Kapitola

24
Produkce a ekonomick rst

Obsah pednky
Dlouhodob rst a kolsn vkonu Ekonomick rst ve svt a srovnn Produktivita jako klov aspekt Produkn funkce Faktory ekonomickho rstu
extenzivn intenzivn

Rst svtovho HDP na osobu

1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100% 0% -100% 11. 12. 13. 14. 15. Stolet 16. 17. 18. 19. 20.

Reln HDP v poslednm obdob Reln HDP dlouhodob roste Ale krtkodob rst kols
napklad recese
Reln HDP kles Pjmy jsou ni Roste nezamstnanost Obvykle se sniuje inflace (me dojt i k deflaci) Klesaj zisky Je vce bankrot

Vce kapitola 31.

4

2 Reln HDP v USA

tvrtlet data pro americkou ek od 1965. Vyznaeny jsou obdob recese.

5

Men
Zkladn ukazatel meziron zmna (relnho!) HDP
Protoe populace se (obvykle) pli nemn ztotonno s HDP/os Konkrtn zpsoby men na semini

Otzky
Pro jsou nkter zem bohat ne jin? Pro nkter zem rostou rychle zatmco jin stagnuj? Jak hospodsk politika me zlepit dlouhodob ivotn standard?

Odpovdi na otzky se mezi ekonomy velmi rzn

Otzky ek. v centru zkoumn v posledn dob Problematick kauzln vazby piny a nsledku
7

Typick rodina v Britnii s majetkem

HDP na osobu 35 600 $; Oekvan dlka ivota 79 let; Gramotnost 99%

Typick rodina v Mexiku s majetkem

HDP na osobu 11 410 $; Oekvan dlka ivota 76 let; Gramotnost 92%

Typick rodina v Mali s majetkem

HDP na osobu 1 130$; Oekvan dlka ivota 50 let; Gramotnost 46%

10

esk republika HDP/os cca 26 000 Oekvan dlka ivota 76,4 Gramotnost 99%

11

Ekonomick rst ve svt

Reln HDP na osobu
Odr ivotn rove Vrazn se rzn mezi zemmi

Rst
Jak se zvil HDP na osobu v danm roce

Klov je ovem dlouhodob schopnost ekonomickho rstu

Odr dlouhodob prmrn rst i drobn odchylka velmi vznamn
prmr 3 % za 30 let 2,4 nsobek prmr 4 % za 30 let 3,24 nsobek
12

Tabulka 1 Rzn zkuenosti s rstem

Zem Obdob Reln HDP/os na po obdob $1,408 729 670 1,085 2,045 2,224 2,147 3,752 632 4,502 834 583 690 Reln HDP/os na konci obdob $33,150 8,880 7,740 11,410 31,830 34,610 15,390 44,260 3,800 35,580 3,950 2,340 2,500 Prmrn ron rst (%) 2.76% 2.39 2.34 2.24 2.04 2.04 1.88 1.83 1.71 1.53 1.48 1.32 1.22

Japonsko Brazlie na Mexiko Nmecko Kanada Argentina USA Indie VB Indonsie Banglad Pakistn

18902006 19002006 19002006 19002006 18702006 18702006 19002006 18702006 19002006 18702006 19002006 19002006 19002006

13

Nebo jinak

14

HDP/os Severn a Jin Korea

15

Produktivita
Ekonomick rove zem zvis na schopnosti produkovat zbo a sluby Ta zvis na produktivit uit vrobnch faktor klov determinant Produktivita
PRODUKTIVITA = Y/L (produkce na pracovnka) Y = reln HDP = tj. to co je vyprodukovno; L = mnostv pracovn sly

jinm pstupem k produktivit je i teba vstup/ poet odpracovanch hodin

16

Produktivita - determinanty
Fyzick kapitl
Zsoba stroj, budov atd. Pouit na produkci zbo a slueb

Lidsk kapitl
Znalosti a dovednosti, kter pracovnci zskaj pes vzdln, vcvik, zkuenosti

Prodn zdroje
Vstupy do produkce zbo a slueb Prodn zdroje jako pda, eky, minerly

Technologick rove

17

Efekt dohnn
Efekt dohnn (Catch-up effect)
Chud zem maj vt monosti rstu ne zem, kter jsou bohat

Chud zem
Nzk produktivita
I mal mnostv kapitlu me podstatn zvit produktivitu prce

18

Efekt dohnn
Bohat zem
Vysok produktivita Dodaten investice relativn mal vliv na produktivitu

chud zem mohou rst vce ne bohat

Nebo jinak z nzkho zkladu se dobe roste
na vs. USA

19

20

Produkn funkce Mankiw produkn funkce tj. vztah vstup a vstup: Y = A xF(L, K, H, N)
F( ) funkce, kter ukazuje jak jsou vstupy kombinovan L prce; K kapitl; H lidsk kapitl, N prodn zdroje A rove technologie

A nsob funkci F( ),
Take zlepen technologie umouje rst vstupu pi dann kombinaci vrobnch faktor
21

Dle: Mankiw jak tzv. veejn politika me ovlivnit ekonomick

Veejn politika ?

My trochu eji faktory ekonomickho rstu

Prakticky pouijeme to co m Mankiw, trochu peskupme a mrn rozme

22

Faktory ekonomickho rstu Dle se budeme vnovat faktorm ekonomickho rstu A. Cobb-Douglasova produkn funkce B. faktory extenzivn C. faktory intenzivn

23

Produkn funkce
Mrn odlin pohled na produkn funkci tzv. Cobb-Douglasova produkn funkce: Qt = f(Lt, Kt, Ht, At) = Ltb1Kt b2Ht b3At ekonomick rst gt = b1lt + b2kt + b3ht + at L prce, K kapitl, H pda, A TFP celkov faktor produktivity; b1,2,3 vhy jednotlivch vrobnch faktor v ekonomice mal psmena prstky
24

 tj. ek. zvis na:

dodn dalch vstup vce lid, kapitlu a pdy extenzivn rst
potu obyvatel objemu kapitlu vrobnho faktoru pdy

a nebo na zven produktivity uit tchto vrobnch faktor (A) intenzivn rst
TFP zahrnuje ve nejen produktivitu prce, ale i produktivitu kapitlu

25

Extenzivn faktory - rst potu obyvatel

Velk populace
Velk pracovn sla Vce spotebitel

Zvyuje se ek. sla, ale ne nutn ek. rove V bohatch zemch velmi asto nzk tempo rstu obyvatel (me vyvolvat ek. problmy) V mn vysplch zemch asto vysok tempo rstu obyvatel
Pokud HDP < potu obyvatel snen ivotn rovn Nkter zem na limity na poet dt

26

Extenzivn faktory - rst objemu kapitlu spory a investice Zvyuj budouc produktivitu
Investovn vce zdroj do produkce kapitlovch statk zvyuje hranici produknch monost ekonomiky v dalch obdobch Soubn znamen men souasnou spotebu

27

Extenzivn faktory - rst objemu kapitlu Vy mra spor

Mn zdroj pro spotebu Vce zdroj pro tvorbu kapitlovch statk Roste zsoba kapitlu Roste produktivita Vy rst HDP

Ale jde o uit kapitlu me bt znan problematick. Vy mra spor nezaruuje vy rst.
28

Vztah mezi podlem investic na HDP a rstem HDP na osobu 1960-2000 pro 163 zem

29

Rst objemu kapitlu - Klesajc vnosy Klesajc vnosy v produkn funkci Pnos kapitlu z dal jednotky kles s vy rovn kapitlu
Tj. stejn jednotka kapitlu pinese vy ek. rst mn vysplm zemm (pokud je produkn funkce stejn) Nebo jinak pedstavte si pnos jedn lopaty v Nmecku a v Indii

30

Rst objemu kapitlu- Ilustrace produkn funkce

Vstup na pracovnka

2. Pokud m ekonomika vy rove kapitlu, tak dal jednotka pinese men zven vstupu.

1. Pokud m ekonomika nzkou rove kapitlu, pak dal jednotka povede k relativn velkmu zven vstupu

1
Objem kapitlu na pracovnka Obrzek ukazuje, jak mnostv kapitlu na pracovnka ovlivuje vstup na pracovnka, pokud jsou ostatn determinanty (technologie, prodn zdroje ) konstantn. Je to dsledek klesajcch vnos kapitlu.

31

Extenzivn faktory - rst objemu kapitlu Investice ze zahrani

Dal cesta jak zskat kapitl
Rzn formy
Pm zahranin investice rozhoduje zahranin subjekt (reln > 10% podniku) Portfoliov investice rozhoduje domc subjekt (tj. zahranin podl men ne 10 %)

Nhledy na pnosy se vrazn rzn zejmna u dalch forem kapitlu tj. primrn u krtkodobho kapitlu

32

Extenzivn faktory - rst faktoru pdy Problematick faktor Surovinov bohat zem rozhodn nutn nerostou vce ne zem bez surovin

33

Vztah mezi primrn produkc jako podlu na HDP a rstem HDP na osobu 1960-2000

34

Suroviny a ek. rst Argumenty:

Prodn zdroje jsou omezeny a budou limitovat schopnost ek. rst
Argumentace o omezench zdrojch od potku 19. stolet Ji v 70. letech 19. stolet poprv o vyerpn ropy

X
Technologick pokrok, asto ukazuje cestu k obejit tchto limit Zlepuje se uit prodnch zdroj Recyklace

35

Co se stalo po ropnm oku?

V 70. letech 20. st velk rst cen ropy Reakce svtovho hospodstv: Poptvkov strana
Snen spoteby, recyklace Hledn alternativnch zdroj energie

Nabdkov strana
Zven nabdky (i zdroje, kter by za nich cen nemohly bt pouity)

V dlouhm obdob
snen zvislosti ekonomik na rop reln ceny surovin dlouhodob klesaj
36

Maximln dosah vrtnch ploin 19942010

37

Faktory majc vliv na intenzivn sloku rstu Velk mnostv dalch vliv vce i mn mitelnch; rzn pstupy ekonom a rzn nhledy na vznam jednotlivch faktor Nsledn to, kde vce mn shoda:
Technologie
Vda a vzkum

Lidsk kapitl kvalita pracovn sly Zahranin obchod/integrace Hospodsk politika Instituce
38

Intenzivn faktory technologie vda a vzkum Znalosti Mankiw, e tm veejn statek

Znan problematick nzor

Patenty Daov pobdky M stt pmo a aktivn podporovat vdu a vzkum?

Mon technologick posun Ale diskutabiln efektivita uit zdroj

39

Intenzivn faktory lidsk kapitl Vzdln

Investice do lidskho kapitlu Rozdly ve vzdln determinuj rozdly ve mzdch Nklady obtovan pleitosti: nerealizovan mzdy Vytv pozitivn externality

Problm pro chud zem

tk mozk (Brain drain)
Nhledy se rzn :-)

40

Intenzivn faktory lidsk kapitl Zdrav a viva

Zdravj zamstnanci jsou vce produktivn Investice do zdravotnictv cesta ke zven produktivity
X ei velmi vysok nemocnost, zneuvn systmu

Historicky v dlouhm obdob

lep viva zlepen zdrav Zlepen zdrav vy produktivita prce

41

Intenzivn faktory lidsk kapitl Zdrav a viva Zaarovan kruh v chudch zemch
Jsou chud
Protoe populace nen zdrav
Napklad malrie obrovsk nklady pro africk spolenosti

Populace nen zdrav

Protoe jsou chud
Nemohou si dovolit lep zdravotnictv a vivu

42

Intenzivn faktory zahranin obchod/integrace Zahranin obchod / integrace

zvyuje efektivitu systmu
zvyuje konkurenci podporuje dlbu prce

Rozvojov zem obecn 2. pstupy k ZO

Ochrana domcho trhu
Vyroste domc prmysl

Exportn determinovan strategie

Rst pes integraci do svtovho hospodstv nutno zvit kvalitu a efektivitu (tj. vchovn vliv)

Vtina ekonom vid pozitivn vliv integrace na ek. rst

43

Intenzivn faktory rstu hospodsk politika Rzn nhledy na velikost sttu v hospodstv Obecn rozumn hospodsk politika pozitivn pro rst
Tj. vyhnout se:
Vysokmu zadluen Zsahm do cen Nereln nastavenm smnnm kurzm Hyperinflaci,

44

Intenzivn faktory instituce

Formln a neformln instituce (nen v Mankiw)

Dlouhodob velmi dleit determinanty rstu

Formln instituce kodifikovan pravidla typicky prvn systm, politick systm Neformln instituce jak spolenost funguje
Napklad zachzen s asem, korupce, morlka atd.
45

Intenzivn faktory formln instituce Formln instituce

Prvn systm Velmi dleit ochrana vlastnickch prv
Monosti lid kontrolovat zdroje, kter jim pat Vynutitelnost vlastnickch prv

Fungovn soudnho systmu Politick stabilita

Vimnte si - politick stabilita

Ne nutn demokratick politick zzen
46

Figure vztah HDP/os a indexu ochrany vlastnickch prv

47

Intenzivn faktory neformln instituce patn kvantifikovateln Aspekty fungovn spolenosti

Je normln dodrovat dohody? Je normln dodrovat as schzek? Je normln uplcet? Dochz k diskriminaci na zklad pohlav, pesvden, politickch nzor ... ?

48