Michal Lenc: Optick teorm

-1-

1.

!inn pr"#ez a optick teorm

Rovinn vlna dopadajc ve sm!ru osy z je rozptlena sfricky symetrickm potencilem, take

se pak skld z dopadajc a rozptlen vlny

( r , t ) = 0 %exp( i k z ) + f ( )
+ Tok po"tme jako

exp( i k r ) " # E $ & exp' i t ( . r ) " * ,

(1.1)

! ! ! " j= * * 2mi

(1.2)

Tok v dopadajc vln! je

! "k 2 ! jin = 0 ez m .

(1.3) ve sfrickch sou#adnicch

Tok v rozptlen vln! je ! ! ! ! = er r + e r + e ( r sin ) )

2

(gradient

! " k f ( ) #1$ + O' 3 ( . jsc = 2 m r )r *

(1.4)

"inn pr$#ez je definovn pomoc vztahu ! ! lim jsc r 2 d = jin d

r

(1.5)

Na lev stran! definice je tok v rozptlen vln! do elementu prostorovho hlu d ve velk vzdlenosti od rozptylovho centra. Na prav stran! pak odpovdajc element plochy, kter p#inut tok v dopadajc vln! p#ejt do toku v rozptlen vln!. Dosazenm (1.3) a (1.4) do (1.5) dostvme d = f ( ) d .
2

(1.6)

Celkov "inn pr$#ez je pak

= - d = - f ( ) d .
2

(1.7)

Pozoruhodn vztah, kter spojuje celkov u"inn pr$#ez a imaginrn "st amplitudy rozptylu ve sm!ru dopadajc vlny se nazv optick teorm:
{ f ( 0 )} = k 4

(1.8)

Jednoduch odvozen optickho teormu pochz od van Hulsta. V dostate"n vzdlenosti za rozptylovm centrem je

Michal Lenc: Optick teorm

-2-

( r ) = exp{i k z} + f ( )

exp{i k r} . r

(1.9)

Budeme po"tat tok plokou polom!ru R, kdy jsou spln!ny nerovnosti R #1 , z k R2 $ 2 z , (1.10)

co znamen, e hlov velikost ploky (vid!no z rozptylovho centra) je mal, ale ploka obsahuje mnoho Fesnelovch zn. Potom (polrn sou#adnice)
. 0 / 2 /0

( , z ) 1 + 2 1 f ( 0 ) exp 1i k
2

0 3

1 z

22 2 z 44 0

(1.11)

a tok prochzejc plokou je

2 - d R2
2 0 R

4 { f ( 0 )} . k

(1.12)

Plocha je zmenena o "inn pr$#ez rozptylu.

2.

Rozptyl v potencilovm poli

Uvaujme o pohybu "stice v potencilovm poli. Pohyb voln "stice je popsn

Helmholtzovou rovnic p (2 m E ) ! ! ( r ) + k 2 (0) ( r ) = 0 , k = = " "

(0)
12

(2.1)

Pohyb v potencilovm poli potom stacionrn Schrdingerovou rovnic

2m ! ! ! ! (r ) + k 2 (r ) = 2 U (r ) (r ) . "

(2.2)

%een tto rovnice m$eme napsat ve tvaru

2m ! ! ! ! ! ! ! 0 ( r ) = ( ) ( r ) 2 - G ( r r1 ) U ( r1 ) ( r1 ) d s r1 , "

(2.3)

kde G je Greenova funkce Helmholtzovy rovnice

Michal Lenc: Optick teorm

-3-

! ! ! ! ! ! G ( r r1 ) + k 2 G ( r r1 ) = ( s ) ( r r1 ) , ! ! 1 exp{i k r r } ! ! , s =3 , G ( r r1 ) = ! ! 4 r r i ! ! ! ! G ( r r1 ) = H (01) {k r r } , s = 2 , 4 i ! ! ! ! exp{i k r r } , s = 1 . G ( r r1 ) = 2k Schrdingerovu rovnici (2.3) m$eme #eit itera"nm postupem, tedy
(
n +1)

(2.4)

( r ) = ( 0) ( r )

2m ! ! ! ! ! n G ( r r1 ) U ( r1 ) ( ) ( r1 ) d s r1 , n = 0,1,% . 2 "

(2.5)

Z$staneme-li pouze u zkladn iterace ( n = 0 ), nazv se toto p#iblin #een pohybu v potencilovm poli Bornova aproximace. ! P#i studiu rozptylu p#edpokldme ( 0 ) ( r ) ve tvaru rovinn vlny a zajmme se o vlnovou funkci daleko od oblasti p$soben potencilu, tedy pro Greenovu funkci klademe exp{i k r} ! ! ! ! G ( r , r1 ) = exp{i k r1 n f } , s = 3 , 4 r

(1 + i ) exp{i k r} exp i k r ! ! ! ! G ( r , r1 ) = , s=2 , { 1 nf } 4 kr

i exp{i k r} ! ! ! ! G ( r , r1 ) = exp{i k r1 n f } , s = 1 . 2k V exponentu jsme aproximovali

(2.6)

12 ! # ! ! ! r1 r12 $ ! ! (2.7) r r1 = r '1 2 n f + 2 ( r n f r1 , r r * ) ! ! p#i"em jsem ozna"ili jako n f = r r jednotkov vektor ve sm!ru pozorovn. Dopadajc rovinn vlna

je pak ! ! ! ! ( 0) ( r ) = exp i k r = exp{i k r ni n f } ,

(2.8)

! ! s ozna"enm jednotkovho vektoru ve sm!ru dopadu ni = k k . Vlnov funkce pak je

2 # k $ ! ! ! ( r ) = exp{i k r ni n f } + ' ( k ) 2 r *
! ! kde f ( ni , n f ) je amplituda rozptylu
( s 1)
2

! ! f ( ni , n f ) exp{i k r} ,

(2.9)

Michal Lenc: Optick teorm

-4-

! ! f ( ni , n f ) =

. i ( s + 1) / m ! ! ! ! s! exp1 2 - exp{i k r1 n f }U ( r1 ) ( r1 ) d r1 . 2 2 " 4 3 4

(2.10)

Amplituda rozptylu v Bornov! aproximaci je . i ( s + 1) / m ! ! ! ! s! exp 1 2 - exp i k r1 ( ni n f ) U ( r1 ) d r1 . 2 2 " 4 3 4 & ! V trojrozm!rnm p#pad! dostvme pro amplitudu rozptylu dop#edu ( ni = n f ) vraz ! ! f B ( ni , n f ) =

(2.11)

f B ( = 0 ) =

m ! ! U ( r1 ) d 3 r1 . 2 2 "

(2.12)

To je reln veli"ina, co je v rozporu s optickm teormem a omezuje to platnost jinak velmi uite"n aproximace na p#pad velmi slabho rozptylu. Tak v dalm se omezme na trojrozm!rn p#pad. Podl pravd!podobnosti toho, e rozptlen "stice projde za jednotku "asu plonm elementem d S = r 2 d a hustoty toku "stic v dopadajcm svazku nazveme diferencilnm "innm pr$#ezem d

! ! 2 d = f ( ni , n f ) d f

(2.13)

Vytvo#me linern kombinaci (klubko) dopadajcch rovinnch vln. Metoda asymptotickho rozvoje vede pak k p#iblinmu vyjd#en "lene s rychle oscilujcm integrandem
exp{i k r} ! ! ! ! ! ! ! F (n) f (n , nf ) d = ( r ) = - F ( n ) exp{i k r n n f } d + r (2.14) ! exp{i k r} ! exp{i k r} exp{i k r} ! ! ! 2 i F ( n f ) 2 i F ( n f ) + - F (n) f (n , nf ) d . kr kr r

Vraz p#epeme na
exp{i k r} ! exp{i k r} ! ! (r ) = F ( n f ) S F (nf ) , kr kr =1 + 2i k f S , 1 ! ! ! ! F (n f F (n) f (n , nf ) d . f )= 4

(2.15)

a f Pon!vad tok ve sbhav vln! mus bt roven toku v rozbhav vln!, dostvme pro opertory S

podmnky
S + = 1 , S + = 2i k f f + f f .

(2.16)

Rozepsno v maticovm zpisu

ik ! ! ! ! f ( ni , n f ) f * ( n f , ni ) = 2 ! ! ! - f (n , n ) f (n
*
i

! , n1 ) d 1 .

(2.17)

Ve vztahu (2.17) jsme pouili vyjd#en

Michal Lenc: Optick teorm

-5-

! + ! ! ! na f nb = nb f na

1 4

-n

! . d n =1

(2.18)

Pro imaginrn "st amplitudy rozptylu ve sm!ru dopadajcho svazku dostvme optick teorm
k ! ! { f ( ni , ni )} = 4 ! ! 2 , = - f ( ni , n ) d .

(2.19)

Vzhledem k symetrii Schrdingerovy rovnice v$"i "asov inverzi mus bt #eenm tak komplexn! sdruen funkce exp{i k r} * * ! ! exp{i k r} * ! F ( n f ) S F (nf ) = * ( r ) = kr kr exp{i k r} exp{i k r} T ! ! ( n f ) P S P (nf kr kr kde
! ! ! ! * F * ( n F (n ( n ) = S ) , F ( n ) = P ) .

(2.20)

(2.21)

Porovnnm (2.15) a (2.20) dostvme relaci

T P T P , P S =S f = f P ,

! ! ! ! f ( ni , n f ) = f ( n f , ni ) .

(2.22)

3.

Metoda nejstrm$jho spdu.

Jde o aproximaci integrlu
I ( ) = - g ( z ) exp{ f ( z )} d z ,
C

(3.1)

kde je velk kladn parametr, f ( z ) , g ( z ) jsou analytick funkce v okol k#ivky C. P#i obvyklm

zna"en
z=x+iy , f ( z) = u ( x , y) + i v ( x , y)
u v = y x

(3.2)

mme C R podmnky
u v = x y 2 u 2 u + =0 , x2 y2
,

2 v 2 v + =0 . x2 y 2

(3.3)

Integra"n k#ivku C deformujeme tak, aby prochzela bodem, kde m reln "st funkce f(z) maximum a dle, aby imaginrn "st tto funkce byla na C konstantn

Michal Lenc: Optick teorm

-6-

Im{ f ( z )} = v ( x , y ) = v ( x0 , y0 ) = Im{ f ( z0 )} .

# u u u v $ d f = =0 5 ' +i ( = x y x*z dz )x 0

=0 ,
z0

(3.4)

Bod z0 nen vzhledem k (3.3) absolutnm maximem, ale sedlovm bodem. Mme tedy v okol bodu z0
f ( z ) f ( z0 ) + 1 2 f ( z0 )( z z0 ) 2 , f ( z0 ) 0 .

(3.5)

Se zna"enm
z z0 = r1 exp{i1} , 1 f ( z0 ) = r2 exp{i 2 } 2

(3.6)

zapeme (3.5) jako

Re{ f ( z ) f ( z0 )} = r12 r2 cos( 21 + 2 ) , Im{ f ( z ) f ( z0 )} = r12 r2 sin ( 21 + 2 ) . f ( z ) f ( z0 ) = r12 r2 exp{i ( 21 + 2 )} 5

(3.7)

Imaginrn "st f(z) je konstantn pro

1 =

2
2

+n

, n = 0,1, 2,3 .

(3.8)

M-li reln "st klesat od bodu z0 , musme zvolit podle (3.7) n = 1, 3 . Potom je
f ( z ) f ( z0 ) = r12 r2 = t 2 .

(3.9)

Zvolme nakonec signaturu t tak, aby 0 1 < , take

z = z0 + t exp{i 1} , 0 1 < r2

(3.10)

Integrl (3.1) je pak

2 I ( ) - g ( z ) exp ! + f ( z0 ) t " , dz= C0

$ exp{ f ( z0 ) + i 1} 6 # t exp{i 1} ( exp{ t 2 } d t . g ' z0 + 7 7 ' ( r2 r2 * 8 )

(3.11)

P#edpokldme jet!, e se g(z) v okol bodu z0 m!n jen pomalu (jinak musme provst Taylor$v rozvoj) a mme tak
I ( ) 2 exp{ f ( z0 ) + i 1} f ( z0 )

g ( z0 )

(3.12)

Michal Lenc: Optick teorm

-7-

4.

Metoda stacionrn fze

Mme spo"tat integrl I = - g ( x ) exp{i f ( x )} d x ,
a b

(4.1)

kde je velk kladn parametr, g ( x ) je funkce s pomalou zm!nou na integra"nm intervalu. Pak hodnota integrlu je ur"ena chovnm funkce f ( x ) . (1) Pokud funkce f ( x ) nem na integra"nm intervalu stacionrn bod, tj. f ( x) 0 , a x b , integrujeme per partes
g ( x) 1 6 ! g ( x) " I= exp{i f ( x )} exp{i f ( x )} d x . 7 / 7 % f / ( x) & i f ( x) i , 8+ x=a
a x =b b /

(4.2)

(4.3)

Integrl na prav stran! je #du O (1 2 ) , take jej v prvn aproximaci zanedbme p#padn! m$eme provst dal integrace per partes. (2) M-li funkce f ( x ) uvnit# integra"nho intervalu jeden stacionrn bod x0 (pro jednoduchost, lze provst podobnou vahu pro x0 = a nebo x0 = b nebo po"tat s vce stacionrnmi body), tj. f / ( x0 ) = 0 ,
x0 x0 + x0

f // ( x0 ) 0 , a < x0 < b ,

(4.4)

rozd!lme nejprve integra"n interval na "sti

-% d x =
a

%d x +

%d x +

x0 +

% d x , 0 < < min{ x0 a , b x0 } .

(4.5)

Integra"n interval v prvnm a t#etm integrlu na prav stran! (4.5) neobsahuje stacionrn bod, hodnota integrl$ je tedy #du O (1 ) . Ve druhm integrlu prav strany (4.5) provedeme Taylor$v rozvoj funkc f ( x ) a g ( x ) kolem stacionrnho bodu

6 . ! 1 2 "/ / I= 7 ! f ( x0 ) + f / / ( x0 )( x x0 ) + %& 2 d x + g ( x0 ) + g ( x0 )( x x0 ) + %" , exp1i % 2 ,4 3 + 8

x0

x0 +

(4.6)

a po substituci

Michal Lenc: Optick teorm

-8-

! / / " f ( x0 ) & % 2 + ,
dostvme
! " 2 I =% & // f x ( ) % 0 & + ,
12

12

( x x0 ) = y

(4.7)

g ( x0 ) exp{i f ( x0 )} - exp{i y 2 } d y + O (1 ) ,

(4.8)

kde
. 01 =1 0 31
12

f / / ( x0 ) > 0 f / / ( x0 ) < 0

(4.9)

Po dosazen hodnoty Fresnelova integrlu mme kone"n!

! " 2 I =% & // % f ( x0 ) , & +

"/ . ! g ( x0 ) exp 1i % f ( x0 ) + & 2 + O (1 ) . 4 ,4 3 +

(4.10)

P#i prav! jsme vyuili asymptotickho chovn Fresnelova integrlu, kter zskme postupnou integrac per partes, kdy v prvnm kroku je

i exp{i x 1 61 d ! 2 "d y = exp{i y 2 } d y = 7 exp i y { } , 2i 8 y d y + 2x x

}+

16 1 2 7 2 exp{i y } d y . (4.11) 2i 8 y
x

Vraz (4.10) je vhodnou aproximac s vjimkou singulrnho, ale zajmavho p#padu, kdy g ( x0 ) = 0 .

5.

Vpo!et Fresnelova integrlu

Pot#ebujeme vypo"tat integrl
F = - exp {i x 2 } d x .
0

(5.1)

Cauchyova v!ta pro vhodnou k#ivku v komplexn rovin! dv

- exp {i } d + 2 0 0

. / exp {R ( i cos 2 sin 2 )} d + exp 1i 2 - exp { 2 } d = 0 . (5.2) 3 44R

0 2

V limit! R je

. / exp {i 2 } d = exp 1i 2 - exp { 2 } d 3 440 0

(5.3)

Poisson$v integrl se po"t nap#klad jako

Michal Lenc: Optick teorm

-9-

! 2 exp { x } d x = % - exp { x } d x - exp { y 2 } d 0 0 +0

" y& ,

12

= (5.4) .

! " 2 % - r exp { r } d r & +2 0 ,

Kone"n vsledek je 1# $ F = - exp {i x 2 } d x = ' ( 2) 2 * 0 Komplexn! sdruen vraz k (5.5) je 1# $ F = - exp { i x } d x = ' ( 2) 2 * 0
* 2

12

12

12

(1 + i )

(5.5)

12

(1 i )

(5.6)