VIVKADMANI

neboli KORUNN KLENOT ROZLIOVN

Bhagavan r ankara
vod
Stejn dlo nedvojn filozofie (advaitavdanty). Doslovn peklad slova 'vivka' je 'rozliovn', co se v duchovn praxi tk schopnosti rozliit skuten od neskutenho svta jev. Tedy 'vivka' zna rozliovn, 'd' je koruna a 'mani' je klenot. Odtud vzeel nzev tohoto dla 'Korunn klenot rozliovn'. Stejn jako je klenot na korun elenky nejviditelnjm ornamentem na tle osoby, je i toto pojednn mistrovskm dlem mezi ostatnmi spisy pojednvajcmi o rozlien mezi Skutenem a neskutenem. Zkladnm principem tohoto dla je vta: "Brahma samo o sob je skuten, vesmr je neskuten a individuln due nen nic jinho ne vesmrn due." Tuto knihu ml velmi v oblib velk svtec tohoto stolet r Rmana Mahrii, kter ji dokonce peloil do tamiltiny v dob, kdy se zdroval ve sv jeskynn poustevn ve Virupaki. Autorem tohoto textu je r ankara, zvan t ankarrja (788-820). Jmno ankara znamen 'Pinejc zdar' a ankarrja znamen 'Putujc, kter pin zdar'. Byl to velk indick filozof, uenec, svtec, mystik, reformtor a hlavn uitel. ankara se narodil na jihu Indie v Kladi. Zesnul velmi mld ve vku ticeti dvou let v Himlaji. V osmi letech se pr dajn zekl svtskho ivota a stal se putujcm sannjsinem. Jako putujc guru zaloil tyi ramy neboli kltery (rngri v jin Indii, Pur na vchod Indie, Dvraka na zpad Indie a Bandrnath v Himlaji), jejich ci ili dle po cel Indii jeho uen. ankara je povaovn za otce a hlavnho zstupce nedvojn filozofie neboli uen advaitavdnty. Napsal mnostv dl pvodnch i koment, a to i pesto, e il krtce. Mezi nejdleitj pvodn dla pat Vivkaudmani, Upadasahasri, tmabdha a Tattvabdha. Mezi jeho znm komente pat rozshl komente k Vdntaste a Bhagavadgt , dle to jsou komente k jedencti upanidm ( hndgja, Brhadranjaka, Taittirja, Aitarja, vtvatara, Kna, Katha, a, Prna, Mundaka a Mndkja ) a t hymny zvan sttry, v nich chvl rzn bostva. Toto dlo Vivkadmani je naplnno osvobozenm duchem realizovan bytosti, jej vyjden je tak przran a poetick, e se zd, jako by ankara vdechl zcela nov ivot do vyschlch kost tehdejch filozofickch diskus a objasnil to, co je velmi tko pochopiteln. ankara byl geniln uitel; jeho uen, kter zanechal lidstvu, nm me i dnes objasnit mnoh nesrozumitelnosti na na duchovn cest. Proto jsem se rozhodl peloit a okomentovat toto dlo, vdouce, e me slouit jako prvodce vem studentm nedvojn filozofie. Ve svm pekladu jsem vyel z anglickho pekladu Swmiho Madhavnandy z roku 1921. Velk mistr ankara, svtec a uitel lidstva, ns touto knihou chce upozornit na bezprostedn existenci ocenu lahodn sv pravdy, blaha nedvojnosti. Tm se nm prostednictvm tto knihy pln korunn moudrosti dostv milosti poehnn, m je nm umonno zskat blaenost Osvobozen. Nepropsnme proto tuto monost a pln nasajme blaho advaitov moudrosti. M ...
A. Admek

2 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

1. Sklnm se v ct ke Gvindovi, jeho pirozenost je nejvy blaenost. Je to Satguru, kterho lze poznat, pouze pochopme-li zcela uen Vdanty, a kter je mimo dosah ei a mysli.
V tomto vodnm veri je vzdna pocta Bohu (Gvindovi), neboli Guruovi, v jeho absolutnm aspektu. Me bt zajmav vdt, e ankarv guru se jmenoval Gvindapda, a ver je duchapln sloen tak, e pipout oboj vklad. Satguru - doslova vysoce schopn uitel; me se zde jednat bu o ankarova vlastnho uitele nebo o samotnho Boha, jen je guruem guru.

2. Pro vechna stvoen je tk zskat lidsk zrozen, jet t vak je zrodit se jako mu; mimodnj vak je narodit se u brahmn; jet vzcnj vak je mt zlibu ve vdskm nboenstv; vce ne to vak je setelost v psmech; rozlien mezi J a ne-J, realizace a spoinut ve stavu sjednocen s Brahma - to pichz pot. Tento druh mukti (osvobozen) nelze realizovat jinak ne zaslouenmi klady zskanmi v prbhu destek milion zrozen.
Brahma - Jednota bez vztah, bez kvalit a bez jakchkoliv charakteristik. Jedn se o univerzln vdom, toton s tman, nesmrteln a nezrozen.

3. Jsou zde ti podmnky, kter jsou opravdu vjimen a splniteln dky milosti bo - jedn se o zrozen v lidskm tle, touha po osvobozen a ochrann pe dokonalho mistra. 4. lovk, jen zskal lidsk zrozen mue a nadto jet ovldl uen Vd, by byl nadmru hloup, kdyby se nesnail dospt k osvobozen sebe sama. V podstat by tak spchal sebevradu, nebo by se zabil lpnm na iluzornch vcech.
Musk tlo - Mu ml v Indii v dob, kdy byl sepsn tento spis, urit spoleensk vhody.

5. Jak velk hlupk mus bt lovk, kter pot, co zsk vzcn lidsk tlo, a navc jet tlo mue, opomine doshnout skuten konec tohoto ivota? 6. Nech lid cituj psma a pinej obti bohm, nech provdj rituly a uctvaj bostva, ale pravm - bez uvdomn si sebe jako tman nen mon osvobozen. Opravdu ne, a to ani kdyby se jednalo o ivot, kter by trval stovky ivot Brahmn dohromady.
tman - Pozorovatel neboli pocit 'j jsem' oprotn od ztotonn se s individualitou. Je to v podstat ir vdom, byt a blaenost. Dlka ivota Brahmy (tvrce svta) je neomezen dlouh. Jeden den Brahmy se rovn 432 milionm let lidskho potn, co je pravdpodobn doba trvn svta.

7. Nen mon dospt k nesmrtelnosti hojnost - opravdu takov je prohlen Vd. Proto je jasn, e innosti a skutky nejsou pinou osvobozen.
Odkaz pochz z citace "Ani rituly, ani potomstvem a ani hojnost, ale samotnm vzdnm se se dospje k nesmrtelnosti." To jsou slova Jdnavalkji pronesen k jeho en Maitrji.

8. Pouen lovk by proto ml ze vech sil usilovat o osvobozen, ml by se zeknout poten z vnjch objekt a po vyhledn dobrho a velkorysho uitele by se ml odhodlat k nmu dn pistoupit a upnout svou mysl k pravd, kterou mu uitel neustle vtpuje. 9. Pot, co se adeptovi poda doshnout stavu jgrudha , ml by znovu najt sebe sama. Dky naden pro sprvn rozliovn je ponoen v moi zrozen a smrti.
Jgardha - stav popsan v Bhagavad gt - "Rk se, e se nkdo stal jgardha, neboli e nastoupil na stezku jgy tehdy, kdy pestal bt pipoutn jak k smyslovm objektm, tak i k innostem, a kdy se vzdal vech tueb.

10. Nech se moudr a pouen bytost, je zapoala praxi vedouc k realizaci Sebe sama, vzd vech innost a pokus se odetnout pouta zrozen a smrti.
Vechny innosti - Ve, co je dlno s motivem 'konatele', vetn dobrch skutk pedepsanch v psmech a zlch in, kter lovk dl pobzen svmi pudovmmi sklony.

3 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

11. Prce vede k oiovn mysli, ne vak k vnmn Skutenosti. Uvdomn Pravdy je vyvolno rozliovnm a vbec ne vykonnm deseti milion in. 12. Patinm uvaovnm o podstat provazu lze zskat pesvden o tom, jak to ve skutenosti je, co znekodn pocit strachu a zoufalstv, je byl zpsoben zmnou provazu za hada, kter podncovala rozruen ve zmaten mysli.
Ve skutenosti je provaz provazem a ne hadem, za kterho byl chybn zamovn.

13. Pesvden o pravd, na sob vnman, vzejde po pemlen o uiten rad, zskan od realizovanho mudrce, a ne po njakm koupnm v posvtnch vodch, ani poskytovnm dar i provdnm stovek dechovch cvien - prnjm . 14. spch zvis hlavn na zpsobilm aspirantovi. as, msto a jin prostedky jsou vi tomu pouze npomocn. 15. Z toho dvodu by se ml hledajc odebrat pot, kdy ve sv upmn otevenosti pistoupil ke Guruovi, jen by ml bt dokonalm znalcem podstaty byt a ocenem milosrdenstv, k intuitivnmu rozjmn. 16. Inteligentn a pouen lovk znal toho, jak si vst v rozprav ve prospch psem a schopn dokzat nesprvnost protiargument - takov adept, majc tyto charakteristick rysy, je zpsobil pijmat poznn skutenosti. 17. lovk, rozliujc mezi Skutenost a neskutenost, jeho mysl je tm pdem odvrcena od neskutenho, udruje svou dui v klidu, m spznn ctnosti a tou po osvobozen. Takov adept je povaovn za zpsobilho pro tzn se po nejvym principu. 18. Kvli tomu svtci mluvili o tyech dosaench schopnostech, dky kterm se v ppad jejich ptomnosti poda realizovat Brahma; avak v jejich neptomnosti se realizace nedostav. 19. Prvn dosaenou schopnost je zjitn dovednost rozlien mezi Skutenm a neskutenm; dle pichz dovednost vnmat odpor k poitku z plod ze svch in okamit a navdy; dle je to zvldnut skupiny esti atribut, viz. klid a mr; a nakonec je to siln touha po osvobozen. 20. Pevn pesvden mysli v tom smyslu, e Brahma je skutenost a projeven vesmr neskutenost, je oznaeno jako rozliovac schopnost ( vivka ) mezi Skutenm a neskutenm. 21. Vairgja neboli zeknut se je touha vzdt se vech pomjivch poitk (ponaje od tch tlesnch a k tm duchovnm), uvdomujc si na zklad odpozorovn, pouen apod. jejich nedostatenosti.

4 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

22. Neochvjn spovn mysli hledajcho na svm cli (uvdomn skutenosti) pot, co se odlou od rozmanitho svta smyslovch objekt a neustle si je vdom jejich nedostatenho naplnn, se nazv ama ili klid. 23. Odvrcen obou druh smyslovho vnmn od smyslovch objekt a umstn center vnmn do jejich pslunch mst se nazv dama ili sebeovldn. Nejlep uparati ili zklidnn spov ve fungovn mysli, je pestane bt ovlivovna vnjmi objekty.
Oba druhy smyslovho vnmn - jedn se o orgn poznn a orgn konn.

24. Snesitelnost veho souen bez zjmu o npravu a rovn i osvobozen od zkosti i bdovn na vrub tohoto souen se nazv titika ili trplivost. 25. Pijet po pevnm rozhodnut toho, co se prav v psmu a co u guru jako prav, je svtci nazvno raddha ili vra, pomoc n je vnmna Skutenost.
Pijet - Nezamujte to s tm, emu se obecn k slep pijet. Cel mysl mus dospt do tohoto dokonalho stavu nepochybn dvry v pravost zskanch instrukc, bez kterho by nebylo mon provdt naden a jednobodov cvien podle tchto instrukc.

26. Ne pouze oddvn se zvdavmu mylen, ale neustl soustedn intelektu (neboli potvrzujc schopnosti) na neustle ir Brahma je to, co se nazv samdhna ili sebeustlenost.
Oddn se mylen - Tm je myleno ne pouh intelektuln nebo filozofick uspokojen v mylen nebo studovn pravdy. Intelekt mus bt vyhledn a pemnn tak, aby poslouil pi soustedn na pravdu.

27. Mumukut neboli touha po osvobozen je pn vysvobodit sebe sama ze vech pout, a u z pout egoismu i ze ztotonn se s tlem - tedy pout navrench nevdomost. Realizac sv vlastn pirozenosti dochz k vysvobozen. 28. I kdyby byla tato touha po osvobozen strnul a prmrn, me prostednictvm milosti gurua nst ovoce, jsouce rozvinuta zeknutm se (vairgja), klidem (ama), atd. 29. V ppad toho, kdo siln tou po svobod a jeho schopnost sebezeknut je intenzivn, maj klid a jin cvien skuten svj vznam a nesou ovoce. 30. Kde je bohuel toto sebezeknut a touha po svobod strnul, tam je klid a jin cvien jako pouh zdn, podobn jako voda v pouti.
Pouh zdn - To znamen, e jsou bez jakkoliv stability a mohou rychle zmizet podobn jako fata morgna. Nebo bez spalujcho sebezapen a touhy po osvobozen mohou bt ostatn cvien strhnuta silnm nvalem poblznn nebo njakm silnm slepm pipoutnm.

31. Mezi vci pispvajc k osvobozen zastv oddanost (bhakti) nejvy msto. Hledn sv skuten pirozenosti je oznaovno jako oddanost. 32. Jin tvrd, e zkoumn prav podstaty svho J je oddanost. Tazatel po pravd, jen m ve uveden schopnosti, by ml vyhledat moudrho uitele, kter udluje osvobozen od pout.
Ve uveden schopnosti - Vyjden ve sloce 19 a 31.

5 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

33. Vyloenm znalcem Brahma je ten, kdo je znal Vd, nevinn, netran touhami, ustoupiv a spovajc v Brahma, kdo je klidn jako ohe, jen splil svou zsobu paliva, kdo je bezmezn zsobrna soucitu neuvdomujc si dn piny a kdo je ptelem vech dobrch lid, kte ped nm padaj na tv.
Ohe - Mysl se tm stav splynut v Brahma (univerzln vdom) a dokonal ustn vech innost na relativnm stupni.

34. k by ml uctvat tohoto gurua s oddanost, a ml by k nmu ve vhodnou chvli pistoupit padnutm na tv s pokornou skromnost a slubou a ml by se ho zeptat, co m poznat. 35. Miste, pteli tch, kte se ti klan, ocene soucitu, sklnm se ped tebou; zachra m, ponoenho do moe zrozen a smrti, jasnm pohledem tvho oka, je vyzauje nejvy milost podobnou nektaru.
Zvelien vyjden, vyskytujc se asto ve vchodn filozofii.

36. Zachra m od smrti; m, trpcho neuhasitelnm ohnm tohoto lovit (svta), roztesenho nsilnmi tlaky zlovstnho osudu, vydenho, a proto hledajcho u tebe spsu, nebo nevm o nikom jinm, u koho bych hledal ochranu.
Ohe - Svt ( samsra ) je bn pirovnvn ke zmti ohn. Jedn se zde o fyzick a mentln muka.

37. Jsou zde dobr due, klidn a ulechtil, kter konaj dobro druhm podobn jako pramen vody a kter tm, e pekroili ocen zrozen a smrti, pomhaj druhm tak pekonat tento ocen, ani by k tomu byli hnni jakmkoliv motivem. 38. Skutenou pirozenost ulechtilch bytost je jejich samovoln pomhn druhm v odstrann jejich pot. Je to napklad jako s Mscem, kter jak kad v, dobrovoln chrn Zemi ped vyschnutm z dopadu planoucch paprsk Slunce. 39. Pane, promlouv ke mn e, je se podob boskmu nektaru, oslazenmu navc potenm z blaenosti vnman skutenosti, kterou provm. Tvoje e se d pipodobnit elixru, irmu, osvujcmu, vychzejcmu v proudech z tvch st jako z amfry a rozkon ladcmu uchu. Pokrop m, trznnho svtskm souenm, pipomnajcho lehajc jazyky lesnho lovit - ohn svta, tmto elixrem. Poehnni jsou ti, na kter i jen zbleskem pohldne tv oko, pijmajc je jako sebe sama.
Ve strunosti to zna: Mj se mnou soucit a u m, jak se dostat ze spr tohoto svta a jeho utrpen.

40. Jak pekroit tento ocen jevov existence, jak je mj osud a kter z pomocnch prostedk bych si ml zvolit - na to neznm dnou odpov. Prosm milostiv, zachra m, Pane, a popi mi prosm konen, jak skoncovat s utrpenm tto relativn existence. 41. Kdy se k takto vyjd, trznn utrpenm svta - kter je jako les v plamenech, a hled ochranu uitele, ten na nho rychle pohldne s uklidujcm soucitem a spontnn mu pike vzdt se vech strach. 42. Prv takovmu ku, zncmu po osvobozen, kter nleit uposlechne pkaz psem a s klidnou mysl vybaven mrem vyhled ochranu uitele, zane mistr vtpovat pravdu z ist milosti.

6 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

43. Neboj se, jsi pouen; pro tebe nen smrt; je tu metoda pro pekroen tohoto ocenu omezen existence; neustle ti budu vtpovat tuto cestu, po kter misti peli, aby pekroili tento ocen, a dostali se tak z jeho omezen. 44. Je tu svrchovan metoda, kter zlikviduje pocit strachu tv omezen existence; prostednictvm n pekro ocen samsry a zsk nejvy blaenost. 45. Rozjmn nad vznamem vdnty vede k bezprostednmu poznn, po kterm okamit nsleduje naprost znik utrpen, je pochzelo ze ztotonn se s omezenou existenc.
Bezprostedn poznn - nejvy poznn, kter spov v realizaci Brahma, tj. uvdomn si sv vnitn podstaty.

46. Vra, oddanost a meditan praxe - to jsou v ppad hledajcho pm faktory osvobozen tak, jak jsou uvedeny v psmu; kad, kdo je uskuteuje, zsk osvobozen z pout ztotonn se s tlem, kter bylo zakleto nevdomost. 47. Opravdu je to kvli zchvatu nevdomosti, e ty, jen jsi Nejvy J, nalz sebe omezenho iluzornm ne-J, z eho jedinho pokrauje kolobh zrozen a smrti. Ohe poznn, rozncen rozliovnm mezi J a ne-J, spaluje inky nevdomosti spolu s jejich koenem. k ekl: 48. Miste, bute tak milostiv a vyslechnte otzky, kter vm dm. Budu poten, kdy na n uslym z vaich st odpov. 49. Jak je vru omezen? Jak se navrilo na J? Jak pokrauje ve sv existenci? Jak se mohu z tohoto omezen osvobodit? Jak je toto ne-J? A kdo, resp. co, je toto Nejvy J? A jak mm oboj rozliit? Povzte mi o tom vem. Guru odvtil: 50. Ty astlive! Dospl jsi k ivotnmu dokonn a posvtil jsi rodinu tm, e si peje zskat realizaci Brahma osvobozenm se z pout nevdomosti! 51. Otci pomohli jeho synov a ostatn k tomu, aby se zbavil svch dluh, ale nedostalo se mu nikoho ne sebe, aby odstranil sv omezen.
V tto a dal sloce je zdraznn nutnost pm realizace jakoto jedin monost, jak odstranit nevdomost.

52. Zt zpsoben napklad bemenem nesenm na hlav, me bt druhm odstranna, ale nic ne vlastn j neme ukonit bolest, kter je zpsobena hladem a nm podobnm. 53. Pacient, kter dodruje vhodnou dietu a bere sprvn lky, je jedin, kdo me sebe zcela uzdravit - nelze toho vak doshnout snahou vykonanou nkm druhm. 54. Pravou pirozenost vc je teba osobn poznat prostednictvm oka jasnho osvcen a ne skrze svtce; jak je vlastn Msc, je nutn vdt pomoc svch vlastnch o; mohou mu druz zprostedkovat jeho poznn?

7 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

55. Kdo jin ne vlastn j se me zbavit omezen, zpsobenho pouty nevdomosti, touhy, innosti a podobnmi; a to me trvat stle teba i stovky milion cykl?
Nevdomost - Nevdomost na prav pirozenosti jakoto blaenho J vede k touze, kter ns svou tendenc popohn k innosti, co m za nsledek nespoetn utrpen. Cykly - Kalpy, celkov doba trvn vesmru.

56. Ani jgou, ani snkhjou, ani prac, ani uenm, ale realizac svho vlastnho spovn v Brahma je mon osvobozen; dnmi jinmi prostedky to nen mon.
Jga - Zde se me jednat o hatha jgu, kter posiluje tlo. Snkhja - Podle filozofick koly Snkhja je dosaeno osvobozen skrze rozlien mezi duchem (purua) a prodou (prakrti). Purua je ctc, ale neaktivn, a vechny innosti nle prakrti, kter je nectc, pesto nezvisl na duchu (purua). Stoupenci tto koly tak v v mnohost duch. To jsou hlavn rozdly mezi filozofickmi kolami Snkhja a Vdnta.

57. Krsa tvaru kytary a zrunost pi hran na jej struny pot pouze hrstku lid; nen jich dost k udlen svrchovanosti. 58. Hlasit e sestvajc ze sprky slov, dovednost vkladu psma a podobn uenosti pinej pouze mal osobn poitek uenci, ale pro osvobozen nejsou dobr.
Hlasit e - Jsou zde tyi druhy ei, tj. para, pajanti, madhjama a vaikhari . Bn si lovk neuvdomuje prvn dva nejjemnj a hlubok druhy, para a pajanti. Spe si zan uvdomovat a tet fzi, madhjama, co je mysl, kter vychz ven v promlouvan ei, co je tvrt nejhrub fze, vaikhari. Proto hran si se slovy nikam nevede a lovk na tto rovni zstv stle nevdom.

59. Studium psma je zbyten do t doby, ne je znma nejvy pravda, a stejn tak je zbyten i pot, kdy byla poznna nejvy pravda. 60. Psma, skldajc se z mnoha slov, jsou hustm temnm lesem, jen je pinou tpn mysli. Proto by se ml moudr k opravdov snait poznat pravou pirozenost J. 61. Tomu, kdo byl utknut hadem nevdomosti, zabere jedin lk - poznn prav pirozenosti J. Jak uitek maj pro nevdomho Vdy a jin psma, mantry (posvtn formule) a rzn dal medicny? 62. Nemoc neskon jednodue tak, e postien vykne nzev lku, ani by ho pozel; podobn bez pm realizace neme bt nevdom osvobozen pouze vyslovenm slova Brahma. 63. Jak by se nevdommu vyslovujcmu slovo Brahma podailo doshnout osvobozen, ani by se dokzal odlouit od objektivnho vesmru, jen by tak zmizel, a ani by poznal pravou podstatu J? Vsledkem by bylo namhn ei.
Me existovat njak objektivn pedmt bez pozorovatele, vdom 'j jsem', neboli subjektu? Jen subjekt je hledn, objekt ne! Stejn je ve przdn, take jak rozdlovn na subjekt a objekt, kdy ve je J a nic ne To tu nen!

64. Bez zabit svch neptel a bez oslavnho vzdn holdu ze strany ostatnch se nikdo neme povaovat za csae pouhm prohlenm 'J jsem csa'. 65. Poklad ukryt pod zem si d pro sv vyjmut pslunou instrukci - jak kopat, jak odstranit kameny a dal vci lec na povrchu, ne konen dojde k uchopen, ale nikdy ho nelze dostat ven pouhm vyvolnm jeho nzvu. Podobn i jasnou pravou podstatu J, kter je skryt mjou (iluz) a jejmi efekty, je teba zskat prostednictvm instrukc znalce tto prav podstaty J, poem nsleduje rozjmn, meditace a tak dle. Ale po pekroucen argument poznn J nezskme.

8 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

Musme podstoupit nutnou praxi oitn mysli, i kdy pedem z st realizovanch mistr vme, e tu nen dn osvobozen, dn entita, dn cesta atd. Zatenka tato slova mohou svzt, pokroilejho adepta rozlit, ale stejn s tm nic nenadlme; je to prost tak! Je to, jako kdyby vm nkdo ekl, e muste dkladn a peliv vychovat njak dt, kter vs jednou stejn zabije! Potom je hledajc mrtev, praxe (sdhana) je povena (na hebk) a To, co tu zstv, je nezrozen a vn Przdno.

66. Proto by se ml moudr snait ze vech sil, jako v ppad nemocnho pacienta, osvobodit se vemi prostedky z pout kolobhu zrozen a smrt. 67. Otzka, kterou jsi dnes poloil, je znamenit. Je osvden znalci psem. Je jadrn a obsan, pln vznam a odpov na ni je poznna hledajcmi a po osvobozen. 68. Poslouchej pozorn, pouen, co ti nyn eknu. Vysvobod se z omezen samsry (svta), jakmile si to vyslechne. 69. Prvnm krokem k osvobozen je krajn odpor ke vem pomjivm vcem. Potom nsleduje klid, sebekontrola, trplivost a naprost vzdn se pocitu 'j konm', co se pikazuje v psmu.
'J konm' - viz sloka 10.

70. Potom pijde na adu vyslechnut si pravdy z st gurua, rozjmn o tto pravd a dlouh, neustl a neperuovan meditace na pravdu, kterou provd muni. Pot hledajc, takto pouen, zsk vrcholn stav nirvikalpa a uvdom si blaho nirvny jet v tomto ivot.
Meditace - Tok vdom (subjekt) v jednom neperuovanm proudu smujc bu k objektu meditace nebo pmo k sob, tj. k subjektu. Muni - Ten, kdo rozjm nad pravdou. Nirvikalpa - Stav vdom, ve kterm nen rozdlen mezi subjektem a objektem. Vechny mentln aktivity jsou doasn zastaven a praktikant je sjednocen s univerzlnm vdomm. Tento stav nen podmnn asem, prostorem ani nim jinm, me bt vyctn, ale nelze ho popsat slovy. I to, e tomu kme stav a e ho lze vyctit ve skutenosti neplat, protoe tam nen nikdo, kdo by nco vycioval a hodnotil. Jet jinak jej lze vyjdit nzvem nirvna , co doslova zna'vyhasnut' - tedy rozplynut veho relativnho (vetn pocitu 'j') v Absolutnu. Pot tu je pouze Absolutno a nic relativnho zde nen, nebo to vyhaslo.

71. Nyn ti povm ve, co bys ml znt o rozliovn J od ne-J. Vyslechni si to a medituj o tom. 72. Tlo je sloeno ze sedmi soust, tj. morek, kosti, tuk, maso, krev, ke a pokoka. Sestv se z tchto d a st - nohou, stehen, hrudi, rukou, zad a hlavy. 73. Toto tlo, domnl pbytek sebeklamu v tom smyslu, e se jedn o 'mne a o moje tlo', je svatmi popisovno jako hrub tlo. ter, vzduch, ohe, voda a zem jsou jeho elementy. 74. Tm, e jsou tyto elementy provzan jeden s druhm a stvaj se hrubmi, vytvej hmatatelnou formu tla. A jejich jemn atomy ( tanmtry ) vytvej smyslov objekty tak, e je vnmaj orgny smysl, tedy sluchem, dotykem, ichem, chu a zrakem. A tyto smysly vnman objekty pispvaj ke tst zakusitele, individuln due.
tt - Nezapomeme, e tst m svj protiklad, tj. netst neboli utrpen.

75. Hlupci, je jsou pipoutni pevnm poutem nklonnosti, tko zpetrhatelnm, pichzej a odchzej, stle dokola, a jsou tak plnou silou uneni mocnm poslem jejich minulch in.

9 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

76. Jelen, slon, mra, ryba a vb - tchto pt ivoich chcplo, nebo kad byl spoutn k nktermu z pti smysl, jako je sluch apod., prostednictvm sv vlastn pipoutanosti. Co je pak pichystno pro lovka, kter je pipoutn ke vem pti smyslm!
Vlastn pipoutanost - Slovo guna v textu zna jak 'provaz' tak i 'sklon'.

77. Smyslov objekty jsou daleko vce nakaliv svmi patnmi inky ne je jed kobry. Jed zabj toho, kdo ho poz, ale objekty zabjej toho, kdo se na n oima jen podv. 78. Jen ten, kdo je osvobozen od hrozn pasti prahnut po smyslovch objektech, kterch se lze jen st zbavit, je vhodn adept pro osvobozen a nikdo jin, i kdyby byl znal vech esti spis (ster). 79. Drav ralok dychtn opravdu dostane ty uchazee o osvobozen, je pedstraj jen zdnliv nezaujet ( vairgja ), a na jejich stezce pekroen ocenu samsry (relativn existence) je nsiln strhne a utop na pli cesty. 80. Ten, kdo zabil raloka znmho jako smyslov objekt meem vyzrl nezaujatosti, pekro ocen samsry voln a bez jedin pekky. 81. Vz, e smrt brzy zastihne tupce, kter stle kr po hroznch cestch smyslovho poten; zatmco ten, kdo kr v souladu s radami dobrho a poctivho gurua, a v souladu s tm, k emu doel on sm, dospje ke svmu konci. Poznej, e to tak opravdu je. 82. Pokud m opravdu neodolatelnou touhu po osvobozen, stra se smyslovch objekt z nleitho odstupu, jako bys rd udlal v ppad neho jedovatho, a neustle dkladn pstuj jako nektar sladk vlastnosti spokojenosti, souctn, odputn, upmnosti, klidu a sebekontroly. 83. Ten, kdo zapomn na to, o co by se ml vdy pokouet - tedy osvobozen se z pout bezpoten nevdomosti, a vniv hled zpsoby pe o toto tlo, kter je objektem uitku pro ostatn, pch tmto sebevradu.
(Objekt uitku pro ostatn - V Indii se mrtv tla nechala na pospas psm a supm.)

84. Kad, kdo si vybr k realizaci Nejvyho J takov zpsob, ve kterm se oddv neustl pi o tlo, se podob tomu, kdo pekonv eku chycenm se krokodla v mylnm domnn, e se jedn o kldu. 85. Take pro hledajcho pravdy a osvobozen je blznn po takovch vcech, jako je tlo, dsivou smrt. Ten, kdo to dokonale pemohl, si zasluhuje stav svobody.
(Blznn - Kdy se adept domnv, e je tlem, nebo kdy si mysl, e tlo apod. jsou jeho.)

86. Vydobyj dsivou smrt blznn po tle, en, dtech, atd. - to je dobyt, kterm svat dosahuj nejvyho stavu Vinua. 87. Toto hrub tlo je teba odmtnout, nebo se skld z ke, masa, krve, tepen a il, tuku, morku a kost a je pln jinch odpornch vc.

10 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

88. Hrub tlo je vytvoeno minulmi iny z hrubch element zformovanch vzjemnm spojenm jemnch element. Toto tlo je prostedkem zakouen due. To je jej bdl stav, ve kterm vnm hrubohmotn objekty. 89. Samotn ztotonn s touto formou, individuln du, i kdy oddlenou, umouje zakouet hrub objekty, jako jsou vnce a santalov pasta, pomoc zevnch orgn. Proto m toto tlo sv pln vyit v bdlm stavu. 90. Poznej toto hrub tlo podobn, jako majitel zn svj dm. Dostv-li se do kontaktu s vnjm svtem, odkazuje se na msto svho psoben. 91. Zrozen, rozpad a smrt jsou rzn charakteristiky hrubho tla podobn jako statnost atd.; dtstv apod., jsou jeho rozdln stavy; tlo obdr rzn omezen s ohledem na kastovn zazen a etapy v ivot; je rovn podkladem pro rzn onemocnn a setkv se s rznmi druhy zachzen, jakmi jsou uctvn, pokozovn a vysok pocta.
ivotn stupn - dt, k, student, manel(ka), atd..

92. Ui, ke, oi, nos a jazyk jsou zevn orgny poznvn, kter nm pomhaj rozpoznat vnman objekty; hlas, ruce, nohy aj. jsou zevn orgny vkonn, vzhledem k jejich tendenci pracovat. 93-94. Vnitn orgn ( antahkarana ) se nazv manas, buddhi, ego neboli itta, podle jejich pslunch funkc: manas z hlediska zvaovn klad a zpor vci; buddhi z hlediska uren podstaty objekt; ego kvli ztotonn se s tmto tlem jako se svm vlastnm j; a itta pro svou schopnost pamatovat si vci, kter osobnost zajmaj. 95. Jedna a ta sam prna (ivotn sla) se stv prnou, apnou, vyjnou, udnou a samnou podle rozmanitosti funkc a modifikac, podobn jako zlato, voda atd.
Podobn jako zlato atd.- Stejn jako je zlato tvarovno do rznch ozdob a jako se voda mn v pnu, vlny apod..

96. Pt orgn innosti jako je e; pt orgn poznn, jako je sluch; skupina pti prn ; pt element koncch terem, spolu s buddhi a zbvajcmi jako jsou nevdomost, touha a innost - tchto osm 'mst' zastupuje to, emu se k jemn tlo. 97. Poslouchej - toto jemn tlo, nazvan tak linga , je vytvoeno z element jet ne dolo k jejich rozdlen a vzjemnmu slouen. Je ovldno skrytmi dojmy a pinami due zakouejc plody svch minulch in. Je to bezpoten navren omezujcch vrstev na dui, zpsoben jeho vlastn nevdomost. 98-99. Sen je stav due, jen svt sm o sob, a je jin ne bdl stav. Ve snech mysl, nezvisle na objektivnm svt, pijme roli initele a neho podobnho nsledkem rznch skrytch dojm z bdlho stavu, zatmco prav J, svdek veho, z ve Sv vn ndhee, s mysl jako Svou jedinou navrenou omezenost, a toto J nen zasaeno ani tou nejmen innost, kterou mysl vykonv. Tm, e toto J nen k niemu pipoutno, nen doteno jakoukoliv innost, je by jeho navreniny mohly pedvdt.
Vdom je jedin inteligentn princip a ve, co dl mysl, tak in dky vypjenmu svtlu Vdom.

11 BHAGAVAN R ANKARA

V I V K A D M A N I - KORUNN KLENOT ROZLIOVN

100. Toto jemn tlo je nstrojem pro vechny innosti J, je je Poznnm Absolutna, podobn jako jsou teslice a jin pomcky nstroji tesae. Proto je toto J dokonale odpoutno. 101. Slepota, slabost a ostrost jsou stavy o a zraku, mluvme-li o jeho zpsobilosti i vadch; stejn tak to je s hluchotou, nmotou apod. u a jinch smyslovch orgn - ale nikdy se nejedn o zpsobilost i vadu J, Znalce. 102. Ndech a vdech, zvn, kchn, vymovn, opoutn tohoto tla apod., je znalci nazvno jako funkce prny a zbvajcch st, zatmco hlad a ze jsou ist jen rysy prny. 103. Vnitn orgn (mysl) m sv sdlo v tle ve smyslovch orgnech, jako je sluch apod., S tmito orgny se ztotouje; je vybaven odrazem J. 104. Poznej, e to je egoismus, kter tm, e se ztotouje s tlem, zapin, e se stv initelem nebo zakusitelem, a ve spojen s gunami , jako je teba sattva , pijm ti rozdln stavy. 105. Kdy jsou vnman objekty uspokojiv, pivod pocit tst, a kdy je tomu naopak, pivod pocit netst. Take tst a netst jsou rysy egoismu a ne vn blaenho J. 106. Smyslov objekty jsou potiteln pouze dky tomu, e jsou zvisl na J, je se projevuje prostednictvm nich. Objekty tedy neexistuj nezvisle na J, protoe J je ve sv podstat tm nejdrahocennjm uspokojenm ze vech. Proto J je vn blaen a nikdy netrp netstm. 107. V hlubokm spnku zakoume blaenost J, je je nezvisl na smyslovch objektech, co je jasn dosvdeno psmy, pmm zakouenm, tradic a posouzenm. 108. Avidja (nevdomost) neboli mja, majc t oznaen 'Nerozlien', je silou stvoitele. Je bez potku, je sestavena ze tech gun a je nadazena inkm (jako jejich pina). Jej existenci si lze odvodit pouze z nsledk, kter vytv, a to me soudit ten, kdo m jasn intelekt. Je to tato mja, kter uvd v ivot cel tento vesmr.
Nerozlien - Dokonale vyrovnan stav tech gun, kde neexistuje dn projeven vesmr. Kdy je toto vyrovnn narueno, zane vvoj.