Michal Lenc: Teorie rozptylu - 1 -

Poznmky k teorii rozptylu

Michal Lenc

Tento text obsahuje spe ne vklad soubor uvanch vzorek. Nen proto ani azen kapitol nijak
systematick. Text vznikl pro st pednky Pokroil kvantov mechanika v jarnm semestru 2005 a byl
mrn upraven na jae 2008.


1 Difrakn integrl .............................................................................................................................. 2
2 Huygensv princip ............................................................................................................................ 3
3 Vpoet Fresnelova integrlu............................................................................................................ 4
4 Zmna fze pi doteku kaustiky (Guyv fzov posuv) ................................................................... 5
5 inn prez a optick teorm........................................................................................................ 6
6 Rozptyl v potencilovm poli ........................................................................................................... 7
7 Opertor Greenovy funkce.............................................................................................................. 10
8 Uiten zobecnn funkce............................................................................................................. 13
9 Uiten ortonormln soustavy funkc .......................................................................................... 15
9.1 Legendreovy polynomy................................................................................................................... 15
9.2 Sfrick Besselovy funkce .............................................................................................................. 17
10 Exaktn teorie rozptylu.................................................................................................................... 18
11 Lippmanova Schwingerova rovnice............................................................................................. 20
12 Parciln vlny .................................................................................................................................. 24
13 Rozptyl pi vysokch energich....................................................................................................... 27
14 Vce o parcilnch vlnch................................................................................................................ 28
14.1 Bornova aproximace ....................................................................................................................... 29
14.2 Kvasiklasick aproximace............................................................................................................... 29
14.3 Rozptyl pi vysokch energich....................................................................................................... 31
14.4 Rozptyl pi nzkch energich ......................................................................................................... 32
15 Neprun rozptyl............................................................................................................................. 33
15.1 Parciln vlny .................................................................................................................................. 33
15.2 Komplexn index lomu prosted .................................................................................................... 34
16 Pklady........................................................................................................................................... 35
16.1 Rozptyl nukleon ............................................................................................................................ 35
16.2 Rozptyl rychlch neutron na jde ................................................................................................ 36
16.3 Rozptyl rychlch elektron na atomu ............................................................................................. 36
17 Rozptyl identickch stic .............................................................................................................. 38
18 Excitace atomu pi srce s stic.................................................................................................. 39




Michal Lenc: Teorie rozptylu - 2 -
1 Difrakn integrl

Hledme een Helmholtzovy rovnice
( ) ( )
2
0 r k r + =

(1.1)
se zadanou hodnotou v rovin
0
z z = pro poloprostor
0
z z . Greenova funkce je
( )
( )
0
0
0
exp
, ,
i k r r
G r r
r r

(1.2)
nebo pro
0
r r

je (1.2) eenm (1.1) a pi integraci po kouli se stedem v r

dostvme
( ) { }
2
2
0
1
lim exp 4 ,
r r
S
i k
e e i k d

| |
=
|
\ .

(1.3)
take meme pst Greenovu vtu ve tvaru

( ) ( )
0
0
0 0 0
0 0
0
1
4
1
, .
4
z z
z
r G G d x d y d z
G
G d x d y
n n n z

= =
| |
=
|

\ .

(1.4)
Ve vztahu (1.4) jsme uili nikoliv vnj normlu (m proti smru osy z), ale normlu k vlnoploe (ve
smru osy z). Sommerfeld vyuil volnosti ve volb Greenovy funkce:
{ } { }
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
0
1 2
1 2
1 2 1 2
2 2 2 2 2 2
1 0 0 1 0 0 0
exp exp
lim ,
, 2 .
z
i k r i k r
G
r r
r x x y y z r x x y y z z

(
=
(

( (
= + + = + + +

(1.5)

{ } { }
( ) ( ) ( )
( )
0 0
0 0
1 2
1 2
1 1 2 2
0 1 2
0 1 2
2 2 2
0 0 0
exp exp
lim 0 , lim ,
lim lim cos , ,
z z
z z
i k r i k r r r G d d
G
n d r r d r r
z z r r
n r r
x x y y z z






( | | | |
= =
( | |

(
\ . \ .
| | | |
= = =
| |

( \ . \ .
+ +


(1.6)
Vsledek je tedy
( )
{ }
( ) ( )
0
0 0 0
exp 1
1 cos , ,
2
z
i k R k
r r n R d x d y
i i k R R

| |
=
|
\ .

(1.7)
kde
0
R r r =

. Toto je exaktn vsledek. Druh len v prvn zvorce integrandu je vdy zanedbvn.
V dalm si ukeme odvozen difraknho integrlu z Huygensova principu (podle Landaua a Lifice).
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 3 -
2 Huygensv princip

Mjme element vlnoplochy df. Pspvek tohoto elementu k poli v njakm bod P bude mrn
amplitud pole u na uvaovanm elementu
prmtu plochy elementu do normly ve smru paprsku, vedoucho k bodu P (paprsky, kter budou
pispvat nezvis na tvaru plochy)
prstku fze a poklesu intensity
Celkem tedy mme
( )
{ } exp
.
n
i k R
u P a u d f
R
=

(

(2.1)
Konstantu a urme napklad pro rovinnou vlnu postupujc podl osy z. Potom pro bod P(x,y,z) dostaten
vzdlen od roviny (,,0) mme

{ } ( ) ( )
{ }
2 2
exp
exp exp
2 2
2
exp .
2
i k z k x k y
u a i d i d
z z z
i k
a i k z a
k i

=
` `

) )
=

( (
( (

(2.2)
Mme tak vsledek v souladu s (1.7)
( ) ( )
{ }
( )
exp
cos , .
2
Q Q
i k R
k
u P u Q n R d f
i R
=

(

(2.3)
Podvejme se, jak vypad vpoet pro rovinnou vlnu podle (1.7). Pro bod na ose P(0,0,z) mme

( )
( )
( )
{ }
( ) ( )
( )
{ }
( )
{ }
( )
{ }
( )
1 2
2 2
2
1 2 1 2 1 2
2 2 2 2 2 2
0
0
1 2 1 2
2 2 2 2
1 2 1 2
2 2 2 2
0
exp
1
1
2
exp exp
exp .
R
R
i k z
k z
u P d d
i
i k z z z
i k z z i k R z
d
z d i k z
d
z R z

| | +
|
= =
|
+ + +
\ .
| |
+ +
|
=
|
+ +
|
\ .

(
(

(2.4)
Pro R mme opt rovinnou vlnu. Pozoruhodn chovn, kter bylo historicky velmi dleit pro
uznn vlnov povahy svtla vykazuje nenulov intenzita za neprostupnm terkem, kterou z (2.4)
dostaneme jako
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 4 -

( )
{ }
( )
1 2
2 2
1 2
2 2
0 0
exp
.
R
R
z i k R z
R z
+
= =
+

(2.5)
3 Vpoet Fresnelova integrlu

Potebujeme vypotat integrl

{ }
2
0
exp . F i x d x

(3.1)
Cauchyova vta pro vhodnou kivku v komplexn rovin dv

{ } ( ) { } { }
4 0
2 2 2
0 0
exp exp cos 2 sin 2 exp exp 0 .
4
R
R
i d R i d i d

+ + =
`
)

(3.2)
V limit Rje

{ } { }
2 2
0 0
exp exp exp
4
i d i d

=
`
)

(3.3)
Poissonv integrl se pot napklad jako

{ } { } { }
{ }
1 2
2 2 2
0 0 0
1 2
1 2
2
0
exp exp exp
exp .
2 2
x d x x d x y d y
r r d r

(
= =
(

(
=
(

(3.4)
Konen vsledek je

{ } ( )
1 2
2
0
1
exp 1 .
2 2
F i x d x i

| |
= = +
|
\ .

(3.5)
Komplexn sdruen vraz k (3.5) je

{ } ( )
1 2
* 2
0
1
exp 1 .
2 2
F i x d x i

| |
= =
|
\ .

(3.6)






Michal Lenc: Teorie rozptylu - 5 -



4 Zmna fze pi doteku kaustiky (Guyv fzov posuv)

Uvaujme body Q vlnoplochy z (2.3)

2 2
1 2
2 2 R R

= + (4.1)
a bod P(0,0,z) na ose. Mme tak

1
2 2
2 2 2 2
2 2
1 2 1 2
1 1 1 1
.
2 2 2 2
R z z
R R z R z R


(
| | | | | |
( = + + + +
| | |
(
\ . \ . \ .

(4.2)
Po dosazen do (2.3)
( )
( )
{ }
2 2
1 2
1 1 1 1
exp exp exp .
2 2 2
k u O
k k
u P i k z i d i d
i z z R z R

| | | |


` ` | |
\ . \ . ) )

( (

(4.3)
Podle obrzku dostvme

Vlnoplocha s krunicemi hlavnch kivost a paprsky.


( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( ) ( ) { }
2
2 1
1
1
0 1 1 1 0 ,
2
1 1
1 1 0 exp ,
2 2
1
1 1 1 0 exp .
2
z R i i u P u
i
R z R i i u P u i
i i
R z i i u P u i
i

< < + + =

< < + =
`
)
< < =
(4.4)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 6 -



5 inn prez a optick teorm

Rovinn vlna dopadajc ve smru osy z je rozptlena sfricky symetrickm potencilem, take se
pak skld z dopadajc a rozptlen vlny
( ) ( ) ( )
( )
0
exp
, exp exp .
i k r E
r t i k z f i t
r

(
| |
= +
( |
\ .

(5.1)
Tok potme jako

( )
* *
.
2
j
mi
=


(5.2)
Tok v dopadajc vln je

2
0
.
in z
k
j e
m
=

(5.3)
Tok v rozptlen vln je (gradient ve sfrickch souadnicch ( ) sin
r
e r e r e r

= + +

)

( )
2
2 3
1
.
sc
f
k
j O
m r r

| |
= +
|
\ .

(5.4)
inn prez je definovn pomoc vztahu

2
lim .
sc in
r
j r d j d

=

(5.5)
Na lev stran definice je tok v rozptlen vln do elementu prostorovho hlu d ve velk vzdlenosti od
rozptylovho centra. Na prav stran pak odpovdajc element plochy, kter pinut tok v dopadajc vln
pejt do toku v rozptlen vln. Dosazenm (5.3) a (5.4) do (5.5) dostvme
( )
2
. d f d = (5.6)
Celkov inn prez je pak
( )
2
. d f d = =

(5.7)
Pozoruhodn vztah, kter spojuje celkov uinn prez a imaginrn st amplitudy rozptylu ve
smru dopadajc vlny se nazv optick teorm:
( ) { }
0 ,
4
k
f

= (5.8)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 7 -
Jednoduch odvozen optickho teormu pochz od van Hulsta. V dostaten vzdlenosti za rozptylovm
centrem je
( ) { } ( )
{ } exp
exp .
i k r
r i k z f
r
= +

(5.9)
Budeme potat tok plokou polomru R, kdy jsou splnny nerovnosti

2
1 , 2 ,
R k R
z z
(5.10)
co znamen, e hlov velikost ploky (vidno z rozptylovho centra) je mal, ale ploka obsahuje mnoho
Fesnelovch zn. Potom (polrn souadnice)
( ) ( )
2
2 1
, 1 2 0 exp
2
z f i k
z z

+
``
) )
(5.11)
a tok prochzejc plokou je
( ) { }
2
2
0
4
2 0 .
R
d R f
k

(5.12)
Plocha je zmenena o inn prez rozptylu.

6 Rozptyl v potencilovm poli

Uvaujme o pohybu stice v potencilovm poli. Pohyb voln stice je popsn Helmholtzovou
rovnic

( )
( )
( )
( )
( )
1 2
0 0 2
2
0 , .
mE
p
r k r k + = = =


(6.1)
Pohyb v potencilovm poli potom stacionrn Schrdingerovou rovnic
( ) ( ) ( ) ( )
2
2
2
.
m
r k r U r r + =

(6.2)
een tto rovnice meme napsat ve tvaru
( )
( )
( ) ( ) ( ) ( )
0
1 1 1 1 2
2
,
s
m
r r G r r U r r d r =

(6.3)
kde G je Greenova funkce Helmholtzovy rovnice
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 8 -

( ) ( )
( )
( )
( )
{ }
( )
( )
{ }
( ) { }
2
1 1 1
1
1
1 0
1
,
exp
1
, 3 ,
4
H , 2 ,
4
exp , 1 .
2
s
G r r k G r r r r
i k r r
G r r s
r r
i
G r r k r r s
i
G r r i k r r s
k

+ =

= =

= =
= =






(6.4)
Schrdingerovu rovnici (6.3) meme eit iteranm postupem, tedy

( )
( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( )
1 0
1 1 1 1 2
2
, 0,1, .
n n s
m
r r G r r U r r d r n
+
= =

(6.5)
Zstaneme-li pouze u zkladn iterace ( 0 n= ), nazv se toto piblin een pohybu v potencilovm poli
Bornova aproximace.
Pi studiu rozptylu pedpokldme
( )
( )
0
r

ve tvaru rovinn vlny a zajmme se o vlnovou funkci
daleko od oblasti psoben potencilu, tedy pro Greenovu funkci klademe

( )
{ }
{ }
( )
( ) { }
{ }
( )
{ }
{ }
1 1
1 1
1 1
exp
, exp , 3 ,
4
1 exp
, exp , 2 ,
4
exp
, exp , 1 .
2
f
f
f
i k r
G r r i k r n s
r
i i k r
G r r i k r n s
k r
i i k r
G r r i k r n s
k

= =
+
= =
= =



(6.6)
V exponentu jsme aproximovali

1 2
2
1 1
1 1 2
1 2 ,
f f
r r
r r r n r n r
r r
| |
= +
|
\ .

(6.7)
piem jsem oznaili jako
f
n r r =

jednotkov vektor ve smru pozorovn. Dopadajc rovinn vlna je
pak

( )
( )
{ } { }
0
exp exp ,
i f
r i k r i k r n n = =

(6.8)
s oznaenm jednotkovho vektoru ve smru dopadu
i
n k k =

. Vlnov funkce pak je

( ) { }
( )
( ) { }
1 2
2
exp , exp ,
2
s
i f i f
k
r i k r n n f n n i k r
k r

| |
= +
|
\ .

(6.9)
kde
( )
,
i f
f n n

je amplituda rozptylu
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 9 -

( )
( )
{ } ( ) ( )
1 1 1 1 2
1
, exp exp .
2 4
s
i f f
i s m
f n n i k r n U r r d r

+
=
`
)

(6.10)
Amplituda rozptylu v Bornov aproximaci je

( )
( )
( ) { }
( )
1 1 1 2
1
, exp exp .
2 4
s
B i f i f
i s m
f n n i k r n n U r d r

+
=
`
)

(6.11)
V trojrozmrnm ppad dostvme pro amplitudu rozptylu dopedu (
i f
n n =

) vraz
( ) ( )
3
1 1 2
0 .
2
B
m
f U r d r

= =

(6.12)
To je reln veliina, co je v rozporu s optickm teormem a omezuje to platnost jinak velmi uiten
aproximace na ppad velmi slabho rozptylu. Tak v dalm se omezme na trojrozmrn ppad. Podl
pravdpodobnosti toho, e rozptlen stice projde za jednotku asu plonm elementem
2
dS r d = a
hustoty toku stic v dopadajcm svazku nazveme diferencilnm innm prezem d

( )
2
, .
i f f
d f n n d =

(6.13)
Vytvome linern kombinaci (klubko) dopadajcch rovinnch vln. Metoda asymptotickho rozvoje
vede pak k piblinmu vyjden lene s rychle oscilujcm integrandem

( ) ( ) { }
{ }
( ) ( )
( )
{ }
( )
{ } { }
( ) ( )
exp
exp ,
exp exp exp
2 2 , .
f f
f f f
i k r
r F n i k r n n d F n f n n d
r
i k r i k r i k r
i F n i F n F n f n n d
k r k r r

= + =

(6.14)
Vraz pepeme na

( )
{ }
( )
{ }
( )
( ) ( ) ( )
exp exp

,
1

1 2 , , .
4
f f
f f
i k r i k r
r F n S F n
k r k r
S i k f f F n F n f n n d

=
= + =

(6.15)
Ponvad tok ve sbhav vln mus bt roven toku v rozbhav vln, dostvme pro opertory

S a

f
podmnky


1 , 2 . S S f f i k f f
+ + +
= = (6.16)
Rozepsno v maticovm zpisu

( ) ( ) ( ) ( )
* *
1 1 1
, , , , .
2
i f f i i f
i k
f n n f n n f n n f n n d

(6.17)
Ve vztahu (6.17) jsme pouili vyjden
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 10 -

* 1

, 1 .
4
a b b a
n f n n f n n d n

+
= =

(6.18)
Pro imaginrn st amplitudy rozptylu ve smru dopadajcho svazku dostvme optick teorm
( ) { } ( )
2
, , , .
4
i i i
k
f n n f n n d

= =

(6.19)
Vzhledem k symetrii Schrdingerovy rovnice vi asov inverzi mus bt eenm tak komplexn
sdruen funkce

( )
{ }
( )
{ }
( )
{ }
( )
{ }
( )
* * * *
exp exp

exp exp

,
f f
T
f f
i k r i k r
r F n S F n
k r k r
i k r i k r
n PS P n
k r k r

= =

(6.20)
kde
( ) ( ) ( ) ( )
* *

, . n S F n F n PF n = =

(6.21)
Porovnnm (6.15) a (6.20) dostvme relaci

( ) ( )

, , , , .
T T
i f f i
PS P S P f P f f n n f n n = = =

(6.22)

7 Opertor Greenovy funkce

Opertor Greenovy funkce definujeme jako inversn opertor k opertoru vlastn hodnoty
hamiltoninu

( )
0 0
1

lim 1 , lim .

E H i G G
E H i

+ = =
+
(7.1)
asto budeme potebovat vtu: Bu ( ) f z funkce analytick pro { } 0 z s vyjmkou konenho
potu pl, ( ) 0 f z pro z rovnomrn. Potom pro hlavn hodnotu nevlastnho integrlu
dostvme
( )
0
2 , f x d x i R i R

= +
`

)

(7.2)
kde R jsou residua v plech v horn polorovin, R
0
residua v plech na reln ose (nap. Whittaker a
Watson, A Course of Modern Analysis). Dsledkem je, e pro funkci analytickou v horn polorovin
(vetn reln osy) nebo doln polorovin (vetn reln osy) meme pst (integrl vlevo meme
doplnnm kivky polokrunic se stedem v potku a s polomrem jdoucm k nekonenu pevst na sumu
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 11 -
residu funkce f v horn nebo doln polorovin, druh vraz vpravo je zporn vzat residuum (pro funkci
analytickou v horn polorovin) nebo residuum (pro funkci analytickou v doln polorovin) v plu na reln
ose

( ) ( )
( )
( )
0
0
0 0
0
0
0 0
lim ,
1 1
lim .
f x f x
d x d x i f x
x x i x x
i x x
x x i x x

=
`


)

=
`

)

( (

(7.3)
Specieln pro exponenciln funkci mme

{ }
{ }
{ }
{ }
0
0
0
0
exp
exp , 0 ,
exp
exp , 0 .
i xt
d x i i x t t
x x
i xt
d x i i x t t
x x

= >
`

)


= <
`

(7.4)
Pro hamiltonin sloen ze dvou st
0

H H V = + ,
0

H je zkladn st (neporuen hamiltonin),

V je
interakn st (porucha), meme hledat een rovnice pro Greenovu funkci (7.1) pomoc vztah

( )
0 0 0
0 0 0
0 0
0 0
0
0 0 0
0 0
0
0
1 1 1

lim lim lim

1 1

lim 1 lim

1 1

lim lim lim

1
lim ,

V
E H i E H i E H V i
V
E H i E H V i
E H V i V
E H i E H V i
E H V i

+ =
+ + +
(
+ =
(
+ +

(
+ + =
(

+ +
+
(7.5)
a tedy

0 0 0 0 0 0 0 0

, G G G V G G G G V G G V G V G = + = + + + (7.6)
Pro vlnovou funkci dostvme

( ) ( )
( )
( ) ( )
0 0
0 0 0
0
0 0
0 0 0
1

1

1

1 1 .
G V G V G V
G V
G G V G V GV
(
= = + + + =

(
(
+ + + = +

(7.7)
Zapeme-li Hamiltonv opertor

H pomoc vlastnch vektor

m
a Hamiltonv opertor
0

H pomoc
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 12 -
vlastnch vektor
m


( ) 0
0

, ,
m m m m m m
m m
H E H E = =

(7.8)
meme pro opertory Greenovy funkce pst

( )
0
0
0 0

lim , lim .
m m m m
m m
m m
G G
E E i E E i




= =
+ +

(7.9)
Pro stopu opertoru Greenovy funkce mme

{ }
0
1

Tr lim .
m
m
G
E E i

=
+

(7.10)
Greenova funkce v souadnicov representaci je

( )
( ) ( )
( )
*
0
0

, lim ,
1
, lim .
m m
m
m
s
m
m
r r
r G r G r r E
E E i
G r r E d r
E E i

=
+
=
+

(7.11)
Pro kvasikontinuln energiov spektrum pejdeme od sumace k integraci
( ) ( ) ( ) ,
m
m
f E f x x d x

(7.12)
take meme pst

( )
( )
( ) ( ) { }
0
, lim
1
, .
s
s
x
G r r E d r d x ,
E x i
E G r r E d r

=
+
=

(7.13)
Pro voln stice plat

( )
{ } ( )
( )
( )
( )
( )
{ }
2 2
2 2
0
1
, exp , ,
2
2
exp
2
, lim .
2 2
s
s k k k k
s
s
k
E r i k r E d E d k
m
i k r r
m
G r r E d k
mE k i

= = =

=
+

(
(

(7.14)
Greenova funkce pro asov zvislou Schrdingerovu rovnici (pitom

H explicitn nezvis na
ase) je
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 13 -

( ) ( )
( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
*
0
*
, , exp lim ,
2
exp
, , .
0
m m
m
m
m m m
m
r r
d E i
G r t r t E t t
E E i
i i
r r E t t t t
G r t r t
t t

=
`
+
)


`
=
)

<

(7.15)
Pro voln stice je

( ) ( )
( )
( )
2
2
exp
, , . 2 2
0
s
m r r
m
i t t
G r t r t i t t t t
t t

(


` (
=

<

(7.16)

8 Uiten zobecnn funkce

Psoben zobecnnch funkc na prostoru hodnch funkc jedn promnn je zobrazen tchto
funkc do prostoru komplexnch (relnch) sel
: , . F F (8.1)
Jedna ze zobecnnch funkc m pvod ve vpotu Cauchyho vlastn hodnoty integrlu funkce
s jednoduchm plem na reln ose. Obecn je Cauchyho vlastn hodnota definovna jako
( ) ( ) ( )
0
Vp lim . d x f x d x f x d x f x

= +
`

)

(8.2)
Definujeme zobecnnou funkci ( ) 1 x P jako
( ) ( )
( ) 1 1
: , Vp .
x
x x d x
x x x

P P (8.3)
Dle definujeme Diracovu delta (zobecnnou) funkci
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) : , 0 . x x x x (8.4)
Posledn vztah (8.4) je zapisovn tak jako
( ) ( ) ( ) 0 . d x x x

(8.5)
Pomoc zobecnnch funkc (8.3) a (8.4) meme vyjdit jin dleit zobecnn funkce, tj.
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 14 -
( ) ( )
( )
0
1 1
: , lim
x
x x d x
x i x i x i

+ + +

(8.6)
a
( ) ( )
( )
0
1 1
: , lim .
x
x x d x
x i x i x i

(8.7)
Plat (Sochockho vztahy)
( )
1 1
, i x
x i x

=
+
P (8.8)
a
( )
1 1
. i x
x i x

= +

P (8.9)
Dkaz nen obtn. Vezmme nejprve

( )
( ) ( ) ( )
( )
/
2 2 2 2
0 0
1 1 1
,
2
0 0
lim lim 0 .
x
x i x i
x x
i d x i d x i
x x

| |
=
|
+
\ .
+ +
= =
+ +

( (


(8.10)
Dle pak

( )
( )
( ) ( ) ( ) ( )
2 2
0
/
2 2
0
1 1 1
, lim
2
0 0
Pv lim Pv .
x x
x d x
x i x i x
x x x
d x d x x d x
x x x

| |
+ = =
|
+ +
\ .
+ +
+ =
+

( (
(

(8.11)
Odetenm a pitenm (8.10) k (8.11) dostvme Sochockho vztahy. Podvejme se te na integrl

( )
0
x
I d x
x x i

=
+

(8.12)
z pohledu teorie funkce komplexn promnn. Je-li funkce ( ) x analytick v horn (doln) polorovin,
meme doplnnm integrlu po reln ose integrlem po polokrunici v horn (doln) polorovin se
stedem v potku a s polomrem jdoucm do nekonena pout Cauchyovy vty. Dostvme pak (v prvnm
ppad m kivkov integrl souhlasnou orientaci s relnou osou, v druhm opanou)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 15 -

( )
( )
0 0
0
.
2
x
I d x
i x x x i

= =

+

(8.13)
Obdobn dostaneme

( ) ( )
0
0
2
.
0
x i x
I d x
x x i

= =

(8.14)


9 Uiten ortonormln soustavy funkc

9.1 Legendreovy polynomy

Legendreovy polynomy ( ) cos
l
P , 0,1, l = jsou definovny jako
( )
( )
( )
2
1
cos cos 1 .
2 !
cos
l
l
l l l
d
P
l
d

= (9.1)
Jsou eenm diferenciln rovnice

( )
( ) ( )
cos 1
sin 1 cos 0 .
sin
l
l
d P d
l l P
d d



| |
+ + =
|
\ .
(9.2)
Na intervalu ( ) 1,1 tvo polynomy ( )
l
P x ortogonln systm, tj.
( ) ( ) / /
1
1
2
.
2 1
l
l l l
P x P x d x
l

=
+

(9.3)
Pidruen Legendreovy polynomy ( ) cos
m
l
P , 0,1, , m l = jsou definovny jako
( )
( )
( ) ( )
( )
2
cos 1
cos sin sin cos 1
2 !
cos cos
m l m
l
l m m m
l m l m l
d P d
P
l
d d

+
+
= = (9.4)
a jsou eenm diferenciln rovnice

( )
( ) ( )
2
2
cos
1
sin 1 cos 0 .
sin sin
m
l m
l
d P
d m
l l P
d d



| | (
+ + =
|
(

\ .
(9.5)
Plat
( ) ( )
( )
( )
/ /
1
1
! 2
.
2 1 !
m m
l
l l l
l m
P x P x d x
l l m

+
=
+

(9.6)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 16 -
Normovan funkce jsou (a zde se mohou liit rzn autoi ve fzovm faktoru, zde zvolen je podle
Landaua a Lifice)

( ) ( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
! 2 1
cos 1 cos , 0,1, ,
2 !
!
2 1
cos cos , , 1, , 1
2 !
m
m l m
l l
m m l
l l
l m l
i P m l
l m
l m
l
i P m l l
l m


( +
= =
(
+

(
+
= = +
(
+
(

(9.7)
Pidme-li jet ortonormln soustavu na intervalu ( ) 0, 2
( )
( )
{ }
1 2
1
exp ,
2
m
i m

= (9.8)
dostvme ortonormln systm sfrickch funkc
( ) ( )
( )
( )
( ) { }
!
2 1
, 1 cos exp ,
4 !
m m
m l
l m l
l m
l
Y i P i m
l m

+
(
+
=
(
+
(

(9.9)
relace ortonormality jsou
( )
( )
( ) / / / /
2
*
0
0
, , sin .
l m
l m l l m m
Y Y d d

(
(
(

(9.10)
Zjevn plat
( ) ( ) ( ) ( )
*
,
, 1 , .
l m
l m l m
Y Y

= (9.11)
Sfrick funkce nejnich d jsou

( )
{ }
( )
{ } { }
1 2 1 2
0 0 1
0 1 1 1 2
1 2
0 2
2
1 2 1 2
1 2 2
2 2
1 3 3
, cos , sin exp ,
4 8
4
5
1 3cos ,
16
15 15
cos sin exp , sin exp 2 .
8 32
Y Y i Y i i
Y
Y i Y i

| | | |
= = =
| |
\ . \ .
| |
=
|
\ .
| | | |
= =
| |
\ . \ .

(9.12)
Ozname-li n

jednotkov vektor charakterizovan azimutlnm hlem a polrnm hlem , meme

znait ( ) ( ) ,
l m l m
Y Y n

. ada vztah vypad jednodueji, uijeme-li identity
( ) ( ) ( ) ( )
*
4
cos , , ,
2 1
l
l l m l m
m l
P Y Y
l

=
=
+

(9.13)
kde ( ) cos cos cos sin sin cos = + , nebo ve znaen pomoc jednotkovch vektor
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 17 -

( ) ( ) ( )
( )
*
/ /
4
.
2 1
l
l l m l m
m l
P n n Y n Y n
l

=
=
+


(9.14)

9.2 Sfrick Besselovy funkce

Sfrick Besselovy funkce ( )
l
j z a ( )
l
n z nebo
( )
( )
l
h z
+
a
( )
( )
l
h z

jsou eenm rovnice

( ) ( )
( )
( )
// /
2
1 2
1 0 .
l l
f z f z f z
z z
+ (
+ + =
(

(9.15)
Mme

( ) ( ) ( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( )
1 2 1 2
1 2 1 2
1 2
1
1 2
1 2
2
1 2
, ,
2 2
,
2
.
2
l l l l
l l l l
l l l l
j z J z n z N z
z z
h z n z i j z i H z
z
h z n z i j z i H z
z

+ +
+
+

+
| | | |
= =
| |
\ . \ .
| |
= + =
|
\ .
| |
= =
|
\ .
(9.16)
Krom obvyklho vyjden pomoc ad je mon zapsat sfrick Besselovy funkce jako
( ) ( ) ( ) ( )
1 1 sin 1 cos
1 , 1 .
l l
l l
l l
l l
d z d z
j z z n z z
z d z z z d z z
+ | | | |
= =
| |
\ . \ .
(9.17)
Sfrick Besselovy funkce du 0, 1 a 2 jsou

( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( )
0 1 2 2 3 2
0 1 2 2 3 2
sin sin cos 3 1 3cos
, , sin ,
cos cos sin 3 1 3sin
, , cos .
z z z z
j z j z j z z
z z z z z z
z z z z
n z n z n z z
z z z z z z
| |
= = =
|
\ .
| |
= = =
|
\ .
(9.18)
Asymptotick vyjden je

( ) ( )
( )
( )
( )
( )
1 1
sin , cos ,
2 2
1 1
exp , exp .
2 2
l l
z z
l l
z z
j z z l n z z l
z z
h z i z l h z i z l
z z



+

| | | |

| |
\ . \ .
| | | |

` `
| |
\ . \ . ) )
(9.19)
Pro hodnoty argumentu blzk nule je

( )
( )
( )
( )
( ) ( ) ( )
1
0 0
2 1 !!
, 0,1, 2, ,
2 1 !!
2 1 !! 2 1 2 1 3 1 .
l
l l l
z z
l z
j z n z l
l z
l l l
+

=
+
+ = +

(9.20)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 18 -
Specieln
( ) ( )
0 0
0 0
1
1 , .
z z
j z n z
z

(9.21)
Pro sfrick Besselovy funkce plat relace ortogonality

( ) ( ) ( ) ( )
/ 2 / /
2
0
.
2 2
l l
j p r j p r r dr p p E E
p m p

= =

(9.22)

10 Exaktn teorie rozptylu

Hamiltonin je na ase nezvisl a skld se z hamiltoninu voln stice a interaknho potencilu

0

. H H V = + (10.1)
Pesto m rozptylov loha charakter asov zvisl lohy. Je to dno pedpokladem, e pro t je stav
stice takov, e lze psoben interaknho potencilu zanedbat. Tot pedpokldme o situaci v asech,
kdy t . Stav stice v 0 t = ozname , stav voln stice v 0 t = ozname , take mme
( )
{ }

exp t i H t = (10.2)
a
( )
{ }
0

exp . t i H t = (10.3)
Hledme takov een rozptylov lohy, kter se bude asymptoticky blit njakm eenm pro volnou
stici, tj.

{ } { } 0

lim exp exp 0
t
i H t i H t

= (10.4)
pro t a

{ } { } 0

lim exp exp 0
t
i H t i H t
+

= (10.5)
t . To udlme ve dvou krocch: 1) pro njak zadan stav

H sestrojme tak, aby byl

splnn vztah (10.4) a 2) pro takto zskan sestrojme
+
H tak, e bude splnn vztah (10.5). Pro
experiment je podstatn vztah
+
k

. Zajm ns tedy existence unitrnho opertoru

. S
+
= (10.6)
Zanme se zobecnnm (10.4) a (10.5). Je mon k libovolnm stavm

H najt stav takov, aby

Michal Lenc: Teorie rozptylu - 19 -
(10.4) a (10.5) byly splnny? Pepime tyto vztahy (opertor
{ }

exp i H t je unitrn) na

{ } { } 0

lim exp exp 0 .
t
i H t i H t

=

(10.7)
Jde tedy o podmnku existence opertor

{ } { } 0

lim exp exp .
t
U i H t i H t

= (10.8)
Uvaujme opertor
( )
{ } { }
0

exp exp . U t i H t i H t = (10.9)
Plat pro nj rovnice

( )
{ }( ) { } { } { }
0 0 0

exp exp exp exp
dU t
i i H t H H i H t i i H t V i H t
dt
= = (10.10)
s poten podmnkou ( )

0 1 U = . eenm je
( )
{ } { }
0
0

1 exp exp .
t
U t i i H t V i H t dt = +

(10.11)
Hledan opertory pak jsou

{ } { } 0
0

1 exp exp . U i i H t V i H t dt

= +

(10.12)
Postaujc podmnkou existence

je existence integrl (opt vyuvme toho, e opertor

{ }

exp i H t je unitrn)

{ } 0
0

exp , . V i H t

H (10.13)
V souadnicov representaci mme pro ( )
{ }
( )
0

, exp x t i H t x =


( )
( )
( )
2 3
3 2
1 1
, exp .
2
2
x t k i k x k t d k

| |
=
`
|
\ . )

(10.14)
Pro odhad budeme potebovat oba ppady piblinho vpotu integrlu metodou stacionrn fze. Mjme
( ) ( ) { }
exp ,
b
a
I g x i f x d x =

(10.15)
pitom bude velk slo. Pokud je na integranm intervalu ( )
/
0 f x , potme
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 20 -

( )
( )
( ) { } ( )
( ) ( ) { }
( )
( ) ( ) { }
( )
/
/ /
1
exp
exp exp
.
b
a
g x
d
I i f x d x
i f x d x
i g a i f a i g b i f b
f a f b

(10.16)
Pokud je na integranm intervalu ( )
/
0
0 f x = , potme

( ) ( ) { } ( )( )
( )
( ) ( ) { }
2
//
0 0 0 0
1 2
0 0
//
0
exp exp
2
2
exp .
b
a
I g x i f x i f x x x d x
i
g x i f x
f x

=
`
)
| |
|
|
\ .

(10.17)

11 Lippmanova Schwingerova rovnice

Moellerovy opertory (znamnko u limity pro t je opan ne oznaen opertoru!)

{ } { } 0

lim exp exp .
t
i H t i H t

(11.1)
Ozname


, .
+
+ (11.2)
Vektor + je skuten stav v 0 t = , byl-li potenm (in) stavem voln stice vektor , vektor
je skuten stav v 0 t = , bude-li koncovm (out) stavem voln stice vektor . Mjme te


.
in out

+
= = (11.3)
Ponvad pro unitrn opertory

1
+
= , meme z (11.3) zskat vztah


,
out in in
S
+
+
= (11.4)
kde jsme zavedli opertor rozptylu


. S
+
+
= (11.5)
Bez dkazu zde uvedeme tvrzen, e Hilbertv prostor meme rozdlit na podprostor rozptylovch stav
(tj. stav, kter maj asymptotick vztah k in a out stavm) a podprostor vzanch stav. Jen st dkazu:
vezmme vzan stav

n n n
H E = . Potom
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 21 -

{ }
{ }
{ }
{ }
0
0

lim exp exp

limexp exp 0 .
n n in n n in
t
n out n n out
t
i E t iH t
i E t iH t


+

= = =
= =
(11.6)
Vztahy pro Moellerivy opertory jsme odvodili v pedchoz sti. Tady je trochu upravme na

{ }
{ } { }
{ }
{ } { }
0
0
0
0
0
0

1 lim exp exp exp ,

1 lim exp exp exp .
i t i H t V i H t dt
i t i H t V i H t dt

+
+

= +
=

(11.7)
Dostvme tak

{ }
{ } { }
{ }
{ } { }
0
0
0
0
0
0

lim exp exp exp ,

lim exp exp exp .
i t i H t V i H t dt
i t i H t V i H t dt

+
+

= = +
+ = =

(11.8)
Nejprve rozlome stav podle vlastnch stav hamiltoninu voln stice p

, tj.
0

p
H p E p =

, take

{ } { } { }
3 3
0 0

exp exp exp
p
i H t i H t p p d p i E t p p d p = =


(11.9)
a potom provedeme integraci podle asu

( ) { } ( ) ( )
( ) { } ( ) ( )
1
0 0 0
0
0
1
0 0 0

lim exp lim lim ,

lim exp lim lim .
p p p
p p p
i E i H t dt i E i H i G E i
i E i H t dt i E i H i G E i




+ + +
+ + +

= =
+ = + = +

(11.10)
Mme tak upraven vztah (11.8) na

( )
3
0

lim .
p
G E i V p p d p

= +

(11.11)
Ve slokch p

pak mme

( )
0

lim .
p
p p G E i V p

= +

(11.12)
V dalm budeme symbol
0
lim

u vynechvat. Rovnici (11.12) pepeme do tvaru s

0

G . Pipomeme si, e
opertor Greenovy funkce definujeme jako inversn opertor k opertoru vlastn hodnoty hamiltoninu

( )
( )
( )
( )
0 0 0
1

( ) 1 , ,

1

( ) 1 , .

z H G z G z
z H
z H G z G z
z H
= =

= =

(11.13)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 22 -
Pro hamiltonin sloen ze dvou st
0

H H V = + ,
0

H je zkladn st (voln stice v teorii rozptylu),

V
je porucha (interakn potencil v teorii rozptylu), meme hledat een rovnice pro Greenovu funkci
pomoc vztah

( ) 0
0 0 0
0 0 0 0 0
1 1 1


1 1 1 1 1

1 ,

z H V V
z H V z H z H V
V V
z H z H V z H z H z H V
(
= + =


(
+ = +
(


(11.14)
a tedy

( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
0 0
0 0 0 0 0 0

,

G z G z G z V G z
G z G z G z V G z G z V G z V G z
= +
= + + +
(11.15)
Pro stavov vektor dostvme

( ) ( ) ( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( )
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0
0 0

1 1
1

1

1

.
G z V G z G z V G z V
G z V G z V G z V
G z V
G z V



(
(
= + = + + + =


(
+ + + =


= +

(11.16)
Msto (11.12) mme tedy

( )
0

.
p
p p G E i V p = +

(11.17)
V souadnicov reprezentaci je

( ) ( )
/ / / 3 /
0

.
p
x p x p x G E i x V x x p d x = +

(11.18)
Pro maticov prvky Greenovy funkce napeme

( ) ( )
( )
( )
( ) { }
/ / 3
0 0
/ /
0 2 3

,
1 1

, exp ,
2
2
x G z x x G z p p x d p
G z p p x p p x i p x x
p
z
m

=
= =

(11.19)
take
( )
( )
( ) { }
/
/ 3
0 3 2
exp
2

.
2
2
i p x x
m
x G z x d p
mz p

(
(

(11.20)
Pi vpotu postupujeme obvyklm zpsobem
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 23 -

( )
( ) { }
( )
{ }
{ }
/
3
3 2
2
2
/
3 2
0
0
0
/
2 2 /
exp
2
2
2
2
sin exp cos
2
2
exp
.
2 2
i p x x
m
d p
mz p
m p
i p x x d d d p
mz p
p i p x x
i m
d p
p mz x x

(
(

(
(
(

(
(

(11.21)
Integran kivku v rovin komplexnho p meme uzavt polokrunic v horn polorovin. V tto
polorovin bude mt integrand pl v ppad, e

2 2 ,
2 2
p p
p p
p mE i mE i p i
p mE i mE i p i


+

= + = + = +
= = + = +
(11.22)
a hodnota integrlu bude

( )
{ }
( )
{ }
/
/
2 Res exp ,
2 Res exp .
i p p i i p x x
i p p i i p x x


+

= =
= =


(11.23)
Maticov elementy Greenovy funkce tedy jsou

( )
{ }
/
/
0
/
exp

2
p
i p x x
m
x G E i x
x x

(11.24)
a rovnice (11.18) m tvar

{ }
( )
/
/ / 3 /
/
exp
.
2
i p x x
m
x p x p V x x p d x
x x

=

(
(

(11.25)
S piblenm

( )
1 2
/ 2 / / 2 / /
2 , x x x x x x r n x x x r = +

(11.26)
v exponentu resp. itateli mme

{ }
{ } ( )
/ / / 3 /
exp
exp .
2
m i p r
x p x p i p n x V x x p d x
r

(11.27)
Protoe mme

( )
{ }
( )
{ }
/ /
3 2 3 2
1 1
exp , exp ,
2 2
x p i p x p n x i p n x

= =

(11.28)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 24 -
meme (11.27) zapsat tak jako

( )
{ } ( )
{ } 2
3 2
exp 1

exp 2 .
2
i p r
x p i p x m p n V p
r

(
=
(


(11.29)
S oznaenm
( ) ( )
2

2 f p n p m p n V p = +

(11.30)
mme konen

( )
{ }
{ }
( )
3 2
exp 1
exp .
2
i p r
x p i p x f p n p
r

(
+ = +
(


(11.31)
V souadnicov reprezentaci je
( ) ( ) { } ( )
1 2
/ / / 3 /
2 exp . f pn p m i p n x V x x p d x = +

(11.32)
V Bornov aproximaci dosadme v integrandu (11.32) x p x p + =

. S oznaenm ( )
1
q p n p =

a
cos n p p =

mme (peme Planckovu konstantu)
( ) { } ( )
3
2
exp .
2
m
f q i q x V x d x

(11.33)

12 Parciln vlny

Msto bze tvoen vektory p

zvolme bzi , , E l m , kterou zskme z transformanch vztah

( ) ( )
1 2
2
, , , ,
l
l l m
m p
x E l m i j p r Y

| |
=
|
\ .

(12.1)
kde sin cos sin sin cos
x y z
x r e r e r e = + +

a ( )
1 2
2 p mE = .
Uitm (12.1), (9.22) a (9.10) dostvme relace ortonormality pro bzi , , E l m

( ) / /
/ / / / / / 3
/
, , , , , , , ,
.
l l m m
E l m E l m E l m x x E l m d x
E E
= =

(12.2)
Jak vypoteme , , p E l m

? Plat

( )
{ }
3 3
3 2
1
, , , , exp , , .
2
p E l m p x x E l m d x i p x x E l m d x

= =


(12.3)
Vyjden rovinn vlny je
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 25 -
{ } ( ) ( )
( )
( )
/
/
/ / / / /
/ / /
*
0
exp 4 , , ,
l
l
l l m l m
l m l
i p x i j p r Y Y

= =
=


(12.4)
kde sin cos sin sin cos
x y z
p p e p e p e = + +

. Dosazenm (12.4) do (12.3) dostaneme

( )
( ) ( )
1 2
1
, , , .
p l m
p E l m E E Y
m p
=

(12.5)
Rozklad vektoru p

je tedy

( )
( ) ( )
*
1 2
0 0
0
1
, , , , , , , .
l l
l m
l m l l m l
p E l m E l m p d E Y E l m
m p

= = = =
= =

(12.6)
Pirozen stejn rozklad dostvme pro

( )
( ) ( )
( )
( ) ( )
*
1 2
0
*
1 2
0
1

, , ,
1
, , , .
l
l m
l m l
l
l m
l m l
p p Y E l m
m p
Y E l m
m p

+ +
= =

= =
+ = = =
+



(12.7)
V analogii k rozkladu (12.1) budeme pst

( )
( )
1 2
,
2
, , , ,
l p l
l m
r
m p
x E l m i Y
pr

| |
+ =
|
\ .

(12.8)
odkud dostaneme pro (12.7)

( )
( ) ( ) ( )
1 2
*
,
0
2
, , .
l
l p l
l m l m
l m l
r
x p i Y Y
pr

= =
| |
+ =
|
\ .


(12.9)
Jet jednou zapeme
( ) ( ) ( ) ( )
1 2
*
0
2
, , .
l
l
l l m l m
l m l
x p i j p r Y Y

= =
| |
=
|
\ .


(12.10)
Vyjdeme te amplitudu rozptylu (11.32)

( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( )
/
/
/ / / /
/ / /
/
/
2
/ / / 3 /
*
*
/ / / / /
0 0
/ / / / /
,
0
8
2
, , , ,
.
l l
l
l
l m l m
l m l m
l m l l m l
l p
l
m
f p n p m pn x V r x p d x
p
i i Y Y Y Y d
j p r V r r r dr

= = = =

= + =


(

(12.11)
Relace ortogonality pro sfrick funkce zjednodu vraz (12.11) na tvar
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 26 -

( )
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
*
/ / / / /
,
0
0
8
, , .
l
l m l m l l p
l m l
f p n p
m
Y Y j p r V r r r dr
p

= =
=




(12.12)
Rovnici (11.31) napeme s pomoc (12.9), (12.10) a (12.12) jako

( )
( ) { } ( ) ( ) ( )
, / / / / /
,
0
2
exp .
l p l l
l l l p
r
m
i i j pr i pr j pr V r r r dr
pr p r

(12.13)
Odtud
( ) ( )
( )
( ) ( ) ( ) ( )
/ / / / /
, ,
0
2 .
l p l l l l p
r p r j p r m p r h p r j p r V r r r dr

+
=

(12.14)
Exaktn vraz, platn pro vechna r

( ) ( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( ) ( ) ( ) ( )
/ / / / /
, ,
/ / / / /
,
0
2
.
l p l l l l p
r
r
l l l p
r pr j p r m pr j pr h p r V r r r dr
h pr j p r V r r r dr

+
+

= +

(
(

(12.15)
V pedchozm vztahu je vyuito asymptotickho chovn
( )
( )
l
h z
+
. Ozname-li jako parciln
amplitudu rozptylu
( ) ( ) ( ) ( )
/ / / / /
,
0
2
l l l p
m
f p j p r V r r r dr
p

(12.16)
meme vraz (12.14) zapsat jako
( ) ( ) ( )
( )
( )
,
.
l p l l l
r pr j pr p f p h pr
+
(
= +

(12.17)
Protoe
( )
( )
( )
( )
( )
( )
1
,
2
l l l
j z h z h z
i
+
= (12.18)
meme (12.17) zapsat jako
( )
( )
( ) ( )
( )
( )
,
,
2
l p l l l
i
r p r h p r S p h p r
+
(
=

(12.19)
kde
( ) ( ) 1 2 .
l l
S p i p f p = + (12.20)
Vraz (12.12) je te
( ) ( ) ( ) ( ) ( )
*
0
4 , , .
l
l m l m l
l m l
f pn p Y Y f p

= =
=


(12.21)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 27 -
Ozname-li jako hel nikoliv azimutln hel, ale hel rozptylu cos n p p =

, meme s vyuitm
(9.13) zapsat posledn vztah jako
( ) ( ) ( ) ( )
0
2 1 cos .
l l
l
f pn p l f p P

=
= +

(12.22)
Pirozen, pokud dopad vlna ve smru osy z, oba hly jsou stejn. Vlnov funkce je pak
( ) ( ) ( ) { } { }
0
2 1 cos 1 exp exp .
2
l
l l
l
i
l P i p r S i pr
pr

=
(
= +

(12.23)

13 Rozptyl pi vysokch energich

Schrdingerovu rovnici
( ) ( ) ( ) ( )
2
2 r p r mV r r + =

(13.1)
budeme eit substituc
( ) { } ( ) exp . r i p z F r =

(13.2)
Dostvme tak rovnici
( )
( )
( ) ( ) 2 2 .
F r
F r i p mV r F r
z

+ =

(13.3)
Pedpokldme, e 0 F , take meme napsat explicitn tvar een rovnice (13.3), een
Schrdingerovy rovnice
( ) ( ) exp , ,
z
m
r C i p z V z d z
p

(

= (
`
(
)

(13.4)
kde jsme oznaili
x y
xe y e = +

. Vimnme si, e (13.4) je mono pst jako
( ) ( )
1 2
2
exp 2 , .
z
r C i p mV z d z

( =
`

)

(13.5)
Dosadme-li do vrazu pro amplitudu rozptylu
( ) { } ( ) ( )
3
exp
2
m
f p n p i p n r V r r d r

(13.6)
ze (13.3)
( ) ( ) { }
( )
exp ,
F r
mV r r i p i p z
z

(13.7)
dostaneme
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 28 -
( ) { } ( ) { }
( )
2
exp exp 1 .
2
z
F r
p
f pn p i p n i p n z d
i z

(13.8)
Pro 1
z
n meme amplitudu rozptylu zapsat jako
( ) { } ( ) ( )
2
exp , ,
2
p
f p n p i p n F F d
i

= (


(13.9)
a po dosazen z (13.4)

( ) ( ) { }
( ) ( ) { } ( ) ( )
2
1 exp ,
2
exp 2 , , .
2
p
f pn p S i pn d
i
m
S i V z d z
p

= (

= =

(13.10)

14 Vce o parcilnch vlnch

Vyjdeme z unitarity S-matice. Napeme proto
( ) ( ) { }
exp 2 .
l l
S p i p = (14.1)
Vztah mezi fzovm posuvem a amplitudou rozptylu dostaneme z (12.20)
( ) ( ) { } ( )
1
exp sin .
l l l
f p i p p
p
= (14.2)
Celkov inn prez je
( ) ( ) ( )
2
2
2
0 0 0
4
4 2 1 2 1 sin .
l l l
l l l
l f l p
p

= = =
= = + = +

(14.3)
Ze vztahu (14.2) dostvme vyjden optickho teormu
( ) { } ( )
2
,
l l
f p p f p = (14.4)
co meme pepsat jako

( )
1
.
l
p
f p


=
`

)
(14.5)
Mus tedy amplituda rozptylu mt tvar
( )
( )
1
,
l
l
f p
g p i p
=

(14.6)
kde reln funkce ( )
l
g p je z (14.2)
( ) ( ) cot .
l l
g p p p = (14.7)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 29 -

14.1 Bornova aproximace

Funkce ( )
, l p
r a ( )
l
pr j p r jsou eenm rovnic

( ) ( )
( ) ( )
( ) ( )
( )
2
, 2
, 2 2
2
2
2 2
1
2 0 ,
1
0 .
l p
l p
l
l
d r l l
p mV r r
dr r
d r j pr l l
p r j pr
dr r

+ (
+ =
(

+ (
+ =
(

(14.8)
S okrajovou podmnkou ( )
,
0 0
l p
= dostaneme pravou (14.8)
( )
( )
( )
( )
( ) ( ) ( )
,
, ,
0
2 .
r
l p l
l l p l p l
d r d pr j pr
pr j pr r m p V r r j p r r dr
dr dr

(14.9)
Pro r mme ze (12.19)

( )
( )
( ) ( )
( )
( )
( )
( )
( ) ( )
( )
( )
,
, 2
,
2
1
.
2
l p l l l
l p
l l l
i
r p r h p r S p h p r
d r
p r h p r S p h p r
dr

+
+
(
=

(
= +

(14.10)
Lev strana (14.9) je tedy
( ) ( ) ( )
2
1 .
2
l l
i
p S p p f p = (14.11)
V integrandu integrlu na prav stran polome ( ) ( )
,
0
l p l
pr j pr , take mme
( ) ( ) ( ) ( )
2
2
0
2 .
l l
f p m V r j p r r dr

(14.12)
Srovnnm se vztahem (14.2) vidme nekonsistenci tto aproximace. Ta se ztrat v piblen malch
fzovch posuv, kdy
( )
( )
( ) ( ) ( ) ( )
2
2
0
2 .
l
l l l
p
f p p m p V r j p r r dr
p

(14.13)

14.2 Kvasiklasick aproximace

Rovnice pro volnou stici a stici v potencilovm poli (14.8) zapeme trochu odlin, kdy
zamnme znaen, tj. ( ) ( )
, l p l
r r a ( ) ( )
l l
r j pr r a peme msto ( ) 1 l l + obecnji ( )
2 2
l =
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 30 -

( )
( )
2
2
2
2 2
0
l
l
d r
p r
dr r

(
+ =
(

(14.14)


( )
( ) ( )
2
2
2
2 2
2 0 .
l
l
d r
p mV r r
dr r

(
+ =
(

(14.15)
Asymptotick tvar sfrick Besselovy funkce vede k asymptotice een (14.14)
( ) sin .
2
l
z
r p r l

| |

|
\ .
(14.16)
Ve stacionrnm jednorozmrnm ppad je kvasiklasickm eenm rovnice (14.15)
( ) ( )
1 2
2
2
2
exp , 2
2
a
l
r
A
r P dr P mV r p
r
P

(
= = +
`
(
)

(14.17)
v intervalu 0 r a < , kde ( )
2 2 2
2 0 p mV r r < a
( ) ( )
1 2
2
2 1 2
2
exp exp , 2
r r
l
a a
B B
r i Pdr i Pdr P p mV r
r P P

(
= + =
` `
(
) )

(14.18)
v intervalu a r < <, kde ( )
2 2 2
2 0 p mV r r > .
V okol bodu obratu je
( ) ( )
2
2 2
2
2 . p mV r r a
r

(14.19)
V tomto okol (ale stle dostaten daleko od bod obratu) meme pst

( )
( )
( ) ( )
( )
( )
( )
( )
3 2
1 4
3 2 3 2
1 2
1 4 1 4
2
exp ,
3
2
2 2
exp exp .
3 3
l l
A
r a r r
a r
B B
i r a i r a
r a r a

= =
`
)

+
` `
) )
(14.20)
Pi analytickm prodlouen odmocnin do komplexn roviny pouijeme zpisu takovho zpisu, aby v horn
polorovin pevaoval (exponencieln) jeden len, v doln polorovin len druh. V naem ppad je
vhodn zpis
( ) { }
exp . a r i = (14.21)
Obchodem bod obratu v horn (spodn) polorovin, tj. pro ( ) 0, ( ( ) , 2 ) dostvme podmnky
spojitosti

2 1
exp , exp ,
2 4 2 4
A A
B i B i

= =
` `
) )
(14.22)
take mme v klasicky dostupn oblasti kvasiklasick een rovnice (14.15)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 31 -
( )
( )
( ) ( ) ( )
1 2
2
2
1 2 2
cos , 2 .
4
r
l
a
C
r P r dr P r p mV r
r
P r

(
= =
`
(
( )


(14.23)
Budeme-li tedy rovnici (14.14) eit standardnm postupem kvasiklasick aproximace, dostaneme vraz
( )
( )
( ) ( )
( )
( )
1 2
2
1 2 2
1
sin , , 0 .
4
r
l
a
l l
C
r P r dr P r p P a
r
P r

| | + | |
= + = =
| |
\ . \ .

(14.24)
Integrl meme spotat analyticky, take argument sinu je

( )
1 2
2
1 arcsin
4 2 4
1
.
2 2
r
r
a
P r dr p r
p r p r
p r

(
| | (
+ = + + (
| (
( \ .

| |

|
\ .

(14.25)
Srovnnm (14.25) a (14.16) dochzme k tomu, e v kvasiklasick aproximaci musme jako velikost
momentu impulzu vzt veliinu 1 2 l = + . Fzov posuv u spoteme snadno kdy od skuten fze
odeteme fzi odpovdajc voln stici
( ) ( )
( )
1 2
2
2
2
1 2
1
2 .
2 2
l
a
l
p p mV r p dr l
r

(
+
| |
= + + (
`
|
\ .
(


)

(
(

(14.26)
Pro velk hodnoty l je tak velk hodnota a, take meme interakn potencil povaovat za poruchu. Ze
(14.26) dostaneme
( )
( )
( )
0
0 1 2
2
2
2
1 2
, .
1 2
l
a
V r
l
p m dr a
p
l
p
r

+
= =
(
+
(
(

(
(
(

(14.27)

14.3 Rozptyl pi vysokch energich

Pro sfricky symetrick potencil meme (13.10) upravit na

( ) ( ) { } ( )
( ) ( ) ( )
0
0
1 2
2 2
exp 2 1 sin ,
sin , , .
2
x y
f p n p i p i J p d
m
n n V z d z
p

( =

= + =

(14.28)
Porovnejme to s vrazem (12.22)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 32 -
( ) ( ) ( ) { } ( )
0
1
2 1 exp 2 1 cos .
2
l l
l
f pn p l i p P
i p

=
( = +

(14.29)
Pro mal hly plat
( )
0
1
cos sin ,
2
l
P J l
| | | |
+
| |
\ . \ .
(14.30)
take

( ) ( ) { }
0
0
1 1 1
exp 2 1 sin ,
2 2
l
l
f p n p l i p J l
i p

=
| | | | | |
( + +
| | |

\ . \ . \ .

(14.31)
co po nahrazen ( ) 1 2 l p + a ( ) ( ) 1 1 2 1 2 l l l p d = + + + vede skuten k (14.28).

14.4 Rozptyl pi nzkch energich

Pi nzkch energich budeme pi een rovnice (14.15) rozliovat ti oblasti. Ozname jako a
polomr oblasti, kde je interakce vrazn. V prvn oblasti meme zanedbat kinetickou energii stice, tj.

( ) ( )
( ) ( )
2
2 2
1
2 0 , 0 .
l
l
d r l l
mV r r r a
dr r

+ (
+
(

(14.32)
V dal oblasti meme zanedbat i potenciln energii

( ) ( )
( )
2
2 2
1 1
0 , .
l
l
d r l l
r a r
dr r p

+
(14.33)
Konen ve vnj oblasti u poklesne efektivn potencil natolik, e musme uvaovat i kinetickou energii

( ) ( )
( )
2
2
2 2
1 1
0 , .
l
l
d r l l
p r r
dr r p

+ (
+
(

(14.34)
eenm rovnice (14.33) je
( )
1
1 2
.
l l
l
r c r c r
+
= + (14.35)
eenm rovnice (14.34) je
( ) ( ) ( )
1 2
.
l l l
r d r j p r d r n p r = + (14.36)
Asymptotick tvar (14.36) pro velk hodnoty argumentu je podle (9.19)
( )
( )
( ) ( )
1 2
2 2
1 2
2
1
sin , tan ,
2
l l l
d d
d
r p r l p p
p d

+
| |
+ =
|
\ .
(14.37)
zatmco pro mal hodnoty argumentu podle (9.20)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 33 -
( )
( )
( )
1
1 2 1
2 1 !!
.
2 1 !!
l
l l
l l
l
p
r d r d r
l p

+
+

+
(14.38)
Porovnnm (14.38) a (14.35) zskme vyjden koeficient d pomoc koeficient c, a dosazen do (14.37)
dv vraz pro fzov posuv
( ) ( )
( ) ( )
( )
2 1
1
2
2
tan .
2 1
2 1 !!
l
l l
c p
p p
l
c l

+
=
+

(14.39)
Pro amplitudu rozptylu dostvme
( )
( ) { } ( )
2
exp 2 1
.
2
l l l
l
i p p
f p p
i p p

= (14.40)
Je proto vtinou mon povaovat rozptyl pi malch energich za s-rozptyl.

15 Neprun rozptyl

15.1 Parciln vlny

Budeme se snait o co nejvt podobnost s popisem pi prunm rozptylu. Tak vlnovou funkci
napeme ve stejnm tvaru, tj. jako (12.23)
( ) ( ) ( ) { } { }
0
2 1 cos 1 exp exp ,
2
l
l l
l
i
l P i p r S i p r
pr

=
(
= +

(15.1)
ale nebude ji platit 1
l
S = . Amplituda rozptylu bude mt tak stejn tvar
( ) ( ) ( ) ( )
0
1
2 1 1 cos .
2
l l
l
f l S P
i p

=
= +

(15.2)
Rozdl musme brt v vahu pi vpotu innch prez. Mme

( ) ( ) ( ) ( )
0
, .
l l l l
t t t e r
l

=
= = +

(15.3)
(Indexy total, elastic a reaction). Pro prun rozptyl

( )
( )
2
2
2 1 1 ,
l
e l
l S
p

= + (15.4)
pro neprun rozptyl

( )
( )
( )
2
2
2 1 1
l
r l
l S
p

= + (15.5)
a pro celkov inn prez
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 34 -

( )
( ) ( )
2
2
2 1 1 .
l
t l
l S
p

= + (15.6)
Vznamnmi hodnotami jsou 1
l
S = - dn rozptyl, 1
l
S = - maximln prun rozptyl a 0
l
S = - pln
absorpce. Celkov inn prez je tedy
( )( )
2
0
2
2 1 1 .
t l
l
l S
p

=
= +

(15.7)
Dosazen 0 = do imaginrn sti (15.2) a porovnn s (15.7) dv zobecnn optickho teormu
( ) 0 .
4
t
p
f

= (15.8)
Pro parciln amplitudy
( )
( )
.
4 2 1
l
t
l
p
f p
l

=
+
(15.9)
Pi zmn rozbhav vlny za sbhavou nebudeme moci vyut komplexnho sdruen, ale zmny p p
a 1
l l
S S . Je pak
( ) ( )
1
1
1
, ,
2 2
l l
l l
S S
f p f p
i p i p

= =

(15.10)
odkud po vylouen
l
S dostaneme vztah mezi ( )
l
f p a ( )
l
f p , kter lze upravit na tvar

( ) ( ) ( )
( )
2
1 1 1
0 ,
l
l l l
i p i p i p g p
f p f p f p
| |
+ = + =
|
|

\ .
(15.11)
take
( )
( )
2
1
.
l
l
f p
g p i p
=

(15.12)

15.2 Komplexn index lomu prosted

Mjme prosted, skldajc z mnoho rozptylovch center. Bude-li velikost amplitudy rozptylu mal
ve srovnn se stedn vzdlenost stic ( )
1 3
d V N , meme vslednou amplitudu rozptylu v prosted
povaovat za prost souet jednotlivch amplitud. Dle si zavedeme efektivn potencil, kter bude takov,
e vyjden amplitudy v Bornov aproximaci budeme dvat sprvnou hodnotu amplitudy rozptylu dopedu
(tzn efektivn potencil bude komplexn). Podle (6.12) (budeme te pst i Planckovu konstantu)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 35 -
( )
2
2
0, .
eff
N
U f E
V m

=

(15.13)
Rovinnou vlnu prochzejc prostedm zapeme s komplexnm vlnovm vektorem
{ } ( )
1 2
1
exp , 2 .
eff
i k z k m E U
(
= =

(15.14)
Index lomu je pak
( )
1 2 1 2
2
2
1 1 0, .
eff
U
N
n f E
E V mE
( (
= = +
( (


(15.15)
Nen-li index lomu pli odlin od jedniky, meme pst
( )
2
2
0, .
2
t
N N
n f E
V k V k

= (15.16)

16 Pklady

16.1 Rozptyl nukleon

Pi malch energich meme pst pro amplitudu rozptylu protonu na neutronu (uvaujeme pouze s-
rozptyl, tj. 0 l = )

( )
2
2
0 0
1 1
.
1
2
f
g k i k
r k i k
=

+
(16.1)
Amplituda m singularitu (v komplexn rovin impuls k) pro

2
0 0
1
, .
2
k i r = = + (16.2)
inn prez je pak

2
2
2 2
0 0
4
4 .
1
2
f
r k k

= =
| |
+
|
\ .
(16.3)
Malou pravou dostaneme

( ) ( )
( )
( )
2
0 0
2 2 2 2 2
0 0
4 4
1 ,
1
1
4
r
m E
k r r k

= +
+ (
+ + +
(

(16.4)
kde
( )
p n p n
m m m m m = + a je energie vzanho stavu stic (deuteronu).
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 36 -

16.2 Rozptyl rychlch neutron na jde

Efektivn polomr jdra ozname a. Pedpokldme splnn podmnky kvasiklasick aproximace
2 1 k a a = . Dle pedpokldme, e vechny neutrony s momentem impulsu
0
l l k a < = , tj.
s impaktnm parametrem l mv l k a = = < jsou absorbovny. Jako model meme pak vzt
Fraunhoferovu difrakci na nepropustnm terku polomru a. Pro diferenciln inn prez dostvme
hned

( )
2
1 2
2
.
e
J k a
d a d

= (16.5)
Z obecnho vztahu pro rozptyl je
( ) ( ) ( )
0
0
0
0
0 1
2 1 cos .
1 2
l
l l
l
l l
S f l P
l l i k

=
<
= = +

>

(16.6)
V sum budou nejdleitj lohu hrt velk hodnoty l, take ve znm aproximaci
( ) ( )
( )
1
0
0
.
k a
J k a i
f J d i a
k

= =

(16.7)
Celkov inn prez prunho rozptylu je

( )
2
1 2 2
2
0
2 .
e
J k a
a d a

= =

(16.8)

16.3 Rozptyl rychlch elektron na atomu

Ozname hustotu rozloen nboje v atomu
( ) ( ) ( ) , r e n r Z e r =

(16.9)
kde e je nboj elektronu a ( ) n r hustota pravdpodobnosti vskytu elektronu. Poissonovu rovnici
( ) ( )
0
1
r r

=

(16.10)
eme pomoc Fourierovy transformace, tj.
( )
( )
( ) { } ( ) ( ) { }
3 3
3
1
exp , exp .
2
g r G q i q r d q G q g r i q r d r

= =


(16.11)
Z rovnic (16.10) a (16.9) mme
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 37 -
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) { }
3
2
0
, exp .
e
q F q Z F q n r i q r d r
q
= =

(16.12)
Integrace vzhledem k hlovm promnnm dv
( ) ( ) ( )
0
4
sin . F q n r q r r dr
q

(16.13)
Do vztahu (11.33) dosadme ( ) ( ) V q e q = , take mme
( ) ( ) ( )
2
2 2
0
2
me
f q Z F q
q
=

(16.14)
a konen pro inn prez
( ) ( )
2
2
2
2 2
0
4 .
4
me
d Z F q d
q

| |
=
|
\ .

(16.15)
Mme
( ) ( )
2 2
2
2
2
1
2 1 cos 2 sin .
2
p p
q p n p

| | | |
= = =
| |
\ . \ .


(16.16)
Je vidt, e pro velmi mal hly rozptylu lze povaovat q za mal (ozname-li a polomr koule, kde je
( ) n r vznamn rzn od nuly, znamen mal q podmnku 2 q a ) a mme piblin

( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( ) ( ) ( )
( ) ( )
2
3 3
2
2
3 3 2 3
2 2 3
1
1 , ,
2
0 , ,
3
1
.
6
F q n r i q r q r d r n r d r Z
q
n r q r d r n r q r d r n r r d r
Z F q q n r r d r
(
=
(

= =

(16.17)
Dosazenm do (16.15) dostvme pro rozptyl pod malmi hly
( )
2
2
4
2
0 0
.
3
me
d n r r dr d

| |
=
|
\ .

(16.18)
inn prez je pro velmi mal rozptylov hly konstantn. Naopak pro 2 q a meme ( ) F q oproti Z
zanedbat a dostvme

2
2
2
4
0
,
8
sin
2
Z e d
d
mv

| |
=
|
\ .
(16.19)
tedy klasick Rutherfordv vztah.
Dosadme-li do (16.13) Thomasovu Fermiho hustotu pravdpodobnosti
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 38 -
( )
2
1 3
3
,
Z r
n r Z
b b

| |
=
|
\ .
(16.20)
dostaneme
( ) ( )
2
1 3
3 1 3
0
4
sin .
Z r qb
F q Z q r r dr Z
qb b Z

| | | |
= =
| |
\ . \ .

(16.21)
Derivovnm (16.16) dostvme vyjden elementu prostorovho hlu jako

2
. d qdqd
p

| |
=
|
\ .

(16.22)
Diferenciln inn prez (16.15) bude po dosazen ze (16.21) a (16.22)

2 2
2
1 3 3
0
2
2
4 3
1 3 1 3
0
1
2
.
2
me Z qb dq
d d
p Z q
me b qb qb
Z d d
p Z Z

| | | | | |
= =
| | |
\ . \ . \ .
| |
| | | |

| | |
\ . \ .
\ .

(16.23)
Integrac (16.23) dostvme velmi obecn vraz pro inn prez rozptylu rychlho elektronu na atomu

4 3
.
Z
E
(16.24)

17 Rozptyl identickch stic

Zvolme tiov souadn systm. Vmna stic znamen zmnu orientace vektoru spojujcho
stice. Ve sfrickch souadnicch to znamen zmnu azimutlnho hlu . Mme tedy pro
vlnovou funkci
{ } { }
{ }
( ) ( )
exp
exp exp .
i k r
i k z i k z f f
r
= + (

(17.1)
Je-li celkov spin stic sud, je inn prez
( ) ( )
2
,
s
d f f d = + (17.2)
zatmco pro celkov spin lich je
( ) ( )
2
.
a
d f f d = (17.3)
V experimentech se jen mlo vyuv polarizovanch svazk. Je tedy vhodn mt stedn hodnoty.
Z celkovho potu ( )
2
2 1 s + stav je pro stice s poloselnm spinem ( ) 2 1 s s + stav se sudm spinem a
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 39 -
( ) ( ) 1 2 1 s s + + stav s lichm spinem. Mme tedy pro stice s poloselnm spinem

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
( )
2 2 *
*
1
2 1 2 1
1
.
2 1
s a
s s
d d d
s s
f f f f f f d
s


+
= + =
+ +
(
+ +
(
+

(17.4)
Pro stice s celoselnm spinem je naopak ( ) 2 1 s s + stav s lichm spinem a ( ) ( ) 1 2 1 s s + + stav
se sudm spinem. Mme tedy

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
( )
2 2 *
*
1
2 1 2 1
1
.
2 1
s a
s s
d d d
s s
f f f f f f d
s


+
= + =
+ +
(
+ + +
(
+

(17.5)

18 Excitace atomu pi srce s stic

Pedpokldejme, e meme vyut Fermiho pravidla. Poten stav obsahuje atom hmotnosti M a
nbojem jdra Z e v zkladnm stavu a volnou stici hmotnosti m a nbojem z e s hybnost p

; konen
stav obsahuje atom v n-tm excitovanm stavu (n je multiindex) a opt volnou stici s hybnost
/
p

.
Interakn potencil je

V . Zkon zachovn energie v soustav, ve kter se atom v potenm stavu jako

celek nepohybuje, zapeme jako

( )
2
/
/ 2 2
0
0 .
2 2 2
n
p p
p p
E E
m m M

+ + =

(18.1)
Velk zjednoduen pinese pedpoklad, e bude mon pohyb atomu v konenm stavu zanedbat. Mme
pak pro pravdpodobnost pechodu za jednotku asu

( )
/ 2 2 3 /
2
/
0 3
2

, 0, .
2 2
2
n n
p p d p
d w n p V p E E
m m

| |
= +
|
\ .

(18.2)
Integrac vzhledem k
/
p (peme
3 / / 2 /
d p p d p d =

) odstranme delta funkci

( )
2
2
0 /
2 4
2

, 0, .
4
n
n
m p m E E
d w n p V p d

(18.3)
Pejdeme te k souadnicov representaci. Normovn vlnov funkce stice v konenm stavu mus
odpovdat nmi vybran hustot koncovch stav v (18.2), tj.
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 40 -
( ) /
1 2
1 2
exp .
2
p
p p i
p p r p r

| |
= =
` |
)
\ .




(18.4)
Zvolme-li normovn dopadajc vlny na jednotkov tok
( )
1 2
exp ,
p
m i
r p r
p

| |

=
`
|
)
\ .

(18.5)
spoteme pak pmo inn prez. Interakn potencil je

2
0
1
.
4
a
a
z e Z
V
r r r
| |
= +
|
|

\ .

(18.6)
Dostvme tak po dosazen do vztahu (18.3) vraz pro diferenciln inn prez pi excitaci atomu

( )
{ }
2
2
2
2
0
3
2 2
0
2
1
exp 0 ,
4 4
n
n
a
a
d
p m E E
z e m Z
n i q r d r d
p r r r

=
| | | |
+
| |
|

\ . \ .

(18.7)
kde jsme oznaili
( )
/
q p p =

. Fourierv obraz potencilu vyjdme pomoc vztahu

{ }
{ }
{ }
{ }
3 3
2
exp exp 4
exp exp .
a a
a
i q r i q r
d r i q r d r i q r
r r r q

= =

(
(

(18.8)
Dal prava spov ve vyjden elementu prostorovho hlu za vztahu

( )
2 2 / 2 /
2
/ /
2 2
1
2 cos
sin .
2
q p p p p
p p p p
q dq d d

= +
= =

(18.9)
Vraz pro diferenciln inn prez (18.7) pepeme tedy na

{ }
2 2
2
3
0
8 exp 0 .
4
n
a
a
d
z e dq
n Z i q r
v q

=
| |
| |
+
|
|
\ .
\ .

(18.10)
Pro prun rozptyl ( 0 n= ) mme tedy znm vztah
( )
2
2
2
3
0
8 .
4
e
z e dq
d Z F q
v q


| |
= (
|

\ .

(18.11)
Zde jsme vyuili definice rozptylovho faktoru

( ) ( ) { } ( ) { }
{ }
3 3
exp 0 0 exp
0 exp 0 .
a
a
a
a
F q n r i q r d r r r i q r d r
i q r
= = =

(18.12)
Michal Lenc: Teorie rozptylu - 41 -
Pro neprun rozptyl mme s uvenm ortogonality stav (tj. 0 0 0 n = )

{ }
0
2
2
2
3
0
0
8 exp 0 .
4
r n
n
a
n a
d d
z e dq
n i q r
v q

= =
| |

|
\ .

(18.13)
Obecn plat

( ) ( )
( )
2
*
0 0 0 0
0 00
2 2 2 2
0 0 00 00
00
0
.
n n n n
n
n n n
n n
n n
f f f f f f f
f f f f f f
+ +
+

= = =
= =


(18.14)
Aplikujeme-li te obecn vsledek na matici v (18.13), mme s vyuitm (18.12)

{ }
( ) { } { }
( ) ( ) { }
2
0
2
2
exp 0
0 exp 0 0 exp 0
0 exp 0 .
a
n a
a b a
a b a
a b
a b
n i q r
i q r r i q r
Z F q i q r r

=

+

(18.15)
Dosazen do (18.13)

( ) ( ) { }
2
2
2
3
0
8 0 exp 0 .
4
r
a b
a b
d
z e dq
Z F q i q r r
v q

=
( | |
+
| (
\ .

(18.16)