ENERGY OUTLOOK 2013

PARTNEREM PUBLIKACE JE Skupina EZ

Zdroje

26

Vroba Spoteba

64 50

Distribuce
fredaktor specilnch projekt Economia: Petr Orlek Editor: Nikita Poljakov Redaktoi: Petr Luk, Blanka Rikov, Robert Zelenka Konzultant: Barbora Plpnov Grack zpracovn: Vizuln studio Economia Foto natituln stran: Luk Bba Fotograe: Luk Bba, Shutterstock, EZ

Trh

76

nergetika je velmi vzruujc odvtv. Je sn spjato specick know-how, dynamika anapt, ale iodpovdnost arespekt. Je na kadodenn soust, ivot bez elektrick energie si u ani nedokeme pedstavit. Proto je dleit, aby to byl obor stabiln, sjasn denovanmi pravidly, kter mysl dopedu. Ikdy bych si to pl, elektrrnu ani elektrick veden nedokeme vybudovat pes noc. Dnes m energetika kestabilit velmi daleko. By m evropsk energetick politika stanoveny ti cle, bezpenost dodvek, ochranu ivotnho prosted astabiln ekonomick rst, pravidla, kter by mla vst kjejich naplovn, jsou iprotichdn, anavc asto nahrazo-

vna jinmi, jet ne stihnou bt vemi zavedena. Vsledkem je tedy chaos, kter zpsobuje vysok ty zaelektinu nebo stle relnj hrozbu blackout. Nachzme se bezesporu vobdob velkch zmn, doba uheln kon auvoluje msto asm bezemisnm. Otzkou zstv, jak rychle, zakolik ajak nzkouhlkat zdroje by mly vnov e hrt prim. Vybrat meme zjdra, obnovitelnch nebo plynovch zdroj. Ato je tak dvod, pro vm pedstavuji prvn esk Energy outlook pojme se spolen zamyslet nad tm, zjakch elektrren chceme vbudoucnu vyuvat elektinu pro svcen, vaen nebo teba dobjen elektromobilu. Daniel Bene Generln editel EZ

Vydala spolenost Economia, a.s., Pernerova 47, 18007 Praha 8 www.economia.cz

ZD RO JE
Zkladnm zdrojem pro vrobu elektiny bylo historicky uhl. Jeho strategick role se vak vposlednch letech oslabuje, mimo jin vdsledku rozhodnut Evropsk unie osnen emis sklenkovch plyn vEvrop. Uhl tak nahrazuje jdro i plyn adky tdr podpoe zavaj rozmach obnoviteln zdroje.

ZD RO JE
P

VEvrop nastupuj ist zdroje energie

Podl hlavnch zdroj vEU nainstalovanm vkonu (vprocentech)

Zatmco vroce 2000 tvoil podl instalovanho vkonu elektiny zuhl vEvrop 28 procent, o12 let pozdji to bylo o3 procentn body mn. Vrazn tak poklesl podl vroby elektrick energie zjdra. Naopak vyrostla vroba elektiny zplynu aslunce.

1% Biomasa 2% Vtr 11% Vtr 7% Slunce

1% Biomasa

Zdroj: EWEA, IEA

vodn energetick mix Evropy se dlouh lta opral pedevm ouheln elektrrny, kter vy19% Voda krvaly vtinu spoteby. Uhl postupn doplovaly voda, zemn plyn, topn oleje ajadern energie. Napelomu tiscilet vak dolo kradiklnmu zlomu, jeho dsledky dnes ovlivuj evropskou energetiku abudou ji ovlivovat jet dlouh desetilet. Evropsk 12% topn oleje unie se vKjtu zavzala omezit emise sklenkovch plyn. To mimo jin znamenalo signl kpechodu naekologicky ist paliva aobnoviteln zdroje vodu, vtr, slunce, biomasu ageotermln energii. tdr podpora, kterou obnovitelnm zdrojm poskytla ada evropskch zem vetn eska, vyvolala obrovsk 18% boom, aenergetick mix Evropy se zaal rychle mnit. Podl instalovanho vkonu uhelnch elektrren se mezi roky 2000 a2012 snil z28 na25 procent. Odroku 2012 se vlivem zmny energetick politiky vNmecku tak sniuje podl jadernch elektrren. Oproti tomu rychle narst podl zemnho plynu aobnovitelnch zdroj. Vroce 2011 pipadlo pes 70 procent instalovanho vkonu nov sputnch elektrren vEvrop prv naobnoviteln zdroje pedevm navtrn asolrn parky. Jejich vyuitelnost je vak nepomrn ni ne ukonvennch elektrren. Pro obnoviteln zdroje, zejmna pro slunen nebo vtrn elektrrny, je tak typick jejich nestabilita. Vyrbj jen, kdy svt nebo fouk, m zatuj penosovou soustavu.

28% uhl

14% Voda

6% topn oleje 22% jdro 23% zemn plyn

zemn plyn

Rok 2000

Rok 2012

Nejvce elektiny vyrbj zem Evropsk unie zatm stle zjdra, uhl 25% uhl azemnho plynu. Jdro izemn plyn jsou vnmny jako ekologicky ptelsk zdroje. Pro vykrvn neekanch vkyv zvroby obnovitelnch zdroj je ale vhodnj plyn, kter m schopnost zat velmi rychle vyrbt elektinu. Uheln elektrrny, kter a dosud ada zem vyuvala zsti jako zlohu svch elektroenergetickch systm, jsou kvli vysokm 13% jdro emism naseznamu nedoucch. Jednotliv stty evropsk sedmadvactky ale nejsou vpechodu nazelenou energetiku zdaleka jednotn. Obnoviteln zdroje prosazuje nejvce Nmecko, kter pohavrii jadern elektrrny veFukuim vroce 2011 vyhlsilo energetickou revoluci azacenu obrovskch vdaj se vydalo nacestu decentralizace energetiky postaven navrob zvelkho mnostv malch obnovitelnch zdroj aspor. Oproti tomu napklad sousedn Maarsko vol cestu zven podlu jadern energie. Souasn pechod evropsk energetiky nanzkoemisn zdroje urovan Evropskou uni ajej politikou ochrany klimatu vyvolv etzovou reakci zmn, kter ovlivuj ekonomickou situaci nacelm kontinentu. Investice domodernizace nebo stavby novch elektrren apodpora obnovitelnch zdroj se promtaj docen elektiny pro koncov spotebitele. To sniuje konkurenceschopnost evropskho prmyslu nejen nazahraninch, ale inadomcch trzch. Evropa je toti zatm vesvm taen proti emism osamocena.

ZD RO JE
K

esko chce pokrt spotebu elektiny z vlastnch zdroj

Zaposlednch 22 let poklesl podl uhl naeskm instalovanm vkonu onecelch 30 procent. Nakor toho stoupl podl jadernch elektrren aobnovitelnch zdroj.

esk energetick mix podle instalovanho vkonu (vprocentech)

Zdroj: Energetick regulan ad

9,9% Voda

4,5% Plyn

1,3% Vtr 10,2% Slunce 6,2% Plyn

13,9% Voda 11,4% Jdro 78,7% Uhl 11,4% Jdro 70,2% Uhl

10,8% Voda

19,7% Jdro 51,9% Uhl

Rok 1989
zajitn esk spoteby je teba kadoron kolem 70 TWh elektrick energie. esko ji vdomcch zdrojch vyrob vce, nespotebuje. Elektina je tak jedinou energetickou komoditou, kter je dostatek pro pokryt vlastn spoteby. Ty dal, jako je plyn nebo ropa mus, dovet. Sjejich importem je tak spojena energetick bezpenost sttu. Tuzemsk elektrrny vyrbj zhruba 87 tisc GWh elektiny. Ktomu vyuvaj celkov instalovan vkon 20,5 GW. Ani esk energetika se vak nevyhnula boulivm zmnm, kter doprovzej snahy osniovn emis. Zatmco vroce 1989 pochzela drtiv vtina elektiny zuhelnch elektrren apspvek obnovitelnch zdroj se omezoval pouze navyuit vodnch dl, pevn vltavsk kaskdy, vroce 2012 prolomil podl obnovitelnch zdroj nainstalovanm vkonu hranici 27 procent. Stalo se tak nakor uhelnch elektrren. Jejich podl naenergetickm mixu se propadl ze78 procent vroce 1989 na51,9 procenta vroce 2012. Krom uhl aobnovitelnch zdroj vyuv esk energetika idva jadern zdroje vDukovanech aTemeln ocelkov kapacit 4110 MW. Podl jdra nainstalovanm vkonu in 19,7 procenta, vbudoucnu by vak mohl narstat dky zvaovan dostavb novch blok vestvajcch lokalitch. Plyn hraje veskm prosted pouze okrajovou roli. Paroplynov aplynov elektrrny tvo jen

Rok 2001

Rok 2012
nco mlo pes 6 procent instalovanho vkonu. Dvod je zejm esko nem dostaten zsoby zemnho plynu adodvky zezahrani, pedevm zezem bvalho Sovtskho svazu, nemusej bt stabiln. Zobnovitelnch zdroj maj co doinstalovanho vkonu nejvy podl vodn elektrrny 10,8 procenta. Vcelkovm srovnn jednotlivch zdroj to znamen tet msto. Jejich vkon je jet mon zvyovat postupnou modernizac, ale velk potencil pro dal rozvoj veskch podmnkch ji nen. Nejboulivj diskuse se vede ohledn fotovoltaickch elektrren. Obrovsk nrst jejich instalovanho vkonu umonila tdr dotan politika sttu, kter direktivn penesl nklady napodporu vstavby novch solrnch elektrren naspotebitele. Poroce 2011 se sice podpora radikln snila, velk solrn parky vak nyn nahrazuj mal instalace solrnch systm, pedevm nastechch obytnch dom, kter podl solrn energie nacelkovm mixu zvyuj ivroce 2013. Vsouasnosti vyrbj fotovoltaick elektrrny 2,5 procenta esk elektiny. Spodlem 1,3procenta nainstalovanm vkonu zaostvaj vtrn elektrrny. Nesvd jim esk prodn podmnky, kde tolik nefouk. Podobn je tomu ivppad biomasy abioplynu, kde sice domc potencil existuje, zatm ale nebyl pli vyuit.
9

ZD RO JE
Lom SA Severn energetick

JAk Funguje vroBA elektIny vuHeln elektrrn Pi spalovn uhl vkotli se ohv voda prochzejc trubkami uvnit kotle amn se vpru. Ta proud doturbny, rozt ji, atm igenertor sjeho rotujcm elektromagnetem. Cel soustroj se ot rychlost 3000 otek zaminutu. Pra vychzejc zturbny smuje dokondenztoru, kde se pemn opt nakapalinu. Ta je bu vedena zpt dokotle aprochz celm cyklem znovu, nebo me slouit ijako zdroj tepla, napklad pro pilehl obce i msta.

Lom Vrany Jan verma Czech Coal

259,7
Odhad vytitelnch zsob hndho uhl k1.1.2013 vmilionech tun

Lom Libou Severoesk doly (EZ)

227,2

Lom Blina Severoesk doly (EZ)

Sokolovsk uheln

154,4

142,9
unie iekologickch organizac najej tlum. pinav uhl m udlat msto istm zdrojm. Avnvaznosti nato pichzej stle psnj evropsk nazen, kter upravuj mnostv vypoutnch emis doovzdu. Elektrrny ateplrny tak budou muset mezi roky 2016 a2020 zat razantn sniovat emise oxid sry adusku, ivypoutn poltav prach. Ty, kter tak neuin, budou muset omezovat vrobu, anakonec nejpozdji vroce 2022 ukonit provoz. Doba provozu bude pomalu konit iuodsiovacch zazen instalovanch v90. letech. Doroku 2030 by tak mohlo bt odstaveno pes 3000 MW instalovanho vkonu uhelnch zdroj. Jen unejvtho eskho hre, spolenosti EZ, je z6500 MW instalovanho vkonu tm polovina starch 30 let, mladch ne 15 let je jen nco okolo 800 MW. Anovjch zdroj je vesku jen nkolik, napklad kladensk elektrrna Alpiq ovkonu 415 MW. Iproto se EZ rozhodl nkter sv elektrrny modernizovat ji dokonil Tuimice, vroce 2014 dostav svoji elektrrnu vLedvicch aprobh iretrot Prunova II. Razantn pokles cen elektiny natrhu vak zpsobil, e u nkterch elektrren, kter mly bt uzaveny, atedy mly uetit miliony tun uhl, plnuj jejich majitel prodlouit jejich provoz a zarok 2016. Takovm zdrojem je napklad elektrrna Chvaletice, kterou vroce 2013 koupila spolenost Severn energetick odEZ. Shndm uhlm je teba tak potat pro esk teplrenstv, kter zsobuje teplem zhruba 1,5 milionu domcnost. Uhl tak vyuvaj kogeneran jednotky, kter znj vyrbj souasn elektinu iteplo. Kvli postupnmu utlumovn tby hndho uhl bude vznam uhelnch elektrren nevyhnuteln klesat. Jeho dovoz zezahrani je sice mon, nen ale jasn, zda se ekonomicky vyplat.
11

41,3*
* Pozn.: jet napodzim se pitom kalkulovalo skapacitou zhruba 24 milion tun uhl. Koup elektrrny Chvaletice podle Severn energetick udlala tbu sti zsob ekonomickou.

Dl Centrum Severn energetick

1,3

Uhl uvoluje msto jinm zdrojm

10

esko bylo historicky vdy orientovno navrobu energie zuhl. Je to prakticky jedin energetick surovina, kter je nanaem zem ptomn vdostatenm atitelnm mnostv. Vdnen dob drtiv pevld vroba ivyuit hndho uhl nad ernm. Instalovan vkon ernouhelnch elektrren je vrmci eskho energetickho mixu okolo 8 procent. Uhndho uhl je to pak asi 41 procent. Pomr vyroben elektiny je jet vt, dohromady se zuhl vyrb pes 50 procent elektiny. Tento podl ale kles avroce 2013 zejm historicky poprv poklesne podl uhl potuto hranici. Problmem je fakt, e zsoby hndho uhl jsou omezen abez prolomen ekologickch tebnch limit ek esko razantn sniovn tby zdnench 43 milion tun hndho uhl ron napolovinu doroku 2025. Atomu se bude muset pizpsobit iesk energetika. Zsadn restrukturalizace ek eskou uhelnou energetiku ale izdalch dvod. Stle roste tlak Evropsk

ZD RO JE
Limitujc emise

tle dleitjm faktorem pi plnovn vroby elektiny nebo vstavby nov elektrrny se vposlednch letech stvaj emise, kter Evropsk unie svoj politikou postupn sniuje. Pro vrobce elektiny to znamen hldat si sloen vrobnch zdroj aobjem kodlivin vypoutnch doovzdu. m pinavj zdroj pust dosystmu am vce vypust oxidu uhliitho, tm vce zaplat naemisnch povolenkch. Vroba elektiny ztakovho zdroje se me postupn prodrait natolik, e elektrrna pestane bt rentabiln, abude odstavena. Skuten emise jednotlivch elektrren jsou toti zvisl natechnickm stavu, pouit technologii akvalit paliva. Druhou monost je investovat miliardy eur doekologizace amodernizace elektrrny. Napklad energetick spolenost EZ vloila vletech 19921998 tm 50 miliard korun doodsen vech svch elektrren.

Dalch 100 miliard nyn investuje dodalch zdroj. Itoto opaten je vak pouze doasn. Vdalch letech bude vliv uhelnch elektrren vesk energetice nevyhnuteln klesat. Ostatn typy elektrren jsou natom nepomrn lpe. Zcela bez emis vak nejsou ani takzvan bezemisn zdroje jako jdro, solrn, vtrn nebo vodn elektrrny. Docelkovch emis se toti zapotvaj tak emise, kter vzniknou pi vstavb. Pi stavb vtrn farmy se napklad spotebuj tuny betonu aoceli. Bez emis se neobejde ani vroba solrnch panel. Pi jejich nzk innosti ani ivotnosti jsou emise pepoten najednu vyrobenou GWh elektiny nejvy zobnovitelnch zdroj, adokonce vy, ne je tomu ujadernch elektrren.

12

ZD RO JE

Mnostv vypoutnch emis (v tunch CO2 na GWh)

ern uhl 888

Lom Vrany+Jan verma Czech Coal

Hnd uhl 1054

Ropa 733 Zemn plyn 499 Fotovoltaika 85 Biomasa 45 Jdro 29

Vtr 26

Voda 26

Zdroj: WNA

ZD RO JE
Poptvka poplynu jako strategick surovin poroste pomalu

vtov zsoby vekerho zemnho plynu by se pi souasn spoteb vyerpaly za250 let. Vzhledem koekvanmu rstu poptvky by se ale mla jeho produkce bhem ptch 20 let zvit o55 procent. VEvropsk unii se zemn plyn podl navrob elektiny zhruba 23 procenty. Plynov elektrrny maj vesvm energetickm mixu vechny evropsk zem krom Malty aKypru, kter vbec zemn plyn nevyuJAk Funguje vroBA vplynov elektrrn Vhodou paroplynovho obhu je vy innost vroby elektrick energie vesrovnn sklasickou uhelnou elektrrnou pi minimln ekologick zti okol. Chemicky vzan energie plynu se pojeho splen vyuije nejprve vplynov turbn ansledn vespalinovm kotli kvrob pry, kterou je pohnna parn turbna. Elektrick energie se zskv jak zgenertoru pohnnho plynovou, tak zgenertoru pohnnho parn turbnou.

vaj. esko zatm pat mezi stty, vnich nen tento zpsob vroby elektiny nijak vznamn zastoupen. Instalovan kapacity se nacelkov vrob elektiny podlej mn ne zedvou procent. Vroba paroplynovch elektrren se m nicmn podle Sttn energetick koncepce navit doroku 2040 navce ne 5 TWh. Vtakovm ppad by pak tuzemsk energetika potebovala tm o40 procent vce plynu ne dosud. Vnzkoemisn energetice hraj plynov elektrrny nezastupitelnou roli. Jejich hlavn vhodou je toti velmi rychl nbh doprovozu, take jsou ideln pro vykrvn odbrovch piek atak vyrovnvn vkyv vevrob zobnovitelnch zdroj. Uritm problmem je naopak zvislost nadodvkch paliva, kter putuj pevn zezem bvalho Sovtskho svazu. Evropa m jet vpamti plynovou krizi zroku 2009, kdy politick spor mezi Ruskem aUkraji-

nou zcela zastavil kohoutky, atm ipvod plynu nazpad. Kontrakty nadodvky plynu zRuska jsou navc dlouhodob anereektuj aktuln trn vvoj. esko odebr nejvce plynu zRuska, ato nadpolovin vtinu. Men st zemnho plynu proud dozem tak zNorska. Evropsk unie dov zRuska zhruba tetinu zemnho plynu.

Pro Evropu je nyn zsadnm problmem snen tto zvislosti. Vehe jsou napklad dodvky zjihozpadn Asie. Ppravy projekt novch plynovod se vak stle prodluuj. Otaznkem tak zstv mon tba bidlicovho plynu pmo nazem Evropsk unie nebo vhodnost jeho importu zeSpojench stt.

Spoteba plynu vR vppad, e dojde kpostupnmu odstaven uhelnch elektrren avstavb novch blok vestvajcch jadernch elektrrnch (vTWh)
2011 Celkem ztoho VO (velkoodbr) 37,651 38,578 37,77 39,089 39,296 47,499 49,399 52,246 64,275 SO (stedn odbr) 8,389 8,074 8,034 8,112 8,162 9,089 9,485 9,632 10,751 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030 2040

86,335 83,792 84,636 85,965 86,198 95,995 99,262 102,348 118,093

MO (maloodbr) 12,436 12,177 12,027 12,012 12,052 12,651 13,266 13,478 14,867 domcnosti 26,189 25,245 25,096 25,041 24,998 24,939 25,248 25,066 26,134
Zdroj: OTE

16

17

Pouzdro zoceli acementu naochranu podzemnch vod

ZD RO JE

Technologie hydraulickho tpen vpraxi

Soukrom studna

Mstsk studna (a 300 metr hlubok)

Bidlicov revoluce vEvrop? Odloena naneurito

ednou znemnoha nadj, jak by se Evropa mohla alespo sten vymanit ztiv zvislosti nadovozu zemnho plynu zRuska, se zdaj bt hlubinn zsoby bidlinho plynu. Evropa jich m podle zprvy Mezinrodn energetick agentury pomrn dost. Jejich vyuit se vak zatm odkld. VeSpojench sttech se t bidlin plyn pes 100 let. Vposlednm desetilet vak zpsobily nov metody tby pomoc horizontlnch vrt ahydraulickho tpen doslova revoluci. Bhem nkolika mlo let tam vzniklo na200000 novch vrt aprodukce zemnho plynu vyskoila o33 procent. Nyn pokrv tba nekonvennch plyn 56 procent celkov spoteby USA. Knastartovn tby vevtch hloubkch motivovaly energetiky vysok ceny zemnho plynu nasvtovch burzch. Dsledkem pak bylo, e americk bidlin boom vposlednch pti letech srazil ceny a estinsobn. Zrove to pomohlo opt nastartovat energeticky nron odvtv zdecimovan nann kriz. Co dozsob je nejnadjnj na, vytiteln objem bidlicovho plynu se odhaduje na31 bilion metr krychlovch, co je jet vce ne veSpojench sttech. VEvrop u loiska tak rozshl nejsou, ta nejvznamnj se thnou odseverozpadnho pobe konNejvtm problmem tby bidlicovch plyn je dosud nejasn vliv naivotn prosted. Tebn prostor vede a pod spodn vody, existuj tedy obavy zjejich kontaminace, ato pedevm pi intenzivn hlubinn tb takzvanm frakovn. Tebn rmy sice dokazuj, e dn zneitn nehroz, znkolika mst tby vUSA vak ji pily zprvy ozvenm obsahu metanu vespodnch vodch.

Podzemn vody

Podzemn vody

Hloubka kolem 1,5km

Bidlicov praskliny

Zdroj: Chesapeak Energy

tinentu a navchod. Nejvt jsou veFrancii, Velk Britnii, Dnsku, Nizozem avPolsku (je zatm natiteln plyn nenarazilo), kter by rozbhlo tbu napln obrtky co mon nejrychleji, jen aby se co nejdve zbavilo zvislosti naRusku. Jene hustota osdlen je zde daleko vt ne vUSA, tud iveker povolovac procesy jsou obtnj. Take evropt komisai teprve pipravuj vhodn legislativn rmec, kter by uspokojil iekology. Ti tbu kritizuj kvli znan neetrnosti kivotnmu prosted. Polsko proto otevelo odroku 2008 kvli byrokratickm prtahm jen 40 zkuebnch vrt. VDnsku byl przkum kvli studii vlivu naivotn prosted odloen. Francie przkumy atbu dokonce pln zakzala. esko nejdve przkum povolilo, ale pod tlakem

dotench obc zakzalo. Pozdji naprzkumn vrty ministerstvo ivotnho prosted uvalilo moratorium dodoby, ne bude jasn postoj Evropsk unie. esko nem vznamn zsoby bidlicovho plynu, pesto je iuns nkolik vhodnch lokalit mezi Kopivnic, Perovem aVsetnem, naTrutnovsku avBroumovskm vbku, vokol oblasti Hodonna, Broumova avpsmu Karpat. Vraznjm nalezitm by mohla bt ioblast mezi Berounem aPrahou. Vt monosti ne domc tba skt dovoz zezahrani. Dovoz zUSA zatm nen mon, protoe speciln terminl je teprve vevstavb, aEvropa zatm jet stbou nezaala.
19

18

ZD RO JE

Celosvtov kapacita solrnch elektrren in 102 GW, ztoho 70 procent se nachz vEvrop. Nainstalovanm vkonu vech zdroj vroby elektiny se tam podlej ze7 procent, nadodvkch elektiny vepikch 5,2 procenta, celkem ze2,6 procenta.

JAk Funguje vtrn elektrrnA Vtrn turbna umstn nastoru pen energii vtru dky psoben aerodynamickch sil. Pro tento el vyuv speciln tvarovan listy rotoru sprolem podobnm kdlm letadla.

esk republika sdesetiletm pedstihem

Vtr m vEvrop potencil rstu

otovoltaika se vEvrop vposlednch letech rozvjela neuvitelnm tempem. Razantn nstup zaznamenala vroce 2010, boom pokraoval ivroce 2011. Vroce 2012 Evropa vystzlivla azd se, e se napolch nov solrn elektrrny vmnohch zemch zatm stavt nebudou. Budoucnost maj spe drobn sten instalace. Zmnn boom pak byl zpsoben ani ne tak pozitivy tohoto zdroje, jako spe rozshlmi dotacemi. Aesko je pkladem toho, co lze zpsobit neuvenou podporou. NMecko svtov ampion zhlediska instalovanho vkonu Skapacitou 32,4 GW mtyikrt vce solrnch panel ne druh na. Prkopnci fotovoltaiky, USA aJaponsko, maj dnes vesrovnn sNmci jen desetinovou kapacitu. ItlIe nejvce vyroben elektiny zeslunce Stm sedmiprocentnm podlemnavrob elektiny pedstihla iNmecko.

Vroce 2010 se vesku postavilo dvakrt vce solrnch elektrren ne veSpojench sttech. Sinstalovanou kapacitou 2072 MW se esko ad mezi nejvt hre ivEvrop. Pestoe klimaticky nepat mezi nejvhodnj regiony, pokud jde ointenzitu adlku slunenho svitu, me vyrbt vsolrnch elektrrnch dvakrt vce elektiny ne proslunn Francie. Obecn ale pat vyuit energie zeslunce knejistm zpsobm vroby elektiny. Zaetrnou vi ivotnmu prosted vak nelze povaovat vrobu alikvidaci fotovoltaickch panel. Pesto jde oenergetick zdroj, kterho bude vprod dostatek. Slunen vkon 40bilionkrt pesahuje teoretickou spotebu lidstva. Dnes se znj vak doke vyut pouze st. Budoucnost fotovoltaiky proto tak zvis natechnologickm pokroku acen instalac, kter by mly asem obstt vkonkurenci sdalmi zdroji, stejn jako je tomu pivyuvn energie zdalch prodnch ivl. Jejich vroba je vak nestabiln.

atek rozvoje vtrnch elektrren se vevropskm isvtovm mtku datuje doposlednch let minulho stolet, kdy byly prkopnick instalace postaveny vDnsku avUSA. Celosvtov kapacita turbn pohnnch vtrem, kter odt doby exponenciln roste, se koncem minulho roku piblila 300 GW. Evropa je vtomto smru ldrem adnes se nakomernm vyuit vtrn energie podl zjedn tetiny. Instalovan kapacita vzemch Evropsk unie peshla 100 GW, co je vce ne vSevern Americe nebo vAsii. Mezi nejvt vtrn velmoci pat Nmecko, Francie, Velk Britnie apanlsko. AEvropsk asociace pro vtrnou energii vid inadle vEvrop velk potencil rstu. Doroku 2020 se podle jej prognzy zv instalovan kapacita na230 GW, tedy vce ne dvojnsobek. Vesku loni vtrn turbny pisply kvrob elektiny jen jednm procentem (instalovan vkon je 263 MW) avelk potencil krstu zde nen. Vlokalitch sdostatenm zdrojem energie, tedy vtrem nad 7m/s, u vtrnky vtinou stoj. Nejvce vpohraninm psmu Krunch hor, vJesenkch avoblasti eskomoravsk vrcho-

Nejvt vtrn farmy svta lze najt veSpojench sttech avn. Tamn park Gansu sinstalovanm vkonem 5 tisc MW se dle roziuje am doroku 2020 doshnout kapacity 20 tisc MW. Svtov prvenstv vak zatm dr USA ajeho kalifornsk Alta Wind Energy Center sprovozovanou kapacitou 1020 MW. Druh msto pat indickmu vtrnmu parku Jaisalmer ovkonu 1000 MW. VEvrop je nejvtm pevninskm vtrnm parkem rumunsk Fantanele aCogealac patc skupin EZ. M 240 turbn ocelkovm vkonu 600 MW.

viny. Vtchto oblastech se tak stav nov innj vtrn parky. Jejich nevhodou jsou relativn vysok investin nklady anestabilita dodvek dopenosov soustavy, kter je zvisl natom, zda fouk, nebo ne. Problm hluku, onm se hodn diskutovalo kvli prvnm turbnm z90. let minulho stolet, e modernj konstrukce. Ty zajiuj, aby hladina hluku nepekroila hygienick limity. Napklad pro elektrrnu ovkonu 2 MW je to vevzdlenosti piblin 500 metr odstoru 40 decibel vnoci a50 decibel vedne.
21

20

ZD RO JE
Voda ideln zdroj ist energie

podl vodnch elektrren na vrob elektiny zobnovitelnch zdroj vesvt

Svtov produkce elektiny zvodnch zdroj stoupla odroku 2000 otvrtinu, na3640 TWh vroce 2012. Nejvt zsluhu nan maj elektrrny vn, Brazlii, Kanad, USA avRusku. Vn, Indii aBrazlii se tak oekv otetinu vy prstek kapacit idobudoucna. Evropsk unie naopak vrazn rst vdalm obdob nepedpokld. Vzemch unie se bhem poslednch 13 let zvila kapacita vodnch elektrren jen o4 GW. Evropa nem vodopdy anaekch sdostatenm prtokem se u monosti vstavby pehrad nebo jez vpodstat vyerpaly. Opozvoln zvyovn kapacit se postar hlavn modernizace stvajcch velkch vodnch elektrren apodporovan vstavba mench zdroj. Tot plat ipro esko. EZ, kter vlastn vtinu vodnch elektrren, provd rozshlou modernizaci, dky kter se nav produkce rovnajc se spoteb elektiny pro dalch 17 tisc domcnost. Sv vodn zdroje zmodernizovala tak skupina E.ON, m zvila jejich innost, atedy ivrobu. Nazem eska funguje 12 velkch vodnch elektrren avce ne 1300 zdroj svkonem do10 MW. Navrob tuzemsk elektiny se podlej zet procent.

80%

Biomasa klade nroky napdu ienergie

Co je BIoMAsA? Zhlediska energetickho vyuit jde veskchpodmnkch vtinou odevo, slmu ajin zemdlsk zbytky aexkrementy uitkovch zvat i oenergeticky vyuiteln tdn komunln odpad.

lektina zvodnch elektrren m mezi obnovitelnmi zdroji vsadn postaven. Vcelosvtovm mtku se nacelkov vrob zobnovitelnch zdroj podl z80 procent aani boom solrn avtrn energie ji jet dlouho neohroz. Mezi hlavn pozitiva vodnch elektrren pat to, e dokou najet doprovozu od90 do150 vtein, atm okamit pokrt vpadky jinch elektrren. Pispvaj tak kestabilit cel elektrrensk soustavy. Jednu zprvnch vodnch elektrren postavil T. A. Edison pod Niagarskmi vodopdy u nakonci 80. let 19. stolet. Dlouhou historii maj ivesku, take roky narozen nejstar anejmlad vodn elektrrny dl vce ne neuvitelnch 100 let. VPraze napotku minulho stolet fungovaly dv vodn elektrrny naTnov anatvanici. Destky let u dodvaj elektinu dost tuzemsk hydroelektrrny naVltav, vpovod Labe iMoravy.
NejModernj vodn elektrrnA vesku Elektrrna Dlouh strn, kter byla uvedena doprovozu vroce 1996, je tet nejvt peerpvac vodn elektrrnou nasvt. Vesku m nejvt spd (510,7 metru) azrove nejvtvkon(2x 325 MW).

iomasa se vsouasn dob t velk podpoe nap Evropou. Dosvch program spor primrnch zdroj ji zaadily stty OECD, jako nhradu fosilnch paliv ji propaguje iEvropsk unie. Mezinrodn energetick agentura uvd, e se vroba elektiny zpevn biomasy, bioplynu aodpad zvila vesvt odroku 2000 o8 procent. M pitom dostaten rezervy, take by se vptch esti letech mohla zvit navce ne dvojnsobek. Rozvoj lze ekat vn, Brazlii, Japonsku iUSA. Svtm podlem ne dosud potaj iseversk stty Evropy, tedy zem srozvinutou produkc elektiny atepla zkogeneranch zdroj.
Obnoviteln zdroje energie vzaly zemdlstv 39 procent plochy vcel stedn Evrop. Kdyby veker plocha uren kvrob energetickch plodin slouila kvrob potravin, jejich ceny by mohly bt ni o27 procent.

Zbor pdy pro elektrrnu sinstalovanm vkonem 1000 MW

Elektrrna Plocha (km2) Jadern 0,254 Uheln 0,851,5 Plynov 0,160,25 Fotovoltaick 2050 Vtrn 50150 Biomasa 40006000
Zdroj: Dana Drbov: Rizika apnosy jadern energetiky

Evropsk unie si jako celek pli dobe nevede, dosud pibylo jen mlo novch elektrren spalujcch biomasu. Kapacity ocelkovm vkonu 4 GW vybudovan zaposlednch 12 let jsou vporovnn se 40krt vym nrstem kapacity vtrnch turbn asolrnch panel zanedbateln. Situace vak nen tak dramatick, jak se zd. Biomasa aenergeticky vyuiteln bioodpady se vyuvaj mnohem vce ne napelomu tiscilet, jene vestatistikch nov instalovanch kapacit nejsou tyto prstky vidt, protoe velk elektrrny ateplrny mlokde vyuvaj pouze biomasu. Vesku se zaposlednch 10let vyuit biomasy zvilo devtkrt, vroba elektiny zbiomasy stoupla natynsobek. Vechny elektrrny, kogeneran jednotky abioplynov stanice spotebovaly loni tm dva miliony tun biomasy. Ministerstvo zemdlstv ale vesvm materilu Akn pln pro biomasu uvd, e se stle vyuv jen polovina suroviny, kterou m esko kdispozici. Tato rezerva by se mla pln vyuvat kvrob elektiny nejpozdji vroce 2040. Vrobu elektiny zkonvennch zdroj vak nenahrad. Pstovn dostatenho mnostv energeticky vyuitelnch plodin by toti zabralo plochu odpovdajc zem celho Stedoeskho kraje vetn Prahy. Vtom jsou prv limity tohoto zdroje. Nadruhou stranu ji lze povaovat zatm bezemisn palivo. Mnostv CO2 uvolnnho pi spalovn biomasy je neutrln, protoe se piblin rovn tomu, co je zptn vzno dorostlin vzemdlskch alesnch porostech.
23

22

ZD RO JE

Jdro bezemisn, efektivn, ale investin nron zdroj

adern energetika m vEvrop vce ne padestiletou tradici. Zavbec prvn komern jadernou elektrrnu se povauje elektrrna Calder Hall veVelk Britnii. Ksti byla pipojena vroce 1956 ajej tyi bloky poskytovaly celkov vkon 240 MW. Nasvt je vsouasn dob vprovozu vce ne 430 jadernch reaktor scelkovou kapacitou nad 371 GW navrob elektiny se pak jdro celosvtov podl piblin 13 procenty. Jadernou energetiku vyuv 32 zem vetn eska. Evropsk Unie pat vjejmvyuit mezi svtovou piku, jdro pokrv piblin tetinu jej spoteby elektiny. Vevstavb je nasvt vsouasnosti 70 reaktor a173 je plnovanch. Vstavba jadernho reaktoru je investin iasov nron. Vetn ppravy vech licennch apovolovacch zen me trvat dosputn jadern elektrrny a kolem 20 let. Jej ivotnost je pak a 60 let. Nejvtmi vhodami jadern elektrrny jsou pedevm nzk provozn nklady abezemisn vroba. JaUsouasnch blok dochz neustle kezvyovn bezpenosti aspolehlivosti zazen. Vyuv se takzvan ochrana dohloubky, kter velmi vrazn sniuje riziko vnho pokozen technologie primrnho okruhu, ato ipi takovch extrmnch jevech, jejich pravdpodobnost vskytu je mn ne 10 naminus estou, napklad pi silnm zemtesen, kter je vak veskch podmnkch tm vylouen, nebo pi pdu letadla. Kad zbezpenostnch prvk je trojnsobn zcela nezvisle zlohovn. Bezpenostn systmy jsou usouasnch blok tvoeny kombinac cel ady aktivnch apasivnch prvk, kter dokou jak napokyn, tak ibez zsahu lovka blok kdykoliv, azajakchkoliv, podmnek odstavit adochladit.

dern elektrrna ovkonu 1000 MW nahrad ron a 3 miliony ernho, 7 milion tun hndho uhl nebo 1,3 miliardy metr krychlovch zemnho plynu. Uranu, znho se jadern palivo vyrb, je vesvt dostatek. Jeho nejvt zsoby se nachzej vAustrlii, Kanad, Kazachstnu aRusku. Jeho zskvn je vak sloit. esko sice uran t vDoln Ronce narsku, nem ale vybudovan zazen navrobu paliva. Vyten uran se tak exportuje dozahrani ajadern palivo je ze100 procent doven. Vybrat je mon znkolika dodavatel pocelm svt appadn lze jadern palivo narozdl odjinch zdroj dlouhodob skladovat. Palivo vyvezen zreaktoru nen povaovan zaodpad. Stle toti obsahuje 95 procent nespotebovanho uranu spolu smnostvm radionuklid zetpen. Radioaktivita tch nejaktivnjch Cesia 137 aStroncia 90 klesne napomrn bezpenou rove zazhruba 300 let. Vsouasnosti existuj technologie najeho pepracovn aznovuvyuit. Tento proces je ale zatm dra ne vroba novho paliva. Vyuit palivo se tak zatm ukld vmeziskladech ajeho dal zpracovn je otzkou technologickho vvoje. Jejich kapacita vysta nacelou uvaovanou dobu ivotnosti reaktor. Pokud se pouit jadern palivo jednou odpadem stane, bude uloeno dohlubinnho geologickho loit. Souasn nvrhy potaj sjeho zprovoznnm kolem roku 2065. Shlubinnm loitm ale zatm zkuenosti nejsou. VEvrop m bt prvn loit oteven a vroce 2020 veFinsku. Msta pro dal se teprve hledaj.

24

V RO BA
Vroba elektiny v Evrop v souasnosti prochz promnou. Uheln elektrrny jsou pod tlakem nazen Evropsk unie na sniovn emis, obnoviteln zdroje z toho na druhou stranu protuj, a masivn roste jejich instalovan vkon. Vlivem toho dolo k vytsnn plynovch elektrren z trhu. V nzorech na jadernou energetiku se stty rzn a otzkou je tak vyuit bidlinho plynu v evropskch podmnkch.

V RO BA

Kolik suroviny potebuj jednotliv zdroje na vrobu 1 MWh elektrick energie?

Jadern elektrrna

2,8 g

100 W

417 dn
Plynov elektrrna

mus svtit obyejn 100W rovka, aby spotebovala tolik elektiny, kolik za jednu hodinu vyrob 1MW zdroj.
Nov ernouheln elektrrna Nov hndouheln elektrrna

Vodn elektrrna (Orlk)

6000 m3

180 m3

300 kg

750 kg

333 cisteren

10 cisteren

4 koleka

13 koleek

V RO BA

elektiny vyrobily dohromady jadern elektrrny Temeln aDukovany zadobu sv existence. Piblin stejn, kolik cel esko spotebovalo zaposlednch sedm let.

487

TWh

Nzory najadernou energetiku se rzn

tejn jako jin zdroje, ijdro m sv odprce izastnce. VeFrancii se jdro napklad star o70 procent elektiny anaSlovensku nebo vBelgii ovce ne polovinu. Jasn se nastranu jdra stav Francie, Britnie aFinsko. Maarsko, Polsko, Rumunsko aesko maj vstavbu dalch jadernch blok vesvch energetickch plnech. Naproti tomu tradin odmtav postoj kvyuit jadern energie zastv Rakousko, mezi tvrd odprce jdra se nedvno zaadilo tak Nmecko. Vobdob okolo havrie veFukuim zde bylo politickm rozhodnutm zahjeno takzvan Energiewende, tedy zsadn obrat smrem kobnovitelnm zdrojm apostupn uzavrn jadernch blok. Tato havrie poznamenala iprovoz dalch jadernch blok nap stty Evropsk unie. Ta vyhlsila jet psnj podmnky pro jejich provozovn aprovila je sri ztovch test, kter probhaly ivesku. esk elektrrny proly testy bez problm. Finln zprva potvrdila, e se esk jadern elektrrny ad mezi tvrtinu nejlpe provozovanch elektrren nasvt. Vradian ochran dosahuje Temeln 5krt lepch vsledk, ne je svtov prmr jadernch elektrren, advakrt ni poruchovosti.

Je to zejmna kvli pravideln modernizaci obou jadernch elektrren. Zadobu provozu spolenost EZ vloila dovylepen elektrren Dukovany aTemeln tm 30 miliard korun. Investice umonily vz 2013 naven vkonu kadho zblok Temelna na1055 MW. Vletech 2009 a 2012 zvila vkon kadho zblok ze456 MW na500 MW tak Jadern elektrrna Dukovany. Pekkou vrozvoji jadern energetiky jsou vak pedevm vysok nann nklady navstavbu novch blok. Ty by se vestabilnm ekonomickm prosted sdostaten vysokou cenou elektiny aemisnch povolenek mly vrtit. Souasn nejistota ohledn dalho smovn trhu apedevm evropsk regulace vak pedstavuje urit rizika. Proto se vEvrop stle astji mluv onutnosti urit podpory vstavby novch jadernch zdroj. Mezi nejastji skloovan monosti se ad garance vkupnch cen elektiny zjdra. Tmto smrem se ubraj vahy ivesku apodobn zruky se e ivsouvislosti svstavbou novch jadernch blok.

30

V RO BA
Evropsk plynov elektrrny pod tlakem americkho uhl

hlediska variabilnch nklad pat vroba elektiny zezemnho plynu ktm nejdram, zejmna kvli drahmu palivu. Plynov elektrrny dky svmu rychlmu nzkoemisnmu startu dokou efektivn vykrvat nedostatky vdob, kdy je poptvka nejvy akdy rostou iceny elektiny. Proto bvaj asto oznaovny zapikov. Dokud nebude vynalezen levn ajednoduch zpsob skladovn elektiny vevelkm, zstanou plynov elektrrny jednou zmla monost, jak rychle vykrvat nenadl vkyvy vevrob obnovitelnch zdroj. VEvrop dky tomu vyrostla ada novch paroplynovch jednotek aodpelomu stolet se zvila jejich celkov kapacita ovce ne 120 GW. Hospodsk kriPArAdoX podpory Podpora obnovitelnch zdroj ajejich upednostovn vpipojovn dost spolu sextrmn nzkmi cenami povolenek vedly ktomu, e se vEvrop vstavba novch paroplynovch elektrren prakticky zastavila. Energetikm se tak vyplat udrovat vrobu vuhelnch elektrrnch, atak se naplynov elektrrny svymi nklady nedostv. Provoz souasnch plynovch zdroj je ztrtov ainvestoi zvauj jejich odstaven dodoby, ne bude jejich provoz vhodn. Stejn osud postihl ieskou elektrrnu Poerady.

ze vak snila poptvku poelektin aspolu svlivem obnovitelnch zdroj zapinila vrazn pokles jej velkoobchodn ceny. Druhm nepedvdatelnm momentem byl obrovsk boom vtb bidlinho plynu vUSA, kter zpsobil pebytek ernho uhl, je tak mohlo bt vyveno doEvropy. Spolu snzkou cenou emisn povolenky to zvhodnilo vrobu elektrick energie zuhl, adra plyn se proto pestv vyuvat. Tba americkho plynu sice snila ceny suroviny naamerick burze, vEvrop vak tento vliv nen pli vrazn. Dosud toti neexistuje terminl, kter by export zUSA umooval. Vlevnjm provozu plynovch elektrren se pokles cen plynu rovn neprojevil, protoe plynov kontrakty jsou vtinou nasmlouvny nankolik let dopedu, akontrahovan plyn je tud dra, ne je jeho aktuln cena naburze. Vroba vplynovch zdrojch byla proto vposlednch dvou letech vrazn omezena. Sv kapacity mn vyuv Itlie, Francie iBritnie. Kvli nzk cen povolenek natrhu dnes nikdo nem motivaci spoutt nzkoemisn zdroj. Nkter stty tak zvauj kapacitn mechanismy zaruujc provozuschopnost plynovch elektrren.

Ni poptvka po elektin vede k poklesu jej ceny stejn jako zmna ve variabilnch nkladech, na kter m vliv cena paliva nebo povolenek CO2. Nrst instalovanho vkonu obnovitelnch zdroj s nulovmi nklady na provoz tak postupn vytlail plynov elektrrny z trhu.
Velkoobchodn cenu elektiny ovlivuje jej spoteba, sloen zdroj a jejich provozn nklady
Cena elektiny (eur/MWh)

Poptvka poelektin

Plynov elektrrna

Paroplynov elektrrna

ern uhl

Hnd uhl

Jdro Obnoviteln zdroje

Dostupn kapacita (GW) 33

32

v roZ bA
Rok 2008
80 60

Svdj uheln elektrrny posledn boj opeit?

atmco kvli poteb snit emise vEvrop maj obnoviteln zdroje, plynov elektrrny avnkterch zemch ijadern elektrrny zelenou, suhelnmi elektrrnami to nevypad nijak rov. Vroce 2016 vstoup vplatnost nazen Evropsk unie, podle kterho musej elektrrny ateplrny poroce 2016 razantn snit emise oxid sry adusku ivypoutnch tuhch zneiujcch ltek. Ty, kter tak neuin, budou muset postupn spsnjmi limity omezovat vrobu, anakonec vroce 2022 ukonit provoz. Ji dve byl vak kvli ochran klimatu zaveden systm obchodovn spovolenkami CO2, kter donutil majitele evropskch uhelnch elektrren investovat domodernizace svch uhelnch zdroj, nebo vystavt pln nov, innj anzkoemisn. Aby vak peili souasn trend sniovn emis, musej majitel evropskch uhelnch elektrren shnout hodn hluboko dosvch rezerv. Pvodn se pedpokldalo, e systm povolenek donut energetick spolenosti vtinu uhelnch elektrren postupn uzavt. Nyn se ukazuje, e uhl m dky novm technologim stle jet anci. Vsrpnu minulho roku spustila spolenost RWE vnmeckm Neurathu nedaleko Kolna nad Rnem nejmodernj uhelnou elektrrnu svta ovkonu 2200 MW. Jej vhodou je nejen vysok innost dosahujc a 43 procent, ale pedevm pekvapiv rychl odezva napoteby st. Nov elektrrna doke bhem pouh tvrthodiny upravit svj vkon o1000 MW, aregulovat tak ast vkyvy obnovitelnch zdroj, pedevm slunench avtrnch elektrren.

Vesku byla provedena obnova naelektrrn Tuimice. Rekonstrukce ty blok ovkonu 200 MW trvala pt let adky miliardov investici se podailo snit emise oxidu siiitho nao79 procent, oxid dusku o70 procent atuhch zneiujcch ltek o87 procent. Snila se ispoteba uhl ainnost vzrostla z34 na39 procent. Modernizovny jsou tak bloky elektrrny Prunov II ovkonu 750 MW.

Jednm znejmodernjch zdroj vEvrop se podokonen stane elektrrna Ledvice spolenosti EZ se svm novm blokem ovkonu 660 MW. Teplota pry bude dosahovat 600 stup Celsia, co umon zvit innost zdroje na42,5 procenta. Emise sklenkovch plyn se dky tomu sn o20 procent. Tyto pklady ukazuj, e se uhl me prosadit ivnzkoemisn energetice. Vzhledem kutlumovn jeho tby apsnjm emisnm limitm vak bude vznam uhelnch zdroj klesat.

Pln nklady navtrnou, novou plynovou, novou uhelnou astarou uhelnou elektrrnu
Srovnn roku 2008 a2013 vEUR/MWh

Rok 2013
80 CO2 80 80 CO2

CO2

Souasn situace natrhu spovolenkami neekan nahrv uhelnm elektrrnm. Pi normln fungujcm trhu spovolenkami by vak celkov nklady naprovoz uhelnch elektrren byly nepomrn vy.
CO2 60
Zdroj: EEX

60

60 CO2

60

60

palivo

palivo

palivo

palivo

20

20

20 palivo

20

20

20

20 kapitl palivo

CO2

40

40

40

40

40

40

40

20

kapitl

kapitl

kapitl

kapitl

kapitl

On shore vtrn el. 0

Nov plYnov el.

Nov uheln el.

StAr uheln el.

On shore vtrn el. 0

kapitl

Nov plYnov el.

kapitl

Nov uheln el.

StAr uheln el.

v ro bA

Obnoviteln zdroje zlobiv dt nzkoemisn energetiky

amodern energetick trh vstoupily obnoviteln zdroje (zejmna slunce avtr) pomrn pozd teprve napelomu tiscilet. Spodporou vld vzdech vak velmi rychle ovldly drtivou vtinu novch investic. Ajejich boom zpsobuje nemal problmy. Statistika hovo jasn. Zatmco nazatku tiscilet mly obnoviteln zdroje vesk energetice jen nepatrn podl, kter se omezoval zejmna navodn elektrrny, o12 let pozdji u to bylo tm 12 procent instalovanho vkonu. Jet boulivj nstup obnovitelnch zdroj je vidt vevtin evropskch zem. Nmet politici maj vplnu doroku 2020 zvit podl obnovitelnch zdroj naspoteb elektiny na35 procent. Ambicizn cl si vyd obrovsk investice nejen dovstavby novch elektrren, ale pedevm dost, kter se skolsnm vkonu obnovitelnch zdroj vyrovnvaj stle obtnji. Prv kolsn vevkonu anepedvdatelnost vroby elektiny je nejvtm problmem obnovitelnch zdroKobnovitelnm zdrojm pat solrn, vtrn, geotermln, vodn energie abiopaliva. Zatmco vrobu solrnch avtrnch elektrren nen mon regulovat, azpsobuj obrovsk vkyvy vstch, vodn elektrrny je mon vppad poteby spoutt azase vypnat. Voda tak pomh regulovat soustavu asten vykrv ony problematick vkyvy. Nejinnj jsou vtomto smru peerpvac elektrrny, kter vdob pebytku elektiny mohou naerpat vodu zndre avppad poteby vyrbt elektinu. Vesku jsou ti peerpvac elektrrny ovkonu nad 10 MW Daleice, Dlouh strn atchovice.

j, pedevm energie zvtru azeslunce. Kdy nesvt anefouk, mus bt energetick spolenosti schopny chybjc elektinu zesolrnch avtrnch elektrren rychle nahradit nasazenm jinho zdroje. m vce je obnovitelnch zdroj pipojeno dost, tm vce mus bt vzloze jinch zdroj, aby dokzaly nenadl vpadky vroby nahradit. To zrove prodrauje provoz cel soustavy. Vhodou obnovitelnch zdroj krom biopaliv jsou nulov nklady napalivo. Nevhodou je nzk innost ahlavn kolsn vkonu. Zatmco jadern elektrrna vyrb elektinu zhruba 85 procent dn vroce, co je koecient vyuit instalovanho vkonu, solrn elektrrna m veskch podmnkch koecient narovni 12 procent avtrn 1525 procent. Nzk innost akolsn vkonu, kter dlaj velk problm vstch, jsou dvody, pro ada zem vetn eska podporu obnovitelnch zdroj bu utlumuje, anebo pln ru. Cena technologi vak postupn kles. Napklad fotovoltaick panely se vjinch sttech Evropy sintenzivnm slunenm zenm vyplat instalovat nastechy obytnch dom bez jakchkoli dotac. Analytici pitom nevyluuj, e pokles cen fotovoltaiky bude pokraovat, asolrn elektrrny budou brzy zcela nezvisl nasttn podpoe ivesku. A se to stane, bude muset stt zejm pistoupit kpsn regulaci. Soustava toti nen nanov solrn boom pipravena anekontrolovateln pipojovn solrnch panel by zpsobilo nevyhnuteln kolaps.

121 97 69

Vevstavb novch elektrren obnoviteln zdroje jednoznan dominuj

Poet novch zdroj elektiny vEvropsk unii vletech 2010-2012

4
Plyn Vtr Slunce Biomasa

4
Voda

2
Odpad

2
Koncentrovan solrn energie

0
Raelina

0
Geotermln energie

0
Energie moskch vln

Uhl

Jdro

Topn olej

Zdroj: Jaroslav Jakubes, ENA

-13

-15

-17
37

36

V RO BA

Podl elektiny zobnovitelnch zdroj energie nakonen hrub spoteb (vprocentech)

40 35 30 25

80 75 70 65 60

esko

20 15 10 5 0

Vesku stoupl odroku 1990 podl elektiny zobnovitelnch zdroj energie nakonen hrub spoteb ze2 na 10 procent. Nejvt nrst zaznamenalo Dnsko, kter za21 let zvilo svj podl o35 procentnch bod na38,8 procenta.

RAkousko

55 50 45 40
Zdroj: Eurostat

40 35 30 25

40 35 30 25
Nmecko zaplat vpspvcch naobnoviteln zdroje 13krt vce ne esko, vyrob znich ale a 20krt vce elektiny.

Obnoviteln zdroje energie podle evropskch pln

Dnsko

20 15 10 5 0

Polsko

20 15 10 5 0

oren vstavba obnovitelnch zdroj energie vEvropskch zemch nezna to, e by se zelen energie stala konen konkurenceschopnou. Vychz zrozhodnut Evropsk unie bojovat sgloblnm oteplovnm aje soust jednoho zet pil ambicizn unijn energetick politiky. Stanovuje ktomu takzvan 20-20-20. Tedy snit doroku 2020 emise plyn CO2 o20 procent, stejn tak o20 procent zvit energetickou innost azvit podl obnovitelnch zdroj energi vcelkov spoteb vEU na20 procent. Problmem je, e jednotliv nazen, kter by knim mla vst, si leckdy protie. Strategie co dosel vyroben elektiny funguje. Podle sel Eurostatu se vletech 2000 a 2011 zvilo mnostv vyroben energie zeslunce 15krt, uvtru je to tm 10krt, celkov pak prakticky o70 procent. Nkter stty potebovaly pro vstavbu obnovitelnch zdroj vevelkm mtku poouchnut zEvropsk unie, nkterm staily jejich prodn podmnky, aobnoviteln zdroje mly ji dvno ped bruselskmi smrnicemi. Napklad vdsko i Finsko maj dky obrovskm lesm tradin velk podl spalovn biomasy, vdsko ktomu pidv jet vodn elektrrny. Podobn hornat azsadn protijadern Rakousko vy-

40 35 30

40 35 30

FrAncIe

25 20 15 10 5 0

Slovensko

25 20 15 10 5 0

rb drtivou st sv elektiny vhydroelektrrnch, kter jsou pznan ipro Balkn. Jinde piel boom obnovitelnch zdroj a sevropskmi plny. Dnsk i Nmeck pobe Severnho moe je tak poseto destkami tisc vtrnch elektrren dohromady je jejich vkon srovnateln s35 bloky souasnho Temelna. Instalovan vkon solrnch elektrren zase zaznamenal rapidn rst veslunench zemch, jakmi jsou panlsko i Itlie. Snaha apovinnost stt navit podl obnovitelnch zdroj vak bohuel vedla kpekotnmu rstu asto bez dkladnho plnovn. Ato a u co dovolby jednotlivch zdroj, kdy se napklad ne pli slunn esko aNmecko zaadily nasvtovou piku voblasti novch fotovoltaickch elektrren, nebo co donannch dopad. Nmecko tak napklad zaplat napodpoe obnovitelnch zdroj vroce 2013 okolo 20 miliard eur, esko pes 40 miliard korun. Krom ekonomickch dopad nadomcnosti sniuje drah elektina konkurenceschopnost celho evropskho prmyslu am dl vce stt zan pemlet, jak velkm spotebitelm ulevit. Zem zpadn Evropy penesly drtivou vtinu nklad nadomcnosti, vesku nasebe bere stle vt podl vlda.
39

38

+ 19%
Program nasniovn emis nemus vdy plnit svj el. Nutnost platit zapovolenku nebo investovat domodernch technologi me unkterch rem pispt krozhodnut opesunu vroby. Ikvli tomu tak zgoblnho hlediska emise CO2 rostou. Objem emis oxidu uhliitho napklad vletech 2011 a2012 meziron vzrostl podle daj spolenosti BP o1,9 procenta. Iproto napklad oxfordsk profesor Dieter Helm navrhuje nemit emise nastran vroby, ale nastran spoteby, azahrnout tak dosystmu ijejich dovoz. Zatmco tak napklad Velk Britnie avizuje dlouhodob pokles vyputnch emis, podle Helmovch propot stoupla spoteba emis vdovenm zbo vletech 1990 a 2005 a optinu.

150 %

Malta

Jak stty Evropsk unie sniovaly sv emise (v%) Rakousko

Rok 1990

100 %
Polsko

Rok 2011

Nmecko esko Slovensko

Mnoho stt kritizuje systm ETS hlavn zato, e je to ist evropsk een. Aevropsk prmysl je tak mn konkurenceschopn vi zemm, kter systm emisnch povolenek nepouvaj. Jeho monou alternativou je uhlkov da, kter by byla uvalena jak naprodukci emis vEU, tak sten ivesvt. Pot se pitom stm, e by dovozci museli pi exportu zaplatit da izaimportovan zbo. Kritici poukazuj nato, e systm zavn protekcionismem atarify by mohly bt napadnuty ikvli poruovn pravidel Svtov obchodn organizace. Zastnci dan naopak argumentuj, e nejde ozvhodovn domcho prmyslu, kter da plat tak. Naopak to stty, jako je na i Indie, donut podobn systm zat pouvat tak.

UHlkov dA

50 %

Litva

V RO BA
30. 4. 2005

Jedna emisn povolenka je ekvivalentem vyputn jedn tuny CO2 doovzdu

30. 6. 2008

31. 3. 2006

26,81

28,77

30. 11. 2007

22,35

Vvoj cen emisnch povolenek (euro/1 emisn povolenku CO2)

31. 3. 2011

17,28

16,55

Skomrajc trh povolenek potebuje vzpruhu

31. 3. 2009

11,75

oj Evropsk unie svypoutnmi emisemi CO2 je pkladem toho, e pokud je pro dosaen jednoho cle pouito mnoho patn zkoordinovanch aktivit, mohou se jejich vsledky vzjemn nulovat. Pvodn ambicizn pln Evropsk unie nasnen emis CO2 skrze vytvoen systmu obchodovn semisnmi povolenkami (EU ETS) kvli sv neprunosti nepln svoji funkci aji del dobu se hovo onutnosti jeho reformy. Npad nazpoplatnn kad tuny vyputnho oxidu uhliitho doatmosfry byl pvodn jednoduch azdlo se, e me fungovat. Pokud bude cena poplatku dostaten vysok, energetikm iprmyslu se vyplat bu mn vyrbt, investovat domodernizace, nebo videlnm ppad pejt najin, ist palivo.

Zdrhel byl ale zabudovn ji dosamotnch zklad systmu. Systm pevn anadlouho dopedu stanovil poet povolenek, kter se dostanou natrh. Pdl ml bt teoreticky ni, ne plnovan mnostv vyputnho CO2 doovzdu, co mlo vst jak kudren ceny povolenek, tak kinvesticm doekologizace. Brusel vak nepotal sekonomickou kriz. Dky snen vrob energetickch aprmyslovch podnik kleslo imnostv emis CO2. Dotoho piel boom obnovitelnch zdroj, kter jet dl poslal cenu emisnch povolenek natrhu smrem dol. Kad instalovan MW zelen energie, kterou mus distribun spolenosti povinn vy-

kupovat, toti nechv natrhu povolenky, kter by jinak byly spotebovny vklasickch zdrojch. Tyto vlivy vedly kvraznmu nadbytku povolenek natrhu akolapsu jejich cen. Evropsk komise pvodn mluvila ocen okolo 35 eur zajednu emisn povolenku. Ta se dlouho drela kolem 15 eur, odpoloviny roku 2011 ale stabiln klesala adostala se inarove 3 eura zavyputnou tunu CO2. Ochota evropskch stt systm ETS oivit nebo pijt snovm zpsobem zpoplatnn uhlku se vak li. Typickm odprcem emisnch povolenek je Polsko, jeho energetika je postavena tm z90 procent naernm uhl. Logicky si tak nepeje, aby cena emisn povolenky dobudoucna stoupala. Nmecko bylo

vtto otzce dlouho nejednoznan, naopak napklad Velk Britnie vol podraznjch krocch, asama dokonce vroce 2013 zavedla vlastn uhlkovou da pro energetiku nad rmec EU ETS. Krom t je vehe nkolik monch een. Kekonci se chl vyjednvn otakzvanm backloadingu, tedy odloen uvdn emisnch povolenek natrh napozdj roky. Jedn se ale okrtkodob een. Jednou zmonch reviz celho systmu me bt tak takzvan exibiln cap-and-trade systm. Tedy to, e by byl trh zsobovn povolenkami nazklad aktulnho ekonomickho vvoje, celkov strop emis by navc kontinuln klesal.

30. 11. 2013

4,49

Zdroj: Bloomberg

42

43

V RO BA

esko ek najasnou Sttn energetickou koncepci

Zeho se m podle Sttn energetick koncepce vyrbt elektina (vTWh)

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 ern uhl 6,1 5,8 4,2 4,1 3 2,9 2,9 Hnd uhl 42,9 38,2 32,2 27,7 27 25,2 13,7 Zemn plyn 1,1 3,6 4 4,2 4,4 4,8 5,3 Ostatn plyny 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Jdro 28 29,2 29,2 29,2 46,6 46,6 46,6
Zdroj: Sttn energetick koncepce

Ostatn paliva 0,8 0,9 1,2 2,2 3 3,2 3,3 OZE adruhotn 5,9 zdroje energie Celkem 9,4 11 12,9 14,1 16,4 18,6

85,9 88,2 82,9 82,4 99,2 100,2 91,5

rom pravidel, kter energetice diktuje Evropsk unie, je stejnm dokumentem urujcm budoucnost nrodn energetiky Sttn energetick koncepce. Jej snahou je izajitn stabilnho apedvdatelnho podnikatelskho prosted, kter bude investorm donovch zdroj poskytovat uritou mru jistoty. Problmem vesku je, e posledn platn verze koncepce je zroku 2004, pitom aktualizovna m bt kadch pt let. Posledn upraven verze plnuje postupn odchod odhndho uhl atlum starch zdroj. Posilovat by ml naopak podl jdra, plynu atak obnovitelnch zdroj energie. Konkrtn to tedy znamen prodlouen ivotnosti ty blok jadern elektrrny vDukovanech avstavbu a dvou novch reaktor vestvajcch lokalitch jadernch elektrren. Ozhruba stejn objem instalovanho vkonu se maj podle koncepce rozrst iobnoviteln zdroje.

Posledn verze zmrnila odhady rstu spoteby elektiny vdalch dekdch ajej realistitj odhady pedpokldaj, e esk energetika zstane vnsledujcch dekdch inadle exportrem elektiny. Obecnm problmem jednotlivch nrodnch koncepc je provzanost trh sokolnmi stty vppad eska zejmna smnohem vtm Nmeckem. Napojen eskho trhu nanmeck prakticky vyadilo dky rekordn nzkm cenm elektiny plyn jako konkurenceschopn zdroj elektiny. Podobn pokles cen emisnch povolenek icena silov elektiny ohrouje ekonomickou nvratnost novch zdroj navolnm trhu. Problmem toti je, e vsouasn dob nikdo nedoke odhadnout, jak se cena elektiny vbudoucch letech bude vyvjet.

Jednm zkompenzanch mechanism umoujcch investice donzkoemisnch zdroj je takzvan Contract for Difference. Tento systm umouje stanovit nkladovou cenu vrobnho zdroje adlku kontraktu tak, aby zajistil pimenou mru nvratnosti investice pi minimalizaci dopadu natrh. Pokud je trn cena vy ne nkladov cena, je rozdl placen vrobcem. Vppad, e je trn cena ni ne nkladov cena, je rozdl placen zkaznky. Tento kompenzan mechanismus je napklad pipravovn veVelk Britnii. Oekv se, e Brusel bude jednotliv kontrakty posuzovat individuln zemi odzem.

Iproto posledn nvrh sttn energetick koncepce pot sppravou kompenzanho mechanismu pro nov zdroje. Clem je vytvoit stabiln investin prosted, kter umon vstavbu nzkoemisnch zdroj. Dal zsadn rozhodnut, kter ped eskou energetikou stoj, je prolomen tebnch limit hndho uhl naseveru ech. esk energetika je historicky zaloen nahndm uhl, jeho zsoby ale postupn klesaj. Podle odhad se bude doroku 2025 tit opolovinu mn uhl ne nyn. Tak sniovn evropskch emis oxidu uhliitho m tlait napostupn uzavrn uhelnch elektrren i jejich modernizaci azvyovn innosti. Prolomen limit by znamenalo zmrnn poklesu tby uhl apropadu vroby elektiny znj.
45

44

Ml by bt souasn podl jadern energie nacelkovm energetickm mixu snen, zachovn, nebo zven?
Pozn.: Przkum byl proveden ped jadernou havri vjaponsk jadern elektrrn Fukuima apedrozhodnutm Nmecka ozaven svch jadernch elektrren vroce 2011

Nevm Snen Zachovn Zven

68%
23 18 6 42 6 42 4 52 49 9 27

ech podporuje rozvoj jadern energetiky vesk republice podle przkumu spolenosti IBRS pro EZ vroce 2013.
26 19 42 1 65 31 3 66

2 12

4 20

4 20

2 23

13

18

22

4 29

2 35

13

22

5 36

6 37

10

25 60 17 12 10 51 49 51 41 40 42 51 17 24

31

34

43 32 37

21

39 51 45 48 35 34

45

39

37

20 35 43 32

37

33

27 26 21 29 25 27

26

25

27 24

29

30 26

27

26 18 12 13

25 19 20 20 15 12 9 7
Nmecko Zdroj: Eurobarometer, 2010

16

17 12

17

9 5
panlsko Irsko Kypr Malta ecko

esko

Slovensko Maarsko

Finsko

Estonsko

Polsko

Bulharsko Slovinsko V. Britnie

Belgie

Lotysko

Litva

Nizozemsko vdsko

Francie

EU 27

Rumunsko

Itlie

Lucembursko Dnsko

Portugalsko Rakousko

V RO BA

Nov technologie hon zazvenm vkonu

lak nasniovn emis aostr konkurence ipi zavdn obnovitelnch zdroj nut energetick spolenosti kestle vy vkonnosti. Nov elektrrny jsou efektivnj asnimi nklady vyrob vce elektiny ne kdy pedtm. Energetici spolu svzkumnmi stavy auniverzitami hledaj stle nov vylepen souasnch zpsob vroby elektiny. Anachzej je. Energetit konstrukti maj napape jet innj zpsoby vroby elektiny zuhl. Nejlpe zatm vypad spojen technologie tlakovho zplynovn uhl aparoplynovho cyklu, kde je mon doshnout innosti a 55 procent. Spojen plynov elektrrny sobnovitelnmi zdroji nabz prmyslov korporace GE, dky kter dosahuj jednotky innosti pes 61 procent. Pi integraci solrnho kombinovanho cyklu me vdobrch podmnkch narst innost dokonce na71 procent. Spolenosti se sousted nejen naomezovn vypoutnch emis doovzdu, pemlej tak nad tm, e emise oxidu uhliitho uzamknou pod zem. Jeho skladovn vprzdnch nalezitch vak zatm vyvolv etn otaznky. Podle jeho pznivc by mohlo bt zizovn podzemnch loi receptem vboji proti globlnmu oteplovn, lidem bydlcm vokol u se tento nvrh toNejmodernj jadernou elektrrnu svta stav na 800 kilometr jihovchodn odPekingu. Jadern elektrrna 4. generace bude jako palivo vyuvat uranov kuliky sgratovm povrchem achlazen zajist hlium. Demonstran modulrn reaktor ovkonu 200 MW skulikovm palivem bude moci vyuvat ji pouit palivo. Kchlazen nepotebuje dn extern zdroje. Vppad poteby se psun palivovch kuliek doreaktoru zastav, areaktor se sm ochlad.

lik nezamlouv aobvaj se monho niku plyn. Kritici tak dodvaj, e sputn tchto technologi doprovozu me trvat destky let. Nejdle vdiskusch ovyuit tto technologie je spolenost Shell snizozemskou vldou. Ani obnoviteln zdroje ale nezstvaj vhonb zavy efektivitou pozadu. Nmet afrancouzt ineni napodzim 2013 oznmili, e dokzali zvit innost solrnho lnku na44,7 procenta pouhou zmnou jeho struktury. Objev se tk koncentrovanch solrnch panel, kter vyuvaj speciln oky azrcadla, jimi sousteuj slunen paprsky dovysokoenergetickho solrnho lnku. Jejich vyuit se me uplatnit zejmna vjinch zemch svysokou intenzitou slunenho zen, jako je panlsko nebo jih USA. Nov materily pomhaj zvyovat vkon ainnost ivtrnm elektrrnm. Zatmco ty prvn dosahovaly vkonu kolem 200 kW, nejmodernj vtrn turbny maj prmr rotoru kolem 100 metr, atakuj tak hranici 6 MW akjejich roztoen sta slab vnek. Nov poznatky voboru hydrodynamiky zvyuj innost ivodnch turbn. Brnnsk VUT vespoluprci sEZ vyvinulo napklad pokroilej verzi vrov turbny, kter zvldne efektivn vrobu ipi malch spdech vodnch hladin, m umon zvit dosud nevyuvan hydroenergetick potencil. Vesrovnn sklasickou Kaplanovou turbnou je toti konstrukn jednodu. Svj vkon postupn zvyuje ijdro. Vesku postupn zvyuj vkon ob jadern elektrrny naposledy Temeln, jen ho vroce 2013 zvil o4 procenta.

48

SPO TE BA

Podle evropskch pedpovd spoteba elektiny vdlouhodobm horizontu mrn poroste. Pomoci tomu me rozvoj elektromobility a vy vyuvn elektiny kvytpn a ohevu vody. Evropa bude tak pechzet od jinch druh energi kelektin. Paraleln stm bude dochzet ke zvyovn energetick innosti. Se spotebou mohou zamvat tak nov technologie na vrobu a akumulaci elektrick energie.

SPO TE BA

GWh
80000

Rok 2020-2040
Pedpokldan rst hrub spoteby elektiny v esku do roku 2040 podle poslednho nvrhu Sttn energetick koncepce.

Rok 2012
70000
Zdroj: EG Brno, 2013

60000

50000

Spoteba elektiny vesku s velkou pravdpodobnost poroste

40000

30000

20000 Historick vvoj spoteby vesku (hrub spoteba v GWh)

Rok 1919

10000

kdy spoteba elektiny vesku u tet rok stagnuje, vdalch letech to tak bt nemus. Prudk meziron snen pilo vroce 2009, kdy esk ekonomika oslabila ponstupu svtov nann ahospodsk krize. Soivenm poptvky, prmyslov vroby apodnikn se spoteba elektiny pomalu vrac krstu. Spotebu elektiny dokzaly vminulosti snit pouze udlosti, kter zsadnm zpsobem ovlivnily ekonomiku. Takto klesla bhem hospodsk krize ve 30. letech minulho stolet, kekonci druh svtov vlky nebo v70. letech vdsledku dopad ropn krize. Desetiprocentn snen poroce 1989 bylo spojeno somezovnm vroby eskch podnik, kter porozpadu vchodnch trh ztratily sv tradin odbratele. Mn elektiny potebovaly hut, doly, sklrny ispotebn prmysl. Postupn tak zaal rst tlak nazvyovn efektivity asniovn energetick nronosti vroby. Bez ohledu nato je energetick nronost esk ekonomiky stle dvojnsobn vesrovnn sprmrem evropsk sedmadvactky. Evropsk unie vptch letech oekv mrn zven poptvky poelektin. Vdlouhodobm horizontu m kjejmu rstu pispt hlavn vrobn sfra appadn vyuit elektromobil. Spoteba domcnost m pes nastartovan sporn opaten zateplovn budov azvyovn innosti elektrospotebi vykazovat rst, ato kvli vymu vyuvn elektiny kvytpn, klimatizaci aohevu tepl vody.

Elektina je tak cestou, jak doshnout klovho cle unie 80procentnho snen emis CO2 doroku 2050. Vevech scnch evropsk energetiky m postupn nahradit fosiln paliva nejen vdomcnostech aprmyslu, ale tak vdoprav. Podl elektiny nacelkov spoteb energi by se ml podle pedpoklad evropsk Energy Roadmap doroku 2050 zvit nejmn opolovinu. esko vplnn tohoto cle zaostv. S19procentnm podlem elektiny (vedle dvojnsobnho zastoupen ropy apevnch paliv), je natom he ne prmr Evropsk unie (20,2 procenta). Navc m ipes prmyslovou orientaci ekonomiky ni spotebu elektiny najednoho obyvatele ne jin stedoevropsk zem. Podle analzy Opertora trhu selektinou se m tuzemsk poptvka poelektin zvit doroku 2040 o40 procent. Pi horm vkonu esk ekonomiky by to mohlo bt jen 15 procent. Elektromobily by se mly narstu spoteby elektiny zat vznamnji podlet a za10 let. Kolem roku 2040 by mohly spotebovat a 13 TWh elektiny ron. Proti rozvoji elektromobility se stav nkolik faktor: zaveden vroba konvennch automobil, pebytek petrochemickch kapacit vEvrop aabsence innch akumultor orozumnch rozmrech ahmotnosti.

SPO TE BA
8% 6% 4% 2% 0 -2 % -4 % -6 %

Zmny veskm HDP aspoteb elektiny

zmna ve spoteb elektiny (v procentech)

zmna HDP na obyvatele (v procentech)

1999 1997 1998 1994 1995 1996 2000 2001

2002

2011

1991 1992 1993

2009 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010

2012
ZDROJ: OECD

Roste spoteba elektiny svkonem ekonomiky?

udouc spoteba elektiny se vdy odhadovala podle pedpokldanho rstu HDP. Historicky tato korelace fungovala tm stoprocentn, vposlednch letech se vak objevily vjimky. Dnes proto nemus bt vztah mezi hrubm domcm produktem a spotebou tak jednoznan. I esko bylo vdy ukzkovm pkladem korelace dvou ekonomickch ukazatel spoteba elektiny zde tm dokonale koprovala vvoj HDP. Zatmco vletech hospodsk prosperity rostla, vobdob krize se naopak sniovala. Tato korelace se vak vesku mrn naruila vroce 2005, kdy hrub domc produkt
Nmecko bour historick trend: Zatmco HDP se vroce 2012 zvil o 0,7 procenta, spoteba elektiny klesla o 1,4 procenta.

Spoteba elektiny na osobu vs. HDP podle parity kupn sly

8

-8 %

-10 %

-12 %
54

vyrostl o necelch sedm procent, zatmco spoteba elektiny poskoila jen o ti procenta. Vroce 2011 se dokonce stalo, e zatmco hrub domc produkt mrn vyrostl, spoteba elektiny poklesla. Ve Spojench sttech se ob kivky rozchzej od roku 2010. Nmecko zase vposlednch pti letech dokzalo ron zlepovat svoji elektroenergetickou nronost o zhruba 1,6 procenta ron. To znamen, e kdy je rst HDP ni ne tyto spory, tak celkov spoteba elektiny klesne. Dvodem naruen korelace mezi vvojem HDP a spotebou me bt efektivnj vyuvn energie, ale i omezovn vroby, je se pesouv do zem smrem na vchod. Jestli tedy bude vztah platit i nadle, se uke a vnsledujcch letech.

Ron spoteba elektiny v MWh na osobu

BE FR

AT

EU15 CZ
PT GR ES IT

DE DK

NL

UK

IE

Ron HDP v tiscch euro na osobu pepoteno na paritu kupn sly 15 20 25 30

ZDROJ: EUROsTAT, ENTSO-E, 2011

35
55

SPO TE BA
Vechny stedoevropsk zem se chtj spolehnout na vlastn zdroje elektiny

17,1

TWh ist vvoz esk elektiny vroce 2012

esko v roce 2012 vyvezlo pes 17 TWh elektrick energie. Poodeten importu je tak istm exportrem abilance u druhm rokem posob doshla rekordu. ist vvoz pedstavoval tm 20 procent vyroben energie. Tento vsledek ad esko mezi nejvt exportry elektiny nasvt. Vcelosvtovm mtku se podle Mezinrodn energetick agentury zaadilo vroce 2011 napt msto. Kvli tlumu vroby zuhl vak vnsledujcch 15 letech pijde a ovce ne 3 tisce MW instalovanho vkonu, kter bude teba nahradit jinmi zdroji jen nauspokojen vlastn spoteby. Vsystmu propojench st prakticky nelze zmapovat, kde esk elektina kon. Podle bilance peshraninch penos tee nejvce elektiny doNmecka, mn pak doRakouska anaSlovensko. Pes jejich soustavy ovem asto putuje dle nazpad nebo najih. Vmna sPolskem je zatm zanedbateln. Zrove tak nelze pesn urit, zda se jedn oelektinu vyrobenou vesku, protoe nam zemm asto jen protk elektina, kterou nedoke unst nmeck penosov soustava. Rozhodnut Nmecka odstavit doroku 2022 vechny jadern elektrrny aorientovat se navrobu elek-

tiny zobnovitelnch zdroj vposlednch tech letech dramaticky mn toky elektiny. Rostouc kapacity vtrnch asolrnch elektrren zpsobuj, e Nmecko v roce 2012 vyvezlo pes 23 TWh elektrick energie. Apestoe m u dnes vEvrop nejvt kapacity vtrnch isolrnch elektrren, podporuje dal investice. Pro rok 2030 pot sdalmi 15 GW instalovanho vkonu vtrnch park, co je estina nynj kapacity vtrnch elektrren vcel EU. Pro vvoj technologi azabezpeen dodvek vylenila spolkov vlda vezvltnm programu stku 5 miliard eur. Rakousko zase podporuje modernizaci avstavbu novch obnovitelnch zdroj, kter by mly doroku 2020 pokrt 70 procent tamn spoteby elektiny. Vkon rakouskch vtrnch elektrren se m doroku 2020 zvit nadvojnsobek. Zrove m u dnes prakticky vyrovnanou bilanci dovoz avvozu elektiny, import vyuv hlavn nazajitn vkonu peerpvacch elektrren.

Tm sobstan je tak Slovensko, kter v roce 2012 potebovalo dovzt pouze 0,5 TWh. Slovensk vlda pedpokld, e pouveden tetho atvrtho bloku jadern elektrrny Mochovce plnovanho narok 2015, bude mt pebytek kapacit. Poroce 2020 mu vak me kvli plnovanmu ukonen vroby vJaslovskch Bohunicch elektina opt chybt. Rakousk islovensk pln vychz zpedpokldanho rstu spoteby vobou zemch. VPolsku by se tamn spoteba mla podle nrodnho plnu zvit doroku 2030 tm opolovinu oproti souasnosti. Zem se zatm ne-

rozhodla, zjakho zdroje chce dostatek elektiny polskm odbratelm zajistit. Zvauje vstavbu nov jadern elektrrny, nebo vyuit bidlinho plynu. Nmeck akn pln naopak srstem spoteby vkrtkodobm horizontu nepot. Nmecko je tak jednou zmla zem EU, kter u vptch letech spolhaj naspory atechnologie pro efektivnj vyuit elektiny. Zpopsanch nrodnch energetickch strategi vyplv, e vechny sousedn zem chtj uspokojit spotebu oban zesvch vlastnch zdroj.

Spoteba elektiny vokolnch zemch (TWh)

Rakousko Nmecko Slovensko 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 51.89 53.23 54.76 54.85 54.85 55.09 64.78 488.04 495.18 501.72 506.8 506.8 519.5 510.4 2007 65.2 524.6 28.57 2008 2009 2010 2011 2012 62.35 62.35 68.37 65.67 65.67 549.1 549.1 26 26 547.3 547.3 544.5 28.75 28.75 28.76

22.1 21.47 25.2 24.41 24.41 28.89 24.8

esk republika 54.73 52.9 54.7 55.6 55.6 55.33 56.5 58.8 61.52 61.52 61.65 53.42 59.26 Polsko 121.94 120.01 119.33 118.82 118.8 117.4 121.3 124.1 126.2 126.2 129.3 129.3 132.2
Zdroj: Index Mundi

56

57

SPO TE BA
1050

spory energi nejvt potencil je v zateplovn

Rok 2000

Rok 2010 (posledn dostupn rok)

671

627

609 593 546 497 482

430 396 371 363 375

428

lfou aomegou druh dekdy evropsk energetiky tohoto stolet se vedle boje semisemi stvaj spory energi. Doroku 2020 by se energetick nronost ekonomiky Evropsk unie mla snit oplnch 20 procent. Aby tohoto cle doshly, zavdj jednotliv stty rozshl programy spornch opaten. Tkaj se prakticky vech energetickch oblast odpodpory nzkoenergetickch spotebi, pes tlak nazven innosti vroby tepla, a porozshl podpory zateplovn budov. Podle nkterch studi je mon pomrn jednodue pouze volbou modernch spotebi, spornch rovek, prmyslovch een azateplenm uetit obrovsk mnostv energie. Zhruba 40 procent souasn spoteby. Evropsk pln spor popisuje takzvan Zelen kniha EU oenergetick innosti. Ta naznauje adu monost, jak jednotliv stty mohou pispt kezmn chovn spotebitel iprmyslovch podnik napklad povinnm ttkovnm budov aelektrospotebi, daovmi postihy pro neefektivn provozy nebo dotacemi nazateplovn. Nasporch se me podlet opravdu kad. Vmnou star chladniky nebo praky zaspornou je mon uetit pes 60 procent energie, volbou vhodnch domcch elektrospotebi, jako je televizor nebo DVD pehrva, tm 30 procent avmnou mikrovlnky tm 40 procent.
Pokud by se Evropsk unie nesnaila sniovat svoji energetickou nronost, kadoron by se spoteba energi zvyovala, a po roce 2030 by tak byla ze 70 procent zvisl na dovozu energi ze zahrani.

350 331 331 295 267 231 238 225 211 191 206 178 182 159 178 147 174 169 171 170

Nejvt potencil spor je vak vevytpn. To m tak nejvy podl naspoteb energi domcnost. innm zateplenm starch budov je pitom mon snit spotebu energi a odv tetiny. Kzateplovn motivuje spotebitele energetick ttek budov, kter je odroku 2013 nov zaveden ivesku. Mus ho mt nejen kad nov postaven budova, ale ikad pronajman objekt. ttek mimo jin obsahuje informace otom, jakou m objekt ron spotebu energie. Attky jsou jen zatkem chystanch spornch opaten. Ta smuj ktomu, aby kad nov postaven dm vEvropsk unii sploval poadavky nzkoenergetickch staveb. Takovou stavbou je dm, kter m spotebu energi pro vytpn vrozmez od15 do50 kWh nametr tveren zarok. Souasn panelov domy maj ped zateplenm spotebu ipes 250 kWh nametr tveren. Zatmco ekologov ienergetici se shodnou, e dky zateplovn dojde ksporm energi, votzce narst nebo pokles spoteby elektiny se nzory rzn. Energetici vychzej ztoho, e prmrn spoteba elektiny naobyvatele je vesku stle ni, ne je tomu vzemch evropsk sedmadvactky, aspoteba tedy podle nich poroste spolu srstem HDP aivotn rovn. Faktem zstv, e by se vnsledujcch letech mly vdaje zaenergie obecn postupn sniovat, ato nejvce zavytpn. Nebude to ovem zadarmo nklady pjdou dodestek miliard. esko u vyerpalo zprogram unie odroku 2004 nazven energetick efektivity pes 951 milion eur.

Energetick nronost ekonomiky zem Evropsk unie vletech 2000 a2010

(kilogram ropnho ekvivalentu/ 1000 euro)

155

155

163

152 160 137

159 158 159 142

145 112

143 140

129 124 129 132

111 93

102

94
Zdroj: Eurostat

Bulharsko

Estonsko

Rumunsko Slovensko

Litva

esko

Lotysko

Polsko

Maarsko

Slovinsko

Finsko

Belgie

Kypr

vdsko

ecko

Malta

EU 27

Portugalsko

Francie

panlsko Nizozemsko Nmecko

V. Britnie Lucembursko

Itlie

Rakousko

Irsko

Dnsko

58

59

SPO TE BA
V

Finsko

Poet projekt chytrch st vEvropsk unii (kumulovan)

13

Norsko

15

vdsko

18

Estonsko

Lotysko

Dnsko

94
Polsko Nmecko

Litva

10

Irsko Velk Britnie Nizozemsko

miliardy euro se doposud investovalo vEvrop do projekt chytrch st

1,8

44

34

Belgie

26

55

esko

Slovensko

Rakousko Francie

39

vcarsko

14

31

Maarsko

Rumunsko

Slovinsko

15

Chorvatsko

Bulharsko

Budoucnost energetiky chytr st a elektromobily

roce 2030 se podle stzlivch odhad bude vEvrop vyrbt vce ne tetina elektiny zobnovitelnch zdroj. Obrovsk poet malch solrnch elektrren, vtrnch park akogenerac bude nutn dit pln jinm zpsobem, ne je tomu dosud. Elektrick st budou muset projt zsadn modernizac. Natolik zsadn, aby byly schopny reagovat narychle se mnc podmnky vevrob ivespoteb elektiny vrelnm ase. FOTOvOlTAikA JAkO spOTebn zbO IKEA letos zaadila fotovoltaick panely do sv kolekce bytovch doplk. Bez inteligentnch st se energetika pi takovm rozmachu obnovitelnch zdroj v budoucnu rozhodn neobejde.
60

panlsko Portugalsko

44

40

Itlie ecko

14

Kypr

Zatmco a dosud se distribun s elektiny thla odjedn velk elektrrny kespotebitelm, obnoviteln zdroje situaci radikln zmnily. Nyn se dosoustavy zapojuj destky istovky malch zdroj, jako jsou fotovoltaiky nastechch dom, mal kogeneran jednotky nebo bioplynov stanice. kolem chytr st je naplnovat vrobu vevech tchto zdrojch tak, aby odpovdala spoteb danho regionu. Ajet najt jin regiony, kde by bylo mon vyut ppadnch pebytk, nebo kde naopak vzt elektinu pro ppad pravidelnho nrstu poptvky. Zrove by mla inteligentn s zajistit, aby co nejvce elektiny bylo spotebovno vmst jej vroby. Tm se zabrn souasnm ztrtm pi distribuci.

Chytr st budoucnosti nebudou reagovat jen napoteby st i vrobc, ale ispotebitel. Ti si budou moci pesn naplnovat svoji spotebu sohledem naceny elektiny appadn isohledem navlastn vrobu. Nkter koncepty aprvky inteligentnch st spolu sinteligentnmi mii spoteby uns zkou energetick spolenost EZ veVrchlab. Vrmci projektu testuje iprovoz elektromobil. Ty by se vbudoucnu mly stt novm odbytitm elektroenergetik ivtanou monost keskladovn elektiny chytr st by donabjench autobateri mly ukldat pedevm pebytky zregionln vroby. Pedpokladem ktomu vak mus bt rozvoj elektromobil. Ty zatm trp pedevm problmy spojenmi snzkm vkonem bateri akrtkho dojezdu najedno nabit. Ten se pohybuje zhruba od120 do190 kilometr. Vjimkou jsou elektromobily Tesla, kter zvldnou dvoj- a trojnsobn del trasu. Elektromobily se tedy dostvaj dopovdom

pedevm pes obce nebo podniky, kter si je poizuj vrmci spory nklad naprovoz vozovho parku i zpropaganch dvod. Studie zamen narozvoj elektromobility ale prorokuj elektromobilm znou budoucnost. Skuten sla prodej jsou vak zatm daleko zaoekvnm. Napklad vesku vsouasnosti jezd jen 169 elektromobil. Lpe natom nen ani sousedn Nmecko, kter je tahounem ekologickch zmn vevropsk energetice. Z celkovho potu tm 53 milion pihlench automobil je pouze 7114 voz naelektrick pohon, tedy nepatrn zlomek. Naproti tomu Norsko je pkladem sttu, kde elektromobilita funguje. Dky zvhodnn ceny voz ajejich provozovn se elektromobily vNorsku dostvaj napedn pky prodej novch vozidel.
61

SPO TE BA J

Budoucnost energetiky akumulace a mal jadern reaktory

ednou znejpalivjch otzek energetiky, kterou se dosud nepodailo uspokojiv vyeit, je problematika skladovn elektiny. Vsouasn dob se pouv nkolik zpsob, kter umouj vdob pebytku ukldat elektinu avepikch ji zase vyrbt nebo erpat, vechny jsou vak zatm pli drah nebo mlo efektivn. Knejvyuvanjm pat peerpvac elektrrny. esko m vsouasnosti ti. Jde ovodn elektrrny se dvma propojenmi ndremi. Vdob, kdy je pebytek elektiny, se voda zespodn ndre naerp dot horn, avppad poteby se naopak spust dol, avyrb tak elektinu. Dal monost je vyuit stlaenho vzduchu, kter se vdob pebytku energie vhn kompresorem douzavench jeskyn nebo kaveren pod zem apak se pouije pro vrobu elektiny plynovou turbnou. Pi vrob elektiny obma zpsoby dochz keztrtm, ovem jako pikov zdroj jsou nedoceniteln. Budoucnost zejm pat baterim aakumultorm. Navdeckm vzkumu, jeho clem je zvit vdr, vkon asnit nklady navrobu, pracuj vichni velc hri voboru. Pracuje se srznmi materily odolovnch pes nikl-kadmiov (NiCd) alithiumiontov (Li-Ion), a ponovinky, jako jsou zinko-vzdun nebo sodkovo-srov, pracujc pi teplotch kolem 300 stup Celsia. Akumultory zatm maj mal vkon akvyuit pro elektroenergetiku jich je zapoteb obrovsk mnostv.
AfriCk slunCe prO EvrOpu Projekt snzvem DESERTEC navrhl soustavu koncentranch solrnch elektrren naafrick Sahae. Ambicizn pln by mohl vroce 2050 zsobovat Evropu elektinou piblin z15 procent. Arabsk jaro vak tento pln zkomplikovalo. Ukazuje se, e Evropa bude muset nejprve pomoci pi een africkch problm se zsobovnm elektinou, ateprve pak myslet nasv vlastn poteby.

Pro uskladnn 1000 kWh elektiny je poteba mt kdispozici 25 tun olovnch, nebo 8 tun pokroilch chemickch akumultor (NiCd, Li-Ion). Velkou vzvou je vvoj supravodivch induknch akumultor, kter pracuj nabzi supravodiv cvky atekutho hlia. Prvn mal supravodiv akumultory ji pracuj vUSA sminimlnmi ztrtami innost pesahuje 95 procent. Zveejnn studie ale naznauj monost vybudovat podzemn supravodiv indukn akumultory, vnich je vtekutm heliu poloena smyka tlustho mdnho vodie, sohromujc kapacitou a 4000 MW. Ztrty se zapotenm provozu kryogenn stanice udrujc helium pi teplot 269 stup Celsia pitom nepesahuj 1 procento. Nklady navstavbu takovho zazen by vak byly astronomick. Vdci hledaj inov cesty vroby elektrick energie. Jednou takovou novinkou jsou mal jadern elektrrny, kter mohou zsobovat vt prmyslov podnik nebo msto. Maj vkon do300 MW, vyrob se vtovrn anamsto doraz ji dokonen sta nastartovat jadernou reakci azapojit je dost. Poukonen tpn reakce se odveze bu cel elektrrna, nebo reaktor, kter je nahrazen novm. Mal jadern elektrrny nakl dnes vyvj tveice rem Areva, Mitshubishi, Westinghouse ansk Chinergy. Jsou zcela bezdrbov, ekologick abezpen. Jejich cena se pohybuje od25 milion dolar zakus tedy asi zhruba odpl miliardy korun ve. Dal variantou jsou takzvan plovouc reaktory mal reaktory umstn naploin upobe, kter mohou zsobovat pmosk msto nebo prmyslovou aglomeraci avppad poteby odplout zsobovat jin msto. Prvn se ji stav vRusku.

62

DI STRI BU CE
Evropsk unie pokrauje vliberalizaci trhu s elektinou, kter by mla do odvtv pinst zven innosti, snen nklad a pokles cen elektiny pro koncov spotebitele. Ke sjednocen penosovch soustav a vytvoen jednotnho evropskho trhu selektinou je ale zatm jet daleko. Zleet bude mimo jin na tom, zda stty provedou potebn investice do petench st elektrickho veden.

DI STRI BU V CE

Penosov soustava EU apropojen regiony

Evropsk liberalizace penosovch soustav

roce 2009 odstartovala Evropsk unie zaeskho pedsednictv pijetm tetho liberalizanho balku sloit proces sclem vytvoit jednotn evropsk trh selektinou. Clem je, aby odbratel mohli nakupovat elektinu ztrhu, nakterm se uplatuj libovoln zdroje. Evropt komisai chtj liberalizac pinst doodvtv potebnou konkurenci, kter by tlaila nazvyovn innosti, sniovn nklad ipokles cen elektiny pro koncov spotebitele. Potyech letech je jasn, e ne ve se da tak rychle, jak by si pli. Pvodn mly bt energetick hranice mezi jednotlivmi zemmi unie smazny ji vroce 2014. Nyn se mluv oroku 2015, ito je ale velmi optimistick. Vnitn trhy selektinou funguj vevtin evropskch zem bez problm. Mezinrodn obchod vak pedstavuje problm. Namnoha mstech je toti nedostaten peshranin kapacita jinmi slovy mlo elektrickho veden. Do50. let minulho stolet se penosov st budovaly pevn nanrodn bzi. Vroce 1995 se stedoevropsk zem vetn eska pipojily doevropskho synchronnho systmu UCTE (nyn ENTSO-E), nakter jsou navzny izem Maghrebu Tunisko, Alrsko aMaroko. Tento systm vak nen naevropskou liberalizaci energetiky aboom nestlch obnovitelnch zdroj
zen energetickch soustav je nesmrn sloit proces. Elektina se ned skladovat, aproto mus bt vkadm okamiku zachovna rovnovha mezi vrobou aspotebou. Nestabiln obnoviteln zdroje pitom tuto rovnovhu stle vraznji vychyluj. Tyto odchylky pak kompenzuj zdroje, kter je vppad poteby mon rychle spoutt azase vypnat (vodn aplynov).

esk republika

Slovensko

Maarsko

pipraven. Stle astji se tak objevuje ada takzvanch zkch mst, kter zpsobuj nestabilitu systmu ariziko blackoutu, ato ivnrodnch stch vlivem petok elektiny zesousednch zem. Proto se mluv ovzniku nadazen st, takzvan Supergrid, kter by pod naptm 10001200 kV vedla elektinu navzdlenosti tisc kilometr apomhala eliminovat slab msta. To je vak hudba budoucnosti. Zatm se penosov soustavy jednotlivch zem sdruuj dologickch celk podle kapacity vzjemnho propojen. esko je soust jednotnho trhu se Slovenskem aMaarskem, propojen funguje iveSkandinvii, spolen trh maj panlsko aPortugalsko, spojena je Itlie se Slovinskem i Nmecko, Belgie, Francie aNizozemsko. Tento trh se nyn postupn propojuje se Skandinvi, jej vodn elektrrny pomhaj vykrvat tamn vkyvy zobnovitelnch zdroj. Evropu jako celek se zatm nikomu spojit nepodailo. Dleitm impulsem kvt integraci m bt takzvan sov kodex, kter m peshranin kapacity rozdlit lpe apedevm spravedlivji. Zatmco nyn se tyto kapacity rozdluj nezvisle naelektin vaukci aelektinu me pevst ten, kdo nabdne nejvy cenu, nov by se penosov kapacity mly pidlovat automaticky maximln efektivn dle nabdek naprodej ankup elektiny vpropojench zemch. Vznik jednotnho evropskho trhu to ale jet znamenat nebude. Aby ktomu dolo, mus se sladit 28 rznch systm obchodovn senergiemi ainvestovat obrovsk mnostv penz doobnovy, modernizace avstavby novch st zajiujcch propojen regionlnch uskupen.

rsk o

vds

ko

Nmecko

No

Belgie

Francie

Fin s
Nizozemsko Slovinsko

Portugalsko

panlsko

ko

It lie

Zdroj: HN

66

DI STRI BU CE
Stedoevropsk obchodovn s elektinou se rozrst
V tuzemsku se tedy na spolenm dennm trhu prodvala v roce 2013 1MWh elektiny prmrn za 36,61 eura, na Slovensku za 37,14 eura a vMaarsku za 41,29 eura. Pokud by teoreticky byla dostaten kapacita pro penos elektiny, bude jej cena stejn vcel Evrop.

P
68

odobn jako vznikl spolen skandinvsk trh senergiemi, zaal se ji vroce 2009 formovat spolen trh selektinou vestedn Evrop. Nyn zahrnuje trojici zem esko, Slovensko aMaarsko. Opipojen uvauj iPolsko aRumunsko. Vhody spolenho trhu selektinou jsou zjevn zatmco pi bn mezinrodn vmn elektiny musej obchodnci ekat napidlen voln peshranin kapacity, co se dje zpravidla formou aukc, uspolenho trhu tato nepjemnost odpad. Mezi dal vhody takzvanho market couplingu pat tak men kolsavost cen, stabilnj ekonomick pro-

sted avt dvra atransparentnost trhu, vetn niho rizika pro obchodnky. Vznik stedoevropskho spolenho trhu selektinou t znadstandardnho propojen energetickch systm eska aSlovenska zdob spolenho sttu. Stailo pouze zprovoznit obchodn msto naSlovensku apipravit obchodn pravidla. Onco sloitj mohou bt ppravy napipojen dalch zem. VRumunsku bude poteba odstranit stvajc poplatky zaexport azharmonizovat as apravidla obchodovn

selektinou. Polsko pomrn tsn spolupracuje se skandinvskm uskupenm Nordpol, kter m odlin systm obchod, take itam bude nutn upravit stvajc pravidla. Popipojen Polska aRumunska by vznikl pomrn velk trn prostor zahrnujc zem spodobnmi zklady iviz budoucnosti energetiky. Vechny tyto zem kladou draz nacentralizovanou vrobu elektiny, vn m podle energetickch koncepc hrt hlavn roli jadern energetika. Maj tedy ponkud odlin smrovn ne sousedn spolen trh zem kolem Nmecka (CWW Nmecko,

Francie, Nizozem aBelgie), kter klade draz naobnoviteln zdroje adecentralizaci vroby elektiny. Nacest zaspolenm celoevropskm trhem je zatm ble zna CWW, kter se spojuje sNordpolem. Nakolik tyto rozdly ovlivn vznik spolenho evropskho trhu selektinou, se zatm sloit odhaduje. Ji dnes je vak jist, e zatmco vminulosti esko pracovalo nappadnm propojen obou spolench trh, nyn e pedevm kruhov petoky elektiny zesousednho Nmecka.
69

DI STRI BU CE J
Londn Dnsko ajin vdsko Itlie vdsko Moskva Nmecko, Francie, Itlie, Belgie, panlsko, Portugalsko, Rakousko, Chorvatsko

Nejvt blackouty vhistorii

Hrozba blackoutu stra Evropu

e 4. listopadu 2006. Nmeck spolenost E.ON se pipravuje narutinn vypnut veden velmi vysokho napt pes eku Labe, aby pod nm mohla projet vletn lo donedalekch lodnic. Popl dest veer veden se zpodnm vypn. V tu dobu vSevernm moi hodn fouk atamn vtrn elektrrny dodvaj dost spolenosti obrovsk mnostv elektiny pro zkaznky najihu zem. Podle dennho harmonogramu by se mla dost dostvat po22. hodin, co se tak dje. Ve22.05 narst voblasti napt. Energetici se nekoordinovan pokouej zmnit trasy proudu, co nakonec vede kekatastrof. Ve22:10 se kvli ochran proti peten vypn rozvodna Wehrendorf. Zt je automaticky pevedena najin trasy adochz kdalm automatickm odstvkm. Opouhch 28 sekund pozdji se vpadek kaskdovit prakticky pocel Evrop.

ReKOrDn bLACKOUt Vbec nejhor nsledky vhistorii ml zejm blackout vnovozlandskm Aucklandu vroce 1998. Vznikl poruchou nakabelu vysokho napt azashl zhruba milion lid. Obchodn centrum msta bylo bez dodvek elektiny dlouhch sedm tdn. Zpotku jednoduch zvada nakabelu vyvolala srii dalch zvad apojejich oprav se objevily dal. Msto opustila velk st obyvatel, ale ibanky avznamn spolenosti. Podnikatelm doporuil stt vyvolat bankrot azat podnikat znovu pozklidnn situace. Vroce 2006 postihl msto dal velk vpadek pinou byla opt nedostaten drba st.

670 100 97 87 55 55

Indie (2012)

milion lid

Jva-Bali (Indonsie 2005)

milion lid

jin Brazlie (1999)

Pehled rozshlch evropskch poruch

zem Datum Postiench odbratel srpen2003 z2003 z2003 leden2005 kvten2005 listopad2006 500 tisc 5 milon 56 milion 341 tisc 10 milion 15 milion

Zdroj: EPS

Krom Nmecka je postieno tak Polsko, zem Beneluxu, Francie, Portugalsko panlsko, vtina Balknu, ecko, adokonce iMaroko. Bez elektiny je pes 15 milion odbratel. Situaci se energetikm podailo dostat pod kontrolu a zadv hodiny. Pklad ukazuje, nakolik je hrozba blackoutu vEvrop reln ajak rychle me katastrofa pijt. Elektrick spotebie nefunguj, ekonomika hls miliardov ztrty, lid jsou uvznni vmetru nebo vevtazch bez elektiny. Situace me trvat nkolik hodin idn. Nbh celho systmu je toti nesmrn sloit. Samotn elektrrny potebuj kesvmu provozu elektinu azrove je nutn udrovat neustle rovnovhu mezi vrobou aspotebou. Jednotliv sti penosov soustavy se proto zapnaj postupn aipes opatrnost energetik je ve doprovzeno astmi vpadky. Asociace evropskch penosovch st ENTSO-E vesvm poslednm desetiletm plnu rozvoje (TYNDP) zroku 2012 identikovala potebu vraznch investic dopenosovch soustav nakontinentu vevi 104 miliard eur, aby zmizela zk hrdla pedstavujc nestabilitu systmu ariziko blackoutu. Z80 procent toto riziko bu pmo, nebo nepmo vyvolalo zapojen obnovitelnch zdroj. Obte pi budovn infrastruktury vedou unkterch odbornk ktomu, e mluv onutnosti preventivnho blackoutu vEvrop, kter by jasn identikoval slab msta.

milion lid

Brazlie aParaguay (2009)

milion lid

USA aKanada (2003)

milion lid

Itlie (2003)

milion lid

70

DI STRI BU CE
Nmeck petoky elektiny maj zastavit ochrann transformtory

esko se ocitlo napokraji blackoutu nkolikrt, naposledy vlt 2013. Dvodem jsou neekan petoky elektiny pedevm zNmecka. Aby hrozb zabrnila, pipravuje spolenost EPS sputn ochrannch transformtor. Pestoe je esko jednm znejvtch evropskch vvozc elektiny, vnkterch dnech mus elit obrovskm pvalm elektrick energie zezahrani. Problm je, e zatmco klasick vvoz elektiny je pedem naplnovan adispeei jsou nanj pipraveni, takzvan petoky elektiny jsou nenadl amohou celou elektrickou s naruit tak, e se kvli ochran zane sama nekontrolovan vypnat. Tm nastane blackout. Pro esko pedstavuj nejvt nebezpe petoky elektiny zesousednho Nmecka. Soustavu zatuj jednak obchodn vmny mezi Nmeckem aRakouskem, nan nem nmeck s dostaten kapacity, ajednak neekan nvaly elektiny zobnovitelnch zdroj. Vednech, kdy vane siln vtr, je to proud zvtrnch elektrren naseveru, veslunench dnech se pidv

jet elektina zobrovskho mnostv solrnch panel, jejich vkon pesahuje 35 GW, co se rovn vkonu 16 jadernch elektrren Temeln. Nmeck s nen natyto nhl nvaly pipraven, atak se proud rozlv dookolnch zem, pedevm doPolska aeska, odkud putuje dle naBalkn. zen tok se stalo jet komplikovanjm povln odstavovn jadernch elektrren. EPS proto mus rezervovat st peshranin kapacity natyto nepedvdateln toky elektiny, stejn tak musej postupovat idal opertoi vestedn Evrop. Pro zajitn bezpenosti dodvek jsou regultoi nuceni pijmat nov, opt nrodn specick schmata. VeFrancii padl napklad nvrh napodporu vstavby zlonch kapacit, vNmecku zase zaveden kapacitnch plateb. Nmecko sice pipravuje vstavbu novho veden velmi vysokho napt severojinm smrem, prce nanm jsou vak pli pomal

sohledem naprudk boom obnovitelnch zdroj, kam smuje tak vtina dotac. Ponespnch jednnch snmeckou stranou, kter nedokzala poskytnout zruky, e se rove petok sn, se nejprve Polsko apozdji iesko rozhodly pro zabudovn ochrannch transformtor s zenm posuvem (Phase-sifting transformer PST), kter nechtn proud automaticky pesmruj jinam. Tedy
Nejvt hrozbu blackoutu v esku pedstavoval 24. ervenec 2006, kdy kvli vyhlenm regulanm stupm musely podniky omezit odbr a esk soustava pracovala v reimu ostrovnho systmu. Pinou byly, jak u to u blackout obvykle bv, soubhy nkolika udlost, s nimi by si jinak dispeei bez problm poradili. V dob, kdy probhaly plnovan opravy na jedn z hlavnch linek veden, dolo k neekanmu vypnut rozvodny Divia ve Slovinsku a zrove se prudce zvily odbry elektiny z Rakouska.

vtomto ppad zpt doNmecka. Stejn zazen se ji osvdila nahranicch sNmeckem azemmi Beneluxu. Transformtory by mly stt vrozvodn Hradec uKadan, odkud je esko propojeno snmeckou st anklady najejich vstavbu se odhaduj na2 miliardy korun. Zazen by mlo bt hotov vroce 2017. Podle nmeck strany jsou transformtory zbyten, protoe dot doby by mlo bt veden severojinm smrem poslen, esk strana tomu vak nev. Petoky elektiny aochrana proti nim je jednm znejvtch problm nacest kliberalizaci evropsk st. Pokud by toti evropsk s u byla jednotn, nebyly by petoky elektiny vnmny jako petoky, ale jako plnovan zven toku elektiny, snm se dispeei vyrovnvaj denn. Elektinu zNmecka by pesmrovali nanae zem, jako je tomu nyn, avypnuli by zest nkterou ztuzemskch elektrren.
73

72

DI STRI BU CE

Destky miliard korun na investice do penosov soustavy

esk penosov soustava zahrnuje pes 5400 kilometr veden onapt 400 kV a220 kV, 41 rozvoden a71 transformtor. Soust kritick infrastruktury jsou idal tisce kilometr distribun st onapt 110 kV amn jen spolenost EZ spravuje pes 160 tisc kilometr veden atm 60 tisc transformanch stanic. Vzhledem krostoucm nrokm nazsobovn elektinou je poteba veden stle posilovat amodernizovat. Hlavnm kolem penosov soustavy je udrovat toky elektiny pocelm zem sttu vneustl rovnovze aregulovat elektinu, kter doeska m zezahrani, nebo naopak dociziny odchz vrmci obchod. Ktomu slou dispeink provozovatele penosov soustavy, kter vppad poteby dv pokyny knastartovn nebo vypnn zdroj i pesmrovn roku energie dooblast, kde se bhem dne zvyuje spoteba. Dispeei postupuj podle pedem danch diagram odbru. Dopedu pomrn pesn vd, kdy se spoteba zvyuje akdy naopak odbrov kivka m smrem dol. Podle toho d celou penosovou soustavu. Rizikem jsou obnoviteln zdroje pedevm solrn avtrn elektrrny. Jejich vrobu nen mon pedem naplnovat. Dispeink tedy mus kvli astmu kolsn vkonu neustle zvyovat zlohu, kter je pipravena pro ppad nenadlho poklesu vroby. Ato zen cel soustavy prodrauje ablokuje kapacity, kter by mohly bt vyuity elnji. Stejn tak boom obnovitelnch zdroj zpsobil velk npor vpipojovn kdisSpolenost EPS bude v ptch 12 letech investovat 65 miliard korun do rozvoje a modernizace penosov soustavy. Jejm clem je poslen zkch mst, kter vznikaj zvenou a obtn predikovatelnou vrobou z nestlch obnovitelnch zdroj, rostoucm mezinrodnm obchodem s elektinou i zmnami ve spoteb elektiny v rychle se rozvjejcch prmyslovch oblastech republiky. Za stejn obdob bude do rozvoje st investovat skupina EZ pes 70 miliard a skupina E.ON pes 30 miliard korun. Skupina RWE utrat kolem 8 miliard korun ron.

tribun sti. Spolenost EPS, kter penosovou soustavu d, proto spolu sdistribunmi rmami ped temi lety iniciovala omezen podpory obnovitelnch zdroj, pedevm fotovoltaickch elektrren. Dalm problmem jsou stle astj toky elektiny zezahrani. Jejich velk st je dopedu plnovna. Poet mezinrodnch obchod selektinou se vak prudce zvyuje, aproto je nutn kapacitu penosov idistribun soustavy neustle posilovat. Kvli poslen mezinrodn vmny elektiny m napklad vzniknout pln nov vtev veden Hradec Vernov Vtkov Petice. Penosov idistribun soustava se mus zbavit takzvanch zkch hrdel, tedy mst se zvenou pravdpodobnost peten, vevlastnch stch. Ty vznikaj prbn srozvojem rznch oblast. Ktm nejpalivjm pat Ostravsko, kter kvli vzniku novch prmyslovch zn atlumu st do110 kV potebuje poslit transforman vkon a o850 MW. Podobn situace je inazpad aseverozpad ech, kde jsou prbn spoutny nov vtrn elektrrny. Novou avpoad ji tet napjec stanici by kvli rostouc spoteb elektiny mla kolem roku 2020 dostat tak Praha. Velk mnostv prostedk zplnovanch investic vcelkov vi 65 miliard korun spolyk iobnova st. Veden 220 kV, kter byla postavena v50. letech, ji byla obnovena. Nyn je naad veden 400kV. Jeho pevn st, tm ti tvrtiny z3500 kilometr, byla postavena do70. let, anyn u je zahranic projektovan tyicetilet ivotnosti. Vstavba novch veden elektrick energie je nesmrn asov nron aisnutnmi povolenmi se asto prothne zahranici 10 let (vsousednm Rakousku nedvno spustili veden, kter bylo naplnovno ped 25 lety). Energetici se proto sna rostouc nroky napenosov schopnosti soustavy eit zdvojovnm stvajcch veden.

74

TRH TRH
Evropsk energetika trp v souasnosti nadmrnm potem regulac, kter jsou asto protichdn a kter jednotliv nrodn stty pijmaj v rznm tempu. Dsledkem je vysok cena elektiny pro koncov spotebitele, pestoe velkoobchodn cena vrazn poklesla. Aktuln situace zrove nemotivuje energetick spolenosti k modernizaci jejich vrobnho portfolia, ani k investicm do novch zdroj.

TRH
Pestoe ceny elektiny vEvrop klesly zapt let napolovinu, zkaznci plat m dl vc

Podl jednotlivch sloek ceny zadodvku elektiny pro domcnosti vroce 2013 bez daovch poloek
Zdroj: Energetick regulan ad

Rok 2013
3,3% Penos elektiny 0,1% Decentrln vroba

15,8% Obnoviteln zdroje, kogenerace adruhotn zdroje

32,3% Distribuce elektiny

0,2% Opertor trhu

ena silov elektiny, tedy cena, zakterou se nakupuje natrhu, je vporovnn sobdobm kolem roku 2008 sotva polovin. Konen spotebitel pesto plat vce ne dve. Zatmco cena silov elektiny kter dve tvoila vt st vytovn pro domcnosti kles, regulovan sloky naopak rostou. Cena elektiny tak dnes ji pln neodr nklady najej vrobu, ale reektuje tak politick cle. VNmecku dokonce poplatek zaobnoviteln zdroje energie dosahuje tm 1,5nsobku ceny samotn silov elektiny. Vroce 2013 je to 53 eur zaMWh avroce 2014 je plnovn nrst pes 62 eur. esk spotebitel elektiny zkad zaplacen stokoruny zasamotnou elektinu plat pouze 45 korun, 32 korun jde nadistribuci elektiny, 3,30 najej penos, 16 korun naobnoviteln zdroje a3,60 nasystmov sluby EPS. Zbytek putuje napodporu vroby apoplatek opertorovi trhu. Podle Eurostatu se zaposlednch pt let zvily ceny elektiny pro domcnosti vzemch Evropsk unie vprmru otvrtinu, prmyslu o20 procent. Evropsk komise pitom jet donedvna pracovala sprognzami pomalejho zvyovn cen. Zprva odopadech nynj energetick politiky zroku 2011 potala se souasnou rovn cen elektiny a vobdob kolem roku 2030. Elektinu pro konen spotebitele pitom prodrauje nejen podpora obnovitelnch zdroj, ale tak zdraovn slueb, pedevm poplatk za distribuci. Pro pklad nemusme chodit daleko sta se podvat na konstrukci cen pro konenho spotebitele v esku v roce 2013. Energe-

tick regulan ad, kter nad cenami dohl, odhadoval, e dodavatel samotnou elektinu zlevn v prmru o 5,2 procenta. Poplatky za distribuci ale vzrostly o 9,4 procenta. A dky tomu ceny elektiny vzrostly zhruba o 2,4 procenta. Navyovn tchto stek m spojitost s investicemi do st a tud se zvyovnm plynulosti dodvek. Porovnn evropskch cen energi je vak sloit. Vzemch se toti li podmnky dodvek, rove zsobovn, infrastruktura iskladba konen ceny. ty zaelektinu se obtn porovnvaj iproto, e se vjednotlivch zemch li tak zpsob zdann, platby zaobnoviteln zdroje ireln pjmy. Rozdl mezi cenami elektiny vjednotlivch zemch Evropsk unie je obrovsk. Napklad Dnov plat zakilowatthodinu tikrt vce ne Rumuni nebo Bulhai. esko je vebku cen elektiny pod prmrem Evropy. Tuzemsk domcnosti platily v roce 2012 zakWh mn ne vsousednch zemch aprmysl ml vprmru ni ceny ne vrobci naSlovensku, vRakousku nebo Nmecku. Dan adal pirky nejvce prodrauj elektinu vDnsku, kde cenu kad odebran kWh zvyuj nadvojnsobek. Nejmn naopak odvdj sttu Britov, kterm zkladn cenu zaspotebu silov elektiny azajej pepravu navyuje pouze DPH.

3,6% Systmov sluby EPS

44,7% Elektina vetn obchodn mare

78

TRH
P

Emisn povolenky
Souasn systm obchodovn semisnmi povolenkami sice funguje natrn bzi, ztroskotal vak kvli patnmu nastaven vchozch podmnek. Kvli kolapsu cen povolenek, se kterm zatm stty Evropsk unie nejsou schopny nic udlat, tak nefunguj jako nstroj nasniovn emis oxidu uhliitho doovzdu. Staly se tak dal dan, je pinavjm zdrojm ukroj zmare, jejich provoz vak stle zstv oproti jinm konvennm zdrojm nejvhodnj. Zavedenm tohoto prosted vrmci Evropsk unie Brusel znevhodnil evropsk prmyslov podniky pi jejich uplatovn inamimoevropskch trzch.

Jak vlivy kiv trh selektinou?

Obnoviteln zdroje
Trh selektinou je dnes veznan me pokiven propadem cen emisnch povolenek. Evropsk cl 20procentnho podlu obnovitelnch zdroj na celkov spoteb energi do roku 2020 proto maj zajistit masivn subvence. Voln sout by vzemch stak nzkm slunenm osvitem, jako je Nmecko nebo esko,nezpsobila takov boom fotovoltaickch panel minimln ne v obdob prvn generace, tedy technologi svelmi malou innost. Kvli vhodnm dotacm pro zdroje, kter jsou navc preferovny vpipojovn dost, take elektina znich jde naodbyt vdy, tak cel problm perostl doobch rozmr. Vdob solrnho boomu se toti vkupn ceny elektiny blily 14 tiscm korun zaMWh, tehdejmu desetinsobku ceny elektiny natrhu.

vodn pln Evropsk unie navytvoen volnho trhusenergiemi bere pomalu zasv. Dky postupn regulaci vznikl spe jaksi kvazi-trh spolhajc vce ne nainterakci mezi nabdkou apoptvkou naplnn politickch cl a u Bruselu i nrodnch vld. Pvodn idea liberalizace byla takov, e nechme trh rozhodnout, vjakm ase anajakm mst se vyplat postavit dan zdroj postavit. Tak to ovem dnes ani zdaleka nen.

Rzn nrodn zjmy

Jednotn trh vprosted nrodnch vld sledujcch sv vlastn zjmy nikdy neme fungovat na100 procent. Situace vEvrop je dnes ponkud schizofrenn, kdy dotrnho prosted vstupuj evropsk stty se svmi energetickmi koncepcemi, kter jsou asto diametrln odlin. Nmecko se teba rozhodlo pln rezignovat najdro avydat se cestou obnovitelnch zdroj. Tomu podizuje ivydvan opaten azkony, napklad pro vstavbu penosov soustavy nebo pro zajitn stability st prostednictvm ppadnch kapacitnch plateb pro plynov elektrrny. Soused snm sice ianti-jadern Rakousko, ale stejn tak, soud podle energetickch koncepc, projadern Francie aesko. Svlastn uhlkovou dan, kapacitnmi platbami agarantovanmi cenami pro jdro pichz navc Velk Britnie. Dlouhodob kontrakty naplyn vEvrop zase znesnaduj vytvoen volnho trhu stouto komoditou.

TRH
Mezinrodn porovnn ve pspvku domcnost naobnoviteln zdroje energie (eur/MWh)

31
esko

15
Slovensko

4
Maarsko

6
Polsko

57
Itlie

13
Rakousko

53
Nmecko

7
Francie

86
panlsko

1
Nizozemsko

11
Velk Britnie

Zdroj: Straight Consult

Evropa zvauje omezen dotac obnovitelnm zdrojm

82

eden zhlavnch faktor, kter kiv evropsk trh selektinou, je podpora obnovitelnch zdroj energie. Letos jde vesku najejich podporu 44,4 miliardy korun. ei plat zelenou energii vcen kad spotebovan kWh, zhruba tvrtinou pispv zpenz daovch poplatnk sttn rozpoet. Kad oban tak vprmru letos podpo vyuit zelen energie stkou 4200 korun. Systm, kter ml motivovat kinvesticm doobnovitelnch zdroj, prodrauje energii ivdalch evropskch

zemch. VNmecku vedl vposlednch letech kdramatickmu zdraen elektrick energie pro domcnosti, kter dnes vcen elektrick energie piplcej naobnoviteln zdroje energie stkou 185 eur (piblin 4800K) ron. Pplatky na zelenou energii sniuj konkurenceschopnost evropskch prmyslovch podnik, jeliko napklad asijsk spolenosti nemusej vysok platby zaobnoviteln zdroje energie zapotvat dosvch nklad, avyrbj tak levnji. Nmecko tento problm vyeilo tak, e osvobodilo velk prmyslov podniky

odpodpory obnovitelnch zdroj. Vy zt tak byla uvalena naobany. Nkte lenov Evropsk komise vlistopadu 2013 navrhli lenskm zemm Evropsk unie, aby dotace obnovitelnch zdroj postupn omezily naminimum. Aesk Energetick regulan ad oznmil, e odroku 2014 u nebude vkup slunen energie znov instalovanch zdroj zvhodovat. Zdroj postavench dozatku jna 2013 se vak zastaven tto podpory netk.
83

TRH
Evropsk energetika hled nov cesty

braz evropsk energetiky se radikln mn. Jet vnedvn minulosti byla energetika celho kontinentu zvisl nankolika gigantickch korporacch, kter zajiovaly vrobu idistribuci elektiny celch stt. Liberalizace nastartovan napelomu tiscilet pinesla zsadn obrat. Doenergetiky vstoupily tisce novch hr, ato jak nastran vroby, tak iobchodu selektinou ajej distribuc. Masivn podpora obnovitelnch zdroj umonila dot doby nevdan prlom, kter tak naznail, jakmi cestami se vbudoucnu bude cel odvtv ubrat. Vroba elektiny se zrukou obch gigant zaala pesouvat smrem ksamotnm odbratelm. Jsme svdky pesunu vroby zvelkch elektrren smrem kmenm zdrojm, kogeneranm jednotkm nebo solrnm panelm nastechch dom. Mohou si je podit podnikatel pro doplnn sv spoteby vevrob, cel obce, ale isamotn domcnosti. Vsousednm Nmecku jsou vrukou malch soukromch investor tm ti tvrtiny tamnho vkonu solrnch instalac. Vlivem pekotnch zmn se evropsk energetika ocit vnejistot. Velc hri evropskho trhu jsou pod tlaGIgANTI CHTJ ZASTAVIT KRIZI Nejvznamnj energetick spolenosti Evropy se spojily k boji proti krizi v energetice. Trh senergiemi je podle nich pokiven a systm obchodovn semisnmi povolenkami nepln svoji pvodn lohu. Spolenosti nemaj dnou motivaci kvstavb nebo provozovn nzkoemisnch zdroj. Evropsk energetice chyb jasn a pehledn politika zaloen na stabilnm a pedvdatelnm regulanm rmci. To by se podle pednch evropskch energetik mlo co nejrychleji zmnit. leny iniciativy jsou napklad ENEL, Iberdrola, GDF SUEZ, RWE, E.ON, Vattenfall a EZ.

kem okolnost nuceni mnit strategie omezuj sv investice aprodvaj sti portfolia. Sinvesticemi donovch technologi zatm vtinou vykvaj. Chyb jim toti stabilita ajasn smr, kterm se evropsk energetika bude vptch letech ubrat. Tak domc energetick spolenost EZ vedle rozvoje tradin energetiky vstupuje donovch oblast podnikn mimo klasickou vrobu adistribuci elektiny, teba jako mobiln opertor. Zaloila tak spolenost Nov energetika, kter m slouit jako inkubtor npad vyuitelnch vnov e. Vedle toho se sna reagovat natrend posilovn decentralizovan vroby elektiny apodporuje vstavbu novch malch zdroj, pedevm kogenerac, tedy spolen vroby elektiny atepla. Vptch letech vak bude dochzet kpoklesu tby hndho uhl avstoup vplatnost nov, jet psnj ekologick limity vEvropsk unii. Zrove se oekv, e vEvrop dlouhodob poroste spoteba elektiny. esko si proto mus vnsledujcch letech odpovdt nadv otzky: zda chce elektinu dovet zezahrani, anebo pokrt domc spotebu zvlastnch zdroj. Vedruhm ppad m navbr zet nzkoemisnch zdroj plynovch ajadernch elektrren, obnovitelnch zdroj, nebo jejich kombinace. Pro vstavbu novch zdroj je vak stejn stabilita trhu ajasn pravidla, kter by zajistila nvratnost vloench nannch prostedk. Zrove je nutn co mon nejrychleji znovu oivit systm obchodovn s emisnmipovolenkami aprovst zmny, kter by odstranily souasnou nerovnovhu natrhu.

84

SUM MA RY
T
he European energy industry is at a crossroads. On one hand it is heading in the direction of the liberalisation of the energy market, on the other hand countries are complicating it with their regulations and uncoordinated modications of the terms in their own markets. On top of these efforts is the European Unions ght for a cleaner atmosphere free of emissions. Electricity production sources are reacting to European objectives. Coal sources are in decline because of their high emissions (only in the Czech Republic over 3000 MW), in the coming years their role is meant to be lled by emission-free sources, which will be necessary to cover the increasing consumption predicted by the European Union. But which ones? Neighbouring Germany has, partly due to the nuclear accident in Fukushima, chosen a decentralised route combining renewable energy sources and natural gas power plants, while for example France is heading on a centralised path based on nuclear power. In the Czech Republic, it is possible to choose a combination of low-emission sources if the country decides to be energy self-sufcient. Its other possibility is to import electricity from abroad. In the future, Europes energy mix could also be unsettled by new technologies in both the production of electricity and its use. The possibility of increasing the output of conventional and renewable sources, and the development of completely novel technologies for the creation of electric energy, are already being discussed today. Additionally, the European Union is counting on the development of electromobility and the transition from different energies to electricity all this is meant to increase its demand in the long-run. This will be combatted by Europes efforts to increase energy efciency. A key aspect is also the development of a transmission system. If the European electricity market is to be liberalised, it has to invest substantial means to strengthen the networks that would avert the threat of a blackout due to large overows of electricity between individual countries. This instability is caused by renewable sources, where production is tied to environmental conditions. An important aspect is also the electric energy market, which is currently distorted due to European Union regulations. While the prices of electricity on the spot market have been steadily decreasing, high fees for renewable energy sources increase the nal price for end customers and businesses. These thus become unable to compete in a global context. The established European trading system with CO2 allowances (EU ETS) also does not work and does not force energy and industrial businesses to decrease the release of carbon dioxide into the atmosphere. The future of the European energy industry will involve transferring production from large power plants towards smaller sources, cogeneration units or solar panels on the roofs of houses. At the same time, it is about setting a stable investment business environment that would stabilise the whole energy market. This foundation is necessary for the European and Czech energy industries to build on. The aim of Energy Outlook 2013 is to offer the readers enough information in ve comprehensive chapters about energy sources, electricity production, its consumption, distribution network and market in the context of the European Union, so that they can decide what direction the Czech energy industry should take in the future. At the same time, Outlook outlines the prospects for the European energy industry, which the Czech energy industry is directly tied to.

Vydala Economia, a.s. 2013