Masarykova univerzita v Brn Filozofick fakulta stav religionistiky

Magistersk diplomov prce

Bc. Vratislav Lochman

Brno 2009

Masarykova univerzita v Brn Filozofick fakulta stav religionistiky

Iniciace v brazilskm candombl

Magistersk diplomov prce

Vypracoval: Bc. Vratislav Lochman Vedouc prce: PhDr. David Vclavk, Ph.D. Brno 2009

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracoval samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury. ...

Obsah
vod ...................................................................................................... 2
Poznmka k p epis m ....................................................................................... 4

Teorie inicia nch ritul ..................................................................... 6

Arnold van Gennep ........................................................................................... 6 Liminarita a communitas Turnerova teorie ritul .................................... 10 Communitas ................................................................................................. 12 Liminarita zven a p evrcen statusu ..................................................... 15 Roy A. Rappaport ritul jako komunikace .................................................. 19 Rituln p edvn informac ...................................................................... 20

Uveden do candombl ........................................................................ 27

P edpoklady vzniku ........................................................................................ 27 Nrody candombl ....................................................................................... 29 Candombl nag - ketu ................................................................................... 30 Orixov a jejich kult .................................................................................... 31 Candombl v So Paulu .................................................................................. 34

Iniciace v candombl a jej interpretace ............................................ 37

Povoln ke slub orixovi ............................................................................... 41 Omvn korlk ............................................................................................ 43 Bori - krmen hlavy ..................................................................................... 45 Samotn iniciace ............................................................................................. 50 Staen ze ivota vstup do communitas ..................................................... 51 Or inicia n ritul ................................................................................... 56 Sada de Santo - T i vystoupen orixovch dcer a syn .............................. 59 Pan ............................................................................................................. 64 Perspektivy ivota po iniciaci ......................................................................... 66

Zv r ................................................................................................... 67 Seznam pouit literatury ................................................................... 70 Obrazov p lohy ................................................................................ 75

vod
Brazlie byla pro Evropu objevena 21. dubna roku 1500, kdy sem se svou flotilou dorazil Portugalec Pedro lvares Cabral. Zprvu o tto udlosti podal portugalskmu krli Donu Manuelovi ve svm dopise Pero Vaz de Caminha, jeden z len Cabralovi posdky. Mimo jin ve svm dopise pe, e tuto zemi nazvali Terra de Vera Cruz neboli Zem Pravho K e 1 , zhy pak byla p ejmenovna na Terra de Santa Cruz Zem Svatho K e. Historie vak ukazuje, e se tato zem stala daleko mn svatou, ne jak navrhoval jej p vodn nzev. Spe jej dnen nzev Brasil , kter se ostatn vil ji velmi brzy, metaforicky lpe vystihuje k jakmu elu m la slouit. Slovo brasil toti p vodn ozna ovalo tmav velmi tvrd d evo, kter bylo prvn d leitou komoditou, kterou zde Portugalsko vyuvalo. D jiny jsou pak jasnm d kazem toho, e tato zem byla p edevm objektem vyuvn nejr zn jho druhu. Velmi brzy se zde objevily krom d eva i jin p rodn zdroje, kter bylo mon vyt it, vyut i kultivovat. Nejd leit j vvozn komoditou Brazlie 16. stolet se stal cukr a zem se stala na dlouhou dobu cukrovarnickou velmoc. Na druhou stranu tu vak chyb ly lidsk zdroje, kter by vekerou prci zajistily, a u by se jednalo o p stovn cukrov t tiny i vyuvn jinch komodit. Indini se toti ukzali bt velmi mlo vhodn k zotro en a nucen prci. D vodem k tomu byly dv hlavn skute nosti: byly to p evn loveck kultury s jen malm zastoupenm promlenho zem d lstv a p edevm koncept otroctv v takov podob , jak ho chpali Evropan, jim nebyl znm. Portugalci vak ze svch zkuenost z p edelho stolet, kdy objevovali africk pob e ve sv snaze najt vodn cestu do Indie, v d li, e oba tyto koncepty jsou zcela b n v Africe. Netrvalo tedy dlouho a byl zapo at obchod s ernmi otroky, kte m li v Amerikch zaji ovat nep ebernou adu innost. V Brazlii byl tento obchod oficiln povolen roku 1559, kdy k tomu dala svolen portugalsk metropole. Nicmn je znmo, e ji p ed tmto datem probhaly obchody, kter zahrnovaly prodej africkch otrok . 2 Odhaduje se, e do roku 1855, kdy byl oficiln zakzn dovoz otrok z Afriky, bylo p epraveno do Amerik kolem 11 milion otrok , z toho 4 miliony
1

Viz Caminha, Pero Vaz de, A Carta a El Rei D. Manuel sobre o Achamento do Brasil, So Paulo: Dominus, 1963. 2 Escravido no Brasil [online] http://pt.wikipedia.org/wiki/Escravid%C3%A3o_no_Brasil 14.03.2009.

obdrela pouze Brazlie, do t chto sel nejsou zahrnuti ti, kte nedokzali p et a ji samotn chycen nebo, a to p edevm, krut podmnky b hem cesty p es ocen. 3 Abych op t pouil p m r, b hem otrok sk ry dochzelo v Brazlii de facto k tomu stejnmu jako v p pad p rodnch zdroj nyn vak na jin rovni, a sice k vyt en, vyuit a kultivaci ernch Afri an pro pot eby blch pn a Evropy obecn . Co se vak t e p edevm kultivace Afri an , kterou zde chpu jako metaforu soustavn snahy prosadit mezi otroky svou kulturu a sv nboenstv, nebyli bl pni zcela sp n, d kazem toho je pestr kla africk kultury, se kterou se v dnen Brazlii m eme setkat. Jednm z mnoha jejch projev je pak mnohovrstevnat nboenstv candombl, kter je p edm tem m prce. Konkrtn se v tomto nboenstv zam m na iniciaci, kter je jednm z jeho st ednch projev . P i n se toti nejene rod nov lov k nov sluebnk orix , ale tak se jejm prost ednictvm obrozuje nboenstv jako celek. B hem iniciace se zsadnm zp sobem m n identita jedince, kter ji podstupuje. Tento jedinec pak nsledn zskv p stup k tajnmu tradi nmu v d n candombl, dky emu m e postupovat v jeho hierarchii a stt se jednou tm, kdo bude toto v d n op t p edvat. Iniciaci ve sv prci vidm jako dlouh postupn proces, kter je vak as od asu p eruovn a zrove stvrzovn dl mi rituly. Vyvrcholenm tohoto procesu je pak samotn inicia n ritul. Mm zm rem je podat co mon nejobshlej popis tohoto procesu a zrove ho analyzovat, p i em mi budou npomocny p edevm prce autor Arnolda van Gennepa, Victora Turnera a Roye A. Rappaporta. Inicia n praktiky candombl by oby ejn lov k - Evropan ale dokonce i Brazilec nleejc k v tinovmu k es anstv - jist vnmal p inejmenm jako zvltn i exotick. Z ejm by mu vak takov vrazy nesta ily a neobval by se je dokonce ozna ovat za primitivn, divosk, nsiln i odpudiv. Pravda je, e se i v mnohch Brazilcch p i pomylen na afro-brazilsk nboenstv ms pocity odporu a strachu. Tomu jsem byl sv dkem v dob , kdy jsme jeli se studenty navtvit jednu skupinu candombl. Matky n kterch z nich s touto skute nost projevily nesouhlas a splaly jim do blzn . asto bvaj toti afro-brazilsk

Srov. Albuquerque, Wlamyra R. de; Walter Fraga Filho, Uma histria do negro no Brasil, Salvador: Centro de Estudos Afro-Orientais; Braslia: Fundao Cultural Palmares, 2006.

nboenstv vnmna jako cosi nebezpe nho, spojuj se s kouzly a tak s ernou magi (m eme z toho vid t, e i ti, kte nejsou jejich vyznava i, v n jistm zp sobem v ). Pravdou je, e rituly candombl pro ns skute n mohou bt na prvn pohled neobvykl. P i mnohch z nich bez nadszky te e krev. asto je toti nutn uctt bostva i zv ecmi ob mi. Inicia n rituly jich pak vyaduj obzvlt velk mnostv. Lid navc p i ritulech upadaj do transu, bvaj posedl bostvy a dlouh hodiny nsledn tan s obli ejem zkroucenm v nep tomnm vrazu. Vechny tyto projevy a mnoh dal mohou vst k tomu, e se toto nboenstv m e zdt modernmu lov ku nepochopiteln. Jednm z mch cl je vak ukzat, e toto nboenstv a proces iniciace v n m nejsou zdaleka tak nepochopiteln, jak se snad nezasv cenmu m e zdt. Ve skute nosti podlh iniciace jasn danmu du, kter m svou nezpochybnitelnou logiku. Pokusm se navc dokzat, e tato logika nen a tak ciz ani na vlastn kultu e a e i my ji mnohdy vyuvme, i kdy vyjd enou jinmi prost edky a s jinou intenzitou. Hlavn schma iniciace, tak jak bude dle podno, se z velk sti bude zakldat na antropologick literatu e, kter pojednv p edevm o bahjskm candombl. Stt Baha, kter le na severovchod Brazlie, je toti tradi nm centrem tohoto nboenstv a jeho hlavn m sto Salvador bv asto ozna ovno jako ern m. Avak vzhledem k tomu, e jsem m l monost pobvat jeden semestr v So Paulu a p iel jsem tedy do bliho styku s tmto nboenstvm prv zde, doplnm ono zkladn schma o informace o tom, jak probh iniciace prv v saopaulskch candombl. V tomto stt je candombl pom rn novm fenomnem a je v mnohch sm rech specifick. Doznalo zde toti ur itch zm n a to mnohdy i dosti vznamnch. Je to zp sobeno hned n kolika faktory, a u je to odlin ivotn styl, rozdln demografick rozd len obyvatelstva nebo nap klad vy mra vzd lanosti. O tomto vak bleji pojednm ve speciln kapitole v novan p chodu a etablovn candombl v So Paulu.

Poznmka k p epis m
Zdrojem pro popis candombl a iniciace v n m mi byla tm vhradn portugalsky psan literatura, co sebou nese adu problmu spojench s p ekladem a p episem n kterch specifickch termn . Dalm skalm je pak skute nost, e toto

nboenstv b n pouv celou adu termn pochzejcch z africkch jazyk , p edevm pak z jorubtiny. P epis t chto termn vak zdaleka nen jednotn ani v odborn antropologick literatu e. Kad z autor obvykle pouv sv j vlastn p epis, kter m sv j p vod bu v konkrtn skupin , kterou dan autor studoval, nebo je zcela zvisl na osobn invenci. V nov j literatu e se tak objevuj tyto termny v p episech, kter jsou dnes b n uvny pro zznam jorubtiny v Africe. M to bt svho druhu nvrat k p vodnmu zn n danch slov. Tato praktika se mi vak nezd bt p li vhodn, nebo v Brazlii dolo asto k posunu v jejich vslovnosti, a tud se zaznamenan termn vzdaluje od relnho zn n. Po dlouh rozvaze jsem doel k zv ru, e se pro ely sv prce nebudu snait vynalzt n jak p epis do etiny, protoe pro adu fonm nem nae abeceda vhodn ekvivalent. Budu tedy jorubsk termny ponechvat ve tvarech, v jakch se objevuj v portugaltin . Co se tk jejich vslovnosti, odvolvm se na obecn pravidla vslovnosti portugaltiny, kter jsou vdy pojednna v u ebnicch tohoto jazyka 4 . Nadto jsem se pokouel vybrat p episy co mon nejsou asn j a vychzejc p edevm z prac zabvajcch se candombl v So Paulu. V p pad nejd leit jch termn uvedu vdy p i prvnm objeven se v textu i p iblinou eskou vslovnost v zvorce. Dal problm je spojen se sklo ovnm t chto termn , nebo velmi asto maj takov koncovky, kter se jakmukoli ohbn brn. Po dlouhou dobu jsem si s tmto lmal hlavu, a jsem nhodou narazil na knihu Past i noci brazilskho spisovatele Jorge Amada, kter ve svch romnech asto reflektuje afro-brazilskou kulturu. Jej esk p eklad z pera Ji iny Kotzmannov 5 se mi pak stal nvodem, jak s mnohmi z t chto termn (p edevm se jmny bostev) p i jejich flexi zachzet, a v tomto ohledu se na ni odvolvm. Problm tm vak nebyl vy een zcela, protoe stle je zde n kolik slov, kter ani do tohoto schmatu nezapadaj. Rozhodl jsem se je tedy ponechat v zkladn nesklonn podob , nebo se domnvm, e jakkoli pokus o jejich flexi by byl spe na kodu tivosti textu. Tmto zp sobem zachzm i se samotnm slovem candombl . M l bych jet dodat, e n kter vrazy, a jsou portugalskho p vodu, tak nebudu p ekldat v dlce cel prce. Jedn se o takov termny, kter vznikly a nadle se udruj vhradn v kontextu afro-brazilskch nboenstv. Jejich
4 5

Viz napklad: Jindrov, Jaroslava; Mlnkov, Ludmila; Schalkov, Eva; Portugaltina, Praha: Leda, 2001. Viz Amado, Jorge, Pasti noci, Praha: Odeon, 1983.

smantick vznam je pak ur itm zp sobem posunut a neshoduje se zcela s jejich doslovnm p ekladem. P i jejich prvnm pouit v textu se je tedy budu snait vdy co nejlpe vysv tlit, p ilom i jejich doslovn p eklad, kter samoz ejm m sv j vznam pro jejich vysv tlen, ale nadle je budu pouvat v portugaltin . inm tak navc s v domm, e takovto praxe je zcela b n i u badatel z jinch zem.

Teorie inicia nch ritul

V tto sti p edstavm teoretick p stupy, kter se v k iniciaci a ritul m p echodu obecn . Za nu dnes ji klasikem tohoto oboru Arnoldem van Gennepem, kter jako prvn poskytl ucelenou typologii ritul . Nsledn pojednm teorii Victora Turnera, kter na Gennepa p mo navazuje, jeho zjem se vak soust ed eji na liminrn ili prahovou st ritul p echodu. Samostatn se pak pokusm p edstavit p stup Roye A. Rappaporta. Jeho prce je velmi obshl a vrazn analytick, nen tedy vlastn ani mon ji celou ve zkratce popsat, pokusm se vybrat p edevm ty jej sti, kter mohou bt uite n pro interpretaci iniciace.

Arnold van Gennep

Gennep jako prvn rozt dil rituly do n kolika skupin. Rozliil rituly sympatetick, je se zakldaj na v e v p soben podobnho na podobn, rituly kontaktn, kter se zakldaj na materilnosti nebo p enosnosti vrozench nebo zskanch vlastnost dotykem nebo na dlku 6 Dle d l rituly na p m a nep m v zvislosti na tom, jestli je jejich inek okamit, nebo jestli je pro jejich p soben nezbytn n jak prost ednk. Pot jet rozliuje rituly na pozitivn, kter jsou, jak k: projevem v le p evedenm v in a rituly negativn, ktermi jsou nejr zn j zkazy nazvan obecn tabu . A nakonec tyto rituly d l podle toho, jak sly p i nich p sob, na animistick a dynamistick. Animistick jsou ty rituly, p i nich je zapojena osobn duchovn sla neboli nadp irozen bytosti, a dynamistick jsou charakterizovny p sobenm neosobn sly. Tyto prvky se pak v kadm ritulu r zn kombinuj. Toto jeho obecn rozd len ritul vak nebude pro mou prci a tak zsadn. Uvidme sice, e iniciace je v candombl doprovzena celou adou ritul , kter je
6

Gennep, Arnold van, Pechodov rituly, Systematick studium ritul, Praha: Lidov noviny, 1997, s. 16.

mon do navrhnut typologie za adit, ale mnohem d leit j je pro m jeho p stup k ritul m p echodu, mezi n samoz ejm iniciace pat . Nicmn je v tomto p pad nutn p ihldnout ke skute nosti, e jeho slovnk je v mnohm poplatn dob , ve kter dlo vznikalo. Nelze ovem ci, e by tm n jak zsadn ji trp la hlavn mylenka dla, je p edevm pot eba chpat n kter jeho vrazy pon kud modern ji. P echodov rituly jsou takov, kter v ivot lov ka zaznamenvaj, zvraz uj, umo uj a produkuj zm nu jeho statusu p i p echodu z jedn ivotn fze do jin. ivot jednotlivce bez ohledu na typ spole nosti spo v v postupnm p echzen od jednoho v ku k dalmu a od jednoho zam stnn k jinmu. Tam, kde jsou v kov kategorie i zam stnan odd len, p edchzej tento p echod zvltn kony, kter nap klad u naich emesel p edstavuje u ednictv a kter u polocivilizovanch nrod spo vaj v ob adech, nebo dn jednn u nich nen zcela nezvisl na posvtnu. 7 Nutno zde vak ke Gennepovi dodat, e i takov fenomny jako je u ednictv a jin zvltn kony , kter doprovzej p echod v na spole nosti, maj tak velmi asto charakter ob ad a jsou v jistm smyslu posvtn, nen toti mon uskute nit p echod bez nich, je t eba dodrovat pravidla, ktermi jsou takov kony zeny, jejich p estoupen by pak bylo p inou nesp nho p echodu, respektive jeho neuskute n n. Nadto je nutn, aby legitimita takovch kon nebyla zpochyb ovna, protoe jinak by nebyly schopny zajistit stabiln p echod. Navc bych cht l ukzat, e to, co zde Gennep nazv posvtnem, nen zdaleka tak nadp irozen i nep irozen, a je tak mnohdy chpno. Mm tm na mysli konkrtn princip, na kterm se p echod uskute uje, neboli na kterm je zvisl jejich chovn. Tm, co je dodnes nejhodnotn j na Gennepov prci a na co pozd ji navzala ada autor v etn Turnera, je jeho jasn vymezen p echodovch ritul jako samostatn kategorie a jejich nsledn roz len n do t skupin. Tuto skute nost vyjad uje nsledovn : Vzhledem k vznamu t chto p echod povauji za oprvn n rozliovat zvltn kategorii p echodovch ritul , kter se p i rozboru d l na rituly odluky , rituly pomez a rituly slou en . Tyto t i vedlej kategorie nebvaj u te populace ani v tme souboru ob ad rovnom rn rozvinut. Odlu ovac rituly bvaj vce rozvinut v poh ebnch ob adech, slu ovac (p ijmac) p i

Tamt, s. 12 11.

ob adech svatebnch; pomezn rituly mohou mt zna n vznam p i t hotenstv, zsnubch, iniciaci ... Obsahuje-li tedy pln schma p echodovch ritul teoreticky rituly preliminrn (odlou en), prahov (pomez) a postliminrn (slou en, p ijet), v praxi tyto t i skupiny nebvaj zdaleka vdy stejn d leit nebo propracovan. 8 Musm zde s Gennepem pon kud polemizovat, protoe jsem p esv d en, e tyto t i skupiny jsou v zsad vdy stejn d leit, a nemus bt stejn propracovan nebo bohat. P echzme toti vdy od n eho k n emu. To znamen, e n co starho opoutme, pobvme n jak as na cest , mezi dv ma b ehy a p ijmme n co novho. Rituln zpracovn kad z t chto t fz pak m stejn vznam pro sp n absolvovn p echodu, nehled na to, e n kter z ritul nleejc k ur it skupin je nap klad pompzn j. V takovm p pad by jej snad bylo mon ozna it za ryz markant p echodu, nicmn sm o sob jej bu nen s to zajistit v bec, nebo jej provede nedokonale. Nejlpe je to mon sledovat prv u takovch proces , jako je iniciace, ale nap klad tak u svateb, kter Gennep chpe jako rituly slou en, se setkvme se vemi t emi typy ritul . Dochz zde k ritulnmu odlou en jedince od jeho p edelho zp sobu byt ve spole nosti, na e se ocit v liminrnm prostoru (nemus se jednat o dlouhou dobu), a pot dochz k slou en s novm zp sobem existence. Jinmi slovy ze svobodnho lov ka se stv adept na manelstv, v prahov fzi ozna ovan jako enich i nev sta, p ijetm se z n j stv manel i manelka. Je tedy mon tvrdit, e dnen soukrom minisvatby opomjenm ritulnho zvznamn n n kter z t chto fz do zna n mry selhvaj v ustaven p echodu. Funkc p echodovch ritul je toti tak o prob hnut zm n informovat a tak dopomoci k sebeidentifikaci jedince s danou zm nou. V t chto bodech pak takov svatby nedok bt pevnou zkladnou. Je pravdou, e p echodov rituly maj daleko v t vznam pro neliterrn kultury a spole nosti, kter nutn mus ur itou zm nu statusu lov ka natolik rituln zvznamnit, jinmi slovy mus z n u init takovou udlost, aby se se zm nou mohl dostate n identifikovat nejen jedinec, jen je jejm objektem, ale tak spole nost jako celek. V na spole nosti je vak mon o dan zm n informovat i na zklad psanho dokumentu, dky emu

Tamt, s. 19.

u ns vznam jejho ritulnho uchopen kles, p esto se domnvm, e by se nem lo zcela zanedbvat. M l bych tak p edeslat, e v mm pojet pak Gennepovi t i podskupiny p echodovch ritul asto chpu jako t i fze jednoho a tho ritulu. P edevm p i studiu iniciace jasn vystupuje, e n kter rituly, a jsou svou povahou nap . p evn odlu ovac, zahrnuj i zbyl dv fze. Takto nap klad ritul odlu uje z v tho spole enskho celku, zatmco slu uje s celkem menm. Ostatn nelze Gennepovi vy tat, e by si neuv domoval nemonost zcela stoprocentn kategorizace ritul . Sm p iznv, e n kter rituly v sob mohou obsahovat charakteristiky n kolika jm navrench druh . 9 P echody od jednoho zp sobu byt ve spole nosti k druhmu vak nejsou bez problm . Takovto zm ny stavu, k Gennep, nemohou nenaruovat ivot spole nosti a jedince; n kter p echodov rituly tedy maj za kol zmrnit jejich vliv. e je takov zm na povaovna za skute nou a zvanou, o tom sv d to, e se v nejr zn jch ob adech i u nejr zn jch nrod opakuj rituly smrti v p edchozm sv t a vzk en ve sv t novm. 10 Jak uvidme toto je i p pad iniciace v candombl, kdy tak skute n dochz k ob adnmu zabit p edchzejc osobnosti adepta a k jeho nslednmu zrozen p i vrcholnm inicia nm ritulu. Zrove m i zmr ujc funkci, nebo zm nu, ke kter ji jistm zp sobem dolo a kter je zsadn nevratn, m za kol normalizovat, uvst ji do spole ensky p ijatelnho (normlnho) stavu. Ostatn i jin p echodov rituly jsou vrazn normaliza n, n kdy tak tomu je i u svatby, p edevm se pak jedn stran iniciace o rituly poh ebn. Jet jednou a z eteln ji Gennep vymez svou terminologii, kdy k: Navrhuji tedy ozna ovat jako p edprahov (preliminrn) rituly rituly odlu ovn od p edchozho sv ta, jako rituly prahov (liminrn) rituly konan ve stadiu pomez a rituly poprahov (postliminrn) rituly p ijet do novho sv ta. 11 Jasn ji pak definuje tak to, co nazv pomezm. Kdo prochz z jednoho do druhho, se tak del i krat dobu nachz jak materiln tak magickonboensky ve zvltnm postaven pohybuje se mezi dv ma sv ty. Prv takovou situaci ozna uji vrazem pomez a jednm z cl tto knky je ukzat, e toto pomysln a

Srov. tamt, s. 20. Tamt, s. 21. 11 Tamt, s. 27.

10

zrove i materiln pomez se vce i mn vrazn vyskytuje ve vech ob adech, kter provzej p echod od jedn magickonboensk i sociln situace do druh. 12 Prv tmto pomezm se nsledn d kladn ji zabval Turner a rozpracoval svou teorii p edevm v knize Pr b h ritulu , na kter se bude zakldat nsledujc kapitola.

Liminarita a communitas Turnerova teorie ritul

Victor Turner svm p stupem tedy navazuje na Gennepa a jeho teorii vrazn rozi uje. Ke studiu ritul ho p ivedl pobyt u zambijskho kmene Ndembu, u kterho m l monost zkoumat inicia n rituly. Na zklad tohoto vzkumu vyvodil svou hlavn mylenku ohledn p echodovch ritul a liminarity, a sice e tento typ ritulu je sociln mechanismus umo ujc zm nu a vvoj do asnm vy len nm jedince ze sociln struktury do specilnho spole enstv liminrnch bytost. Tuto mylenku se nsledn sna p edstavit jako univerzln platnou. Za tmto elem rozpracovv termn liminarita neboli pomez a zavd nov termn communitas , kterm ozna uje skupinu osob nachzejcch se v liminarit . Liminarita je stav nebo obdob, kter lze charakterizovat absenc rozlienosti spole enskch status , nebo osoby v liminarit stoj stranou b nch klasifika nch rmc spole nosti. Liminrn bytosti nejsou ani tady ani tam, nachzej se mezi postavenmi ur enmi uspo danmi zkony, zvyklostmi, konvencemi a ob ady. Jejich nejasn a neur it rysy jsou v mnoha spole nostech, je ritualizuj spole ensk a kulturn p echody, vyjd eny rozli nmi symboly. Liminarita je tedy asto p irovnvna ke smrti, pobytu v l n , k neviditelnosti, temnot , bisexualit , k divo in nebo zatm n Slunce i M sce. 13 Neexistence spole enskho postaven je podle Turnera v liminarit znzorn na tm, e jsou vechny osoby v n dlc se azeny na jednu rove , co se obvykle prakticky vyjad uje tak, e se p ed vstupem do tto fze vzdaj vekerch znak , kter by mohli poukazovat na jejich n kdej spole ensk postaven a po vstupu je to symbolicky vyjd eno nap klad noenm stejnho od vu p padn nahotou, b n bv tak oholen vlas apod. Krtce e eno, nemaj nic, co by je odliovalo od ostatnch novic nebo zasv covanch. Chovaj se v tinou pasivn a pokorn , mus bezvhradn poslouchat sv u itele a bez stnost p ijmout jakkoli trest, je to jakoby jejich
12 13

Tamt, s. 25. Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 96.

10

postaven bylo zredukovno a rozm ln no do jednoho stavu, aby jejich pozice mohla bt znovu vytvo ena a aby novicov mohli bt obda eni novmi silami, dky nim budou schopni se vypo dat se svm novm ivotnm postavenm. 14 Liminarita pak lov ka stav jakoby mimo as a sociln strukturu, dky emu skrze ni m eme doshnout lepho i prost jinho postaven. V ivot kadho lov ka se pak st daj proitky liminarity, ili nerozlienosti, a struktury, jasn vymezenho stavu. Na zklad t chto proitk lze d lit sociln realitu na dv modality. Podle prvnho modelu je spole nost strukturovanm, diferencovanm a asto hierarchickm systmem politicko-prvn -hospod skch pozic, kter maj r zn druhy hodnocen a rozd luj lidi podle kritria vce nebo mn . 15 Prv pro tuto skute nost uv Turner na obecn rovni pojmu struktura . Zatmco pro druhou modalitu, kter se z eteln objevuje v liminrnm obdob, zavd termn communitas . Ten m ozna ovat skupinu lid, je je charakterizovna nzkou i dnou strukturovanost, nediferencovanost, rovnost stvm a pod zenm se autorit . Zitkem communitas se spole nost obrozuje a renovuje. Turner tedy usuzuje, e spole ensk ivot je druhem dialektickho procesu, kter zahrnuje po sob nsledujc proitky vyho i niho postaven, communitas i struktury, stejnorodosti i odlinosti, rovnosti i nerovnosti. P echod od niho k vymu vede p es przdn msto, kde neexistuje dn status. 16 Vy postaven je tedy dosaiteln skrze ponen, ze kterho by si m l lov k zachovat pokoru nutnou (vhodnou) pro vykonvn jeho nslednho adu i funkce. Je pravdou, e Turner upozor uje, e si zm rn vybral latinsk vraz communitas namsto b n uvanch pojm , jako je spole enstv i komunita, aby tuto formu odliil od spole enskch vztah z oblasti b nho ivota. 17 Nicmn se domnvm, e tomuto svmu p edsevzet pln nedostl a e n kter z jev , kter popisuje, by v mnohm spe odpovdaly prv obecnmu vznamu slova komunita. Termn, kter zavd, toti dle mho nzoru za al pojmat a p li iroce a snail se pod n j zahrnout i n kter skupiny komunitnho typu dneka, kter, p estoe sdlej ur it vlastnosti communitas, velmi asto vytv vlastn spole enskou strukturu a stvaj se tak substrukturou majoritn struktury, neboli jsou jej sou st. Vdy i sm Turner v jedn sti poskytuje definici, v ni se pe, e Jin aspekty
14 15

Tamt, s. 96. Tamt, s. 97. 16 Tamt, s. 98. 17 Srov. tamt, s. 97.

11

spole ensk struktury vznikaj dky p slunosti k r znm typ m trvalch skupin, jako jsou nap . rody, kasty, v kov skupiny nebo tajn spole nosti. 18 Spolky jako Hells Angels nebo dokonce i mnisk dy, kter Turner chpe jako communitas, odpovdaj spe tomuto vymezen, vytv toti trval skupiny, nikoli nepodobn nap . kastm. Tyto a jim podobn spole nosti tedy nejsou v pravm slova smyslu liminrn, p sn vzato je vlastn liminrn ono rozhran mezi v tinovou a alternativn strukturou. Na tomto rozhran se jako v n jak t rbin ukazuje omezenost a relativita vech struktur. 19 Proto nen mon chpat r zn alternativn skupiny obecn jako liminrn, tyto charakteristiky toti m pouze p echod k nim, a u se za nm skrv jejich samotn vznik nebo vstup jedince do takov skupiny. Jakmile jsou jednou institucionalizovny, p estvaj bt tato spole enstv zleitost pomez, p estoe si ur it jeho vlastnosti mohou zachovvat, ale stvaj se sou st ir struktury. To u bych ovem trochu p edbhal. Nyn se zam m na podrobn j vymezen pojmu communitas podle Turnera, a jak jej zvltn typy rozliuje. Communitas Jako projevy communitas odhaluje celou klu spole enskch jev a instituc, jako jsou novicov p i iniciaci, podroben autochtonn lid, mal nrody, dvorn aci, svat ebrci, milniov hnut, kltern dy apod. Ve vech t chto jevech nachz spole n rysy: jedn se o osoby nebo principy (1) nachzejc se ve skulinch spole ensk struktury, (2) na jejm okraji nebo (3) stojc na nejnich p kch jej hierarchie. 20 Znovu tedy d kladn ji definuje, co rozum pojmem spole ensk struktura, p i em se opr o pozice starch autor . V tina takovch definic pr obsahuje pojmy jako soustava pozic i postaven nebo tak zahrnuje institucionalizaci a stlost skupin a vztah . Vechny definice sdlej pojet nadorganick soustavy st nebo postaven, je s vce i mn postupnmi zm nami trv v ase. S pojmem spole ensk struktura se za al spojovat pojem konflikt, protoe rozlien na jednotliv segmenty se stv opozic mezi nimi. 21 (Je jet nutn na okraj poznamenat, e Turner pojmu struktura neuv v Lvi-

J. Gould a W. L. Kolb (red.), A dictionary of the social science (London: Tavistock, 1964), citovno dle: Turner, Victor, Prbh , s. 122. 19 Chlup, Radek, Suktura a antisuktura. Ritul v pojet Victora Turnera I., in: Religio: Revue pro religionistiku, 1/2005, Brno: esk spolenost pro studium nboenstv, 2005, s. 21. 20 Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 122. 21 Tamt, s. 123.

18

12

Straussovskm 22 nebo tak tlum.

smyslu.)

Protikladem

nebo

mon

lpe

e eno

dopl kem

struktury je pak communitas, kter tento spole ensk konflikt e, organizuje Zsadn Turnerovou mylenkou je, e communitas se objevuje tam, kde nen struktura. 23 Nechce tm vak ct, e by struktura zcela zmizela nebo se n jakm zp sobem rozplynula. Communitas je spe vkln na v jejch mezerch, je j obklopovna a mnohdy, a to se tk prv iniciace, slou jako kohezn prvek struktury. Communitas proud dovnit skulinami struktury prost ednictvm liminarity, z hranic struktury prost ednictvm marginality a zpod struktury dky pod zenosti. 24 Tato forma existence je tak doprovzena nebvale silnmi zitky a napomh tak vytv et mezi leny velmi siln a dlouhotrvajc vztahy, kter p etrvvaj a za hranice communitas. V communitas dochz k ryzmu pospolitmu byt. Slovy Bubera: Komunita znamen byt ne ji bok po boku (a mohlo by se dodat, nad a pod) ale spolu s dalm z mnostv lid. Toto mnostv, i kdy m k jednomu cli, prov vude p klon, dynamick nato en se tv k ostatnm, plynut od J k Ty . 25 Vztah dvou lidskch bytost je v tto fzi tedy absolutn, nebo vztahy a normy nleejc ke struktu e zde nehraj roli. P vodn statusy jsou odvreny a lid jsou zredukovni na jednotnou rove , na jakousi zkladn lidskou matrii. Chlup v tto souvislosti vy t Turnerovi, e mnohdy a p li jednostrann thne k obhajob communitas, kdy op tovn vyzdvihuje jej pozitivn aspekty vyt ben lidstv, absolutnost mezilidskch vztah atd., zatmco opomj jakkoli jej drsn a poniujc strnky. Opomjenm t chto nuanc se pak Turner nesprvn tv , jako kdyby marginlnm nboenskm hnutm opravdu nleela zsadn v t mra lidsk vzjemnosti a totality, ne zbytku spole nosti. 26 Princip anti-struktury je dle Turnera produktem typicky lidskch schopnost, jako je racionalita, v le a pam , je se rozvjej spolu se zkuenost ivota ve spole nosti. Usuzuje tak, e vznik jistch kulturnch projev , jako jsou mty, symboly, rituly, filozofick systmy a um leck dla, je podmn n p sobenm
Lvi-Sauss chpe pojem sociln suktura jako model pro empiricky poznatelnou, existujc sociln realitu, kterou pro odlien oznauje sociln vztahy. Viz Lvi-Sauss, Claude, Sukturln antropologie, Praha: Argo, 2006. 23 Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 123. 24 Tamt, s. 124. 25 Buber, Martin, Between man and man, London, Glasgow: Fontana Library, 1961, s. 51. Citovno dle: Turner Victor, Prbh , s. 123. 26 Srov. Chlup, Radek, Suktura a antisuktura. Ritul v pojet Victora Turnera I., in: Religio: Revue pro religionistiku, 1/2005, Brno: esk spolenost pro studium nboenstv, 2005, s. 24-26.
22

13

liminarity, pomez a strukturln pod zenosti, nebo tyto jevy vytv ej prostor pro p ehodnocen spole enskch a kulturnch vztah . 27 Sprvn fungovn spole nosti, je tedy na nejobecn j rovni zaloeno na neustvajc dialektice bezprost ednosti communitas st dan zprost edkovanost struktury. P lin zd raz ovn struktury m e snadno vst k patologickm projev m communitas mimo zkon nebo proti zkonu. P ece ovn communitas v ur itch nboenskch nebo politickch hnutch m e bt brzo nsledovno despotismem, p ebujelou byrokraci a dalmi zp soby strukturln strnulosti. P ecen n communitas s sebou p in p ecen n struktury, je zase vede k revolu nmu usilovn o obnovenou communitas. 28 Lze tedy vyvozovat, e dialektick pohyb od struktury ke communitas a zp t, by m l bt pokud mono plynulm a stlm procesem. Jeden zp sob spole enskho byt se vdy p elv v druh. Proto aby tato zm na prob hla hladce a nezaloila potenciln ohroen struktury, bv velmi asto ritualizovna. Je tedy mon ci, e struktura se zmoc uje communitas (p padn se o to sna), aby si udrela stabilitu nebo dokonce byla jejm p sobenm poslena. Communitas je pouze do asnou fz a vdy se zm n ve strukturu, by by to m ly bt jej ustrnul formy. Iniciace je pak prv proces, kterm se struktura chpe communitas, i lpe e eno monho vpdu anti-struktury, a vyuv tto skute nosti ve sv j prosp ch a ke svmu nep etritmu obnovovn. V rites de passage jsou lid uvoln ni ze struktury do communitas, aby se zp t do struktury vrtili obrozeni zitkem communitas. 29 Ritualizace je jedna ze strategi struktury, jak se vyrovnvat s jevy, kter neodpovdaj spole ensk struktu e. Ve sv teorii rozeznv Turner t i zkladn typy communitas podle toho, jakm zp sobem vznik a jak se nsledn projevuje. Je tedy t eba rozliovat mezi: (1) existenciln i spontnn communitas, tedy zhruba tm, co by hippies nazvali happeningem a co by William Blake ozna il za ok dlen okamik v letu (2) normativn communitas, kde dky p soben asu, dky mobilizaci a spravovn prost edk a nutnosti spole ensky dit leny skupiny p i napl ovn t chto cl se existenciln communitas p eskupuje do trvalho spole enskho systmu a (3) ideologickou communitas, co je ozna en vztahujc se na rozli n utopick modely

27 28

Srov. Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 125. Tamt, s. 125. 29 Tamt,.

14

spole nosti zaloen na existenciln communitas. 30 Pro m bude nejd leit j normativn communitas, protoe je typick pro liminrn fzi inicia nch ritul . Okrajov vak pojednm i o zbylch dvou typech, jeliko vechny samoz ejm sdlej stejn zkladn charakteristiky. Spontnn a p edevm pak ideologick communitas je podle Turnera nejvce zastoupena v literrnch kulturch a projevuje se zde zplavou jednozna n formulovanch nzor na to, jak by spolu lid v idelnm p pad mohli t. 31 Snahu ur it skupiny podle t chto nzoru t m eme ozna ovat v prvopo tku jako spontnn communitas, zatmco po ase, kdy u se v dan skupin za nou objevovat ur it nznaky struktury, se z n stv communitas ideologick. Spontnn communitas je v zsad prchavm okamikem a bv mnohdy spojovna s p sobenm charisma, bo milosti i mystickou moc. Zatmco, jak pe Turner, hippies a tak etn milniov a naden hnut vid extzi spontnn communitas jako ten jedin konec lidskho snaen, tak v nboenstvch p edindustrilnch spole nost je tento stav pokldn za prost edek k dosaen cle, jm je to, e se lov k pln ji zapoj do rozmanitho pestrho hran rol ve struktu e. 32 Tato druh skute nost je charakteristick pro iniciaci, ovem zde se ji spontnn communitas m n v normativn. M toti jasn danou formu, sv msto ve spole nosti a p edevm je od za tku a v dom vnmna jako p echodn stav. Naproti tomu zbyl dva typy se objevuj, ani by nad tm m la spole nost kontrolu a charakterizuje je v le roz it stav communitas na celou spole nost a u init ho trvalm, nevyhnuteln p echodnost tohoto stavu je v tomto p pad neuv dom l. Liminarita zven a p evrcen statusu Dle ve sv prci Turner pojednv o dvou typech liminarity, kter jsou k sob jistm zp sobem v opozici. Prvn odpovd ritul m zven statusu, p i nich je lov k vyzdvien z ni pozice na vy. Druh typ se ve k ritul m p evrcen statusu, jim je vlastn spojitost s kalend em a z toho vyplvajc cyklick charakter. P i nich v danch kulturn definovanch bodech ro nho cyklu skupiny a kategorie osob, je obvykle ve spole ensk struktu e zaujmaj pozice nzkho statusu, maj jasn p ikzno uplat ovat nad osobami jim nad azenmi rituln

30 31

Tamt, s. 130. Tamt, s. 131. 32 Srov. tamt, s. 135.

15

moc. 33 K iniciaci se ve vdy liminarita zven statusu, i kdy v samotnm candombl lze samoz ejm nalzt i adu jev , kter odpovdaj druhmu typu, ty m vak nebudou zajmat v bec nebo pouze okrajov . Ke vztahu liminarity a struktury obecn Turner jet k, e se v liminrn sti ritulu asto setkvme se zjednoduenm i dokonce vylou enm spole ensk struktury v britskm slova smyslu (neboli ve smyslu jakm uv slova on sm) a se zeslenm struktury ve smyslu Lviho-Strausse. 34 Shledvme, e spole ensk vztahy se zjednoduuj, zatmco mtus a ritul jsou sloit j. Porozum t tomu, pro se tak d je, je celkem snadn. Pokud se na liminaritu dvme jako na odstoupen od b nch zp sob spole enskho jednn, m eme v n spat ovat obdob podrobnho p ezkoumn st ednch hodnot a axiom kultury, v n se objevuje. 35 P i iniciaci pak m eme jasn vid t, e si novic v tomto obdob vdy osvojuje tajn, speciln a zrove st edn v d n ohledn fungovn dan spole nosti, u se tedy jejm zkladnm hodnotm a tak se u zp sob m chovn, je jsou nutn a vhodn pro vykonvn funkce, na kterou je p ipravovn. Zrove se pak tak u znt zp soby chovn a jednn, je jsou pro tuto funkci vysloven nevhodn i zakzan. Je to tak d vod pro bv liminrn fze ritul , nebo lpe e eno spole ensky p echodovch proces , velmi asto p irovnvna ke koln vchov v na kultu e. Tam, kde m bt jedinec vyzdvien na spole enskm eb ku ve, se liminarita obvykle vyzna uje poniovnm a poko ovnm. Jet bych k tomu dodal, e jej sou st jsou nejr zn j zkouky, jaksi podrun rituly, kter maj za kol prov it p ipravenost novice k dalmu postupu v zasv covn. Jak ji bylo n kolikrt e eno, cesta k dosaen vyho statusu vede vdy skrze pokorn naslouchn starm, zasv cenm ili t m, kdo st edn v d n v dan spole nosti vlastn a jsou ji dostate n prov eni systmem dialektickho st dn proitk struktury a liminarity communitas k jeho distribuci. Zsadn pro liminaritu iniciace je vdy pokora, poniovn je z tohoto pohledu spe nstrojem k jejmu dosaen. Kdy pak Turner zmi uje pom rn drastickou iniciaci u kmene Tsonga, pe: Toto utrpen nem chlapce pouze nau it odolnosti, poslunosti a munosti, jak p edpokld Junod. Rozmanit d kazy z jinch spole nost nazna uj, e maj tak spole ensk vznam, kter spo v v tom, e je sn na jakousi lidskou prima

33 34

Srov. tamt, s. 160. Srov. tamt, s. 159. 35 Tamt, s. 160.

16

materia zbavenou konkrtnho tvaru a zredukovanou do stavu, kter je sice stle spole ensk, ale nachz se ne ne vechny p ijman formy statusu. Z toho vyplv, e pokud m jedinec na eb ku statusu postoupit v, mus nejprve sestoupit jet n, ne je jeho nejni p ka. 36 Do lov ka zredukovanho na tuto zkladn lidskou materii pak lze snze vpisovat informace o jeho budoucm statusu a funkci. V liminarit iniciace se z n j toti nejprve stv nepopsan list papru, i snad dokonce pouh celulza, aby mohl bt nsledn znovu zformovn do podoby listu a zcela nov znovu popsn. S vyuitm nanejv sou asnho a pon kud technickho jazyka bychom mohli iniciaci metaforicky chpat jako zformtovn pevnho disku na rovni osobnosti a jeho op tovn nabootovn novou p padn pozm n nou osobnost, jakousi updatovanou verz kompatibiln j se spole enskou strukturou v danm okamiku. Kritika Turnera, kterou ve sv stati prezentuje nap . Chlup, se zam uje p edevm na to, e jeho rozliovn na strukturu a anti-strukturu je a p li p sn, protoe podle Chlupa ale i ady jinch autor nelze mezi strukturou a liminaritou communitas u init natolik definitivn d lc linii, nebo nap . i neofyt sami p edstavuj t du i dokonce status. Chlup pak navc vnm Turnerovu vytrvalou snahu o vymezen anti-struktury communitas i liminarity za v podstat marnou prci, protoe podle jeho slov: Pro jakoukoli nestrukturovanost mus platit, e ji nijak postihnout nelze. 37 Zde se vak musm Turnera pon kud zastat, protoe si nejsem v dom toho, e by slovo anti-struktura chpal vysloven absolutn , to by pak ozna ovalo samoz ejm naprostou nicotou a opravdu by nem lo smysl se o antistruktu e bavit. Spe se domnvm, e ho chpal metaforicky jako kontrast ke spole ensk struktu e, na e prv tento kontrast vykldal absolutn , co je nesporn chybn, protoe vztahy mezi dv ma zp soby spole enskho byt nejsou zdaleka tak p mo ar a jejich prolnn je vce organick. elem iniciace je ochrnit a obnovit fungovn spole ensk struktury, prost ednictvm kontrolovanho zachzen s communitas liminrnch osob. M se takto zabrnit monmu vpdu anti-struktury vyvolanmu ivotnmi krizemi len spole nosti. Pozd ji uvidme, e pot eba iniciace v p pad jednotlivch len candombl bv asto spojovna s takovmi ivotnmi nesnzemi a krachy, jako je

Tamt, s. 162. Chlup, Radek, Suktura a antisuktura. Ritul v pojet Victora Turnera I., in: Religio: Revue pro religionistiku, 1/2005, Brno: esk spolenost pro studium nboenstv, 2005, s. 26.
37

36

17

t eba ztrta zam stnn, nemoc apod. Slou tedy k ozdraven spole nosti tm, e ozdrav jednotlivce znovuuspo dnm jeho osobnosti. Paradoxn m ritul redukovn struktury na communitas prost ednictvm o istn sly vzjemn up mnosti za nsledek obnoven princip klasifikace a uspo dn, na nich struktura spo v. 38 Je tedy z ejm, e communitas p edevm pak normativn nen nikdy zcela odd lena od struktury, ale je spe jejm elovm nstrojem. Chlup velmi p hodn k:
Neofyt i mnii jsou tak zasazeni do n jakho socio-strukturlnho systmu a jejich rovnost a neformlnost je ve skute nosti formln stanovena. Je vak stanovena takovm zp sobem, kter je v kontrastu k b nm formm souit a prv v tomto kontrastu, v tomto p echodu od jedn formy k jin lze asto alespo letmo zakusit cosi, co ze vech spole enskch forem opravdu vybo uje a ukazuje se jako zkladn modus lidskho obcovn, jen se rsuje za hranicemi vech racionlnch forem, ale jen zrove t mto formm dodv dynamiku, bez n by zatuhly a p estaly bt ivotaschopn. 39

Jednu z monch kritik Turnerovy a Gennepovi teorie prezentuje Bruce Lincoln, kter tvrd, e modely ritul p echodu t chto dvou badatel jsou v podstat spe musk a nikoli ensk. Podle n j jsou tud mn univerzln, ne jak se obecn soud. Lincoln toti ukazuje adu rozdl mezi enskmi a muskmi iniciacemi, kter chpe jako zsadn pro jejich dal interpretaci. eny podle n j b hem iniciace obvykle setrvvaj doma a nevytv ej speciln spole enstv communitas. Jejich iniciace probhaj jednotliv . Pro jejich iniciace podle n j nen obvykl nahota nebo jin zp soby nivelizace. eny toti nemaj prost ednictvm iniciace zskat n jak nezvisl postaven, ale maj bt skrze ni ovldnuty. Maj pochopit, e jejich msto ve spole nosti je po boku mue, ktermu maj bt p edevm poddajnou manelkou a dobrou matkou jeho d t. 40 Jak za nedlouho uvidme, iniciace v candombl je ur ena p edevm pro eny. Navc i nemnoz mui, kte ji podstupuj, hraj z gendrovho pohledu ensk role, a p esto zde Turner v a Gennep v model shledvm jako nanejv uite n a platn, zatmco Lincolnovi nmitky zde jednozna n selhvaj. Jeho teorie je toti evidentn zaloen na inicia nch uvedench do dosp losti a na tyto skute nosti se tak vztahuje. Naproti tomu pro iniciace do specilnch nboenskch funkc (a
Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 170. Chlup, Radek, Suktura a antisuktura. Ritul v pojet Victora Turnera I., in: Religio: Revue pro religionistiku, 1/2005, Brno: esk spolenost pro studium nboenstv, 2005, s. 27. 40 Viz Bowie, Fiona, Antropologie nboenstv, Praha: Portl, 2008.
39 38

18

v m, e nejen v canodmbl) se hod mn nebo v bec. Nelze ji tedy chpat jako obecnou teorii enskch inicia nch ritul .

Roy A. Rappaport ritul jako komunikace

V nsledujc kapitole se pokusm nastnit n kter z tez Rappaportovy teorie ritul rozpracovan v dle Ritual and Religion in the Making of Humanity . Prce Roye Rappaporta je nesmrn obshl a komplexn, autor analyzuje ritul do sebemench detail , navc se zabv rituly obecn a nikoli specificky p echodovmi rituly, jako tomu bylo u p edchozch dvou autor . Nelze tedy, ji z hlediska rozsahu tto prce, obshnout Rappaportovu teorii ve sv celistvosti a se vemi drobnmi nuancemi, kter implikuje. Pro ely analzy iniciace si z jeho dla tedy pouze vyberu ur it metodologick p stupy, postupy a n kter mylenky i teze, kter v n m rozpracovv a kter jsou inspirativn i pro mou prci. Nebudu je vak pouvat v kontextu Rappaportovi st edn a ve zast eujc teorie, pro kterou maj bt tyto teze oporou, budu s nimi zachzet spe jako se samostatnmi nstroji. Tuto monost mi dokonce poskytuje i samotn autor, kdy k: Platnost t chto spe vedlejch argument a diskuz, vak nezvis na p ijet hlavnch tez tto knihy. 41 Rappaport svou hlavn teorii toti stav na rozeznvn a vahch o n kolika obecnch a univerzlnch slokch nboenstv, tj. Posvtn (The Sacred), Numinzn (The Numinous), Okultn, Tajemn (The Occult) a Bosk (The Divine), tyto ty i sloky se pak integruj ve Svat (The Holy) b hem ritulu. Jinmi slovy ty i zkladn sloky jasn vystupuj b hem ritulu a zrove jsou jm fakticky vytv eny jsou d sledkem formy, ze kter se ritul skld 42 - na e se v jejich prolnut (znovu) vytv Svat (The Holy). Svat je mu pak zkladem pro nboenstv. Ritul je tedy konstitutivn slokou nboenstv, je jeho tv rcem i restaurtorem. Pracovat s touto teori by bylo vak dosti problematick u jen kv li obtm, kter p edstavuje p eklad termn uitch pro zkladn sloky nboenstv. Rappaport vyuv k argumentaci tak etymologii t chto slov a na zklad n rozvd dal vahy. Etymologie t chto vraz v etin je vak dosti odlin, n kter z t chto slov se dokonce mohou p ekldat synonymn . Vyplv z toho, e
41 42

Rappaport Roy A., Ritual and Religion in the Making of Humanity, Cambridge: University Press, 2002, s. 2. Srov. tamt s. 3.

19

tato st teorie je jen velmi obtn p enosn z jednoho jazykovho kontextu do druhho. Ani zde tedy nemusm brt v potaz metodologick problmy, kter nastanou vdy s p linm uvnm slov jako je posvtno, numinzno apod. Druhm st ednm zjmem Rappaportovi prce je vvoj humanity a jej vztah k nboenstv. Tvrd, e mezi t mito fenomny a jejich vznikem existuje jaksi komplementrn vztah. Nboenstv by pr nevzniklo bez obecnch p edpoklad humanity a ta by se zase nemohla stt skute n lidskou bez p soben nboenstv. V evolu nm procesu humanity a nboenstv pak sehrla zcela zsadn roli e . Dky n se toti nejen vrazn usnadnila komunikace, ale tak se vznamnm zp sobem roz ili jej hranice. Za alo bt mon komunikovat nejen informace vztahujc se k danmu okamiku, k tady a te , ale tak v ci minul nebo vztahujc se k budoucnosti, m bylo umon no brt si pou en i z in a udlosti, je se udly jinm lidem a na jinm mst . Zrove se tak otev el prostor k vyslovovn nejr zn jch p edpov d, proroctv i vah. Na zklad e i lze nejen sd lit, co je, ale tak ve vpov di o tom, co je, podat celou adu vedlejch hodnotcch sd len; m eme vyjd it pochybnost, nejistotu, pot ebu, nutnost, v li, cht n, vhodnost i nevhodnost. Na tomto zklad se pak vytv ur it eb ky hodnot, dky nim vznikaj morln zsady a nejr zn j pravidla. Proto e podle Rappaporta p isp la k utv en specificky lidsk charakteristiky, jako je humanita, a v kone nm d sledku dky jejmu vlivu mohlo vzniknout i nboenstv. Pro mou prci vak nejsou tyto dva st edn argumenty Rappaportovi teorie nikterak zsadn. Nebude m zde tedy zajmat formovn ty zkladnch stic nboenstv a jejich prolnut ve Svat b hem ritulu a ani p vod nboenstv i jeho evolu n vznam, jeho knihu tu pouze jako pojednn o ritulu, co mi koneckonc dovoluje i sm autor. M j zjem se bude tkat pouze jeho, ekn me a technick analzy formy ritulu a p edevm pak jeho chpan ritulu jako specifickho zp sobu komunikace, nebo tyto jeho mylenky mohou velice dob e dopl ovat teorii Turnerovu. Rituln p edvn informac Se vznikem e i se sice komunikace mezi lidmi nepochybn vrazn usnadnila a zdokonalila, ale na druhou stranu j tak mohli bt kladeny nov p ekky. Dky skute nosti, e zvuky, je p edstavuj slova, bvaj vdy (snad a na n kter vjimky citoslovc) spojovny s p edm ty a situacemi, kter ozna uj, pouze 20

konven n a neexistuje tedy dn substanciln vztah mezi pojmem a ozna ovanm p edm tem, se v jazykovch vpov dch otevr prostor ke li a r znm alternativm jejich vznamu. Zatmco informace p edvan znakov (gestem, inem, za pomoci ur itch v c) jsou podle Rappaporta vrazn odoln j proti napl ovn livm obsahem a stejn tak je omezena monost jejich alternativnch vznam . Nboensk rituly slou k p edvn cel ady informac, co in prv nebo p evn znakovm zp sobem. Navc znakovost je vlastn ji samotn zkladn form ritulu, a proto ji Rappaport v nuje zvenou pozornost. Pro sv ely pak tedy definuje ritul jako provd n vcemn nem nnch sekvenc formlnch in a pr pov d, jejich kdovn neprovd vykonavatel ritulu. 43 Tato nem nnost struktury ritulu dodv p edvan informaci pat i nou vhu a v rohodnost, jinmi slovy lze se na jej platnost pln spolehnout. Zatmco symbolick obsahy ritul se mohou lokln m nit, tak jejich forma, na zklad kter rozeznvme ur itou innost jako ritul, je univerzln, a proto m eme dovozovat, e meta-sd len vlastn tto form je tak univerzln 44 . Ritul tedy nejene vylepuje ur it nedostatky komunikace a odstra uje jej p ekky, ale p edevm se pro p edvn ur itch zprv jev jako nejlep zp sob nebo dokonce jedin mon. m je ritul formalizovan j, tm je informace, ji generuje, nabit v t vahou, nebo obrcen ; m zvan j informaci chce dan spole enstv p edat, tm mus bt forma ritulu jasn ji definovan, sekvence formlnch in a pr pov d mus bt tedy striktn ji fixovan tak, aby neposkytovaly dn nebo jen mal prostor pro n jakou dodatkovou informaci. Pro formu ritulu je tak p zna n, e jednotliv elementy, kter ji vytv , nejsou vlastn vhradn ritulu, avak jsou to vztahy mezi nimi, kter jsou ur ujc. Ty jsou podmn ny nboenskm kontextem a jasn ur ovny liturgickmi dy, ale pouze jejich realizace neboli jejich uveden v sou innost, je p edpokladem k sp nmu vykonn ritulu a tedy k sp nmu p edn informace. Rappaport rozeznv n kolik zkladnch vlastnost ritulu. Jsou jimi: 1. zakdovn n km jinm podoba nen v reii vykonavatel ritulu, 2. formalita chpan jako zachovvn dekora, 3. nem nnost (vcemn ), 4. p edstaven ve smyslu provd n a p edvd n ritulnch kon , a 5. op t formalita, ale nyn chpan jako protiklad k hmotn innosti inu. Jinmi slovy: m neobvyklej je
43 44

Srov. tamt s. 24. Tamt, s. 31.

21

rituln pohyb nebo pozice, tm snz ji lze rozpoznat jako signl a nikoli jako hmotn inn akt. Pokud tedy bereme ritul jako komunikaci, dokeme osv tlit celou adu z jeho nejzvltn jch a nejneobvyklejch charakteristik a nleitost. 45 K tmatu ritulnho p edstaven je jet t eba poznamenat, e disponuje jednou vlastnost, kter ho zsadnm zp sobem odliuje od jakhokoli p estaven. Je j skute nost, e p i n m neexistuje rozd len na aktry a divky, vichni p tomn jsou vdy astnky ritulu, nehled na to, je-li jejich ast spe aktivn p m, nebo pasivn nep m. Vichni jsou nutn k dotv en sprvn formy ritulu a k sprvnmu a innmu vygenerovn a p edn ur it informace. Rituly bvaj jak auto-komunikativn (p edn informace sob sammu) tak allo-komunikativn (p edvn vn , okolnmu sv tu). Tak jsou vdy nositeli dvou zkladnch typ sd len. Jedno Rappaport ozna uje jako odkazujc k sob sammu, v n m p en astnci informace ohledn svho mentlnho, fyzickho nebo socilnho stavu. P i iniciaci je to sd len o zm n postaven jedince. Za druh mme sd len kanonick, kter se, jak je ji z nzvu z ejm, dotkaj samotnho jdra danho nboenstv. Obsahuj informace o mtech, v rouce apod. Jsou pevn zakdovna v liturgii, vykonavatel na n nemaj dn vliv a jsou tedy (vcemn ) nem nn oproti prvnmu typu. 46 Tato dv sd len jsou na sob navzjem zvisl a odd len by zjevn nem la dn smysl. Jedno je vdy oporou pro druh. Pokud by toti prv inicia n ritul a de facto jakkoli ritul p enel pouze kanonickou informaci a postrdal by k sob sammu odkazujc sloku, nebyl by ni m jinm ne pouhm folkloristickm p edstavenm. Aby byla zajit na smysluplnost ritulu, je nutn p ijet knonu ze strany jeho inkujcch a tento akt je jednou z jeho zkladnch funkc. K sob odkazujc a kanonick se sjednocuje v p ijet knonu. P ijet je k sob sammu odkazujc sd len vlastn vem liturgickm p edstavenm, je to znakov zprva, bez kter by liturgick dy a kanonick sd len, kter kduj, byly bez inku, neexistujc i przdn. 47 Pro ely m prce jsou pak d leit p edevm sd len odkazujc k sob sammu, nebo jejich p enesen je hlavnm smyslem iniciace. Nen pochyb o tom, e lid dosahuj statusu a tak komunikuj informace o n m b hem takovch ritul .

45 46

Srov. tamt, s. 50. Srov. tamt, s. 52. 47 Tamt, 119.

22

Rozlien nicmn nen ostr, nebo dosaen statusu vyaduje jeho uznn. Status je svou definic ve ejn, ale aby byl uznn, mus bt informace o n m p enesena, a takov informace je jasn a efektivn p enesena v projevech, je jsou st edn pro tyto rituly. Presti a vnost se b hem nich pouze nepopisuj, nenrokuj nebo se o nich nereferuje; jsou b hem nich uskute ovny. 48 Tomu tak napomh fakt, e na zklad formy ritulu se vyslaj jednozna n binrn signly typu bu /a nebo, pok t n/nepok t n, iniciovan/neiniciovan apod. 49 Ritul tedy digitlnm zp sobem reprezentuje analogick procesy. Analogick zobrazovn lze nejlpe vysv tlit na p klad klasickch ru i kovch hodinek, kdy se as zobrazuje konstantnm plynulm chodem ru i ky, kter nen p eruovn nebo zastavovn. Naproti tomu digitln zobrazen je p eruovan, zobrazuje se bu jedna skute nost nebo druh, informace je bu 0 nebo 1. Ritul p edv informaci digitln , odehrv se toti v jakmsi bez as mezi zobrazenm 0 a nslednm zobrazenm 1. Ritul se tedy odehrv v ase ani toho, ani onoho neboli v intervalu, ve kterm se informace generuje, ale nem ji jednozna nou charakteristiku ani p vodnho a ani o ekvanho zobrazen. M eme tedy metaforicky ci, e se odehrv v mst i v ase, kter je na digitlnch hodinkch charakterizovn bliknm dvou te ek mezi ozna enm hodin a minut. Ve chvli zobrazen kad nov minuty toto zobrazen ztrc platnost a nem pln charakter ani asu, kter zobrazuje a ani toho ke ktermu sm uje. Stejn tak se lov k, kter podstupuje ritul, nachz ve stavu ani toho, ani onoho nebo u ne a jet ne, nem ji vlastnosti p vodnho stavu, ale jet nenabyl stavu novho. 50 P i iniciaci tedy adept ztrc vlastnosti svho p vodnho statusu a nabv charakteristik statusu novho. Toto se d je v ase mimo as, postupn geneze tto tvorby nov skute nosti nen z eteln nen mon ji vid t, a proto se informace obsahujc tuto novou skute nost p edv jejm digitlnm jednozna nm zobrazenm b hem vrcholn sti ritulu, v naem p pad b hem vrcholnch inicia nch ritul v zv ru iniciace. Informace se tedy vytv analogicky na zklad vvoje, zatmco k jejmu p edn a zobrazen dochz skokem ili digitln . Pravd podobn se budu opakovat, ale mm pocit, e je t eba znovu zd raznit, e digitln p edn a zobrazen informace m tu vhodu, e je jednozna n a je de

48 49

Tamt, s. 85. Srov. tamt, s. 89. 50 Srov. tamt, s. 219.

23

facto trval, nem nn a do doby, kdy se nahrad jinm. Ritul tedy tmto zp sobem e problm ambivalence, kter se m e as od asu do ivota lov ka i spole enstv vkrst. Tato dvojzna nost i dvojakost je vdy problematick, dala by se tak p irovnat k Turnerov anti-struktu e, v krajnm p pad je t eba ji eit vytvo enm digitln informace, ritulem a za len nm do, op t pouiji Turner v termn, spole ensk struktury. Tato ambivalence je charakteristick pro takov t ko klasifikovateln ivotn situace jako je p echod od d tstv k dosp losti, ze stavu svobodnho do manelskho a jej vpd je tak d vodem k iniciaci. Digitalizace je tedy vdy nutn, pokud lov k p ekra uje r zn hranice i stavy, kter p edstavuj do asn naruen. Jinmi slovy, vykonn ritulu chrn sociln procesy p ed infikovnm nep telskmi psychickmi procesy jednotlivch len spole enstv. 51 Toto plat dvojnsob p i iniciaci. Pot eba vykonn ritulu je vak zvisl spe na m e i lpe e eno hloubce tto ambivalence. Podle Rappaporta je toti nejednozna nost vnit n vem sv tskm aktivitm. 52 K efektivnmu a smysluplnmu p edn informace je tak vdy zapot eb vynaloen ur it energie a mnohdy i hmotnch statk . Nemn d leit pak je, aby ti, kdo informaci p ijmaj, byli k jejmu p ijmn dostate n vycvi eni. Nebo informativn schopnost ritulu formovat a transformovat nezvis pouze na jeho specilnm mdu p enosu, ale tak na jeho recepci speciln p ipravenmi p jemci. 53 Dle je pro efektivn p enos informace nutn, aby se ritul drel zab hnutch konvenc. Znamen to, e nen mon provd t v liturgickm du ritulu, n jak velk, p ekotn zm ny, protoe by se rzem stal nesrozumitelnm. Naproti tomu konven n vykonvn ritulu ho in srozumitelnm a zrove provd n ritulu konvence ustavuje a udruje. ili rituln p edstaven realizuje d, jeho je p kladem. astnci dvaj ivot du, kter p edstavuj energi svch vlastnch t l a vyslovuj vlastnmi hlasy. A tak ustavuj existenci tohoto du v tomto sv t hmoty a energie; uskute uj tento d stejn tak, jako je formuje on. 54 Na zklad skupinovho reprodukovn tohoto du se mezi jednotlivmi leny spole enstv vytv siln pouta a p edevm pocit jednoty a sounleitosti. Zpvat
51 52

Srov. tamt, s. 103. Srov. tamt, s. 234. 53 Srov. tamt, s. 111. 54 Srov. tamt, s. 125.

24

jako druz, pohybovat se p i provd n ritulu jako oni nen pouhou symbolizac jednoty. Je to ze sv podstaty op tovn sjednocen se irm dem v jeho reprodukci. Soulad vak pouze nesymbolizuje tento d, ale ukazuje na n j stejn tak, jako je vyjd enm jeho p ijet. astnci mezi sebou o tomto du pouze nekomunikuj, ale v rmci n ho splvaj jeden s druhm. 55 A je jist mon argumentovat, e pocit jednoty a s nm spojen zeslen vazby mezi jednotlivci jsou o to siln j, o co siln j je zitek, kter ritul participujcm poskytuje, a vlastn tak o co v t jsou nroky na jeho vykonn. V nvaznosti na Turnera, je pak mon ci, e realizace communitas, kter m na sv leny obvykle velk poadavky (mnohdy se zm rn vyvolv strach i jin emo n nap t), bude v rmci jakhokoli nboenstv vdy doprovzena obzvlt vysokou mrou pocitu jednoty a p edevm jeho neobvyklou trvalost. Pouit strachu jako jednoho z aspekt ritulu rozvinul Harvey Whitehouse ve svm pojednn o muskch inicia nch ob adech na Papui Nov Guineji. Vyvolvn strachu v much podstupujcch iniciaci je mocn zp sob, jak vepsat vznamy do t la a mysli na t ch nejreceptivn jch mstech. 56 Je jasn, e strach a vlastn jakkoli zven emo n vyp t p sob d razn ji na kognitivn systm lov ka a napomhaj tak vytv et jasnou a trvalou pam ovou stopu. Tento mechanismus je asto vyuvan prv u iniciac, protoe doke zajistit efektivn utvo en a p edn informace. Dal samoz ejmou charakteristikou ritul jsou nejr zn j pr pov di a proklamace. Avak ty nejsou samy o sob dostate n silnou informac, a tedy dostate nou podmnkou sp chu ritulu. Slova mus bt podep eny v n jakm fyzickm inu. Podobn jako se vude na sv t nejr zn j slovn dohody stvrzuj ur itmi gesty, podnm ruky, p pitkem nebo drobnm drkem, tak se tak ritulnm promluvm mus dodat vha n jakm takovm inem. 57 A u se jedn o n jak typ smlouvy s bostvy nebo o pouhou rituln proklamaci ur it skute nosti, vdy je nrok t chto slovnch sd len podmn n sou asnm vykonnm ur itch srozumitelnch gest, pohyb p padn p ednm dar , ob tin apod. Rituln slova sice mohou p enet znakov vznamy stejn tak jasn jako rituln figury. Avak m eme podotknout, e nejsou tak p esv d iv, protoe rituln slova

55 56

Srov. tamt, 220. Bowie, Fiona, Antropologie nboenstv, Praha: Portl, 2008, s. 148-149. 57 Srov. tamt, 142.

25

sama o sob postrdaj schopnost realizovat sd len, kter p en. 58 Nesta tedy pouze ci, e byl n kdo iniciovn, ale je pot eba dodat tto informaci d v ryhodnost a slu n jakm fyzickm aktem a ten pak tak zp sob, e se tato informace a skute nost, kterou popisuje, stane fyzickou realitou. Jinmi slovy zm na se jejm ritulnm fyzickm zobrazenm naturalizuje, ili stv se p irozenou a podstatnou vlastnost objektu ritulu. m zvan j je zm na, kterou ritul konstruuje a sd luje, tm jsou kladeny v t nroky na jej fyzick zobrazen. Na druhou stranu je t eba podotknout, e vy investice, kterou nap . iniciace vyaduje, zaru uje stabiln j, trvalej inek ritulu. Investicemi zde mnm jak mru psycho-somatick angaovanosti jedince, tak mru jeho hmotn angaovanosti. Rappaport, svm pojmnm ritulu jako specilnho zp sobu komunikace, vlastn obrac tvrzen Austinovi teorie e ovch akt 59 , kdy tvrd, e stejn tak jako m e bt kn ur itou formou d ln, tak m e bt d ln vznamnm zp sobem kn. 60 Vid li jsme e, toto kn je zakomponovan ji v zkladn form ritulu. Veker jej nleitosti napomhaj sprvnmu p edn informace a zrove jejmu uskute n n. N kter z nich jsem zde p edstavil, samoz ejm by bylo mon pojednat podobnm zp sobem mnoh dal, ale v m, e ve uveden je dostate n reprezentativn vzorek pro oporu tto teze.

Shrnut teoretick sti

V p edel kapitole jsem p edstavil teorii ritulu t vznamnch badatel . St ejn pro mou interpretaci bude p edevm prce Turnerova, avak zapojm v n i prce zbylch dvou autor . Gennep jako prvn klasifikoval rituly a ur il t i zkladn fze ritul p echodu, je tedy jakmsi zkladnm kamenem. Turner v jeho prci pokra oval a zkoumal d vody, pro ke zm n statusu dochz prv rituln cestou, a jak jsou vhody takovho zp sobu. Rappaport se zabv spe ritulnm mikrokosmem, detailn zkoum jak ritul zm nu formuje, transformuje a o n informuje. Jet ne p istoupm k samotn interpretaci, p edstavm alespo ve zkratce nboensk systm candombl.

Srov. tamt, 152. Viz Austin, John Langshaw, Jak udlat nco slovy, Praha: Filosofia, 2000. 60 Rappaport Roy A., Ritual and Religion in the Making of Humanity, Cambridge: University Press, 2002, s. 144.
59

58

26

Uveden do candombl
V Brazlii se dnes setkvme s celou adou nboenstv a kult , kter maj sv j p vod v Africe. Jejich elnm p edstavitelem je pak prv candombl, kter je nejroz en j a zrove m e bt i kl em pro poznn jinch afro-brazilskch kult , protoe jejich zkladn struktura je dosti podobn. Je nutn ovem p ipomenout, e se stle jedn o nboenstv meninov. Podle s tn lidu z roku 2000 se ke candombl hlsilo pouze 0,08 % obyvatelstva, co bylo 139 328 osob. Prandi vak upozor uje, e skute n po et vyznava je p inejmenm dvojnsobn, nebo se velmi asto schovvaj v kolonkch katolk i spiritista. 61 Je to dno p edevm faktem, e vyznava i afro-brazilskch nboenstv si pom rn b n udruj dvoj lenstv a p i s tn lidu pak rad ji uvedou jako sv nboenstv katolictv. P estoe se nem e pynit velkm po tem vyznava , nen candombl nevznamnm nboenstvm. Vdy m lo nezanedbateln vliv na utv en brazilsk kultury a je tedy smyslupln se jm zabvat, nebo nm jeho studium leccos ekne nejen o jeho p mch vyznava ch, ale mnohdy i o Brazlii jako celku.

P edpoklady vzniku
Candombl se v Brazlii objevilo jako vsledek (znovu)vynalzn adaptacemi a syntzou r znch systm v r, kter p ily z africkho kontinentu b hem vce ne t ech stolet otroctv. 62 Candombl je tedy synkretick nboenstv, na jeho vzniku se podlely vry nejr zn jch africkch etnik. Nen to vak nboenstv nijak jednotn, ve skute nosti je n kolik druh candombl. Slovo samotn se toti uv k ozna en vce fenomn . M e se vztahovat ke skupin lid soust ed n kolem jednoho konkrtnho msta kultu nebo ozna ovat toto msto samotn. Na nejobecn j rovni se jm pak pojmenovv soubor africkch ritulnch praktik, kter jsou sice r znho p vodu, ale sdlej podobnou organiza n strukturu a maj podobnou liturgii.

Srov. Prandi, Reginaldo, As religies afro-brasileiras e seus seguidores, in: Civitas Revista de Cincias Sociais, Porto Alegre, v. 3, n 1, jun. 2003, s. 17. 62 Srov. Teixeira, Maria Lima Leo, Candombl e a (Re)inveno de Tradies, in: Caroso, Carlos; Bacelar, Jeferson eds., Faces da Tradio Afro-Brasileira: Religiosidade, Sincretismo, Anti-Sincretismo, Reafricanizao, Prticas Teraputicas, Etnobotnica e Comida, Rio de Janeiro: Pallas 1999, s. 133.

61

27

Na (znovu)utv en africkch v r v Brazlii vak p sobili jet dva fenomny. Byli jimi domorod indinsk nboenstv a p edevm pak katolictv. Jeden z portugalskch zkon udval, e mus bt kad otrok do p ti let od svho p jezdu do Brazlie pok t n 63 , n kdy se tak d lo dokonce jet v p stavu. Neznamen to, e by se otroci stali po jist dob oddanmi katolky, ba spe naopak. K es anskou vru p ijali pouze na oko, ostatn vrazn vce po nich ani nebylo vyadovno, a nadle nsledovali sv vlastn bostva. P i tto nucen christianizaci dochzelo k synkrezi obou systmu, katolickho a africkho. ernoi napl ovali katolick symboly novmi vznamy, dolo tedy k onomu zcela typickmu fenomnu afro-brazilskch nboenstv, kdy byla africk bostva a r zn nadp irozen entity uctvny pod jmny katolickch svatch. Tato taktika umonila zachovn africkch kult v Brazlii. Silva dokonce podmi uje p eit africkch nboenstv v Amerikch sou asnm vskytem katolictv, nebo d l strukturln rovntko mezi africkmi nadp irozenmi entitami (orixy, voduny apod.) a katolickmi svatmi. 64 V obou systmech maj funkci prost ednk a nejvce zbonosti sm uje prv k nim. Podobn jako katolictv i velk st africkch v r zn nejvyho boha, ten v nich vak nem vznamn j lohu a kult je pak sm ovn k zstupu prost ednk . Na tomto zklad lze tak vysv tlit, pro se africk nboenstv nezachovala ve Spojench sttech. Vzhledem k tomu, e zde bylo p evldajc protestantstv, kter kult svatch neuznv, nebylo zde tedy de facto dn platformy, za kterou by mohli otroci sv nboenstv skrvat. Ur it zde svou roli sehrlo vce okolnost, ale to u bych a p li odbo il. Jednou z okolnost, kter p isp ly k tomu, e se v Brazlii africk vry lpe uchytily, je nesporn fakt, e zde bylo otroctv zrueno jako v posledn zemi Ameriky. Stalo se tak a 13. kv tna 1888 vnosem princezny Isabel. 65 Obchod s otroky byl zakzn ji roku 1855, je vak jist, e jet po tomto datu n kolik lod s otroky ilegln do zem dorazilo. Kontakt s Afrikou zde byl tedy daleko intenzivn j ne kdekoli jinde a jet v prvnch desetiletch dvactho stolet ila v Brazlii ada lid, kte se narodili a ur itou st ivota proili v Africe.
Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Candombl e Umbanda: Caminhos da devoo brasileira, So Paulo: Selo Negro , 2005, s. 32. 64 Vagner Gonales da Silva, osobn sdlen. 65 Srov. Fausto, Boris, Histria Concisa do Brasil, So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2006, s. 124.
63

28

Majitel velkch planti i manufaktur navc as od asu nechvali otroky provd t sv rituly. Vedli je k tomu p edevm dv empirick zkuenosti. Zjistili toti, e i otrok efektivn ji pracuje, kdy je mu jednou za as poskytnut den volna. Navc jim byly rituly dobrm nstrojem k udren kmenov sounleitosti a d lily tak masu ernch otrok na men skupiny. Tmto zp sobem se zachovaly i star rozep e mezi jednotlivmi kmeny, m bylo alespo znesnadn no utvo en pocitu sounleitosti vech Afri an na zklad sdlenho osudu. Tato skute nost pak p sobila jako prevence proti vypuknut masovch bou otrok .

Nrody candombl
Jak jsem ji avizoval d ve, na utv en candombl se podlela cel ada etnik. Podle nich se candombl d l na n kolik tzv. nrod . Ty vak nevyjad uj skute n etnick filiace jejich len . Indikuj nm spe, jak tradice v tom kterm zanechaly nejv t vliv. Existuj ty i hlavn zdroje tradic, podle kterch jsou jednotliv nrody pojmenovan. Jsou jimi bantusk nboensk tradice, kter daly vzniknout candombl de angola , tradice etnika Fon ijcho na zem dnenho Beninu, z kterch se vyvinulo candombl jj [ee] i mahi. Tam, kde vrazn ji p sobily domorod indinsk vry, se objevilo candombl de caboclo 66 a jako candombl nag p padn ketu jsou ozna ovny ty skupiny, ve kterch p evld vliv nboenskch p edstav Jorub ijcch p evn na zem dnen Nigerie. Nrody m eme rozliovat podle toho, zda do bubnu bij rukou, i pali kami, podle hudby, jazyka duchovnch psn, n kdy t podle jmen jednotlivch bostev a kone n podle rys charakteristickch pro ur it ob ad. 67 Pro vechny nrody byl vak rozhodujc vliv Jorub , od nich zbvajc p evzaly bostva, strukturu ob ad a specifick tos. Candombl nag a tak jj bvaj obecn ozna ovna jako mn synkretick. V prvnm jmenovanm jsou p edm tem kultu orixov [oriov] ve druhm voduni , v tomto p pad se jedn o p buzn fenomn haitskmu woodoo. Nrod Angola sm uje svou zbonost specificky k inkisum. Candombl de caboclo pak bylo, co se tk africkch tradic, z ejm nejvce ovlivn no tak bantuskmi, ale p i jeho ob adech v c v transu p ijmaj nej ast ji duchy indin i cabocl .

66 67

Jako caboclo se oznauje menec ernocha a indina Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 37.

29

Tak vskyt t chto nrod je v Brazlii nerovnom rn. Candombl de angola jsou po etn j ve sttech Rio de Janeiro, Minas Gerais a de facto na celm jihovchodu zem , naproti tomu jj a nag p evldaj na severovchodu p edevm pak ve stt Baha. Podl na tom nese rozdln politika obchodu s otroky v t chto oblastech. Zatmco do Ria proudila p edevm bantusk etnika pochzejc s zem dnenho Konga, Angoly ale tak Mozambiku, tak do Salvadoru se v nejv t m e dovela etnika sdnsk pochzejc z irok oblasti mezi dnen Guineou a Nigeri. 68

Candombl nag - ketu

Candombl odvolvajc se k jorubsk tradici, tedy candombl nag ketu , bylo rozpoznno prvnmi badateli coby nejp vodn j, co snad bylo na jednu stranu dno jeho skute nou zachovalost, ale tak m eme s ur itou nadszkou ci, e je tomu tak proto, e tuto tradici za ali antropologov studovat jako prvn. P vrenci tto tradice m li monost jako prvn vychvlit svou vru, vyzdvihnou ji nad ostatn a jako prvn tak ostatn pomluvit, m bylo zajit no, e se takov nzor v literatu e pevn usadil a dokonce zp tn p sobil na samotn nboenstv, kter podporoval k dalmu o i ovn se od nejr zn jch p m s. Tato skupina i komunita se tedy popisuje jako nejvce soudrn, homogenn a ucelen, co by nebylo faktem, kdyby byl vstupn materil pozorovatele jin. 69 Nap klad v prci francouzskho badatele Rogera Bastida, kter je k dispozici i v etin pod nzvem Bahijsk kandombl, se objevuje dvoj metr v p stupu k africkm tradicm. Zatmco candombl nag popisuje podle ve uvedench kritri, tak v candombl de caboclo spat uje padkovou formu prv pro jeho velkou synkreti nost. 70 D sledkem toho je, e dnes disponujeme relativn irokm mnostvm publikac o tradici nag keto , jeliko se dky efektu sn hov koule, kdy se jedna prce oprala o druhou a nabalovala se na p edel psemn zachycen v d n, pom rn rychle ily. Dolo tak k tomu, e zbyl formy candombl nebyly tm studovny a dodnes o nich vylo jen zanedbateln mnostv studi. Musm se tedy p iznat, e i j sm se zde budu zabvat pouze iniciac v jorubskm candombl a
Srov. Fausto, Boris, Histria Concisa do Brasil, So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2006, s. 25. 69 Sansone, Livio, Da frica ao afro: uso e abuso da frica entre os intelectuais e na cultura popular brasileira durante o sculo XX, in: Revista Afro-sia, n 27, 2002, s. 263. 70 Viz Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003.
68

30

nadle u budu hovo it vhradn o tomto typu. Snad by i bylo zajmav j pojednat iniciaci nap . v tradici angola , nebo by se jednalo o n co zcela novho, avak takov prce by bezpochyby vyadovala dlouhodob ternn vzkum. Navc zkladn struktura iniciace je ve vech typech candombl stejn. Candombl nag se pak, stejn tak jako ostatn nrody, len jet na men jednotky. Obecn se nazvaj terreiro podle msta, kde se provd kult. Tmto slovem se ozna uje v portugaltin dv r, ndvo i shromadit , nicmn v diskurzu afro-brazilskch nboenstv se ho uv pro chrm, obecn e eno msto kultu, kter m e bt tvo eno jednou nebo vce budovami. Vyznava i candombl vdy pat jen k jednomu terreiru a spole n tvo tzv. famlia-de-santo , rodinu svatho, v jejm ele se nachz tzv. pai i me-de-santo , otec i matka svatho, v jorubtin zvan babalorix [babalori] a ialorix [jalori], kte p edstavuj nejvyho kn ze. Jednotliv terreira jsou nezvisl jednotky a nezast euje je dn spole n instituce. Pai i me-de-santo je tedy vdy absolutn autoritou v rmci candombl, nebo u nen nikomu dalmu pod zena. I p esto zde vak existuj mechanismy jak zabrnit tomu, aby byla tradice rozm ln na (a nen to nutn psemn zznam). O tomto vak podrobn ji pojednm pozd ji. Centrln st kadho terreira je barraco [barrakau]. Toto slovo znamen bouda, k lna, barabizna i stnek. V kontextu candombl vak ozna uje msto, kde se odehrv hlavn kult, to na prvnm mst znamen ve ejn ob ady konan u p leitosti r znch svtk . Z nzvu je jasn, e se nemus jednat o nijak honosn msto. U v tch terreir je to samostatn budova, dosti asto je to vak jen jedna mstnost. Orixov a jejich kult V sou asn dob je znmo v tradi nch Salvadorskch terreirech ketu p iblin estnct hlavnch orix , kad z nich zahrnuje nejednozna n stanoven po et kvalit nebo forem, pod ktermi je znm. 71 Orixov maj roli jakchsi nich bostev prost ednk . Nad nimi stoj Olodumar nazvan tak Olorum neboli pn orunu . Orun je nadp irozen sv t orix a stoj proti aiy [aj] pozemskmu sv tu lid. Olorum nen ani orix v pravm slova smyslu, bv popisovn jako nejvy b h zcela vzdlen pozemskmu d n, svou roli sehrl pouze
Lpine, Claudie, Anlise Formal do Panteo Nag, in: Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancesais nas Religies Afro-brasileiras, Rio de Janeiro: Pallas 2006, s. 22.
71

31

p i stvo en sv ta, od t doby do n j vak nezasahoval. Z toho d vodu mu tak nen sm ovn tm dn kult a nezasv cuj se mu dn dcery i synov. Kad z orix se spojuje s p rodnmi prvky, s meteorologickmi jevy, ur itou barvou, dnem v tdnu, zv aty, rostlinami atd. 72 Tyto skute nosti jsou vyjd eny v mytologickch p b zch a maj t sn vztah k ritul m. Nebudu zde vyjmenovvat vechny orixy a jejich domny, pro el tto prce by to bylo zcela jist zbyte n, nicmn pro ukzku zde uvedu alespo dva: Oxum [Oun] je bohyn sladk vody a tedy ek, jezer, pramen a vodopd . Na t chto mstech je tak uctvna. P edstavuje plodnost a z n plynouc bohatstv, nebo prv plodnost je v Africe velmi cen na, zaji uje kontinuitu rodiny a trvn komunity. Z katolickch svatch byla identifikovna s Pannou Mari Neposkvrn nho Po et. 73 Oxssi [Oosi] je orix les a hout. Svoj obivu zskv lovem, jeho atributem je luk a p. Byl identifikovn bu se Svatm Ji m, kter byl lovcem draka, nebo se Svatm ebestinem, kter byl zabit py vyst elenmi z luku. Zde vidme, e synkretizace se obvykle zakldaj jen na vn jch znacch. V Africe byl kult orix lokln, k ur itmu mstu i skupin lid se vzal vdy kult jen jednoho orixy, p padn omezenho po tu orix . Tak nap klad uctvn Oxssiho bylo vrazn vzno na krlovskou rodinu m sta Ketu . Oxum byla uctvna u stejnojmenn nigerijsk eky a ve m st Ipond a orix Xang [ang] se uctval ve m st Oy, kde byl podle tradice kdysi krlem. 74 P vodn jsou bantusk, jorubsk a fonsk nboenstv kulty p edk , kter vznikly kolem rodin a jejich rod , avak zde se sociln a rodinn struktury, kterm dvalo toto nboenstv smysl, nikdy nereprodukovaly. 75 S p chodem do Brazlie dolo k dislokaci t chto kult a v kadm terreiru mohou bt uctvni vichni orixov, je tedy mon ct, e a zde dolo k utvo en jejich ucelenho panteonu. Jorubt orixov ztratili v Brazlii svou identifikaci s vesnicemi, m sty, tm i onm geografickm kazem. Jsou odtreni od

Tamt, s. 22. Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Candombl e Umbanda: Caminhos da devoo brasileira, So Paulo: Selo Negro , 2005, s. 78. 74 Viz Silva, Vagner Gonalves da, Candombl e Umbanda: Caminhos da devoo brasileira, So Paulo: Selo Negro , 2005, s. 75 Prandi, Jos Reginaldo, Referncias Sociais das Religies Afro-Brasileiras: Sincretismo, Branqueamento, Africanizao in: Faces da Tradio Afro-Brasileira: Religiosidade, Sincretismo, Anti-Sincretismo, Reafricanizao, Prticas Teraputicas, Etnobotnica e Comida, Rio de Janeiro: Pallas 1999, s. 95-96.
73

72

32

p vodn geografie a mohou se roz it do vech mst hledajce universalitu zskanou odtrenm od kmenovho teritoria a starch m ste ek a krlovstv. 76 K hlavnmu kultu orix dochz p i slavnostech, kter se konaj vdy u p leitosti svtku n kterho z nich. Svtky orix se obvykle shoduj se svtky jejich katolickch identifikac. V tento den se vichni, kdo nle k famlia-de-santo , sejdou v terreiro a b hem bubnovn na atabaques [atabakis] (t i africk bubny) tan kruhov tanec kolem centra barraco a zrove nejsvat jho msta danho terreira . B hem tance upadaj zasv cenci do transu a nechvaj na sebe sestoupit sv osobn orixy. Po ad v jakm se budou orixov svch ko 77 zmoc ovat je zeno liturgickmi p edpisy nazvanmi xir [ir], kter nap klad ur uj, e p i kadm ritulu mus bt jako prvn pozdraven a uct n Exu [Eu], kter ovem obvykle nesestupuje na dnho z v cch. Prvnm, kdo se podle t chto pravidel zmocn svho zasv cence, je Ogum [Ogun], v danm po ad ho pak nsleduj dal orixov a jako posledn sestupuje Oxal [Oal] stvo itel lid. Jakmile je v c posednut odvede se do speciln mstnosti, kde se oblkne do at p sluejcch danmu orixovi a vrt se do tane nho vru, kde p edepsanm zp sobem tan vdy podle charakteru svho orixy. P tomnost bostev pak produkuje ax [a], co je ivotn sla, kter proud universem a je p tomn v p rod v ivch ale i neivch v cech. K ivotu j pot ebuj lid, zv ata a tak rostliny a jsou tedy zrove i jejmi nositeli. Ve v t koncentraci se vyskytuje prv b hem ritul candombl, kdy dky p tomnosti orix proud p mo z boskho sv ta. Ax je natolik d leit, e se snm setkme i v pozdravech, lid si nap klad p ej mnoho ax . Pro orixy jsou pak rituly jedinou monost, jak mohou sestoupit zp t na zem. Dalo by se tedy ci, e se lid a orixov vzjemn pot ebuj. Aby vak lov k mohl p ijmat orixy mus bt zasv cen. Zasv cenm se z n j stv filho [filju] i filha-de-santo [filjadisantu] v doslovnm p ekladu syn i dcera svatho, dcer je pak obvykle vce ne syn . Tito lid maj celou adu specilnch povinnost ke svmu orixovi, o tomto vak podrobn pojednm v hlavn kapitole tto prce.

Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 29. 77 Vraz, kter se obecn pouv pro zasvcence, kter se nechv posednout orixou, tak se v ppad posedlosti hovo o osedln kon nebo se k, e orix cvl na svm koni.

76

33

Mm za to, e ve popsan je dosta ujc jako stru n uveden do candombl. Rozebral jsem v tinu zkladnch termn , kter budou pot ebn pro nslednou interpretaci iniciace. Jet se vak v rychlosti dotknu procesu etablovn candombl v So Paulu.

Candombl v So Paulu
V So Paulu je candombl a p edevm pak tradice nag ketu relativn novm fenomnem. Jak jsem ji kal, tradi n nejsiln j oblast pro toto nboenstv je p edevm stt Baha. Odtud se pak za alo it dle na jih s tm, jak chud obyvatelstvo brazilskho severovchodu migrovalo do bohatch jinch stt za prac. Se vzr stajc mrou se tak za alo dt od t ictch let dvactho stolet, co bylo d sledkem vraznho ekonomickho r stu stt Rio de Janeiro a p edevm So Paula. Dochzelo zde k rychl industrializaci, dky emu zde za ali lid z cel Brazlie hledat pracovn uplatn n. Zprvu se vak nejednalo o nijak rychl r st. Jednotlivci, kte p ijeli na jihovchod za prac a nleeli ke candombl, se v tinou stle museli vracet do Bahe, aby u inili zadost svm nboenskm povinnostem. Avak jak proud pracovn sly ze severovchodu slil, za aly se i zde etablovat skupiny candombl. Nejprve byly tvo eny prv t mito migranty, ale jak se tito za ali usazovat, po alo zde zdomc ovat i candombl. Prvn candombl v So Paulu bylo registrovno v padestch letech dvactho stolet. 78 Nicmn neznamen to, jak tvrd Silva, e by zde p ed tm dn nebylo. 79 Objevovala se tu vak p edevm candombl nrodu angola a jin afro-brazilsk nboenstv ovlivn n p edevm bantuskmi tradicemi. Ji v prvnch desetiletch 20. stolet je mon registrovat v So Paulu centra umbandy a macumby, i kdy v t chto letech je t k je od sebe odliit. Ta co byla vce ovlivn na kardecismem a katolicismem by byla pravd podobn umbanda a mn ovlivn n macumba. 80 Uvdm to zde proto, e p edevm z t chto dvou nboenstv se rekrutovali nov vyznava i candombl. Tato nboenstv jsou velmi synkretick, a zatmco umbanda je dnes nejv tm nboenstvm, kter se ur itmi svmi vrami odvolv k africkm
Srov. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 21. 79 Viz Silva, Vagner Gonalves da, O Candombl na Cidade: Tradio e Renovao, Disertao de Mesado em Antorpologia Social, Orientador: Prof. Dr. Jos Guilherme Cantor Magnani, So Paulo, 1992. 80 Tamt, srt. 54.
78

34

tradicm, tak macumba ji tm zanikla a slovo se dnes uv v obecn e i spe pro ozna en arod jnictv, magickch praktik i nap . u knut. Osoby, kter do candombl vstupovaly z t chto nboenstv v n m pak p edevm vid li onu istou africkou tradici, v n se vry p edk zachovaly tm nezm n ny. A v 60. letech dorazilo candombl do m sta v pln sle. P chod candombl do So Paula je spojen s hnutmi kontrakultury 60. let. Zatmco mlad v zpadnch zemch hledali exotiku a obraceli se p edevm k vchodu. Mlad v metropolch brazilskho jihovchodu znovu objevovali Brazlii, znovu ji doce ovali a st eli sv j pohled p edevm k Bahii. K roz en pov dom o Bahii a candombl p isp la tak populrn hudba. 81 D ve existovala p edstava, e se candombl udruje pouze v Bahii, kter je jakousi batou africkosti, a je odd leno od zbytku spole enskch relac zem , k tomuto obrazu p isp l svou idealizac i Bastide. 82 Ji samotn p chod candombl do So Paula je vak v jistm sm ru p estoupenm tohoto p edpokladu. Nboenstv se tedy s tmto faktem muselo vyrovnat a za alo zde prod lvat ur it zm ny. V tomto prost ed u to nen nboenstv etnick zachovvajc kulturn d dictv Afri an , ale stv se zde universlnm, to znamen otev enm vem nezvisle na barv k e, p vodu i spole ensk t d . 83 P estoe se prvn terreira mnohdy transformovala z umbandy, za naj se od n velmi brzo distancovat a sna se o i ovat od jejich rys . Postupn se pak tak za naj stle vce vymezovat v i k es anskm p m sm a nastv zde proces desynkretizace. Tyto procesy jsou krom jinho tak d sledkem fenomnu, kter Prandi nazv zb len candombl. 84 Jedn se o to, e o toto nboenstv za ali mt v t zjem tak zstupci vych t d spole nosti, kter jsou tvo eny p evn blm obyvatelstvem, co sebou tak p in zm nu mylen a uvaovn o africkch tradicch. Candombl se zde stv elitn jm a intelektuln jm. Tradi n to vak bvalo nboenstv chudch, nboenstv p edm st, ale z p edm st se stalo m sto a

Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 72 73. 82 Tamt, 21. 83 Srov. tamt, 20 21. 84 Viz Prandi, Jos Reginaldo, Referncias Sociais das Religies Afro-Brasileiras: Sincretismo, Branqueamento, Africanizao in: Faces da Tradio Afro-Brasileira: Religiosidade, Sincretismo, AntiSincretismo, Reafricanizao, Prticas Teraputicas, Etnobotnica e Comida, Rio de Janeiro: Pallas 1999, s. 93 111.

81

35

v 80. letech za n zasahovat i lidi ze st edn t dy, co dvacet let p ed tm bylo nemysliteln. 85 Prv dky odlinmu charakteru obyvatelstva, na kter m lo p sobit a kter se mohlo stt jeho potencilnmi nsledovnky, podstupovalo candombl dal zm ny. V tomto prost ed velkom sta par excellence se mus vce vyrovnvat s poadavky trhu s nboenstvmi, dochz zde k jeho zobchodovn a komercializaci. Je pot eba vyjt intelektuln ji orientovanmu obyvatelstvu vst c, aby uznalo legitimitu tohoto nboenstv a v bec uvaovalo o jeho p ijet. Pro tyto ely bylo tedy dobr vyjt s koncepty, kterm vzd lan paulista (jak se ozna uje obyvatel So Paula) dob e rozum l. Za alo se tedy jet vce hovo it o zaru en p vodn tradici, istot a skute n africkosti. V o ch paulisty toti nlepka africk znamenala prav a tud legitimn, zatmco brazilsk bylo zmaten smen, zne it n a t ko srozumiteln. Velkch obrtek zde tedy nabral proces afrikanizace, v rmci kterho se candombl zbavuj synkretizac s katolictvm a obrac se k Africe jako zdroji p vodn tradice namsto Bahie, jakoto msta jeho p vodu v Brazlii. Afrikanizace jakoto proces znovunapojen se na sou asnou Afriku je zp sob, kter toto nov candombl ze So Paula nalo, aby se osvobodilo od starho a p vodnho bahjskho candombl a dokonce ho p ekonalo tm, e si utv svou vlastn p vodnost a legitimitu. 86 Stv se tedy, e se obrzky katolickch svatch v saopaulskch terreirech stle mn asto objevuj vedle obrzk orix , vedou se zde kampan proti synkretizmu, po daj se kurzy jorubtiny a mnoz zdej pai a me-de-santo pravideln jezd do Afriky, aby na erpali p vodn v d n. Na druhou stranu tu vak dochz i k ur it profanisaci candombl, eho m e bt d kazem vpov jedn me-de-santo , jak ji uvd Prandi: Dnes u asto nevstupuj lid do candombl kv li v e, ale mnohdy s takovm clem jdu, abych sehnal zam stnn, jdu abych, zskala milho. To jsou n kter z p n, kter lid na orixy mohou mt, dle k: Candombl se dnes stalo mdou. N kte hledaj candombl kv li v e st edn t da ne, st edn t da je velmi nebezpe n. 87

Srov. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 95. 86 Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 114. 87 Tamt, s. 86.

85

36

Mezi vyznava i candombl je tak ast vskyt homosexuality a bisexuality, co vak samo osob nen vnmno jako problm, protoe toto nboenstv nezn dn morln kodex, kter by takov v ci zakazoval. Dobr je v zsad vdy to, co je dobr pro lov ka samotnho, pokud to neubl komunit a nen to tedy v rozporu se slubou orix m. Rita Amaral vak popisuje, e n kter saopaulsk terreira byla a jsou natolik navt vovna homosexuly, e se z nich de facto staly jaksi krouky, kam tito lid dochz, aby si sehnali milence. A to u se n kterm tradi nm matkm a otc m samoz ejm nelb a chpou to jako znesv covn tradice. 88 N kter zsadn rozdly postihly tak liturgick pravidla a samotnou iniciaci, o tom vak pojednm v nsledujc kapitole.

Iniciace v candombl a jej interpretace

Iniciace je v candombl, a dovoluji si tvrdit, e tm vdy, dlouh a komplikovan proces, kter je tvo en n kolika rituly i sekvencemi ritulnch innost, kter na sebe navazuj v logickm po ad a vykonn jedn je obvykle podmnkou pro nsledujc. Iniciace m e trvat n kolik dn a n kolik let. Navc vechny innosti, kter k n nle, nejsou vdy striktn ritualizovny, co p i jej dlce ostatn nen ani mon. Proto zde p edeslm, e termnu iniciace uvm prv pro ozna en tohoto dlouhho a komplexnho procesu zasv covn jakoto celku, zatmco termnem inicia n ritul rozumm vrcholn okamik tohoto procesu, ve kterm je zasv cen dokonno, zm na jedince je dokon ena, nebo jet jinak dolo v n m k p ekro en prahu. K iniciaci pat , jak jsem ji ekl, dal rituly, jaksi podrun inicia n rituly. Navrhuji zde tedy nazvat je rituly iniciace, nebo k tomuto procesu nle a jsou podmnkou jeho sp nho absolvovn. Bvaj sou st jedn ze t fz iniciace, preliminrn, liminrn i postliminrn, ale mnoh z nich se b n vyskytuj i v jinch kontextech. Rozdl mezi inicia nm ritulem a rituly iniciace lze charakterizoval slovesnm videm,

Vce k tmatu homosexuality v candombl viz: Amaral, Rita, Xir o modo de viver e de crer no candombl, Rio de Janeiro: Educ/Pallas, 2002, ppadn: Santos, Milton Silva dos, Mito, posseo e sexualidade no candombl, in: Revista Nures, v. 4, n 8 1/2008, [online] dostupn z http://www.pucsp.br/revistanures/revista8/index.htm, 17. 4. 2009.

88

37

prvn typ je dokonav - jedinec je p i n m zasv cen, naproti tomu druh typ je nedokonav jedinec je zasv covn. V tto kapitole popi cel pr b h iniciace co mon nejpln ji a zrove ji budu interpretovat na zklad ve pojednan teorie. Ne k tomu vak p istoupm uvdm nejprve mytologick vysv tlen jej pot eby a tak nutnosti existence candombl, jak je podno v mtu:
A tak se vynalezlo candombl Na po tku neexistovalo rozd len mezi Orunem, Nebem orix a Ai, Zem lid. Lid a bostva p ichzeli a odchzeli, spole n ili a d lili se o sv ivoty a sv dobrodrustv. Vyprv se, e kdy Orun utv el hranici s Ai, dotkla se jedna lidsk bytost Orunu pinavma rukama. Neposkvrn n nebe orix bylo zne it no. Neposkvrn n b lost Obataly se ztratila. Oxal si el st ovat k Olorunovi. Olorun, Pn Nebes, Nejvy B h, roz len tou pnou, mrhnm a nedbalost smrtelnk , vztekle zadul svm boskm dechem a odd lil navdy Nebesa od Zem . Takto se odd lil Orun od sv ta lid a dn z lid nemohl p ijt do Orunu a vrtit se odtamtud iv. A orixov tak nemohli p ijt na zem ve svch t lech. Nyn byl sv t lid odd len od sv ta orix . Odlou en od lid, obyvatel Ai, se bostva rozesmutn la. Orix m se stskalo po jejich peripetich mezi lidmi a byli smutn a mrzut. li si st ovat k Olodumaremu, kter nakonec svolil k tomu, e se orixov budou moci as od asu vracet na Zem. Kv li tomu se nicmn budou muset zmocnit hmotnho t la svch uctva . To byla podmnka, kterou Olorum kladl. Oxum, kter d ve rda p ichzvala na zem, aby si hrla se enami, se ktermi se d lila o svou krsu a marnivost,

38

a u ila je kouzl m bosk sv dnosti a neodolatelnho okouzlen, obdrela od Oloruna nov kol: p ipravit smrtelnky k p ijmn orix do svch t l. Oxum dala ob tn dary Exuovi, aby ho naklonila svmu choulostivmu posln. Na jeho sp chu zvisela radost jejich bratr a p tel orix . Sestoupila na Ai a seskupila kolem sebe eny. Omyla jejich t la vybranmi bylinami, Ost hala jim vlasy, oholila jejich hlavy, pomalovala jejich t la. Pomalovala jejich hlavy blmi te kami, jako pe angolsk slepi ky. Oblkla je do p ekrsnch ltek a bohatch mal, ozdobila je perky a korunkami. Ori , hlavu, jet zkrlila prkem ecodid , vzcnm a tajemnm perem pob enho papouka. Na rukch je p im la nosit abebs , me e, ezla, na zp st tucty zlatch inds . Krk p ikryla mnohmi smy kami barevnch korlk a mnohmi adami mul, keramickch korlk a korl . Na hlavu umstila kuel utvo en z msla ori , ulechtil byliny a rozvkan obi , se vm ko enm, kter maj orixov rdi. Toto oxo p ilk orixu do ori iniciovan a a orix se nem e splst p i svm nvratu na Ai. kone n byly mlad manelky hotov, p ipraven a byly odara . Ias byly t mi nejkrsn jmi nev stami, jak si marnivost Oxum dokzala p edstavit. Byly p ipraven pro bohy. Orixov m li sv kon , mohli se vrtit bezpe n na Ai, mohli rajtovat na t le svch uctva ek. Lid p inesli orix m ob tn dary, aby je pozvali na zem do t l ias . A tak orixov p ili a zmocnili se svch kon. A zatmco lid hrli na sv bubny, v ce bats a agogs , rozeznvajce xequers a adjs , zatmco lid zpvali, tleskali a provolvali slvu a zvali tak vechny iniciovan k asti v kole xir ,

39

orixov tan ili a tan ili a tan ili. Orixov mohli op t t se smrtelnky. Orixov byli astn. V kole zasv cench, v t lech ias , tan ili a tan ili a tan ili. Bylo vynalezeno candombl. 89

Vidme zde tedy zcela jasn , e podle vlastnho vysv tlen candombl je iniciace nezbytnou podmnkou pro to, aby mohli orixov sestupovat na zem, aby mohli s lidmi na zemi spole n konat, pomhat jim a p edevm se s nimi bavit, nebo toto nboenstv je jednozna n obrcen ke sv tu a k ivotu se vm, co k n mu pat . tos candombl je nanejv slavnostn. Tm, e lid spole n s bohy slav a bav se s nimi, dvaj svmu ivotu smysl a in jej snesiteln jm nebo, a je v tinou velice skromn, vysloven p jemnm.
Candombl, stejn tak jako jin inicia n nboenstv, poskytuje okolnost, p i kter se v c bude moci, tm e uspokojuje sv emoce a jin existenciln pot eby, pln za lenit do skupiny, kter je spole ensky uznvan a p ijman, co mu zajisti status a bezpe . A toto se zd bt hlavn lohou skupin candombl dt svm nsledovnk m smysl ivota a pocit bezpe p ed utrpenm nejistho ivota. 90

V uvedenm mtu se tak setkvme s celou adou jorubskch termn . Domnvm se, e jejich neznalost nem dn vliv na pochopen hlavn mylenky mtu, proto je objasnm a v pr b hu cel kapitoly. V souvislosti s tmto mytickm vyprv nm bych zde rd upozornil jet na jednu skute nost a to, e se zde mluv jen o iniciovanch ench. Tradi n toti byly iniciovny a na naprost vjimky pouze eny. Dnes po et iniciovanch mu sice stoup, avak eny stle p evldaj. V tina zasv cench mu jsou pak homosexulov. 91 V tina terreir je vedena matkami svatho me-de-santo a v tina zasv cench jsou dcery svatho filha-de-santo a nikoli synov. Tak tradi n jorubsk termn ia [jaw], uvan pro iniciovan jakhokoli pohlav, p vodn znamen nejmlad manelka v polygamn rodin .
Prandi, Reginaldo, Mytologia dos Orixs, So Paulo: Companhia das Letras, 2001, s. 526-528. (peklad autor) 90 Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 61. 91 Srov. Cossard, Gisele Omindarewa, A Filha-de-santo, in: : Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancesais nas Religies Afro-brasileiras, Rio de Janeiro: Pallas 2006, s. 144.
89

40

eny tedy v tomto nboenstv zastvaj v tinu kn skch funkc a po tu nejvy a m eme ci, e jsou mrn d leit j ne mui. Ti se ji tradi n objevovali ve funkci tzv. ogan , u kterch nedochz k posednut orixou. Fakt, e lov k nen schopen upadnout do transu a p ijmout tak orixu do svho t la, je p mo podmnkou pro jej vykonvn. Tito mui jsou obvykle bubenky, kte jsou naprosto nezbytn pro chod terreira , protoe bez jejich hry nem e dojt ke spojen boha s lov kem, proto se k tto loze ve zna n presti. Dalm kolem ogan je asto materiln podpora a p edevm ochrana terreira vn struktury candombl, proto se, obzvlt v dob perzekuce candombl, do tto funkce dosazovali vlivn lid, policist, novin i a dokonce n kte antropologov.

Povoln ke slub orixovi

Candombl bv asto ozna ovan jako kn sk nboenstv. Prandi k, e nen mon pat it k famlia-de-santo , respektive bt sou st tohoto nboenstv, ani by byl lov k uveden do kn sk funkce. 92 Neboli aby se lov k mohl stt lenem candombl, tzn. bt sou st ur itho terreira, je nutn podstoupit iniciaci. Ne vem je vak dno p ijmat orixy do sv hlavy a upadat do transu, z eho vyplv, e jen n kte vybran jedinci se m ou stt kn mi orix . Candombl m ve skute nosti mnoho sympatizant i klient , a oproti nim relativn mlo opravdovch len . Mluvil jsem sice o oganech , kte nemaj schopnost upadat do transu, p esto jsou sou st rodiny svatho. Ti vak tak prochz jakousi zkrcenou a zjednoduenou iniciac. V jejich p pad se spe jedn o konfirmaci dan lohy v terreiro ne o iniciaci v prvem slova smyslu. Podobn je tomu i s equede , enami, kter nemohou bt posedl orixy, a proto je jich kolem starat se a pomhat p i iniciaci a ritulech t m, kterch se orix zmocn. Plnou iniciaci podstupuj pouze budouc d ti svatch filhos-de-santo neboli ias . Vb r t chto lid je pln v moci orix . Ti r znmi zp soby povolvaj ur it jedince, aby jim slouili. Jakmile se tak stane, nen ji pro vybranho lov ka jin cesty, ne se podvolit v li svho orixy a projt procesem iniciace. Nebo jak k

92

Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 162.

41

Lima: V li svatho se mus vyhov t vdy. 93 Podle candombl m kad lov k svho osobnho orixu, avak jen u n kterch lid projev p n bt ud ln (jin b n termn pro iniciaci). D se v tomto p pad hovo it o t st, protoe se v , e jen kdy je svat ud ln nabude relnou existenci a innost ve sv t , zatmco u b nch lid je pouze latentn. Na druhou stranu to vyvolenmu lov ku p inese tak mnoho komplikac a bude muset vynaloit zna n sil a mnoho finan nch prost edk . Zp soby povoln ke slub orixovi jsou r zn. Orix m e svou v li vyjevit ve snu, tak duevn pote m ou bt interpretovny jako orixovo znamen. 94 Nemn b n je vysv tlovat jako orixovo povoln ivotn nesnze veho druhu, a u se jedn o ztrtu zam stnn, krach v lsce nebo t eba n jakou nemoc. Vdy se tedy jedn o n jak udlosti, kter naruuj stabilitu ivota danho individua, p sob na jeho emoce, na jeho psychiku a obvykle maj vliv i na materiln strnku jeho ivota. lov k pozbv vyrovnanost a do jeho ivota vstupuje nesoulad. Nsledujc Rapporta, bychom tak mohli ci, e dochz k prohlouben ambivalentnosti v ivot lov ka a jeho postaven ztrc na jednozna nosti. Psychick procesy jedince mohou bt v tomto obdob potenciln nebezpe n pro celou spole nost, proto je nutn nastalou situaci eit rituln innosti transformovat nyn j zp sob byt jedince v nov zcela jednozna n. Jedinec se za al pozvolna odkln t od struktury v Turnerov smyslu, jakmile je tento odklon rozpoznn a pojmenovn, je jasn, e dan lov k bude muset podstoupit iniciaci, aby se obrodil, a spolu s nm se obrod a posl i spole ensk struktura. Dal signl, kter m e orix vyslat a kter se identifikuje jako povoln ke slub , je jet jednozna n jm zobrazenm rozkolu se strukturou. Bv velice ast a mnohdy i dopl uje ve popsan zp soby. V cho-sympatizanta se p i n kter slavnosti candombl zmocn orix, v tto chvli vak nazvan santo bruto , divok svat, protoe stav posedlosti nen okoln skupinou kontrolovan, jinmi slovy za len n do spole ensk struktury. V c tm okamit omdl, jakmile se orix projev. Pot ho odvedou do zadn mstnosti, kde orixu vykou pry a p ivedou v cho k v dom. Tento zp sob povoln se nazv bolar no santo , skulit se i upadnout do svatho. Zatmco sny a ivotn nesnze lze

Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 66. 94 Srov. Carneiro, Edison, Candombls da Bahia, Rio de Janeiro: Civilisao Brasileira, 1991, s. 94.

93

42

interpretovat r zn , tak zde nenechv orix nejmenho prostoru pro pochybnosti. Svou v li bt ud ln i usazen v hlav svho uctva e projevil ve ejn a naprosto jasn . Vybran lov k se tm vak dostv do stavu, kdy u nen oby ejnm v cm-sympatizantem, ale jet nen ani hotovm dt tem svatho, plnohodnotnm lenem n kter famlia-de-santo . Tento rozkol m e a mus vy eit pouze iniciace, ta mus prob hnout v terreiro , kde se orix poprv projevil. Iniciace pak podle Bastida sleduje jedin cl: posedlost je nutn socializovat, aby nap t zapadala do africkch ablon. Jinmi slovy, aby nestla v opozici ke struktu e, ale stala se jej sou st. 95 Nebo jak prav Cossard: kolem iniciace je uzp sobit vyvolenou osobu obvykle enu takovm zp sobem, aby vstupovala do transu v doucch chvlch a za naprosto jasnch a nanejv kontrolovanch okolnost. 96 Je t eba jet poznamenat, e tyto zp soby vyvolen jsou samoz ejm ur ovny socilnm prost edm, a tak jsou mnoh tzv. projevy orixy spe vyjd enm v le v cho stt se lenem uho nboenskho bratrstva. P i len n ke skupin je dobrovoln, ale je determinovno psychosocilnmi a kulturnmi faktory, kter d laj z iniciace logick d sledek, proto aby byly vyslyeny pocity existencilnch zkost a pot eba bezpe . 97

Omvn korlk
Ritul omvn korlk nsleduje v nejbli dob pot, co orix vyjevil svou v li. Je prvnm krokem v postupn agregaci jedince do ur it skupiny candombl neboli do jeho budouc rodiny. Je signlem, e lov k v budoucnu hodl podstoupit iniciaci a bude se na ni p ipravovat. Proto tak p sob jako jaksi prvn pomoc na nastal rozkol, mrn alespo do asn jeho p soben a s nm spojovan nebezpe . Kad, kdo je by jen sympatizant candombl, obvykle v, jak je jeho osobn orix. Avak d ve ne se p istoup k tomuto ritulu, je pot eba ho znovu potvrdit. Je tm jist, e to bude ten orix, p i jeho psni v c na slavnosti upadl/a do svatho. Vdy je vak nutn tuto skute nost potvrdit, nebo chybn ur en orixy m e mt fatln nsledky. V se, e by zasv cenec trp l r znmi neduhy, kter by
Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 44. Cossard, Gisele Omindarewa, A Filha-de-santo, in: : Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancesais nas Religies Afro-brasileiras, Rio de Janeiro: Pallas 2006, s. 133. 97 Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 62.
96 95

43

mohli stit a v smrt. Na zklad orkula If 98 se tedy znovu ur , kter svat projevil o v cho zjem. Vdy to bude orix, kter je svm charakterem v cmu n jak podobn. Jeliko se toti jedn o jaksi archetypln osobnosti, nem e se stt, e by se vlastnosti bostva a jeho budoucho dt te n jak diametrln odliovaly. Proto bude nap klad vesel lov k zasv cen se v pravd podobnost Oxossimu veselmu orixovi bue a lovu, bojovn a vzn tliv Ogunovi vle nickmu orixovi, pardiv a marniv Oxun orixe plodnosti a ensk krsy, zdum iv a tich Obaluaimu orixovi moru a netovic, ale tak l by, protoe spolu navzjem sdl ur it vlastnosti. Iniciace m poslit zasv cencovu hlavu osobnost, proto nem e bt spojen s boskou osobnost, kter by m la vrazn odlin vlastnosti. K potvrzovn orixy dochz i nadle a dokonce i v pr b hu samotn iniciace, nebo je pot eba mt naprostou jistotu, e byl orix ur en sprvn . Jakmile je orix potvrzen, m e se za t s omvnm korlk . V c si bu koup ji navle en nhrdelnk na trhu i ve specializovanm obchod s nboenskmi pot ebami, kterch je dnes v So Paulu cel ada, p padn si jej m ou navlci sami. Nhrdelnk vdy ct tradi n barvy p slunho orixy, proto bude nap . Ogun v nhrdelnk vdy b lomodr, Xang v blo erven apod. Zajmavost je, e mnoz orixov oblkaj esk korlky z Jablonce, o em m ujistil vedouc obchodu Luar a d kazem toho je i inzert, kter uvdm v p loze (viz p lohy obr. . 1). Lpin k tomuto dodv, e n kter velk korlky se sice dov z Nigerie, ale vyrb se v eskoslovensku. 99 Omytm nhrdelnku se symbolizuje spojen mezi orixou a v cm. Nhrdelnk m funkci ochrannho amuletu. P ed tm ne se p istoup k ritulnmu omyt nhrdelnku, mus tento leet celou noc na kameni p slunho orixy ve svatyni peji , kmen i nhrdelnk musej bt pot eny krv ob tovanho ptka a bylinami; tak dojde k participaci nhrdelnku na bohu. 100 Pot me i pai-de-santo omyje nhrdelnk v lzni s rozdrcenmi listy a bylinami p slunho boha, nsledn omyje veker korlky pob enm 101 mdlem a p ed jej tomu, pro koho je ur en. Nakonec se kon mal oslava.
Pvodn msto v dnen Nigerii, ve kterm byl provozovn vtebn kult. A tak nzev orixy, kter je patronem vtn. 99 Srov. Lpine, Claudie, Anlise Formal do Panteo Nag, in: Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancesais nas Religies Afro-brasileiras, Rio de Janeiro: Pallas 2006, s. 32. 100 Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 46-47. 101 Vraz poben, portugalsky da Costa, vyjaduje pvod danho artikulu, pvodn se vztahoval jen na vci, kter se dovezly z pobe guinejskho zlivu, dnes se vztahuje i na vci, kter maj africk pvod, ale fyzicky
98

44

Omytm nhrdelnku se lov k stv novicem i aspirantem, v e i candombl abi [abijan], co znamen lov k, kter se zrod 102 . Abi bude pouvat korlky svho orixy omyt od me-de-santo terreira a bude se astnit prac v tomto dom , kde se nau ritulnmu chovn, kter ji bude pozd ji p sn ji vnuceno. V tomto procesu nboensk socializace mohou abi setrvat po neur itou dobu, to zvis na v li orixy, kter je vdy vyjd en slovem matky terreira a faktory du p edevm ekonomickho. 103 Tento ritul tedy nen nikterak sloit, ale p esto je velmi d leit. Je to toti prvn krok sm rem k nov identit jedince a k jeho postupnmu za le ovn do skupiny, kter mu doke poskytnout ztracenou jistotu. Ritulem omvn korlk se jedinec u dostv do - svho druhu - pomez, protoe je jm ozna en konec jedn jeho ivotn etapy a za tek druh. Avak jet to nen speciln druh liminarity charakteristick pro samotnou iniciaci, kdy lov k ztratil svou starou identitu a jet nezskal novou, ili prodlv v jakmsi ahistorickm asoprostoru. P i tomto ritulu se sice n co z p vodn identity ztrc a m n, ta je vak stle p evldajc. Vyplv z toho, e sm ovn k totln liminarit nerozlienosti communitas je v candombl pozvoln a omvn korlk je prvn ze srie odlu ovacch ritul . Spojen mezi v cm a jeho orixou je po tomto ritulu jet pom rn slab, ale byl uskute n n prvn rozhodn in, kter m toto spojen poslit.

Bori - krmen hlavy

V asovm intervalu mezi omvnm korlk a samotnou iniciac podstoup budouc zasv cenec minimln jedno bori a jedno dal pak povinn absolvuje na plnm za tku iniciace. Jedn se o dal z preliminrnch ritul . Dky jeho p soben se prohloub a upevn vztah mezi lov kem a jeho orixou a jedinec se jet vce vzdl svmu p vodnmu statusu. Tmto ritulem se jet d razn ji signalizuje blzkost o ekvan zm ny, kterou jedinec projde. Bori doslova znamen dt najst hlavn neboli ori , kterou se mn mysl i mentln sloka lov ka. Ve starch publikacch se tento vraz n kdy p ekld jako

odtamtud nepochzej. Poben se k proto, e cel zem zpadn Afriky, odkud pochzela vtina otrok bylo rozlenno na tzv. Pobe zlata, Pobe otrok, Pobe Min apod. a tak dodnes existujc Pobe slonoviny. 102 Srov. Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santno nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 67. 103 Tamt, s. 66.

45

due, co je ovem dosti zavd jc. Silva uvd, e o ri je tak samostatnou duchovn entitou. Ori neboli hlava jedince je sdlo orixy a tento ritul ji m za kol poslit, opevnit a tak uctt.
104

Bori je v mnohm podobn inicia nmu ritulu.

lov k, kter jm m projt, by m l p ed jeho vykonnm strvit n kolik dn v terreiru, obvykle t i a sedm. V So Paulu, kde je tempo ivota rychlej, se cel ritul velice asto odehraje pouze v jednom dni. 105 P ed ritulem je jet t eba zkonzultovat s orixy takzvanm hozenm mul ( Ifovou v tebnou technikou), jestli existuj n jak skute nosti, kter by mohly brnit vykonn ritulu, a kolik eb , o istnch ritul , je t eba provst. Po proveden ur ench eb a ritulnch koupelch m e zapo t samotn ritul. Ten se odehrv v barraco , hlavn ob adn mstnosti terreira . Na zem se rozprost e roho, kter je potaena blmi ltkami. Osoba, kter m nakrmit hlavu, se oblkne do blho a na ramenou m bl ru nk. S bosma nohama se posad na roho zdy do ulice. 106 Ruce m poloen na nohou dlan mi vzh ru, kolem n jsou rozprost eny nejr zn j ob tiny, jak je vid t na obrzku Pierra Vergera (viz p lohy obr. . 2) Ialorix nejprve doporu svmu novici, aby up el sv mylen pouze na dobr v ci, kter si pro sebe d. Zrove s tm ho znovu utvrzuje ve svch kvalitch jako v dce ob adu a znovu p ipomn pot ebu, aby se novic odevzdal do proudu ritulu v p hodnm stavu ducha. 107 Pai i me-de-santo se pak posad naproti n mu a na krtkou chvli mu k hlav p ikld postupn tal e s acaraj , acasa 108 , penze, olivov olej, med, s l, misky s vodou, dv angolsk slepi ky a dva holuby, p i em mu jorubsky p eje hodn t st. Ti, co ritulu asistuj, odpovdaj ax , m mu p ej mnoho ivotn a duchovn sly. 109 Tmto zp sobem se hlav p edstav ob tiny, kter budou pouity b hem ritulu. Pot pai i me-de-santo vezme do ruky jedno obi (kolov o ek), v zubech ho rozlouskne na dv p lky. Kone ky prst ruky, ve kter ho dr, smo v mse s vodou a pak hod dva kousky na tcek nebo p mo na zem p ed sebe, tmto zp sobem se doptv orixy, jestli m e pokra ovat v procedu e. Pokud o ek
104 105

Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 124. Srov. tamt, s. 124. 106 Srov. Querino, Manuel, Costumes africanos no Brasil, Recife: FUNDAJ Editora Massangana, 1988, s. 43. 107 Vogel, Arno; Mello, Marco Antonio da Silva; Barros, Jos Flvio Pessoa de, eds., A galinha dangola: iniciao e identidade na cultura afro-brasileira, Rio de Janeiro: Pallas, 2007, s. 36. 108 Typick afro-brazilsk pokrmy. 109 Srov. Verger, Pierre Fatumbi, Notas sobre o culto aos orixs e voduns na Bahia de Todos os Santos, no Brasil, e na antiga Costa dos Escravos, na frica, So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2000, s. 94.

46

spadne ob ma vydutmi stmi vzh ru, je odpov orixy kladn, alafi . 110 Kdyby odpov byla zporn, pokra uje kn z v hzen o k do t doby, dokud se mu nedostane kenho vsledku. Pokud by se vak stalo, e i po n kolikansobnm hozen obi z stala zporn odpov , mus se cel ritul nebo jeho st opakovat, nen to vak p li b n. Podobnm zp sobem v t pai i me-de-santo b hem ob adu n kolikrt. Orix svou kladnou odpov d de facto stvrzuje, e byl dosavadn pr b h ritulu sprvn. Pot se o ky nabdnou novicovi, aby je rozvkal, p i em nesm ani kousek spolknout. Rozvkan mu je kn z vynd z st. st polo na jeho hlavu, st pot e dlan , chodidla a zadn stranu kolen, zbytek pak vhod do ndoby, kter stoj mezi nimi, m se z n stv igb-ori neboli tykev hlavy. 111 V tto mse se tak nachz kmen p slunho orixy. Nej ast ji se tato ndoba v portugaltin nazv assentamento neboli usazen, ve smyslu msta, kde je orix usazen zrove s tm, jak je usazovn, fixovn v hlav zasv covanho. Toto assentamento vak jet nepat novicovi, je pouze vyp j en ze svatyn peji . Assentamento , kter bude jen a pouze novho zasv cence, se vytv a v pr b hu samotn iniciace. Nsleduje ob tovn. Kn z vezme do ruky n a zazpv krtkou pse pro Oguna, nebo ten je pnem eleza a bodnch zbran a mus bt tedy uct n. 112 Pot popros o prvn angolskou slepi ku. Jakmile ji pod zne krk, nech prvnch pr kapek zm rn padnout na zem, aby uctil Exua, nebo ten je pn cest, zem a je tak poslem vech orix . Mus bt vdy uct n jako prvn tak kv li sv nezbedn povaze, kdyby toti nedostal sv j dl, mohl by init problmy v dalm pr b hu ritulu. Dal kapky krve nle igb-ori , potom nabdne slepi ku s useknutou hlavou novicovi a ten mus krk s prtc krv t ikrt olznout. Krv zv ete pak ud l zna ky na hlav a dalch stech t la novice, p edevm dlanch, chodidlech a ramenou. Identicky se zachz i s druhou angolskou slepi kou a velice podobn i se dv ma holuby, li se pouze zp sob jejich usmrcen. Pot se hlavy a pa ty zv at vlo do igb-ori . V jin

V candombl existuj dva hlavn typy vtn: hzen mul, tch je 16 a vtba poskytuje komplexnj odpovdi, nebo hzen obi, oek se rozlouskne bu na dva nebo na tyi dly a vtba poskytuje pouze odpovdi typu ano/ne. 111 Srov. Vogel, Arno; Mello, Marco Antonio da Silva; Barros, Jos Flvio Pessoa de, eds., A galinha dangola: iniciao e identidade na cultura afro-brasileira, Rio de Janeiro: Pallas, 2007, s. 37 112 Srov. Verger, Pierre Fatumbi, Notas sobre o culto aos orixs e voduns na Bahia de Todos os Santos, no Brasil, e na antiga Costa dos Escravos, na frica, So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2000, s. 94.

110

47

mse se smch s l, med a olej, tato sm s se nsledn vlo do igb-ori a p ikld se na r zn msta hlavy a t la, dlan , chodidla atd. 113 Po tomto se ob tovan zv ata p edaj ogan m , ti jim vytrhaj pe , kterm pai i me-de-santo ozdob okraje orixovi msy, a drobn j prka p ilep na zna ky, kter krv a ve zmi ovanou sm s vytvo ila na t le novice, na e jimi pokryje tak cel igb-ori . 114 V tuto chvli se odnesou ob tovan zv ata do kuchyn , kde se p iprav podle p edepsanch pravidel. Kdy jsou pokrmy p ipraven hlava dostane najst. D je se to tak, e kn z vdy vezme do ruky trochu pokrmu, st z n j d op t do msy. S jdlem v ruce pak objede t lo budoucho zasv cence. Trochu pokrmu mu polo na hlavu, pak mu d kousnout a sm si tak trochu vezme. Zbytek jdla je rozd len mezi p ihlejc a vichni mus jst nebo by se hlava mohla urazit. Takto dostane hlava n kolik chod , na zv r dostane stejnm zp sobem napt trochy vna, vody a dnes velice asto tak coly. Nsledn kn z vyslov t ikrt jmno budoucho zasv cence. Ten se po t etm vy en svho jmna zvedne a p ihlejc propuknou v jsot, na e mu p ej: Mnoho t st! Mnoho let ivota! Mnoho zdrav! Mnoho pen z! astnou iniciaci! 115 Pot si m e novic po n kolika hodinch kone n odpo inout. Tradi n se bori chpalo jako jedna z etap postupnho iniciovn jedince. Dnes se vak p edevm v So Paulu stv autonomnm ob adem, kter oddaluje iniciaci na neur ito. 116 Podle tradicionalist se vak jedn o oddalovn nevyhnutelnho, protoe bori, stejn tak jako omvn korlk , m pouze do asn inek. Orix, p ejc si bt co nejd ve usazen napevno do hlavy vybranho jedince, je tmto ritulem sice utien a jeho spojen s ori je upevn no, ale nikoli jet natrvalo. Po n jakm ase se m e op t projevit, m e se op t neo ekvan zmocnit jedince jako divok svat a ten znovu upadne do nejistoty, vpd anti-struktury tedy z stane nevy een. Na e je nutn bu podstoupit co nejd ve iniciaci nebo nov bori , p i em v So Paulu dochz spe k druhmu jmenovanmu. Je zde tedy stle vce nsledovnk candombl, kte oddaluj iniciaci dlouhou adu let, p i em podstoup hned n kolik bori . D vodem k odkldn iniciace m e bt jej finan n, ale i
113 114

Srov. tamt, s. 95. Srov. Vogel, Arno; Mello, Marco Antonio da Silva; Barros, Jos Flvio Pessoa de, eds., A galinha dangola: iniciao e identidade na cultura afro-brasileira, Rio de Janeiro: Pallas, 2007, s. 41. 115 Tamt, s. 44. 116 Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 125.

48

psychick a fyzick nro nost, ale p i zp sobu ivota v So Paulu je tm hlavnm d vodem fakt, e si na ni lid asto jednodue nedok ud lat as. Iniciace toti vyaduje, aby novic strvil del dobu v terreiru v naprost izolaci od okolnho sv ta. Existuj dokonce jedinci, kte se po cel ivot spokoj pouze s p ijmnm bori . Tradi n pai i me-de-santo vak p ed takovou prax varuj, nebo tento ritul nem e poskytnout ochranu a stabilitu hlav navdy. Stav nevyrovnanosti se tedy m e stt trvalm a tak se stane stlm nebezpe m jak pro jedince tak pro sociln strukturu. Odlou en novice od svho p vodnho postaven a jeho inklinace k iniciaci, k zskn novho postaven se na zklad tohoto ritulu vrazn prohloub. Ve svm meznm stavu se op t posune o krok kup edu ke skute nmu prahu, k iniciaci. Bori vak ne e problm zcela, jeho p soben je pouze do asn, proto nedoke zabrnit op tovnmu projeven anti-struktury a mus bt nsledovno dalm logickm krokem samotnou iniciac. m del doba od ritulu krmen hlavy ub hla, tm pravd podobn j je, e tato op t vyhldla, ztratila slu, kterou zskala na zklad p ijet ax z ob tin. M e se tedy op t dostat do stavu psychick nerovnovhy, nevyrovnanosti, co logicky op t ohroz spole enskou strukturu, protoe, jak by mohl ct Rappaport, nep telsk psychick procesy vdy hroz infikovnm proces socilnch. Tento ritul samoz ejm vytv digitln zobrazen analogickch proces , kter se odehrvaj uvnit jedince a spole nosti, dv jim po n jakou dobu jednozna n tvar typu 0/1. Avak m eme ci, e slo (informace), kter zobrazuje se m e kdykoli neo ekvan zm nit, co je zp sobeno analogickmi procesy, kter nem eme nikdy zcela jasn vid t. Bori tedy nedoke naprosto striktn kontrolovat individuln psychick procesy, kter se vyvj analogicky, a proto se m e rozkol se strukturou kdykoli znovu objevit, zatmco iniciace ukld daleko p sn j pravidla na ivot jedince jak uvnit terreira tak vn . Tak forma iniciace, jej daleko striktn ji definovan pravidla, bizarn j povinnosti a ur it i jej dlka, maj vliv na fakt, e jej p soben je nezvratn a trv po cel ivot iniciovanho. Zatmco pro Turnera je zrukou trvalho p soben iniciace p edevm stav pod zenosti v liminrn fzi, tak Rappaport by tuto podmnku ur it hledal ve form tohoto ritulnho procesu jako celku. Bori a omvn korlk jsou rituly preliminrn fze iniciace. Jasn vyzna uj nastoupenou cestu a jej sm r a tak ji napomhaj zvldat tm, e maj jedince 49

psychicky poslit, ujistit ho o sprvnosti zvolenho sm ru a o jeho faktick nevyhnutelnosti. Mnoz auto i tak p irovnvaj iniciaci ke koln dochzce, pak by tyto rituly pat ily k t p edkoln fzi, kdy u je jasn, kterou kolu si lov k vybral, a e je na ni p ijat. J zde povedu paralelu spe s univerzitnm typem vzd lvn ne se zkladnm stupn m, jak je obvyklej. Potom lez ci, e rozhodnut nastoupit ke studiu tak p edznamenvaj ur it psychick procesy, kter lov ka jednozna n orientuj tmto sm rem. Pot je zkouen u p ijmacho zen, co lze p irovnat k omvn korlk , nebo n kdy se stane, e se orix spokoj pouze s touto prvn povinnost a v c pak z stv cel ivot abi . 117 A nemus to nutn znamenat selhn. Bori pak lze p irovnat k oznmen o p ijet, nebo jako ono tak zcela z eteln informuje o zvolen cest o p iblen se k prahu a uji uje i posiluje jedince ve v e, e je tato cesta sprvn a m smysl. V candombl dochz k takovmu oznmen rituln cestou, protoe si udruje nepsemn charakter a nelze tedy o d leitch v cech informovat jinak. Stejn jako bori ani rozhodnut o p ijet nem trval p soben, lov k m e upadnout ze stavu poehnn, kter mu p in. Naproti tomu iniciace stejn jako dokon en univerzitn vzd ln m trvalou platnost. Toto p irovnn zde uvdm pro ilustraci faktu, e logika iniciace nm nen nijak vrazn vzdlen.

Samotn iniciace
K samotn iniciaci by v idelnm p pad m lo dojt po prvnm bori. Avak as, kter mezi tmto ritulem a iniciac uplyne, m e bt pom rn dlouh, to zle hned na n kolika faktorech, ale nejd leit j z nich je skute nost, e iniciace je velmi finan n nro n a m e trvat i n kolik let, ne si na ni novic uet . Je toti t eba si k n opat it zna n mnostv zv at a jinch komodit, kter se orixovi ob tuj. Dle si mus budouc zasv cenec obstarat slavnostn rby svho orixy a zde plat pravidlo: m zdobn j tm lep. A logicky m zdobn j je rba, tm je tak dra, ale v tomto ohledu se nevyplc et it, protoe i orix se chce lbit. Hraje zde toti roli otzka statusu, jinak e eno m krsn j bude orix dan ia , m lpe bude tan it p i svtcch a ritulech v kole xir , m p esn ji bude opakovat mtick pohyby svho orixy a m zdobn j bude mt aty, tm v t m anci, e bude rychleji postupovat v hierarchii terreira sm rem vzh ru a povat tak vce vhod.
117

Srov. Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 66.

50

Kad novic si mus obstarat ndobu ( i ndoby) a kmen k vrob jeho vlastnho igb-ori , usazen orixy, za tmto elem si m e tak po dit celou adu dalch ozdob. V neposledn ad je nutn zaplatit vlohy, kter nastanou s iniciac pai i me-de-santo . Proto se tak obvykle ek, a bude k iniciaci p ipraveno vce novic , aby ji podstoupili spole n , a tak se snily nklady na hlavu. Tak mus naet it penze na svou vlastn stravu na dobu, kdy budou pobvat v terreiru . P ed samotnm vstupem do ronc (mstnosti terreira , ve kter spolu zasv covan po dobu iniciace pobvaj) tedy mus abi eit celou adu praktickch v c. Zatmco d ve mohlo bt obstarvn n kterch nutnch komodit pom rn nro nou a komplikovanou zleitost, protoe bylo nap . t eba natrhat listy a byliny danho orixy p mo v lese, nebo bylo nutn n kter zv ata ulovit, tak je ve v dnen konzumn dob daleko jednodu. Dochz toti k il komercializaci i na poli nboenskch p edm t . V So Paulu je situace op t nejviditeln j, existuje zde toti cel ada obchod s nboenskmi pot ebami, kde je mon koupit nep ebern mnostv nboenskch p edm t . Sortiment nabzench v c se obvykle thne nap celm spektrem nboenskch tradic. Lze tu nalzt ve pot ebn pro candombl, ale i umbandu, spiritismus, katolictv, buddhismus a mnoh dal. Snad jen pro evangelikln a letni n hnut tu nen nic, je to ur it dno tm, e ke sv praxi v tinou nepot ebuj tolik p edm t , ale tak tm, e se nejmn sn s afrobrazilskmi nboenstvmi a ostatn i s jinmi k es anskmi denominacemi. 118 V n kterch takovchto prodejnch je dokonce mon nakoupit zbo v akci a samoz ejmost je i monost platby kartou. 119 Staen ze ivota vstup do communitas V ur en den jsou vichni, kdo maj bt iniciovn, tzv. staeni, shromd ni do ronc , mal mstnosti v terreiru , kde proij v tinu asu sv iniciace. Zde se o n po celou dobu star me pequena , men matka neboli ni kn ka. Skupina budoucch zasv cenc spole n tvo communitas a v candombl se pro ni uv nzvu barco , nicmn m e bt tvo ena i jednou osobou. Do ronc vstupuj s v domm, e tam strv del dobu, p vodn to bylo od t m sc a do jednoho
K tmatu nboensk netolerance viz Silva, Vagner Gonalves da, Entre a gira de f e Jesus de Nazar: Relaes scio-esuturais entre neopentecostalismo e religies afro-brasileiras, in: Idem ed., Intolerncia religiosa: Impactos do neopentecostalismo no campo religioso afro-brasileiro, So Paulo: EDUSP, 2007. s. 191-260. 119 Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 129.
118

51

roku, jak pe Bastide. 120 Dnes se tato doba i v Bahii, tedy v tradi n lokalit candombl, v tinou zkrtila. V So Paulu in nej ast ji dvacet jedna dn, vjime n se sniuje na sedmnct, trnct nebo dokonce pouze sedm dn. 121 N kte auto i popisuj, e se p ed samotnm vstupem budoucch ia do ronc kon mal toque , bubnovn i hran pro orixy, p i kterm maj op t upadnout do stavu santo bruto . Adepti p ijdou do barraco , kde za zvuk bubn tancuj kad pro svho orixu, dokud je neposedne a oni neomdl. 122
Osoba posedl divokm bostvem se nakonec sval na zem a mus bt p enesena do mstnosti, kde babalorix boha zabije, ili zkouenou osobu uvede zp t do normlnho stavu. Zhroucen na zem vyjad uje smrt bval osobnosti, ritul zabit boha odpovd jejmu vzk en; znovuzrozen bytost se samoz ejm neshoduje s p vodn osobnost, nbr je to nov, od nyn jka zbot l j. 123

Tento ritul lze tedy podle Gennepovy typologie ozna it za jasn odlu ovac, dochz b hem n j k oput n star identity a s n spojenho statusu. Divok, nekontrolovan i nesocializovan projev bostva je jednou provdy vykzn a u se nikdy nevrt. Zrove novic nabude prvnch znak nov identity. Bastidova slova, e se jedn o zcela nov zbot l j, jsou v tto fzi iniciace zcela ur it nevhodn, nebo zm na osobnosti jedince je v tuto chvli stle jet na po tku. Spe se tedy pro novice jedn, jak k Lima o smrt pro ivot do t doby it a o ekvn dn iniciace a ob t, kter mu ve svm konven nm zv ru daj znovu zrodit do nboenskho ivota filho-de-santo . 124 V den uchlen se do ronc se jet kon rituln koupel, kter p edevm zobrazuje vyjmut zasv covanho z b nho ivota a z historickho asu a jeho p ijet do specilnho stavu a asu, do communitas. Ukon uje se skrze ni preliminrn fze iniciace a za n se touto koupel fze liminrn trvajc nej ast ji jedenadvacet dn. Koupel se tradi n provd pod irm nebem. Novic p ed koupel odlo sv sv tsk aty, Altair Tgn dokonce mluv o jejich roztrhn 125 , jakoto odloen i zni en symbolu jeho n kdej identity. Omvn se provd vodou
Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 51. Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 128. 122 Srov. tamt, s. 130. 123 Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 51. 124 Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais, Salvador: Bahia, 1977, s. 68. 125 Srov. Oliveira, Altair B. (Tgn), Iniciao no candombl: Feitura de yw, ogn e ekj, Rio de Janeiro: Pallas, 2005, s. 18.
121 120

52

s listy a bylinami. Takto o it n p ijmou novicov nov bl aty. Ty jsou znakem liminrn nerozlienosti zasv covanch, nebo m eme ci, v souladu s Turnerem, e jsou znakem jejich anonymnho a bezpohlavnho stavu 126 . Tmto zp sobem jsou vichni se azeni na jednu primordiln rove a mohou tak spole n tvo it normativn communitas. V tomto ritulu, ostatn i jako v p edchozch, je mon sledovat t i Gennepovi sti p echodu: odlou en se signalizuje odloenm starch at , pomez je samotn koupel a p ijet (tentokrte do communitas) je znzorn no oblknutm novho od vu. Kad ritul tedy jakoby v malm obsahuje tyto t i fze. Iniciace potom, jakoto dlouhotrvajc proces, v sob zahrnuje tyto t i fze ve velkm, kad z fz iniciace je zobrazovna vdy celou sekvenc ritulnch in , kter jeden za druhm neustle prohlubuj danou fzi odlou en, pomez nebo p ijet a v jednom okamiku dojde digitlnm zp sobem k jej zm n v n jakou dal. Zde popisovan ritul tedy uzav el odlu ovac st iniciace a zapo al jej st pomezn. Hned po n m nsleduj rituly, kter zrove dle prohlubuj p ijet do communitas a stav pomez, liminrn pod zenosti. Po koupeli se adept m ost haj vlasy, tentokrte jen n kami, zatmco v pozd jm stdiu iniciace se ohol b itvou, tak se obvykle znovu omyj korlky a provede se jedno bori , p i kterm se vak nyn spole n s hlavou zasv covanho krm kmen igb-ori , kter u bude pat it pouze jemu. 127 Orix tedy bude postupn usazovn jak v hlavn tak v kameni. Pot se adepti odvedou do ronc . Pokud pro ilustraci op t ud lm paralelu s univerzitnm vzd lvnm, pak tato fze samoz ejm odpovd vstupu na univerzitu a ten tak bv mnohdy zvznam ovn rituly, kter ur itm zp sobem poko uj nov studenty, stav je na jednu rove podobn , jako tomu je u ritul iniciace. V minulosti to bylo daleko vrazn j, vichni studenti nap . nosili stejn od v, dnes lze tento typ chovn u ns rozpoznat p edevm v takovch udlostech, jako jsou pasovn a na oficiln rovni imatrikulace. V mnohch cizch zemch jsou i dnes zvyky spojen se vstupem na univerzitu daleko vrazn j. A o t ch, kter se provd na brazilskch univerzitch lze, ovem s jistou nadszkou, ci, e maj podobnou strukturu jako iniciace v candombl. Nov k m se tak odst ihne st vlas , jsou omvni vodou, kdy se po nich hz napln nmi balnky, jejich aty bvaj zni eny, tak se pomaluj,
126 127

Srov. Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 102. Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 54.

53

podobn jako se d je v pozd j fzi iniciace, a v neposledn ad je star studenti vod po univerzit jako stdo, p i em maj sklon nou hlavu (viz p lohy obr. . 37). V tomto p pad je to pro vechny p edevm zbava, ale ur it nen nhoda, e se jist podobn innosti provd vdy p i vstupu do n jak ivotn fze, kter ivot jedince vznamnm zp sobem m n. Ale abych se vrtil ke candombl. Po celou dobu staen mus adepti dodrovat celou adu dalch pravidel. Chod s hlavou sklon nou, nesm ur it pokrmy a obecn jed velice skromn a vhradn rukama, mus se zdret pohlavnho ivota, sp pouze na rohoi na tvrd zemi. Roho se pokrv listm, co m symbolizovat les nebo obecn divo inu, protoe tam se v Africe a p vodn tak v Brazlii provd ly iniciace. Kad rno si dop vaj koupel ve studen vod , tak je nucen [roz. zasv covan] omvat se s ab , co je hnijc tekutina, kter se skld z rozkldajcch se posvtnch list rozdrcench ve vod , k emu se p id krev z ob t, o kter se v , e obsahuje ax boh . V se, e m vce erv bude v ab , tm vce ax . Tak se pije z tohoto ab . 128 V modern jch terreirech byla tato praxe ji zakzna a v So Paulu se s n prakticky nesetkme. Ab se nahradilo vdy erstvou vodou s rozma kanmi listy. Po celou dobu pobytu v ronc jsou novicov zcela izolovni, s nvt vnky se dorozumvaj pouze jakmsi tlesknm tzv. pau , do styku p ichz jen s leny vnit n struktury terreira , jen s t mi, kte jsou odpov dni za jejich iniciaci. Tak jim jsou d lny drobn na znut na temeni hlavy, aby do n mohl orix snaze vstoupit. Celkem s humorem p istupuje k otzce sexuln zdrenlivosti a dlky pobytu v terreiru Altair Tgn, kter je pai-de-santo v Rio de Janeiru. Podle n j by doba staen v dnm p pad nem la p esahovat t i m sce, u tato doba je pr velice dlouh pro dosp lho lov ka mue i enu, aby z stali bez sexulnch vztah . Doslova k: Manel, by by byl sebe vc oddan a v rn sv en , tm e s n bude mt zakzan sex po tak dlouhou dobu, bude muset bt, prv on svat, aby to tak vydrel a nevyrazil na zlety. 129 Rozum j, zatmco ona bude zasv covan. Vidme tedy, e se budouc zasv cenci mus pod dit cel sri dosti nep jemnch kon a pravidel. in se tak za prv, aby se dalo jasn najevo, e jejich n kdej status je zcela rozm ln n - nehraje zde dnou roli, a za druh se
128

Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 157. 129 Oliveira, Altair B. (Tgn), Iniciao no candombl: Feitura de yw, ogn e ekj, Rio de Janeiro: Pallas, 2005, s. 80.

54

takto signalizuje, e nyn jsou zcela vyvzan ze sv ta status ili nachzej se, jak by ekl Rappaport, ve stavu ani toho, ani onoho, nemaj tedy u charakter svho n kdejho zp sobu byt ve spole nosti, ale jet nezskali ani charakter toho, ke ktermu sm uj. Proto se tak pobyt v ronc p irovnv k embryonlnmu stavu, kdy se teprve veker vlastnosti budoucho jedince tvo . Turner k tomu k:
Novicov v liminarit mus bt tabula rasa , ist list papru, na kter jsou zapsny v domosti a moudrost skupiny tkajc se novho postaven. Zkouky a poko en, asto hrub fyziologick povahy, jm jsou novicov vystaveni, p edstavuj z sti zni en p edchozho postaven a ste n upraven jejich podstaty, aby je p ipravily na p evzet novch povinnost a p edem jim zabrnily zneuvat nov privilegia. Mus pochopit, e sami o sob jsou pouze hlna nebo prach, pouh hmota, jej tvar je formovn spole nost. 130

Formovn nov identity jedince se tedy v liminrn fzi d je postupn neboli analogicky, tento proces transformace z jedn skute nosti na druhou, z 0 na 1, je vak pro v tinu lid neviditeln a d je se mimo jejich as, mimo jejich realitu. Zni en star osobnosti m e bt vak dosti brutln, aby usazen nov osobnosti bylo co nejpevn j a nejefektivn j a dolo k pln identifikaci jedince s touto osobnost, ale tak aby ji spole nost identifikovala jako skute nost odpovdajc danmu dosaenmu statusu, ili aby dolo k efektivnmu uznn prom ny. Prandi poznamenv, e ia mus trp t a navc se k, e m vce tm lpe, m v t je utrpen, tm v t je presti a istota ritulu, tm v t zruka dosaen p stupu k nadlidsk moci a charismatickm stav m. 131 Dal v c, kter je nesmrn zajmav, je fakt, e se zasv covan tm po celou dobu tto liminrn fze nachz ve stavu er , neboli v lehkm d tinskm transu, tento stav je polov dom a p edevm sm o sob je meznm stavem mezi posedlost a plnm v dom. Kdy se toti orixov zmoc uj svch syn a dcer p i b nch svtcch, upadaj tito nejprve do tohoto stavu er a a nsledn se jich orix zmocn zcela. Stejn tak se d je, kdy je orix opout, chvli prodl v er a a nsledn se proberou zcela. P vodn p edevm kv li tomuto stavu nosili zasv covan nkotnky s rolni kami. Iniciace se odehrvala v divo in , v lese a zvuk rolni ek zaji oval, aby se neztratili. Dnes je nos tak, ale ji spe z tradi nch d vod . Dle maj na pach nramky xaor , tak nazvan contra-egun , ty maj chrnit proti egun m ,
130 131

Turner, Victor, Prbh ritulu: Suktura a antisuktura, Brno: Computer Press, 2004, s. 103. Srov. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 157.

55

duch m zem elch, kte se mohou potulovat po sv t . Osoby v liminrn fzi, tedy ve chvli, kdy jsou bez identity, jsou toti zvlt zraniteln, a je nutn je d kladn ji chrnit. Egun by se nechrn nho t la mohl velice snadno zmocnit. Liminrn fzi pak lze jednozna n p irovnat ke kole, protoe se v n novicov mus nau it celou adu novch v c. K transformaci jejich osobnosti tedy dochz postupn s tm, jak si osvojuj dal a dal znalosti pot ebn k vykonvn jejich budouc funkce. Protoe se b hem pobytu v ronc utv nov osobnost, nov lov k, nle toto stdium p edevm do moci Oxaly , jeliko on stvo il prvn lidi. Novicov se mus p edevm nau it ritulnm pohyb m a tanc m svho orixy, dle modlitby, kter se k n mu a tak ke vem ostatnm orix m v. U se zp vy a mty, orientovat se v hierarchii terreira , jak zdravit a mnoha dalm povinnostem. Mnoh z toho u samoz ejm znaj, protoe jejich souit s candombl u ur it trvalo n jakou dobu. Silva mn navc informoval, e v So Paulu se prv dky zkrcen dob staen klade daleko v t d raz na u en ji p ed a p edevm pak po samotn iniciaci. 132 Bastide tak uvd, e si b hem tto doby ij r zn liturgick roucha 133 , to je vak dnes ji p pad historie nebo snad n kterch tradi nch terreir Bahie, protoe, jak jsme vid li, v usp chanm ivotnm tempu So Paula se doba staen zkrtila a v tinu v c si abi kupuj. Z ronc vychz jen za elem podstoupen ritulnch koupel nebo r znch eb a jinch o istnch ritul , kter maj za kol jet vce je odpojit od p edel identity a zrove jsou jakmisi zkoukami postupu v iniciaci a prohlubovnm p ijet identity nov. Vidme tedy, e stejn jako ve kole, je i zde nutn sprvn postup prov ovat. S kadm takovm krokem se novic nevratn vzdaluje p edelmu ivotu a stle vce p ibliuje absolutnmu p ekro en prahu, vykonn inicia nho ritulu a dokonn probhajc zm ny. Pokud b hem obdob u en probhalo vechno sprvn , p istoup se k ritulu or , samotnmu inicia nmu ritulu. P i jedenadvaceti denn iniciaci se obvykle kon sedmnct den po vstupu do ronc . P ed nm se jet kon jedno bori . Or inicia n ritul B hem cel liminrn fze se jazykem candombl tak zvan d l svat, co znamen, e se vytv nov sekundrn osobnost zaloen vdy na ur itm
132 133

Vagner Gonalves da Silva osobn sdlen. Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 55.

56

archetypu vyjd enm v postav n kterho z orix . Po celou dobu se vztah mezi novicem a orixou neustle prohlubuje a upev uje se jeho spojen s hlavou. P i ritulu or dochz ke kone nmu usazen orixy v ori zasv covanho, k jeho kone n fixaci. Jedn se tedy o jakousi zv re nou zkouku iniciace. Tento ritul je neve ejn, astn se ho jen ti, kterch se p mo dotk, zasv covan, pai i me-de-santo a pomocnci. Je tak velice dlouh, adeptovi je p i n m oholena hlava a ob tuje se velk mnostv zv at. V Bahii byla p vodn tato zv re n st rozloena do n kolika dn, jak o tom sv d nap . Bastide. 134 Jeden den se ob tovali pouze dvounoh zv ata a dal den tvernoh. Byla tu tedy op t ur it gradace, ta se sice zachovala i v So Paulu a modern jch terreirech obecn v tom, e se tak nejprve ob tuj ptci a a na zv r tvernoh zv ata, ale cel procedura se kon v jeden jedin den. Za n se stejn tak jako p i kad rituln innosti v candombl op t ob tovnm Exuovi tzv. Exuovm pad . Pak se novic posad na idli, pod n jsou rozprost eny listy op t jako symbol lesa. Nejprve se mu zcela ohol hlava, n kdy tak cel t lo. Nsledn se oholen hlava omv bylinnm nlevem a dal byliny se mu vkldaj do st. Sloen nlevu je p sn tajn a v se, e prv dky n mu m e dojt ke vt len bostva. 135 Jakmile je hlava omyta, ud l mu pai i me-desanto mal na znut, abers , na temeni hlavy, pod lopatkami, na hrudi, na vn j stran pa pod rameny, na chodidlech a na jazyku. P vodn se k tomu pouvala b itva, kter byla pro vechny stejn, dnes se vak v So Paulu z hygienickch d vod a strachu z AIDS v tinou pouvaj iletky na jedno pouit. 136 Jeden pomocnk tato na znut okamit p ekryje prkem z rozdrcench list , aby jimi nemohlo vstoupit do t la dn zlo. Potom se hlava a tak dal sti t la pomaluj blm ve vod rozpustnm prkem, efum , vytv se jm na t le zasv covanho obrazce p slunho orixy. Dle obdr quel , nhrdelnk, kter symbolizuje pod zenost ud lan hlavy otci i matce terreira a kter iniciovan bude muset nosit po dal t i m sce, b hem nich bude dodrovat adu specilnch zkaz a zpov d. 137

134 135

Viz Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003. Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 56. 136 Srov. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 159. 137 Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 134.

57

Po tto fzi nsleduje ob tovn zv at. Provd je op t pai i me-de-santo podobnm zp sobem, jako p i bori. Zasv covan op t sed na rohoi zdy ke zdi a p ed nm kn z zabj jedno zv e za druhm. Jak jsem ji nazna il, ob tuj se jako prvn dvounoh zv ata tedy holubi, slepice, angolsk slepi ky nebo kachny vdy podle preferenc danho orixy. Znovu je t eba nechat pr kapek pro Exua, a trochu krve tak sm uje do igb-ori , orixova usazen v kameni. Zbytek krve se nech kanout po novicov hlav , nyn se jedn o skute nou koupel v krvi. Useknut krk zv ete se mu vdy strk do st a on mus trochu krve polknout (viz p lohy obr. . 9). V ur itch sekvencch se mezi ob tovnmi v t za pomoci hodu obi , zdali je pr b h ritulu sprvn. Pokud tomu orix dovol, p ejde se k ob tovn tvernohch zv at, ktermi jsou nej ast ji kozy, berani, ale tak to m ou bt krlci, psovci, r zn hlodavci, zle to op t na preferencch danho orixy. Zd se vak, e u vech iniciac se uv p ednostn prv koz a beran . Zachzen s nimi je podobn, jako p i ob tovn ptk , s tm logickm rozdlem, e se jejich krev zachytv do msy a a pot se lije na hlavu novice. Jakmile je tato krvav lze u konce, tzn. kdy u jsou vechna zv ata ob tovna, polep se zasychajc krev na t le novice pe m z ob tovanch ptk . Pai i me-de-santo ho pozvedne, ten sev e v zubech useknutou hlavu berana (viz p lohy obr. . 10) a za ne tan it p edvd je rituln pohyby svho orixy, kter se ho v t chvli zmocn, osedl si svho kon . Zrodila se nov ia nov dcera i syn orixy, bylo reprodukovno ax a vichni p ihlejc se mohou radovat. Mnostv ob tovanch zv at se op t r zn podle danho orixy a jeho v le i apetitu. Pro p edstavu mohu uvst po ty z iniciace, u kter jsem se v So Paulu astnil ve ejn sti. Zde jsem se dozv d l, e p i inicia nm ritulu p ti osob bylo p edel den zabito p es edest slepic ( i ptk ) a tucet tvernohch zv at, ovc a koz (viz p lohy obr. . 11). Dky ritulu or dolo ke skute nmu p ekro en prahu, dolo k p ekonn meze. Orix byl zhotoven, usazen v hlav svho dt te a tak se zrodil nov lov k. Liminrn fze zde vak jet nekon , je t eba vyvazovat se z n postupn . Liminarita je toti jako neutrln prostor mezi dv ma celnicemi. Uvnit n ho sice probh skute n hranice, avak jej p echod je dokon en, a kdy lov k opust celnici na druh stran . Inicia n ritul je tedy touto skute nou hranic, lov k, kter ho absolvuje, se u fakticky ocitl na zem jinho, ale jet je t eba projt n kolika formlnmi procedurami, aby byl p echod zcela a dn uskute n n. Z toho d vodu 58

se po skon en ritulu nyn ji dcery a synov svatch uvedou do stavu er a znovu se odvedou do ronc . Nsledujc den je toti ek ve ejn vystoupen a oznmen zm ny statusu zbytku spole enstv. Inicia n ritul m p edevm osobn rozm r, astn se ho toti jen velmi omezen po et lid. Informace o zm n jedince, kter se generovala po celou dobu liminarity vcemn analogicky, je nyn digitln , jednozna n zobrazena a tm pdem p edna; v tomto okamiku p edevm tomu, kdo je iniciovan. Rozkol se strukturou se zde tedy e na osobn rovni, jedinec je skrze utrpen, ale tak dky mnohm dalm formlnm nleitostem ritulu, vyzdvien na vy rove . Je vak jet t eba o tto zm n identity iniciovanho informovat ostatn leny famlia-desanto a ve ejnost obecn . D je se tak na zklad ritulu, kter se kon nsledujc den a b hem n j ia t ikrt vystoup. Pokud se vrtm ke sv metafo e s univerzitou, tak by bylo mon ritul or p irovnat k zv re nm sttnm zkoukm, protoe i ony jsou obvykle nejt a nejnep jemn j, jsou poslednm nporem p ed zm nou statusu jedince a tm souvisejc zm nou identity vyjd enou titulovmi zkratkami. Nicmn i o tomto faktu je t eba informovat spole nost, co se d je na zklad formln rituln innosti nazvan promoce. My ovem mme tu vhodu, e o tto zm n m eme informovat i pomoc psemnho dokumentu, nicmn se domnvm, e i zde je znakov rituln zobrazen a p edn takov informace d leit, alespo ve sm ru k rodin a tedy lidem, kte obvykle nem li monost sledovat analogick proces generovn nastal zm ny. V candombl m pak ritul informovn ve ejnosti o to v t d leitost, protoe se p vodn jednalo o nepsemnou kulturu a dodnes ve sv praxi odmt psemn zaznamenvn. K plnmu uznn nov identity m e tedy dojt vdy jen jej naturalizac b hem ve ejnho ritulu, kter popi v nsledujc kapitole. Sada de Santo - T i vystoupen orixovch dcer a syn Na rozdl od p edelch ritul , kter se v k iniciaci, je tento ritul ve ejn a jeho ve ejnost je navc zsadn podmnkou jeho sp chu, m vce lid je tto udlosti sv dky tm lpe, a i proto jsem m l monost se ho astnit. Nsledujc popis se tedy zakld p edevm na mch osobnch zkuenostech a pozorovnch, kter jsem u inil v terreiro otce Fomutinha v Guarulhos, ve velkm So Paulu (viz p lohy obr. . 12). Na tto velkolep oslav reprodukce ax mus byt p tomni tak 59

pai i me-de-santo z ostatnch terreir, aby se staly sv dky zrozen novch len a tedy i sprvn reprodukce candombl. Navc n kter kony spadaj jednozna n do jejich kompetence. Za tek ritulu byl ohlen na druhou hodinu, ale zhruba o hodinu se opozdil, co je, jak jsem byl ujit n, b n praxe. Kdy se vichni shromd v barraco m e ritul za t. Op t se za n Exuovm pad , o kterm jsem zde ji n kolikrt mluvil, ale dosud jsem neuvedl jeho pr b h, za tmto elem si vyp j uji popis Santose:
Hned na za tku se do st edu barraco umst dbn s vodou, jedna msa, jedno aca, jedna lahvi ka s ur itou blou tekutinou, dva tal e jeden s palmovm olejem a druh s maniokovou moukou. Pad za n bubnovnm na atabaque. Domc Iyamor za ne vdy ur itou pse a ostatn dcery orixy j odpovdaj. Iyamor vlo trochu ingredienc do msy a dcera, kter tan p ed n, odnese despacho, takto odn plnou msu a na ulici p ed barraco a vrac se s przdnou. Pot co se tato procedura zopakuje t ikrt, p ijde na adu dbn s vodou. Kdy se dcera vrt, obejde zhruba t ikrt msto, na kterm je Iyamor a nsledn vezme aca a odnese ho na ulici nsledovna jednou dcerou Oguna, kter vylije vodu na ulici, p i em ji rozd l ve t i sm ry. Pot jde Iyamor tan it spole n s dcerou, kter odnela despacho, a jakmile odtan t i psn je pad dokon en a Exu je spokojen. 138 (viz p lohy obr. . 13-17)

Kdy je Exu utien, zatan se jet n kolik kol kolem ariax , st ednho a nejposvtn jho msta barraco - veker tance se provd proti sm ru hodinovch ru i ek. Pak ji nsleduje prvn vystoupen ia . Za zvuk bubn vyjde z ronc nejprve jedna z ebomin , starch iniciovanch, kter nese roho. Nsleduj ji iniciovan dcery a synov, tentokrte jsou oble eni v blm, v barv Oxaly, stvo itele lid. Jdou v mrnm p edklonu a po celou dobu jsou v transu. Kadho z nich doprovz dal kn ka a navd ho za pomoci zvonk adj . Pokud p esto ztrat sm r, nasm ruje ho drobnm zatahnm za cp od vu. T la maj pomalovan blm prkem efum a na hlav maj oxu , mal kuel tvo en posvtnmi substancemi zv echo, rostlinnho a minerlnho p vodu, podle n j se iniciovanm n kdy k adoxu . Na hlav pak jet maj elenku s prkem ecodid . P i tomto prvnm vystoupen iniciovan p edstavuj, jak svm t lem, tak pohyby angolsk slepi ky, kter podle jednoho vyprv n utvo ili zemi. Angolsk slepi ka toti
138

Santos, Deoscredes Maximiliano dos, Histria de um terreiro nag, Ax Op Afonj, So Paulo: Max Limonad, 1988, s. 46.

60

existovala jako prvn, symbolizuje zemi - Odudu a je tedy tak zem, na kterou ia p ichz a ze kter odchz. Kdy existovalo jen nepatrn mnostv zem , slepi ka j za ala rozhrabvat, m j dala velikost a tvar. Jakmile byla zem hotov a byla potvrzena jej pevnost, sestoupili na ni orixov a spokojen tancovali. 139 A snad prv proto, aby mohli orixov nsledn sestoupit do svch dcer, mus tyto nejprve p edstavovat angolsk slepi ky, aby tak potvrdili svou pevnost. Pr vod ia jednou obejde barraco jako mal p edstaven, vichni p tomn maj v tu chvli otev en dlan nam en sm rem k n mu, tmto zp sobem p ijmaj ax , kter je v tomto okamiku (a obecn b hem ritulu) zvl siln p tomn. Pot se pr vod zastav u vchodu, kde ebomin rozprost e roho. Za zp vu jorubskch psn, provedou iniciovan t i prostrace, p i em vdy n kolikrt tlesknou rukama. (viz p lohy obr. . 18-22) Stejnou proceduru provd p ed bubny a p ed ariax , centrem terreira . Jakmile tak u in, vrac se pomalu do ronc . Mezi tm zbytek osazenstva pokra uje v tancch a zp vech. Toto prvn vystoupen vyvazuje iniciovan z liminrn communitas, kde na znamen neexistence status vichni oblkaj stejn od v a jsou ve popsanmi zp soby uvedeni na jednu nediferencovanou rove . V tento den je to naposledy, kdy maj vichni stejn od v a jsou ozdobeni stejnm zp sobem. Nap t u budou vykazovat jasn znaky individuality. Mezi tm, co se v barraco tan , jsou ia v ronc p evlkny do novch at a tak se mus pomalovat jinmi vzory a barvami, aby se p ipravily pro druh vystoupen. P i tomto druhm vystoupen maj od v a kresbu na svm t le v barvch nroda, ke ktermu nle, a sice ketu , nag , jj atd. V dan okamik se z ronc op t vyd pr vod iniciovanch. Jejich trasa je de facto identick jako u p edchozho vystoupen s tm rozdlem, e tentokrt u na ur ench mstech neprovd prostrace, ale pouze se houpavm pohybem uklon. (viz p lohy obr. . 23-24) Jejich odchod do ronc je doprovzen potleskem. Zde se op t mus p ipravit na t et vystoupen. Druh vystoupen signalizuje p ijet do povo-de-santo , lidu svatho neboli obecn mezi leny candombl. Je jm zobrazena integrace s danm nrodem a tak s famlia-de-santo , se sakrln rodinou vytv enou kolem danho terreira . Pro pai i me-de-santo se zrodila nov dcera i syn a pro ostatn leny terreira nov sestra i bratr. P buzensk vztahy charakteristick pro b n ivot se uvnit terreira
139

Srov. Vogel, Arno; Mello, Marco Antonio da Silva; Barros, Jos Flvio Pessoa de, eds., A galinha dangola: iniciao e identidade na cultura afro-brasileira, Rio de Janeiro: Pallas, 2007, s. 88-89.

61

reprodukuj na sakrln rovni a maj stejnou nebo mnohdy dokonce v t vhu. Nejpevn j vazby se vytv mezi spole n iniciovanmi, mezi t mi kte spolu strvili n kolik tdn v ronc , kte byli spole n sraeni na basln rove , spole n oholeni a spole n proli krvavou koupel. Podle toho se tak mezi sebou nazvaj irmo-de-barco , bratr i sestra z barco (communitas), irmo-de-esteira , bratr i sestra po rohoi, nebo irmo-de-navalha , bratr i sestra po b itv , p i em, jak jsme mohli vid t, se toto posledn ozna en uv pouze tradi n , protoe od uvn b itvy se ustupuje. P i t etm vystoupen u nemaj ia pomalovan t la a jsou oble eny do at svho orixy. (viz p lohy obr. . 25-26) Toto vystoupen se nazv oruk neboli darovn jmna. Pr vod iniciovanch op t nejprve pozdrav t i vzna n msta barraco a pot se shromd p ed bubny. Zde se kadho z nich ujme pai i mede-santo z n kterho jinho terreira a vdy po jednom ho provede po mstnosti, n kolikrt obejdou ariax a tato hostujc matka i otec se ho t ikrt zept na jmno. Ia dvakrt odpov potichu, tak e nikdo nemohl nic slyet, p ed t etm vyslovenm ji vichni p tomn povzbuzuj potleskem. Po celou dobu ritulu chod v mrnm p edklonu, nyn se vak nap m a s velkm vyp tm sil vyk ikne sv jmno. V tom okamiku vichni p tomn propuknou v jsot a potleskem vtaj nov iniciovanho, filho-de-santo . Jakmile vechny dcery a synov svatch ohls sv jmno, odchz op t do ronc , p i em je doprovz burciv potlesk vech p tomnch. B hem t etho vystoupen zskvaj iniciovan na individualit . Vy enm svho novho jmna jednozna n ukazuj svou novou identitu. Vichni p tomn u tm, e se ritulu astn, p ijmaj tuto identitu jako platnou, nebo svou ast stvrzuj a dosv d uj zm nu, kterou dan jedinec prod lal. Akceptuj a stvrzuj jeho nov status, svm potleskem dvaj najevo jet jasn ji identifikaci cel skupiny s touto zm nou a v nov roli ho vtaj. Na tomto ritulu je z eteln vid t, e vichni p tomn, a relativn pasivn, jsou plnohodnotnmi astnky ritulu, protoe u svou p tomnost konaj, napomhaj tomu, aby se informace (o novm statusu jedince), kter se jim p edv (a pro jej p jem jsou trnovni), stala reln existujc skute nost. Jinmi slovy svou p tomnost naturalizuj fakt, e dan jedinec je od nyn jka filho-de-santo a bude povat privilegia, ale i dodrovat povinnosti s touto funkc spojen. Lze ci, e vichni p tomn pak slou jako jaksi dokumenty identity pro iniciovanho jedince, nebo mohou do budoucna 62

dokazovat jeho nov vytvo enou totonost jako pravou, podobn jako to u ns zaji uj ob ansk pr kazy, vu n listy, univerzitn diplomy a podobn dokumenty. Individuln zm na se na zklad celho tohoto ritulu stv sociln platnou, protoe se jeho realizac komunikovala celmu spole enstv a nejen iniciovanmu i zkmu kruhu, jako se d je p i inicia nm ritulu. Ritul t vystoupen iniciovanch m tak vznam pro pai i me-de-santo , protoe zrove m tak potvrdit jej schopnosti a sprvnost reprodukce candombl, neboli legitimitu danho terreira . Proto jsou zde p tomni i otcov a matky z jinch dom , aby dohleli nad sprvnost vech ritulnch innost, a aby nemohlo v budoucnu dojt k nmitkm v i legitimit ritulu, participuj na n m v ur itch chvlch tito ciz pai a me-de-santo . Cel ritul je pak prvn z ritul postliminrn fze iniciace. B hem n ho dochz k op tovnmu slou en se sociln strukturou. Prvn vystoupen signalizuje odlou en od communitas, druh vystoupen p edstavuje pomez a t etm dochz ke slou en, jedinec se navrac obm n n i obrozen do struktury a zaujm v n nov msto. Iniciovan p i p leitosti tohoto ritulu vystoup jet jednou, bude se vak jednat u o samotn xir , rituln kolov tanec orix , p i kterm se zmoc uj t l svch ko a tan a tan a tan , jak stoj ve ve zmi ovanm mtu. Ji b hem t vystoupen se orixov vt luj do n kterch svch dcer a syn z publika. Sestoupen orixy se projev t lesnm t asem. Jakmile se tak u n koho stane, p istoup k n mu pai i me-de-santo a sebere mu obuv a veker nramky, nhrdelnky a jin ozdoby, nsledn tuto dceru i syna bu odvede do jedn zadn mstnosti, kde se p evlkne do rby svho orixy a vy kv, dokud p i xir nezazn jeho pse , nebo p ehod p es posednutou osobu cp svch at a krtkou invokac vyke bostvo pry . D vody k vykzn bostva jsou r zn, bu se projevilo v nevhodnou dobu, nebo, a to je celkem b n, si dan jedinec nep eje zapojit se v tento den do ritulnho tance, nebo je fyzicky velmi vy erpvajc. Jedna filha-desanto , kter stla vedle m a upadla do transu ji t ikrt, se nad touto skute nost velice roz ilovala a doslova kala, e si to dnes nem e dovolit, protoe jde ztra brzy rno do prce. Kdy se vak orix projevil po tvrt, u nebylo mon dle vzdorovat jeho v li a tato dcera musela odtan it alespo n kolik kol, aby ho neurazila.

63

Tanec orix za n hned po t etm vystoupen ia , kter se v ronc p evlknou do slavnostnch at svho orixy a v ur en okamik se p ipoj do kola. (viz p lohy obr. . 27-) Orixov p ichz v po ad, kter je vdy stejn a je ur ovno liturgickmi pravidly, pro kadho z nich se obvykle hraj t i psn . Pot co vichni dotan , kon formln st ob adu a m e za t oslava, p i kter se vem p tomnm podv jdlo z ob tovanch zv at nazvan feijoada a nen bez zajmavosti, e se tento pokrm, p vodn typick pro otroky, stal nrodnm brazilskm jdlem. Rozdv se pivo a jin npoje. Od za tku ritulu ub hlo est hodin, jeho trvn se vak m e r znit podle po tu iniciovanch. V tento okamik se iniciovan mohou poprv po dlouh dob setkat s rodinou, vtaj se s d tmi, s manelkou, manelem a se vemi p teli. Ze svho uvoln n do communitas se navrac ke struktu e, avak liminarita tm jet zcela neskon ila. Jet nejmn jednu noc mus strvit v terreiro , protoe nsledujc den se konaj dal ze srie postliminrnch (slu ovacch) ritul . A po jejich vykonn bude moci ia odejt dom . Pan Nvrat k plnmu v dom a normlnmu ivotu se stv kompletn a po ob adu nazvanm pan , b hem kterho se nov iniciovan mus znovu nau it, tak jako v Africe, innostem kadodennho ivota. 140 Tento ob ad se kon den nsledujc po t ech vystoupench a skld se z n kolika drobn jch ritul . P i tto p leitosti bv atmosfra u zcela uvoln n, nebo ia ji byla zhotovena. innosti spojen s pananem maj spe s humorem napomoci plynulmu nvratu iniciovan osoby zp t do spole ensk struktury. Pokud jsou iniciovni mui, tak b hem pananu napodobuj prce na poli a adu dalch innost pro n typickch. eny zase p edvd kony, kter jsou typick pro n - ia nap klad va n jak pokrm, pere pinav prdlo, drt zrna k p prav jdla, okrabv z ryby upiny, jde nakoupit, db na svou osobn hygienu, napodobuje pohlavn akt i porod, houp panenku, prochz se po m st s manelem, po nvratu dom si kart uje od v, dokonce si zapl cigaretu, poslouch rozhlas, jde na katolickou mi. 141 Nutno dodat, e b hem vech t chto innosti se ia nachz ve stavu er . Navc v So Paulo je jejich provd n vce

140

Verger, Peirre Fatumbi, Orixs: Deuses iorubs na frica e no Novo Mundo, Salvador: Corrupio, 2002, s. 47. 141 Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 60.

64

symbolick a pan zde nezahrnuje nvt vu kostela 142 , je to zp sobeno tm, e pon kud rigidn j charakter tohoto m sta p li nepodporuje takov fenomn jako je dvoj nboensk filiace, nebo prolnan nboenskch tradic. Nicmn je na tomto zvyku zajmav, e nm ukazuje, e katolictv za ur itch okolnost hraje v i candombl roli jakoby profnnho sv ta. Jinmi slovy v i vjime nosti a posvtnosti anti-struktury zavan b hem iniciace se stav vednost struktury znzorn n mimo jin nvt vou me. V Bahii je dal b nou sou st tohoto ob adu koup iniciovanch. Koup se provd stylem draby. Ia stoj v ad , me-de-santo mluv o vyt bench vlastnostech kad z nich, p i em navrhuje jejich cenu 143 Kupec bv u p edem domluven a je to n kdo z rodiny, otec, matka, bratr, manel atd. Tmto zp sobem se p ispvalo na pokryt nklad spojench s iniciac nebo na chod terreira . Avak v So Paulu tento zvyk ji nen b n. V Bahii se toti lid do candombl obvykle rod a nle k n mu cel rodiny, naproti tomu v So Paulu k n mu lid v tinou konvertuj, a to asto proti v li rodiny, kter se potom logicky odmt astnit na jeho ritulech. Bastide v tto souvislosti tak hovo o ritulnm bi ovn iniciovanch. Ia si toti mus uv domit, e svm odchodem do sv tsk spole nosti nep estv pat it ke candombl a e mus vdy ctt a poslouchat kn ze jako zstupce bostva, a proto bvaj symbolicky bi ovny postupn jednotlivmi hodnost i terreira . 144 V tento den se tak vechny zbyl ob tiny z p edelho dne a z inicia nho ritulu a dle pak n kter p edm ty, kter iniciovan pouvali b hem pobytu v ronc , zabal do velkho pltna. Takto vznikl balk p edstavuje placentu nov zrozenho lov ka a nyn se, jazykem candombl, odele. 145 Jinak e eno, vyhod se. D ve se vyhazoval nejlpe do lesa nebo na n jak odlehl msto, dnes se v prost ed velkom sta asto jednodue hod do komunlnho odpadu. Rituly pananu je p echod iniciovanho ji zcela dokon en. Ia se navrac do sociln struktury, odchz dom ke sv rodin . N kter omezen souvisejc s liminaritou se vak na nov dcery a syny orix budou vztahovat jet po ur itou dobu, protoe je pot eba, aby se tato nov situace (jejich nov status) pozvolna ustlila.
142 143

Vagner Gonalves da Silva osobn sdlen. Carneiro, Edison, Candombls da Bahia, Rio de Janeiro: Civilisao Brasileira, 1991, s. 97. 144 Srov. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul, Praha: Argo, 2003, s. 59. 145 Vagner Gonalves da Silva osobn sdlen.

65

Perspektivy ivota po iniciaci

Prost ednictvm iniciace se z oby ejnho lov ka stala filha nebo filho-desanto , dcera respektive syn svatho, co s sebou p in celou adu povinnost, kter bude muset dan jedinec dodrovat. N kter z povinnost a tabu se na n budou vztahovat po dobu t m sc , jin budou muset ctt po cel ivot. Po dobu t m sc mus nosit quel, nhrdelnk, kter symbolizuje pod zenost matce i otci terreira, dodrovat ur it stravovac tabu, tabu tkajc se sexulnho a obecn t lesnho chovn. Zasv cen by tak m li po tuto dobu nadle spt na rohoi, jst rukama, nosit bl od v, eny nosit turban a mui apku. Nesm setrvat b hem noci mimo domov nebo vystavovat svou hlavu p mmu slunci. Mus se zdret alkoholu a nenavt vovat ve ejn msta, jako ve rky, bary, h bitovy nebo ple. 146 V prost ed modernho velkom sta je vak stle obtn j mnohm z t chto p ikzn a zpov d dostt, proto bylo v So Paulu jejich dodrovn zna n zjednodueno. V terreiro se mus zachovvat vdy mimo n j pouze v ur en dny a na ur itch mstech, p edevm pak doma. P inleitost ke candombl je zde tedy privatizovan j. Po t ech m scch se ur , kter tabu budou platn po cel ivot zasv cenho. Cel ivot tak mus uctvat svho orixu tm, e se bude astnit svtk a slavnost a tak mu d sestoupit zp t na zem. Dle ho mus uctvat u svho igb-ori , usazen orixy v kameni, kter bylo b hem iniciace zhotoveno spole n s orixou iniciovanho a po jejm skon en odneseno do svatyn peji . Filho-de-santo tak bude skldat tzv. zvazky po jednom, po t ech a po p ti letech. U p leitosti absolvovn zvazku sedmi let se z ia (nejmlad manelky) stv ebomim , m j star bratr 147 , neboli star zasv cen. Po sloen tohoto zvazku si m e otev t vlastn terreiro a zasv covat vlastn dcery a syny. Dal zvazky se konaj po dosaen v ku trncti a dvaceti jedna let iniciace. P i iniciaci byl v hlav zasv covanho ud ln orix, nov osobnost odpovdajc ur itmu archetypu, kter je svm charakterem podobn p vodn osobnosti jedince. Tato druh orixovsk osobnost se naplno projev vdy, kdy ia b hem slavnost upadne do transu. V b nm stavu je podle Vergera zasunuta v
146 147

Srov. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole, Petrpolis, RJ: Vozes, 1995, s. 134-135. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova, So Paulo: HUCITEC: Editora da Universidade de So Paulo, 1991, s. 164.

66

podv dom a projevuje se neuv dom le. 148 m je vak dcera i syn orixy dle zasv cen, tm t sn j je identifikace s danm orixou, a se jejich osobnosti prolnou zcela. Proto tak star iniciovan bvaj posednuti stle mn asto a ti nejstar po vykonn zvazku dvaceti jedna let u neupadaj do transu tm v bec, nebo mra jejich identifikace s orixou je takov, e je ten de facto stle projeven. Takov lov k se pak po smrti m e stt egungunem, neboli venm p edkem, kter bude sm uctvn a mohou se mu zasv tit dcery a synov. Kult egungun je vak v Brazlii zcela vjime n a je odd len od kultu orix . Pokud je mi znmo, provd se pouze na ostrov Itaparica pobl Salvadoru ve stt Baha. Jen skrze iniciaci a dn ivot mezi lidem svatho lze podle vry candombl doshnout absolutnho napln n ivota a ve chvli, kdy p ijde smrt, nezem t spole n s t lem, ale z stat svm duchem stle p tomn.

Zv r
Iniciace je vskutku univerzln fenomn, setkvme s n nap nejr zn jmi kulturami na celm sv t . Obvykle bv spojovna p edevm s neliterrnmi spole nostmi Afriky, Asie, Ameriky apod., nicmn i v tzv. zpadnch nboenskch tradicch bychom mohli ur it adu fenomn , kter tomuto konceptu odpovdaj. J jsem zde p edstavil konkrtn p klad iniciace v brazilskm nboenstv candombl. Na zklad jejho studia jsem dosp l k n kolika obecnm zv r m. Iniciace je v mm pojet p echodov proces , kter navc nemus bt vhradn nboenskou zleitost. Vychzme-li z etymologie tohoto termnu latinsky initium znamen za tkem, jedn se v pravm slova smyslu o uveden i zapo et, a to se m e tkat jak funkc striktn nboenskch tak obecn jakchkoli spole enskch funkc. Iniciace je pak irok soubor praktik, kter se k tomuto zapo et n jak nov funkce ur itm zp sobem v, in ho monm, a kter o n m informuj spole nost. Vechny innosti tohoto souboru vak nemus bt nutn ritualizovny, protoe velk st iniciace je vlastn u en se n emu a stejn tak jako bychom nenazvali u en se abeced , historii i vmyku ritulem, tak nelze
Srov. Verger, Peirre Fatumbi, Orixs: Deuses iorubs na frica e no Novo Mundo, Salvador: Corrupio, 2002, s. 47.
148

67

ozna it za ritul ani u en se ritulnm tanc m, hierarchii nboensk skupiny i jej mytologii. Vechny sti iniciace jsou d mysln sestaveny i azeny za sebe tak, aby co mon nejefektivn ji napomhaly k dosaen jednoho jedinho cle, jm je zm na statusu iniciovanho jedince a vytvo en informace o tto zm n . Iniciace je tedy vpravd smyslupln a nanejv komplexn sociln mechanismus umo ujc mobilitu uvnit sociln struktury. Se zm nou statusu dochz i ke zm n identity iniciovanho, nebo lpe e eno, iniciace odpovd na pot ebu zm ny identity ur itho jedince a uskute uje ji. Tato pot eba je vdy vyvolna n jakmi specilnmi okolnostmi, v p pad iniciace do dosp losti jimi mohou bt nap . prvn menstruace, dosaen ur itho v ku apod., v candombl jimi jsou ur it nenadl udlosti, jak jsem m li p leitost vid t. Tyto okolnosti ustavuj rozkol mezi jedincem a spole enskou strukturou, protoe bvaj obvykle p inou jeho nevyrovnanosti a nedoucch psychick stav , jeho zp sob byt ve spole nosti nabv na nejednozna nosti, stv se ambivalentnm a za n se tedy postupn vymykat zab hnutm spole enskm normm. Iniciace doke toto potenciln nebezpe plynouc z rozkolu se spole enskou strukturou eit. Vytv pro iniciovanho nov postaven, v n m bude pln socializovn a stane se pevnou sou st struktury. Iniciaci je vlastn ur it gradace. Zm na identity se utv postupn ili analogicky b hem delho procesu, p i kterm kad innost navazuje na druhou a podmi uje jej vykonn. Ukzal jsem, e cel tento proces iniciovn se skld ze t i velkch st - preliminrn, liminrn a postliminrn, a kadou z nich jsem d kladn rozebral. V prvn z nich dochz b hem ritulu omvn korlk k utvo en uho svazku mezi tm, kdo m bt iniciovan, a danou skupinou candombl. Zrove se prohlubuje vztah mezi novicem a jeho orixou, osobnm bostvem. D je se tak p edevm p i ritulu bori , kter se m e konat v tto fzi i vcekrt. Pot nsleduje fze liminrn, pro kterou je charakteristick communitas, skupina osob, kter jsou zbaveny rozlienosti status . Tyto osoby nemaj vlastnosti ani toho/ani onoho, n m u nejsou a jinm se jet nestaly, proto jsou odd leny od zbytku spole nosti, aby k jejich p em n mohlo dojt zcela bez problm . Nachz se tedy jakoby mimo sociln strukturu, mimo jej as a prostor. Vstup do communitas je vdy vrazn rituln zpracovn, provd se p i n m ada kon , kter nejen symbolicky, ale i zcela nzorn ru vazby s p edelm postavenm ve spole nosti. B hem liminrn fze se novicov u mnostv znalost a dovednost, 68

kter budou pot ebovat pro vykonvn sv budouc funkce. Zm na identity se zde uskute uje rychleji a stvrzuje se menmi rituly. V zv ru tto fze se zm na dokon a pod se o n digitln zprva, nejprve na osobn rovni b hem vrcholnho inicia nho ritulu ( or ) a poslze se o n informuje spole nost b hem ve ejnho ritulu ( sada de santo ), m se nov status naturalizuje, jinmi slovy, stv se pro dan spole enstv p irozenou skute nosti. B hem postliminrn fze dochz k postupnmu vyvazovn se z liminarity, co se op t d je prost ednictvm n kolika ritul . Tato fze trv t i m sce, po kter mus iniciovan dodrovat zna nou st p kaz a zpov d souvisejcch s liminaritu. A po tto dob dochz k jeho plnmu slou en se spole enskou strukturou. Podobn mechanismus, jak vyuv iniciace v candombl, nachzme na celm sv t , vude tam, kde dochz ke zm n statusu. J jsem zde iniciaci p irovnval k univerzitnmu vzd lvn, nicmn lze nalzt i jin paralely. Nap klad rekvalifika n kurzy jsou trefnm p kladem. lov k se ztrtou zam stnn dostv do rozkolsan situace, ztrc sv j n kdej status (protoe nap . jeho profese u nen v danm regionu dan) a vstoup do communitas rekvalifikujcch se. Jejich p em na se tak d je jakoby mimo sociln strukturu, do t pak vstupuj po absolvovn zv re nch zkouek s jednozna n definovanm statusem. Ve ejnosti se tato zm na oznamuje pouze na zklad osv d en na rozdl od candombl, kter informuje o zm n rituln . V m, e tyto paralely mohou pomoci k lepmu porozum n n emu, st edoevropanovi obvykle tak vzdlenmu, jako je iniciace v candombl. P i argumentaci jsem zde vyuval p edevm teorie autor Gennepa, Turnera a Rappaporta, kter jsem p edstavil v prvn sti tto prce. Spojen jejich specifickch p stup k ritul m se ukzalo bt velice uite n. Kad z nich se jimi zabv z trochu jin perspektivy, pokud se vak jejich p stupy uij spole n , jsou schopny podat komplexn j obrzek iniciace. Gennep a Turner zkoumaj konkrtn p echodov rituly, ale zabvaj se jimi z globln jho hlediska, zatmco Rappaport pojednv rituly obecn , ale dv se na n jakoby pod lupou. Vm si vech jejich detail a zkoum, jak kad z nich napomh generovat a p edat informaci, kterou rituly nesou.

69

Seznam pouit literatury: Albuquerque, Wlamyra R. de; Walter Fraga Filho, Uma histria do negro no Brasil , Salvador: Centro de Estudos Afro-Orientais; Braslia: Funda o Cultural Palmares, 2006. Amado, Jorge, Past i noci , Praha: Odeon, 1983. Amaral, Rita, Xir o modo de viver e de crer no candombl , Rio de Janeiro: Educ/Pallas, 2002. Austin, John Langshaw, Jak ud lat n co slovy , Praha: Filosofia, 2000. Bastide, Roger, Bahijsk kandombl: nagojsk ritul , Praha: Argo, 2003 Caminha, Pero Vaz de, A Carta a El Rei D. Manuel sobre o Achamento do Brasil , So Paulo: Dominus, 1963. Bowie, Fiona, Antropologie nboenstv , Praha: Portl, 2008. Carneiro, Edison, Candombls da Bahia , Rio de Janeiro: Civilisao Brasileira, 1991 Cossard, Gisele Omindarewa, A Filha-de-santo , in: Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancestrais nas Religies Afrobrasileiras , Rio de Janeiro: Pallas 2006 Escravido no Brasil [online] http://pt.wikipedia.org/wiki/Escravid%C3%A3o_no_Brasil 14.03.2009. Fausto, Boris, Histria Concisa do Brasil , So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2006. Gennep, Arnold van, P echodov rituly, Systematick studium ritul , Praha: Lidov noviny, 1997. Chlup, Radek, Struktura a antistruktura. Ritul v pojet Victora Turnera I., in Religio: Revue pro religionistiku, 1/2005, Brno: esk spole nost pro studium nboenstv, 2005. Lpine, Claudie, Anlise Formal do Panteo Nag , in: Moura, Carlos Eugnio Marcondes de ed., Culto aos Orixs, Voduns e Ancestrais nas Religies Afrobrasileiras , Rio de Janeiro: Pallas 2006. Lvi-Strauss, Claude, Strukturln antropologie , Praha: Argo, 2006. Lima, Vivaldo da Costa, A famlia de santo nos candombls jeje-nags da Bahia: Um estudo das relaes intergrupais , Salvador: Bahia, 1977.

70

Oliveira, Altair B. (Tgn), Iniciao no candombl: Feitura de yw, ogn e ekj , Rio de Janeiro: Pallas, 2005. Prandi, Jos Reginaldo, Os Candombl de So Paulo: A Velha Magia na Metrpole Nova , So Paulo: HUCITEC, Editora da Universidade de So Paulo, 1991. Prandi, Jos Reginaldo, Referncias Sociais das Religies Afro-Brasileiras: Sincretismo, Branqueamento, Africanizao in: Faces da Tradio AfroBrasileira: Religiosidade, Sincretismo, Anti-Sincretismo, Reafricanizao, Prticas Teraputicas, Etnobotnica e Comida , Rio de Janeiro: Pallas 1999. Prandi, Reginaldo, Mytologia dos Orixs , So Paulo: Companhia das Letras, 2001. Prandi, Reginaldo, As religies afro-brasileiras e seus seguidores , in: Civitas Revista de Cincias Sociais, Porto Alegre, v. 3, n 1, jun. 2003. Querino, Manuel, Costumes africanos no Brasil , Recife: FUNDAJ Editora Massangana, 1988. Rappaport Roy A., Ritual and Religion in the Making of Humanity , Cambridge: University Press, 2002. Sansone, Livio, Da frica ao afro: uso e abuso da frica entre os intelectuais e na cultura popular brasileira durante o sculo XX, in: Revista Afro-sia, n 27, 2002. Santos, Deoscredes Maximiliano dos, Histria de um terreiro nag, Ax Op Afonj , So Paulo: Max Limonad, 1988. Santos, Milton Silva dos, Mito, posseo e sexualidade no candombl , in: Revista Nures, v. 4, n 8 1/2008, [online] dostupn z http://www.pucsp.br/revistanures/revista8/index.htm, 17. 4. 2009. Silva, Vagner Gonalves da, O Candombl na Cidade: Tradio e Renovao , Disertao de Mestrado em Antorpologia Social, Orientador: Prof. Dr. Jos Guilherme Cantor Magnani, So Paulo, 1992. Silva, Vagner Gonalves da, Orixs da metrpole , Petrpolis, RJ: Vozes, 1995. Silva, Vagner Gonalves da, Candombl e Umbanda: Caminhos da devoo brasileira , So Paulo: Selo Negro , 2005. Silva, Vagner Gonalves da, Entre a gira de f e Jesus de Nazar: Relaes scioestruturais entre neopentecostalismo e religies afro-brasileiras , in: Idem ed., Intolerncia religiosa: Impactos do neopentecostalismo no campo religioso afro-brasileiro , So Paulo: EDUSP, 2007.

71

Teixeira, Maria Lima Leo, Candombl e a (Re)inveno de Tradies in: Caroso, Carlos; Bacelar, Jeferson eds., Faces da Tradio Afro-Brasileira: Religiosidade, Sincretismo, Anti-Sincretismo, Reafricanizao, Prticas Teraputicas, Etnobotnica e Comida , Rio de Janeiro: Pallas 1999. Turner, Victor, Pr b h ritulu: Struktura a antistruktura , Brno: Computer Press, 2004. Vogel, Arno; Mello, Marco Antonio da Silva; Barros, Jos Flvio Pessoa de, eds., A galinha dangola: iniciao e identidade na cultura afro-brasileira , Rio de Janeiro: Pallas, 2007. Verger, Pierre Fatumbi, Notas sobre o culto aos orixs e voduns na Bahia de Todos os Santos, no Brasil, e na antiga Costa dos Escravos, na frica , So Paulo: Editora da Universidade de So Paulo, 2000. Verger, Peirre Fatumbi, Orixs: Deuses iorubs na frica e no Novo Mundo , Salvador: Corrupio, 2002.

72

Resum
Tato prce se zabv pr b hem iniciace v afro-brazilskm nboenstvm candombl. Prvn st pojednv o teorich ritul autor Gennepa, Turnera a Rappaporta, na jejich zklad je pak vedena interpretace iniciace. Ve druh sti je ve stru nosti p edstaveno samotn candombl a je zde tak p iblen konkrtn p klad candombl v So Paulu, kter je v mnohm specifick. T et st u je vlastnm popisem a s nm spojenou interpretac iniciace, kter se tk speciln nboensk funkce nazvan filho-de-santo , dt svatho, i ia , co je nejni kn sk funkce v candombl. Iniciaci zde popisuji jako dlouhotrvajc proces, kter se skld z obdob u en se a, ekn me, internalizace fundament candombl a ady po sob jdoucch ritul , kter podle svho charakteru pat k jedn ze t fz: preliminrn, liminrn a postliminrn, a tuto internalizaci digitln znzor uj. Iniciace odpovd na individuln existenciln krize, kter mohou p edstavovat nebezpe i pro sociln strukturu. Danho jedince z tto struktury na jist as uvoln a umon mu proj procesem p em ny identity a statusu. Iniciaci pak vidme jako mechanismus, skrze kter se obrozuje jak iniciovan tak cel spole ensk struktura.

Summary
This paper treats process of initiation in Afrobrazilian religion candomble. The firs part focuses on theories of rituals of authors Gennep, Turner and Rappaport, which are a base for the consequent interpretation of the initiation. In the second part there is a brief introduction to the candomble itself and it also deals with particular example of the candomble in So Paulo, which is quite specific. The third part is the very description and interpretation of the initiation to the special religious position called filho-de-santo , child of a saint, or ia , which is the primary priestly position. I describe the initiation in this work as a long-lasting process that consists of terms of learning or, lets say, internalization of fundaments of candomble and a number of succeeding rituals that belong according to theirs characteristics into one of three general phases: preliminal, liminal and postliminal, and which represent the internalization in a digital way. The initiation is a response to existential crises of individuals that can be potentially dangerous for the social structure as well. It temporarily loosens the individual from the structure and it lets him undergo the process of change of identity and status. We can then see the initiation as a

73

mechanism, through which the initiate and the whole social structure is reborn or renewed.

74

Obrazov plohy:

Obr. . 1. Reklama obchodu s nboenskmi potebami. Ve vyznaen oblasti teme: Dovme adu Jablonex. Inzert uveejnn v: Revista Espiritual de Umbanda, ano 1, n 4.

75

Obr. . 2. Schma ritulu bori, nalevo borizovan a naproti nmu pai i me-de-santo. (Obrzek pevzat z: Verger, Pierre Fatumbi, Notas sobre, 2000.) Obr. . 3. Bori - Salvador 1946-1953, foto Pierre Verger (veker Vergerovy fotografie jsou dostupn na www.pierreverger.org)

76

Obr. . 4. Ritul pi pijmn novch student na Univerzitu v So Paulu. Fotografie pochz ze studentskho filmu Ritos da Maioridade. Uvdm je se svolenm autor.

Obr. 5.

Obr. . 6.

77

Obr. . 7.

Obr. . 8.

Obr. . 9. Ritul or, Salvador 1946-1953

Obr. . 10. Salvador 1946-1953 (Pierre Verger)

78

Obr. . 11. Suen k obtovanch zvat - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (Foto autor).

Obr. . 12. Terreiro de pai Fomutinho (Budova s blm dbnem na terase foto autor)

79

Obr. . 13. Odnos obtin na ulici - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 14. Obtiny vhozen na ulici - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

80

Obr. . 15. Vtn - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 16. Obtiny vyuvan pi Exuov pad. Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

81

Obr. . 17. Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 18. Prvn vystoupen ia - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

82

Obr. . 19. Prvn vystoupen - Salvador - 1946-1953

Obr. . 20. Salvador - 1946-1953 (Pierre Verger)

Obr. . 21. Prvn vystoupen ia Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 22. Prvn vystoupen ia Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

83

Obr. . 23. Druh vystoupen ia

Obr. . 24. Druh vystoupen ia - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 25. Tet vystoupen ia - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor) Obr. . 26. Tet vystoupen ia - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

84

Obr. . 27. Orix Ians Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 28. Orix Obaluai - Salvador - 1946-1953 (Pierre Verger)

Obr. . 29. Orix Obaluai - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

85

Obr. . 30. Orix Yemanj - Salvador - 1946-1953 (Pierre Verger) j Obr. . 31. Orix Yemanj - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

Obr. . 32. Orix Ogum - - Terreiro de pai Fomutinho 31. 5. 2008 (foto autor)

86