Klaus Nchtern

Vilm Flusser
Rozhovor
europendumplink 2002
europendumplink 1
Tento rozhovor Kl ause Nchterna
s Vilmem Flusserem se konal 8. jna 1990
ve trskm Hradci. Podntem byla
zahajovac pednka Vilma Flussera
ke trskmu podzimu '90. Kdy byl
publikovn ve Falteru, prohlsil jej
Vilm Flusser za prvn interview, kter mne
skuten reprodukuje.

europendumplink 2
Pane Flussere, pedpokldejme, e v sle,
v kterm jste ml prv pednku, by nebyl
ptomen jedin lovk, jen videokamera, pak
byste vy vyel a stovky lid by velo dovnit a tm
by se ihned pehrl videozznam va pednky.
V em by byl pro ns jako pro publikum rozdl,
odhldneme-li od povahy live vysln?
V mm specilnm ppad by to dn velk rozdl
nebyl. Jakmile zanu pednet, zapomenu, e je nkdo
ptomn, jsem zcela u vci. Publikum mne sp ru.
Mohu podn pednet, kdy je ptomno maximln
dvacet lid.
K emu se chci dostat: vae teorie, pokud jsem
rozuml sprvn, naznauje, e technick
charakter nen pro medium nic vnjho, nbr
e tak zvan obsah je mn dleit ne fakt
principiln technickho ustaven obraz.
europendumplink 3
Nekm mn dleit, nbr stejn dleitosti,
v tom mte pravdu. Domnvm se, e mte ve svm
pkladu na mysli video, na kter lid nemohou
reagovat. Stvaj se pasvnmi pjemci jako v kin.
V tom ppad by to rozdl nebyl. Kdyby vak video
bylo zapnuto dialogicky, to znamen, kdyby lid mohli
pi m pednce s apartem manipulovat tak, e bych
na sebe vidl z rznch stran a kdybych mohl z pohybu
videa dlat zvry o reakcch lid, pak by m pednka
probhala pln jinak za ptomnosti lid, ne kdyby
ptomn nebyli.
Lid zde byli, v zsad mohlo vechno probhat
dialogicky. Bylo pece mon zasahovat do
pednky vkiky. Bylo by vs to ruilo?
Velmi by m to tilo. Jenom to pi takovm mnostv
lid nejde. Ale kdy je poet poslucha omezen, pak
zanm takto: Nic netvrdm, i kdy to zn tak jako
bych tvrdil. Vechno co km, je provokace. Dejte se
provokovat a peruujte m!
europendumplink 4
trsk podzim ml jako moto: z, a, do. Za
nomadologii devadestch let. Co je mi cel
ponkud podezel, zn to tak, jako by lo zase
o nalezen novch hesel, kter dajn vystihuj
ducha doby. Nebo jste sm tak piel na tento
npad, jde opravdu o tma, kter vis ve
vzduchu?
Krtce za sebou m dva rzn poadatel pozvali na
pln podobn tma. ekl jsem si, e to neme bt
nhoda. Zjistil jsem vak, e o sob navzjem nevdli.
Proto jsem se rozhodl, e ob pozvn pijmu a zabiji
dv mouchy jednou ranou. A kdy jsem si pipravoval
pednku, najednou se dovdm, e Artforum v New
Yorku, s nm spolupracuji, se zabv projektem
Stan tedy histori penosn, skldac architektury.
A tak jsem ml pednku v Karlsruhe, na fakult
architektury, tam tak nareli na tuto pilhavou
architekturu a na to, e dm m lovk nosit na zdech,
e inteligentn dm m bt pece domem penosnm.
europendumplink 5
Ze t nebo ty stran se ke mn tak sbhaly nit
k nomadismu. Zejm to tedy vis ve vzduchu.
Vy vak mte jet stabiln dm...
Jednou jsem byl vyhnn, podruh jsem se dobrovoln
vysthoval a te je mm motem: A man is not a tree.
Kolik dn v roce jste doma?
Polovinu roku.
A vy byste si uml pedstavit, e budete t
v takovm mobilnm dom?
Dlouho jsem na to myslel. Vdy jsem si pl mt
obytn vz.
Upozornil jste na to, e v takzvan postmodern
architektue existuj poukazy na nco jako
europendumplink 6
nomdstv. Co mte na mysli konkrtn, kter
stavby a architekty?
Nechci zde uvdt banln modely jako napklad
nafukovac a sklapovac sn nebo napklad onu
strukturu z rohovch zkout Buckminstra Fullera
a tchto lid, uvedu jin pklad. Dm je nejenom
schopn pijmat informace a ukldat je a vyslat dle,
ale zan bt tak schopn vypodat se
s informacemi. V okamiku, kdy se dm stv
inteligentn, kdy se stv mstem vypodvn se
s daty, je pevn zakotven v prostoru na pekku.
Existuj prvn nznaky toho, e se dm vymauje
z tohoto zakotven. A zde mme pece jen ti modely:
detnk zanaj se stavt ttovit budovy; plachta
dm ve vtru; a to, co oboj spojuje stan. A vskutku
vidme, rozhldneme-li se kolem sebe, stle vce budov
podobnch stanu.
Ukazuje se, e dm nechrn ped vloupnm,
nebo a jej opatte jakmikoliv zmky, daj se
odemknout. Neexistuje kd, kter se ned dekdovat.
europendumplink 7
Ztratte-li dvru k zmkm a klm, zmn se pece
zamykn ve svj opak. Pak jste pod zmkem vy.
Zpozorujete, e dm je vzenm. Ve mstech, jako je
So Paulo, si toho vimnete cel tvrt jsou oddlen
a steen. Obyvatel manskch tvrt jsou zajatci.
Stle vce se ukazuje, e dm nechrn ped tm, co je
veejn, naopak, obyvatel domu je do nho vsazen, je
zajatec. Stany chrn ped detm pi nejmenm prv
tak, jako domy. Jak ale vte, nehroz nm u det
a tygi, ale bern ednci. Otzkou je, jak dalece chrn
dm ped bernmi ednky, ped sttem, ped zbylm
veejnm prostorem. A skldac stan se na tku lpe
hod. Jsme na tku ped sttem. Hranice padaj,
protoe stt jako takov omezuje svobodu.
Nomadismus je anarchi. Nezapomete, prosm, e
hranice padaj proto, aby se zvila svoboda pohybu
k fluktuaci osob, statk, mylenek. Evropa je zajmav
tm, e v n jednotliv stty mizej.
europendumplink 8
Ve tetm svt nen zapoteb chrnit se ped
sttn pokladnou, to je pak u trochu vidno
z pohledu zpadnch industrializovanch zem.
Ve tetm svt u stanuj.
Stanuj, ale nejsou tu stle na tku ped...
... ped polici, to je jedno a tot. Ve tetm svt,
pokud jej znm, vldne msto fisklnho nebezpe
nebezpe policie. A do favely, kter sestv vlastn
nikoliv ze stan, ale z chatr z vlnitho plechu,
a pesto je nejspe stanovm mstem, by nevstoupili
ani dva policist spolen. Je to res privata.
Definoval jste zpotku nomadismus jako
anarchismus. Jak byste sm uril sv msto
v politickm spektru?
Tedy pedn bych jen chtl ci, e kad stanovisko,
protoe je stanoviskem, je chybn. To je dleit bod:
europendumplink 9
jsem si zcela jist tm, e kolem myslcho lovka je
akumulovat hlediska, mt vt poet hledisek.
Zajmm se o fotografii, protoe fotografick kamera
byla prvnm pstrojem, kter byl sestrojen k tomu, aby
skkal od hlediska k hledisku. Neklouzal! Nejsem
naden filmem. Skkal! Jsem pesvden o tom, e
nomadismus je pedevm skkn od stanoviska ke
stanovisku. Pokud jde o politiku, od roku 1936, od
moskevskch proces jsem nikdy jak se pat
nepekonal hrozn zklamn marxismem . Kdo nen
marxistou jako kluk, nem srdce, kdo je marxistou jako
dospl, nem hlavu to je star vc. Mon, e
ideologie dokonv, ale politika, ve smyslu sprvy
veejn vci, je pesto jet vce mn naivu.
Podvejte se na politiky, vbec si pece nejsou vdomi
faktu, e u nemaj moc, ale e jsou vedeni jako
marionety. kme-li, e lid jsou ekonomicky nebo
technologicky manipulovni, musme si uvdomit, e
s nimi nemanipuluje njak neomezen vldce, ale e
jsou manipulovni intersubjektivnmi vztahy, kter se
staly neosobnmi. Ale kdy se dvte na politiky, kdy
europendumplink 10
vidte, jak se chovaj ped kamerou, pak mte pece
jistotu, e tito lid se domnvaj, jak o vem rozhoduj
a na nkolik vjmek.
Proti tomu bych uvedl, e sama tato neintenn
hra nebo samospd proces hraje pece jen
tendenn do rukou spe tm, kte jsou u
beztak nahoe.
Nekal jsem neintenn, kal jsem neosobn.
Domnvm se, e dvte-li se na kapitalistu, tak je zcela
jasn, e nikoliv tento mu m v dren tovrnu, nbr
tovrna jeho. Rozhoduje sice, ale rozhoduje funkn.
Neexistuj rozhodnut, v nich je sledovn zjem. To
u neexistuje. Ale to by ns nyn zavedlo pli daleko.
Pokusil jsem se tento aspekt trochu rozpracovat v knize
Do universa technickch obraz.
K va otzce na mj pohled na politiku kdy
u nechci ci na mj politick postoj , tedy jak u
bylo eeno: Politikov si neuvdomuj, e rozhodnut
je vyneno nad nimi. Podvejte se na Mitteranda: Pod
europendumplink 11
odpovdnost, kterou m na svch bedrech, se ten
lovk pece tm hrout. Tak bjen je to politik. Tu
je smch jet zdaleka ne tou jedinou monou
odpovd. Mm samozejm na mysli idel sprvy do
doby, ne dojde k tomu tak dlouho slibovanmu zniku
sttu nebo jak k Marx k jeho odumen. A sice
konfucinskou mandarinskou administraci, pi n je
kritriem kompetennost, a ti, kte vynej
rozhodnut, mus vdy znovu obstt pi zkoukch.
Vznik pirozen otzka, kdo jsou examintoi
a kdo zkou kompetenci examintor.
Nedostvme se tu k nekonenmu regresu?
Ne, k infinitnmu ne, ke generanmu regresu.
Tm mnte, e kad generace to znovu pevn
stanov?
Kad generace to je pece to, co se fakticky dje, to
nen utopie. Takzvan svobodn volby povauji za
europendumplink 12
skandl, nebo svoboda spov v tom, odloit
odpovdnost na druh. A sice podle kritri, kter
nejsou lidu znm. Domnvm se, e zstupn
demokracie pat k tm nejmizernjm formm
administrativy, nebo jsem pesvden o tom, e sice
nevm, kdo m pravdu, ale vm, kdo pravdu nem, toti
vtina.
Ztra jsou v Rakousku svobodn volby. Kdybyste
byl Rakuan, el byste vbec k volbm?
Ne. Volil jsem v ivot dvakrt a pokad jsem toho
litoval.
Kdy a kde?
Naposledy v dvaaedestm roce v Brazlii. Volil jsem
lidi, kte vyvolali vojenskou diktaturu.
To jste byl kdysi tedy sm na stran vtiny?
europendumplink 13
Doufm, e ne. Myslm, e jsem nikdy nesympatizoval
s nkm, kdo by byl mohl vyhrt to si neumm
pedstavit.
To mi pipomn Grouche Marxe, kter ekl:
Nikdy bych nevstoupil do klubu, kter by m
pijal za lena.
pln sprvn. Jeden lovk m kdysi vyzval, abych
zaloil politickou stranu. Udlal jsem to. Byli jsme
jedinmi dvma leny. Jmenovala se Strana
centralistickch extrmist. Idea strany ve mn
vyvolv zkost. Naproti tomu jsem pesvden, e
petnn se kompetenc a jejich hierarchie me dovst
k pechodu od, eknme, politick spoleensk formy
k intersubjektivn.
Intersubjektivn spolenost, to tedy znamen, e
takto vidno je individuum fakticky tou nejvt
politickou jednotkou?
europendumplink 14
Myslm, e individuum vbec neexistuje, jsou zde
jenom zauzlen, a myslm, e kad uzel m svou
vlastn kompetenci. Kdy hraji ach, jsem st st
mezi achovmi hri, v n mm zcela uritou
kompetenci, kter ale nem nic spolenho s tm, e se
s vmi bavm. Tu jde zase o jinou kompetenci.
Dobr, ale osobn jste pece histori zauzlen,
a ta historie je v tomto druhu a zpsobu
jedinen.
Mm mimodnou pochybnost o tom, e m njak
smysl, vyjma ist biologickho, mluvit o njak
kontinuit mezi mnou jako gymnasistou v Praze
a mnou nyn ve trskm Hradci, v italsk restauraci.
Ale to, co jste mi ekl o biologick identit nebo
identifikovatelnosti, nen pece vc
zanedbateln.
europendumplink 15
O tom lze znan pochybovat, jedin buka v tl nen
u t.
Kdy jde onco takovho, jako je vrada nebo
zabit, pak se kad hned rychle stane
individuem nebo zakou, e je individuem.
To si musm promyslit. (Pauza). Kdy km, e dn
identita neexistuje, myslm tm pece, e neexistuje
v kadm okamiku a na kadm mst jedna identita.
Kdy vs te zabiji, pak jsem brutln peruil srii
monost. A tato srie monost je zde a nyn konkrtn
v jednom tle. Nevm, odpovdl jsem vm na vai
otzku?
Prv to myslm, pokud jsem j nebo jste vy nco
specifickho. A to se pak ve veskrze zajmavm
zpsobem s technickmi monostmi
a technickmi obrazy. Ty mohou toti pmo
proti tomu, co by se snad pedpokldalo,
uchovat a dokzat vai individualitu, pi
europendumplink 16
nejmenm ve fzi, kdy neme bt jet perfektn
syntetizovna. Na videofilmu lze prokzat, e jste
ml 6. jna 1990 pednku v rmci trskho
podzimu.
Obrovsky komplikovan! Budete-li se tm zabvat
vn, je to vc s nerozpletitelnou sloitost. Nebo
pedpokldejme, e bych vyal v parametr, to, co se
nazv vy, pak by byl cel trsk podzim nco
jinho. Mon bych tady vbec nebyl. Neprovokujte
m k tomu, abych kal nco, co se ci ned.
Mm jinou nmitku: Jak to, e tvome moje pan
Edith a j zcela zk spojen? To se ned
vyerpat kvantitativn, ale ve he mus bt jet
nco kvalitativnho, to, co se dve nazvalo
lska, nebo vm j jak. Musm ci, na tomto
mst nehraji.
Podvejte, formuloval bych to takto: Vnesete-li do hry
proxeniku a pedstavte-li si s jako provenou, pak
europendumplink 17
se pece posunuj na dn kad prohlubn uzly tsnji
k sob a jsou stle hust. Nakonec mte dojem, e
mte ped sebou ltku. V gravitanm poli se napklad
posunuj gravitan silokivky tak hust k sob, e se
poslze mluv o Zemi jako mase a ne ji o form
energie. V mezilidskch vztazch si k tomu meme
pedstavit njakou paralelu. Pak je mon pojem smrti
njak rozlenit. Vlastn smrt, pokud se d o nem
takovm mluvit, nen problm. Nco, co lovk
neme prot, pece neexistuje. Oproti tomu smrt
druhho, to je problm. Nam problmem je, co se
dje, kdy nkdo ume. Na mst, kde byl uzel, vis
njakou dobu niti voln. Je tu rozuzlen. m k nmu
m kdo ble, tm vc je vystaven nebezpe, e bude
vtaen do tto przdnoty. To je, myslm, zkuenost
smutku. A u lid, kte vm jsou zcela blzko, jste, kdy
nastane smrt, stren do smrti druhho. Jste pitahovn
nicotou. Ne, e by smrt toho druhho byla ztrtou,
nebo ten druh pece neexistuje, ale svt nem u
dn smysl. Nem dn smysl jst tiramisu, mt
pednky. To chpu jako intersubjektivn etiku a tm
europendumplink 18
mnm novou religiositu. Mete tomu kat lska,
pak vc rozmaete.
Mluvil jste o tom, e individuum a subjekt nesm
bt myleny jako pevn identita, ale chpny v
relacch. K tomu bych podotkl, e identita a tak
vdom sebe sama byly vdy svzny se vztahy.
To znamen, e sebe vnmm vdy v och
druhho, e myslm o sob ji vdy v stch,
v socilnch vztazch. Spolenost per se je vztah
a identita je pojem, kter je na spolenost
nerozlun vzn.
Ano, to m zajm mnohem vc ne opak. Zajm m
zapomnn na sebe. Vte, v kesansk tradici to
vypad tak, jako by zapomnat na sebe bylo obt.
lovk, kter nemysl na sebe, je lovk, kter
zapomn na nco, co je cenn, oddv se tomu
druhmu a tm pin ob je to svtec. A tato
tradice pln faluje, o jde. Domnvm se, e
sebezapomnn je, jestlie tu zajmavou knihu, jestlie
europendumplink 19
se dvm na detektivku v televizi. Zapomnat na sebe je
upustit od ideologie, od identity a vejt do vztahu. To je
mystick jednota, ale mystick jednota bez mystickho
nesmyslu, kter s n bv svazovn. Vdy pece
ijeme vlastn jen tehdy, kdy na sebe zapomnme,
tedy ne proto, protoe si sama sebe uvdomujeme.
To, co ns nyn odliuje eknme od duevn
chorch, je pece to, e meme z tohoto
sebevdom zase vystoupit a velmi dobe vme:
J jsem prv te udlal interview s Vilmem
Flusserem a jdu za svou prac...
Nevm, zda duevn nemoc nen pli irok kategorie,
existuj rzn druhy. Existuje druh duevn choroby,
pi n se lovk nikdy neodpout od svho j, take
vztahuje vechno na sebe. Patm k tm lidem, kte
maj pocit, e ztrcej as, kdy si lmou hlavu sami
nad sebou. Povauji to, co se dje kolem m, za daleko
zajmavj. Nejsem introspektivn.
europendumplink 20
Vae hypotzy maj s tm, co sed velmi vgn
a nepesn oznait jako postmodern diskurs,
spolen jist vpovdi nebo pinejmenm jist
odrazov body, i kdy platn zdvodnn jsou
rozdln. Jde o tzi o konci modernho subjektu
a o tzi o konci djin. Jak byste se sm definoval
v pomru k postmodernm teoretikm?
Ohradil bych se nejprve sp ne proti slovu
postmodern, proti slovu diskurs. Pedpokld
mylen, kter je etzovit strukturovan a u nho je
jeden lnek vyvozovn z druhho, tebae se diskurs
me vtvit, m vznik sekvence. Na sv mylen
bych tedy pojem diskurs nepikldal. Jsem proti
postupu diskursivnch analz.
Pokud jde o slovo postmodern, je to, myslm,
pojem vypjen z architektury a mnoho nek.
Napsal jsem vak dlouho pedtm, ne pilo do mdy
slovo posthistorie knihu, kter se jmenovala
Posthistorie tak tak titul m posledn knihy
Nachgeschichten. Mj pojem pohistorie vychz
europendumplink 21
nicmn z neho zcela jinho. V roce 1945 pede
mnou vyvstala otzka: D se t? Dlouhou dobu jsem si
vedl seznam, na nm jsem uvdl dvody pro a proti
sebevrad. Neshl jsem si na ivot, ale pot, kdy se
lovk rozhodne, e si neme vzt ivot, protoe
nhodou nebyl v Osvtimi, klade se otzka, zda me
jet nco dlat? Djiny skonily, nic ji neme
pekonat Osvtim. Vechno skonilo. V dsledku toho,
bylo vlastn vechno uvaovn, veker jednn,
kad in a kad utrpen ji pohistorick. A tm jsem
se dlouho zamstnval. Slovo podjinn bylo ve mn,
dlouhou dobu jsem si myslel, e lovk snad me
z djin do... jak to mm ci, bojm se toho slova,
existuj slova v sanskrtu, slova v pl, kter to kaj
kdy to eknete nmecky, nen to pli dobr. Zkrtka
a dobe, zabval jsem se tm dva roky, ti roky a sm
ped sebou jsem se za to stydl, protoe jsem si myslel:
Je to gymnastika. S gymnastikou se ned utci z djin.
A pak jsem tedy zaal pemlet trochu hloubji
a trochu dle. Nepoprm, e podobnm smrem byli
hnni rzn francouzt id a rzn amerit id.
europendumplink 22
Nepoprm, e napklad u Hannah Arendtov nebo
u Marcuseho, u Derridy nebo u Levinase existuj tak
podobn thnut. Ale to nen exkluzvn idovsk
zkuenost, to je zkuenost Osvtimi. Kdy jsem byl
naposledy ve trskm Hradci, mluvil tu nkdo
o hrozcch katastrofch. Dostal jsem zlost a ekl si:
Prosm vs, co chcete, katastrofu mme pece za sebou,
Osvtim je za nmi! Tu mi dolo: Ano, j jsem z djin
venku, ale jsou lid, kte jsou jet v nich. Nhle jsem
si uvdomil: Lid, kte tu mluv o pitomosti,
o ernobylu a podobnch vcech, ti jsou prv jet
v djinch. Pirozen, e je to pitomost. Nebo pro m
byla Treblinka. Po n se pece u neme nic stt.
Vae mylen tedy velmi souvis s va osobn
zkuenost.
Ne, s tou mimoosobn. Pece jsem tam nebyl.
Nebo se zkuenost jedn generace. Mn se to
napklad jev jinak.
europendumplink 23
Ano. Ano. A s faktem, e jsem id. A e jsem star
id. A e jsem prask id. V tom mte pravdu.
Jsou vak pece katastrofy, kter se jet mohou
stt. Prv proto, co nyn...
Ano, samozejm, ale vte, to pece nemyslm, myslm
to jinak: Plavete-li v proudu udlost, pak me dojt ke
katastrofm. Byl-li jste z proudu udlost vyvren, co je
vm do nich? J byl vyvren. Odysseus, vte-li co
slovo Odysseus znamen: ne-nkdo, nikdo, opak
kohokoliv.
kte, e rzn vci kon. Djiny, ale napklad
i politika.
To je dleit st djin. Kon to, co jsme nazvali
historickmi kategoriemi. Anebo skonily, ani to
vme. Filosofie a vda a politika a umn, vechny tyto
kategorie u pece nehraj velkou roli, nejsou pece u
pi vci. Ale t te m do sebe to ndhern, e jsme
europendumplink 24
v zemi nikoho. V Odysseov zemi. Vechno, co
dlme, je dobr. A pijdou druz a dlaj to lpe. My
jsme prkopnci. Kad pitomost, kterou dlme, je
dobr. Nikdo jin ji pece ped nmi neudlal. Proto se
pokoum napklad pst bajky. Jet nikdo pede mnou
bajku nenapsal.
Pi ten vaich spis m lovk pocit, e se stle
tak nerozhodn pohybujete mezi eufori z toho,
co vechno je mon umle sestrojit, a mezi tmi
pece i zetelnmi strachy, e se napklad
technologie nebo takzvan komunikativn
technologie ned pevst na dialog nebo e
pmo nastol novou mocenskou konstelaci.
kte, e v mch spisech je vidt jednak naden pro
nov vci, na druh stran zden. Ale to s sebou
pin vechno nov, co je nov, vdycky ds a bud
naden. Kdy je star mrtv, pak lovka pepadne
ono... co sta nazvali enthsiasmos zden, e
maj boha v bie, e boha pozeli. Vidm to orficky.
europendumplink 25
Tu roztrhaly mainady toho kozla na kusy, tohoto Jee
tedy roztrhaly na kusy, poily jeho krev a jeho maso
a nyn jsou zpit. Stzliv nejsou. To pece nen dn
protieen.
Jistota, e vechno, co trv a je tak cenn,
pijde nazmar.
Ale to nen belsk.
Vae analza pece stav na jistch danostech,
aby rozvrhovala prognzy...
Nekal bych tomu prognzy..
Nebo scne...
Ano, projekce, ano...
europendumplink 26
A jedna z vaich nejspektakulrnjch vpovd
zn, e bhem devadestch let potte s koncem
doby kamenn.
Vidte, doufm, ten smv pitom, nebo ne?
V em jsou nyn ty empiricky existujc pronikav
zmny, od nich si slibujete toto vystoupen
z doby kamenn?
Cos po otcch zddil, vydobvej si, abys to vlastnil.
Ono vydobvat si nco, je tm zajmavm, a ne u
vlastnn. Ekonomie, myslm, nen u zkladnou.
Co nastupuje na jej msto?
Nic. Pro myslte tak stabiln?
Jsou pece koncepce djin, kter vysvtluj djiny
jako proces civilizace nebo jako tdn boje
europendumplink 27
a u vs hraj prv technick obrazy velmi
podstatnou roli.
Technika! Nejen obrazy, technika! Vm, e djiny
jsou djinami techniky. A technika je immateriln.
Technika nevytv njak pedmty.
Zstv pece vdy zbytek v hardwaru. Neme
bt jenom software.
Ano, zstv jet zbytek tles.
Proto si myslm...
Ne, ne, nezachzejte s mmi mylenkami tak
pmoae! Nemyslm, e vechen hardware zmiz.
Myslm, e u nebudeme mt zjem na tom, hardware
vlastnit.
Kdo chce pracovat se softwarem, ten potebuje
pece...
europendumplink 28
Trochu hardware potebuje. Ale nen to u zajmav.
Zajmav u nen mt dm a mt auto a mt bankovn
konto, i kdy konto v bance u je znan soft. Tm
zajmavm je nyn pece nco prot, neho si ut,
nemu se nauit, nco udlat. Dv malikosti mn to,
kdy jsem byl chlapec, objasnily. Tehdy mi jeden
tovrnk ekl, e mj otec hraje golf, aby dlal
obchody. A j dlm obchody, abych hrl golf. A za
druh, v jedn z tch knih o sexulnm chovn, kter
se v padestch letech znovu vynoily, stlo: Dve
existovalo cel mnostv rznch druh sexulnho
chovn, kter smovalo k tomu, udlat spoleenskou
kariru. A dnes je cel mnostv karir, zamench na
to, mt sexuln spch.
To znamen, e vidte tendenci k ekonomii
pltvn?
Ne, to nemm rd, to slovo radji tendenci
k znehodnocovn vlastnictv a k zhodnocen
europendumplink 29
zkuenosti. Piem u zkuenosti je ve he vdy slovo
nebezpe.
Mon scn budoucnosti spov pece v tom,
a to m uritou empirickou zkladnu, e lid se
stanou nomdt, pi nejmenm ne jako tla,
budou naopak velmi pipoutni k mstu , budou
napklad sedt doma ped monitorem
a nakupovat pak pes minitel...
Ti nesed tihle lid...
Pohybuj se ve virtulnm...
...v televizn prezenci. Co sed, je zadek, ale ne
pjemce a odeslatel informac.
Ale urit zkuenosti by se pak tak scvrkly nebo
by zmizely, tak napklad zkuenost tlesnho
pohybu nebo...
europendumplink 30
Je zde inflace tla: tihle vyznavai slunce a joggei...
A jako kad inflace, je to znak znehodnocen.
Skutenost, e se tlo tak zdrazuje, je myslm
znmkou toho, e je znehodnoceno. K tomu se pak
pidruuje jedna vc, sotva se to odvauji vyslovit: Tou
mrou, jakou se nesmrtelnost stle vce pibliuje do
blzkosti toho, co se d udlat... Nen sice jet zdaleka
technizovateln, ale je na dosah toho, co je na techniku
pevoditeln. Tou mrou, jak se k tomu dojde, je tlo
dokonale znehodnoceno.
A vy si myslte, e k tomu jednou vskutku dojde?
Nevm, nenahlm, pro by k tomu nemlo dojt.
Podvejte. Napklad to, e smrt nen vymeziteln
a v dsledku toho se d oddalovat ad libitum. Nen u
to siln piblen k nesmrtelnosti? Vdy Franco umel
jenom proto, e si to lid pli. Pedpokldejme jenom,
e se vm poda udlat hologram vaeho mozku, kter
je prv tak hust definovn, jako v mozek. Me se
rozmnoovat. Nebo mete informace, kter jsou ve
europendumplink 31
vaem mozku, vyslat rychlost svtla na Sria a pak
sedte tak vy na Sriu. Zajmav. Neprovokujte mne!
Existuj pece sta monost. Tedy zptky k nemu
vnjmu. Tm, jak se nesmrtelnost alespo posunuje
na dosah toho, co se dl, a v dsledku toho jako
vechny mty ukazuje svou chatrnou strnku, ukazuje
tedy, e nesmrtelnost nen desideratum nebo e smrt se
stv nhle mimodn vtanou, tm se tlo
znehodnocuje.
Kdy se objevil na svt lovk jsme pece
velk zvata , co myslte, jak jsme na savan udlali
dojem? Vezmte sto tisc takovch exempl, kte
bud dojem, a vsate je do veejnho rmce a dejte jim
vem zdvhat ruce a vt, tak promnte tento dobytek
na politick zve. Kad k je pece znamenitj ne
tch sto tisc dohromady. Je to znehodnocen tla
demokratickou inkluz. To povauji za mimodn
dleit. Nemusm bt nrodohospodem, abych
vdl, e existovalo-li dva tisce lid a existuje-li pt
miliard lid, mli lid tehdy vt hodnotu ne dnes.
europendumplink 32
Z jakho hlediska?
Z hlediska rarity, z hlediska teorie informace. Kdy
jsem potkal ped milionem let lovka, byla to
informace, a kdy dnes potkm ve trskm Hradci
lovka, tak to dn informace nen.
Mn nen hledisko teorie informace nijak zvl
sympatick.
Jak to? Muste si to spojit s tm, co jsem kal
o blinch. Pak eknete: Bavili jsme se tady spolu a vy
jste mi te trochu mil. Milion an je mi fuk. To je
proxenika. Bylo by mi vc lto, kdybych se doslechl, e
mte zpal plic, ne kdy tu, e se milion an
utopilo. Tak to, myslm, mnil Je, ne? Domnvm se
tedy, e pokad, kdy s vmi navi osobn kontakt,
uznvm vs a proto se ve vs poznvm, konm
bohoslubu. A e kdy eknu milion an, je mi fuk,
jsem pohan. e praktikuji paganismus. Domnvm se,
europendumplink 33
e humanismus je nco docela ubohho. Namsto
humanismu vm v altruismus.
Peloila Rena Grebenkov
(pro Literrn noviny, 1992)

europendumplink
Dotazy a pipomnky mete poslat na adresu:
libri@europendumplink.net
Navtivte nai webovou strnku
e u r o p e n d u m p l i n k . n e t a l i a s v u l g o . n e t
vnovanou literatue, vd a kritice,
souasnm, minulm i budoucm otzkm.