pomoci pi een jejich problm, nebo jak zvldat obte spojen s hranm na fltnu. Autor ml v myslu vytvoit metodiku, dky kter se nau ci hrt na fltnu tak, aby pi zdokonalovn sv hry nebyly nucen zanat pln znovu. Nestav na principu rychlho dosaen vsledku, ale sna se podat kvalitn zklady pro dal rozvoj. Knka obsahuje spoustu obrzk a fotek a pojednv o nejdleitjch technickch problmech jako je dren fltny, pohyb prst, dchn, artikulace. M dva dly. Jej soust nen notov materil,
15 16

Daniel, Ladislav, kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1. Panton Praha 2006, ISBN 80-7039-312-2 Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, 72s., ISMN M-66051-134-3

21

slou vysloven jenom jako pomcka pro uitele. Urit se v n ale d najt mnostv cennch rad, kter nm mou pomoci ve vuce fltny. Vesel pskn - zdrav dchn, neboli Slabik pitc, Mal kola hry na soprnovou zobcovou fltnu od Vclava ilky17 je uebnice vnovan pedevm dtem, kter nenavtvuj zkladn umleckou kolu a na jejch vuce hry na fltnu se nepodl ani dn uitel a pesto se chtj nauit hrt. Kvli tomu je zejm v tto publikaci o mnoho vc pokyn a rad, ne v ostatnch knkch. Zdrazuje dleitost dennho cvien po malch stech, ne hran jednou za as a dlouho. S tm souvis i rozvoj ncviku sprvnho dchn. Autor spolupracuje i s lkai, kte zahrnuj vuku hry na fltnu i pro sv pacienty, kte trp rznmi druhy chorob dchacch cest. Zdrazuj, e po roku a pl pravidelnho cvien dochz k zlepovn souhry rznch dchacch sval, zvtovn objemu plic, poslen brnice a dalch sval v hrudnku. Doporuuj hran na fltnu kvli osvojen si dechov gymnastiky, kter se stv v dnen dob nepostradatelnm prvkem v ivot zdravho lovka. Proto se tato uebnice zabv docela podrobn ncvikem sprvnho dchn, od jednoduchch cvik jako je vyklenut bin dutiny v lee na zdech, pes zbavn dechov cvien jako foukn do odkvetl pampeliky a po cvien ve skupinkch - chechtav brouek (leme na zdech, zhluboka se nadechneme do bka, zvedneme ruce i nohy nad hlavu, tepeme s nimi a pitom se sname chechtat). Slabik pitc u jednotliv hmaty postupn v rozsahu od e1 do d2. Zan od noty h, tak jako v ostatnch uebnicch. Autor pipomn, e je dleit si vechna cvien nejdv rytmicky vytleskat a pitom nahlas potat. Rytmus povauje za velmi dleitou soust hran a je potebn, aby se ho dt nauilo co nejdve. Velmi m zaujala hra, kter je soust tto knky, od kantorky Marty Svobodov. Je zaloen na rozpoznvn jednotlivch tn a souastn dechov gymnastice. Mli by jsme si pamatovat prvn tn psniky Koka leze drou (g). Od nj se pak odvozuj dal tny. Rodi se obrt zdy k dtti. To zahraje dlouhho Gustka (tn g) a rodi si depne. Pi tnu a rodi vstane a pipa. Pi tnu h pedpa. Dt tny std. Pitom cvi vydrovan, dlouh tny, prodlouen vdech, rodi tm cvi sluchovou analzu. Pak si role vymn. Podle m by se takov cvien mla stt bnou soust jakkoliv hudebn praxe u od zatku
17

ilka, Vclav, Vesel pskn- zdrav dchn, Schott Music Panton s.r.o. Praha, 2007, ISMN M- 2050-

0540-5

22

vuky, protoe se tm roziuje schopnost hudebnho mylen a m neocenitelnou hodnotu pro cel hudebn vvoj ka. Soust uebnice je i notov ploha, kde jsou obsaeny jednoduch thlas psniky s rytmickm doprovodem. Tato publikace je vnovan pevn samoukm, a proto jsou zde vechny technick zleitosti podrobn rozepsan. Je tu nesmrn mnostv npad a nvod, posteh a her, ze kterch by se dalo erpat i na 2. stupni zkladn koly. Posledn metodikou, kterou se budeme zabvat, jsou
18

Zklady

hry

na soprnovou zobcovou fltnu od Miloslava Klementa . Tato pomrn star metodika je vnovan dtem, kter se chtj nauit hrt na zobcovou fltnu s pomoc erudovanho odbornka v tto problematice. Pedpokld se, e km vysvtl vechny potebn podrobnosti ke he. Ke kad kapitole pipravil autor alespo pr zkladnch bod, co by mli ci znt nebo se nauit z hudebn nauky. Publikace obsahuje rzn skladbiky sp kratho charakteru od znmch skladatel jako G. P. Telemann, J. Haydn a po skladatele mn znm. nrov se lehce orientuje sp na starou hudbu jakou hudba 16. stolet bezesporu je. Autor vybz ky ale i k samostatn prci. Miloslav Klement koncipoval tuto metodiku tak, aby se dala co nejdv vyut jak pro hran dvou flten soubn, tak pro hran s klavrem. Jej soust je i samostatn klavrn doprovod. M 22 kapitol dky kterm zskaj ci pehled o celm fltnovm rejstku tn. Vhodou je rychl postup vped co se te technick obtnosti. ci, obzvl ti star, se mou rychle zdokonalovat ve sv he, maj-li o ni zjem a nemus nkdy mon trochu zbyten pehrvat dokola jednoduch cvien kter u zvldaj. Na vtvarnm zpracovn se podlel ilustrtor Miroslav Hrdina, co dodv tto knce ndech barevnosti a hravosti. V dnen dob je neskuten mnostv rznch materil zamen na vuku fltnov hry, vybrala jsem alespo ty podle m nejbnj a nejdostupnj. Pro poteby zkladn koly je mon vybrat z tchto kol a metodik. Je dleit mt ovem na pamti vk svch k a vybrat notov materil s ohledem na nj. Tyto koly jsou studnic fltnov moudrosti a je u jenom na uiteli, jak ikovn doke konkrtn poznatky pojmout a zreprodukovat a samozejm na samotnch cch, na jejich vli, pli, talentu a monostech. dn metodika by se podle m ale nemla brt jako ablona, jako jedin

18

Klement, Miloslav, Zklady hry na soprnovou zobcovou fltnu, Editio Suzafon Praha, 1985

23

a nejlep materil, podle kterho se m vyuovat. Dnes mme rzn koly, postupy a metody a je vhodn je vzjemn kombinovat a doplovat, aby tvoily jeden kompaktn celek. Je dleit hrt psniky, cvien nebo skladby i z jinch kol. Ale ani to samotn podle m nen pln dostaujc. Uitel zodpovd za celkov hudebn rozvoj ka, kter se nekon nstrojovou technikou. Ml by myslet i na rozvoj kova rytmu, intonace a melodicko-harmonickho ctn. K tomu napomhaj rzn hry a cvien, kter si me uitel sm vymyslet, co vyaduje po uiteli znanou kreativitu, nebo si je me dohledat v dalch doplujcch didaktickch materilech pro poteby Z, ZU, M, pedagogickch kol, muzikoterapie apod.

24

5. ORGANIZACE VUKY HRY NA FLTNU PRO DRUH STUPE Z

Organizaci vuky je mon pojmout rznm zpsobem, pouit een zvis na monostech a prostedcch konkrtn zkladn koly a tak na zjmu a schopnostech koly podporovat rznorod aktivity, projekty a zjmy svch k. Moje pedstava organizace vuky hry na zobcovou fltnu zahrnuje cel tdy, kter by byly vytvoen z k na zklad vbrovho zen. Je ovem dleit vymezit kritria, kter je poteba splnit, aby k mohl podobnou tdu navtvovat. ci mus tedy disponovat uritmi hudebnmi pedpoklady pro hru na zobcovou fltnu (viz kap. 6.1). Ml by mt jasn zjevn zjem o hudbu a o zobcovou fltnu. Vuka hry zobcov fltny by mla mt alespo hodinovou dotaci tdn vedle bn hudebn vchovy. Bhem sv koln praxe ve tetm ronku na Masarykov univerzit jsem mla monost poznat a nahldnout do vuky hudebn vchovy na zkladn kole s rozenm potem hodin hudebn vchovy. Svou individuln praxi jsem absolvovala na Zkladn kole Jana Babka v Brn. ci mohli od tetho ronku navtvovat tdu s rozenm potem hodin hudebn vchovy. Poet hodin byl zven z bn jedn hodiny na 4 a 5 hodin tdn pro druh stupe. Z toho alespo dv hodiny byly vnovny nstrojov he, v tomto ppad individuln, kter probhala na zkladn umleck kole, kter sdlila v arelu zkladn koly. Uebn osnovy hudebn vchovy vychzely sice z osnov pro bn tdy, byly ale rozen. kola mla na vysok rovni vybaveny dv uebny speciln pro hudebn vchovu. Bylo zde k dispozici klavrn kdlo, tabule s notovou osnovou, CD pehrva. Uitelka mla vlastn kabinet na dal hudebn pomcky jako fltny, paliky, rolniky, kytary, CD, knihy atd. ci, kte navtvovali tdu s rozenm potem hodin hudebn vchovy, dosahovali ve vuce lepch vsledk, ne ci v bnch tdch. Uivo, kter mli stanoven, bez problmu zvldali absorbovat, mli znan zjem o pedmt, bhem zpvn psniek si teba iniciativn vytahovali vlastn fltny a hrli melodii, na prvnm stupni ci dokzali vyukat sloitj rytmy jako nap. trioly, zazpvali z notov tabule zapsanou melodii s udnm jenom prvnho tnu apod.

25

Velmi tko se mi pe o problematice organizace vuky hry na fltnu, protoe s organizac vuky na zkladn kole nemm dn vlastn zkuenosti a o tchto zleitostech rozhoduj editel kol a uitel se jim mus pizpsobit.

26

6. SPECIFIKA VUKY HRY NA ZOBCOVOU FLTNU NA ZKLADN KOLE

Kolektivn vuka fltny pro ky od est do devt tdy na zkladn kole v rozsahu minimln jedn hodiny tdn klade i na samotnho uitele velk nroky. Ten mus bt v prvn ad odbornkem v dan oblasti (v tomto ppad mt vystudovanou hudebn kolu a hrt profesionln na dechov nstroj). Je velmi peliv a svou vuku efektivn naplnuje. Doke ekonomicky hospodait s asem. Je vnmav a postehne chyby tkajc se hry i v tak rozshlm kolektivu. Samozejm uitel neme kontrolovat narz vechny ky, me je ale obchzet a ppadn korigovat a usmrovat. Vuka se pojm zajmavm a hravm zpsobem, kter vsledek nen pprava na dal stupe hudebnho vzdlvn, ale schopnost absolvent tohoto pedmtu zahrt na zobcovou fltnu jednoduch psn s doprovodem nebo bez, nacviit individuln skladby, o kter m sm zjem, schopnost provat radost ze hry, orientovat se v zkladnch hudebnch pojmech.

6.1 Pedpoklady hry na fltnu

Nejdleitj roli pi vbru ka pro jakkoliv hudebn nstroj je jeho hudebn nadn. Jak pe Magdalna Blkov-Tmov, (1. dl, Metodika hry na pnou fltnu)19, hudebn nadn lze charakterizovat jako soubor specilnch hudebnch schopnost: a) smysl pro rytmus b) hudebn sluch c) hudebn pedstavivost, hudebn pam a pozornost, citov vnmavost aj Pi vbru ka je poteba pesvdit se o tchto schopnostech. Podle mry nadn je teba pi vuce k km t pistupovat a tyto schopnosti rozvjet.

19

http://www.bilkovatumova.euweb.cz/ucebnice.htm

27

6.1.1 Smysl pro rytmus

Tuto sloku hudebnho nadn lze pozorovat u lovka ji v ranm dtstv. Projevuje se pesnm vnmnm asovch dob, dlen delch hodnot na krat a naopak, piem rytmick kontura zstv zachovna. Rytmick ctn lze vycviit jen mlo. Jestlie je toto ctn u dtte podprmrn, je mal pravdpodobnost, e se teba i sebelep vchovou - tento fakt njak vznamn zmn20. Mru rytmickho ctn lze posoudit podle pesnosti reprodukce rytmickho tvaru, kter nejdv vyuk nebo zatlesk uitel a k se sna co nejpesnji zopakovat.

6.1.2 Hudebn sluch

Hudebn sluch je schopnost rozliit jednotliv tny v melodicko-harmonick linii. Nkte lid se domnvaj, e hudebn sluch je tot, co hudebn nadn, co nen pravda. Hudebn sluch me bt dvojho typu: a b s o l u t n schopnost pojmenovat kad znjc tn. Je vrozenou vlohou, jej pvod nen dosud znm. relativn schopnost urit vzjemn tnov pomry v melodickm

i harmonickm znn. Tmto typem je obdaena vtina lid. Je daleko vznamnj ne sluch absolutn a d se vycviit a tm do podoby sluchu absolutnho.21 Samozejm pi pijmacch zkoukch se ned ovit, kterm typem hudebnho sluchu k disponuje, stejn je, aby njak hudebn sluch vbec ml. Tato skutenost se ovuje relativn jednodue nap. na zpvu libovoln lidov psn. k mus bt schopen odliit vzdlenosti mezi jednotlivmi tny a pohyb melodie v dan psni. Ped pijetm do tdy s rozenm potem vyuovacch hodin hudebn vchovy by bylo zapoteb projt talentovou zkoukou, kde by se provila rove hudebnch schopnost ka. Konkrtn by se jednalo o vytleskn rytmu, oven si intonan

20

Magdalna Blkov-Tmov, 1. dl, Metodika hry na pnou fltnu, s.9 http://www.bilkovatumova.euweb.cz/ucebnice.htm 21 Magdalna Blkov-Tmov, 1. dl, Metodika hry na pnou fltnu, s.9 http://www.bilkovatumova.euweb.cz/ucebnice.htm

28

istho zpvu, zopakovn krtkho hudebnho motivu. (Uitel zahraje krtk melodick tvar na klavr a k se jej sna co nejpesnji interpretovat.)

29

7. METODICK PLN VUKY HRY NA FLTNU

Jak jsem ji v pedchzejc kapitole naznaila, zamlen vuka hry na fltnu je zamena na 6. - 9. ronk zkladn koly. Nepot se s tm, e by ci mli ji pedtm njak vlastn zkuenosti s hrou na fltnu, ovem mli by splovat alespo zkladn pedpoklady pro hru na hudebn nstroj (viz kap. 6.1). V estm ronku se ci seznamuj s nstrojem a jeho monostmi. Uitel by v nich ml probudit zjem o nstroj. Bhem prvnho roku si osvojuj sprvn postoj, dren fltny, postaven rukou, postaven rt, artikulaci, uitel bezpochyby nesm zapomenout na ppravu k osvojen si brninho dchn pro zlepen kvality tnu. Mt kvalitn zklad je velmi dleit pro dal rozvoj hran, v dalch roncch se potom nemus eit elementrn zleitosti anebo jet he odstraovat patn nvyky. V nsledujcch podkapitolch bych rda piblila jednotliv metodick postupy, kter jsou uplatovny i na zkladnch umleckch kolch. Jednotliv kapitoly budou vdy zameny na konkrtn problm a bude pouze naznaeno, jak dlouho se uitel danou zleitost m zabvat. Jednotliv elementy hry na fltnu se toti pekrvaj, je poteba vnovat se jim paraleln po dobu, kter zvis na mnoha promnnch, kter lze jen tko zobecnit.

7.1 Seznmen s nstrojem

Na prvn hodin hry na fltnu by se ci mli dozvdt, jak fltna vypad, z jakch st se skld a jakm zpsobem se na ni hraje. Je nesmrn dleit, aby kad k ml svj vlastn nstroj a to pedevm z dvod hygienickch i asovch. k me jedin v takovm ppad doma na fltnu cviit a pipravovat se na hodiny. Nejastji uvan znaky nstroj jsou Aulos a Yamaha. Jejich dostupnost a cena je velmi pzniv. Nejlevnj modely, vyroben z plastu, stoj jen nkolik set korun. drba a istn nstroje nen nijak nron. Po kadm hran je teba fltnu rozloit, vytt jednotliv dly tzv. vytrkem, aby se neukldali neistoty a voda uvnit, a pot fltnu opt sloit. Pokud pi sestavovn do sebe jednotliv dly he zapadaj, je teba namazat kontaktn plochu dlu napklad jelenm lojem.

30

7.2 Sprvn postoj

Ji od zatku je teba ka formovat k tomu, aby hrl vdy ve stoje. asto se stv, e ci doma cvi v rznch nepirozench polohch (v pololee na posteli apod.). asem urit dojde i k hran vsed, ale pro zatek je nejlep stt, aby si k uvdomil principy sprvnho dchn. Nohy jsou mrn rozkroen, zda vzpmen, hlava v pirozen poloze. Pae by mly bt mrn od tla, uvolnn. Princip sprvnho postoje vychz z co mon nejvt pirozenosti. Ruce jemn dr fltnu, lev ruka je nahoe, prav dole v hlu asi 45 od tla. Postoj je dobr kontrolovat doma ped zrcadlem. Mnohdy a potom si uvdomme, jak chyby dlme. Pi skupinov vuce si meme zvolit jednoho ka ve skupin, na kterm demonstrativn ukeme, jak by ml takov sprvn postoj vypadat.

7.3 Dren fltny a postaven rukou

Drky fltny se zakrvaj bky prst. Ruce jsou uvolnn, prsty zahnut - obrysy obou ukazovk by nm mly pipomnat brle. Prsty nesm v dnm ppad penvat, nesm bt keovit. Zpomalovala by se tm technika hry a celkov znesnadovalo hran.

7.3.1 Prav ruka

Celkov by se pi he na fltnu mly vyuvat 3 zkladn oprn body. Palec a malek prav ruky pozdji nahrazen jednm nebo vce prsty zakrvajc tnov otvory a spodn ret. Jakmile jeden z oprnch bod chyb, zane fltna hri vypadvat z ruky.22 Nkdy se pov i speciln oprka, kter usnaduje dren fltny. Je uren pod prav palec (viz. Obr. 14). Kdy k nem oprku, nebo se mu i tak fltna dr nepohodln,
Obr. 14 Oprka na fltnu
22

Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 2, Metodick seit pro uitele,WinGra s.r.o. Praha Bratislava

2004, ISMN M 706526-05-8, s. 17

31

me si malek prav ruky jemn opt o vrchn st noky. Tm se vyrovn stabilita fltny. Neexistuje univerzln poloha pravho palce platn pro vechny hre, ruce mme kad trochu jin, proto i poloha palce na fltn je u kadho jedince trochu odlin. Je nesmrn dleit, aby si kad k nael tu svoji polohu. Nejlep je, kdy si chytme na zatek fltnu do prav ruky a zakryjeme vechny drky uren pro pravou ruku a vyrovnme fltnu do vodorovn polohy. Pak mrn posouvme prav palec, dokud nenalezneme ten sprvn bod, v kterm se nm fltna dr nejpohodlnji. Dvme pozor na to, aby nm nepenvali prsty.23

7.3.2 Lev ruka

Prsty lev ruky se jenom jemn pikldaj na pslun drky fltny. Velmi dleit je jet postaven palce lev ruky. Zakrv se jm oktvov drka, kter m ti polohy. Je bu zakryt pln, z poloviny, nebo nen zakryt vbec. Palec mus bt tedy schopen se velmi jednodue pemsovat, aby nebrnil ve he mezi oktvami. Nejlep je, kdy se palec lev ruky dr mrn zboku, aby se ulehila manipulace s nm. Tato drka se nezakrv pikou palce ale bon stranou poslednho lnku msto na rozhran nehtu a bka. Lev malek se pi he na fltnu nepouv. Nejvrchnj drka na fltn se zakrv ukazovkem lev ruky, druh drka prostednkem a tet drka prstenkem. Drky fltny zakrvme uvolnnmi prsty, nesm bt keovit.

Obr. 15 Postaven levho palce na oktvov drce

23

Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, str. 6, ISMN M-66051-134-3,

s. 13

32

7.4 Rozloen rt pi hran na fltnu

Fltna se nevkld hluboko do st, je open o spodn ret. Zaveme-li pirozen sta, najdeme pesn rozhran, kde by ml bt zobec fltny piloen. U zobcov fltny se rozhodn ned mluvit o ntisku, protoe zobec fltny se sty nesvr a ani se na nj nevytv dn tlak. Rty se jen jemn napul. Do zobce fltny se rozhodn nekoue, jak meme asto vidt u mench dt. Sname se stle km pipomnat dleitost t oprnch bod.

Obr. 16 Postaven levho palce na oktvov drce

7.5 Dchn
Dchn je nedlnou soust ivota. Je to fyziologick proces, kter udruje cel organizmus pi ivot. Tto tmatice by se dala vnovat cel prce, existuje velk mnostv rznch nzor, technik a zpsob, jak sprvn uplatovat dech pi hran na dechov nstroj. J se pokusm alespo nartnout tuto obshlou tmatiku v rozsahu, kter odpovd potebm koln praxe. Pi he na jakkoliv dechov hudebn nstroj m dchn stedn vznam. Pokud chceme doshnout kvalitnho tnu a snadnho tvoen zvuku, musme se zabvat tak technikou dchn. Existuje cel ada nejrznjch cvien sloucch ke zdokonalovn dechu. Je jenom na ns, abychom zvolili takov, kter budou v souladu s fyzickmi predispozicemi ka. k by si ml ale nutn osvojit brnin dchn. Za zmnku urit stoj, e mui a mal miminka od prody dchaj do brnice. To vak neznamen, e nemus brnin dchan trnovat v souvislosti s dechovm nstrojem, je jim ale daleko pirozenj. Nen to dovednost, kterou se naume za jednu vyuovac hodinu, je to, jak se k, bh na dlouhou tra, je vak dleit pipomnat km u od prvn hodiny jej dleitost. Dechov cvien by mla patit k zkladnm a pokud mono dennodennm - cvienm kadho ka. 33

7.5.1 Ndech
Pi ndechu pi he na zobcovou fltnu je nejdleitj si uvdomit, e se nadechuje sty - neboli koutky rt ani nosem. Nadechovnm nosem se pln jenom vrchn st plic, co m za nsledek tich slab tn, zuovn hrtanu a celkov napt v oblasti krku, z eho potom vyplvaj neblah nsledky pro kvalitu tnu. Tento dech se nazv laicky i ndech do ramen a je nesprvn. Chceme-li provst ndech, nadechujeme se tedy sty a s otevenm krkem tj. na slabiku Cho. Je to stejn pocit jako pi zvn. V tto poloze je hrtan maximln oteven a uvolnn. Ndech lze pipodobnit k plnn sklenice tekutinou. Pln se od dna a po okraj. Stejn tak jsou plnny plce vzduchem od spodu a nahoru.

Vdom binho dchn: a) k polo ruce na bicho a sna se nadechovat tak, aby se zvedala bin stna. sten rozpnn je ctit i v oblasti beder. Ramena a krk mus bt uvolnn. Dleit je nadechnout se na slabiku Cho (jako pi zvn). Vzduch nesm bt zadrovn, ale hned vydechnut. Pozor na ramena nesm se zvedat. b) k se posad na idli a pedklon se. Ruce polo na bedra a sna se dchat do tto oblasti. Tato partie se mrn rozpn. Stejn pocity pi provdn tchto cvik, tj. vnmn rozpnn uritch parti hrudnku a beder pi ndechu, by ml mt student i pi hran na zobcovou fltnu. Je teba dvat velk pozor na to, aby se k skuten nadechoval do spodn sti plic. Nejlpe je provdt dechov cvien ped zrcadlem a kontrolovat tak sprvn proveden. Pro dtsk hre se daj vymlet rzn hry na podporu dechu. Jednm z takovch cvien me bt napklad - k si vezme kvtinu, pivon si k n a nadechne se co nejhloubji. Samozejm nesm pitom zvedat ramena. Dle se me pokusit lapat po dechu, jako kdy dch pes.24 Dobe si uvdomit funkci brnice je mon
24

Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, str. 6, ISMN M-66051-134-3,

s. 41

34

i pi cvien, kdy k le na podloce na zdech, polo si na bicho knihu a pokou se ji pomoc ndechu zvedat. Je velmi dleit pouvat pro ky rzn takov pomcky, aby si dokzali lpe pedstavit fungovn brnice a zaali j tak zapojovat pi svm hran.

7.5.2 Vdech
Pi vdechu je nesmrn dleit uvdomit si, e se jedn o souvisl proud vzduchu. Svaly nesm v prbhu vdechu povolit, protoe mus vytvet neustl tlak. ky je teba upozornit na to, e vdech do fltny nen toton s vdechem pi bnm dchn25. Ze zatku se zd bt tento zpsob vdechu tk a ci s nm mvaj asto problm, nkdy mu zcela nerozum, ale jenom jejich pelivou pl a neustlm opakovnm doclme kladnch vsledk. asem se tyto dechov nvyky zautomatizuj a ci je budou brt jako naprostou samozejmost. K nejuvanjm cvikm k uvdomn si sprvnho vdechu pat nap. co nejdel syen na hlsku S, nebo syen jako lokomotiva - . Tak meme dt km ped pusu list papru. Postavme je oproti stn, pustme papr a oni se pokou fouknm - stlm proudem vzduchu - udret papr na stn tak, aby nespadl. Stejnho vsledku doclme, kdy si ci pedstav, e se nkde ped nimi nachz hoc svka a oni se ji pokouej sfouknout.

7.5.3 Udren dechu

Nejdleitj st dchn je snad prv udren dechu. Je zapoteb si uvdomit, e pi hran na zobcovou fltnu spotebujeme velmi mal mnostv vzduchu, nco jako pi bnm dchn. Proto je potebn mt neustle na pamti, e nm sta nadechnout se jen velmi mlo. V opanm ppad nestame vyut zbytek vzduchu v plicch a zaneme mt pocit, e se dusme. Tn fltny se pak zbyten zajk a hrajeme pli hlasit. Optimln je nadechnout se - co se te mnostv - jako
25

Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, str. 6, ISMN M-66051-134-3,

s. 47

35

pi bnm dchn. ci se mus nauit regulovat mnostv vzduchu pi ndechu. Nkte hri se sna tento nedostatek kompenzovat rychlm vdechem nosem, co ale nen ideln kvli ztrt potebnho tlaku pro vyrovnan zvuk. Udren dechu si meme vyzkouet teba pomoc obyejnho zrctka. Nadechneme se do brnice a zadrme dech. Ped pusu si nachystme zrctko a usmjeme se. Pitom neustle drme zadren dech, co zkontrolujeme tak, e se nm zrctko neoros. Svaly by mly pi tomto cvien bt schopn udret vzduch naprosto nehybn. Po pr sekundch zaneme pomalu foukat vzduch ped sebe, a se nm zrctko zaml.

7.5.4 Vydrovan tny

Nejlep pro ncvik brninho dchn je hran dlouhch tn. Tny hrajeme v pomalm tempu nejdv na 4 doby. Pokraujeme na 8 a 12 dob. Tny by mly bt rovn a pevn. Vydrovan tny se daj hrt i zbavnou formou. Uitel odpot 4 doby a ci zanou hrt zrove stejn tn a ten, kter vydr nejdle, vyhrv. V tomto ppad ji nelze hodnotit kvalitu nbr dlku tnu.

7.6 Artikulace
Artikulace je ve sv podstat zpsob fltnov vslovnosti. Pi fltn je zejmna artikulace velmi dleit, nebo bez n zn fltnov tn znan rozmazan. Rozliujeme nkolik zpsob artikulace. Jedn se o nasazen jazykem - tenuto, staccato, legato. Mezi sloitj varianty pat pak jet dvojit nasazen (staccato).

7.6.1 Nasazen - tenuto

Jedn se o nasazen tnu jazykem. pikou jazyka se jemn dotkme zobce fltny. Pro jazyk bychom mli najt co mon nejstlej polohu, aby se mohla pika jazyka co nejvolnji pohybovat. Je ovem zapoteb pipomenout, e se jedn o vc vsostn individuln. Kad m sta trochu jin, a proto i kad artikuluje trochu jinm zpsobem. 36

Pi fltnov he je zrovna artikulace nesmrn dleit. Jin dechov nstroje na ni nejsou v takov me odkzan, protoe jejich tny znj velmi zajmav i bez nasazen. Ale fltna je v tomto nstroj velice omezen a poslouchat hru na fltnu se patnou nebo dnou artikulac je velmi nesrozumiteln. Artikulaci meme rozdlit podle zpsobu vzn jazyka na: A) Jednoduch nasazen T-T-T nebo D-D-D B) Dvojit nasazen T-K nebo D-G I zde je velice dleit vyuvat princip pirozenosti. Nevhodou je ovem fakt, e artikulace se odehrv uvnit st, take se nememe oprat ani o nkresy, nzorn ukzky a nememe ani ka zkontrolovat. Jedinm vodtkem nm me bt zvuk, kter vychz z fltny. Pi jednoduch artikulaci vyslovujeme slabiky T (T) nebo D (D) a pouv se zejmna na zatcch tn nebo frz. Jazyk je nejsilnj sval v tle, dky ktermu meme mluvit nebo ctit chu. Protoe je to sval, tak se d jako jin svaly v tle vycviit. Cvien nasazen je nutn zahrnout do dennho plnu cvien. Dleit je obratnost jazyka, tak jako ist nasazen bez rznch neistot. Mezi bn cvien pat napklad nasazen ty stejnch tn po sob v pomalm tempu. Hlavn je, aby jednotliv tny mly ist zatek a aby byly v rovnomrnm tempu: T T T T. Tny mnme. Nasazen spodnch tn bv nronj, co je dno charakterem nstroje. Dal cvien vyuv princip npodoby. ci se na nm procvi nejen nasazen, ale i rytmus. Uitel zahraje njak krtk vymylen rytmick tvar na jednom tnu a ci ho mus zopakovat. ci ho mohou hrt i jednotliv, kvli lep kontrole uitelem.

7.6.2 Nasazen - staccato

Pi staccatu se pika jazyka odr od pednch spodnch zub. Je to krtk odraen tn. Ve sv podstat nen staccato nic jinho ne zkrcen tenuto. Staccato je mon artikulovat na hlsky T-D, nebo-li K-G pi dvojitm staccatu. Zna se v notch tekou nad nebo pod notou. Staccato se u a po zvldnut tenuta. Jde hlavn o to, aby zatek tnu znl ist a pak je poteba zrychlovat jazyk. Nejvc se mi osvdilo cviit staccato nejdv v pomalm tempu a postupn zrychlovat. Je velmi dobr pouvat 37

pi cvien staccata metronom. Nastavme si q=60 a hrajeme nejdv jeden tn na jedno uknut. To je lehk. Postupn tny pidvme. Hrajeme dva tny, trioly, estnctky. Velmi pnosn je i hran tekovanch rytm. Dvojit nasazen se pouv a po zvldnut jednoduchho nasazen a v principu se uv v rychlejch staccatovch pasch. I na zkladnch umleckch kolch se u sp vjimen.

7.6.3 Legato
Hra jednm dechem na jedno nasazen. V notch se zna obloukem spojujc noty rzn vky26. U se tak a po zvldnut tenuta. Ozev tn bv pi mench intervalech jednodu, protoe nm sta nasadit prvn tn a ostatn se u svezou. Pi uen legta musme dbt na to, aby mli ci uvolnn ruce a aby jednotliv hmaty hrly mkce. km asto ztuhne ruka, tny hraj keovit a spoje mezi notami znj trhan. Dleit je systematinost pi cvien. Zanme s menmi a jednoduchmi intervaly, nap. h1- a1, a1-g1. Pi cvien velkch a tkch interval je vhodn, aby si jej ci rozdlili na men sti. Napklad hmat h1 d1. Pi prvnm hmatu zakrvme jenom prvn drku, pi druhm vech est. Nejt na tom je, e prsty mus jt zrove. Tento obtn hmat si teda rozdlme na vc mench st - h1-a1, h1-g1, h1-f1, h1-e1, h1-d1. Velmi pomh tak cviit hmaty v pomalm tempu stdav tenuto a legato. Legato dobe vysvtluje ve sv knize nap. Iveta Hlavat - Hrtky s fltnou, psnikami a pastelkami, str. 49.

Obr. 17 Cvin hry legata

26

Zenkl, Ludk: ABC hudebn nauky, 1976, Editio supraphon Praha 1986

38

7.7 Prstoklad
Jednotliv prsty mme oslovan slicemi. Malku lev ruky a palci prav nezodpovd dn slo, protoe se pi hran na zobcovou fltnu nepouvaj. Jako prvn tn se u h1, kter m velmi jednoduch hmat. Hraje se jenom ukazovkem a palcem lev ruky. V notch pro zatenky bychom tedy nali pi tomto tnu slice 0 a 1. Prsty netlame do fltny, zlehka nimi zakrvme otvory. Ostatn prsty drme asi 2 cm nad otvory fltny. Malky nevystrkujeme. Pi objevovn novch tn pokraujeme smrem dol na tn a1- g1, s kadm tnem se pidv dal prst lev ruky. Dle nsleduje tn c2, kter se hraje prostednkem lev ruky. Pi vech tchto tnech mus palec lev ruky zakrvat oktvovou drku. Tyto tyi tny sta k tomu, aby si ci dokzali zahrt jednoduch psniky a skladbiky (Bela oveka, Ltala si vlatovika, Hal bel). Dal postup uen novch tn se li od metodiky k metodice. Nejastji se pokrauje na tn d2, dol na f1, e1 a d1. Nsleduj tny druh oktvy a pltny. Soust tto prce je i tabulka vech hmat v ploze. Tyto poznatky samozejm k nen schopen pojmout za jednu hodinu, ani za msc, je ale nutn u od zatku vuky vysvtlovat a pipomnat jednotliv body. Skldat a rozkldat zobcovou fltnu se nau ci na prvn hodin, ale teba sprvn postoj si mus ci dlouhodob osvojovat. Uitel je mus neustle opravovat, korigovat, pipomnat chyby a sm jim bt dobrm vzorem. Ml by sv ky motivovat, povzbuzovat je a postupn jim vysvtlovat zklady fltnov hry, jak jsem u popsala na zatku kapitoly. K tomu se pibr jet postupn uen jednotlivch hmat.
Obr. 18 Oslovan prsty lev a prav ruky

39

8. ROZVREN HODINY
Nyn se pokusm vytvoit svoji pedstavu vzorov hodiny zobcov fltny v prosted zkladn koly. Je samozejm, e nelze tento postup vdy dodret, nebo struktura hodiny se bude mnit v zvislosti na dovednostech, kter si ci osvoj. Popisovan struktura hodiny je urena pro ky, kte ji maj pont o postoji, dren nstroje a zvldaj zahrt nkolik tn. Do vodu hodiny zahrneme pr uvolujcch cvik, aby si ci proistili hlavu a pjemn se naladili na nsledujc hodinu. Cviky nemus bt sloit a ani trvat dlouho. Prothneme si ruce, zda, kroume hlavou, udlme pr dep -cokoliv, co ns v tu chvli napadne. ci uvolnn uvtaj a lpe pak sousted. Pot se rozdchme. ci si daj ruce v bok a sna se nadechnout tak, aby se nadechovali jakoby do rukou. Pi ndechu by mli mt pocit rozpnn rukou. Nemli by se jim pitom zvedat ramena ani hrudnk. Pokraujeme krtkm rozehrvnm, samozejm kolektivn formou. Zaneme na tnu c2. Pokusme se ho dret zpotku na 4, pozdji i na 8 a 12 dob (MM 60). Tot provdme i s ostatnmi tny, kter u ci um. Toto cvien vydrovanch tn je nesmrn dleit jak pro dech, tak pro zlepen kvality tnu. Tn by ml bt rovn a intonan vyrovnan, nikoliv roztepan a kolsav. Dle nsleduje krtk rozcvika jazyka - tyikrt za sebou nasazujeme v pomalm tempu stejn tn - t, t, t, t. Rovn opakujeme i na dalch tnech. Tny nasazujeme uvolnnm jazykem a dbme na istou artikulaci. Meme vymlet i rzn obmny, nap. zahrajeme na jednom tnu njak jednoduch rytmick tvar a ci jej opakuj. V kolektivu si vytipujeme pr k a dme jim rytmick tvar zahrt samostatn. Tm si provujeme i jejich rytmickou stabilitu. Nesmme zapomenout na rozhbn prst. Meme si zahrt teba hru, pi kter jeden k zahraje njak krtk hudebn motiv a nkdo jin se ho pokus zopakovat. Tm se rozvj nejen prstov technika, ale ci jsou nuceni dvat dobr pozor, naslouchat, aby byli schopni tvar zopakovat. Nenpadnm zpsobem doclme rozvjen hudebn pamti. Po tto ani ne desetiminutov rozcvice meme pistoupit k vlastn he.

40

V prvnm ronku hry na fltnu dvm pednost jednohlasm a dvouhlasm psnikm a skladbikm. Dvod je pomrn prozaick. ci jet nejsou na takov rovni, aby byli schopni zahrt t nebo tyhlas skladby, zbyten by byli zmaten a jejich tnov rozsah by urit nebyl dostaujc. Vbr skladeb meme volit i s ohledem na obdob a udlosti - v prosinci koledy, psn o zim, na jae o zvtkch, velikonon, atd. Z potku je vhodn dret se nkter z oblbench kol nap. Ladislava Daniela - kola hry na soprnovou zobcovou fltnu I. dl. Tato publikace se zamuje na technick problmy psnikovou formou. Ke konci hodiny, zstane-li nm pr minut a mme chu, meme km pustit jet na pehrvai njakou krtkou fltnovou skladbiku. Me bt veselej, aby se km dobe odchzelo dom a mli dobr pocit z hodiny. Na pln zvr hodinu strun shrneme, pipomeneme domc koly - v tomto ppad bu skladbiky, kterm by se mli ci doma vnovat, nebo njak technick problm (nap. spoj nkterch tn, nebo artikulan problm aj.) a rozloume se.

41

9. UEBN OSNOVY PRO HRU NA FLTNU NA 2. STUPNI Z

9.1

Prvn ronk

9.1.1 Vchovn vzdlvac cl

Clem prvnho ronku je vzbudit zjem ka o fltnovou hru jako prostedek hudebnho vyjadovan a radost ze hry a poloit zklady k systematickm pracovnm nvykm. Rozvjet jeho melodickou rytmickou a nstrojovou pedstavivost. Vytvet u k smysl pro kvalitu fltnovho tnu astm pedehrvnm a uit je sluchem kontrolovat realizaci hranch tn. Osvojovat a upevovat elementrn nvyky pro sprvn dren nstroje a uvolnn dren rukou. Spojovat notov zpis s orientac na fltn. Pstovat souhru pi he s uitelem nebo jinm kem.

9.1.2 Prostedky k dosaen stanovench cl

Konkrtn prostedky k dosaen cl vol uitel s ohledem na poteby kolektivu. Seznmit ky se zobcovou fltnou, osvojen si sprvnho dren fltny. Dosaen tnovho rozsahu piblin oktvy (d1 - d2).27 Orientace v pojmech jako nota cel, plov, tvrov a tak v pomlkch.28 Zvldat hrn jednoduchch jednohlasch pop. dvouhlasch psn. Mt pedstavu o tom, jak sprvn dchat pi he na zobcovou fltnu. Zskat alespo strun pehled o fltnov literatue a skladatelch.

9.1.3 Hudebn materil

DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1. dl KLEMENT, Miloslav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1. dl vbr psn - Iveta Hlavat: Hrtky s fltnou, psnikami a pastelkami

27

Spodn tny bvaj znan nronj, proto si myslm, e v naich relnch monostech se bude tnov rozsah pohybovat od f1 po d2 28 I kdy hodiny fltny jsou znan asov omezen, ci mus znt hodnoty not, aby vbec bylo mon kolektivn hran, i za cenu, e by si musel uitel vzt pr minut z kad hodiny na to, aby jim pomohl pochopit tuto problematiku

42

dechov cvien ILKA, Vclav: Vesel pskn - zdrav dchn

9.1.4 Pednesov skladby

Jednohlas nebo dvojhlas psn s doprovodem nebo bez a lehk pvodn nebo upraven psn. DANIEL, Ladislav: Nae palka

9.1.5 Komorn hra

GRUBER, Rudolf: Snadn dueta pro soprnov zobcov fltny

9.2 Druh ronk

9.2.1 Vchovn vzdlvac cl
V druhm ronku se navazuje na dovednosti zskan v prvnm ronku. Dochz k prohlubovn a obohacovn technickch schopnost k. Rozvjen kladnho pstupu k hudb i nstroji. Neustl kontrola sprvnho postoje, postaven rukou. Pozornost vnovat he z listu a souhe. Budovat smysl u ka pro kvalitu tnu pomoc brninho dchn, ktermu u lpe rozum. Pochopen zkladnch dynamickch odstn. Rozvjet metrick, rytmick a tempov ctn.

9.2.2 Prostedky k dosaen stanovench cl

Upevovn u znmch hmat. Roziovn tnovho rozsahu smrem nahoru i dol, kter je v rozmez od c1 po d2. ci zvldaj pechod do druh oktvy s pouitm pldrky. Z artikulanch prostedk si osvojuj hran legato. V rytmick oblasti se zan uplatovat nota osminov. Vyuvaj se nronj rytmick a intonan cvien. Dynamick odstnn se pohybuje v kle p < mf < f >mf > p.

9.2.3 Hudebn literatura

DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1.dl - dokonen DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 2.dl 43

KLEMENT, Miloslav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1. dl HOEK, Miroslav: Etudy pro soprnovou fltnu

9.2.4 Pednesov skladby

GRUBER, Rudolf: Rozfoukej se, paliko PAVEL, Jan: Nrodn psn pro zobcovou fltnu s doprovodem klavru jednoduch lidov psn KOCHER K. - KLEIN: 10 Kleine Stcklein zum Blasen auf der C - oder F- Blockfte mit begleitung des Klaviers MCHA, Otmar: Deset vnonch koled

9.2.5 Komorn hra

GRUBER, Rudolf: Snadn dueta pro soprnov zobcov fltny GRUBER, Rudolf: 50 lidovch psn pro 2 - 3 soprnov zobcov fltny

9.3 Tet ronk

9.3.1 Vchovn vzdlvac cl
Opakovat a prohlubovat poznatky zskan v pedchozch roncch. Roziovn technickch monost ve he na fltnu. Vdom vyuvn brninho dchn, ovldan dechu. Pochopen rozdlnch typ artikulace. Zdokonalovn vrazov strnky skladeb roziovnm dynamickch odstn. Pokraovat ve he z listu a ve vzjemn souhe mezi ky.

9.3.2 Prostedky k dosaen stanovench cl

Rozen tnovho rozsahu smrem nahoru, rozsah od c1 po g2. Rozliovn jednotlivch druh artikulace - tenuto, legato, staccato. Zlepovn rytmickho ctn, vyuvn tekovanch rytm a 44 noty estnctinov. Hra nronjch

jednohlasch nebo dvouhlasch psn s doprovodem jinch nstroj nebo bez. Zamen se na dynamiku, agogiku a vrazov prostedky.

9.3.3 Hudebn literatura

DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 2. dl KLEMENT, Miloslav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu HOEK, Miroslav: Etudy pro soprnovou fltnu

9.3.4 Pednesov skladby

NOVOTN, Jaromr: Barevn Ragtimy I BACHTKOV, Vlasta: Libesk obrzky HOEK, Miroslav: Originlky pro soprnovou fltnu

9.3.5 Komorn hra

BARTO, Jan Zdenk: 10 skladeb pro 3 soprnov zobcov fltny

9.4 tvrt ronk

9.4.1 Vchovn vzdlvac cl
Navazovat na dosavadn zkuenosti a roziovat je o dal technick poadavky nutn k zvldnut nronjch skladeb. Pstovat smysl pro pesn rytmus. Postehnout rozmanit dynamick odstnn skladeb. Kladen drazu na kvalitn ovldn vech hmat. Plnovn skladby s ohledem na dechov monosti k. Orientace zskanch dovednost pi he na fltnu na souhru a komorn hru. Pokraovn v rozvjen rytmickho ctn k.

9.4.2 Prostedky k dosaen stanovench cl

tvrt ronk je zamen na rozvjen kvality tnu. ci ovldaj vechny chromatick tny, nacviuj se rzn problematick spoje. Zvldan rytmickho prvku 45

ligatury. Rozvjej se interpretan schopnosti k. Vbr skladeb je podzen rozmanitosti stylovch obdob. Tvo se rzn komorn obsazen.

9.4.3 Hudebn literatura

DANIEL, Ladislav: Sbornk skladbiek starch mistr DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 2. dl DANIEL, Ladislav: kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 3. dl

9.4.4 Pednesov skladby

NOVOTN, Jaromr: Barevn Ragtimy I BACHTKOV, Vlasta: Pohdka o Popelce HOEK, Miroslav: Originlky pro soprnovou fltnu

9.4.5 Komorn hra

DAVIS, Alan, ed. KVAPIL, Jan: 20 duet pro soprnovou a altovou zobcovou fltnu DAVIS, Alan ed. KVAPIL, Jan: 20 koled pro soprnovou, altovou a tenorovou zobcovou fltnu BARTO, Jan Zdenk: 10 skladeb pro 3 soprnov zobcov fltny DLOUH, Milan: Allegro-Arietta pro dv zobcov fltny a klavr Classical hits Pro 3 soprnov zobcov fltny (vbr skladeb, nap. M. - A. Charpentier: Prlude from Te Deum, A. Vivaldi: Spring from The Seasons)

46

10. ZVR
Clem m bakalsk prce bylo pedstavit mylenku vyuit zobcov fltny pro druh stupe zkladn koly. Vuka hudebnch nstroj probhajc pmo na zkladn kole je v esk republice pomrn ojedinl a i kdy se pomalu zanaj ve vtch mstech rozmhat tyto trendy, je nutno podotknout, e mme v tto oblasti jet velk rezervy. Nevm o tom, zda byl vypracovan njak projekt nebo materil pojednvajcm o tom, jak by mla probhat takov vuka zobcov fltny na zkladn kole. koly a metodiky uren pro zobcov fltny, kterch je nesetn, se orientuj zejmna na zkladn umleck koly. V tto prci jsem shromdila ty nejdleitj a nejpotebnj informace tkajc se historie zobcov fltny, zpsob vuky hry na zobcovou fltnu, metodickch postup a kol a hudebnho materilu, kter jsou pouiteln pro 2. stupe zkladn koly. Zamila jsem se na vytvoen pln, kter maj slouit jako odrazov mstek pro vuku. Plny jsem tvoila s ohledem na asov i kapacitn monosti zkladn koly. Pro kad ronk jsou zvl vypracovan osnovy, kter obsahuj vchovn-vzdlvac cle a prostedky k nim. Soust osnov je i systematicky zvolen hudebn literatura, z kter je mon erpat. Mm primrnm zmrem vuky zobcov fltny na zkladn kole je zprostedkovat radost z vlastn hry i bnm dtem na zkladnch kolch, kter maj cit pro hudbu a maj hlavn zjem se hudebn vzdlvat. Nepedpokldm, e by z mch k vyrostli virtuosov (ale ani se tomu nebrnm), proto ani vuka nen orientovan tmto smrem. Chci, aby ci vdli, e i kdy se nebudou hudb vnovat na profesionln rovni, me vrazn obohatit jejich ivoty. Rda bych ukzala, e zobcov fltna je jednoduch hudebn nstroj, pomoc kterho meme budovat svj kladn vztah k hudb. Doufm, e jednou se mi poda uit na zkladn kole, kter bude podporovat mylenky rozvjen hudebn vchovy a na zatek mi k tomu poslou i tato prce.

Seznam pouit literatury

1. Daniel, Ladislav, ek, Ji, Kouzeln palka, Music Cheb, 1996, 12. vydn, ISBN 80-85925-07-9 2. Daniel, Ladislav, kola hry na soprnovou zobcovou fltnu 1., Panton Praha 2006, ISBN 80-7039-312-2 3. Fuk, L., Faltus, L., Hudebn nstroje a instrumentln soubory, Brno 1978, str. 90- 94 4. Hauwe, van Walter, Technika hry na zobcovou fltnu, 1. dl, Praha 1999, str. 6, ISMN M-66051-134-3 5. Hlavat, Iveta, Hrtky s fltnou, psnikami a pastelkami, str. 49., Bene Kladno, ISMN M-706512-72-3 6. Klement, Miloslav, Zklady hry na soprnovou zobcovou fltnu, Editio Suzafon Praha, 1985 7. Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 1: Uebnice hry na soprnovou zobcovou fltnu, WinGra s.r.o. Praha, Bratislava 2003, ISMN: M-706526-02-7 8. Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 1, Metodick seit pro uitele, WinGra s.r.o. Praha, Bratislava 2003, ISMN M-706526-03-4 9. Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 2, Uebnice hry na soprnovou zobcovou fltnu, WinGra s.r.o. Praha, Bratislava 2004, ISMN-M-706526-04-1 10. Kvapil, J., Kvapilov, E., Flautokola 2, Metodick seit pro uitele,WinGra s.r.o. Praha Bratislava 2004, ISMN M 706526-05-8 11. Modr, A., Hudebn nstroje, Praha 2006, 283s., ISBN 80-86385-12-4

48

12. Oling, B., Wallisch, H., Encyklopedie hudebnch nstroj, Nizozem 2002, str. 80, 81, ISBN 80-7234-289-4, 256 s. 13. Pikrylov, M., Pikrylov, G., Barevn kamnky: Hrajeme si s fltnou a kamardy tny, 1. vyd., Krom: Plus, 2009. ISBN 978-80-87165-35-5 14. Tmov-Blkov, M., 1. dl, Metodika hry na pnou fltnu 15. Zachov, Ingrid, Uebn osnovy hry na zobcovej flaute, 1995, dokument Ministerstva kolstva SR, SBN 80 7098 084 2 16. Zenkl, Ludk, ABC hudebn nauky, 1976, Editio supraphon Praha 1986, ISBN 808638533-7 17. ilka, Vclav, Vesel pskn - zdrav dchn, Schott Music Panton s.r.o. Praha, 2007, ISMN M- 2050-0540-5

49

Internetov zdroje
1. http://www.fletnovysouborkopretina.estranky.cz/stranka/druhy-zobcovych-fleten 2. www.msmt.cz 3. http://www2.statpedu.sk/buxus/docs/Pedagogicke_dokumenty/zakladne_umelec ke_skoly/ucebne_osnovy/hud_odbor/UO_hry_na_zobcovej_flaute.pdf 4. http://www.plzenak.cz/hudba-fletna.php

5. http://jiri.stivin.cz/predstav.htm 6. http://www.fletnacz.cz/flhi2.htm 7. http://www.flautoskola.cz/ 8. http://en.wikipedia.org/wiki/Recorder 9. http://flauto-dolce.wz.cz/druhy.htm 10. http://flauto-dolce.wz.cz/historie.htm#1 11. http://www.yamaha.co.jp/english/product/winds/ 12. http://cs.wikipedia.org/wiki/Zobcov_fltna

50

Resum
V tto bakalsk prci jsem se snaila objasnit, v em spov podstata vuky hry na zobcovou fltnu na druhm stupni zkladn koly. vod se zamuje na strun pehled o djinch fltny, jej popis a druhy zobcovch flten. Pokrauji rozebrnm nejzkladnjch fltnovch kol a metodik podle jejich vhodnosti na zkladn kolu. Jdro prce tvo vypracovan metodick plny pro tyi ronky, kter popisuj nejdleitj technick a vrazov dovednosti nutn k zvldnut konkrtnho ronku, rovn obsahuj i seznam hudebn literatury.

Zusammenfassung
In dieser Bachelor-Arbeit bemhte ich mich um aufklren, vorin der Grund des Blockflteunterrichtes an der zweiten Stufe der Grundschule besteht. Die Einfhrung orientiert sich an den bndigen berblick ber die Blockfltegeschichte, ihre Beschreibung und an die Blockfltearten. Weiter analysiere ich die elementare Blockflteschule und die Methodik aufgrund ihrer Schicklichkeit an der Grundschule. Den Kern der Bachelor-Arbeit bilden die ausgearbeiteten methodischen Plne fr die vierten Jahrgnge, die die wichtigsten technischen und expressiven Fertigkeiten beschreiben - notwendige zur Beherrschung des konkreten Jahrgangs. Sie enthalten auch die Musikliteraturliste.