Kapitola

26 a 20
Nezamstnanost, trh prce a nerovnost

Obsah pednky
Populace Mra nezamstnanosti
Men nezamstnanosti a rzn koncepty Piny nezamstnanosti

Nerovnost v dchodech
men filozofick koncepty hospodsk politika

Nezamstnanost a fungovn trhu prce

Men nezamstnanosti
Jak se m nezamstnanost? Dospl populace
Zamstnan Nezamstnan Ekonomicky neaktivn

Zamstnan
Lid, kte pracuj

Nezamstnan
Lid, kte jsou bez prce
chtj pracovat a aktivn hledaj prci
4

Obr

Rozdlen populace v USA v roce 2007

Identifikace t skupin populace v USA

Rozdlen populace v R 2008

(dospl populace star 15 let)
100% 90% 80%

70%
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Zamstnan, 5002.5

Nezamstnan, 229.8

Dospl populace mimo pracovn slu, 3711.4

2008

Identifikace pracovn sly

Ekonomicky aktivn obyvatelstvo (pracovn sla)
Zamstnan Nezamstnan

Mimo pracovn slu ti, kte nejsou ani v jedn ze skupin ekonomicky neaktivn Ekonomicky aktivn obyvatelstvo = poet zamstnanch + poet nezamstnanch

Dvody ekonomick neaktivity dospl populace v R v roce 2008 v tis.

Dvody ekonomick neaktivity v R 2008 - starobn a invalidn dchodci - navtvuj zkladn kolu - pipravuj se v uiliti - studuj na stedn kole - studuj na vysok kole - peuj o rodinu, jsou v domcnosti - rodiovsk dovolen - zdravotn dvody - nejsou schopni nstupu do 14-ti dn - jin dvody 2 273,9 88,1 124,6 394,3 312,5 173,9 184,5 84,8 19,4 51,5
8

Men nezamstnanosti
Mra nezamstnanosti
Procento pracovn sly, kter je bez prce
poet nezamstna nch Mra nezamstna nosti 100 ekonomicky aktivn obyvatelstvo

Mra ekonomick aktivity obyvatelstva

Procento dospl populace, kter je ekonomicky aktivn
Mra ekonomick aktivity obyvatelstva ekonomicky aktivn obyvatelstvo 100 dospl populace

pouv se i mra pracovn participace (zpravidla v souvislosti s njakou vkovou skupinou nap. 15-64) zvis na definici v R cca 70%

Obr Mra nezamstnanosti a zmny HDP v R v %

10

Tabulka 1 Nezamstnanost a participace rznch skupin v USA v roce 2007

Demografick skupina Dospl (nad 20 let a star) Bl, mui Bl eny ernoi, mui ernoi, eny Mlde (mezi 1619) Bl, mui Bl eny ernoi, mui ernoi, eny Mra nezamstnanosti v % 3.7 3.6 7.9 6.7 15.7 12.1 33.8 25.3 Mra pracovn participace v% 76.3 60.1 71.2 64.0 44.3 44.6 29.4 31.2

11

Nezamstnanost v R v roce 2008 v jednotlivch skupinch dle dosaenho vzdln v %

Nezamstnanost v % dle dosaenho vzdln v roce 2008 Zkladn vzdln a bez vzdln 19,0 Stedn bez maturity Stedn s maturitou Vysokokolsk 4,4 2,8 1,6

12

Nezamstnanost v R v roce 2008 v jednotlivch skupinch dle vku %

Nezamstnanost v % v jednotlivch vkovh skupinch 15 a 19 let 20 a 24 let 25 a 29 let 30 a 34 let 35 a 39 let 40 a 44 let 45 a 49 let 50 a 54 let 55 a 59 let 60 a 64 let 65 a vce let 24,4 8,0 4,1 4,7 3,7 3,2 4,2 3,9 4,4 2,3 0,8
13

Mra nezamstnanosti v R dle kraj v % v roce 2008

Praha, hl. m. Praha Stedn echy, Stedoesk kraj Jihozpad Jihoesk kraj Plzesk kraj Severozpad Karlovarsk kraj steck kraj Severovchod Libereck kraj Krlovhradeck kraj Pardubick kraj Jihovchod kraj Vysoina Jihomoravsk kraj Stedn Morava Olomouck kraj Zlnsk kraj Moravskoslezsko, Moravskoslezsk kraj Cel R 1,9 2,6 3,1 2,6 3,6 7,8 7,6 7,9 4,0 4,6 3,9 3,6 4,0 3,3 4,4 4,9 5,9 3,8 7,4 4,4

14

Definice nezamstnanosti
Pirozen mra nezamstnanosti
Odpovdaj ekonomice fungujc na plnm vkonu
tj. na tzv. potencilnm produktu dlouhodob udriteln maximln vkon ekonomiky

prmrn mra okolo kter nezamstnanost osciluje obdobn koncept NAIRU

Cyklick nezamstnanost
Odchylky nezamstnanosti od pirozen mry

15

Obr

Nezamstnanost v USA od roku 1960

Graf ukazuje ron data nezamstnanosti v USA jako procento pracovn sly. Pirozen mra nezamstnanosti je normln mra nezamstnanosti, kolem kter mra nezamstnanosti osciluje. 16

Obr Odhad NAIRU pro R

17

Obr Vvoj NAIRU

18

Rst participace en na US trhu prce Zmna role en v US spolenosti

dramatick zmna za poslednch 100 let Zmna kulturnch a politickch postoj ve spolenosti Kontrola porodnosti
pokles potu dt na jednu rodinu

Nov technologie
snen zte na rutinn domc prce

19

Obr

Participace na pracovn sle v USA od 1950

Graf zachycuje procento musk a ensk populace, kter je soust pracovn sly.

20

Charakteristika nezamstnanosti
M mra nezamstnanosti to, co chceme? Oficiln mra nezamstnanosti
Uiten ale nutn nedokonal men

Pohyby do a z pracovn sly jsou ast

Ne vichni, kte hledaj prci ji i najdou

21

Charakteristika nezamstnanosti
Nkte z tch, kte jsou vykazovni jako nezamstnan reln nehledaj prci
Pouze zneuvn podporu v nezamstnanosti Pracuj na erno

Nkte z tch, kte jsou mimo pracovn slu by chtli pracovat jsou to tzv.
odrazen (discouraged) pracovnci
chtli by pracovat ale rezignovali po nespnm hledn
22

Jak dlouho bvaj lid bez prce?

v US: vtina obdob nezamstnanosti je krtk
tj. vtina lid najde prci rychle

vt st nezamstnanosti, kter v ekonomice petrvv je dlouhodobho charakteru

problm relativn omezen poet nezamstnanch, kte nemohou najt dlouho prci
23

Tabulka U v R dle dlky trvn v tis. v roce 2008

V R vt problm s dlouhodobou U

Celkem nezamstnanch Doba hledn zamstnn - do 3 msc - vce ne 3 msce a 6 msc - vce ne 6 msc a 1 rok - vce ne 1 rok a 2 roky - vce ne 2 roky vce ne 6 msc vce ne 12 msc

221,8 35,9 29,2 42,4 43,3 70,9 156,7 114,2

24

Obr Dlouhodob nezamstnanost jako % celkov

80

70

60

50

40

30

20

10

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 % nezamstnanch dle ne 6 msc z celku % nezamstnanch dle ne 12 msc z celku

25

Obr

Dlouhodob nezamstnanost ped kriz a po n

Vlda a U
U extrmn citliv politick tma vldy se sna vykazovat co nejni U + vldy snaha snit
krtkodobou U napklad v souasn krizi ale i dlouhodobou pirozenou mru U
snaha redukovat pirozenou mru praxe asto kontraproduktivn

hlavn nstroj pojitn v nezamstnanosti

27

Vlda a U
Vlda aktivn a pasivn politika zamstnanosti
ady prce

Pasivn
podpora v U roste v dob hospodsk recese

Aktivn
kolen, rekvalifikace, investin pobdky

Oboj v du nkolika miliard K

28

Pomry aktivn a pasivn politiky zamstnanosti v R

100%

90%

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Pasivn politika zamstnanosti

Aktivn politika zamstnanosti

29

Piny U
v trn ekonomice je vdy nenulov nezamstnanost
nezamstnanost kols kolem pirozen mry

Co ovlivuje pirozenou mru U? Pro je rzn v rznch zemch?

Piny:
hledn prce tzv. frikn nezamstnanost strukturln nezamstnanost tj. nerovnovha na trhu prce

30

Obr Nezamstnanost v USA a EU mezi lety 2000 a 2013 (v %)

31

hledn prce tzv. frikn U

vdy existuje dsledek skutenosti, e hledn prce trv uritou dobu

jedna z forem i odvtvov pesuny

32

Odvtvov pesuny
jedna z pin frikn nezamstnanosti (jinde ne Mankiw se asto oznauje jako strukturln U) - je vyvolan rozdly v charakteru nabzench a poptvanch pracovnch mst (nap. zmnou preferenc spotebitel)
napklad se propout hornci, ale poptvaj se programtoi nebo v Praze jsou pracovn msta a nzk U X v Ostrav je vysok U

nen krtkodob vlda ji neme relativn rychle snit sn ji rekvalifikan kurzy

33

Nerovnovha na trhu prce

nerovnovha na trhu prce 2. pina vzniku nezamstnanosti rzn specifick piny min. mzdy, odbory efektivnostn mzdy

Piny U minimln mzda

Zkonem dan minimln mzda
me vyvolvat nezamstnanost nut subjekty, aby byla rove mezd vy ne rovnovn
vy nabzen mnostv prce ni poptvan mnostv prce pebytek pracovn sly na trhu U

+ podobn i dal vldn opaten napklad odstupn ... zdrauje pracovn slu
35

Obr

U zpsoben vy ne rovnovnou rovn mezd

Mzdy
Nezamstnanost

Nabdka prce

Minimln mzda WE

Poptvka po prci 0 LD LE LS Mnostv pracovn sly

36

 Obama zmr (2014) zven minimln mzdy ze 7,25 na 10,10 $ za hodinu Nezvisl komise odhady dopad
tit m 16,5 milionu Amerian 900 000 se m dostat z chudoby 500 000 m pijt o prci

Pina U - odbory a kolektivn vyjednvn

Odbory
vyjednvaj se zamstnavateli o:
mzdch, odmnch, pracovnch podmnkch

kolektivn vyjednvn
Proces, bhem kterho se odbory dohaduj s vedenm firem o podmnkch zamstnn

stvky + jin formy ntlaku

38

Odbory a kolektivn vyjednvn

Odbory zvyuj mzdy nad rovnovnou rove
dobr pro leny tj. zamstnance s lenstvm v odborech patn pro nezamstnan (mimo odbory)
mohou zstat nezamstnan najdou prci ve firm bez odbor nesou st nklad

39

Odbory a kolektivn vyjednvn

Jsou odbory dobr pro ekonomiku? Kritika
odbory jsou typ kartelu Alokace pracovn sly
Neefektivn
Vysok mzdy sniuj zamstnanost ve firmch s odbory pod rovnovnou rove

Nespravedliv
nkte zamstnanci profituj na kor jinch

40

Odbory a kolektivn vyjednvn

Jsou odbory dobr pro ekonomiku? Obhjci
Odbory nezbytn protivha trn sly firem najmajcch pracovnky
Pokud by odbory nebyly, tak by firmy dvaly ni mzdy a poskytovaly hor podmnky

Odbory umouj reagovat na obavy zamstnanc

udrovat morlku a produktivitu pracovn sly

Prakticky lenstv v odborech vrazn kles

41

42

43

Pina U teorie efektivnostnch mezd

efektivnostn mzdy
vy ne rovnovn mzdy vy produktivita pracovn sly + lpe placen dlnci lep viva zdravj a produktivnj
ve vysplch zemch nedv smysl

+ snen fluktuace pracovnk + mlo by lkat lep pracovnky + pracovnci snaha udret si zamstnn
44

Henry Ford a mzdy 5$ za den Henry Ford

psov vroba Model T levn a velmi populrn

1914, plat 5 $/den

2x bn mzdy v t dob spousta zjemc o msta

dsledek
fluktuace absentrstv produktivity produkce velmi efektivn levn auta zisk pro firmu
45

Nerovnost v rozdlovn

Nerovnost v rozdlovn dchod

Ve spolenosti nerovnomrn rozdlen dchod Budeme se zabvat
indiktory nerovnomrnho rozdlen filozofickmi koncepty nerovnosti hospodskou politikou spojenou s nerovnost

47

Rozdlen dchodu v US v roce 2007

Skupina Spodn ptina Druh ptina Stedn ptina tvrt ptina Nejbohat ptina Nejbohatch 5% Ron pjem domcnosti Mn ne $20,035 $20,035 $37,774 $37,774 $60,000 $60,000 $97,032 $97,032 a vce $174,012 a vce
48

49

Nerovnost ve svt

Celkov pjem nejbohatch 10 % ku pjmu nechudch 10 %

Tradin men Lorenzova kivka a Gini

nen Mankiw Lorenzova kivka
absolutn rovnost
AB

absolutn nerovnost
ACB

Giniho koeficient G=ABE/ABC G=(0,1) nebo (0,100)

G = 1 absolutn nerovnost G = 0 absolutn rovnoststv
51

Giniho koeficient ve svt

52

Giniho koeficient ve Evrop a USA 2005

USA Portugal

Rusko
Poland Lithuania Latvia Estonia Italy Spain Romania EU 25 EU 15 Cyprus Norway Malta Hungary Germany France Belgium Netherlands Slovakia Finland Czech Republic

Austria
Denmark Sweden 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

53

Chudoba
Rzn pstupy absolutn vs. relativn Mankiw Hranice chudoby: absolutn velikost dchodu, stanoven vldou pokud dchod ni, tak domcnost chud Mra chudoby: procento populace, jeho pjem je ni ne hranice chudoby 2006 v US,
stedn pjem rodiny = 58,526$ hranice chudoby pro 4 lennou rodinu = 20,614$ mra chudoby 12,3%

54

Mra chudoby v US v ase

25% 20% 15% 10% 5% 0% 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
55

Procento populace pod hranic chudoby

US Mra chudoby v jednotlivch skupinch 2006

Skupina Vechny skupiny Bl, ne hispnskho pvodu ernoi Hispnci Mra chudoby 12.3% 8.2 24.3 20.6

Asiat
Dti Senioi Manelsk pry Domcnosti samostatnch en bez ptomnosti manela

10.3
17.4 9.4 4.9 28.3
56

Chudoba v zemch OECD 2010

57

Problmy s menm nerovnosti

1. transfery v naturlich

standardn men chudoby opomj

2. ekonomick ivotn cyklus

lid si mohou pjovat a spoit a tm vyrovnvat rozdly v pjmech v prbhu svho ivota ivotn cyklus vyvolv rozdly v ronch pjmech, ale ne v celoivotnm pjmu

58

Problmy s menm nerovnosti

3. Transitivn vs. permanentn dchod:

lid si mohou pjit lep men by bylo pokud by se uvaoval permanentn typick dchod
4. ekonomick mobilita:

v US se mnoho lid pohybuje mezi pjmovmi skupinami men chudoby nerozliuje mezi doasnmi a trvale chudmi
59

Filozofick nzory na nerovnost

Co by mla ohledn ekonomick nerovnosti dlat vlda? Ti zkladn filozofick nhledy:
Utilitarismus Liberalismus Libertarinstv / v Evrop Liberalismus

60

Utilitarismus
vchodiskem uitek : rove tst i uspokojen Utilitarianismus: argumentuje, e stt by ml dlat takovou politikou aby maximalizoval uitek ve spolenosti zakladatel: Jeremy Bentham, John Stuart Mill zkon klesajcho meznho uitku perozdlovn od bohatch k chudm vede k rstu uitku ve spolenosti
sniuje uitek bohatch, ale vce zvyuje uitek chudch

nechtj, ale plnou rovnost v pjmech, protoe by to mlo negativn dopad na podnty

61

Liberalismus
Liberalismus (US!!): vlda by mla dlat takovou politiku, kterou by povaoval za spravedlivou nestrann pozorovatel za zvojem nevdomosti zakladatel: John Rawls Co je spravedliv? Co bychom povaovali za spravedliv ped narozenm?
nejvt obavy, e spadneme na spoleensk dno

Maximinov kritrium: vlda by mla usilovat o maximalizaci blahobytu tch, kte jsou na tom nejhe voln po vtm perozdlovn, ale ne pln rovnosti perozdlovn forma spoleenskho pojitn
62

Libertarinstv
Libertarinstv: vlda by mla trestat kriminalitu a vynucovat dodrovn smluv, ale nemla by perozdlovat dchody

zstupce: Robert Nozick

soustedn se na proces a ne vsledek

vlda by mla zajiovat individuln prva a rovnost v pleitostech Pokud je rozdl v pjmech dosaen za frovch pravidel hry, tak by vld nemla zasahovat
63

Vldn redistribun (dchodov) politika

nhledy na optimln rozsah perozdlovn se zsadn rzn
vtina lid si mysl, e by vlda mla poskytovat zchrannou s vldn politika m asto negativn vliv na motivaci a efektivnost systmu
monosti zneuvn systmu me bt ve spolenosti vnmna jako nespravedliv

Nstroje
sociln zabezpeen progresivn zdann minimln mzda transfery v naturlich zporn da z pjmu

64

1. Sociln zabezpeen
Sociln zabezpeen: vldn programy, kter zvyuj pjmy potebnch
rozsah se mezi jednotlivmi zemmi zsadn rzn!! v R ivotn minimum + spousta dalch dvek (podpora v nezamstnanosti, )

kritika
vytv zvislost + mohou podporovat rozpad rodin demotivujc je to spravedliv?

65

2. progresivn zdann
mra zdann zvis na velikosti pjmu
s vym pjmem roste procento zdann

kritika
demotivujc je to spravedliv?

66

3. minimln mzda
m pomhat chudm bez toho, e se zvyovaly nklady pro vldu
kritika vytlauje st pracovn sly z trhu pravdpodobn nejmn kvalifikovan a bez pracovnch zkuenost

67

4. Transfery v naturlich
ubytovn bezdomovcm jdlo
potravinov poukzky v US Medicaid, vldn podpora zdravotnch vdaj pro chud

alternativa vplatm v hotovosti

ty sice to co chud chtj ale kritika, e asto alkohol a drogy

v rozvojovch zemch podmnn transfery

rodiny dostanou penze, pokud dt chod do koly
68

5. Zporn da z pjmu
Zporn da z pjmu:
nvrh da, kter se vybr u bohatch a dv se chudm

pklad: Da = (1/3 pjmu) 10,000$

dchod = 90,000$, da = 20,000$ dchod = 60,000$, da = 10,000$ dchod = 30,000$, da = 0$ dchod = 15,000$, da = 5,000$ tj. 5000$ platba z vldy
zvis na konkrtnm nastaven mlo by bt motivan
69