HADS O ROZDLEN UMMY Muwjja ibn Ab Sufjn vyprvl, e Bo Posel pravil: Vskutku se lid knihy ped vmi rozdlili

Vskutku se lid knihy ped vmi rozdlili na sedmdest dv skupiny a m umma se rozdl na sedmdest ti skupiny. Sedmdest dv vejdou do ohn a jedna vejde do rje. A to je al-dema.1 Jeho isnd neobsahuje dn sporn i zvadov vyprave je kvalifikovn jako hasan li ztihi2 Jeho smysl je nezpochybniteln. Jin verze hadsu Tento hads existuje v nkolika dalch podnch: 1. Od Ab Hurejry , e Posel Bo pravil: id se rozdlili na sedmdest jednu, i sedmdest dv skupiny, kesan podobn jako oni a m umma se rozdl na sedmdest ti skupiny.3 2. Od Mu'wjji , s dodatkem vechny vejdou do ohn, krom jedn a ona je dem'a. A vru se v m umm najdou lid, mezi ktermi se toto rozkolnictv roz, jako se vzteklina v tle nakaenho, do t mry, e v nm nezstane ani cva, ani kloub, aby nebyl nakaen. Mu'wjja zde dodv: Arabov! Pi Allhu, pokud nebudete postupovat podle toho, s m piel Bo Posel , pak tm spe podle toho nebudou postupovat ostatn lid mimo vs.4 V jinm senedu tho hadsu se nachz Azhar ibn Abdullh, pravdpodobn nsib5, ale dobr a dostaujc jako penae hads. Metodologie nauky o vypravch dovoluje pijmout hads inovtora, dokud se netk jeho inovace, s vjimkou 'it, protoe ti dovoluj le. Kvli Azharovi ale hads jako slab oceuje a-ewkn a souhlas s nzorem Ibn Wezra a Ibn Hazma, e dodatek vechny vejdou do ohn je pimylen.6 3. Tento hads, i smysl jeho slov, ale podporuje nkolik dalch podn od Anase , kolujc ve vcero verzch, s piblin stejnm obsahem: Vru se synov Izraele rozdlili na sedmdest dv skupiny a vy se rozdlte tak jako oni, vechny skupiny pak vejdou do ohn,

Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 4/102; Ab Dad, 4/198; Ibn Mda v Sunenu, 2/480, jako sahh; al-Hkim v Mustedreku, 1/128; ad-Drm v Sunenu, 2/241. Uvdj ho dle al-durr v a-ara, hads . 18; Ibn Betta v al-Ibna, 1/119 a 2/108; a al-Llik v arhu s-sunna, 1/23. ejchu l-islm Ibn Tejmjja tento hads v dle Mesil, 2/83, ocenil jako znm sahh hads. S nm souhlas a-tib v al-Itism, 3/38. Ibn Hader v Techrdu lKef, str. 63, ocenil jeho isnd jako hasan. Viz al-Albn v Silsiletu ahdsi s-sahha, 1/20, hads . 204. 2 Tj. vyhovujc na zklad sebe sama, bez nutnosti podprnch podn. 3 Tento hads uvdj jako sahh at-Tirmz, Ibn Hibbn, al-Hkim, az-Zeheb. Zaznamenv jej i as-Sujt v alDmiu s-saghr, 2/20. Jako hasan jej uvd al-Irk v Techrdu ahdsi l-ihj, 3/220; Ibn Hader v Techrdu lKef, str. 63; Ibn Kesr v Tefsru, 2/482 a uajb al-Arnt v revizi Ibn Hibbnova Sahhu, 15/126. Jako sahh hads znm z musned a sbrek sahh jej oznauje Ibn Tejmjja v Medmu l-fetaw, 3/345. 4 Tento hads ocenili jako sahh al-Hkim, az-Zeheb a Ibn Tejmjja v Iktidu sirti l-mustekm, 1/118. Jako hasan jej ocenil al-Irk v Techrdu ahdsi l-ihj, 3/199, Ibn Hader v Techrdu l-Kef, podn . 63, a al-Albn v Silsiletu ahdsi s-sahha, hads . 204. 5 Nenvidl a urel Alho a Prorokovu rodinu. 6 Viz Resilu we l-abhsu f hadsi iftirki l-umma, str. 64-68; al-Fisl fi l-milel we n-nihal, 3/248.

4.

5.

6.

7.

krom jedn s vynechnm slov a ona je dem'a.7 V dal verzi nsleduje otzka Prorokovi , kdo je onou skupinou, nae Prorok odpovd: Dem'a, dem'a!8 V dal verzi, uvdjc poet frakc pouze na dvaasedmdest, stoj Prorokova slova a ona je dem'a pmo v hlavnm textu hadsu a nejsou oddlena otzkou.9 Dal verze obsahuje dodatek: a m umma bude mt o jednu skupinu vc, ne ony dv (tj. ahlu l-kitb), sedmdest dv vejdou do ohn a jedna do Rje. Zeptali se: A kter je to, Posle Bo? Prorok odpovdl: M dem'a.10 Podle dal verze odpovdl Prorok na otzku, kdo je zachrnnou skupinou, slovy Dem'a, majce tm na mysli svou dem'a.11 Podn od 'Awfa ibn Mlika , kde Prorok k: Co bude s tebou, 'Awfe, a se tato umma rozdl na sedmdest ti skupiny, jedna vejde do Rje a vechny ostatn do Ohn?12 Podle jin verze Posel Bo ekl: Pi Tom, v Jeho ruce je m due, vru se m umma rozdl na sedmdest ti skupiny, jedna vejde do Rje a sedmdest dv do Ohn. Zeptali se: A kdo to jsou, Posle Bo? Odpovdl: Dem'a.13 Abdullh ibn Selm se Proroka ptal, na kolik skupin se rozdlili Synov Izraele. Prorok mu odpovdl: Na sedmdest jednu nebo sedmdest dv skupiny, nae dodal: A m umma se rozdl na stejn poet, nebo o jednu skupinu vce, vechny vejdou do Ohn, krom jedin.14 Ve verzi Sa'ada ibn Ab Wekkse Prorok k: Synov Izraele se rozdlili na sedmdest jednu skupinu, neuplynou dny a noci, dokud se m umma nerozdl tak, jako oni, kad skupina vejde do Ohn, krom jedn, to je dem'a.15 Od Ab Ummy al-Bhilho se uvd, e slyel Proroka ci: Synov Izraele se rozdlili na sedmdest jednu skupinu, kesan se rozdlili na sedmdest dv a m umma se rozdl na jednu skupinu navc, vechny vejdou do Ohn, krom

Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hads . 1798; al-Albn v as-Sahha, k podn . 204, uvd, e hads je slab, kvli slabmu vypravi an-Numejrmu. Vichni ostatn vypravi jsou spolehliv. 8 Zaznamenal Ahmned v Musnedu, hads . 12070; al-Albn jej oceuje jako dobr na zklad podprnch podn. V tomto konkrtnm isndu se vak nachz Ibn Leha, kter ml patnou pam a tento isnd je kvli nmu slab. Vichni ostatn vypravi jsou spolehliv. 9 Zaznamenali jej Ibn Mda v Sunenu, hads . 3993; Ibn Ab sim, hads . 64; podle al-Albnho al-Busr tento hads ocenil jako sahh. Al-Albn s nm souhlas, ale dodv, e v tomto konkrtnm isnd u se nachz Him ibn Ammr, kter je slab. Vichni ostatn vypravi jsou spolehliv. 10 Zaznamenali Ab Jal, hads . 3668; al-durr v a-ara, podn . 16. Hads ocenili jako slab al-Hajsem v Medmea, 7/257; Ibn Kesr v tefsru vere Mida:66 a al-Albn v as-Sahha, kvli slabmu Ab Maerovi. 11 Zaznamenal Ab Jal, hads . 4127; Abdurrezzk v Musennefu, hads . 18674, jako merf. Al-Hajsem v alMedmea, 6/226, uvd, e tento konkrtn isnd je slab kvli Jezdovi ar-Rikkmu. Vichni ostatn vypravi jsou spolehliv. 12 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 91; al-Hejsem v al-Medmea uvd, e v tomto konkrtnm isndu se nachz Abdulhamd ibn Ibrhm, jen je slab a vedle nj i nkolik neznmch vyprav. Abdulhamd byl podle Ab Htima slab pamti a hads nezapisoval,viz Tehzbu l -keml, 16/407. 13 Zaznamenali Ibn Mda v Sunenu, hads . 992; Ibn Ab sim, hads . 63; at-Tabern v al-Kebru, hads . 129. Al-Albn na jednom mst ocenil tento hads jako sahh a na jinm sprvn jako hasan. 14 Zaznamenal Abdurrezk v Musennefu, hads . 18675. Jene v tomto konkrtnm isndu Katda vyprv od Abdullha, od kterho hadsy neposlouchal, tj. etzec je peruen a toto konkrtn podn ve vsledku slab. 15 Zaznamenv jej al-durr v a-ara, podn . 17 a 18; al-Merwez v as-Sunna, str. 55 a 56. V tomto konkrtnm isndu figuruje Ms ibn Ubejda, kterho podle az -Zehebho v Mznu, 4/213; Ahmed an-Nes a Ibn Men ocenili jako velmi slabho vyprave a isnd je proto velmi slab.

nejvtho uskupen (arab. as-sewdu l-a'zamu).16 V dalm podn chyb informace o kesanech,17 dal je ve form pevyprvn samotnm Ab Ummou s dodatkem: Toto jsem opravdu slyel od Boho Proroka , ne jednou, ani dvakrt, ani tikrt!18 V dalm podn stoj m umma se rozdl, jako se rozdlili oni a o jednu skupinu navc,19 Dal podn dokumentuje udlost, na jej popud Ab Umma hads citoval. Bylo to tehdy, kdy vidl hlavy popravench chridovc.20 Tento dodatkem krom nejvtho uskupen podporuj dv dal podn na autoritu Anase ibn Mlika , jinak velmi slab. Proto je na zklad podprnch dkaz vrohodn.21 8. Od Abdullha ibn Amra ibnu l-s je zaznamenno, e slyel Proroka ci: Vru tuto ummu potk pesn stejnm zpsobem to, co potkalo Syny Izraele, dokonce i kdyby nkdo z nich veejn obcoval s vlastn matkou, bylo by i v m umm tch, kte by se dopustili tho. A vru se Synov Izraele rozdlili na sedmdest dv skupiny a m umma se rozdl na sedmdest ti skupiny, vichni vejdou do ohn, krom skupiny jedin. Zeptali se: Kdo je tou skupinou, Posle Bo? Odpovdl Prorok : Ti, kte jsou na tom, na em j a m spolenci.22 At-Tirmiz prav: Tento hads je hasan gharb, objasuje jin podn, neznme jej vak v jin verzi, krom tto. O vrohodnosti tohoto hadsu je spor, nkte jej ocenili jako hasan23 a jin jako daf, tedy slab.24 Podprnm svdectvm je podn od Anase , kde je dodatek ti, kte jsou na tom, na em jsem dnes j a moji spolenci.25 Ob tato podn nejsou autentick, tedy dodatek kte jsou na tom, na em j a moji spolenci nen penesen dnou autentickou cestou, ale jeho smysl je sprvn. 9. Pes Nu'ajma ibn Hammda na autoritu 'Awfa ibn Mlika , e Posel Bo pravil: M umma se rozdl na sedmdest a nkolik skupin, nejvtm pokuenm
16

Zaznamenal at-Tabern v al-Awsetu, hads . 7202. V isndu se nachz Ab Ghlib, kterho Jahj ibn Man a skupina znalc isnd povauje za vrohodnho vyprave, vichni ostatn jsou vrohodn. Toto podn je hasan. Viz al-Medmea, 7/258. 17 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 8054; a Ahmed v Musnedu, 19/242 Jako dobr je ocenn ve vydn Musnedu od nakladatelstv ar-Risla. Hads je hasan. 18 Zaznamenal Ibn Ab sim v as-Sunna, str. 68. Al-Albn toto podn oceuje jako slab kvli Kutnovi ibn Abdullhovi, kter je neznm, vichni ostatn jsou spolehliv, krom trochu slabho Ab Tliba. Tento isnd je slab. 19 Zaznamenal at-Tabern v al-Kebru, hads . 8053. Isnd je hasan. 20 Zaznamenal ar-Tabern v al-Kebru, hads , 8035; Ibn Ab ejba v al-Musannefu, hads . 12; al-Bejhek v Sunenu, hads . 17254. Samotnou udlost s chridovci zaznamenv Ahmed v Musnedu na tech oddlench mstech, ovem bez uveden citace hadsu. Vichni vypravi tohoto podn jsou spolehliv, isnd tto verze je hasan. Viz al-Medmea, 6/234. 21 Viz al-Albn v Zilelu l-denna, 1/28. 22 Zaznamenali jej at-Tirmiz v Sunenu, 2641; al-Hkim v Mustedreku, 1/128; al-durr v a-ara, str. 16; alLlik v as-Sunna, podn . 147; al-Merwez v as-Sunna, podn . 62; Ibn Bett v al-Ibna, 1/265; a Ibnu lDewz v Telbsu Ibls, str.7. 23 Krom at-Tirmizho i al-Irk v Techrdu l-ihj, 3/230; Ibn Tejmjja v Medmu l-fetaw, 3/345; al-Albn v Sahhu l-Dmi, hads . 5343. Ibn Hader v Lisnu l-mzn, 6/56, smysl tohoto hadsu povauje za autenticky dochovan. 24 Al-Hkim v Mustedreku, 1/129; Sulejmn al-Ulwn v Ahdsu mutekellimu alejh, 1/17. Jako slab jej uvd i al-Albn v Techrdu mikt, 1/61. Dvodem tohoto oslaben je vyprav Abdurrahmn ibn Zijd al-Ifrk, zbon mu, ovem slab pamti. Jako slabho jej oceuj skoro vichni, ponaje Jahj ibn Menem, Jahj ibn Sadem, pes imma Ahmeda, Ibn Hibbna a Ibn Hadera v Tehzbu t-tehzb, 6/175. 25 Zaznamenal at-Tabern v al-Awsetu, hads . 4886, a v as-Saghru, 724; ad-Diju l-Makds v al-Ahdsu lmuchtra, hads . 2733. V isndu tohoto hadsu se nachz Abdullh ibn Sufjn, o kterm al -Ukajl k, e jej nen mono brt za autoritu v tom, co pen samostatn a m se li od jinch.

bude skupina oceujc vci svm rozumem, kte proto budou povolovat zakzan a zakazovat povolen.26 Tento hads Ibn 'Abdulberr napadl dky stanovisku Jahj ibn Ma'na, kter jej oznail za btil27 a prost relnho zkladu.28A-tib je mn kategorick a dle jeho nzoru hads obsahuje njakou skrytou vadu, kterou Jahj ibn Ma'n diagnostikoval. Ibn 'Abdulber uvd ti rozlin podn29 a prvn oznauje za slab kvli Nu'ajmu ibn Hammdovi30, dal dv pak za nepodloen, na zklad vyjden Ahmeda ibn Hanbala a Jahj ibn Me'na.31 Podle al-Bejhekho se tmto podnm oproti jinm spolehlivjm vypravm Nu'ajm odliuje a od nj ho pejm nkolik slabch vyprav a proto je hads nepijateln.32 Tedy, dodatek o lidech povolujcch a zakazujcch na zklad rozumu je dle jednch slab, dle druhch nepijateln a nepodloen a dle tetch vymylen samotnm Nu'ajmem ibn Hammd. V dnm ppad jej nelze pout jako dkaz. 10. Verze od Ismla ibn Ab Uwejse pes Kesra ibn Abdullha, od jeho otce a od jeho dda, e sedli okolo Boho Proroka v meit v Medn a ten jim ekl mimo jin i toto: Vru se Synov Izraele rozeli ohledn Ms na sedmdest skupin a vechny jsou v bludu, krom jedn, islmu a jeho skupiny, potom se rozdlili ohledn s na sedmdest jedna skupin a vechny jsou v bludu, krom islmu a jeho skupiny. Potom se rozdlte i vy na sedmdest dv skupiny, vechny vejdou do Ohn krom jedn islmu a jeho skupiny.33 Vzpomnan Kesr je podle a-fiho lhem34, Ibn Hader jeho stanovisko mrn.35 Hads vak nemono ut jako dkaz. 11. Pes Lejsa ibn Ab Sulejma od Mudhida, od Ibn Abbse, od Alho , s dodtatkem: a vru nejzbloudilej a nejpinavj je mezi nimi ta, kter pijme itskou vrouku, nebo it.36 Al-Albn k, e tento isnd je slab kvli Lejsovi ibn Ab Sulejm, vichni ostatn vypravi jsou vrohodn, vrohodn je i sm hads bez dodatku o itech.37 12. Pes Kesra ibn Merwna pes Abdullha ibn Jezda od skupiny sahb Ab Dard, Ab Umma, Wsila ibnu l-Ask a Anase , e jim Prorok na otzku, kdo je to nejvt uskupen (arab. as-sewdu l-a'zam), odpovdl: Ten, kdo bude na tom, na em jsem j i moji spolenci, kdo nediskutuje o Bo ve a neprohlauje nikoho z muwehhid za nevcho kvli hchu, kter mu je odputn.38 Hads je odvren kvli
26

Zaznamenal ho Ibn Ad v al-Kmilu, 8/251, s poznmkou: ekl Ibn Hammd (ad-Dewleb): Toto si Nuajm ibn Hammd vymyslel. Zaznamenv jej i al-Chatb v al-Fekh we l-mutefekih, 1/179, a v Trchu Baghgd, 13/307. Hads je munker (odmtnut), nem zklad a je podvren. 27 Arab. , nicotn, falen. 28 Arab. l asle lehu. Tj. neexistuje nic, m by podn mohlo bt podloeno. 29 Dmiu l-bejni l-ilm, podn . 1673, 1996 a 1997. 30 Az-Zeheb uvd, e podle Ab Dada tento Nuajm vyprv okolo dvaceti nepodloench podn, viz Men tukellime fhi we huwe muwessek, 1/184. 31 Ibid., 2/891 a 2/1039. 32 Viz al-Medchal, str. 207. 33 Zaznamenal jej al-Hkim v al-Mustedreku, hads . 445 a oceuje jej jako slab kvli Kesru ibn Abdullhovi a dodv, e hads nemono brt jako dkaz. Uvd jej i at-Tabern v al-Kebru, 3/13 s tm, e je slab kvli Kesrovi. Toto podn je velmi slab podle al-Hejsemho v al-Medmea, 7/260; al-Albnho v Zillu l-denna, 1/19. 34 Irwu l-ghall, 3/109. 35 Takrbu t-tehzb, 2/460. 36 Zaznamenal Ibn Ab sim v as-Sunna, podn . 995. 37 Zillu l-denna, 2/203. 38 At-Tabern v al-Kebru, hads . 7659; al-dur v a-ara, str. 55; al-Hejsem v al-Medmea, 7/259, uvd, e v isndu je Kesr ibn Merwn, kter je velmi slab.

Kesru ibn Merwnovi, kter je dle Ibn Ma'na lhem a nicotnm vypravem odvrench hads.39 S nm souhlas an-Nes40 a podle Ab Htima se jeho hadsy mohou zapisovat, ale nelze je ut jako dkaz.41 Podle Ibn Hibbna jsou hadsy tohoto vyprave odvren a nen dovoleno je brt za dkaz, ani je penet dle, krom kvli pouen, e jsou odvren.42 13. Hadsy pipisovan Anasovi , s dodatkem a vechny vejdou do rje, krom azzendika43.44 Ten je uveden ve vcero podn, dal je pes al-Abrada ibn Ab l-Arase, kde je jsou zindkov vysvtleni jako kaderje bu Prorokem,45 nebo Anasem.46 Podle Ab l-Ferede Ibnu l-Dewzho je hads padlkem, kter vymyslel al-Abrad, lh a padlatel hads, od kterho jej nsledn pebrali jin.47 Podle al-Adlnho byly do pvodn autentickho hadsu vneseny dodatky vechny vstoup do rje a zendika, kter jej in nepodloenm.48 Ibn Tejmjja o tomto hadsu prohlauje: Nen nim podloen, je to vymylen padlek a na tom se vichni uenci hads shoduj.49 Tento fakt mono podept jet nkolika indiciemi. Pedn, hads odporuje vem ostatnm podnm v tto vci a zrove jeho vypravi jsou slab. Slovo zindk nen obsaeno v dnm textu Kornu a Sunny, jde o slovo nearabskho, pravdpodobn perskho pvodu, kter arabtina pejala a v dob po prorock misi Posla Boho Muhammeda , jak dokld Ibn Tejmjja.50 Podle Ibn Hadera je text i isnd hadsu hrub pokozen a jeho vrohodn text mono sestavit jako M umma se rozdl na sedmdest ti skupiny a vechny vejdou do Ohn, krom jedin. Nkdo se zeptal: A kdo je tato skupina? Prorok odpovdl: Ti, kte jsou na tom, na em jsem j a moji spolenci dnes. Ibn Hader uvd tento hads jako pklad hadsu maklb, tj. pevrcenho.51 14. Nkolik podn hovo o osmdesti dvou skupinch, na kter se umma rozpadne.52 Vechna se vak uvd pes slab vyprave Jezda ibn Abnu ar-Rikho a Ahmeda ibn Abdurrahmna ibn Wehba. jejich text odporuje silnjm verzm. Ibn Hader uvd, e as39 40

Trchu Baghdd, 12/481. Tadlu l-menfaa, 2/147. 41 Al-Derhu we t-tadl, 7/157 42 Al-Medrhn, 2/255. 43 Arab. az-zendika, sg. az-zindk, oznauj pokrytce, heretiky, lidi kiv vry. 44 V tomto podn se nachz trojce slabch vyprav navazujcch po sob Nuajm ibn Hammd, Jahj ibn Jemm a Jsn ibn Zejjt, nejhor z nich. Al-Buchr soud, e jeho hadsy jsou odvreny an-Nes a Ibn Dunejd jej povauj za zavrenho vyprave a Ibn Hibbn jej oznauje za vyprave vymylench hads. Podle alAlbnho je obvinn ze li a pravdpodobn al-Abradv padlek ukradl. 45 Zaznamenv jej al-Ukejl v ad-Duaf, hads . 1782 a Ibnu l-Dewz v al-Mewdt 1/267. Uvd jej i alAlbn v ad-Dafa, 3/125. V isndu se nachz Muz ibn Jsn, kter je neznm a tm slab. Jeho uitel al -Abrad je jet hor. Podle az-Zehebho a Ibn Chuzejmy je lhem a padlatelem hads. Hads je pravdpodobn vymylenm padlkem. 46 Al-Albn v Silsiletu d-dafa, 3/127, k: V senedu se nachz Osmn as-Sidistn, Ibnu Chuzejma psahal, e si vymlel hadsy o Prorokovi , stejn jako jeho ejch Hafs ibn Omar, o kterm al -'Ukajl v adDu'af k, e pen nicotn hadsy. Ab Htim jej prohlauje lhem. Hads je vymylenm padlkem. 47 Al-Mewdt, 1/268. Toto potvrzuje as-Sujt v al-l, 1/128; Ibnu l-Irk v Tenzhu -ara, 1/310; aewkn v al-Fewidu l-medma, str. 502. 48 Kefu l-chaf, 1/309. 49 Nazmu l-mutensir, 1/47; Hadsu iftirki l-umma, str. 28. 50 Bughjetu l-murtad, str. 338. 51 Lisnu l-mzn, 5/56. 52 Zaznamenv je al-Chatb v al-Fekh we l-mutefekkih, 1/237. 435. Dodv, e i tch, kte uvdj i poet sedmdest jedna skupina, je vce a jsou silnj. A-tib v al-Itismu, 2/190, o nm hovo jako o nejzvltnjm podn v tto vci.

Sad o vzpomnanm Jezdovi uvedl, e chyboval a patn si pamatoval. Ibn Hibbn nedovoloval penet jeho hadsy, leda kvli pouen o jejich slabosti.53 Navc vyprv od Amra ibnu l-Hrisa, kter je neznm.54 Ohledn jmenovanho Ahmeda ad-Drekutn uvd, e byl kritizovn uenci hads, zejmna co se te vyprvn hads od jeho strce s ibn Jnuse, mezi kter pat i toto podn.55 Vrohodnost tohoto hadsu Z pehledu nejrozenjch verz tohoto hadsu vidme, e jeho vznam v nejobecnjm smyslu slova je v zkladu vrohodn, a na nkter dodatky nkterch verz. Vechna doloiteln pijateln podn tento hads zdvihaj na stupe vrohodnosti a pidvaj mu na vze jakoto aratskmu dkazu. Nkter verze jsou dokonce vrohodn samy o sob. Autentick text hadsu by znl: Rozdlili se id na sedmdest jednu, nebo sedmdest dv skupiny, kesan podobn jako oni a m umma se rozdl na sedmdest ti skupiny. K tomuto hadsu pat autentick dodatky vechny vejdou do ohn, krom jedn, a to je dema a a to je as-sewdu l-azam. dn dal dodatky nejsou peneseny autetickou cestou. Dodatek vechny vejdou do Ohn, krom jedin, a to je dem'a je penesen rznm stupnm autenticity v mnoha podnch, ve velk vtin slabch, jejich slabost vak nen pli velk. Anasova verze je dokonce hasan, proto ji lze dky existenci tolika podprnch vyprvn pozdvihnout na stupe vrohodnosti sahh. Tento hads pijali uenci tto ummy a dokazuj jm v otzkch, kter se tkaj vc, na n hads odkazuje. Za autentick ve svm smyslu a podle nkterch svch podn povauj tento hads atib,56 Ibn Tejmjja, kter prohlsil: Toto je vrohodn hads znm ve vcero verzch.57 Al-Hkim pot, co ve svm Mustedreku uvd rzn pijateln verze tohoto hadsu, k: Tyto verze jsou silnmi dkazy pro kvalifikaci tohoto hadsu jako sahh. Ibn Kesr v tefsru 118. vere sry Hd k, e mnostv rznch podn tohoto hadsu se navzjem posiluje. Dle s nimi souhlas a-ehrestn na zatku sv knihy Milel we n-nihal, al-Irk v Tachrdu l-ihj, Chatb al-Baghdd v knize al-Ferku bejne l-firak a Ibn Hader v Techrdu l-Kef. Smysl tohoto hadsu je penesen tewturem58 podle nzoru as-Sujtho59 a al-Kuttnho.60 Al-Albn shrnuje: Je naprosto jasn, e jde o vrohodn hads, o tom nen pochyb. Kvli tomu jej pouvali rann i pozdj uenci jako dkaz, do t mry, e al-Hkim na zatku sv knihy Mustedrek napsal: Toto je ohromn hads o zkladech vry, nen mi znm nikdo, kdo by tento hads napadl, krom nkolika jedinc, jejich opozici v tto otzce nemono brt v potaz.61 Smysl tohoto hadsu je podpoen kornskmi veri:
53 54

Tehzbu t-tehzb, 11/311. Ibid., 8/13. 55 Ibid., 1/55. 56 Al-Itism, 1/430. 57 V nevytitnm rukopise al-Mesil, 2/83. Cituje ho al-Albn v Sahhu, str. 204. 58 Nejvrohodnj zpsob stnho podn. Tj. vyprav a cest, ktermi se podn dochovalo, je tolik, e je vylouena konspirace. 59 Viz nap. al-Munew ve Fejdu l-kadr. 60 Viz Nazmu l-mutensiri mine l-hadsi l-mutewtir, 1/47. 61 Viz Silsiletu ahdsi s-sahha, 1/8.

 A roztpily se nrody pedchoz teprve pot, co dostalo se jim vdn, kvli vzjemn nevraivosti. A kdyby nebylo slova, je ji dve pilo od Pna o lht stanoven, bylo by mezi nimi ji rozsouzeno. A vru ti, kdo po nich Psmo zddili, v hlubokch pochybnostech o nm byli. (r:14) Vak lid se roztpili ve vci sv na sekty a strana kad se radovala jen z toho, co j bylo vlastn. (Muminn: 53) S tmi, kdo roztpili nboenstv sv a stali se sekti, ty vru nem nic spolenho! (Anm:159) Nmitka ohledn autenticity Dodatek a vechny vejdou do ohn krom jedn dajn napadl Ibn Hazm jako neautentick, i padlan62 a na zklad jeho kritiky Ibn Wezr,63 a-ewkn a al-Kewser, z novjch uenc alKardw, a-ankt a dal. Al-Albn tuto nmitku podrobil dkladn analze a dospl k zvru, e se jedn o nejasnost. Samotn nmitka nen v originlech uvdnch dl uvedena, zmnn kritici hads jednou povauj za neautentick (podle a-ewknho) a jednou za vymylen (podle Ibn Wezra), mezi m je propastn rozdl. V samotnm textu Ibn Hazmova dla al-Fisl, kde by se mla kritika nachzet, nen vbec uveden dokonce ani samotn hads. I kdyby Ibn Hazm nmitku ohledn autenticity tohoto dodatku skuten vznesl, neobstla by proti velkmu mnostv dkaz, e autentick je. Ibn Wezr navc protie sm sob, kdy v jin knize64 oznauje tento hads ve verzi podle Muwjje za sahh.65 Co je rozdlen ummy Arabsk slovo iftirk znamen rozkol, rozdlen se v zkladnch vcech a bodech, pedevm akdy, tj. vrouky. Je mnohem hrub a hlubho vznamu ne vraz ichtilf uvan ve spojitosti s neshodami a rznost nzor ve fikhu, tj. prvn vd.66 Iftirk se v aratsk terminologii vztahuje na rozkolnictv a rozdlen se: a. Ve ve a vrouce. Dkazem jsou Bo slova: Pidrujte se pevn provazu Boho vichni a nerozdlujte se! (li Imrn: 103) Toto rozdlen se odehrv v zkladech nboenstv a je dvodem vzniku neptelstv a boj mezi skupinami muslim.

62 63

V dle al-Fisl, 3/138. Viz al-Awsim we l-kawsim. 64 Jde o ar-Rewdu l-bsimu f z-zebbi an sunneti Ab l-Ksim, hads je zde uveden v pojednn o sahbech, kter it odmtli i s jejich hadsy, v kapitole o hadsech od Muwjji, kde je doloen i podprnmi podnmi. 65 Viz Silsiletu s-sahha, k podn . 1035. 66 Viz Nsir Abdulkerm al-Akl v Mukadimetun fi l-ahwi we l-iftirki we l-bida.

b. Odvrcen se od spoleenstv muslim v nem, co nsledn zpsob odstoupen od zkladnch lnk vry a pokiven cesty, nebo vzpoura proti vladai muslim, i schvalovn prolit jejich krve. Na toto se vztahuj slova Boho Proroka Kdo vypov poslunost, opust spoleenstv a na tomto zeme, zemel smrt dhiljje.67 Rozkol v umm je tedy definovn jako oputn okruhu cesty a spoleenstv muslim v jedn, nebo vce otzkch tkajcch se zkladnch bod vrouky, i v otzkch vztahujcch se k obecnmu prospchu vcch, jako ozbrojen boj proti vldci a spoleenstv muslim. Pkladem takovch odtpeneckch proud mohou bt chridovci, it, mutezila, murdja apod. Pravidlo, urujc, zda opustila dan formace ahlu s-sunna we l-dema je to, zda se odchlila v jednom nebo vcero pil vrouky, i v jednom nebo vcero obecnch aratskch pravidel. Rozdlen ummy, kter zmiuje tento hads je veobecnho charakteru, s vjimkou rozdlnosti nzor ve fikhu, kter sem podle konsensu uenc nespad. To je znmo ji z dob sahb a vznik i dnes. Vznikala i v dob pravovrnch chalf, za generace sahb, v generaci tbin i dle a nikdo za n nikoho nekral. Na tyto generace se odvolvaly i dal generace a rozdly pochopen nkterch een prvn vdy byly jet vt. Rozdly mezi jednotlivmi mezheby tedy tento hads nijak nee. Netk se ani neshod mezi Prorokovmi spolenky . To, co se uvd z neshod mezi spolenky Proroka v dob jeho smrteln choroby a po n se tkalo idtihdu a tkala se politickch a administrativnch otzek, nikoli vrouky a podstaty vry. Nestalo se, e by nkdo ze sahb opustil dem'a, nebo ekl, i vykonal inovaci. Ani se nestalo, e by se n odlin stanovisko v otzkch, na nich se neshodli, vystilo v rozkol nebo inovaci. Sahbov jsou isti od obvinn nebo nzor, kter jim pipisovali nsledovnci sekt. Proto nemono tvrdit, e nap. 'Al je zakladatel 'izmu, Ab Zarr zakladatelem islmskho socializmu, Ab Sa'd a ahlu s-suff68 prvn sfjov, Mu'wjja zakladatel debrjje, Ab d-Dard zakladatel kaderje apod. Ve jsou to pomluvy a sahbov jsou od nich isti. Prvn takov neshoda se stala jet kdy Prorok byl na smrteln posteli a chtl napsat sahbm odkaz: Pojte, a vm napu knihu, po kter ji nikdy nezbloudte. Omar tehdy ekl: Pemohla jej bolest, Kniha Bo nm sta. Pot se sahbov nedohodli a bylo slyet mnoho hlas. Prorok ekl: Bte ode mne, neslu se, abyste se rozeli v m ptomnosti!69 Tuto udlost 'it berou za dkaz sv pravdy, protoe dle jejich zptn interpretace tm chtl Prorok vslovn jmenovat 'Alho chalfou vech muslim, pro co ale neexistuje dn historick dkaz. Druhou neshodou byla sama smrt Boho Proroka , kterou se Omar na potku zdrhal pijmout, dokud mu Ab Bekr jeho pochybnost nevyvrtil slovy: lid! Kdo z vs uctval Muhammeda, vru Muhammed je mrtev. A ten, kdo uctval Allha, pak vru Allh je iv a neumr a verem:
67 68

Sahh Muslim, hads . 1848. Chud mednt muslimov bez vlastnch pbytk, kte ili v zasteen sti Prorokovy meity. 69 Sahhu l-Buchr, hads . 114; Sahh Muslim, hads . 4707.

 Muhammad je pouze poslem a ped nm odeli ji jin poslov. A jestlie zeme anebo bude zabit, obrtte se nazpt? Ten, kdo se obrt nazpt, neukod tm vbec Bohu, ale Bh odmn ty, kdo byli vdn. (li 'Imrn: 144) Ab Hurejra o tto udlosti k: Jakoby lid o tomto veri ani nevdeli, dokud jej Ab Bekr ten den nezarecitoval. Pot vichni pijali skutenost, e Posel Bo ji nen mezi ivmi.70 Tet vyvstalo ohledn msta, kde ml bt Prorok pochovn, nkte muhdirov a Mekknci chtli, aby byl pohben v Mekce, Medan jej chtli pohbt v Medn a skupinka ostatnch jej chtla penst k ostatnm prorokm do Bejtu l-makdisu (Jeruzalma). Na zklad Ab Bekrova hadsu o tom, e m bt pohben tam, kde zeme, se nakonec rozhodli pro Mednu. tvrt vyvstalo pi volb chalfy. Nkte ansrov chtli Sa'da ibn 'Ubdu , muhdirov trvali na tom, aby chalfou byl Kurajovec. Nakonec se shodli na Ab Bekrovi . Ptm byl spor mezi Ab Bekrem a Ftimou o ddictv, kter j nebylo piznno na zklad hadsu Po ns (prorocch) nikdo nedd a to, co po sob zanechme, je milodar.71 Tato neshoda po pl roce skonila mrtm Ftimy. est neshoda vyvstala ohledn boje proti neplatim zektu. Skupina ashb mla nmitky proti Ab Bekrov rozhodnut s tmito neplatii vlit a tak Ab Bekr ekl: Kdyby mi odmtli dt by i ot, kterou dvali Bomu Poslu , vlil bych proti nim kvlli tomu.72 Sedmou neshodou byla nmitka vi Ab Bekrovi , kter po sob jmenoval Omara , kter se nkterm zdl pli psn. Ab Bekr neshodu utiil slovy: Pokud se mne v Soudn Den mj Pn dote, odpovm: Jmenoval jsem nad nimi nejlepho z nich. Osm neshoda vznikla kvli nespokojenosti nkterch v Egypt a Irku, kam poslal chalfa Osmn ibn 'Affn jako guvernry leny klanu Ben 'Umejja. Toto vyvrcholilo nespravedlivm zabitm spravedlivho Osmna skupinou vzbouenc a zatkem znmho a tkho rozkolu mezi muslimy. Jeho potek byl vak veskrze politick. Devtou neshodou byla Muwjjova nevole dt psahu chalfovi Almu , by byl vybrn vtinou muslim, dokud mu neped vrahy jeho pbuznho Osmna . Naproti tomu Al poadoval jako prvn Muwjjovu psahu, aby zskal moc a autoritu pivst vrahy ped spravedlnost. Destm sporem byla snaha Talhy, Zubejra a ie dotlait Alho a Muwjju k pm. Al doel na msto se svou armdou a pokrytci okolo Abdullha ibn Sab vyprovokovali krvav stet, kter veel ve znmost jako tzv. bitva o velblouda. Jedenctm pak byla udlost, kter vystila v krvavou bitvu na Siffnu mezi armdami Alho a Muwjji . Ani tento spor nebyl zapinn vrounmi rozdly. V tomto ohledu se zcela
70 71

Ibn Him v Sra, 4/305. Sahhu l-Buchr, hads . 3093; Sahh Muslim, hads . 4676. 72 Sahhu l-Buchr, hads . 1400; Sahh Muslim, hads . 133.

li od Alho bitev s chridovci, kter probhaly piblin v te dob a pedstavuj prvn nezpochybniteln pklad vlky vyprovokovan odlinost vrouk dvou odlinch skupin muslim. V ppad Al proti chridovcm se ji jedn prv o ten druh rozkolu, o kterm hads hovo. Rozdlen ummy je nepopiratelnou skutenost Mnoz, snace se vyjdit dobr nzor o umm, popraj skutenost, e umma je opravdu rozdlena, m ummu nikterak nenapadme, ale pouze konstatujeme fakt. A za pravdu povaujeme jen to, o em ns zpravil Bo Posel . Dkazem jsou zvsti penesen mutewtir formou, mezi n pat i hads, o kterm mluvme. Dle je to i hads, kde Posel Bo k : Vru budete nsledovat cesty tch, kte byli ped vmi,krok za krokem, loket za loktem, do t mry, e i kdyby veli do jet nory, vy byste je tam nsledovali. Nkdo se otzal: id a kesan, Posle Bo? Koho jinho?! odpovdl Prorok .73 Dalmi jsou vechny ar'atsk texty, upozorujc na nebezpe rozkolnictv a nsledovn cest odtpeneckch skupin: Dodrujte nboensk kony a neroztpujte se ohledn jich! (r:13) A toto je vskutku stezka M, je vede pmo. Krejte po n a nensledujte cesty jin, je by vs vzdlily od cesty Jeho. (An'm:153) Posel Bo nartl na zemi dlouhou pmou ru a pot dal ry, kter od n odstupuj a vtv se. Pot objasnil, e dlouh pm ra je sirtu l-mustekm, tj. pm stezka a linie, kter se z n oddluj, jsou kiv cesty v opozici k pm stezce. Pak dodal, e na kad z nich h vyzyvatel, kter k cestm ejtnovm vyzv a kadho, kdo uposlechne, mrt do propasti.74 Allh tak varuje ty, kte sejdou z cesty vcch slovy: A kdo odpadne od posla pot, co mu bylo jasn ukzno sprvn veden, a sleduje pak cestu jinou ne vc, k tomu obrtme se zdy, tak jako on se obrtil, a nechme jej hoet v pekle a jak hnusn je to cl konen! (Nis:115) Posledn skupinou dkaz, kter toto podporuje, je Prorokovo upozornn na pokuen chridovc a jejich objeven se v tto umm. Dkazem rozdlen ummy je tak empirick skutenost.
73 74

Sahhu l-Buchr, hads . 7320; Sahh Muslim, hads . 2669. Toto je peneseno rozlinmi podnmi, nkter z nich jako sahh uvd al-Hkim, souhlas s nm az-Zeheb a al-Albn. Viz Ibn Ab sim v as-Sunna, 1/13-14.

Vechno toto sektstv, rozkolnictv a rozdlen je negativnm jevem. Na muslimech je vdt o nm, znt, kdo jsou nsledovnci zbloudilch smr a vyvarovat se jejich nsledovn. Rozkoly ummy a jejich piny Od zatku zjeven Bomu Prorokovi a do obdob po roce 30 hidry byla muslimsk umma jednotnou ve sv vrouce, pidrovala se provazu Boho a drela se daleko od veho, co mohlo zpsobit jej rozkol, nsledujce slova Bo: Hle, tato vae obec je obc jedinou a J Pnem jsem vam, uctvejte Mne tedy! (Anbij:92) Pot se muslimov zaali v otzkch sv vry rozchzet a skutenost se stalo prorock varovn Boho Posla . Vznikly rozkoly mezi chridovci a ostatnmi, mezi sunnou a 'izmem, mezi dehmjou a ahlu s-sunna we l-dem'a, mezi kaderjou, debrjou a ahlu s-sunna we l-dem'a, mezi mu'tezilou, a'arjskm a mturdjskm kelmem a zastnci ahlu l-hads, mezi murdjou, i sfji a jejich oponenty atd. Dvodem jejich vzniku bv jednak vzjemn nenvist jednch vi druhm, nebo hch, nebo, co je nejastj, nsledovn inovace, kterou jedni pijmou a jin odsoud. Toto rozdlen je nejnebezpenj a je prv onm, o kterm hovo tento hads. Skupina se tedy stv zbloudilou, odtpeneckou sektou tehdy, pokud se rozejde s dem'a v nkter z hlavnch otzek vrouky, nebo obecn znmm ar'atskm pravidle. Nestv se takovou, pokud se tato rozdlnost tk vedlejch otzek. Pokud je neshoda na velmi velkm mnostv vedlejch otzek, toto dosahuje mry rozdlnosti na rovni zkladu a takov skupina se stv rovn odtpeneckm proudem, kvli znan opozici vi ar'e. O rozdlen ummy existuje cel ada knih, nkter spadaj do obecn kategorie knih z oboru vrouky a hads, zatmco jin e pesn a specificky pouze tuto otzku. Z klasickch dl islmskho nboenskho psemnictv, pojednvajc o tchto otzkch, je nejdleitj al-Firku bejne l-firak od Chatba al-Baghddho. V novj dob o tto otzce psali a-ewkn a as-Sann. Kad sekta tvrd, e prv ona je zachrnnou skupinou Kad smr, hnut a proud si pisvojuje tvrzen, e jsou jedinou skupinou na pravd a jedinou cestou ke spse. Mtkem toho, zda tvrd pravdu, i lou, jsou Bo slova: Milujete-li Boha, pak mne nsledujte a Bh vs za to bude milovat (li 'imrn:31) Mra skutenho nsledovn Proroka je pak tm, co rozhoduje. Posuzuje se, nakolik se jejich hlavn hesla shoduj se Sunnou a menhedem zbonch pedk tto ummy, tedy selef, kte maj na zklad Prorokova hadsu garanci toho, e jsou nejlepmi generacemi lidstva a vzorem k nsledovn pro ostatn.

Pokud se tedy principy a hesla njakho uskupen shoduj s Kornem, Sunnou a chpnm selef, takov jsou v prvu a pokud njak uskupen nemu z toho oponuje, pak vz, e nsleduj inovaci a sv tuby a jejich tvrzen se nepijm. Kdo je zachrnn skupia? Posel Bo popsal, kdo je zachrnnou skupinou, narozdl od ostatnch, o kterch uvedl jen jejich poet. To proto, e ji bylo nutno zmnit zvl kvli povinnosti dret se j a jednak proto, aby bylo co nejmn slovy vyjdeno co nejvce, co byl charakteristick rys Prorokova slovnho projevu. Vichni uenci bez vjimky se shoduj na tom, e zachrnnou skupinou jsou ahlu s-sunna, kdykoli nese charakteristiky jasn popsan v Kornu a v hadsech, jsou to ti, kte se stle dr toho, na em byli Prorok a jeho spolenci, nijak od toho neodstupujce. Posel Bo objasnil zachrnnou skupinu prostednictvm t dodatk k hlavnmu textu hadsu o rozdlen ummy: 1. Ona je dem'a. 2. Ona je nejvt uskupen. 3. Ona je to, na em jsem j a moji spolenci. Tento dodatek nen sice penesen autentickou cestou od Proroka , ale jeho smysl je sprvn a pijman vemi uenci. Uenci vysvtlili pojem al-dem'a, spoleenstv, uit v tomto hadse nejmn pti zpsoby: 1. Jde o synonymum nejvtho uskupen (arab. as-sewdu l-a'zam), kter je uvedeno v jinch podnch. Pat sem mudtehidi a uenci tto ummy, jejich uednci a nsledovnci ar'y, kte ji praktikuj a vichni, kte nsleduj je. Kdokoli je opust, opustil dem'a. Pkladem takovch jsou inovtoi. 2. Jsou jimi immov, uenci a mudtehidi, postaven jako dkaz pro vechny ostatn. To proto, e lid pijmaj vru od nich a tm je nsleduj. Kdo se potom protiv uencm, opout dem'a. Proto dn inovtor nepat do dem'a a nikdy neme bt skutenm uencem, jen se za nj me prohlaovat a do dem'a nikdy nespad. Proto se dle jednch do idm'u nzor inovtora nepot vbec a dle druhch se nepot v otzce, kde pili se svou inovac. 3. Jsou jimi spolenci Boho Posla , kte se nejvce ze vech lid zaslouili o islm a nikdy se nesjednotili na li. Tm je uveden do souladu i dodatek to, na em jsem j a moji spolenci. Inovtor sem tedy spadat neme. 4. Dem'a je ve to, na em se prvn muslimov shodli a vichni dal je nsleduj. Umma jako celek m garanci Boho Posla , e se nikdy neshodne na bludu. Tmto se vracme k prvnmu a druhmu vysvtlen, nebo ti, o kterch zde hovome, mus bt mudtehidy. Kdy se na nem shodnou, neme se jednat o inovaci. 5. Dem'a me bt tak spoleenstv muslim okolo jednoho vdce. Prorok pikzal dret se takovho spoleenstv a zakzal revoltovat proti vybranmu vdci muslim se zbran v ruce. Vem tmto vysvtlenm je spolen prvek pedk nsledujcch Korn a Sunnu v pochopen selef.

V dalch dodatcch tohoto hadsu se vyskytuje pojem as-sewdu l-a'zam, kter v jazyce znamen vtinov uskupen. Nejde vak o vtinu muslimskch mas, nebo o to, co vtina muslim v dan dob zastv. Vichni se shoduj na tom, e se zde jedn o vtinu tch, jejich nzor je v nboenskch naukch mono brt v potaz a to jsou mudtehidi a uenci, lhostejno, zda se k nim prost masy pidaj, i nikoli. I pokud by se k nim nepidali, vtinov uskupen by se bezpochyby potalo jen podle tchto lid, kte jsou schopni idtihdu, tedy samostatnho bdn a rozhodovn v nboenskch otzkch. Pokud se k nim masy pidaj, spadaj do vtinovho uskupen samm faktem, e nsleduj tyto mudtehidy. Samy masy toti nemaj dostaten ar'atsk znalosti a v otzkch sv vry se obracej k uencm. Pokud by se prost lid od uenc odchlil a nedbal by toho, co jim uenci vysvtlili, e je nboenstv, pot by se sice stali absolutn vtinou, protoe uenc je mezi lidmi jen hrstka, ale neznalc jsou zstupy, nicmn skutenm vtinovm uskupenm v terminologickm smyslu slova by se stt nemohli, nebo to je tvoeno prv uenci mudtehidy, a u by jich bylo jakkoli mlo. Ti, kte by se jim v takovm ppad protivili, jakkoli by byl jejich poet velk, by byli onou meninovou stranou, kter je v bludu. Proto prost masy maj tak za nboenskou povinnost uence nsledovat. Rozen nzor, e se jedn o vtinu muslim, nebo spoleenstv, sdruen muslim, by by neobsahovalo uence, immy, mudtehidy, je proto chybn a je uenci hadsu odmtn. Kdo jsou odtepeneck skupiny? Tyto odtpeneck sekty mono poznat podle jasnch charakteristik, na kter nm ukazuje Korn a Sunna. Vem jim je spolen nsledujc: 1. Vzjemn rozkol. Allh prav: Nebute jako ti, kdo se rozdlili a do sporu se dostali pot, co k nim pily dkazy jasn; pro ty je uren trest nesmrn (li'Imrn: 105) 2. Nsledovn dvojznanho na kor toho, co je v Kornu jednoznan. Allh prav: On je ten, jen seslal ti Psmo, v nm nkter vere jsou pevn stanoven, a ty jsou podstatou Psma, zatmco jin jsou vceznan. Ti, v jejich srdcch je odchlen, nsleduj to, co je v nm vceznan, usilujce tak o rozkol a snace se o svvoln vklad toho; vak nezn vklad toho nikdo krom Boha. Ti vak, kdo pevni jsou ve vdn, hovo: My v n jsme uvili; ve, co obsahuje, od Pna naeho je! A pipomnaj si to jedin ti, kdo rozmyslem jsou obdaeni. (li 'Imrn:7) zejgh, uit ve ve uvedenm veri, oznauje 3. Nsleduj sv chte a tuby. Arabsk vraz odstoupen od pravdy kvli tub. Allh dle prav: vz, e jen vn sv nsleduj. A kdo vce bloud ne ten, kdo za vn svou jde msto za vedenm od Boha? (Kasas:50)

 Co soud o tom, jen uinil si bostvem svm svou ve a jemu Bh dal vdom zbloudit a zapeetil sluch i srdce jeho a zastel zrak jeho roukou? Kdo povede jej krom Boha sprvnou cestou? Co se nevzpamatuj? (Dsjja:23) Kdo vechno do tchto skupin spad a zda-li je mono kategorizovat a statisticky zhodnocovat, je pedmtem sporu mezi uenci. V tto vci existuj tyi hlavn nzory: Prvn sml, e se jedn o sfru nepoznatelnho, proto zde nen mono hovoit bez dkaz a proto nelze ci nic konkrtnho. Podle druhho je toto mono jen tam, kde o njakm odtpeneckm proudu jasn hovo ar'atsk texty, jako je tomu nap. v ppad chridovc. Podle tetho mono definovat zkladn skupiny odtpeneckch proud, ze kterch se vtv vechny ostatn sekty. Podle tvrtho je mono vypracovat detailn a pesn pehled tchto sekt i s jejich jmny a doktrnami. Podle ejcha Nsira 'Abdulkerma al-'Akla je nejsprvnj prvn a druh nzor, protoe ummet se stle rozrzuje a objevuj se nov, doposud neexistujc inovace a oprauj ty star, co se dje v kadm ase a do Soudnho Dne.75 Jin se pokusili nartnout alespo zkladn piblin schma rozdlen ummy na odtpeneck proudy inovace. Abdullh ibn Mubrek k: Zkladem jsou tyi skupiny, ktermi jsou 'it, harrja (chridovci), kaderja (a mu'tezila) a murdja. 'it se roztpili na dvacet dv dal sekty, harrja na dvacet jednu, kaderja na estnct a murdja na tinct.76 Tot se traduje od imma Ahmeda. Rozdlen sekt pedloili i Jsuf ibn Asbt, Ab Htim ar-Rz, al-Baghdd v al-Ferku bejne l-firak, Ibnu l-Dewz v Telbsu Ibls, a-ehrestn v al-Milel we n-nihal, al-Irk a mnoz dal. Ve toto byly idtihdy lidskch jedinc a nelze na n s uritost spolhat jako na dogma. Pravdou zstv, e ns Bo Posel nezpravil o tchto sektch jednotliv, kdy vzniknou, co budou zastvat, i zda existuje monost vzniku sekt novch. Nabz se otzka, zda iroce rozen smry kelmu77, jako je mturdja a a'arja, pat mezi tyto odtpeneck proudy, nebo mezi zachrnnou skupinu. Jejich zastnci jsou bezpochyby muslimy a nikdo je neme prohlsit za nevc. Avak na zklad jejich inovac je nemono zaadit ani mezi zachrnnou skupinu, i kdy jsou j mezi vemi odtpeneckmi proudy bezesporu nejble. Toto stanovisko podporuj nsledujc skutenosti: 1. Rozeli se s ahlu s-sunna we l-dem'a v mnoha zkladnch otzkch vrouky. 2. Nen pochyb o tom, e se zabvali kelmem, kter selef odsoudili jako nepotebnou a nebezpenou nauku a jej zastnce prohlsili za inovtory a nsledovnky cht.
75 76

Viz Mukadimetun fi l-ahwi we l-iftirki we l-bida. Uvd Ibn Ab Batta v al-Ibna, 1/379-380. 77 Spekulativn teologick rtorika, i scholastick islmsk teologie. Vzali si zjeven textuln pravdy za c l a filozofickou debatu a argumentaci jako prostedek, jak se k nim dobrat a ubrnit je v disputaci.

3. Je historickou skutenost, e mnoz mutekellimov se na konci ivota kli, kelm opustili a navrtili se k Sunn, jako nap. al-Duwejn, ar-Rz i Ab Hmid al-Ghazzl mezi a'arjci. 4. Existuj jednoznan dobov vyjden prvnch i pozdjch uenc ahlu s-sunna, e ani a'arjt, ani mturdjt mutekellimov do ahlu s-sunna we l-dem'a nepat. Jsou odtpeneck skupiny nevc? Odtpeneckmi proudy, o kterch hovo hads, mohou bt nsledovnci jakchkoli inovac a tak je zcela jasn, e sem budou patit i tac, kte do vry vnesli nco, co je vyvd ze samho okruhu islmu. Toto je pak naprosto jist nevra, protoe mezi vrou a nevrou nen tet kategorie. Stejn tak sem mohou patit i ti, kte se sice odklonili od sprvn cesty a opustili velkou st islmskch pedpis, ale nelze o nich ci, e by opustili i sm islm. V hadsu v souvislosti se vstoupenm do ohn tak nen eeno, mysl-li se vn zatracen v Ohni nebo doasn trest. Ohnm je v Kornu a v Sunn hrozeno jak hnkm mezi vcmi, tak i nevcm, i kdy prvn budou v ohni trestni doasn a druz tam zstanou vn. To je vidt z mnoha Kornskch ver, nap.: Ti, kdo nespravedliv pohlcuji majetky sirotk, vru pohlcuj to, co v bichch jejich v ohe se promn, a spleni budou jeho plameny. (Nis:10) A kdokoliv tak uin jako pestupek a nespravedliv, toho vru ohnm seehneme - a to je pro Boha nadmru snadn! (Nis:30) Proto nelze ci, e kad z tchto odtpeneckch skupin opustila islm a jej pslunci se stali nevcmi. Ibn Tejmjja prav: Kdo ekne, e kad z dvaasedmdesti zbloudilch skupin upadla do nevry a opustila islm, ten odporuje Kornu, Sunn a idm'u sahb, dokonce i idm'u ty imm a ostatnch. Nen toti nikdo, kdo by prohlsil za nevc bez vjimky vechny tyto skupiny. Za nevc byly prohleny jen nkter z nich, na zklad svch doktrn a svch vyjden.78 Nevcmi se stali nap. extrmn dehmje79, extrmn rfidje80, btinje81, nsledovnci ist falsafy82, extrmn nsledovnci doktrny o stavech a splvn s Bostvm, atd. Pat sem i ti, kte negovali existenci zkladnch povinnost muslim, jako je modlitba, pst, zekt, nebo hadd. 83 Nevcm je i ten, kdo pope dobe znmou vc, jako e Korn je pm slovo Bo, nebo e na onom svt vc uvid svho Pna.84 Vysvtlen vroku vechny vejdou do Ohn krom jedn
78 79

Medmu l-fetaw, 7/218. Popirai Boch atribut a pvlastk zmnnch Kornem a Sunnou. 80 Extrmist mezi ity. 81 Skupina itskch sekt odvolvajcch se na skryt vznamy, dostupn jen vyvolenm, sem pat nap. alawit a drzov. 82 Ti, kte si vzali za vrounou doktrnu platnskou a aristotelovskou filozofii a jej interpretaci arabsky pcmi filozofy. 83 Viz Ibn Tejmjja v Medmu l-fetaw, 17/447-448. 84 Viz al-Ibna, 1/379-380.

Tato hrozba ukazuje, e vechny tyto skupiny, a na jedinou, se dopustili velmi velkho hchu oddlen se od spoleenstv muslim a vymlen inovac, ktermi se odchlili z cesty Boho Proroka a jeho spolenk. Tato inovace me mt za nsledek vn zatracen v ohni tehdy, pokud zpsob, e jej pachatel opust rmec islmu a stane se nevcm. V ppad, e inovace bude mrnj a nezpsob nevru, me skonit doasnm trestem v Pekle a neodputnm hch, anebo me bt odputna, nebo Allh me cokoli krom modlosluebnictv odpustit tomu, komu chce. Pot by vechny vejdou do ohn znamenalo vechny zasluhuj pekeln trest. Tak lze na tomto mst ci, e inovace je hor, neli hch a pokud si nkter hchy zasluhuj trest v ohni, zasluhuj si jej inovace tm spe. Sufjn as-Sewr prav: Inovace je Iblsovi milej, neli hch.Z hchu se lze kt, kdeto z inovace nikoli.85 Ibn Tejmjja tato slova vysvtlil jako pozmovn a pejmn jinho nboenstv ze strany inovtora, kter si mysl, e kon dobro a proto otl s poknm.86 Pokn z inovace je vak mon, podobn jako je mon le velmi obtn i pokn z bludu, nevry a pokrytectv.87 Allh prav: J vru jsem odpoutjc tomu, kdo pokn in, v, zbon skutky kon a potom p o sprvn cest se ubr. (TH:82) Vjimka stanoven Prorokovmi slovy krom jedn pak znamen, e existuje jedin cesta spsy a jedin pravda a touto je to, co je v souladu s Bom Zkonem, ar'ou, ke ktermu se ve sporu nutno navrtit: Vy, kte vte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdo mezi vmi maj autoritu! A jste -li ve sporu o njakou vc, pedejte jej rozhodnut Bohu a poslu - jestlie vte v Boha a v den soudn! A to bude nejlep a povede k nejkrsnjmu vsledku. (Nis:59) Protie vrok vechny vejdou do Ohn krom jedin ostatnm dkazm z Kornu a Sunny? Nkte zpochybnili vznam dodatku o jedin zachrnn skupin tm, e podle jasnch dkaz Allh tto umm, je je nejlep ze vech nrod, odpustil to, co uin nechtn, nebo kvli zapomenut. Podle tchto autor, kte jsou tmi lidmi, kte zpochybnili autenticitu tohoto hadsu z hlediska isndu88, by pijet tohoto pravidla znamenalo vru v to, e velk vtina ummy je v bludu. Po dle nich se jedn o dodatek, kter vnesli nevc i pokrytci, aby odstraovali jin od pijet islmu. Argumentuj jednak veri z Knihy Bo:
85 86

Al-Beghaw v erhu s-Sunna, 1/216. Medmu l-fetw, 10/9-10. 87 Ibid., 11/685 88 Viz ve. Podle al-Albnho byla prv tato nejasnost jednm z dvod, pro tento hads Ibnu l-Wezr a dal prohlsili za slab.

Vy jste nrod nejlep, jen kdy povstal mezi lidmi; vy pikazujete vhodn, zakazujete zavrenhodn a vte v Boha . (li 'Imrn:110) A takovmto zpsobem jsme vs uinili obc vzdlenou krajnost, abyste byli svdky o lidech a aby posel byl svdkem o vs. (Bekara:143) A tak hadsy, dle kterch bude tato umma tvoit a polovinu obyvatel Rje. Ab Sa'd al-Chudr slyel Boho Posla ci: Pi Tom, v Jeho Ruce je m due, j doufm, e budete tetinou obyvatel Rje. Sahbov dkovali Allhu a velebili ho, nae Prorok pokraoval: Pi Tom, v Jeho Ruce je m due, j doufm, e budete polovinou obyvatel Rje, a vru pklad v vzhledem k ostatnm obinm je jako pklad blho chlupu na ki ernho bka.89 Ve uveden dkazy pivedli do souladu s nam hadsem dva jement uenci, as-San'n a Slih alMukbil. Lid se podle al-Mukbilho dl na dv zkladn skupiny obyejn muslimsk masy a zvltn skupiny muslim. Obyejn lid jsou zpravidla ist a nenesou viny za inovace a pokiven vrouky. Takovmi jsou obyejn rolnci, otroci, vtina en apod. Mezi zvltn skupiny pat uenci a znalci vech obor, nboenskch i nenboenskch, inteligence, myslitel, politit a vojent initel nebo hledai ar'atskch nauk. Tyto mono rozdlit na dal tyi skupiny: 1. Inovtoi, kte dan inovace sami vymysleli a vyzvaj k nim, argumentuj pro n nejrznjmi zpsoby, podporuj ji vlastnm chpnm Kornu a Sunny, ppadn inovaci dle rozvjej. Takov jsou vdcov, teoretici a duchovn otcov sekt a odtpeneckch proud. Toto jsou ist inovtoi, na kter tento hads odkazuje. 2. Jejich pomocnci, kte je podporuj, inovaci dle a obhajuj. Tak tito pat, alespo podle vnjch znak, mezi inovtory. 3. Ti, kte nejsou schopni analyzovat, bdat a zaujmout vlastn stanovisko a kritizovat inovtory. Tito se u, pamatuj a pedvaj dle, ale jsou jako mosk pna, sami nic nezmohou, v jejich och jsou mnoz inovtoi velikny a mnoz z tchto lid jsou spokojeni sami se sebou a nechtj se mnit. Nemaj omluvu jako obyejn masy a nedoshli dostaten znalosti. Takovch je nejvce. Tak oni jsou svm zpsobem inovtory, i kdy rozdl mezi nimi a prvnmi dvma skupinami je propastn. 4. Posledn skupina, mnoho z prvnch a velmi mlo z pozdjch. Pevn se dr Kornu a Sunny a nsleduj je, kamkoli je povedou. O tom, o em Korn a Sunna pomleli, ml i oni. Nepoutj se do spekulac a nezajm je to, co se jich netk. Znaj vznamy Kornu a hads a tvo onu zachrnnou skupinu, dem'a Boho Posla . Spolu s nimi budou zachrnny i masy obyejnch prostch vcch a ti inovtoi, kterm se Allh smiluje, a naprav se. Z tohoto dvodu nelze na zklad hadsu o rozdlen ummy vyvodit, e dle nj vtina ummy sho v pekle. Prost masy jsou zachrnny spolu s aktivnmi obrnci Sunny a dle vemi tmi, kter pojme Bo milost i pmluva Boho Posla apod.

89

Sahhu l-Buchr, hads . 6530; Sahh Muslim, hads . 554:

Inovtoi a propagtoi inovace, i kdy jich je mnoho skupin, sekt a smr, tedy pedstavuj jen nevelkou meninu mezi ostatnmi muslimy. Proto hads o rozdlen ummy neme protieit dkazm, hovocm o zvltnm a vjimenm postaven muslimsk ummy.90 As-San'n nabdl dal tyi argumenty, kter dajnou neshodu mezi tmto hadsem a dkazy hovocmi o pednostech ummy islmu vyvracej: 1. Ti, kte vstoup do ohn in jen meninu ve srovnn se zachrnnou skupinou. Sedmdest dva jejich frakc pak oznauje spe rzn odnoe, mylenkov proudy a jejich rozmanitost, nikoli poet nsledovnk. Allh prav: A toto je vskutku stezka M, je vede pmo. Krejte po n a nensledujte cesty jin (An'm:153) V tomto veri jsou cesty jin uity tak v plurlu, aby byla zdraznna jejich mnohost a rozmanitost, zatmco cesta pm je pouze jedna jedin. 2. Konstatace vejdou do ohn me bt mylena tak, e dotyn lid pchaj zloiny a hchy obyvatel ohn. To, jestli se skuten stanou obyvateli Pekla, teba penechat na milosti a spravedlivosti Bo. 3. Je tak mon, e pekeln trest tchto skupin je podmnn jejich netrestnm na tomto svt. O trestu na tomto svt, kter ummu stihne, se dozvdme z hadsu: Tato m umma je ummou, kter se Allh smiluje. Nebude trestna na onom svt. Vru spov jej trest na svt tomto v rozkolech, zemtesench a zabjen.91 Tedy pokud bude nkdo potrestn na tomto svt, d-li Bh, nebude trestn na svt onom. 4. Sm text hadsu ukazuje na to, e k rozkolm dojde a po smrti Proroka a e sahbov, kte k tto umm tak pat, se nerozdl a budou spaeni, stejn jako kdokoli, kdo se dr jejich cesty a jejich pochopen vry. Rozkoly jsou tedy spe konkrtnmi udlostmi, zlomovmi body v ase, ne kontinulnm procesem, hlavn tleso ummy tak bude zachrnno a do ohn vejdou jen rozvratnci, rozkolnci a odtpenci.92 Motivy tch, kdo tento hads zpochybuj V dnen dob byl ze strany nkterch jedinc pipisujcch se islmsk osvt podniknut atak na vrohodnost tohoto hadsu s clem pedstavit svtov muslimsk obyvatelstvo jako jedin celek, hlsc se k jedin ve, jako celek, kter kolektivn spje k spchu a spse, negujce existujc a nepopirateln rozdly ve vrouce. Jin pipisuj tomuto hadsu vznam, kter ze samho jeho textu nevyplv. Toto vidn je jednak v pkrm rozporu nejen s empirickou skutenost, ale tak s jednoznanmi dkazy Kornu a Sunny. Takov chybn vklad tohoto hadsu m za nsledek schvalovn existujcch vrounch rozkol a rozen pojmu ahlu s-sunna we l-dem'a o sekty, hnut a smry s evidentn inovovanou vroukou, kter je v opozici k vrouce selef. Toto st v rezignaci na snahu opravit vrouku muslim, sjednotit je na sprvn ve a k pijet v jdru zpornch vrounch rozdl jako kladu.
90 91

Viz al-Albn v Silsietu s-sahha, 1/356-367, k hadsm . 203 a 204. Zaznamenal jej Ahmed v Musnedu, 4/410; Ab Dad v Sunenu, hads . 4280; a al-Hkim v Mustedreku, 4/491, 283. Podle al-Hkima je sahh, s jeho ocennm souhlas az-Zeheb a al-Albn. 92 Viz Ibnu l-Amr as-Sann, Iftirku l-umma, str. 66-76.

Jin naopak toto rozdlen a jeho negativa uznvaj, ale vysvtluj jej rovn patn, prohlaujce sv oponenty snadno za rozkolnky, sekte i dokonce nevc, bez znalosti podmnek a dvod, kter mus bt naplnny, ne me bt nkdo podobnmi denotacemi onlepkovn. Takov lid naprosto ignoruj dichotomii mezi otzkami, ve kterch se monost nzorov neshody pipout a ve kterch je tato zcela zapovzena. Vechna tato chybn chpn hadsu o rozdlen ummy pramen z neznalosti ve tyech ohledech: v ohledu Boch zvyklost, v ohledu aratskch text, v ohledu skuten situace ummy a v ohledu podn od jejch zbonch pedk. Ohledn Boch zvyklost je v tto otzce eeno: Kdyby Pn tvj chtl, byl by vru uinil lidstvo nrodem jedinm,avak oni stle jsou ve sporech (Hd:118) Ti, kterm se Allh smiloval, jsou ahlu s-sunna. Z hlediska aratskch text tu mme mnostv kornskch ver a hads, hovocch o jedin pravd v opozici k mnostv cest fali, kter jsme ve citovali. Skuten stav ummy islmu a jej rozttnost na spolky, sekty, hnut a proudy neme uniknout kadmu, kdo objektivn a zodpovdn na danou vc pohl. Neme pehldnout star spory mezi dvnmi islmskmi sektami a tak spory nov, kter vyprovokovaly odtpeneck proudy novj i ty zcela modern. Vechny jsou spokojeny s tm, na em jsou a chvstaj se, e jedin oni sprvn chpou islm. Z hlediska podn selef, existuje cel ada jejich vrok a vyjden, ve kterch se shoduj na existenci odtpeneckch skupin a odsuzuj nkter z nich, jako chridovce, ity, i zastnce kelmu, za jejich odchlen se od ahlu s-sunna we l-dema. Je tak mon, e ten, kter popr tento hads a v nm obsaen vznamy sm pat do nkter z nsledujcch kategori: Me bt murdjou, poprajcm, e se muslim me odchlit z pm cesty nebo se dokonce stt nevcm. Me bt ovlivnn modernm mylenm mnoha kruh mezi muslimy, kte si pej sjednotit vechny, kte se pipisuj islmu pod jakmkoli heslem a d se jen emocemi a nikoli pravidly a principy sprvn akdy. Me bt sm pokrytcem, kter navenek ukazuje islm a uvnit ukrv nevru a scestn pesvden. Me bt pslunkem t i on sekty nebo frakce. Prv mezi nimi v souasnosti nejvce buj trend smazvat vroun rozdly a sbliovat rzn proudy. Mnoho tch, kte se dnes pipisuj islmsk osvt a prci pro vru hovo o nutnosti mazat vroun rozdly mezi skupinami muslim. Ti vzdlanj a fundovanj z nich hovo o vzjemn pomoci v tom, na em je shoda a o omluv za to, v em je spor. Toto je vpravd jeden z nejvzneenjch cl vry, dokud se spornmi body rozum neshody pramenc z odlinho idtihdu ve vcech vedlejch aratskch pedpis. Ti, kte tato slova vykli jako prvn to tak velmi pravdpodobn tak i mysleli a

ctili. Jene tato pravda se stala vyprzdnnm sloganem, kterm je clena fale. Stala se mottem mazn vrounch rozdl a shromaovn dohromady pravdy i fali, sunny i inovace, tewhdu i irku. V tomto tkv velk nebezpe, e muslimov pijdou na to, jak od sebe odliit pravdu od nepravdy, sprvnou vrouku od vymylench ideologi zbloudilch frakc, i nsledovnky pravdy od nsledovnk chte, tueb a inovace. Vz tedy, e nikdo nevyzv k pravd, krom toho, kdo vyzv ke Kornu a Sunn, krom jejich nsledovnk a toto je dnes jejich nejnpadnjm rysem. Takov vyzvaj ke sjednocen vech muslim na Sunn a cest zbonch pedk, pod zstavou tewhdu a nikoli pod przdnmi hesly a pompznmi motty. Allh pravil: Neoprejte se o ty, kdo nespravedliv jsou, aby vs nepohladil ohe pekeln. A nemte krom Boha ochrnc dnch a jinou pomoc nedostanete. (Hd:113)