Michael Hauser: Definice souasnho kapitalismu

Zkladn definice kapitalismu Kapitalismus je spoleenskoekonomickou formou, v n je naprost vtina produknch prostedk, vytvejcch materiln pedpoklady pro vechny sfry spoleenskho ivota, tedy zdroje ivota vech len spolenosti ve vlastnictv jen nkterch len spolenosti, buroazie. V kapitalismu m vtina produknch prostedk spoleenskou povahu: jejich vynalzn, rozvjen a pouvn je umonno celou spolenost (prac mnoha lid v minulosti i souasnosti, spoleenskou dlbou prce, vdou a kulturou). Vlastnictv spoleensky vzniklch produknch prostedk je soukrom a soukrom vlastnictv tchto prostedk ustavuje buroazii jako vldnouc tdu. Vtina len spolenosti vlastn jen svou pracovn slu, kterou je kvli zachovn ivota a udren dan civilizan rovn nucena prodvat vlastnkm produknch prostedk. Nmezdn pracujc lenov spolenosti tvo proletarit. Jejich prce umouje zhodnocovat soukrom produkn prostedky, akumulovat kapitl, ale hodnota, kterou nmezdn pracujc vytvej, nen rovna hodnot mzdy, kterou dostvaj. Vykoisovn (exploatace) nmezdn pracujcch je podmnkou akumulace kapitlu a akumulace kapitlu je existenn podmnkou kapitalismu. Zkladnm rysem kapitalismu je rozpor mezi spoleenskou povahou a soukromm vlastnictvm produknch prostedk a obecn rozpor mezi produknmi silami a produknmi vztahy. Definice kapitalismu 20. stolet Definice lze rozliit podle zkladn otzky, kterou si ten kter teoretik poloil. Uvdme celkem tyi zkladn otzky a tyi odpovdi. Otzka prvn: Kdo produkuje zbo? Marx k na zatku Kapitlu, e bohatstv spolenost, v nich vldne kapitalistick vrobn zpsob, se jev jako ohromn soubor zbo, jednotliv zbo jako jeho elementrn forma. Ve dvactm stolet (a sten u ve stolet devatenctm) probhl proces, oznaovan Marxem za centralizaci kapitlu. Je to koncentrace u utvoench kapitl, ruen jejich individuln samostatnosti, vyvlastovn kapitalisty kapitalistou, pemna mnoha malch kapitl v nkolik velkch kapitl. Tento proces se li od [akumulanho] procesu tm, e pedpokld jen zmnu rozdlen u existujcch a fungujcch kapitl, a proto pole jeho psobnosti nen omezeno absolutnm rstem spoleenskho bohatstv nebo absolutnmi hranicemi akumulace. Kapitl se tu v jednch rukou sousteuje v obrovskch masch, protoe jinde z mnoha jinch rukou miz. Nejmocnjmi pkami centralizace jsou pak konkurence a vr. (Kapitl I., Svoboda, Praha 1978, s. 610) Rozdl mezi centralizac a akumulac spov v tom, e akumulace znamen pemnu vyrobenho zbo na penze, kter vyjaduj hodnotu pevyujc hodnotu penz vloench do vroby tohoto zbo. K centralizaci pak me dojt pouhou zmnou v rozdlen existujcch kapitl, pouhou zmnou kvantitativnho seskupen soust spoleenskho kapitlu. Kapitl me na jednom mst, v jednch rukou, narst do ohromnch rozmr, protoe jinde, na jinm mst, byl mnoha jednotlivm rukm odat. V kadm jednotlivm odvtv podnikn by centralizace doshla nejzaz hranice, kdyby vechny do nho vloen kapitly splynuly v jedin kapitl. (Nejnovj anglick a americk trusty ji smuj k tomuto cli tm, e se pokouej alespo vechny velk zvody jednoho prmyslovho odvtv spojit v jednu velkou akciovou spolenost s faktickm monopolem. Poznmka Fr. Engelse z roku 1890) (Kapitl I., s. 611.) Paul Baran a Paul Sweezy v knize Monopoln kapitl. Esej o americkm ekonomickm a spoleenskm du (Monopoly Capital /1966/. Citovno dle Monopolkapital. Ein Essay ber die amerikanische Wirtschafts- und Gesellschaftsordnung. Frankfurt a/M, Suhrkamp 1973). Tito autoi rozliuj konkurenn a monopoln kapitalismus. Vznik monopol kladou do sedmdestch let 19. stol. (s. 217) Monopolnm kapitalismem rozumj systm, kter se skld z obch kapitlovch spolenost, vedle kterch sice nadle existuj men podniky, ale urujcm prvkem, hlavnm hybatelem, je velk prmysl organizovan obmi kapitlovmi spolenostmi. (s. 58) V obch kapitlovch spolenostech vldnou hierarchick a byrokratick vztahy a plnovan vroba. Avak systm monopolnho kapitalismu jako celek plnovn nen. Rozdl mezi konkurennm a monopolnm kapitalismem spov v

mechanismu urovn cen. V konkurennm kapitalismu jednotliv podnikatel ceny pijmaj, kdeto v monopolnm kapitalismu kapitlov spolenosti ceny vytvej, ale nevytvej je libovoln. Monopol je definovn jako jedin prodejce danho zbo, oligopol jako nkolik mlo prodejc. Hlavn zbran koncern jsou nzk ceny. Monopoln koncern nechv klesnout cenu a na takov stupe, na nm zvten vnosu, kter zskv z prodeje dodaten zbon jednotky, se vyrovn se zvenmi nklady, kter jsou spojeny s vrobou tto dodaten zbon jednotky. A na tento stupe dv produkce a prodej dodaten jednotky vt vnos, ne jak jsou dodaten nklady; to pak vyvauje pokles ceny. Tento stupe tak uruje cenu a velikost produkce, kter jsou nutn k maximalizaci monopolnho zisku. (s. 63) Mezi jednotlivmi koncerny vak nadle probh konkurenn boj. Jakmile jeden podnik zmn cenu, ostatn na to mus reagovat pravou cen, aby tyto podniky neztratily sv zkaznky. To me vyvolat cenovou vlku. I kdy podnik, kter vyprovokoval snen ceny, pvodn sledoval zven svho zisku, me se i on nakonec dostat do hor situace, ne byla jeho vchoz situace. Takto labiln trn vztahy byly velmi ast v potcch monopolnho kapitalismu. Mamut spolenosti se postupn nauily vyhbat tmto situacm: pelivm plnovnm, lepmi prognzami chovn konkurennch firem a tm, e v hospodskm boji pestaly pouvat taktiku sniovn cen. Prodejci uritho zbo nebo jeho substitutu pak usiluj o to, aby ceny byly ureny pevn, a co nejvce se zvil zisk cel skupiny prodejc. (s.65) Firmy pak spolu bojuj o rozdlen tohoto zisku. Vhodnm nstrojem k vysvtlen tchto skutenost je tradin teorie monopolnch cen formulovan klasickou a neoklasickou politickou ekonomi. Dohody mezi mamutmi koncerny mohou mt rzn formy: od kartel, na jejich zklad jsou regulovny jak ceny, tak velikost produkce, a k neformlnm domluvm, e jednotliv firmy se budou dret dohodnutch cenovch seznam. Tyto dohody maj rzn podoby podle politickch a kulturnch podmnek v t kter zemi. Tajn dohody jsou jist bn, pesto vak jsou spojeny s riziky. Jen st je lze oznait za normu, podle n se d typicky oligopoln prmysl. Touto normou je spe ten typ tichch dohod, jejich nejrozvinutj formu pedstavuje tzv. cenov veden. Arthur R.Burns definuje ve sv knize padek soute: studie o vvoji americkho prmyslu (The Decline of Competition: A Study of the Evolution of American Industry, New York 1936) cenov veden tak, e cenov veden existuje, je-li cena, kterou nabz vtina prmyslovch jednotek, urena tm, e tyto jednotky pejmaj cenu, kterou vyhlsila jedna jednotka z jejich stedu. Za normlnch okolnost je vdcem nejvt a nejsilnj firma v danm oboru a ostatn firmy pijmaj jeho vedouc lohu nejen proto, e z toho maj zisk, ale tak proto, e si uvdomuj, e cenov vdce by v cenov vlce obstl lpe ne ony. Pokud se tmto zpsobem chovaj vechny podniky, je pomrn snadn se pedem dohodnout na cen, kter pinese maximln zisk celmu prmyslovmu odvtv. Je pouze zapoteb, aby inicitor cenovch zmn ml na zeteli nejen sv zjmy, nbr tak zjmy cel skupiny, a ostatn podniky daly zeteln najevo, zda se nov cen pizpsob nebo se budou dret ceny star. Jsou-li splnny tyto podmnky, lze se oprvnn domnvat, e dan ceny se pibliuj teoretick monopoln cen. Podniky mohou, ale nemus reagovat na zmnu ceny, kterou provedl cenov vdce. Tento typ cenovho veden nem povahu diktatury, nbr demokracie. (s. 67) Jak je vztah mezi monopoly a sttem? Stt v monopolnm kapitalismu hraje podle Barana a Sweezeho podobnou lohu, o n hovoil ji Marx v Komunistickm manifestu: sttn moc je pouze vborem, kter spravuje spolen zleitosti buroazn tdy. K spolenm zleitostem buroazn tdy vak nyn nle tak starost o to, aby se dn prmyslov odvtv, kter m vznamnou roli v celm hospodstv a v nm je uloen znan majetek, nestalo pespli ziskovm, pp. nerentabilnm. Mimodn velk zisky nevznikaj jen na nklady spotebitel, ale tak na nklady jinch kapitalist. (Nap. elektina nebo telekomunikace pat ve vech oborech k zkladnm nkladm.) Mimoto mohou ostatn kapitalist, jak je to ast v dobch politick nejistoty, zat volat po skuten inn akci proti monopolm. Na druh stran, pli nzk zisky v takovch odvtvch, jako je zemdlstv, pokozuj zjmy velk a politicky vlivn skupiny pozemkovch vlastnk, kte si jsou schopni na zklad dohod a tlaku jinch kapitalist zajistit nutnou podporu, aby stt pijal pomocn opaten. Stt se proto v monopolnm kapitalismu mus co mon nejvce starat o to, aby se v odvtvch, jejich zisky se zanaj pli vychylovat na jednu nebo na druhou stranu, udrovaly ceny i mra zisku v hranicch, v nich se obvykle pohybuj ceny a zisky mamutch kapitlovch spolenost. Tato sttn hospodsk politika je pozadm znanho potu regulanch pln a mechanism, ji2

mi se zvlt v edestch letech vyznauje americk hospodstv, jako je nap. zajitn veejn pe prostednictv komis, omezen vroby ropnch produkt, cenov podpora a kontrola pstitelskch ploch v zemdlstv atd. Vechna tato opaten maj dajn ctihodn el: ochranu spotebitel, zachovn pdnho fondu, ochrana zemdlskch rodinnch farem, ale lovk by musel bt ponkud naivn, aby vil, e tyto krsn vyhlejc cle se dotkaj podstaty vci. Existuje obshl literatura, zaloen zpravidla na oficilnch dokumentech a statistikch, kter dokazuje, e sttn kontroln ady peuj spe o kapitlov zleitosti ne o spotebitele, e pdn fond je prostednictvm obhospodaovn zaloenho na rop spe nien ne uchovvn, e zemdlsk rodinn farmy miz rychleji ne kdy pedtm. Ve se nm objasn, kdy si uvdomme, e zkladn funkc sttu v monopolnm kapitalismu je slouit zjmm monopolnho kapitlu. Sttn zsahy do trnho mechanismu maj vst k tomu, aby cel ekonomick systm fungoval tak, jako by se skldal vlun z mamutch koncern. (s. 71) Stt jist m i jin funkce ne jen posilovn monopol a regulaci jejich innosti. Dalmi dleitmi funkcemi sttu je daov a vdajov politika a politika zahranin. (Baran a Sweezy tyto funkce sttu analyzuj v 6. a 7. kapitole uveden knihy.) Baran a Sweezy se vak vyhbaj vrazu sttn monopoln kapitalismus s odvodnnm, e ve vvoji kapitalismu hrl stt vdy vznamnou roli. Vznam sttu se zmnil pouze kvantitativn, ne kvalitativn. Pojmy, jako je sttn kapitalismu a sttn monopoln kapitalismus, mimoto vyvolvaj nesprvn dojem, e stt pedstavuje jakousi nezvislou sociln moc, kterou lze postavit proti moci soukrom ekonomiky. Konflikty mezi ekonomickou sfrou a vldou jsou ve skutenosti jen odrazem konflikt, kter existuj ve vldnouc td. Jak je hlavn tendence monopol a oligopol? Ze zjitn, e oligopol se bl teoretick monopoln cen, lze vyvodit zvr, e nadhodnota mus mt silnou a stlou tendenci stoupat. Klade se vak otzka, zda systm oligopol nut manaery, aby sniovali nklady a zvyovali ziskovost. Plat pro monopoly to, co kal Marx o vzjemn si konkurujcch podnicch, e toti konkurence, imanentn zkon kapitalistickho produknho zpsobu, vldne nad kadm individulnm kapitalistou jako vnj zkon donucen? Nebo tu plat to, co kal Adam Smith o akciovch spolenostech, kter ztotooval s monopoly, e toti monopol je nadto velkm neptelem dobrho hospodaen, kter se me obecn prosadit jen a pouze jako dsledek svobodn a univerzln konkurence, kvli n se k dobrmu hospodaen mus uchlit kad v zjmu svho sebezachovn? (s. 73) Pi zkoumn tto otzky je zapoteb vyhnout se publikacm, kter vydvaj kapitlov spolenosti, nebo manaei mamutch koncern maj eminentn zjem vyvolat dojem, e jsou technologicky progresivn a organizan schopn. Nelze vychzet z legitimizanch ideologi, kter mamut koncerny. Nam autorm se to jev tak, e rozhodujc vznam m zde mimotrn konkurence, a to ve dvou aspektech. Prvn aspektem je dynamika rozdlen trhu, druh aspekt se tk zvltnost prmyslu vroby vrobnch prostedk. V prvn fzi se podniky, kter sniuj sv nklady a zvyuj zisky, t mnoha vhodm vzhledem ke konkurentm, kte produkuj s vymi nklady. Podnik s nzkmi nklady m ostatn podniky v hrsti. Me si dovolit vyvolat cenovou vlku. Me se zamit na reklamu, podporovat vzkum a vvoj novch ad produkt, poskytovat zvltn zkaznick sluby atd. To ve jsou bn prostedky v boji o vy podl na trhu. Avak podnik, kter zpas s jinmi na poli sniovn cen, se dostv velmi zhy do problm. Je podkopna jeho schopnost odret cenov toky, slbne jeho schopnost pouvat zbran bnch v konkurennm boji. Odsouzen ke stle pasivnj roli, stoj tento podnik ped rozhodnutm: bu za pznivch podmnek provst fzi se silnjm podnikem; nebo se pokusit o comeback, obvykle s novm vedenm a novm kapitlem; anebo vyklidit pole spnjm rivalm. Kad manaer se obv, e prv jeho podnik zakopne v bhu za nejni cenou, a on bude nucen takto se rozhodovat. Existuje jet druh dvod, pro je tendence k poklesu nklad pznan pro cel monopoln kapitalistick hospodstv, vetn tch odvtv, kter by technologicky stagnovala, kdyby byla odkzna sama na sebe. Tmto dvodem jsou poadavky mimotrn konkurence v prmyslu vroby vrobnch prostedk, kter je velmi dleit pro celou ekonomiku, i kdy jeho dleitost je pravideln podceovna. Tyto vrobky jsou prodvny kupcm, kte nenakupuj podle toho, co je prv mdn, nbr na prvnm mst sleduj rst svho zisku. Producenti vrobnch prostedk mus tedy svm zkaznkm pomoci snit nklady na vrobu, a tzn. e vroba se mus zamit na inovace, kter sniuj nklady. (s. 75n) Vrobcm vrobnch prostedk stoup zisk tehdy, kdy ostatnm dopomh k vtm ziskm. 3

V monopolnm kapitalismu je tedy nkladov disciplna stejn tuh jako v konkurennm kapitalismu, a tak v systmu monopolnho kapitalismu stle vznikaj nov a siln impulzy k inovacm. Z tchto dvod bychom mli povaovat monopoln kapitalismus za racionln a pokrokov systm. Avak tento systm se nikdy neme dopracovat k tomu, aby plody rostouc produktivity byly k uitku cel spolenosti. Jedinou motivac redukce nklad je zven zisku. Klesajc nklady jdou ruku v ruce s rostouc potebou zisku, a to vede k tomu, e celkov zisk je nejen absolutn, nbr roste ve vztahu ke spoleenskmu produktu. Srovnme-li rostouc zisky s ekonomickou celospoleenskou nadhodnotou, meme zformulovat zkon monopolnho kapitalismu tak, e nadhodnota v zvislosti na vvoji monopolnho systmu vykazuje jak absolutn, tak relativn rostouc tendenci. (s. 77) Podle klasickho marxismu by mra zisku mla naopak klesat. Zkon o klesajc me zisku se vak vztahuje na konkurenn kapitalismus, ne na monopoln. Nahrazujeme-li zkon klesajc mry zisku zkon rostouc mry nadhodnoty, nezpochybujeme tm jeden ze zkladnch Marxovch poznatk, nbr bereme v potaz nepopiratelnou skutenost, e kapitalismus prodlal strukturln zmnu. (s. 77) Hlavn tendenc monopolnho kapitalismu je pak vytven vt nadhodnoty, ne jakou monopoln kapitalismus dovede absorbovat. (Tito autoi nadhodnotu pojmaj tak, e je to rozdl mezi celkovou produkc a spoleensky nutnmi nklady tto celkov produkce. Nerovn se zisku. Zisk tvo pouze st tohoto rozdlu.) Nadhodnotu lze absorbovat prostednictvm konzumu nebo investic. Monopoln kapitalismus vak m tendenci produkovat nadhodnotu, ani vytv spotebn a investin monosti nutn k absorpci rostouc nadhodnoty, a tm k hladkmu fungovn systmu. Protoe je vak pod dohledem sttu omezovna tendence k produkci nadhodnoty, kterou nelze absorbovat, normlnm stavem monopoln kapitalistickho hospodstv je stagnace. (s. 109) Otzka druh: Jak je charakter produknch prostedk? Na tuto otzku odpovd Ernest Mandel v knize Pozdn kapitalismus (Der Sptkapitalismus. Versuch einer marxistischen Erklrung. Frankfurt a/M., Suhrkamp 1972). Hlavnm problmem kapitalistickho vvoje je realizace nadhodnoty, tj. akumulace kapitlu. Marx uril mru nadhodnoty tak, e je to rozdl mezi nadhodnotou (oznaovanou psmenem m) a hodnotou pracovn sly (v) nebo t jako rozdl mezi nadprac a nutnou prac, pp. neplacenou a placenou prac. Rozlutn tajemstv sebehodnocen kapitlu je toto: kapitl disponuje uritm mnostvm neplacen ciz prce. (Kapitl I., kap. XVI.) (Mra zisku je pak rozdl mezi pebytkem vnos a celkovmi nklady vroby a distribuce. Zisk dle Marxe pochz z nadhodnoty; prmyslov a obchodn kapitalista dostv ve form prmyslovho a obchodnho zisku pouze st nadhodnoty, zbvajc st pipad finannmu kapitalistovi ve form rok a pozemkovmu vlastnkovi ve form renty.) Tak pro Mandela je kapitalismus 20. stolet kapitalismem monopolnm. Mezi monopoly nadle existuje cenov konkurence, kter je nut sniovat nklady. V V. kapitole tto knihy (viz jej esk peklad na strnce Soku) se k, e pi rostoucm organickm sloen kapitlu (jm je dle Marxe hodnotov sloen kapitlu, pokud je ureno jeho technickm sloenm, tj. pi zvtovn hodnoty uloen v konstantnm kapitlu, jako jsou stroje, budovy, suroviny apod.) kles mra nadhodnoty, a mra zisku, pokud ostatn faktory zstanou beze zmny. Pokud pracovn den zstv stejn dlouh, existuj ti monosti, jak zvit mru nadhodnoty: 1. snit kvantum pracovn doby, kterou dlnk potebuje k produkci ekvivalentu sv mzdy 2. zvtit intenzitu prce (zvtit kvantitu prce v tm asovm seku), 3. snit relnou mzdu pi zachovn stejn produktivity a intenzity. Mra nadhodnoty vznamn roste jen tehdy, kdy se uskuten aspo dv ve zmnn monosti. Tyto monosti se daj uskutenit zpravidla jen za t podmnky, e klesne sla odbor a jinch sebeobrann organizac pracujc tdy a zrove vznikne pomrn vysok nezamstnanost. To jsou podmnky pro rst nadhodnoty. K trvalmu rstu mry nadhodnoty je vak zapoteb zvit relativn nadhodnotu, ne absolutn nadhodnotu. (Absolutn nadhodnota vznik prodluovnm pracovnho dne za hranice, v nich by dlnk byl s to vyrobit jen ekvivalent hodnoty sv pracovn sly, a pivlastovnm tto nadprce kapitlem.) Mra nadhodnoty se v nacistickm Nmecku zvila prv na zklad rstu absolutn nadhodnoty. Vlen hospodstv nacistickho Nmecka vak neumoovalo dlouhodob stabiln rst nadhodnoty, nebo stagnace a pokles relnch mezd a zbrojn vroba, pohlcujc vtinu vrobnch prostedk a kapacit, brnila rozvoji vroby vrobnch prostedk (tj. rozvoj oddlu I.) a vroby spotebnch ped-

mt (rozvoji oddlu II.). Mandel k jen takov zbrojn ekonomika, kter sice nasv nadhodnotov kapitl, ale kapitl, potebn k rozen reprodukci oddlu I. a II. nesmruje na zbrojask prmysl, pzniv psob na trvalost akumulace kapitlu. Zbrojask a vlen hospodstv, kter se dostane pes tento bod, rostouc mrou ni vcn podmnky rozen reprodukce, a tm dlouhodob brzd akumulaci kapitlu, msto aby ji podporovalo. Jinmi slovy, nacistick diktatura nebyla schopna doshnout celkovho zven relativn nadhodnoty a mru nadhodnoty zvyovala jen na zklad rstu absolutn nadhodnoty a poklesu hodnoty zbo pracovn sly. Dlouhodob zven mry nadhodnoty je mon pouze pi existenci dostaten vysok nezamstnanosti, kter brn tomu, aby podl mezd na zisku se drel pod jistou hranic, a pi existenci dlouhodob expandujcho trhu na zklad technologickch inovac. Technologick inovace (jak v prmyslu vroby vrobnch prostedk, tak v prmyslu vroby spotebnch pedmt) jsou podmnkou zven relativn nadhodnoty a trvalho zven mry akumulace. Poteba zvit mru akumulace vyvolv v djinch kapitalismu technologick revoluce. Mandel rozliuje celkem t technologick revoluce: - prvn technologick revoluce probhala v letech 1847-1873. V oddlu I. (vroba vrobnch prostedk) pevld vroba stroj na parn pohon. Vroba je pevn rukodln. Mechanizace je do jist mry zavdna v elezskm a uhelnm prmyslu. ist mzdov nklady pesahuj 66%, zpravidla vak 75% celkovch nklad. Nzk organick sloen kapitlu. Zprvu pevauje rukodln vroba i v oddle II. (vroba spotebnch statk). K tto vrob je zapoteb pomrn malho kapitlu. V tomto obdob je proto kapitalismus skuten kapitalismem voln konkurence. Trvalo dosti dlouho ne oddl I. zaal nasvat vt mnostv kapitlu. V letech 1873-93 nastv hospodsk stagnace. Kapitalismus pechz ze stadia voln konkurence do stadia monopolnho. - obdob druh technologick revoluce lze rozdlit na dv obdob. Prvn obdob 1893 1914. V oddle I. se pemuje strojov vroba parnch stroj na strojovou vrobu elektromotor. Znan se zvyuje organick sloen kapitlu. U v pedchoz fzi zaal pesun kapitlu z oddlu II. do oddlu I. Nyn kapitl zaal tct vce do oddlu I. ne do oddlu II. V posledn tvrtin 19. stolet dolo k pekapitalizovn oddlu I. Pevauje export kapitlu (a tmto kapitlem zakoupench statk kolejnic, lokomotiv atd., tj. infrastruktury pro zjednoduen a zlevnn exportu surovin vytvoench kapitlem v metropolch. To je spolu s rostouc koncentrac kapitlu hlavn pinou vzniku nov, imperialistick struktury kapitalistickho svtovho hospodstv. Do prvn svtov vlky probhala zrychlen akumulace. Pak nsledovalo obdob zpomalen akumulace a relativn stagnace. Rozen elektrifikace toti zvilo organick sloen kapitlu, a to vedlo k dlouhodobmu poklesu mry zisku. Pokles mry zisku vyvolal po krtkm vzestupu svtovou hospodskou krizi 1929-1932 a stagnaci akumulace. Mra nadhodnoty se v Nmecku zvila a s nstupem nacismu a v ostatnch zemch a bhem druh svtov vlky. V obdob druh technologick revoluce vak dolo k dalm vznamnm zmnm v existennch podmnkch kapitalismu. Za prv, Sovtsk svaz se odlomil od kapitalistickho svtovho trhu, tj. poprv od prosazen kapitalistickho vrobnho zpsobu dolo ke geografickmu omezen svtovho trhu, a ne k jeho dalmu rozen. Po krtkou dobu se zdlo, e znovu rostouc ceny surovin a ostej kolonizace Afriky ze strany Britnie znovu povzbud export kapitlu. Avak zhy po vypuknut velk hospodsk krize se ukzalo, e tu je dlouhodob tendence sniovn kapitlovho exportu do koloni a polokoloni, jej hlavn pinou byl monopolistick charakter imperialistickch koncern ovldajcch koloniln produkci surovin. Nzk akumulace a snen kapitlovho exportu do koloni zvtil pebytek kapitlu a zpsobil dal pokles mry zisku. Za druh, tento pebyten kapitl pronikl do oddlu II. Tak vznik nov sektor spotebnch statk, trval spotebn statky, kter jsou vsledkem aplikace druh technologick revoluce na oblast spotebnch statk. Jedn se o produkci automobil a prvnch elektrickch pstroj (vysava, rdi, elektrickch icch stroj apod.) Jejich masov produkce byla zprvu omezena na Spojen stty. Rozdlen nadhodnoty mezi oddl I. a II. se zaal pomalu mnit ve prospch oddlu II. Pinou tohoto pesunu bylo i to, e v oddle I. vlivem hospodsk krize siln poklesla mra zisku. Tlak na zven mry zisku v oddle I. byl vak explozivn. Tento tlak psobil tymi smry: - smrem k okamitmu zven mry nadhodnoty (nacismus, vlen hospodstv) - smrem k okamitmu zhodnocen pebytenho kapitlu prostednictvm zbrojen 5

- smrem k pokusu zlevnit konstantn kapitl optnm masivnm proniknm kapitlu do produkce surovin jak nerostnch, tak zemdlskch, ale tentokrt s vysoce industrializovanou technikou - a pak zlevnnm fixnho konstantnho kapitlu. S tm souvis tlak na zkrcen obn doby kapitlu. - Ve smru k radiklnmu snen podlu mzdovch nklad na cen zbo. Tento smr doprovzej experimenty s poloautomatizac a automatizac. Tuto skutenost lze vysvtlit z trendu zvyovn relativnho podlu mzdovch nklad, s nm paraleln probh radikln snen nklad na suroviny a snen fixn sti kapitlov hodnoty. Jakmile zaala stoupat mra zisku, zvilo se zhodnocen kapitlu pi vyuit dodaten akumulovanho a v period 1929-1939 nezhodnocenho kapitlu a pi souasnm vyuit ostatnch t tendenc. Tak pichz tet dlouh vlna s expanzivnm podtnem a tet technologick revoluce. Obdob tet technologick revoluce (1940, pp. 1945 1965), kter je vlastnm zkladem pozdnho kapitalismu. Toto obdob se vyznauje tm, e vedle strojov vyrbnch prmyslovch spotebnch statk (od potku 19. stol) a strojov vyrbnch stroj (od poloviny 19. stolet) se strojov vyrbj tak suroviny a potraviny. Pozdn kapitalismus, na hony vzdlen tomu, aby byl postindustriln spolenost(termn prosazovan D. Bellem, H. Kahnem a J.-J. Servan-Schreiberem) se jev jako obdob prvn pln industrializace vech prmyslovch odvtv, a k tomu lze pipojit skutenost, e tu roste mra mechanizovan cirkulan sfry a mechanizovan nadstavbov sfry. Zrove dochz k vyrovnn prmrn pracovn produktivity v nejdleitjch vrobnch odvtvch. K takovmu vyrovnn dochz prv vlivem automatizace. Ze skutenosti, e se takto vyrovnv pracovn produktivita, meme vyvodit dva zvry: - Hlavn pramen zhodnocen nadhodnoty se nenalz v regionlnch nebo internacionlnch produktivnch trendech, nbr v produktivnch trendech, kter vznikaj mezi sektory, nebo dokonce koncerny. - Vznik permanentn tlak na zrychlen technologick inovace. Vyschnut jinch pramen mon ziskov nadhodnoty dal podnt k honb za technologickou rentou, kterou lze doshnout jen permanentn technologickou obnovou. (Podrobn rozebrno v kap. VII. knihy Pozdn kapitalismus. Hlavnm ekonomickm rozporem pozdnho kapitalismu je latentn nadprodukce produknch prostedk v kombinaci s latentn nadprodukc spotebnch statk z obdob kapitalismu svobodn konkurence a s nadprodukc kapitlov nadhodnoty z doby imperialismu. Bezprostednm podntem k tet technologick revoluci jsou tyi ve uveden smry, jimi kapitl ve tictch a tyictch letech se pokusil zvit mru zisku. Technick monosti automatizace pochzej ze zbrojnho hospodstv, pp. z technickho tlaku, kter byl vyvoln zbrojnm hospodstvm. Vznik tlak na stavbu automatickch pota na zklad kybernetickch princip. V roce 1954 jsou v privtnm sektoru v USA zavedeny elektronick stroje na zpracovn dat, a tm se otevr pole pro zrychlenou technologickou inovaci, tj. pole pro honbu za technologickou ziskovou nadhodnotou, kter dv pozdnmu kapitalismu jeho specifick charakter. Rokem 1954 kon obdob hospodsk rekonstrukce po druh svtov vlce a zan vysok konjunktura umonn tet technologickou revoluc. Tet technologick revoluce m celkem deset znak: 1. kvalitativn zrychlen zvyovn organickho sloen kapitlu, tj. vytlaovn iv prce prac mrtvou. V pln automatizovanch zvodech je iv prce vytlaena tm zcela. 2. pesun iv pracovn sly, inn v produktivnm procesu, ze zpracovn surovin na ppravn a kontroln prce. Zapojen vdc, laborant, projektant, grafik do produktivn hodnoto- a nadhodnototvorn prce. Pozdn kapitalismus se vyznauje integranm procesem spoleenskch pracovnch schopnost. 3. radikln promna, kter v automatizovanch zvodech nastala ve vztahu mezi obma funkcemi zbo pracovn sly. Ta m dv funkce vytvet hodnotu a hodnotu udrovat. V djinch kapitalistickho produknho zpsobu mla dosud rozhodujc vznam hodnototvorn funkce pracovn sly. V pln automatizovanch zvodech m nyn rozhodujc vznam funkce udrovn hodnoty nejen v banlnm smyslu automatickho transferu sti hodnoty stroj uvedench v innost a 6

sti hodnoty zpracovanch surovin do hodnoty hotovho zbo, nbr tak ve specificky ekonomickm smyslu, toti spory hodnoty pracovn sly, kter odpovd obrovskmu nrstu hodnoty a zven zranitelnosti kyberneticky zench automatickch strojovch agregt. 4. Radikln zmny, je nastaly v poloautomatickch zvodech a odvtvch ve vztahu mezi tvorbou nadhodnoty v rmci podniku a pivlastnnm nadhodnoty, vytvoen v jinch podnicch. 5. Zmny ve vztahu mezi stavebnmi nklady a vdaji na nkup novch stroj ve struktue fixnho kapitlu, tedy tak v prmyslovch investicch. V USA se zmnily proporce zkladnho kapitlu takto: 1929 Stavebn podl: 59% Podl na vybaven: 32% Podl na obnch prostedcch: 9% 1960 32% 52% 16%

6. Prostednictvm kontinuln produkce, radiklnm zrychlenm ppravnch prac, udrujcch provoz (jako je nap. pechod na prbn opravy) bylo dosaeno zkrcen produkn periody. Tlak na zkrcen obn periody, tj. na zkrcen obn doby kapitlu prostednictvm plnovn zsob, przkumem trhu atd. 7. Tlak na zrychlen technologickch inovac, strm stoupajc nklady na vzkum a vvoj, atd. 8. Zkrcen ivotnost fixnho kapitlu, pedevm stroj. Zeslen tlak na exaktn vnitropodnikov plnovn produkce a nadpodnikov hospodsk programovn. 9. Pi zvtovn organickho sloen kapitlu se zvyuje bu jen podl cirkulujcho konstantnho kapitlu (nklad na suroviny, energii, vedlejch materil) na prmrn hodnot zbo, anebo podl obou st konstantnho kapitlu, jak fixnho (amortizace stroj), tak cirkulujcho. 10. Z uvedench ekonomickch hlavnch znak tet technologick revoluce vyplv tendenn zostovn obecnch rozpor kapitalistickho produknho zpsobu: zostovn rozporu mezi rostoucm zespoleentnm prce a privtnm pivlastovnm; zostovn rozporu mezi produkc uitnch hodnot (kter nezmrn roste) a realizac smnn hodnoty (kter je nadle podvzna kupn silou obyvatelstva); rozpor mezi pracovnm a zhodnocovacm procesem; rozpor mezi kapitlovou akumulac a kapitlovm zhodnocenm, atd. Vztah mezi stenou a plnou automatizac je teba zkoumat ve svtle tohoto tendennho zosten vnitnch rozpor kapitalistickho produknho zpsobu. Otzka tet: Jak je organizace vroby? Na tuto otzku odpovd David Harvey. Ve sv knize Podmnky postmoderny (The Condition of Postmodernity. Oxford, Blackwell 1990) se zamuje na obdob od roku 1945-1973 a na obdob od roku 1973 do souasnosti. Prvn jmenovan obdob nazv fordovsko-keynesovsk, druh obdobm flexibiln akumulace. Harvey vychz z francouzsk koly regulace (M. Aglietta: A Theory of capitalist regulation. London 1979. A. Lipietz: New tendencies in the international division of labour: regimes of accumulation and modes of regulation. In A. Scott a M. Storper (vyd.): Production, work, territory; the geographical anatomy of industrial capitalism. London 1986. R. Boyer: La thorie de la rgulation : une analyse critique. Paris 1986) Definice reimu akumulace: Reimem akumulace se oznauje dlouhodob stabilizace rozdlovn istho produktu na spotebu a akumulaci. Promn-li se podmnky vroby, mn se zrove podmnky reprodukce nmezdn pracujcch, tj. reprodukn schma. Reim akumulace by nemohl stabilizovat, pokud by jednn vech

spoleenskch a ekonomickch aktr - kapitalist, dlnk, sttnch zamstnanc, finannk aj. nebylo uspodno tak, aby dan reim akumulace mohl dlouhodob fungovat. Proto mus existovat modus regulace ve form norem, zvyk, zkon, regulanch st atd. zajiujc jednotu tohoto procesu, tj. pimen soulad mezi chovnm jednotlivc a schmatem reprodukce. (srov. Harvey: Podmnky postmoderny, 7. kap., viz peklad na strnce SOKu) Kapitalismus mus eit dv zkladn otzky: problm, jak zajistit stabiln mru zisku, a problm bezprostedn souvisejc s prvnm: jak toti vyuvat nmezdn pracujcch tak, aby jejich prce vedla k prstku hodnoty a vznikla stabiln mra zisku pro co nejvt mnostv kapitalist, tj. jak dit nmezdn pracujc slu. Skryt ruka trhu nen zrukou stabilnho rstu kapitalismu. Bylo zapoteb urit mry kolektivnch akc - obvykle v podob sttnch intervenc a regulace -, kter kompenzovaly selhn trhu (jako je v cench nezahrnovan pokozovn prodnho a socilnho prosted), zabraovaly nadmrn koncentraci trn sly nebo zneuvn privilegi monopol tam, kde se jim nedalo vyhnout (v oblastech jako je doprava a komunikace), poskytovaly kolektivn statky (obranu, vzdln, sociln a fyzick infrastruktury), je nelze produkovat a prodvat prostednictvm trhu, a steily systm ped lavinovitmi nehodami vyvolanmi spekulativnmi pohyby, bludnmi trnmi signly a potenciln negativnm vzjemnm ovlivovnm podnikatelskch oekvn a trnch signl (problm sebenaplujcch pedpovd o vkonu na trhu). Kolektivn tlaky sttu a jinch instituc (nboenskch, politickch, odborovch, podnikatelskch a kulturnch organizac) ovlivuj v praxi dynamiku kapitalismu zsadnm zpsobem. Tyto tlaky mohou bt pm (jako nap. mandatorn zen mezd a cen) nebo nepm (jako nap. podprahov reklama, kter nm vnucuje nov pojet naich zkladnch poteb a ivotnch tueb), ale svm celkovm psobenm utvej trajektorii a formu kapitalistickho vvoje zpsoby, kterm nelze porozumt pouhou analzou trnch transakc. Navc jsou tu sociln a psychologick sklony jako je individualismus a sil o osobn naplnn cestou sebevyjden, hledn bezpe a kolektivn identity, poteba sebecty, statusu nebo jinho znaku individuln identity - ty vechny hraj roli v utven zpsob konzumu a ivotnch styl. Sta se jen zamyslet nad celm komplexem sil, kter zpsobily proliferaci masov vroby, vlastnn a pouvn automobil, abychom si uvdomili obrovskou paletu socilnch, psychologickch, politickch i konvennji chpanch ekonomickch vznam, kter jsou spojeny s jednm z klovch rstovch sektor kapitalismu dvactho stolet. Pednost mylen koly regulace je, e vyaduje, abychom se dvali na cel balk vztah a mechanism, kter pispvaj ke stabilizaci rstu vkon a agregtn distribuci pjm a spoteby v konkrtnm historickm obdob a na konkrtnm mst. Druh irok problmov oblast v kapitalistickch spolenostech se tk promny lidsk schopnosti aktivn prce v pracovn proces, jeho plody si mohou pivlastovat kapitalist. Jakkoli prce vyaduje urit soustedn, sebekze, nvyky v zachzen s rznmi vrobnmi nstroji, znalosti o rznch surovinch a monostech, jak je promnit v uiten vrobky. Zbon vroba v podmnkch nmezdn prce situuje znanou st tchto znalost, technickho rozhodovn a tak disciplinrnho apartu mimo kontrolu osoby, kter skuten vykonv danou prci. Pivykn nmezdnch pracovnk na kapitalismus bylo zdlouhavm (a nijak zvl astnm) historickm procesem, kter je nutno zopakovat pokad, kdy do souhrnn pracovn sly pibude nov generace pracovnk. Zdisciplinovn pracovn sly pro ely akumulace kapitlu - proces, kter budu obecn oznaovat termnem zen prce - je velmi obtn zleitost. Vyaduje pedevm uritou kombinace represe, navykn, kooptace a spoluprce, co je ve nutno zorganizovat nejen v rmci pracovit, ale ve spolenosti jako celku (zdraznil MH). Socializace pracujcho do podmnek kapitalistick vroby m za nsledek zaveden velmi irok sociln kontroly fyzickch a duevnch sil. Vzdlvn, zakolovn, pesvdovn, mobilizovn uritch socilnch cit (pracovn etiky, loajality k podniku, nrodn nebo lokln hrdosti) a psychologickch sklon (hledn identity prostednictvm prce, individuln iniciativa nebo sociln solidarita) - to ve sehrv uritou roli a stv se zejmou soust utven dominantnch ideologi, kter jsou pstovny masovmi mdii, nboenskmi a vzdlvacmi institucemi a rznmi orgny sttnho apartu, a prosazovny prostou artikulac vlastnch zkuenost a zitk jmnem tch, kdo vykonvaj prci. Tak zde se stv termn modus regulace uitenm nstrojem ke konceptualizaci zpsob, jakmi se e problmy organizovn pracovn sly pro ely akumulace kapitlu na konkrtnch mstech a v konkrtnch asovch obdobch. (tamt) Fordismus a keynesovstv Symbolickm zatkem fordismu je rok 1914, kdy Henry Ford zavedl ve svch tovrnch na v8

robu automobil pti dolarov osmihodinov pracovn den pro dlnky obsluhujc vrobn linky. Ford mimodnm zpsobem zvil produktivitu prce tm, e dlnka postavil na jedno msto a ten vykonval jeden nebo nkolik mlo kon. Mylenka nen pvodn. Objevuje se ji v knize Fredericka W. Taylora (1856-1915) Principy vdeckho zen prce, v n tento autor doporuuje rozloit vrobn koly na jednoduch elementrn operace, kter lze pesn kontrolovat. (vce viz peklad 8. kap na strnce SOK) Ford si vak uvdomil jako prvn, e masov produkce vyaduje masovou spotebu, nov systm reprodukce pracovn sly, nov zpsob pracovn kontroly a zen, novou estetiku a psychologii. U Gramsci upozoruje ve svch Seitech z vzen, e amerikanismus a fordismus je historicky nejvt kolektivn snaha vytvoit s bezpkladnou rychlost a clevdomost nov typ dlnka a lovka. Ford si platil armdu socilnch pracovnk, kter mla za kol vytvoit novho lovka masov spoteby, kter bude myslet, ctit, jednat tak, aby to bylo ve shod s potebami masov produkce. Avak Ford zhy zjistil, e vytvoit dostatenou poptvku po masov produkovanm zbo nen v silch jednoho kapitalisty. Bhem hospodsk krize zvil mzdy ve ve, e tm povzbud poptvku a trh se oiv. Konkurenn tlak ho donutil propoutt a snit mzdy. Prvnm pokusem, jak rozit fordismus na celou ekonomiku, byla Rooseveltova politika Novho dlu. Zaveden fordismu vak byl dlouhodob proces, kter trval tm pl stolet. Zsadnm obdobm na cest k povlenmu kapitalismu byla druh svtov vlka, bhem n dolo k racionalizaci vroby a k jejmu systematickmu plnovn. Pro fordismu trvalo tak dlouho, ne se prosadil v cel ekonomice? Zaveden fordismu brnily dv pekky: - odpor dlnk, kte odmtali rutinn, jednotvrnou a ubjejc prci u psu. Pracovn slu u montnch linek tvoili v drtiv vtin pisthovalci. Trvale vak u Forda vydrel pracovat mlokdo. Mimo USA se ped druhou svtovou vlkou fordismus neuchytil tm nikde. Narel na odpor dlnk organizovanch v silnch odborech. A pisthovalectv bylo pli slab. - Nevhodn mechanismus sttnch intervenc. K rozvoji fordovsk vroby bylo zapoteb, aby stt provdl rozshlej intervence do ekonomiky. A ok z velk krize ve tictch letech a hrozba plnho zhroucen kapitalismu pimla kapitalistick zem k tomu, aby zmnily zpsob zasahovn sttu do ekonomiky. Problm vhodnho mechanismu sttnch zsahu byl vyeen a po druh svtov vlce. Zkladem pro een problmu, jak m stt jednat, aby fordismus mohl bt rozen na celou ekonomiku, se staly teorie Johna M. Keynese (1883-1946). A kdy fordismus jako vroba spjat s aktivnm psobenm na vytven poptvky a spoteby se stal vzorem pro celou ekonomiku, dolo k pekonn nsledk velk krize a ke stabilizaci mry zisku. Na akumulaci kapitlu mlo prosazen fordismu blahodrn inky. Kapitl z fordovsko keynesovskch zem zaal znovu svtov expandovat a podrobil si dekolonizovan nrody. Rozvjela se nov prmyslov odvtv, kter byla zaloena na technologich objevench ped vlkou nebo bhem vlky (automobilov prmysl, loastv, petrochemick, gumask, elektrotechnick prmysl). Privilegovan pracujc, zamstnni v tchto odvtvch, byli pilem rychle se zvtujc poptvky. Pmo v kapitalistickch zemch tak vznikala nov odbytit zbo. Stt pispval na obnovu prmyslu a zniench mst, podporoval rozvoj infrastruktury. Zvlt v USA stt podporoval pedmstskou vstavbu. Vzjemn se koordinujc finann centra (New York, Londn) pitahovala do keynesovskch zem suroviny ze zbytku nesocialistickho svta. K vytvoen fordovsko keynesovskho reimu akumulace byl zapoteb kompromis mezi kapitlem, prac a sttem. Pedpokladem tohoto konsensu bylo, e dolo k stupu radiklnho dlnickho hnut, kter se objevilo tsn po druh svtov vlce. Pod hlavikou boje s komunismem byl vyvjen tlak na odbory hjc emeslnou prci a na odbory radikln. Bhem mccarthismu byl uzkonn TaftHartleyho zkon (v roce 1952), kter siln omezil prva odbor. Podle studi Goldthorpa a Burawoye vak mezi blahobytnmi dlnky petrvval odpor k fordistick prci. Tak tito autoi vysvtluj vbuchy nespokojenosti u dlnk s vymi pjmy (nap. v zvodech General Motors v Lordstownu). Oslaben odbory ochotn ke kompromism zaaly spolupracovat s korporacemi. Pomhaly zvyovat produktivitu s tm, e dojde k nslednmu rstu mezd. Korporace provdly rozshl technologick zmny, masov investovaly, zlepovaly sv manaersk schopnosti. Kvli dlouhodobmu plnovn vroby se vyrblo standardizovan zbo. Ve vech oblastech aktivity koncernu se prosadil vdeck zpsob zen. Vznikla byrokratick firemn racionalita. Centralizace kapitlu, zvl v USA, byla natolik velk, e se zmenuje konkurence a prosazuj se oligopoln a monopoln cenov praktiky. Pi zavdn fordismu v Evrop po druh svtov vlce sehrly vznamnou lohu Spojen stty. 9

Fordovsko-keynesovsk reim akumulace se udrel a do roku 1973. Lta 1965 a 1973 jsou obdobm, v nm se stle zetelnji projevovala neschopnost fordismu a keynesovstv udret na uzd vnitn rozpory kapitalismu. Na povrchu by se tyto pote daj nejlpe vyjdit slovem: rigidita. Masov vroba trpla rigiditou dlouhodobch a rozshlch investic do fixnho kapitlu, kter na nepohyblivch spotebnch trzch zabraovala vtmu zprunn designu a znemoovala stabiln rst. Rigidita psobila problmy tak na trzch prce, pi alokaci pracovnch sil a v pracovnch smlouvch (zejmna v takzvanm monopolnm sektoru). Jakkoli pokus o pekonn tchto rigidit pak narel na zdnliv neotesitelnou slu hluboce zakoenn moci dlnick tdy z n vyrstaly stvkov vlny a pracovn nepokoje let 1968-72. Zvila se tak rigidita zvazk sttu, kdy programy sttu v sociln oblasti (sociln zajitn. dchody atd.) nadle rostly pod tlakem na zachovn jejich legitimity, piem souasn rigidity ve vrob znemoovaly jakkoli rozen finann zkladny pro tyto sttn vdaje. Jedinm nstrojem flexibiln reakce zstala mnov politika, schopnost tisknout penze tak rychle, jak se zdlo bt nutn pro zachovn stability ekonomiky. A tak zaala inflan vlna, kter nakonec poslala ke dnu povlenou konjunkturu. V pozad vech tchto dlch rigidit le znan tkopdn a zdnliv pevn konfigurace politick moci a vzjemnch vztah spojujcch velk odborov organizace, velk kapitl a velkou vldn mainrii do neho, co se stle vce jevilo jako nefunkn propojen zce definovanch skupinovch zjm, kter spe podkopvaly ne zajiovaly akumulaci kapitlu. Ostr recese roku 1973, kterou dle prohloubil ropn ok, evidentn otsla kapitalistickm svtem natolik, e ze sebe setsl umrtvujc ztuhlost stagflace (stagnujc vroby zbo a vysok cenov inflace) a uvedl do pohybu cel soubor proces, kter podkopaly fordistick kompromis. 70. a 80. lta dvactho stolet se v dsledku toho stala obtnm obdobm ekonomick restrukturalizace a socilnch a politickch prav. (Harvey, 9. kap. Viz peklad na strnce SOK) Ustavuje se nov reim akumulace, spojen se zcela odlinm systmem sociln a politick regulace, kter Harvey nazv reimem flexibiln akumulace. Zkladn rysy reimu flexibiln akumulace: - flexibilita vzhledem k pracovnm procesm, trhm prce, produktm a vzorcm spoteby. - vznik zcela novch vrobnch odvtv, novch zpsob poskytovn finannch slueb, novch trh a pedevm podstatn intenzivnjmi tempy komernch, technologickch a organizanch inovac. - rychl pesuny a znan nerovnosti v rovni rozvoje jak mezi hospodskmi odvtvmi, tak mezi zempisnmi regiony, co vedlo nap. k obrovskmu nrstu zamstnanosti v takzvanm sektoru slueb a ke vzniku zcela novch prmyslovch celk v dosud nerozvinutch oblastech (jako je tet Itlie, Flandry, rzn silikonov dol, nemluv o obrovskm rozmachu aktivit v nov se industrializujcch zemch. - nov kolo jevu, kter Harvey nazv asoprostorovou kompres (viz st III uveden knihy) asov horizonty rozhodovn v soukrom a veejn sfe se smruj, piem druicov komunikace a sniujc se dopravn nklady umouj stle lep en tchto rozhodnut do stle irch a rznorodjch prostor. - tato zven schopnost flexibility a mobility umonila zamstnavatelm, aby zeslili kontrolu pracovn sly, kter u byla oslabena dvma prudkmi zchvaty deflace. V pokroilch kapitalistickch zemch (mon s vjimkou Japonska) se objevila nezamstnanost, jej rove nemla v povlenm dob precedent. Odborov organizace byly podlomeny vstavbou center flexibiln akumulace v regionech, kter nemly pedchoz prmyslov tradice, a zptnm importem regresivnch norem a praktik, kter byly zavedeny v tchto novch oblastech, do starch center. - zd se, e flexibiln akumulace pedpokld relativn vysokou rove strukturln nezamstnanosti (v protikladu k frikn nezamstnanosti), rychlou destrukci a rekonstrukci vech dovednost, skromn (pokud vbec njak) rst relnch mezd a okletn moci odborovch organizac jednoho z pil fordovskho reimu. Trh prce proel radikln restrukturalizac. Podnikatel elc vysok nestabilit trh, zosten konkurenci a zmenujcm se ziskovm marm zaali vyuvat slabosti odbor a rezervy pebyten pracovn sly (nezamstnan nebo sten zamstnan) k tomu, aby prosazovali flexibiln reimy prce a pracovn smlouvy. - pechod od dnch pracovnch pomr ke stle irmu vyuvn stench a doasnch pracovnch vazk, pp. subdodvek pracovnk. Vsledkem je trh prce podobnho typu, jak je uveden na obr. 10 pekladu. Firemn zamstnanci rozdlen do dvou skupin: na jdro - skupina, kter se 10

podle zprv pichzejc z obou stran Atlantiku neustle zmenuje - je tvoena zamstnanci s plnm a trvalm pracovnm pomrem, a m klov vznam pro dlouhodobou perspektivu organizace. Tato skupina m vy jistotu zamstnn, dobr vyhldky na postup a rekvalifikaci, nrok na relativn tdrou penzi, pojitn a dal poitky, nicmn se od n oekv, e bude pizpsobiv, flexibiln a v ppad poteby tak zempisn mobiln. Potenciln nklady spojen s propoutnm tchto jdrovch zamstnanc v obdob pot vak mohou vst koncern k tomu, aby si formou subdodvek zajistil funkce i na vych rovnch (od projekce a designu a po reklamu a finann management), tak aby jdrov skupina manaer byla pomrn mal. Perifrie pak zahrnuje dv znan odlin podskupiny. Prvn z nich tvo zamstnanci na pln vazek s kvalifikacemi, kter jsou bn dostupn na trhu prce, jako jsou administrativn pracovnci, sekretky a rutinn a mn kvalifikovan manuln pracovnci. Tato skupina m men monosti karirnho postupu a typick je pro ni vysok fluktuace, dky emu probh sniovn potu pracovnk pomrn snadno jejich odchodem. Druh perifern skupina poskytuje jet vy poetn flexibilitu a zahrnuje pracovnky na sten vazek, brigdnky, pracovnky se smlouvami na dobu uritou, vpomoci, subdodvky pracovnk a stisty placen z veejnch fond, kte maj jet ni jistotu zamstnn ne prvn perifern skupina. Vechna fakta dosvduj, e tato kategorie zamstnanc v poslednch nkolika letech podstatn vzrostla. Otzka tvrt: Kdo je hegemonem svtovho kapitalistickho systmu? Touto otzkou se zabv Giovanni Arrighi v knize Dlouh dvact stolet. Penze, moc a koeny na doby (The Long Twentieth Century. Money, Power, and the Origins of Our Times. Verso, London, NY 1994.) Arrighi nevychz ze koly regulace. Upozoruje na hlavn nedostatek Harveyho pstupu, jm je skutenost, e Harvey se omezuje pouze na posledn dva reimy akumulace, na fordovsko keynesovskou akumulaci a na reim flexibiln akumulace. Tato omezenost pohledu pak Harveymu brn v tom, aby reim flexibiln akumulace dal do souvislosti se vzorci opakovn a vvoje, kter provzej celou dobu existence historickho kapitalismu jako svtovho systmu. Pokud zvtme asoprostorov horizont naeho zkoumn [], poznme, e tendence, je se jevily jako zcela nov a nepedvdateln, jsou nm dvrn znm. (s. 4) Teprve rozenm naeho historickho obzoru je mono odhadnout, kam smuj vvojov tendence kapitalismu flexibiln akumulace. Arrighi se opr o dlo Fernanda Braudela, kter v 50. a 70. letech byl vd postavou historick koly Annales, kter se prv pod jeho vedenm stala svtov nejvznamnj historickou kolou druh poloviny dvactho stolet. Braudelovm nejvznamnjm dlem je tsvazkov syntetick prce Materiln civilizace, ekonomie a kapitalismus 15.- 18. stolet. Struktury kadodennosti: mon a nemon (Civilisation matrielle, conomie et kapitalisme XV XVIII si?cle. Les structures du quotidien: Le possible et limposible, 1967-1979). esky dosud vyla jen kneka Dynamika kapitalismu (Argo, Praha 1999) Braudel se zamil na studium tysetletch hospodskch djin kapitalismu. Rozliuje krtkodob struktury a struktury, kter maj dlouh trvn (longue dure) a provzej kapitalismus po celou dobu jeho existence. Dle se zabval otzkou svtovho hospodstv, svtovm trhem, kter odliil od hospodskho svta (Weltwirtschaft), jm je hospodstv pouze jedn sti planety, pokud tvo jeden ekonomick celek. Podle Braudela m hospodsk svt vdy urit pl, centrum zastoupen nejvznamnjm mstem dve mstskm sttem , dnes njakm z ekonomickho hlediska hlavnm mstem (do roku 1929 to byl Londn, pak New York). Hospodsk svt se dl na nkolik oblast: na jdro, kter se rozkld kolem centra: kdy svtu v 17. stolet vldl Amsterodam, byly to Spojen stty nizozemsk (ne vak vechny); kdy v 80. letech 18. stol. Londn odstavil Amsterodam, byla to Anglie (ale ne cel). Pak tu jsou mezilehl oblasti kolem centrln oblasti, a nakonec rozshl okrajov oblasti (periferie), kter maj podzen a zvisl postaven. Jak zdrazuje Braudel, v tchto periferich se ivot lid asto podob oistci, nebo dokonce peklu, a to vechno jen a jen pro jejich zempisnou polohu. Braudel, jak sm k, se v tomto a na nkolik dlch rozdl shoduje s I. Wallersteinem, jeho knihu Modern svtov systm (The Modern WorldSystem) doporuuje tm, kte si chtj vytvoit pesnj pedstavu. Arrighi cituje Braudela, kter k, e podstatnm rysem historickho kapitalismu v jeho dlouhm trvn (longue dure) je flexibilita a eklekticismus kapitlu mnohem vce ne konkrtn formy, kter nabv kapitl na tch nebo onch mstech a v t i on dob. V jistch dobch, tvrd Braudel,

11

vyvolv kapitalismus zdn, e se specializoval jako nap. v 19. stolet, kdy vytvoil nov svt prmyslu. Tato specializace vedla mnoho historik k zvru, e prmysl je poslednm plodem kapitalismu a e prmysl pedstavuje pravou identitu kapitalismu. To vak je pohled krtkozrak. Arrighi se opr o Braudelv poznatek, e v djinch kapitalismu vdy po prvnm obdob prudk mechanizace nsleduje doba, kdy se kapitalismus u nespecializuje a stv se eklektickm. Arrighi sah po Marxov obecnm vzorci kapitlu: P Z P (penze zbo penze s prstkem) a k, k emu vede pevaha finannho kapitlu (P) a k emu pevaha zbonho kapitlu (Z) v jednotlivch fzch. Pevaha finannho kapitlu vede k nestlosti, flexibilit, svobod volby. Pevaha zbonho kapitlu vede k tomu, e kapitl je investovn ve specifick kombinaci vstup a vstup, kter m pinst zisk. To znamen konkrtnost, rigiditu a omezen monosti voleb. Kapitalist neinvestuj penze ve specifick kombinace vstup a vstup, kter omezuj flexibilitu a svobodu volby, s tm, e tento zpsob dobvn zisku je clem sm o sob. Tyto investice jim jsou prostedkem k zajitn rstu flexibility a k vt svobod volby v budoucnosti. Kapitalist upednostuj hotov penze a maj sklon pevdt co nejvt sti prostedk na penn formu. Finann expanze je podle Braudela symptomem zralosti kapitalistickho vvoje v danm obdob. Na pkladu Britnie 19. a prvn poloviny 20. stolet, Holandska 16. a 17. stolet, Janova 15. stolet, Braudel ukazuje, e prvn obdob, v nm pevauje vroba zbo a obchod, se mn v obdob, kdy hlavn innost kapitalist je bankovnictv a finann operace. Tak tomu bylo i v ppad fordovsko keynesovskho kapitalismu. Bylo to obdob, kdy nastal obrovsk rozmach zbon vroby a obchodu, avak v 70. a 80. letech americk kapitl se zamuje na finann expanzi, a vydv se tedy podobnou cestou jako kdysi kapitl anglick, holandsk nebo janovsk. Braudel dopsal svou knihu Civilizace a kapitalismus ped nstupem souasn finann expanze, a tud tu nenajdeme jeho koment. Na zklad jeho studi je vak mono tuto expanzi oznait za znamen podzimu dan fze vvoje kapitalismu. Marxovu obecnou formuli kapitlu (P-Z-P) lze povaovat nejen za vraz logiky pohybu jednotlivch kapitl, nbr tak za stle se opakujc vzorec historickho kapitalismu jako svtovho systmu. Tento vzorec vyjaduje skutenost, e ve vvoji kapitalismu dochz ke stdn epoch materiln expanze (PZ fze akumulace kapitlu) a obdob finann expanze (ZP fze). Ve fzch materiln expanze penn kapitl uvd do pohybu rostouc masu zbo (vetn zbo, jm je pracovn sla a dary prody); a ve fzi finann expanze se rostouc masa pennho kapitlu osvobozuje od sv zbon formy, a akumulace probh prostednictvm finannch obchod (podle zkrcen Marxovy formule se jedn o P-P). Ob fze dohromady pak vytvej pln systmov cyklus akumulace (P Z P). V djinch kapitalismu lze rozliit tyi systmov cykly akumulace: 1. Janovsk cyklus (od 15.stolet do zatku 17. stolet) 2. Holandsk cyklus (od pozdnho 16. stol. do konce 18. stol. 3. Britsk cyklus (od druh poloviny 18. stolet do prvnch desetilet 20. stol.) 4. Americk cyklus (od pozdnho 19. stol. do souasnosti) V tto periodizaci trvaj jednotliv systmov cykly dle ne jedno stolet, a proto se hovo o dlouhch staletch, a vzjemn se pekrvaj. Nzvy jednotlivch cykl oznauj stt, kter byl hlavnm nositelem danho cyklu utvejcho charakter svtovho kapitalistickho systmu. Takov stt pedstavuje svtovho hegemona. Arrighiho vymezen hegemonie se li od bnch definic, kter ztotouj hegemonii a nadvldu (dominanci). Vtina teoretik hegemonie se sousteuje na dajnou zkladn nemnnost systmu, v nm vznik a upad moc jednotlivch stt. (nap.: Wallerstein I.: The Three Instances of Hegemony in the History of the Capitalist World-Economy. International Journal of Comparative Sociology, 24, 1-2, 1984, s. 100-8; Chase-Dunn, Ch.: Global Formation. Structures of the World-Economy, Oxford, Basil Blackwell 1989 raz se tu pojem jdrov hegemonick stty; Modelski, G: Long Cycles in World Politics, Seattle, WA, University of Washington Press 1987; t (vyd.): Documenting Global Leadership. Seattle, WA, University of Washington Press 1988; Modelski, G.- Thompson W.R.: Seapower and Global Politics, 1494-1993, Seattle, WA, University of Washington Press 1988; Thompson, W.R.: On Global War: Historical-Structural Approaches to World Politics. Columbia, University of South Karolina Press 1988. Tito autoi pouvaj pojem svtov nebo globln mocnosti; Gilpin, R.: U.S. Power and the Multinational Corporation. New York, Basic Books 1975. Tento autor hovo o jdrech. Kennedy, P.: The Rise and Fall of the Great Powers: Economic Change and Military Conflict from 1500 to 2000. New York, Random Hou12

se 1987. Ten prosazuje termn velk mocnosti.) Nap. pro Modelskiho jsou hlavnm zdrojem svtov moci sttu systmov inovace a vedouc loha pi jejich prosazovn. Arrighi rozvj jin pojet svtov hegemonie. V tomto pojet se m zsadn dleitost schopnost sttu vykonvat funkce spjat s vedenm a vldnutm nad systmem suvernnch stt. Arrighi, vychzejc pedevm ze studia djin, a ne z abstraktn pojatch kategori, hegemonii nevysvtluje pouze na zklad danch instituc (smluvnch vztah, mezinrodnho prva apod.), nbr ukazuje, e vkon moci vdy vyaduje takov jednn, kter pekrauje existujc institucionln systm. Hegemonie jako moc je nco vce ne prost a ist nadvlda, a dokonce nco od n zcela odlinho. Je to moc spjat s nadvldou prosazovanou vkonem intelektuln a morln vedouc lohy. Na rovni jednoho sttu tuto zvltn povahu hegemonie analyzoval u Gramsci. Podle Gramsciho je moc jedn spoleensk skupiny nad ostatnmi zaloena na dvou pilch: na mocensk nadvld, kter j umouje podrobit si ostatn skupiny teba i vojensky, a na intelektulnm a morlnm veden, kter tato skupina mus zskat dve, ne uchop politickou moc. (Je to vlastn jin formulace Machiavelliho pojet moci jako spojen konsensu a donucen. Donucen pedpokld uit sly, konsensus morln veden.) Vldnouc skupina tvrd, e reprezentuje zjmy vech. Toto tvrzen je vdy do jist mry podvodn. Kdyby vak bylo vylhan zcela, nejednalo by se o hegemonii, nbr o neexistenci hegemonie. Arrighi i jin teoretici penej Gramsciho pojet hegemonie z rmce vztah uvnit sttu na vztahy mezi stty. (Arrighi, G.:. A Crisis of Hegemony. In Amin, S., Arrighi G., Frank, A.G., Wallerstein, I.: Dynamics of Global Cisis. New York, Monthly Review Press 1982, s. 55-108; Cox, R.: Gramsci, Hegemony, and International Relations: An Essay in Method, Millenium. Journal of International Studies, 12, 2, 1983, s. 162-75; t: Production, Power, and World Order: Social Forces in the Making of History. New York, Columbia University Pes 1987; Gill, St.: Gramsci, Historical Materialism, and International Relations. Cambridge, Cambridge University Press 1993; Gill, S. Law, D.: The Global Political Economy: Perspectives, Problems and Pocicies. Baltimore, MD, The Johns Hopkons University Press 1988.) Svtov hegemonie vznik pouze tehdy, kdy sil zskat moc nad ostatnmi stty nen jedinou aktivitou sttu, nbr je to pouze jedna strana mince, kdy druhou stranou mince je maximalizace moci nad ovldanmi lidmi. Stt je s to bt hegemonem tehdy, kdy je schopen pesvdivm zpsobem vystupovat jako motor obecn expanze kolektivn moci vldnoucch nad ovldanmi. Stt pipraven na lohu hegemona se jm me stt v podmnkch systmovho chaosu. Ten je teba odliit od anarchie. Anarchie oznauje neexistenci centrln moci. Pkladem anarchie je modern systm suvernnch stt nebo mocensk systm stedovk Evropy. Na to navazuje pojem uspodan anarchie. Oproti tomu oznauje chaos nebo systmov chaos situaci, v n zcela chyb jakkoli organizace. Takov situace vznik nap. tehdy, kdy njak konflikt pekro jist meze a neobjev se tendence k nastolen rovnovhy, nebo kdy se rozlo dan soubor pravidel a norem, ani je nahrazen souborem novm. Jak roste systmov chaos, stle silnji se mezi vldnoucmi, ba i mezi ovldanmi ozv voln po starm, novm, nebo prost njakm du. Kterkoli stt nebo skupina stt m pleitost vyslyet toto voln a stt se svtovm hegemonem. Britnie ztrcela od 70. let 19. stolet kontrolu nad evropskou rovnovhou sil a nedlouho pot i nad rovnovhou sil svtovch. Rozhodujcm momentem bylo, e Nmecko zskalo postaven svtov mocnosti. Po prvn svtov vlce systmov chaos vyvrcholil stetem dvou blok: bloku konzervativnho, kter usiloval o zachovn existujcho mezinrodnho systmu byl reprezentovn Velkou Britni a Franci. A blokem tvoenm nacistickm Nmeckem, faistickou Itli a Japonskem. Bhem tohoto stetu dolo k plnmu rozkladu svtovho trhu a k ohroen princip, norem a pravidel Vestflskho systmu. Spojen Stty se jako hegemon prosadily tm, e prokzaly schopnost obnovit Vestflsk mezisttn systm. Spojen stty rovn vyvolvaly dojem, e maj kapacitu eit problmy, kter od roku 1917 vnikaly z mocenskho zpasu mezi revolunmi, reaknmi (faistickmi) a konzervativnmi silami. Instituce americk hegemonie ve srovnn s volnotrnm imperialismem pedchoz ry daleko vce omezily prvo suvernnch stt vytvet vztahy s jinmi stty. Nrodn vldy mly mnohem men monost ne kdy pedtm, aby prosazovaly sv cle prostednictvm vlky nebo zemnch vboj a bylo jim brnno poruovat obansk a lidsk prva svch oban. Prvoadmi nstroji americk he13

gemonie se stal dohled nad svtovmi penzi a svtovmi vojenskmi silami. Bretonwoodsk instituce - Mezinrodn mnov fond (MMF) a Svtov banka (SB) - a OSN se staly bu doplkovmi nstroji vyuvanmi americkou vldou k vkonu hegemonick funkce, a pokud je nebylo mono takto pout, bylo jim brnno ve vkonu jejich funkc. Bhem 50. a 60. let MMF a SB hrl pi regulaci svtovch penz malou nebo dnou lohu ve srovnn s vybranmi nrodnmi centrlnmi bankami, vedenmi americkm Federlnm rezervnm systmem (Federal Reserve System). A krize americk hegemonie v sedmdestch letech, a pedevm v letech osmdestch, zvtila vznam tchto instituc. Americk svtov hegemonie 20. stol. se od britsk hegemonie 19. stol. li v tchto bodech: - Svtov penn soustava je regulovna americkm Federlnm reservnm systmem spolu s vybranmi centrlnmi bankami ostatnch zem. V dobch britsk hegemonie byl penn systm regulovn v Londn soustednou kosmopolitn st privtnch vysokch financ. - Hlavn nstroj americk hegemonie Veobecn dohoda o clech a obchodu (GATT) nechala v rukou vld obecn, a vldy Spojench Sttu zvlt, kontrolu nad tempem a smrem liberalizace obchodu. Britnie, prosazujc jednostrannou liberalizac zahraninho obchodu, se pipravila o monost pesvdit vldy jinch zem, aby liberalizovaly svj obchod kvli vtku z takov liberalizace. Bhem americk hegemonie byla liberalizace daleko vce multilaterln ne bhem hegemonie britsk. Ve skutenosti vak nevznikl reim volnho obchodu, nbr sflikovan uspodn svtovho obchodu, kter nen ani oteven ani sobstan (Ch.Lipson) nebo tak vratk politick sloenina diplomatickch vztah ad hoc mezi Japonskem, EHS a USA a dvoustrannch dohod mezi nimi a jinmi menmi zemmi. (S. Strange) - Tetm a nejdleitjm rozdlem je skutenosti, e bhem americk hegemonie se prosadila tendence, aby co nejvt st svtovho obchodu ovldly mamut, vertikln organizovan nadnrodn korporace. Podle Roberta Reicha byla v roce 1990 vce ne polovina americkho exportu a importu tvoena pesuny statk a slueb v rmci globlnch korporac. Rozdl mezi obchodnmi spolenostmi 17. a 18. stolet a nadnrodnmi korporacemi 20. stol. je v tom, e star obchodn spolenosti byly organizacemi zsti vldnmi a zsti obchodnmi, kter se zamovaly na konkrtn zem a snaily se vytlait ostatn. Nadnrodn spolenosti 20. stol. jsou pouze obchodnmi organizacemi, kter se zamuj na urit funkce v jistch oborech produkce a distribuce v mnoha zemch a ve spoluprci a souti s jinmi podobnmi organizacemi. Kolem roku 1970 zaala krize americk hegemonie, zakotven v povlenm svtovm du. Krize byla vyvolan hospodskm rstem Japonska a zpadoevropskch zem, ropnou kriz, koncem vldy dolaru jako standardu v mezinrodnm mnovm systmu, pechodem americk ekonomiky z fze P-Z, kdy pevauj investice a produkce zbo (z fze keynesovsk), do fze Z-P, kdy pevauje finann expanze. Nadnrodn korporace vyuily oslaben hegemonickho postaven USA a vytvoily celosvtov systm produkce, smny a akumulace, kter nen podroben dn sttn autorit. Nadnrodn korporace zskaly takovou moc, e si mohly poddit vechny leny mezisttnho systmu, vetn Spojench Stt. Vznik tohoto systmu svobodnho podnikn svobodnho od omezen, kter celosvtovmu procesu kapitlov akumulace dv zemn omezenost stt byl nejzejmjm vsledkem americk hegemonie. Od 70. let postupn narst systmov chaos. Tuto skutenost lze vyloit bu jako pznak rozkladu svtovho systmu, kter vznikl bhem americk hegemonie, nebo jako zsadn moment pi obnov americk hegemonie na jinch zkladech. Budoucnost kapitalismu je vak v kadm ppad nejist. SOK - Michael Hauser: Definice souasnho kapitalismu. Aktualizovno dne 25. ervna 2008 [cit. 20-07-2009]. <http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=70&Itemid=49>

14