eskomoravsk konfederace odborovch svaz Oddlen makroekonomickch analz a prognz

V Praze dne 16. prosince 2013 Ekonomick pohled MKOS na

Koalin smlouvu mezi SSD, hnutm ANO 2011 a KDUSL

Na tiskov konferenci dne 16. z 2013 prezentovala MKOS dokument Poadavky MKOS na budouc vldu k pekonn sociln a ekonomick krize v R. Tento dokument, zpracovan na zklad pedchozch programovch dokument, a to pedevm Vize MKOS z roku 2012, a doporuen jednotlivch odborovch svaz, rozeslala MKOS na konci srpna 2013 vem relevantnm politickm stranm, tedy i stranm budouc vldn koalice. MKOS pi zasln tohoto dokumentu upozornila politick strany, e to bude prv tento dokument, se kterm bude konfrontovat jak jejich volebn programy, tak pedevm koalin dohodu a nsledn programov prohlen nov vldy. Tato konfrontace kombinovan s vlastnm posouzenm obsahu koalin dohody je obsahem nsledujcch bod. Rodc se koalice pedloila veejnosti nebvale rozshlou koalin dohodu. Nen to pekvapujc. Jej rozsah je jen optickm vyjdenm toho, e za poslednch dvou vld pravicovch koalic se v esk spolenosti nahromadilo ohromn mnostv naprosto neeench ekonomickch, socilnch, politickch, kulturnch a jinch problm, kter ji v konenm dsledku velmi siln destruuj. Fakticky nelze najt jedinou oblast veejnho ivota, ve kter by innost pedchozch dvou vld pravicovch koalic po sob nezanechala negativn stopu a potebu npravy i zsahu. Z tohoto pohledu je sympatick, e se koalin dohoda sna vechny tyto problmy popsat a naznait jejich een. Piznn existence problm je prvn a nezbytnou podmnkou pro jejich zdrn vyeen. U v tom se pstup nastupujc koalice vrazn li od pedchozch vldnch garnitur. MKOS nem dvod nevit, e v koalin smlouv deklarovan snaha budoucch koalinch partner rychle a komplexn napravit nejen neuten stav esk ekonomiky, ale i cel spolenosti je mnna naprosto vn a upmn. Nicmn je nutno si piznat, e monosti vyeen vech dlouhodob neeench problm ve velmi krtkm asovm obdob nesporn naraz na adu omezen jak finannch, tak i lidskch, organizanch apod. Koalin dohoda klade a bude klst ped koalin partnery velmi obtn koly. Jejich skuten naplnn podle naeho nzoru vyaduje ne jedno, ale dv a ti volebn obdob. spnost bude pitom kriticky zvisl na schopnosti a vzjemn koordinaci resort. Vtina opaten a nvrh, pedevm v oblasti nastartovn ekonomickho rstu, boje proti nezamstnanosti, pomoci ohroenm regionm, m vrazn prezov charakter, pi kterm

je naprosto nezbytn vzjemn provzanost a asov a vcn koordinace jednotlivch resort, ale i zemnch orgn a dalch subjekt (sociln partnery nevyjmaje). MKOS vnm koalin dohodu jako pomrn dobe zpracovan zsobnk nvrh. Mnohem t kol vak ped koalic teprve stoj. Jde o zpracovn provdcho plnu (programovho prohlen), kter bude obsahovat jasnou vizi klovch priorit budouc vldy, priorit nezbytnch pro nsledn naplnn vech zmr obsaench v koalin smlouv. Samozejm mus obsahovat i jasn asov harmonogram a finann vhled, kter prove koalin zmry s ekonomickou realitou. MKOS povauje v nejblim obdob za prioritu nastartovn ekonomickho rstu a boj proti nezamstnanosti. Obecn je mono zcela zodpovdn ci, e koalin smlouva jde ve svch nvrzch smrem, kter odpovd smru politiky MKOS. V nvrhu koalin smlouvy se koalin partnei zavazuj provst adu pozitivnch opaten, zejmna tch, kter tkaj zmn v dchodovm systmu, zamstnanosti, v boji proti chudob a socilnmu vylouen a podpoe rodin s dtmi. Jednoznan vtme: zvazek usilovat o udren sociln soudrnosti a prosazovn princip sociln spravedlnosti, zmny v dchodovm systmu (valorizace dchod i zruen II. pile), opaten v zamstnanosti, postupn zvyovn minimln mzdy (a na 40 % prmrn), opaten proti chudob a socilnmu vylouen, zmr prosadit zkon o socilnm bydlen, zven podpory rodin s dtmi, zven kapacity jesl a mateskch kolek atd.

Koalin vlda pebr daov a sociln systmy znan zdeformovan reformami prosazenmi vldami Mirka Topolnka a Petra Nease. Ped novou vldn koalic stoj nelehk kol, a to obnovit funknost systm sociln ochrany, co je vak podmnno dostatenmi zdroji veejnch rozpot. Nvrat valorizace dchod podle pvodnch pravidel, tj. valorizovat o pln rst spotebitelskch cen a tetinu rstu relnch mezd ji od ledna 2015 (msto 2016, s m pot platn zkon), zastav propad kupn sly dchod, co je nezbytn. (Je vak poteba potat se zvenm vdaj o cca 1920 mld. K v roce 2015.) MKOS by vak navc velmi uvtala poslen motivace zamstnavatel k odvdn vych pspvk do III. pile, pop. zaveden povinnch pspvk v ppad, e zamstnanci vykonvaj tk, pop. rizikov prce. MKOS v zsad souhlas s hlavnmi principy obsaenmi v nvrhu koalin smlouvy, nicmn by uvtala, kdyby otzka zvyovn zamstnanosti a sniovn nezamstnanosti byla vslovn uvedena jako specifick priorita.1

MKOS dle pipomn, e by bylo teba koalin smlouvu zkonkretizovat a doplnit v tchto bodech: - zvit rozpotov vdaje na APZ na rove 50 % celkovch vdaj na politiku zamstnanosti, - inn zavst preventivn opaten k zachovn pracovnch mst ve stylu principu kurzarbeitu, - poslit materiln zabezpeen uchaze o zamstnn v nvaznosti na jejich angaovanost v rekvalifikanch a podobnch programech, 2

Obdobn je mono souhlasit i s nvrhy koalice v boji proti chudob a socilnmu vylouen a podpoe rodin s dtmi. Existuje mnoho dalch navrench opaten i v jinch stech koalin smlouvy, se ktermi se MKOS ztotouje (podpora prmyslu, doprava atd.) a nem je zde vznam vechna vyjmenovvat. Nicmn ne se vemi eenmi, zrozenmi z programovch kompromis t pomrn odlinch politickch subjekt, se me MKOS pln ztotonit. Nikdo to tak po n zjevn ani skryt ned. I kdy nejde vzhledem k nsledujcm pipomnkm o fatln problm, pesto se MKOS domnv, e by koalin dohoda takovhoto rozsahu snesla ponkud obrnj koment k socilnmu dialogu a jeho podpoe ne dvoj odkaz na tripartitu v sti zabvajc se sociln politikou. Skutenost, e dokument neobsahuje ani slovo o vznamu a podpoe kolektivnho vyjednvn a e se zde vbec nevyskytuje slovo odbory, snad nem ani cenu komentovat, to u jaksi pat k politickmu koloritu poslednch let. Z vcnho hlediska vid MKOS problm uzaven dohody pedevm v reln monosti plnho profinancovn vech v koalin smlouv deklarovanch opaten. Celkov bilance deklarovanch opaten na pjmov a vdajov stran veejnch rozpot (pi snaze o udren schodku pod rovn 3 % HDP) je nejasn a me skrvat problmy. Koalin dohoda se mon oprvnn, mon ne na pjmov stran spolh pedevm na vnitn spory v chodu sttu. Pozdji pak na zlepen vbr dan prostednictvm systmu kontrolnch pokladen II. generace. Nmty na zven dan byly a na nepatrn vjimky (zdann hazardu) odmtnuty. Nelze pehldnout, e poadavky na dodaten disponibiln pjmy budou znan. Pedevm budou muset pokrt pedpokldan zven poadavky na vdajov stran rozpot, vyplvajc z dohody. Ale nejen to. Zrove toti budou muset vykompenzovat pedpokldan daov pokles v cel ad daovch okruh (snen pojistnho, zven slevy na dani z pjmu u dt a jej obnoven u pracujcch dchodc, snen DPH na lky, knihy, dtsk pleny, dtskou vivu, pozdji pokles snen sazby DPH). Podle MKOS je riziko nemonosti profinancovn vech deklarovanch opaten vrazn. Na druhou stranu bere MKOS na vdom odlin pohled koalinch partner deklarovan v uzaven koalin smlouv. V tomto ohledu vak MKOS povauje za poctiv upozornit koalin partnery, e bude trvat na plnm naplnn vech deklarovanch zmr obsaench v koalin smlouv a bude schopna jen obtn

provst revizi tch ustanoven zkona o zamstnanosti, kter umouj neodvodnn ntlak na osoby ohroen nezamstnanost (sniovn podpor v nezamstnanosti pro osoby, kter bez vnch dvod daj vpov nebo ukon pracovn pomr dohodou apod.), znovu obnovit institut nekolidujcho zamstnn v pvodn verzi, vslovn odmtnout mechanismy typu varcsystm, podpoit zamstnvn mladch osob, nap. garance pro mlad ve stylu iniciativ EU tak, aby pslun opaten pokrvala vechny kategorie mladch (nejen absolventy V), podpoit znovuobnoven kategorie zdravotn znevhodnnch, zvit kompetence odborovch organizac pi rozhodovn o propoutn zamstnanc. 3

akceptovat vmluvy typu, e na adu opaten nejsou penze, situace je hor, ne jsme pedpokldali, e se zmnily podmnky apod.! Za jeden ze zkladnch pedpoklad npravy veejnch rozpot v esk republice povauje MKOS zajitn elementrn daov spravedlnosti. Je naprosto nezbytn odstranit z naeho daovho systmu privilegia uren pro nejrznj zjmov skupiny a jednotlivce spovajc v privilegiu bt zdann mn ne ostatn. Nelze nevidt, e koalin dohoda v tomto ohledu znamen nesporn prlom v oblasti dlouhodob odmtanch tmat, jako jsou kontroln pokladny, majetkov piznn i omezen hotovostnch plateb. Vechna tato opaten jsou programovmi prioritami i MKOS a maj nai plnou podporu. O to pekvapivj se nm jev odmtnut koalice eit tak zjevn daov privilegium, jako je odstrann monosti nkupu osobnch automobil podnikateli bez DPH, kter by zrove znamenalo pro veejn rozpoty okamit dodaten pnos v rozsahu minimln 5 mld. K. Podle MKOS je koda, e koalin smlouva nepot se zavedenm minimln dan. Nhradn een nsledovn formulovan: Podnikajc fyzick osoby (OSV), kter dlouhodob nevykazuj zisk z podnikn (a po zohlednn vech zdanitelnch pjm nevykazuj zklad dan), nebudou mt nrok na daov zvhodnn. Toto opaten se nebude vztahovat na fyzick osoby v roce zahjen podnikn a v nsledujcch 3 letech mn naprosto filozofii pstupu k OSV. Minimln da mla slouit k tomu, aby se podnikajc daov poplatnk alespo minimlnm obnosem podlel (stejn jako ve zdravotnm i socilnm pojitn) na tom, e vyuv infrastrukturu sttu hrazenou z dan ostatnch. Filozofie navrenho opaten je zcela opan, navc formulace jsou ve skutenosti nejasn.
Je smutn, e se i v tomto dokumentu po nkolika letech v zsad naprosto negativnch zkuenost opt objevuje npad na dal sniovn pojistnho. MKOS toto opaten pro podporu zamstnanosti zjevn neinn, ale pro veejn finance prokazateln destrukn odmt, a to i na zklad negativnch zkuenost z nedvn doby.
Dal etapa vraznho snen socilnho i zdravotnho pojitn nastala v roce 2011. Zde dolo k zastropovn socilnho pojistnho na tynsobek prmrn mzdy a dle pak k pprav a schvlen zkona . 458/2011 Sb., ve kterm se od roku 1. 1. 2015 pedpokld vrazn snen pojistnho u OSV u SP ze 29,2 % na 6,5 % a u ZP z 13,5 % na 6,5 % (pi zdvojnsoben vymovacho zkladu). Dle je v tomto zkon schvleno snen sazby SP hrazen zamstnavatelem o 2 %, pi recipronm zven pojistnho hrazenho zamstnancem o 2 %. (Doufejme, e toto opaten podle pslibu koalice bude co nejdve zrueno.)

Zruen protikrizovho opaten NERVu z potku roku 2009 (vrazn snen socilnho pojitn u nzkopjmovch skupin obyvatelstva, tj. u skupin nzkokvalifikovanch pracovnk nejvce ohroench propoutnm) zhruba pl roku po svm psoben na zklad dohody odbor a zamstnavatel nejlpe dokazuje naprostou neinnost sniovn pojistnho ve vztahu k zamstnanosti. Mlo pinst cca 60 tis. pracovnch mst nepineslo nic.