Kapitoly

25 a 12
spory a investice Veejn rozpoty

Obsah pednky
finann systm

spory a investice v ekonomice z etnho pohledu

veejn finance
veejn finance a etn identity

trh zapjitelnch fond

vliv veejnch financ na trh zapjitelnch fond
2

FINANN SYSTM

Finann systm
Vznam investic pro chod a rst ekonomiky ji v pedchozch pednkch:
investice kapitl vy tempo rstu

Finann systm
zajiuje pemnu spor na investice problmy v pemn negativn dopady na krtkodob a potenciln i dlouhodob tempo rstu HDP reln zajiuje mnostv instituc
4

Finann systm
Jak budete zskvat kapitl pro svoji firmu? Dv zkladn cesty: 1.finann trhy - burza
umouj stadatelm pmo poskytnout penze vypjovatelm

2.finann zprostedkovatel - banky

stadatel nepmo poskytuje vypjovatelm

Vhy v ekonomice se hodn rzn

USA finann trhy vt vznam X Evropa banky Obasn zmaten termn.

Finann trhy
Trh obligac (dluhopis) Obligace:
firma vyd v ppad, e potebuje penze je certifikt, kter potvrzuje zvazek vypjovatele vi driteli obligace nezakld dn vlastnick prvo k firm, kter obligace vydala, je to dluh dluhov financovn

Obligace obsahuje:
termn splatnosti kdy bude obligace splacena
doba splatnosti od msc po destky let dlouhodobj bvaj vnosnj

rokov mra, kterou bude obligace vynet

Obligace vydvaj: firmy, msta, vldy

Finann trhy
Burza.
Akcie:
pedstavuje vlastnictv pslun sti hodnoty firemnho majetku a tomu odpovdajc nrok na st zisku nevytv tedy dluh jedn se o nedluhov financovn vlastnci akci nesou vt rizika, pokud se firm neda x dluhopisy cena na zklad poptvky a nabdky vydn akci za elem zskn prostedk pro firmu
7

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

500

Vvoj hodnoty Dow-Jones a NASDAQ indexu (1980-2009) msn hodnoty

Dow-Jones Index NASDAQ (prav osa) 0 2 000 4 000 6 000 8 000

1980-03 1981-03 1982-03 1983-03 1984-03 1985-03 1986-03 1987-03 1988-03 1989-03 1990-03 1991-03 1992-03 1993-03 1994-03 1995-03 1996-03 1997-03 1998-03 1999-03 2000-03 2001-03 2002-03 2003-03 2004-03 2005-03 2006-03 2007-03 2008-03 2009-03
10 000 12 000 14 000 16 000

Finann zprostedkovatel
Primrn banky. innost bank:
Pemuj vklady v vry
plat roky za vklady, vybraj roky z vr

Umouj klientm vytvoit nov prostedek smny

Mankiw zmiuje eky, jejich uit ovem kles i v US a R nikdy nebylo reln se tedy v souasnosti jedn o platebn kary (v jakkoliv form)
9

Finann zprostedkovatel
Vzjemn fondy (Mutual funds)
v R nepli vznamn instituce, kter prodvaj svoje akcie veejnosti fond investuje penze na burze do akci a dluhopis vhoda

diverzifikace pstup k profesionlnm investorm

ale poplatky rzn mra rizika v jednotlivch fondech
10

Obecn vztah vnos a rizika z bnho ivota vte, e vnosy bvaj pmo mrn riziku
vy vnosy znamenaj vy rizika

v konkrtnch ppadech
banky v souasnosti na bnch vkladech 0 % rok (ada determinant), ale riziko velmi nzk na burze mete doshnout vyho vnosu, ale za mnohem vyho rizika

snaha diverzifikovat riziko portfolio

aktiva s rznou mrou rizika ve snaze optimalizovat vnos
11

spready na vldn dluhopisy pro jednotliv zem

12

SPORY a INVESTICE

spory, investice a nrodn etnictv

Identita znamen, e dan rovnice vzhledem k tomu, jak jsou pojmy definovan a men neme neplatit. Nkter zkladn identity: HDP
veker pjmy veker vdaje

14

spory, investice a nrodn etnictv

Nkter zkladn identity: Y = C + I + G + NX
Y= HDP C = spoteba G = vldn vdaje NX = ist export

Kad jednotka prodanho vstupu je bu spotebovna, investovna nebo nakoupena vldou.

15

spory, investice a nrodn etnictv

Nkter vznamn identity: Uzaven ekonomika:

nem vztahy k zahrani NX = 0

Oteven ekonomika
m vztahy k zahrani NX me doshnout jakchkoliv hodnot

16

spory, investice a nrodn etnictv

Nkter vznamn identity: pedpoklad uzaven ekonomiky: NX = 0

Y=C+I+G

Nrodn spory = S
zbytkov pjem v ekonomice po odeten spoteby a vldnch vdaj, plat: S=YCG I = Y C G z pedchoz identity. Tedy: S=I
17

spory, investice a nrodn etnictv

S=I

Zprostedkovv finann systm. Na

finann trhy se dostanou vechny spory, z tchto trh se financuj vechny investice. spory a investice jsou tedy dv strany t sam mince. Vce viz: Mankiw: Macroeconomics (7th ed.) resp. pedmt Makroekonomie 2.

18

spory, investice a nrodn etnictv

Vznam spor a investic

S=I
Investice jsou nkup kapitlovch statk jako jsou budovy, stroje i zazen Spo domcnosti i vlda. Investuj firmy.
(Vjimka: koup novho domu domcnost je investice)

Plat pro ekonomiku jako celek spory jednoho subjektu financuj investice jinho

19

VEEJN/VLDN FINANCE
- veejn finance USA a R - dan a efektivnost/spravedlnost - rovnovha veejnch rozpot

Veejn rozpoty
Veejn rozpoty
ir pojem ne sttn rozpoet obsahuj i dal poloky, kter nejsou ve sttn rozpotu napklad rozpoty mst a obc; speciln fondy; rozpoty sttnch podnik a podobn nkdy se pouv zamniteln pro nae poteby meme postupovat tmto zpsobem

21

Veejn rozpoty
Veejn rozpoty
pjmy
dan, sociln pojitn,

vdaje
nkup zbo a slueb, transfery a podobn

loha vldy (mra perozdlovn)

napklad jako procento vldnch vdaj ku HDP dlouhodob rostla s vym HDP/os je obvykle spojena vy mra perozdlovn ale rove se rzn mezi zemmi
22

Obrzek 1 Americk veejn pjmy jako procento HDP

23

Obrzek Vdaje vldnch instituc+fond soc. zabezpeen/HDP v R 1995-2008

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Vdaje vldnch instituc+fond soc. zabezpeen/HDP

24

Tabulka

Celkov veejn pjmy jako % HDP v jednotlivch zemch

vdsko Francie Velk Britnie Nmecko Kanada Brazlie Rusko USA Japonsko Mexiko Chile na Indie 50% 45 37 36 36 30 32 28 27 20 19 15 14

25

Obrzek
Den daov svobody v R jak dlouho se pracuje pro stt

26

Obrzek Den daov svobody ve svt

Veejn finance v USA

Pjmy federln vldy
vybr asi 2/3 dan
individuln dan z pjmu - kad rodina da ze mzdy - da uvalen na mzdy zamstnanc
Sociln pojitn pay for Social Security and Medicare

da z pjmu firem - vypotv se ze zisku Dal dan: spotebn dan, cla

Vldn vdaje
Sociln zabezpeen - vtina platby starm lidem Vdaje na obranu ist roky (vldn dluh) Medicare a dal zdravotn programy Transferov platby chudm rodinm Ostatn -nap. NASA, vdaje na podporu zemdlc, platy politik
28

Tabulka

Pjmy federln vldy v USA v roce 2007

Da Individuln dan z pjmu Sociln pojitn Dan z pjmu firem Ostatn Souhrn Objem (miliardy) $1,163 870 370 165 $2,568 Na osobu $3,851 2,881 1,225 546 $8,503 Procento pjm 45% 34 14 7 100%

29

Tabulka

Vdaje federln vldy v USA v roce 2007

Category Sociln zabezpeen Vdaje na obranu Medicare Transfery chudm Vdaje na zdravotnictv ist roky Ostatn Celkem Objem (miliardy) $586 553 375 366 266 237 347 $2,730 Na osobu $1,940 1,831 1,242 1,212 881 785 1,149 $9,040 Procento pjm 21% 20 14 13 10 9 13 100%

30

Veejn rozpoty v USA Mstn vldy

vdaje
nap. kolstv, infrastruktura, sociln vdaje Vdaje na obranu

pjmy
dan z obratu, majetkov dan,

Pro ns nen dleit

31

Sttn rozpoet v R
Pjmy v R oproti tm v USA:
vt vznam spotebn dan
uvaleny na benzn, tabk a alkohol

da z pidan hodnoty DPH

da vybran na jednotlivch stupnch vroby

cla se odvd do rozpotu EU

Vdaje
i vzdln a doprava soust sttnho rozpotu men vdaje na obranu jako % HDP

tzv. mandatorn vdaje

povinn vdaje ze zkona (platy ednk i policist, dchody tvo velkou st rozpotu)
32

Sttn rozpoet R v roce 2008

Pijmy Daov DPFO DPPO DPH zvltn dan a poplatky ze zbo a slueb pojistn na sociln zabezpeen, pspvek ostatn pijat transfery nedaov pjmy

mil K 1063941 929895 94957 127174 177816 125538 367142 37268 105720 27156

% 87 9 12 17 12 35 4 10 3

v mil. k. mil K Vdaje 1 107 311 Ministerstvo prce a socilnch vc 434 306 Veobecn pokladn sprva 143 238 Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy 119 212 Ministerstvo dopravy 60 161 Ministerstvo vnitra 58 165 Ministerstvo obrany 54 167 Ministarstvo zemdlstv 49 140 Sttn dluh 45 460 Ostatn 188 922

% 39 13 11 5 5 5 4 4 17

33

Odvtvov lenn vdaj eskho rozpotu v roce 2008 v %

Sociln dvky kolstv Sttn moc Doprava Zdravotnictv Sociln sluby (politika zamstnanosti) Obrana Zemdlstv Bezpenost a veejn podek Ostatn 36,9 10,8 6,7 6,1 5,3 4,3 4,0 3,8 3,8 18,3

34

Mandatorn vdaje

35

Vdaje rozpotu v USA

36

Dan a efektivnost
Daov systm
cl: spravedlnost a efektivnost

Nklady pro daov pltce

Da jako takov Nklady mrtv vhy
vznikaj pokud lid v dsledku dan pokiv svoje rozhodnut (zven/uvalen dan ni prodan mnostv snen celkovho pebytku)

Administrativn nklady
nesou poplatnci nap. as na vyplnn daovho piznn

Efektivn daov systm znamen:

1. mal nklady mrtv vhy 2. mal administrativn nklady
37

Dan a efektivnost
Nklady mrtv vhy
lid reaguj na podnty v reakci na vldn zdann lid kupuj mn tj. dan mn rozhodnut sniuj blahobyt daovch pltc a jsou neefektivn
protoe lid alokuj penze dle daovch pobdek a ne dle skutench nklad a pjm

v dsledku
se sniuje pebytek spotebitele zvyuj se vldn pjmy
38

Mla by bt zdann pjem a nebo spoteba? Dan nut obyvatele zmnit chovn
vyvolvaj nklady mrtv vhy sniuj efektivitu alokace zdroj

Da systm v US: individuln da z pjmu

da na to co lid vydlaj odrazuje lidi od toho, aby tvrd pracovali odrazuje lidi od toho, aby spoili

Da na vnosy z rok i v R
spory mn atraktivn
39

Mla by bt zdann pjem a nebo spoteba? Monosti een zmnit daov systm
eliminovat znevhodnn spor oproti spoteb spotebn dan
zdaovat spotebu domcnost spory nedanit a do t doby, ne jsou pozdji utraceny nekivit rozhodnut o sporch

Evropsk zem (vetn R)

spolhaj vce na spotebn dan ne USA zejmna da z pidan hodnoty ale nkte, e zaveden DPH vede k rstu lohy sttu, protoe obyvatel nev jak velk plat dan
40

Dan a efektivnost
Administrativn bemeno:
as na vyplnn daovch formul as potebn na uchovvn zznam pro daov ely zdroje, kter vlda mus vlda pout na vynucen daovch zkon. daov poradci a etn
minimalizovat dan legln vyhban se danm

administrativn bemeno me bt sneno zjednoduenm dan

41

Dan a efektivnost
Mezn a prmrn daov sazby Prmrn daov sazby
podl celkovch dan na celkovm pjmu ob, kterou odvd daov poplatnk

Mezn daov sazba

mezn sazba placen z dodaten jednotky pjmu jak moc daov systm naruuje motivaci determinuje nklady obtovan pleitosti
42

Dan a efektivnost
Formy daovch systm:
Pauln da
vichni plat stejn bez ohledu na pjem
nejvce efektivn neovlivuje rozhodnut nekiv rozhodnut a nevyvolv nklady mrtv vhy minimln administrativn nklad

Proporcionln da
vichni plat stejn % z pjmu

Regresivn da
vy pjmov skupiny plat ni %

Progresivn da
lid s vym pjmem plat vy % Pozor: reln se plat z rozdlu mezi jednotlivmi tdami.
43

Zmny meznch sazeb 1980 a 2012

44

Dan a spravedlnost
Co je spravedliv? Rzn pstupy. 1. Princip uitku
Lid by mli platit dan podle toho jak uitek maj z vldnch slueb.
Kdo jezd hodn autem, ml by odvdt da na drbu silnic (vyuit spotebn dan na pohonn hmoty). Mon argument: bohat by mli platit vce, protoe jsou vce chrnni proti krdem apod. Obdobn lze argumentovat i pro pm dotace pro chud.
45

Dan a spravedlnost
2. Princip schopnosti platit:
dan by mly bt uvaleny dle toho, kolik je schopen unst tzv. princip vertikln spravedlnosti lid by mli nst stejnou ob
tj. da 1000 $ bude pro chudka patrn vt ob ne 10 000 $ pro bohatho Princip schopnosti platit vede ke dvma konceptm: vertikln a horizontln spravedlnost.
46

Dan a spravedlnost
Vertikln spravedlnost:
Lid s vt schopnost platit by mli platit vy dan. bohat by mli platit vy dan
Spluje tento poadavek progresivn da? Co proporcionln a regresivn?

47

Tabulka

Srovnn daovch systm

Proporcionln da Pjem $ 50,000 100,000 200,000 Da $ 12,500 25,000 50,000 % pjmu 25% 25 25 Regresivn da Da $ 15,000 25,000 40,000 % pjmu 30% 25% 20% Progresivn da Da $ 10,000 25,000 60,000 % pjmu 20% 25 30

48

Jak je rozloeno daov bemeno v USA? Plat bohat dost vysok dan? US federln systm progresivn Rodiny seazeny dle pjmu do 5 skupiny
tabulka

Pokud uvaujeme i transfery

tak jet vt progresivita nejbohat rodiny
plat po zapotn transfer 25% da

chud rodiny
dostvaj na transferech vce ne plat na danch
Prmrn da je negativn - 30%
49

Daov zt federlnch dan

Ptina domcnost Nejni Druh Stedn tvrt Nejvy Nejbohat 1%

Prmrn pjem $15,900 37,400 58,500 85,200 231,300 1,558,500

Da jako procento pjmu 4.3% 9.9 14 17 25.5 31.2

% celkovho pjmu ve spolenosti 4.0% 8.5 13.3 19.8 55.1 18.1

Procento vech dan 0.8% 4.1 9.3 16.9 68.7 27.6

50

Dan a spravedlnost
Horizontln spravedlnost.
Podobn daov poplatnci by mli platit podobn dan. jak poznat podobn daov poplatnky? U.S. da z pjmu
spoust vjimek odhad asi 1 trilion dolar ron

esk daov systm spousta vjimek

51

Dan a spravedlnost
Daov dopad pkn ukzky toho co je a co nen vidt
nap. zven dan na njak vrobek jej zdra a zven dan tak dopadne na spotebitele nebo bude znamenat omezen jeho prodeje a dopadne na zamstnance podniku tj. da nutn nedopad na toho, kdo ji plat zvis na elasticit poptvky S a D
52

Rovnovha veejnch rozpot

Rozpotov deficity/ pebytky Rozpotov deficit
pebytek rozpotovch vdaj nad pjmy

Rozpotov pebytek
pebytek rozpotovch pjm nad vdaji

53

Rovnovha veejnch rozpot

Nkter vznamn identity rozen pedchozch T = pjmy sttn pokladny vybran od domcnost mnus transferov platby
S=YCG meme rozit na:
S = (Y T C) + (T G)

soukrom spory = Y T C
co zstane domcnostem po odeten dan a spoteby

veejn spory = T G
rozdl mezi daovmi pjmy vldy a jejmi vdaji

54

Rovnovha veejnch rozpot

Nkter vznamn identity:

Vldn pebytek : T G > 0
pebytek vybranch dan nad vldn vdaji

Vldn deficit: T G < 0

schodek mezi vybranmi danmi a vldnmi vdaji

Schodek i pebytek se asto udv jako % HDP.

55

Rovnovha veejnch rozpot

strukturln vs. cyklick rozpoet (nen v Mankiw, je v Holman) strukturln rozpoet - vztah pjm a vdaj, pokud by ekonomika fungovala na rovni potencilnho produktu (dlouhodobm prmru) Y* cyklick rozpoet - dopad hospodskho cyklu celkov rozpoet = strukturln + cyklick

akumulace minulch deficit je vldn dluh

56

Strukturln a cyklick deficit

Pedpoklady modelu: vdaje rozpotu jsou konstantn tj. nejsou zvisl na velikosti produktu. Pjmy jsou na produktu zvisl a s vym Y rostou. Na rovni potencilnho produktu (Y*) vznik v zobrazen situaci strukturln deficit. Vzhledem k tomu, e ekonomika je pod potencilnm produktem (Y), tak na tto rovni vstupu vznik i cyklick deficit.

57

Obrzek Odhad strukturlnho a cyklickho deficitu v R v % HDP

58

Obrzek Strukturln a cyklick deficit v R

59

Obrzek 2 Demografie a dopady na rozpoet

Panel a ukazuje procento populace star ne 65 ku populaci star 20-64. Rst senior vede k vym nrokm na vldn vdaje panel b. Ale me se jen jednat o zdnlivou korelaci vdaje rozpotu v ase rostou a nemus bt zpsobeny rstem star populace.

60

Obrzek 5 US vldn dluh

61

TRH ZAPJITELNCH FOND

Trh zapjitelnch fond

Trh zapjitelnch fond
pro zjednoduen pedpokldme jen jeden trh
reln vce trh

ti kte chtj spoit tady ukldaj spory a ti, kte si chtj pjit si zde pjuj trh ist rokov mra

63

Trh zapjitelnch fond

Nabdka zapjitelnch fond
nrodn spory

poptvka po zapjitelnch fondech

tvoena poptvkou po investicch (firmy, domcnosti)

cena za poskytnut vr = reln rokov mra z pochopitelnch dvod

poptvka po vrech kles a nabdka spor roste
64

Obrzek 1 Trh zapjitelnch fond

rokov mra Nabdka

5%

Poptvka

$1,200

Zapjiteln fondy (mld $)

65

Trh zapjitelnch fond

Analza nkolika vldnch opaten. 1. politika podpory spor daov podpora spor
zvyuje nabdku zapjitelnch fond
nabdkov kivka se posunuje doprava

nov rovnovha
ni rovnovn rokov mra vy objem zapjitelnch fond
vy investice
66

Obrzek 2 dopady podpory spor na nabdku zapjitelnch fond

rokov mra Nabdka, S1 S2
5% 4%
2. . . . sniuje rovnovnou rokovou mru . .. 1. daov pobdka pro vt spory zvyuje nabdku spor

Poptvka

$1,200

$1,600

zapjiteln fondy (mld $)

3. . . . a zvyuje rovnovn mnostv zapjitelnch fond

67

Trh zapjitelnch fond

2. politika podpory investic investin daov dobropis
daov levy firmm za kadou novou postavenou tovrnu zvyuje poptvku po zapjitelnch fondech
poptvkov kivka se posunuje doprava

nov rovnovha
na vy rokov me vy objem zapjitelnch fond
vy spory
68

Obrzek 3 Podpora investic zvyuje poptvku po zapjitelnch fondech

rokov mra

Nabdka
6% 5% 2. . . . zvyuje rovnovnou rokovou mru . .. 0 1. investin daov dobropis zvyuje poptvku po zpjitelnch fondech ...

D2 Poptvka, D1
$1,200 $1,400

Zapjiteln fondy (mld $)

3. . . . a zvyuje rovnovn mnostv zpjitelnch fond.

69

Trh zapjitelnch fond

3. deficity vldnho rozpotu
Vlda m na potku vyrovnan rozpoet
vld vznikne deficit
objem spor se sn, protoe celkov spory se skldaj ze soukromch a veejnch spor a vldn jsou zporn
objem zapjitelnch fond, kter mohou pout (dom. a) firmy
pokles investic, kter vyvolaly vldn vpjky se oznauje jako efekt vytsnn (Crowding out efekt)

nabdkov kivka se posune doleva

popt. se nemn def. neovlivuje poptvku po inv nov rovnovha

vy rokov mra men objem zapjitelnch fond
70

Obrzek 4 Efekt vldnho rozpotovho deficitu

rokov mra S2 Nabdka, S1

6%

5%
2. . . . co zv rovnovnou rokovou mru . .. 0 $800 $1,200

1. rozpotov deficit sn nabdku zapjitelnch fond . . .

Poptvka

Zapjiteln fondy (mld $) 3. . . . a sn objem zapjitelnch fond.

71

Trh zapjitelnch fond

Vldn deficity:
vytlauj soukrom investice + rok. mry je to dsledek skutenosti, e si pjuje vlda vtina ekonom negativn pro rst protoe zk vazba mezi investicemi a rstem

rozpotov pebytky
zvyuj nabdku zapjitelnch fond sniuj rokov mry a stimuluj investice
72

Trh zapjitelnch fond Ricardovsk ekvivalence

pokud m vlda deficit, tak domcnosti oekvaj, e se v budoucnu budou muset zvit dan, aby se zaplatil akumulovan dluh domcnosti na deficit zareaguj zvenm spor rokov mra by tak zstala nezmnna. v praxi tko (takto lid neuvauj).

73

Kapitoly

KONEC
74