KRAJSK AD JIHOMORAVSKHO KRAJE

Odbor kancel editelky erotnovo nmst 3/5, 601 82 Brno

. j.: JMK 26842/2014

Sp. Zn. S JMK 26842/2014 OK

Brno 18.03.2014

ROZHODNUT
Krajsk ad Jihomoravskho kraje posoudil dost Matje Hollana, nar. 09.11.1984, trval pobyt Brno, Lipov 550/19, o poskytnut informace, v n poaduje informaci v doslovnm znn: - veker pracovn (hlavn i vedlej pracovn pomr, dpp, dp) i nepracovn smlouvy, kter byly uzaveny s rkou Rouzkovou. - sdlen, od kdy do kdy byla rka Rouzkov zamstnankyn Krajskho adu, i zda jet pod je . - veker finann transakce (platy, odmny, osobn ohodnocen...), kter byly rce Rouzkov za dobu jejho smluvnho vztahu s KU JMK vyplaceny, a to po jednotlivch mscch od roku 2008 . - zdvodnn vech odmn, osobnho hodnocen, pplatk atd., kter byly rce Rouzkov vyplceny. dm o elektronick kopie vech psemnch dokument, kter jsou v tto vci vedeny. Z dvodu enormnho veejnho zjmu na vyjasnn smluvnch a finannch zleitost rky Rouzkov (viz naen Krajskho adu, e informace, kter se terem a kter jsem i j v domnn, e jde o skuten vpis z tu publikoval na www.zitbrno.cz, nyn s tm vyly Lidov noviny), dm o urychlen vyzen dosti. Podotkm, e jak smlouvy tak platy dotyn je na zklad zkona a ustlen judika tury KU JMK povinnen zveejnit. Informace mi prosm poskytnte vhradn elektronickou formou na adresu hollan.matej@gmail.com." (dle jen dost), doruenou dne 03.03.2014 prostednictvm elektronick podatelny Krajskho adu Jihomoravskho kraje, a podle ust. 8a a 15 zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis, a ust. 67 a nsl. zkona . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis,

rozhodl takto: dost o informaci podanou podle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis, Matjem Hollanem, 09.11.1984, trval pobyt Brno, Lipov 550/19, doruenou dne 03.03.2014 prostednictvm elektronick podatelny Krajskho adu Jihomoravskho kraje v doslovnm znn: - veker pracovn (hlavn i vedlej pracovn pomr, dpp, dp) i nepracovn smlouvy, kter byly uzaveny s rkou Rouzkovou. - sdlen, od kdy do kdy byla rka Rouzkov zamstnankyn Krajskho adu, i zda jet pod je . - veker finann transakce (platy, odmny, osobn ohodnocen...), kter byly rce Rouzkov za dobu jejho smluvnho vztahu s KU JMK vyplaceny, a to po jednotlivch mscch od roku 2008 . - zdvodnn vech odmn, osobnho hodnocen, pplatk atd., kter byly rce Rouzkov vyplceny. dm o elektronick kopie vech psemnch dokument, kter jsou v tto vci vedeny. Z dvodu enormnho veejnho zjmu na vyjasnn smluvnch a finannch zleitost rky Rouzkov (viz naen Krajskho adu, e informace, kter se terem a kter jsem i j v domnn, e jde o skuten

vpis z tu publikoval na www.zitbrno.cz, nyn s tm vyly Lidov noviny), dm o urychlen vyzen dosti. Podotkm, e jak smlouvy tak platy dotyn je na zklad zkona a ustlen judikatury KU JMK povinnen zveejnit. Informace mi prosm poskytnte vhradn elektronickou formou na adresu hollan.matej@gmail.com.", s odkazem na ust. 8a zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis, se v sti tkajc se veker finann transakce (platy, odmny, osobn ohodnocen...), kter byly rce Rouzkov za dobu jejho smluvnho vztahu s KU JMK vyplaceny, a to po jednotlivch mscch od roku 2008, - zdvodnn vech odmn, osobnho hodnocen, pplatk atd., kter byly rce Rouzkov vyplceny, a poskytnut elektronick kopie vech psemnch dokument, kter jsou v tto vci vedeny , o d m t .

Odvodnn
Dne 03.03.2014 obdrel Krajsk ad Jihomoravskho kraje (dle jen krajsk ad) prostednictvm elektronick podatelny dost pana Matje Hollana (dle jen adatel) o poskytnut informace, v n poaduje informaci v nsledujcm doslovnm znn: - veker pracovn (hlavn i vedlej pracovn pomr, dpp, dp) i nepracovn smlouvy, kter byly uzaveny s rkou Rouzkovou. - sdlen, od kdy do kdy byla rka Rouzkov zamstnankyn Krajskho adu, i zda jet pod je . - veker finann transakce (platy, odmny, osobn ohodnocen...), kter byly rce Rouzkov za dobu jejho smluvnho vztahu s KU JMK vyplaceny, a to po jednotlivch mscch od roku 2008 . - zdvodnn vech odmn, osobnho hodnocen, pplatk atd., kter byly rce Rouzkov vyplceny. dm o elektronick kopie vech psemnch dokument, kter jsou v tto vci vedeny. Z dvodu enormnho veejnho zjmu na vyjasnn smluvnch a finannch zleitost rky Rouzkov (viz naen Krajskho adu, e informace, kter se terem a kter jsem i j v domnn, e jde o skuten vpis z tu publikoval na www.zitbrno.cz, nyn s tm vyly Lidov noviny), dm o urychlen vyzen dosti. Podotkm, e jak smlouvy tak platy dotyn je na zklad zkona a ustlen judikatury KU JMK povinnen zveejnit. Informace mi prosm poskytnte vhradn elektronickou formou na adresu hollan.matej@gmail.com., (dle jen "dost"). Shora uveden dosti bylo vyhovno v sti tkajc se sdlen o dob pracovnho pomru pan rky Rouzkov u Jihomoravskho kraje, o vekerch pracovnch i nepracovnch smlouvch uzavench mezi Jihomoravskm krajem a pan rkou Rouzkovou, dle byl uinn odkaz na uveejnn plat vetn odmn, kter pan rka Rouzkov obdrela v roce 2011 a 2012, a kter byl zveejnn dne 25.02.2014 na webovch strnkch Jihomoravskho kraje pod nzvem Krajsk ad Jihomoravskho kraje zveejnil platy svch vedoucch pracovnk na adrese http://www.kr jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=224659&TypeID=2. V neposledn ad byl adatel informovn o Sazebnku hrad a licennch odmn za poskytovn informac Jihomoravskm krajem a jeho orgny podle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis platn od 1. 1. 2014 uveejnn na veejn pstupnm portle webovm portle Jihomoravskho kraje na adrese http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=1598&TypeID=1. Uveden informace byly adateli zaslny sdlenm povinnho subjektu s nzvem Poskytnut informac vyhotovenm dne 18.03.2014 pod . j. JMK 31219/2014.

V sti tkajc se ve platu, osobnho ohodnocen, a odmn po jednotlivch mscch od roku 2008 (2009) a jejich zdvodnn vetn dosti o elektronick kopie vech psemnch dokument, kter jsou v tto vci vedeny, nebylo mon dosti vyhovt, a to z nsledujcch dvod: V ppad ve uveden osoby se jedn o zamstnance veejn sprvy, resp. bvalho zamstnance Jihomoravskho kraje zaazenho do krajskho adu. Pestoe platov pomry zamstnanc veejn sprvy jsou uvedeny nazenm vldy . 564/2006 Sb., o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis, neexistuje v tomto ppad monost pro kohokoliv zjistit si konkrtn vi platu a odmny konkrtnho zamstnance. Zaazen konkrtn osoby do platovho stupn a platov tdy, z n by byla odvoditeln ve platu, stejn tak jako ve ppadnch odmn apod., je nutno povaovat za osobn daj povajc ochrany dle zkona . 101/2000 Sb., s tm, e se nejedn o ppad uveden v 5 odst. 2 psm. f) zkona 101/2000 Sb., tedy nejde o osobn daje o veejn inn osob, funkcioni i zamstnanci veejn sprvy, vypovdajc o jeho veejn anebo edn innosti, o jeho funknm nebo pracovnm zaazen. Podle ustanoven 5 odst. 2 psm. a) zkona . 101/2000 Sb. , plat, e povinn subjekt me poskytnout poadovan daje, jestlie provd zpracovn nezbytn pro dodren prvn povinnosti sprvce. Autoi komente k zkonu . 101/2000 Sb., uvd: Aby mohl odpovdn subjekt 5 odst. 2 psm. a) zkona . 101/2000 Sb., pro sv zpracovn dat vyut, ml by si bt jeho existenc i vkladem naprosto jist. To plat zejmna v oblasti veejn sprvy, kter mus postupovat v souladu s stavn zsadou, e sttn moc lze vykonvat pouze v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon. Pitom je zcela legitimnm oekvnm naplovn tto zsady podmnka, aby zkonn zmocnn bylo vdy dostaten urit, tj. e pslun zvltn zkon zpracovn osobnch dat bu vslovn ukld, anebo stanov sprvci osobnch daj takovou povinnost i oprvnn, jejich naplnn nen bez zpracovn citlivch daj mon. (viz Kuerov A., Novkov L., Foldov V., Nonnemann F., Pospil D.: Zkon o ochran osobnch daj, Koment, 1. Vydn, Praha: C. H. Beck, 2012, s. 136). V souladu s poslednm vvojem judikatury Nejvyho sprvnho soudu je proto nutn zhodnotit, v jakm rozsahu se na poskytovn daj o vi platu a odmn vedoucch zamstnanc vztahuje ustanoven 8b zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkona . 106/1999 Sb.,). Pokud bychom dospli k zvru, e ustanoven 8b zkona . 106/1999 Sb., na adatelem poadovan informace nedopad, pak se automaticky uplatn ustanoven 8a tohoto zkona. Podle ustanoven 8a zkona . 106/1999 Sb. , me poskytnout povinn subjekt informace tkajc se osobnosti, projev osobn povahy, soukrom fyzick osoby a osobn daje jen v souladu s prvnmi pedpisy upravujcmi jejich ochranu. Pro posouzen, zda je mon pslun ustanoven zkona v ppad dosti aplikovat, bude nejprve nutn objasnit vznam pojmu veejn prostedky a pjemce. Co se te pojmu veejn prostedky, je mon pout legln definici uvedenou v zkon . 320/2001 Sb., o finann kontrole ve veejn sprv a o zmn nkterch zkon (zkon o finann kontrole), ve znn pozdjch pedpis, podle nj jsou veejnmi prostedky veejn finance, vci, majetkov prva a jin majetkov hodnoty patc sttu nebo jin prvnick osob (kterou je organizan sloka sttu, kter je etn jednotkou podle zvltnho prvnho pedpisu, sttn pspvkov organizace, sttn fond, zemn samosprvn celek, mstsk st hlavnho msta Prahy, pspvkov organizace zemnho samosprvnho celku nebo mstsk sti hlavnho msta Prahy a jin prvnick osoba zzen k plnn kol veejn sprvy zvltnm prvnm pedpisem nebo prvnick osoba zzen na zklad zvltnho prvnho pedpisu, kter hospoda s veejnmi prostedky). Co se pak te definice pojmu pjemce, ta nen nikde pesn obsaena, pomocn se meme opt nap. o definici obsaenou v zkon . 130/2002 Sb., o podpoe vzkumu, experimentlnho vvoje a inovac z veejnch prostedk a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon 3

o podpoe vzkumu a vvoje), ve znn pozdjch pedpis, podle nj je pjemcem uchaze, v jeho prospch bylo o poskytnut podpory poskytovatelem rozhodnuto. I podle toho, jak je pojem pjemce pouvn i v jinch prvnch pedpisech, je onm pjemcem ten, kdo na zklad vlastn dosti erp veejn prostedky. Vzhledem k tomu, e osoba zamstnance subjektu veejn sprvy fakticky ned o veejn prostedky, ale plat za vykonanou prci je zkonnm nrokem takovho zamstnance ( 2 odst. 2 zkonku prce), nen (v souladu s tmto nzorem) mon nahlet na takovou osobu jako na pjemce, a je vyloueno, aby v danm ppad byla aplikovna zkonn vjimka podle ustanoven 8b odst. 1 zkona . 106/1999 Sb. Zamstnanec veejn sprvy tedy veejn prostedky neerp bez protiplnn, ale je veejnmi prostedky odmovn za vykonanou prci a to vetn sttn sprvy. Tedy je odmnn i za vkon sttn sprvy. Krajsk ad m za to, e pi aplikaci ust. 8b zkona . 106/1999 Sb., a pi zpracovn osobnch daj, jm poskytnut informac dle zkona . 106/1999 Sb., bezpochyby je, je nezbytn pihldnout k prav proveden zkonem . 101/2000 Sb., zejmna pak ustanoven 5 odst. 3 a 10, dle kterch je sprvce pi zpracovn osobnch daj povinen dbt prva na ochranu soukromho a osobnho ivota subjektu daj, aby subjekt daj neutrpl jmu na svch prvech a dbt na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukromho a osobnho ivota subjekt daj. Jde pitom o vtlen stavn zaruenho prva na ochranu soukrom (viz Listina zkladnch prv a svobod, l. 7 odst. 1), podle nj nedotknutelnost osoby a jejho soukrom je zaruena, a dle l. 10 Listiny zkladnch prv a svobod, podle nj m kad prvo na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota a na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm, zveejovnm nebo jinm zneuvnm daj o sv osob. Dle ustlen judikatury stavnho soudu me k omezen zkladnho prva nebo svobody v demokratickm prvnm stt dojt ve dvou ppadech. stavn prava zkladnho prva i svobody v nkterch ppadech vslovn zmocuje zkonodrce, aby za uritch podmnek zkladn prvo i svobodu omezil nebo stanovil jeho obsah. stavn prostor tohoto postupu zkonodrce je pitom uren poadavkem eten podstaty a smyslu omezovanho nebo vymezovanho zkladnho prva, resp. svobody (l. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod). K omezen zkladnch prv a svobod, i kdy jejich stavn prava omezen nepedpokld, me dojt i v ppad jejich kolize nebo v ppad kolize s jinou stavn chrnnou hodnotou, je nem povahu zkladnho prva a svobody (viz ble nlez plna stavnho soudu esk republiky zn. Pl S 15/96 ze dne 9. jna 1996, publikovno pod . 280/1996 Sb.). V danm ppad, kdy dochz ke stetu stavn zaruench prv na ochranu soukrom a ochranu osobnch daj s prvem na pstup k informacm, kdy pitom ani jedno z prv nen neomezen, je teba v souladu s nlezy stavnho soudu esk republiky aplikovat test proporcionality, tedy posoudit, kter z uvedench prv, kter je v mnoha ppadech nutno aplikovat zrove, v konkrtnm ppad pev. Test proporcionality uvd jako nezbytnost pi posuzovn obdobnch situac stavn soud esk republi ky v ad svch rozhodnut, viz nap. nlez plna stavnho soudu esk republiky zn. Pl. S 4/94 ze dne 12. jna 1999, publikovno pod . 214/1994 Sb. i nlez plna zn. Pl. S 40/08 ze dne 26. kvtna 2009, publikovno pod . 241/2009 Sb.). Stejn nzor pak zastv i ad pro ochranu osobnch daj, kter ve svm Stanovisku k rozsudku Nejvyho sprvnho soudu o zveejovn informac o platech zamstnanc veejn sprvy ze dne 03. 06. 2011 (dle jen stanovisko adu pro ochranu osobnch daj) uvd, e pi nedostaten aplikaci zkona o ochran osobnch daj by dochzelo jak k nedostaten transpozici Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES o ochran fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch daj a o volnm pohybu tchto daj, m by byla esk republika vystavena monm sankcm ze strany Evropsk komise, tak i poruen stavnho prva na ochranu soukrom a ochranu ped neoprvnnm zpracovnm osobnch daj. Takovto pstup navc, dle adu pro ochranu osobnch daj, postrd jakkoliv rozmr z hlediska veejnho zjmu a stav do zcela 4

nerovnho postaven zamstnance soukrom a veejn sfry. Krajsk ad nesouhlas s dlenm oban esk republiky na dv skupiny, a to na ty, kte jsou chrnni zk. . 101/2000 Sb., a na ty, na n se tato ochrana nevztahuje. Domnvme se, e jde o nepijatelnou diskriminaci, kter sankcionuje obany esk republiky za to, e pracuj pro veejn a nikoliv privtn subjekt. Tento zpsob vytven oban esk republiky druh kategorie je jednoznan v rozporu s stavou R. V souladu s usnesenm Nejvyho sprvnho soudu zn. 8 As 55/2012 23 ze dne 28. 2. 2013 mme za to, e i v tomto ppad, kdy je poadovanou informac daj o vi poskytnut odmny i prostedku z veejnho rozpotu, je teba pistoupit k testu proporcionality. Poaduje-li adatel informaci o vi poskytnut odmny, ned pouze informaci o stce vydan povinnm subjektem z veejnch prostedk, ale souasn d i dal daje soukromho charakteru konkrtn osoby pjemce takovho prostedku. Skutenost, e 8b odst. 2 zkona . 106/1999 Sb., obsahuje plonou vjimku z poskytovn daj o pjemcch veejnch prostedk, neznamen, e povinnost poskytovat daje o pjemcch ostatnch veejnch prostedk je v ostatnch ppadech absolutn. Jinmi slovy eeno, ustanoven 8b zkona . 106/1999 Sb. , nelze bez dalho povaovat za speciln ustanoven, kter vyluuje aplikaci 8a tho zkona. Jak ji nkolikrt vyslovil i stavn soud, prvo na informace nelze chpat jako neomezen prvo lovka na uspokojen osobn zvdavosti. Prvo na informace je prvem politickm, je tedy prvem na informaci, kterou lovk ijc ve stt potebuje k tomu, aby v prakticky dosaiteln me znal, co se dje na veejnosti a jeho okol. Dle nzoru krajskho adu takovou informac rozhodn neme bt informace o vi platu, pp. odmny konkrtnho zamstnance, vetn zdvodnn vech odmn, osobnho ohodnocen, pplatk, a zasln vech tchto dokument v elektronick podob dle jednotlivch msc od roku 2008, resp. 2009 do jna 2012, a to urychlen z dvodu enormnho veejnho zjmu na vyjasnn smluvnch a finannch zleitost bval zamstnankyn. Naopak se jev ponkud zvltnm ta skutenost, e absolutn stejnou dost ve stejnm, a doslovnm textu, obdrel povinn subjekt ve dvou dnech od 37 adatel z rznch st esk republiky, co ji nelze zaadit ani pod pojem uspokojen osobn zvdavosti. Ochrana soukrom jednotlivce naprosto pevyuje uspokojen osobn zvdavosti adatele. V tomto konkrtnm ppad lze rovn vznamn pochybovat o enormnm veejnm zjmu, jak o nm mluv adatel ve sv dosti. dost adatele dorazila bezprostedn po t, co se on sm, alespo dle veejn dostupnch zdroj, piznal k umstn podvrhu vpisu z tu tkajc osoby, k n daje vyaduje, na internet. Tuto zleitost nyn et Policie esk republiky. Z veejnch zdroj lze t zjistit, e adatel sm ji sdluje, e podle informac, kter m, je uveden vpis podvrh, a e bude ve vlastnm zjmu hjit Michala Haka. Z uvedenho pak lze dovozovat, e za deklarovanm a nedoloenm enormnm veejnm zjmem je ist osobn zjem adatele. Povinn orgn m rovn za to, e enormn veejn zjem nen mon dovozovat z toho, e 37 rznch adatel se ve stejnou dobu obrtilo na povinn subjekt s obsahov tm totonou dost. Naopak se uveden jev jako zneuit zkona . 106/1999 Sb. V tto souvislosti krajsk ad souasn konstatuje, e ochrana soukrom jednotlivce a jeho majetkovch pomr v danm ppad vznamn pevyuje nad zjmem veejnosti na zjitn osobnch a majetkovch pomr zamstnance veejn sprvy. Ppadn zsah do ochrany soukrom jednotlivce se jev tak zvan, e se krajsk ad klon k nzoru, e v danm konkrtnm ppad pov ochrana soukrom vy ochrany ne prvo na informace. Z hlediska zvaovn smyslu zaazen dotenho zkladnho prva i svobody v systmu zkladnch prv a svobod m pitom vy postaven prvo na ochranu osobnosti a soukrom jako zkladn lidsk prvo a svoboda uveden v l. 10 Listiny zkladnch prv a svobod (Listina zkladnch prv a svobod byla pijata jako stavn zkon Federlnho shromdn SFR . 23/1991 Sb., ze dne 9. ledna 1991. Usnesenm pedsednictva esk nrodn rady ze dne 16. prosince 1992 se stala soust stavnho podku R a byla zveejnna pod . 2/1993 Sb.), ne prvo na informace jako prvo politick (l. 17 Listiny zkladnch prv 5

a svobod). Prvo na ochranu osobnosti a soukrom pitom stoj ve i ve veobecn akceptovan hierarchii hodnot. Ppadn negativn dopady by pak bylo mono vysledovat spe pi upednostnn prva na informace, ne pi upednostnn prva na ochranu osobnosti a soukrom. Je tedy poteba zvit i hledisko etick a morln. Zveejnn ve poadovanch informac a tedy odvozen i majetkovch pomr konkrtnho zamstnance me s sebou pinst negativn dopady. Zveejovnm daj o plat, osobnm ohodnocen, pplatk a odmn zamstnance veejn sprvy dojde k zsahu do jeho pracovnho, osobnho i soukromho ivota. Pedevm se jedn o daj, z nho lze usuzovat i na celkovou vi pjm, a tedy na majetkov pomry, nebo mlokter zamstnanec veejn sprvy m krom svho platu jet dal (srovnateln) pjmy. daj o platu tak de facto vypovd i o celkovm spoleenskm statutu fyzick osoby. Jeho znalost se proto me stt prostedkem ntlaku na innost danho zamstnance, prostedkem spoleenskho znevaovn nebo i jakmsi specifickm pomocnkem korupnho ovlivovn. Sv me uinit i bn lidsk zvist nap. bvalch spoluzamstnanc, kte budou uitm zkona . 106/1999 Sb., provovat sv (subjektivn pochopiteln he pracujc) kolegy. Oban a instituce, kterm krajsk ad ne vdy vyhov, a kte jsou nespnmi stovateli, a ct se bt pokozeni i nedostaten uspokojeni ve svch prvech, mohou rovn vyut zskan informace k pokozen dobrho jmna danho zamstnance, ppadn i jmna Jihomoravskho kraje - kdy si budou chtt vyizovat sv osobn zleitosti a budou chtt pinejmenm naruit a znepjemnit vztahy na pracovitch krajskho adu. Zsah do stavn zaruenho prva na ochranu soukrom vak nemus spovat pouze ve zneuit takto poskytnutch informac, ale i v jejich pouit. Zveejnn poadovanch informac je schopn vyvolat rivalitu i v rodin, co v konenm dsledku znamen i naruen mezilidskch vztah. Proto pi zasahovn do prva na ochranu osobnosti a soukrom je nutno brt v potaz i mon zsah do vztah panujcch na pracoviti, nebo samotn vztahy na pracoviti vraznm zpsobem ovlivuj ryze soukrom ivot. Zveejnnm poadovanch informac by mohlo dojt i k naruen sousedskch vztah a nsledn i ke kodm dotyn osoby, pokud by j nkter obyvatel stejnho msta i vesnice natolik zvidl (nemus jt pouze o zvist penz, ale samotnho pracovnho msta apod.), e by zaal jednat protiprvn (p. pokozen majetku, en pomluv a urliv jednn vi lenm rodiny atd.). Krajsk ad pitom povauje za obecn znmou tu skutenost, e problmy v soukromm ivot se projevuj i na pracoviti (pracovn vkon, vztahy s kolegy, ochota eit nastal pracovn problmy, soustednost apod.), stejn jako problmy na pracoviti se projevuj i v soukromm ivot (vyerpn, nechu kontaktu s lidmi, odsouvn rodiny a rodinnch pslunk, projevy stresu apod.). Zveejnnm poadovanch informac, a to a myslnm nebo nemyslnm (nedbalostn nik od adatele) do hromadnch sdlovacch prostedk, a povinn subjekt je s ohledem na charakter dost o takov skutenosti pesvden, vyvol jen vlnu zvisti a nevraivosti na bvalm i souasnm pracoviti, v rodin, ale i v mst bydlit bval zamstnankyn. Krajsk ad konstatuje, e by zveejnnm poadovanch daj mohlo dojt k znevhodovn bval zamstnankyn na trhu prce, zvlt pak pi monm pechodu do soukromho sektoru, by mla velmi omezenou monost vyjednvn o vi platu, protoe mon zamstnavatel by ml ji dopedu povdom o jejch souasnch pjmech. V tto souvislosti povinn subjekt upozoruje na rozhodnut Soudnho dvora EU, C-465/00, C-138/01 a C-139/01 ve vci Rechnungshof versus sterreichischer Rundfunk o monosti pokozen osoby na zklad zpornch dopad publicity tkajcch se jejich pjm, a to pokud jde o jej pracovn vyhldky. Souasn povinn subjekt odkazuje tak na rozsudek Soudnho dvora EU, C 92/09 a 93/09, ve vci Volker and Markus Schenke GbR a Hartmut Eifert versus Land Hessen, ve kterm soudn dvr vyjaduje svj odmtav postoj vi zveejovn informac o platovch pomrech zamstnanc veejn sprvy. Ustanoven hlavy IV, zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis, upravuje rovn zachzen 6

a zkaz diskriminace, piem zveejnnm poadovanch daj u bval zamstnankyn by zcela jist dolo k poruen tohoto ustanoven. Za rok 2011 a 2012 podvala bval zamstnankyn estn prohlen o jinch vykonvanch innostech, o majetku nabytm v prbhu vkonu funkce a o pjmech, darech a zvazcch podle zkona . 159/2006 Sb., o stetu zjm, ve znn pozdjch pedpis, co krajsk ad povauje za dostaten transparentn zpsob kontroly legln nabytch pjm. V ppad, zveejnn poadovanch daj by dolo k neoprvnnmu zsahu do soukrom bval zamstnankyn, mon negativn kampani v mdich, naruen pracovnch vztah, naruen rodinnho a osobnho ivota, vyvoln nedvry vi ednkm, mon ohroen osoby pan rky Rouzkov z ad zvistivch osob, ale i pachatel trestn innosti (typovn podle majetku), znevhodnn na trhu prce, naprost znevhodnn jej osoby vi ostatnm obanm (zamstnancm) atd., nemluv tak o sdlen takovho daje voln k dispozici (tisk, internet). Tento zvr se pitom vztahuje na veker plnn ve prospch zamstnance povinnho subjektu, tedy na jeho plat (nrokov i nenrokov sloky) i na vi odmny, kter je mu poskytovna a takt na vechny souasn i bval zamstnance. Krajsk ad v rmci provdn testu proporcionality oslovil bvalou zamstnankyni Jihomoravskho kraje zaazenou do Krajskho adu Jihomoravskho kraje a podal ji v dan vci o vyjden. Bval zamstnankyn Jihomoravskho kraje se do doby vydn rozhodnut (dle zkona 106/1999 Sb., se rozhodnut vydv do 15 dn od podn dosti) k dosti nevyjdila, ani nem krajsk ad doposud potvrzenou informaci o doruen vzvy. Dle nzoru krajskho adu by se v ppad zveejnn osobnch daj pan rka Rouzkov mohla stt terem posmchu, osoovn, vydrn, okraden, bulvrnho zostuzen apod. V ppad poskytnut poadovanch osobnch daj je rovn mono vyslovit potenciln obavu ze zmrnho zkreslovn poskytnutch informac a ze skandalizace (myleno proprn osoby v nap. v mdich) doten osoby. Povoln ednka je bohuel v dnen dob reflektovno negativn a ady obecn jsou v defenziv. Poskytnutm takovch informac, kter jsou pedmtem adatelovy dosti, by mohlo (pi nesprvn nebo elov interpretaci) dojt k prohlouben i oiven stereotyp o vnmn ednk a jejich prce, a mohlo by v konkrtnch ppadech vst k ovlivnn mezilidskch vztah (rodinnch, soukromch, pracovnch apod.). Pi provdn testu proporcionality krajsk ad rovn pihlel k tomu, e obecn lze poskytovnm daj, kter adatel poaduje, zashnout do rodinnho a osobnho ivota na pmo (zejm. pi zveejnn v tisku a na internetu). Situace v rodin bval zamstnankyn Jihomoravskho kraje me bt (a nepochybn tak je) rzn, piem rodinn pslunci z njakch dvod (obvykle zvanch osobnch) nechtj, aby se otzky platov dostaly k jinm rodinnm pslunkm. Krajsk ad si je pln vdom toho, e do sprvnho rozhodnut nepat pouh obecn konstatovn, pesto vak uvd zde uvedenou obecnou tezi, nebo se nepovauje za oprvnnho u konkrtnch osob tmto zasahovat do jejich soukrom a zjiovat ppadn konkrtn soukrom a rodinn vztahy, aby je mohl popsat ve svm rozhodnut. Takovm postupem by nepochybn dolo k poruen stavnho prva a zkona na ochranu osobnosti. Pedmtem hodnocen v testu proporcionality je rovn i pimenost poadovanch informac a zjem adatele na poskytnut informac. Povinn subjekt m za to, e neexistuje dn veejn zjem na tom, aby osobn daje o platech bval zamstnankyn Jihomoravskho kraje byly zveejovny. Krajsk ad konstatoval, e adatel ve sv dosti neuvedl dn relevantn dvod ani zjem, kter je poskytnutm poadovan informace sledovn, piem uvedl, e z dvodu enormnho veejnho zjmu na vyjasnn smluvnch a finannch zleitost bval zamstnankyn Jihomoravskho kraje d o urychlen vyzen dosti, tedy adatel jednoznan nedoloil, pro jeho prvo na informace m v danm ppad vt vhu ne prvo shora jmenovan osoby na ochranu soukrom. adatel neprokzal dvod, pro by stavn zaruen prvo na informace mlo bt upednostnno ped stavn zaruenm prvem na ochranu soukrom, co by 7

pro porovnvn dvou zkon mohlo mt ir vznam. Zveejnn osobnch daj, ktermi jsou ve plat, osobn ohodnocen, pplatky a odmny konkrtn osoby by oproti tomu znamenalo zvan zsah do jejho soukrom, kter by se mohl negativn projevit v jejm pracovnm i rodinnm ivot. een mezilidskch vztah a vbec kvalita tchto vztah nesouvis jen s prac, ale zasahuje do zkladnch osobnch rovin a vznamnou mrou se podl na kvalit ivota. Princip potebnosti v oblasti svobodnho pstupu k informacm sleduje plurality monch prostedk k zamlenmu elu a jejich subsidiaritu z hlediska omezen stavou chrnn hodnoty - tedy zkladnho prva nebo veejnho statku. Lze-li sledovanho elu doshnout alternativnmi prostedky, je stavn konformn ten, jen danou stavn chrnnou hodnotu omezuje v nejmen me. Z hlediska potebnosti lze v posuzovanm ppad konstatovat, e potebnost legislativnho prostedku (poskytnut informace) byl a odstranna zveejnnm informace o platu vetn odmn pan rky Rouzkov za rok 2011 a 2012 na webovch strnkch (viz. sdlen adateli pod . j. JMK 31219/2014 vyhotoven dne 18.03.2014). Z hlediska potebnosti lze tak v posuzovanm ppad najt oblast, kdy se potebnost legislativnho prostedku vrazn sniuje, nebo poskytnut informace o jednotlivcch z urit (mal) podskupin osob je vzhledem k celkovmu objemu kontrolovanch prostedk, jejich struktue a distribuci natolik okrajov, e ji nen schopno pinst dn dal zpesnn i prohlouben veejn kontroly. Takovou skupinou jsou zpravidla osoby, kter jsou v nim postaven v hierarchii adu, a zrove jde o jejich pravideln platy. Informaci o distribuci veejnch prostedk lze zjistit jinm zpsobem, napklad informac o zaazen do platov tdy spolen s dajem o prmrnm platu v tto td. Odchylky od pesnho individuln vyjdenho platu ji budou zanedbateln a pro kontrolu veejnch prostedk tedy bezvznamn. Dle ust. 3 odst. 1 nazen vldy . 564/2006 Sb., o platovch pomrech zamstnanc ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis (dle jen nazen vldy o platech), zamstnavatel zaad zamstnance podle 123 odst. 2 zkonku prce do platov tdy, ve kter je podle nazen vldy, kterm se stanov katalog prac (dle jen katalog prac"), zaazena nejnronj prce, jej vkon zamstnavatel na zamstnanci poaduje. Pokud nen tato prce v katalogu prac uvedena, zaad zamstnavatel zamstnance do platov tdy, ve kter jsou v katalogu prac zahrnuty pklady prac porovnateln s n z hlediska sloitosti, odpovdnosti a namhavosti. Podle ust. 4 nazen vldy o platech, zamstnavatel zaad zamstnance do platovho stupn pslun platov tdy podle zapoitateln praxe podle 123 odst. 4 zkonku prce. Podle katalogu prac (nazen vldy . 222/2010 Sb., o katalogu prac ve veejnch slubch a sprv, ve znn pozdjch pedpis) lze referenta/referentku s vysokokolskm vzdlnm zaadit do 10. a 11. platov tdy (dl 2.10 STTN SPRVA A SAMOSPRVA; 2.10.01 REFERENT SPOLEN STTN SPRVY A SAMOSPRVY) . Tuto skutenost prokazuj takt informace uveejovan na webov strnce Jihomoravskho kraje v odkazu voln msta, kdy poadavku vysokokolskho vzdln odpovd i zaazen do pslun platov tdy. Pan rka Rouzkov pracovala jako zamstnanec Jihomoravskho kraje zaazen do krajskho adu od jna 2009 do prosince 2011 se zaazenm na funkci referenta spolen sttn sprvy a samosprvy. Podle ust. 5 odst. 1 nazen vldy o platech, zamstnanci pslu platov tarif podle stupnice platovch tarif uveden v ploze . 2 k tomuto nazen pro platovou tdu a platov stupe, do kterch je zaazen. Charakter vykonan prce obas vyaduje, aby zamstnanec byl za svoji kvalitn i mimodnou pracovn innost odmnn odmnou. Na rozdl od ostatnch sloek platu ve tto odmny zamstnavatel ani zamstnanec pedem nezn a poskytuje se zptn a po vykonn prce (tm se odmna odliuje nap. od prmie i bonusu, pro jejich zskn by znal zamstnanec pedem podmnky uveden v prmiovm i 8

bonusovm du, co se v oblasti veejn sprvy, resp. zemnho samosprvnho celku nepouv) a nelze si na ni init nrok. V rozpotov sfe, kde zamstnavatel odmuj sv zamstnance platem je odmovn v platov oblasti upraveno zejmna v hlav III sti est zkonku prce. Odmovn v platov oblasti neboli v rozpotov sfe je vyjmuto z stavn zsady, kterou se d skoro cel zkonk prce co nen zakzno, je dovoleno. V platov oblasti plat zsada co nen povoleno, je zakzno (viz 122 odst. 1 ZP, podle kterho nen mon urit plat jinm zpsobem, ne stanov ZP a prvn pedpisy vydan k jeho proveden). Odmny poskytovat zamstnancm v rozpotov sfe, tedy zamstnancm zemnch samosprvnch celk zkonk prce povoluje v ust. 134. Podle tto prvn pravy me zamstnavatel zamstnanci poskytnout odmnu za spn splnn mimodnho nebo zvl vznamnho pracovnho kolu. Krajsk ad pi svm rozhodnut o poskytnut tto mimodn odmny nejen ur vi tto odmny, ale i konkrtn dvod jejho poskytnut v mezch zkona, tedy za jak mimodn kol nebo jak vznamn pracovn kol je odmna poskytnuta. Odmna je nenrokovou slokou platu, avak i v rozpotov sfe lze pro poskytnut odmny stanovit pedem konkrtn kritria (nap. snen nklad, doclen lepho hospodskho vsledku pspvkov organizace), kdy pi splnn tchto kritri nrok na vyplacen odmny vznikne (viz. ust. 134a zkonku prce). Bli postup pi navrhovn a schvalovn odmn jako i urovn finannch limit na odmny (nap. pro jednotliv tvary i vedouc zamstnance) upravuje vnitn platov pedpis. Odmny vedoucch zamstnanc z pozice managementu jsou vyplceny krajskm adem nepravideln a zdka, nap. za zabezpeen koordinace oslav 1150. Vro pchodu sv. Cyrila a Metodje na Velkou Moravu, vetn nvtvy jeho Vesvtosti Bartolomje I. v roce 2013 nebo za vybudovn firemn matesk koly pro dti zamstnanc Krajskho adu Jihomoravskho kraje a jeho pspvkovch organizac v roce 2012. Poskytovn odmn bv v pozornosti kontrolnch orgn. Zejmna se sleduje, zda odmny jsou podle zkonku prce zdvodnny a zda jsou tedy oprvnn soust platu, tedy zda byly poskytnuty za vykonanou prci ( 109 odst. 1 zkonk prce). Kontroly pslunch orgn v oblasti odmovn zamstnanc Krajskho adu Jihomoravskho kraje opakovan nenalezly dn pochyben. adatel rovn poaduje zasln dokument tkajcch se zdvodnn vech odmn, osobnho ohodnocen, pplatk atd. v elektronick podob. K tomu krajsk ad uvd, e takov informace obsahuj daje osobnho charakteru, kter vypovdaj nejen o pracovnch vsledcch, ale t o osobnostnch a charakterovch vlastnostech zamstnance, kter nelze adateli poskytnout z dvod uvedench v tomto rozhodnut. Zvrem krajsk ad poznamenv, e pokud nedojde ke zmn legislativy, kter by jasn stanovila, kter osobn daje zamstnanc veejn sprvy je mono zveejnit bez jejich vslovnho souhlasu, nen mono ve vci vydat ani jin rozhodnut. Pokud by toti zkonodrce ji nyn zamlel dospt k veejnmu odmovn ve veejn sprv, jist by tak ji uinil, viz nap. ji dnes platn prvn prava uinn zkonem . 236/1995 Sb., o platu a dalch nleitostech spojench s vkonem funkce pedstavitel sttn moci a nkterch sttnch orgn a soudc a poslanc Evropskho parlamentu, ve znn pozdjch pedpis. Za takovho stavu by byla ve platu vech zamstnanc veejn sprvy pevn stanovena a zveejnna a jakkoliv zamstnanec nastupujc na takov msto by byl obeznmen s tm, e daj o vi jeho platu je pesn stanoven zkonem a jako takov je veejn. Ze shora uvedenho krajsk ad dovozuje, e v danm ppad prvo na poskytnut informace platu a odmnch ble urench osob nem oporu v prvn prav. Za nesporn je pitom mono povaovat to, e jakkoliv vyplacen platu a odmny se stv tmto okamikem vlastnictvm osoby, kter nen povinnm subjektem dle zkona . 106/1999 Sb., a jeho zveejovn je bezpochyby zveejovnm osobnho daje a dle 9

nzoru krajskho adu tak neoprvnnm zasahovnm do soukromho ivota a rovn tak ve svm dsledku je t zsahem do vlastnickch prv chrnnch Listinou zkladnch prv a svobod. Ppadn zveejnn poru rovn zsadu legitimnho oekvn zamstnanc veejn sprvy a vrazn zashne do jejich soukrom. Pi stetu dvou zkladnch prv tak krajsk ad doel k zvru, e v posuzovan vci m pednost prvo na ochranu soukrom a osobnosti uvedench osob ped prvem na informace o vi plat a odmn. Souasn krajsk ad poznamenv, e otzka poskytnut informac o konkrtn vi platu i jeho konkrtnch sloek u konkrtn osoby neme bt vkladov pouze otzkou tzv. jednoduchho prva. Pokud bychom se toti na posuzovanou otzku nedvali pouze z hlediska vkladu pojmu pjemce veejnch prostedk a nevychzeli pouze z vkladu zkona . 106/1999 Sb., a ze zvltnch zkon, ale pedevm ze zkona . 1/1993 Sb., stavy esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, (dle jen stava) a Listiny zkladnch prv a svobod, kter stoj z hlediska stavnho podku nad zkony, museli bychom nutn dospt k zvru, e zamstnanec, kter je shodou okolnost zamstnn ve veejn sprv, neme povat ni ochrany prv a svobod oproti zamstnanci v soukrom sfe. K takovmu zvru by nutn musel dospt i stavn soud. K odkazu adatele na judikaturu krajsk ad zdrazuje, e kad jednotliv rozsudek je pouhm rozhodnutm v konkrtn vci, tedy je prostm vkladem orgnu aplikujcho prvo v jedno m, a to zcela konkrtnm ppad a je tedy jen individuln prvn zvazn, tzn. je zvazn jen pro jedinen konkrtn ppad. Soudn a sprvn precedenty, tedy i rozsudky soudu (tzv. soudcovsk prvo) nejsou pramenem prva esk republiky, snad jen u stavnho soudu lze uvaovat o tzv. negativn prvotvorb", jako nsledn innosti v oblasti tvorby prva. Rozhodnut soudu nen nim jinm ne vsledkem rozhodnut sttnho orgnu, v nm se zakldaj, mn, ru nebo autoritativn ovuj konkrtn prva a prvn povinnosti konkrtnho subjektu (subjekt), kter jsou ureny individuln a jen pro tyto jsou zvazn. Nepedstavuj obecn zvazn pravidla chovn, proto nejsou zvazn pro vechny, ale pouze pro individuln uren subjekty (strany konkrtnho soudnho zen). Podle 15 odst. 1 zkona . 106/1999 Sb., pokud povinn subjekt dosti, by i jen zsti, nevyhov, vyd ve lht pro vyzen dosti rozhodnut o odmtnut dosti, poppad o odmtnut sti dosti, s vjimkou ppad, kdy dost odlo. Povinn subjekt takov rozhodnut doruuje prostednictvm provozovatele potovnch slueb na adresu trvalho pobytu, ppadn na adresu datov schrnky, v souladu se zkonem . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen sprvn d), nebo dle ust. 20 odst. 4 psm. a) zkona . 106/1990 Sb., pokud tento zkon nestanov jinak, pouij se pi postupu podle tohoto zkona pro rozhodnut o odmtnut dosti, ustanoven sprvnho du. Ustanoven sprvnho du neumouje doruit rozhodnut na e-mailovou adresu tak, jak to vyaduje adatel. S ohledem na skutenost, e na zklad aplikace testu proporcionality bylo konstatovno, e v danm ppad je prvo na ochranu soukrom pan rky Rouzkov, jako bval zamstnankyn Jihomoravskho kraje silnj ne prvo na informace, byly poadovan informace uveden v dosti vyhodnoceny jako informace, kter jsou osobnm dajem ve smyslu zkona . 101/2000 Sb., k jejich zpracovn resp. poskytnut nebyl Jihomoravskmu kraji, Krajskmu adu Jihomoravskho kraje, dn subjektem daj souhlas, a krajsk ad rozhodl o odmtnut dosti, jak je shora uvedeno.

10

Pouen

Proti tomuto rozhodnut lze podle 16 odst. 1 zkona . 106/1999 Sb. a v souladu s ust. 83 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis, podat do 15 dn od jeho doruen odvoln k Ministerstvu vnitra prostednictvm Krajskho adu Jihomoravskho kraje, erotnovo nm. 3/5, 601 82 Brno. Lhta pro podn odvoln b ode dne nsledujcho po dni oznmen tohoto rozhodnut.

otisk ednho raztka

Mgr. Martin Konek vedouc odboru kancel editelky

Poet list rozhodnut: Poet ploh/list rozhodnut:

6 0/0

Rozdlovnk: Matj Hollan, nar. 1984, trval pobyt Brno, Lipov 550/19, PS 602 00 DS jd9ewgk

Vyizuje: Mgr. Hana Kladivov, tel. .: 541658883

11