Kapitola

27
Banky a penn systm

 Co se povauje za penze? Jak jsou funkce penz? Jak mme typy penz? Jak funguje centrln banka? Jakou roli hraj komern banky v mnovm systmu? A jak vytv penze? Jak centrln banka kontroluje nabdku penz?

OBSAH pednky
Vznam penz Role centrln banky

Bankovn sektor a tvorba penz

uvaujeme dlouhodob efekty krtkodob efekty a na konci kurzu

3

dle:

Vznam penz
4

Vznam penz
Penze soubor aktiv v ekonomice kter lid pravideln pouvaj na nkup zbo a slueb od ostatnch lid

Vznam penz
Jak by svt vypadal bez penz?
bez penz by obchod musel mt vmnn charakter (barter) tj. mnilo by se jedno zbo za jin pro kadou transakci by bylo nutno najt nkoho, kdo je ochoten smnit prv toto zbo
vysok transakn nklady na vyhledvn

X penze veobecn akceptovny vemi sniuj transakn nklady

6

Vznam penz
ti zkladn funkce penz: 1-prostedek smny
vc, kterou dvaj kupujc prodvajcm, pokud od nich chtj nakoupit zbo nebo sluby

2-etn jednotka
standard, kter lid pouvaj k ocenn zbo a slueb a k zaznamenn dluh

3-uchovatel hodnoty
aktivum, kter lid pouvaj k penosu kupn sly ze souasnosti do budoucnosti jsou pochopiteln i jin uchovatel hodnot

Vznam penz - likvidita

Likvidita
vznamn charakteristika jak rychle lze pemnit aktivum na prostedek smny bn v ekonomice tj. hotovost nejlikvidnj dostupn aktivum
ostatn aktiva se li tm, jak jsou likvidn

Vznam penz dv formy

Komoditn penze penze s vnitn hodnotou tj. mly by hodnotu i pokud by nepouvaly jako penze napklad zlat mince pokud ekonomika pouv zlato k mnovm elm, tak mluvme o zlatm standardu Penze s nucenm obhem (fiat money) penze bez vnitn hodnoty prohlen za penze vldnm nazenm napklad esk koruny nebo USD

Vznam penz historick vvoj

Jakou formu mly penze historicky?
tradin byly komoditn penze
zlat standard, stbrn standard, ale i teba lastury, kameny

v 19. stolet jen zem, kter nap. vyhlsily bankrot paprov penze od 70. let 20. stolet dn mna nen vzan na komoditu
nov situace

pokud tradin penze nefunguj (zejmna uchovatel hodnoty) tak mon nvrat ke komoditnm penzm napklad cigarety

10

Vznam penz penn zsoba

mnostv penz v ekonomice = penn zsoba obivo
paprov penze a mince v rukou veejnosti

vklady na podn (ekovateln vklady)

vklady na bnch tech tj. rychle pstupn
Mankiw, e kreditn karty nejsou soust propot o mnostv penz protoe jde o odklad transakce
! na zmaten co je kreditn a platebn karta v R pevldaj platebn karty, tyto ty se do penz potaj
11

Vznam penz Jak mme objem penz? nen to jednoduch

napklad termnovan vklady ?

tzv. mnov agregty nap. M1, M2

12

Vznam penz
R:
M1 = obivo + ekovateln korunov depozita (vklady na podanou)
v R 12/2009
353 mld obiva 1 418 mld vklad

M2 = M1 + termnovan depozita + devizov vklady

v R 12/2009
celkem asi 2 649 mld
13

M1 a M2 v R mil K

14

Vznam penz mnov agregty

USA:
M1 - obivo + ekovateln depozita + cestovn eky M2 - M1 + mal termnov depozita do urit ve (do 100 000) + spoc ty + vzjemn ty pennho trhu ... M3 - M2 + tzv. velk termnovan depozita + nco dalho

15

Kde je vechno obivo? 2007: 759 mld $ vydanho obiva

tj. na Ameriana 3,272$
to je hodn normln Amerian zdaleka tolik nedr

hodn hotovosti v zahrani

v nkterch zemch tzv. dolarizace

+ hotovost drena kriminlnmi ivly

obecn hotovost nen dobr uchovatel hodnoty

me bt ztracena nebo ukradena nevyn rok

2009 v R: 35 356 K v hotovosti na osobu

16

17

Vznam mnostv penz

Pro centrln banka sleduje a ovlivuje mnostv penz?
Mankiw v tuto chvli neeen nicmn vtina ekonom pesvdena o zk vazb mezi mnostvm penz a inflac tj. vce penz v obhu znamen (ceteris paribus) vy cenovou hladinu

18

dle:

Role centrln banky

19

Role centrln banky

Dvojstupov bankovn soustava:
centrln banka + komern banky

Centrln banka: instituce vytvoen k dohlen nad bankovnm systmem a k regulaci mnostv penz v ekonomice Monetrn politika: hospodsk politika provdn centrln bankou
Centrln banka v R esk nrodn banka Centrln banka v USA Federln rezervn systm (FED) Centrln banka pro euroznu Evropsk centrln banka

20

Role centrln banky - NB

nejvy orgn Bankovn rada
guvernr Miroslav Singer 7 len jmenovan na 6 let maximln 2x jmenuje a odvolv prezident tj. snaha o nezvislost centrln banky

21

Role centrln banky - FED

FED
zaloen 1913 Rada guvernr
7 len guvernr Janet Yellen

Federln rezervn rada ve Washingtonu + 12 regionlnch bank zkladn koly

regulace bankovnho sektoru provdn monetrn politiky
22

Role centrln banky - eji

a. emisn funkce; b. dozor nad komernmi bankami; c. provdn mnov politiky; d. banka bank vitel posledn instance; e. banka sttu; f. sprva devizovch rezerv a ovlivovn devizovho kurzu; g. reprezentace bankovn soustavy v zahrani
23

Role centrln banky

Cl NB: stabilita cenov hladiny
vs. stabilita mny (situace, kdy m zem fixn smnn kurz)

velmi dleit nezvislost centrln banky

jinak mon zneuit monetrn politiky pro politick ely

vs. cl FED ir vetn hospodskho rstu nicmn hlavn cl pochopiteln stabilita cen
24

Vztah nezvislosti centrln banky a inflace

25

Role centrln banky - nstroje

Centrln banka ovlivuje nabdku penz v ekonomice
s konenm clem ovlivnit cenovou hladinu pouv nkolik rznch nstroj ale k ovlivovn nabdky penz dochz skrz bankovn systm, kter vytv penze uvidme za chvli
sloit kol
26

Role centrln banky nstroje FED

1. operace na volnm trhu
nkup nebo prodej vldnch cennch papr nstroj, kter FED preferuje pokud chce centrln banka zvit nabdku penz tak nakupuje vldn cenn papry do obhu odchz penze pokud chce snit nabdku penz, tak prodv vldn cenn papry, kter dr

27

Role centrln banky nstroje FED

2. povinn minimln rezervy
povinnost komernch bank dret minimln mnostv rezerv u centrln banky zven povinnch minimlnch rezerv sniuje nabdku penz v obhu snen zvyuje nabdku penz

zmny nepli ast me destabilizovat cel bankovn systm

28

Role centrln banky nstroje FED

3. diskontn sazba
rokov sazba na pjky, kter FED poskytuje bankm vy rokov sazby odrazuje banky od pjovn sniuje nabdku penz ni rokov sazby zven nabdky penz

29

rokov mry v USA, 1970-2008

20

Fed funds prime

15
(%)

3-msn Tbill hypotn

10

0 1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

Role centrln banky nstroje NB

v R hlavn nstroj repo sazba - maximln limitn sazba, za kterou centrln banka pijm od bank pebytenou likviditu a pedv jim dohodnut cenn papry. Po uplynut doby splatnosti (zpravidla 14 dn) NB jako dlunk zptn vrt bankm penze i s rokem za cenn papry

31

Vvoj repo sazby 2 tdny v %

32

Vvoj repo sazby

33

Role centrln banky nstroje NB

repo determinuje dal sazby diskont - za tuto sazbu mono pes noc uloit u NB pebytenou likviditu pokud o to podaj nejpozdji 15 minut ped uzvrkou etnho dne. Min objem 100 mil K lombard - za tuto sazbu si banky mohou pjit pes noc od NB likviditu se zstavou cennch papr povinn minimln rezervy dlouhodob 2%
34

Vvoj zkladnch sazeb NB

35

Diskontn sazba
v USA sazba na pjky, kter FED poskytuje bankm X v R sazba, kterou NB vyplc na vklady komernch bank uloen pes noc

dle:

Banky a tvorba penz

37

Banky a tvorba penz

centrln banka ovlivuje nabdku penz, ale klovou roli hraje chovn bank ty vytv v systmu dal penze rozsah tvorby penz zvis na rezervch Rezervy
vklady, kter banky pijmou, ale dle je nezapj
38

Banky a tvorba penz

jednoduch ppad se 100% rezervami
vechny vklady jsou dreny jako rezervy tj. banka dle dn penze nepjuje komern banky nemaj vliv na nabdku penz kad vklad sniuje mnostv obiva a zvyuje vklady na podn tj. objem penz se nemn a banka by neovlivovala mnostv penz
Prvn esk banka Aktiva Rezervy 100.00 K Vklady Pasiva 100.00 K
39

Banky a tvorba penz

reln banky dr mal rezervy a zbytek pjuj
dochz tak k tvorb penz v bankovnm sektoru tj. bankovn systm je s stenmi rezervami banky dr jen st svch vklad jako rezervy

rezervn pomr
podl z celkovho mnostv vklad je banka dr jako rezervy minimum vyadovno centrln bankou povinn minimln rezervy
+ banky dr dodaten rezervy
40

Banky a tvorba penz

Tvorba penz
Rezervn pomr = 1/10 (10 %)
Prvn esk banka

Aktiva
Rezervy Pjky

Pasiva 10.00 K Vklady 100.00 K 90.00 K

banka dr jen 10% rezerv a zbytek penz pjuje tyto penze skon v jin (stejn) bance jako vklad
41

Banky a tvorba penz

penn (depozitn) multipliktor
Druh esk banka Aktiva Pasiva Rezervy 9.00 K Vklady 90.00 K Pjky 81.00 K Tet esk banka Aktiva Rezervy Pjky 8.10 K Vklady 72.90 K Pasiva 81.00 K

42

Banky a tvorba penz

Penn (depozitn) multipliktor
Pvodn vklad = 100.00 K Prvn esk pj = 90.00 K [= .9 100.00 K] Druh esk pj = 81.00 K [= .9 90.00 K] Tet esk pj = 72.90 K [= .9 81.00 K] Celkov tvorba penz = 1,000.00 K

tj. v konenm dsledku banky ze vkladu 100 K vytvoily 1000 K obvykle se pouv oznaen depozitn multipliktor

43

Banky a tvorba penz

penn (depozitn) multipliktor
mnostv penz, kter bankovn systm vytvo z kad koruny rezerv jeho tvar je pevrcen hodnota rezervnho pomru = 1/r D = 1/r * R
D=prstek penz; r= rezervn pomr; R= prstek rezerv v bankovnm systmu

m vy je rezervn pomr tm men penn multipliktor ! nevytv se bohatstv vytv se penze

44

Problm kontroly nabdky penz

Centrln banka
nekontroluje mnostv penz, kter se domcnosti rozhodnou dret
pokud se domcnosti rozhodnou vce ukldat, tak komern banky mohou vce pjovat a nebo obrcen ztrta dvry v bankovn sektor

nekontroluje mnostv penz, kter se komern banky rozhodnou pjit

banki se stanou opatrnj a zv dobrovoln rezervy
45

Rezervy v US (mld $) nrst po vypuknut krize

46

Pspvky k ron me rstu vr soukrommu sektoru (%) v R

47

Run na banku a nabdka penz

Run na banku
vkladatel oekvaj, e banka me zbankrotovat
Run vichni spchaj vybrat vklady

banka v systmu s stenmi rezervami neme vyplatit vechny vklady

a to i pokud je banka zdrav tj. solventn pohledvky pevyuj jej zvazky

pokud dojde k runu

banka mus zavt svoje poboky, dokud nejsou splaceny nkter vry, kter poskytla nebo dokud j nepj vitel jin banky a nebo vitel posledn instance

problm pro kontrolu nabdky penz

48

Run na banku a nabdka penz problm banka me bt solventn tj. pohledvky pevyuj zvazky, ale je nelikvidn tj. nem hotovost

Prvn esk banka

Aktiva Hotovost Krtkodob pjky Dlouhodob pjky Pasiva 10.00 K Bn ty 10.00 K Termnovan ty 80.00 K 90.00 K 10.00 K

49

Run na banku a nabdka penz velk hospodsk krize ve 30. letech

ada run na banky domcnosti i banky nsledn rst obav a vt opatrnost Domcnosti
vybraly vklady a drely hotovost

Banky v reakci na klesajc rezervy

snily bankovn pjky nabdka penz se snila (cenov hladina poklesla!)
50

Run na banku a nabdka penz v souasnosti vldy garantuj vklady

povinn pojitn + centrln banka vitel posledn instance ale z toho potom morln hazard
tj. lid potaj s tm, e stt je vyplat

k runm me ve vjimench ppadech dojt viz. souasn krize

V prbhu krize problmy bankovnho sektoru v USA a GB
X v R bankovn sektor veho stabiln
51