eskomoravsk konfederace OS Oddlen makroekonomickch analz a prognz V Praze dne 12.

kvtna 2011 Analza vchodisek a dopad dokumentu MF R Reforma pmch dan a odvod III. pil daov reformy 1 Zpracoval: ing. M. Fassmann

vodem
Dlouho avizovan nov koncept daov reformy esk republiky pedstavil ministr financ Kalousek veejnosti dne 18. bezna 2011. Tato prezentace a na n navazujc dokument se stal vchodiskem na analzy. Nkter parametry, dleit pro odhad dopad, vak nebyly v tto prezentaci ble specifikovny (nap. ve budoucch minimlnch vymovacch zklad pro platby socilnho a zdravotnho pojitn OSV). Tyto parametry byly do naich propot doplnny na zklad externch konzultac. Pedloen dokument je v podstat ministerskm nvrhem (i kdy projednn NERVem). Z hlediska celkovho pojet ani tento dokument nevyboil z ady stle vce povrchnch, odborn odbytch a o to vce ideologicky podbarvench reformnch dokument pedkldanch touto i pedchoz vldou. Proto nelze ne zopakovat celou adu obecnch vhrad, kter jsme ji uplatnili i pi rozbor jinch reforem pedkldanch esk veejnosti v minulch letech. Pedevm absentuje objektivn analza problm eskho daovho systmu, jeho pin a dsledk. Tuto analzu nahrazuj ideologick floskule v programovho prohlen vldy (pro se tak zdrovat njakmi rozbory, kdy je vld jak si ukeme dle - ve naprosto jasn). Absentuje souhrnn pohledu na dan a daov systm jako celek a vize jeho vvoje ve vztahu k celkovmu vvoji veejnch financ. Pod dajnm pltkem daov reformy je ve skutenosti pekldn ne zcela domylen koncept zmn nkterch parametr v oblasti dan z pjmu fyzickch osob a v oblasti pojistnch systm. Z obecnho hlediska jsou daov pjmy veejnch rozpot ureny temi parametry potem poplatnk (kdo plat), daovm zkladem (z eho se plat) a daovou sazbou (kolik se plat). Je evidentn, e pedloen nvrh celou adu klovch otzek daov politiky naprosto opomj. Opomj i cel okruhy dan majetkovch a dan nepmch (zmny DPH, pesnji eeno - sjednocen DPH je soust dchodov reformy). Ve skutenosti opomj i da z pjmu prvnickch osob (kde se reforma zmohla jen na pr kosmetickch prav. 2
1

Tento text pmo navazuje a rozvj analzu obsaenou v materilu MKOS Rychl informace pro veden MKOS Zkladn charakteristika navren Daov reformy R ze dne 30.bezna 2011.

Pitom je to prv tato da, kter je podle naeho nzoru nejvce zral, a pezrl na zsadn daovou reformu. Od roku 1993 se v rmci tto dan (velmi asto vlivem silnch lobbyistickch tlak) naakumulovalo minimln z evropskho pohledu - nebval mnostv slev, lev, vjimek a odpot od zkladu dan, jejich dsledkem je nebvale zk daov zklad tto dan v esk republice. Nejlpe je tento problm mono

Z celkovho pohledu daovho systmu psob rzn rozptlen daov opaten, kter se pipravuj v nejblich letech znan chaoticky a nepehledn. Mon, e prv v tom, aby se oddlen posuzovalo tu sjednocen DPH, tu zmny v pmch danch, tu zmny v pojistnm, tkv zmr pedkladatele. A to proto, aby se nevidlo, jak budou tyto experimenty psobit na jednotliv subjekty souhrnn, ili jinak eeno kdo na daovch reformch vydl a kdo prodl. Ministerstvem pedloen materil je pmo ukzkovm pkladem naprost degradace obecn sprvnho zmru omezen cel ady vjimek, slev, lev a odpot od daovho zkladu. Z pedloenho materilu je naprosto zejm, e se v tto otzce nepostupovalo objektivnm zpsobem, ale naprosto ideologicky pedpojat. Pedevm nebyl proveden podrobn objektivn audit v tto oblasti, resp. minimln posouzen toho, zda rzn slevy, levy i odpoty od zkladu dan ve vech daovch okruzch jsou na mst a pln ten el, pro kter byly schvleny. Vsledek prce MF R je naprosto absurdn a okujc. Proto tak pedkld nvrhy na redukci tch pr vjimek tkajcch se zamstnanc souvisejcch pedevm se zajitnm jejich stravovn. Jinak eeno, ruen vjimek se zamuje vhradn na ten daov subjekt, kter m dnes prokazateln nejir zklad dan ze vech daovch subjekt! Prezentovan cle daov reformy naprosto nekoresponduj s vlastnm obsahem tzv. reformnch opaten. I kdy je mon spn polemizovat o monost naplnn kadho z pti cl (nktermi se budeme zabvat podrobnji dle), zastavme se pouze u jedinho, z pohledu zajitn daov spravedlnosti, zsadnho cle. Tento cl je v materilu definovn jako rovnch podmnek.3 Prezentace navrench opaten jako opaten smujcch k rovnm podmnkm ve zdann je, jak si ukeme dle, naprosto absurdn. Navren novela nejen e nezmruje rozdly ve zdann mezi rznmi subjekty, ale naopak je zsadnm zpsobem prohlubuje.Pedevm mezi zamstnanci a OSV. Zsadn a dlouhodob opaten se v reformnm chvatu pijmaj naslepo. Jak se v poslednch letech stalo dobrm zvykem vlda resp. ministerstvo financ pedkld dokument, na zklad nho se v nejbli dob kompletn rozhodne o pravch na nkolik let dopedu. A to pesto, e samozejm nebude vbec znm aktuln situace ekonomiky i veejnch rozpot v dob sputn reforem. Takto se postupovalo nap. i pi Topolnkov reform. V roce 2007 se dopedu naplnovala a schvlila daov tletka - snen dan pro roky 2008-2010. (Samozejm bez ohledu na ponajc celosvtovou ekonomickou krizi a samozejm bez ohledu na to, jak budou skuten dopady jednotlivch etap daovch redukc). Mimochodem dopady Topolnkovy reformy nebyly dodnes vyhodnoceny. (Jen pipomnme, e i tuto reformu uvdl v ivot souasn reformn ministr financ. Naprosto absentuj opaten zamen na boj proti daovm nikm, prci na erno, pran pinavch penz a proti dalm negativnm ekonomickm jevm. Pitom se ve
charakterizovat rozdlem mezi nominln sazbou a efektivn sazbou dan z pjmu fyzickch osob na kterou upozornila ped njakou dobou auditorsk firma Ernst and Young. Tento rozdl kter podle propot tto firmy in 7 proc. bod - je nejvy z cel Evropsk unie (nap. na Slovensku to bylo pouze 2 % body). Pokud tedy dnes m esk republika stejnou nominln sazbu tto dan jako Slovensko (19 %), znamen to, e na Slovensku jsou hrub pjmy (trby) zdaovny v prmru cca 17 %, zatmco v esk republice jenom 12 %.
3

Vedle tohoto cle m dajn reforma pinst : - jednoduch a pehledn systm, -dlouhodobou stabilitu bez nesystmovch zsah, - snen administrativnch nklad poplatnk a sttu, - mrn snen pm daov zte.

skutenosti jedn o nedlnou soust vyhlaovanho boje proti korupci (penze na korupci odnkud pochzej a nkde za sebou zanechvaj stopy ). Na okraj je nutno zmnit i nezmrnou manipulativn argumentaci obsaenou v dokumentu. Jejm pkladem mohou bt teba grafy dajn charakterizuj dopady daov reformy na zamstnance. V nich se naprosto zeteln vrazn zven daovho a odvodovho zaten zamstnanc zastr tm, e se kombinuje se snenm pojistnho zamstnavatelm!

I. Ti koncepn linie nov daov reformy

Je dosti pravdpodobn, e jednotliv parametry navren daov reformy jet doznaj na zklad koalinch jednn uritch zmn. Nicmn se nedomnvme, e tyto zmny budou natolik zsadn, aby zmnily celkov koncept pedloenho dokumentu. Pitom je to prv tento celkov koncept dokumentu, kter je na pedloenm materilu nejproblematitj. 1. Koncepn linie dal pokles daovho zaten Pochybn, i kdy pro tuto vldn koalici rozpotov zodpovdnosti vbec ne pekvapiv, je pednostn orientace celkovch daovch zmn na dal pokles zdann. Jinak eeno - na dal zmrn pokles pjm veejnch rozpot. Je velmi podivn a okujc, e ministerstvo financ tto vldy vypracovv nvrhy, kter zcela oividn smuj proti dajn helnmu kameni vldnho prohlen konsolidaci veejnch rozpot. Nebo o tu konsolidaci a tak nejde? Nen hlavnm clem krok tto vldy spe dekapitalizace sttu a vyeen zmrn vytvoench problm v oblasti veejnch slueb a transfer jejich nslednou privatizac? Indici, e vlda postupuje prv tmto zpsobem, je bohuel pli mnoho. Sloen daov kvta by po daov reform mla klesnout z piblin 35 % na 33 % (Kalousek: Daov kvta klesne, Prvo 21. bezna 2011). Celkov pokles daov kvty o 2 procentn body v roce 2013 reprezentuje pokles budoucch pjm veejnch rozpot o cca 80 mld K ron ! Dluno jet dodat, e pi snen nekonsolidovan daov kvty na 33 % se bude konsolidovan sloen daov kvta pohybovat mezi 30-31%. esk republika se tak zaad na pedn msto zem s nejnim zdannm v rmci Evropsk unie.4 (Otzkou celkovho psoben daovch opaten na systm veejnch rozpot se budeme podrobnji vnovat v nsledujc kapitole) Veejn finance esk republiky doshly za posledn dva roky nejvych deficit v cel historii esk republiky a ani vvoj v prvch mscch letonho roku ns nenapluje plinm optimismem. Inkaso prakticky vech druh dan se nachz vrazn pod rovn dosaenou v roce 2010 a co horho i vrazn pod pedpoklady rozpotu. Pitom ekonomika vykazuje znmky oiven. Podle pedbnch odhad S vzrostl HDP v I. tvrtlet letonho roku o 2,5 %.
Mezinrodn srovnateln je v zsad pouze konsolidovan daov kvta , ve kter se - zjednoduen eeno od itatele, tj. objemu dan a pojistnho odet objem dan a pojistnho, kter plat stt sm sob za sv zamstnance. V cel ad zem, se toti platy sttnch zamstnanc vyplcej rovnou v istm tj. jednotliv sttn instituce ji neodvdj dan za sv zamstnance a odpadaj tak protismrn pohyby resp. pelvn mezi vdaji a pjmy sttnho rozpotu. Tato konsolidovan daov kvta se oficiln pli neventiluje, nicmn lze hodnotu tto daov kvty pohodln nalzt nap. v nvrzch sttnho rozpotu v sti Veejn rozpoty).
4

Na tchto deficitech m prokazateln nejvt podl (mnohem vt ne psoben ekonomick krize) dlouhodob systematick sniovn dan a odvod pedevm u nejvych pjmovch skupin, OSV a firem. Pinou deficit je dlouhodob a systematick rozruovn pjmov strany veejnch rozpot. MKOS navrhovala tuto situaci pednostn eit tam, kde vznikla na pjmov stran veejnch rozpot. Vlda v reakci na tento stav pila naopak s plonmi a mlo promylenmi krty na vdajov stran v oblasti socilnch transfer nejpotebnjm, v platech v rozpotov sfe, redukci investic atd. 2. Koncepn linie zamstnanci jedinm terem pro zvyovn dan a odvod Je naprosto absurdn a okujc, e se pi souasnm nedobrm stavu veejnch financ vlda pedpokld dal vrazn snen dan a pojistnch odvod u firem a osob samostatn vdlen innch. U firem jde pedevm o pemnu socilnho a zdravotnho pojitn hrazenho zamstnavatelem na da z objemu mezd. Tato zmna pinese oproti souasnmu stavu podnikm vznamnou sporu a to jak z titulu poklesu sazby dan o dva procentn body (z 34 % na 32 %), tak i z titulu snen stropu pro platbu tto dan (pokles z dnenho 6 nsobku prmrn mzdy na pouh 4 nsobek). Celkov efekt tohoto opaten se d odhadnout v souasnch podmnkch cca 31 mld K. U osob samostatn vdlen innch jde pedevm o razantn snen sazeb zdravotnho pojitn (pokles z dnench 13,5 % na 6,5 %) a zvlt pak socilnho pojitn (pokles z dnench 29,2% na 6,5 %.)5 Dopad tohoto opaten pi zachovn souasnho potu OSV se podle minimalistickch odhad bude pohybovat okolo 6 mld K poklesu pjm u socilnho pojitn a cca 1 mld K poklesu pjmu ze zdravotnho pojitn.6 NEJVCE OKUJC VAK JE, E SE TAK BUDE DT ZA SITUACE, KDY PRAKTICKY U VECH ZAMSTNANC DOJDE K VRAZNMU ZVEN DAOVHO A ODVODOVHO ZATEN MEZD A PLAT. U zamstnanc jde pedevm o dsledek zven platby pojistnho na zdravotn pojitn o 2 % a zaten tzv. benefit platbou pojitn a dan. Celkov nrst zaten zamstnanc odhadujeme na cca 15 mld K. levy pro podnikatele a OSV ( + 38 mld K ron ) maj bt tedy zaplaceny nrstem zdann zamstnanc (- 15 mld K mld K ron ) a dal vyvolanou redukc socilnch dvek a veejnch slueb ( - 23 mld K ron ). 7 !!!
Dsledky takto extrmnho poklesu sazeb na pokles pjm socilnho (hlavn dchodovho) ale i zdravotnho pojitn v dnm ppad nebudou eliminovny ani zvenm vymovacho zkladu na dvojnsobek, ani prozatm pedpokldanm - zvenm minimlnch vymovacch zklad zdravotnho, ale pedevm socilnho pojitn.
6 5

Odhad 6 mld K je odhadem MPSV. Jde o propoet v zsad nepotajc s tm, e by vlivem prv tto pravy mohlo dojt k dalmu masvnmu nrstu OSV a v tom, jak si ukeme dle, tkv zkladn problm tohoto propotu. Je nutno znovu pipomenout, e tento propoet je provdn na bzi roku 2011, pi zahjen reformy v roce 2013 budou samozejm dopady dky posunu makroekonomickch parametr mezi roky 2011 a 2013 vy.

Zkladn propoty jsou uvedeny v nsledujcch tabulkch. Pi propotech vychzme z rovn zdann roku 2011, tedy vech parametr platnch v letonm roce. Zde je nutno poznamenat, e sleva na poplatnka se pro rok 2011 snila o 100 K jen pechodn (tzv. povodov da) a od roku 2012 a dle by se mla platit v pvodn vi 2070 K msn.

Nejvce (v relaci k pjmu) budou pipravovanm daovm antijnokem postieni zamstnanci s nzkmi pjmy. Nap. zamstnanci s hrubm pjmem 10 tis. K vzroste msn odvodov zaten jeho mzdy o 331 K. ( 200 K jako dsledek zven zdravotnho pojitn zamstnanc o 2 % - nebo zamstnavateli se, jak ji bylo eeno, recipron o 2 % sn) a v prmru o 172 K jako dsledek zaten tzv. benefit pojistnm.8 Naproti tomu dojde k vynulovn dan z pjmu v rozsahu 40 K msn. Pokud k celkovmu zven daovho a odvodovho zaten u tohoto poplatnka v roce 2013 (+331 K) navc jet piteme cca 300 K, kter jeho vdaje zat dvoj zven DPH pro zkladn ivotn poteby, potom bude init celkov nrst daovho zaten tohoto poplatnka msn 631 K, ron potom 7573 K. ili tento zamstnanec vnuje ron na olt reforem koalice ODS-TOP 09-VV tm jeden ist msn pjem (86 %). U dalch pjmovch skupin budou pak dsledky reforem obdobn (i kdy ve vztahu k rovni pjm ne tak drastick): zamstnanec s prmrnou mzdou zaplat navc msn 296 K (vetn DPH 596 K), s dvojnsobkem prmrn mzdy 521 K (v. DPH 821 K), s trojnsobkem 746 K (v. DPH 1046 K) atd.

Jedin zamstnanci, kterm opravdu klesne daov zaten a vykryje se i zven DPH, budou zamstnanci s velmi vysokmi pjmy, kter peshnou stropy pro sociln (4 nsobek prmrn mzdy) a zdravotn (6 nsobek prmrn mzdy) pojitn. K poklesu daovho zaten u nich dojde i pesto, e se u nich nov navrhuje zruen slevy na dani pi pekroen 4 nsobku prmrn mzdy. Systm dan z pjmu fyzickch osob v kombinaci se systmem strop9 v oblasti socilnho a zdravotnho pojitn v sob tedy i nadle obsahuje pro vysokopjmov poplatnky vraznou daovou degresi. Take nap. zamstnanec s 200 tis. pjmem msn zsk touto daovou levou cca 477 K msn, co mu bezpen zajist nejen kompenzaci pedpokldanho zven DPH, ale i dal mrn pokles celkovho zdann.

Navrhovan nov mechanismus v oblasti tzv. benefit znamen, e benefit jako vcn plnn se pite k hrub mzd zamstnance a spolen s n bude podlhat odvodm pojistnho a zdann. Navrhovan sleva na dani pro zamstnance na rovni 3000 K ron tedy 250 K msn v prmru me pi vrazn me shovvavosti eliminovat daov dopady zdann zamstnaneckch benefit, se kterm se nov pichz, v dnm ppad vak neme eliminovat pedpokldan zaten benefit pojistnm. Druhm problmem pak je, e tato sleva na dani bude pro pracovnky s nzkmi pjmy (do cca 15 tis. K) fakticky neinn protoe oni dn dan neplat, a vi zvenmu pojistnmu se ned uplatit. To se me tkat odhadem minimln 20 % zamstnanc. Maximln vymovac zklad je stanoven dnes na rovni estinsobku prmrn mzdy tj. 148440 K msn. Tomu odpovd zdravotn pojitn ve vi 6680 K msn. Pokud by strop neexistoval (co platilo do roku 2007) pak by tento poplatnk platil na zdravotn pojitn 9000 K msn. Obdobn u socilnho pojitn hrad tento zamstnanec 9649 K msn oproti 13000 K, kter by platil, pokud by strop neexistoval. Vznamnou sporu vak zaveden stropu znamenalo i pro zamstnavatele, kte dnes za tohoto zamstnance plat maximln pojistn ve vi 50470 K oproti 68000 K, kter by platili pi neexistenci stropu .
9

ZDANN ZAMSTNANC SOUASN STAV 2011 Hrub mzda 10000 25000 Superhrub mzda 13400 33500 Maximln vymovac zklad pro zdravotn pojitn (6x) Maximln vymovac zklad pro sociln pojitn (6x) Zdravotn pojitn placen zamstnancem (4,5%)** 450 1125 Sociln pojitn placen zamstnancem (6,5%)** 650 1625 Da ped slevou 2010 5025 Sleva na poplatnka* 1970 1970 Da po slev 40 3055 ist mzda 8860 19195 Zamstnanec da + pojistn 1140 5805 Podl dan a pojistnho placen zamstnancem na hrub mzd (%) 11,4 23,2 Maximln vymovac zklad pro platbu socilnho a zdravotnho pojitn hrazenho zamstnavatelem (6x) Zamstnavatel - 34% zdravotn a sociln pojitn z hrub mzdy 3400 8500 Podl dan a pojistnho placenho zamstnavatelem na superhrub mzd 25,37 25,37 Podl celkovch daovch a pojistnch plateb na superhrub mzd 33,9 42,7

(TABULKA 1)

50000 75000 100000 200000 67000 100500 134000 268000 148440 148440 2250 3375 4500 6680 3250 4875 6500 9649 10050 15075 20100 40200 1970 1970 1970 1970 8080 13105 18130 38230 36420 53645 70870 145442 13580 21355 29130 54558 27,2 28,5 29,1 27,3

17000 25,37 45,6

25500 25,37 46,6

148440 34000 50470 25,37 47,1 18,83 39,2

ZDANN ZAMSTNANC 2013 NVRH MF R ZE DNE 18.3.2011 (TABULKA 2) Hrub mzda 10000 25000 50000 75000 100000 200000 Superhrub mzda X X X X X X 148440 Maximln vymovac zklad pro zdravotn pojitn (6x) 98960 98960 Maximln vymovac zklad pro sociln pojitn (4x) Zamstnaneck benefity 1316 1316 1316 1316 1316 1316 Zdravotn pojitn placen zamstnancem (6,5%)*** 736 1711 3336 4961 6586 9649 " - z toho zdravotn pojitn z benefit 86 86 86 86 86 0 Sociln pojitn placen zamstnancem (6,5%)*** 736 1711 3336 4961 6432 6432 "- z toho sociln pojitn z benefit 86 86 86 86 0 0 Da ped slevou 2150 5000 9750 14500 19250 38250 "- z toho da z benefit 250 250 250 250 250 250 Sleva na poplatnka* 2070 2070 2070 2070 0 0 Sleva na zamstnance 250 250 250 250 250 250 Da po slev 0 2680 7430 12180 19000 38000 ist mzda 8529 18899 35899 52899 67982 145919 Zamstnanec da + pojistn 1471 6101 14101 22101 32018 54081 Podl dan a pojistnho placenho zamstnancem na hrub mzd (%) 14,7 24,4 28,2 29,5 32,0 27,0 Maximln vymovac zklad pro platbu soc. a zdr poj. zamstnavatelem (4x) 98960 98960 Zamstnavatel - 32% zdravotn a soc. pojitn z hrub mzdy 3200 8000 16000 24000 31667 31667 Podl dan a pojistnho pl.zamstnavatelem na "superhrub mzd" 24,2 24,2 24,2 24,2 24,1 13,7 Podl celkovch daovch a pojistnch plateb na superhr. mzd 35,4 42,7 45,6 46,6 48,4 37,0 Zven (+) , snen (-) msnho odovho zaten ZAMSTNANC 331 296 521 746 2888 -477 Celkem za rok vetn nepmch dan (300 K msn) 7573 7153 9853 12553 38256 -2128 Ron reformn poplatek eskho zamstnance jako % msnho pjmu 85,5 37,3 27,1 23,4 54,0 -1,5 Zven (+) , snen (-) msnho odvodovho zaten ZAMSTNAVATEL

-200

-500

-1000

-1500

-2333 -18802

3. koncepn linie dal snen daovho a odvodovho zaten OSV Je absurdn a okujc, e tato reforma : dle sniuje ji tak nzk daov a odvodov zaten OSV a tm prohlubuje rozdl ve zdaovn mezi OSV a zamstnanci, co vede k vraznmu znevhodnn zamstnanc na trhu prce vi OSV, a k jednoznan podpoevarcsystmu, v konenm dsledku pak nevyhnuteln prohloub destrukci veejnch financ

Hlavn dvod, pro dojde k dalmu snen daovho a odvodovho zaten OSV, spov v zmru vrazn redukovat sazby pojistnho na sociln a zdravotn pojitn u OSV (sociln pojitn z 29,2 % na 6,5 %, zdravotn pojitn z 13,5 % na 6,5 %). Tento fakt se i pes pedpokldan dvojnsobn zven vymovacho zkladu projev vraznm poklesem odvodu pojistnho. Zrove nvrh pedpokld v nvaznosti na tuto pravu e dojde i ke snen minimlnho pojistnho u OSV. Tmto zpsobem dojde k pomrn razantnmu snen daovho a odvodovho zaten i pro OSV s velmi nzkmi pjmy. Take nap. OSV s celkovm hrubm pjmem 10 tisc K, klesne daov a odvodov zaten msn oproti souasnmu stavu o 461 K. Co i tomuto poplatnkovi bohat pokryje zven vdaje spojen s DPH (300 K) a jet mu 161 K zbude. Pro i tento poplatnk tedy na reform ODS-TOP09-VV fakticky vydlv. Absolutn stejnou levu bude vak konzumovat i OSV s hrubm pjmem 25 000 K (tj. na rovni prmrn mzdy). Je to proto, e i tento OSV dky vysok rovni paulnho odpotu neplat dn dan a pojistn jen na rovni minim. OSV s pjmem 50 tis. K bude inkasovat celkovou levu 575 K msn, 75 tis. 1105 K, 100 tis. 1540 K, 200 tis. 3280 K msn. (viz Tabulka 4) Protismrn pohyb ve zdann mezi OSV tj. nrst zdann u zamstnanc a pokles zdann u OSV dle prohlubuj rozdl ve zdann tchto skupin. Take, zatmco zamstnanec s prmrnm pjmem 25 000 K odvd dosud na dani a pojistnm 5805 K, a po novu to bude 6101 K (ili +296 K). OSV se stejnm hrubm pjmem dnes odvd 3476 K a bude odvdt jen 3015 K (ili -461 K). Rozdl v odvodovm a daovm zaten mezi zamstnancem a OSV se tak zv u prmrn mzdy na 3086 K msn . U dvojnsobku prmrn mzdy to je to ji 9356 K msn ( 14101 K zdann zamstnance 4745 zdann OSV), u trojnsobku 14571 K (22101 zamstnanec - 7530 OSV), u osminsobku 30 929 K. Je evidentn, e tento narstajc rozdl bude vrazn zvyovat motivaci zamstnance pestoupit do systmu OSV. To spolu s motivacemi zamstnavatel na spoe nklad dle bude podporovat rozvoj nepravho podnikn tzv. varcsystm. Vyuitm prce OSV oproti zamstnanci i pechodem zamstnance na OSV - zamstnavatel vydlv na spoe plateb socilnho a zdravotnho pojitn tchto zamstnanc (po novu bude etit na platb dan z objemu mezd). Nhrada zamstnance s platem 10 000 K, prac OSV uspo zamstnavateli ponovu 3200 K msn, pi prmrnm platu (tj. 25000 K) 8000 K msn, pi dvojnsobku prmrnho platu u 16000 K msn, pi trojnsobku prmrnho platu pak 24 000 K msn atd.

OSOBA SAMOSTATN VDLEN INN - SOUASN STAV (TABULKA 3)

Hrub pjem Pauln odpoet nklad OSV ( 60 %) Zklad dan Vymovac zklad pro sociln a zdravotn pojitn (50% zkladu dan) Minimln vymovac zklad zdravotnho pojitn Minimln vymovac zklad socilnho pojitn Zdravotn pojitn 13,5 % vymovacho zkladu Sociln pojitn 29,2 % vymovacho zkladu Da ped slevou Sleva na dani Da po slev ist smen pjem Celkem dan a pojistn OSV Celkem dan a pojistn zamstnanec Celkem pojistn zamstnavatel za zamstnance

10000 25000 50000 75000 100000 200000 6000 15000 30000 45000 60000 120000 4000 10000 20000 30000 40000 80000 2000 5000 10000 15000 12370 12370 12370 6185 6185 1670 1670 1670 2025 1806 1806 2920 4380 600 1500 3000 4500 1970 1970 1970 1970 0 0 1030 2530 6524 21524 44380 66065 3476 1140 3400 3476 5620 8935 5805 13580 21355 8500 17000 25500 20000 40000

2700 5400 5840 11680 6000 12000 1970 1970 4030 10030 87430 172890 12570 29130 34000 27110 54558 50470

OSOBA SAMOSTATN VDLEN INN - NVRH MF R 18.3.2011 (TABULKA 4)

Hrub pjem 10000 25000 50000 Pauln odpoet nklad 60 % 6000 15000 30000 Zklad dan 4000 10000 20000 Vymovac zklad pro sociln a zdravotn pojitn (100% zkladu dan) 4000 10000 20000 Minimln vymovac zklad zdravotnho pojitn 24740 24740 24740 Minimln vymovac zklad socilnho pojitn 21648 21648 21648 Zdravotn pojitn 6,5 % vymovacho zkladu 1608 1608 1608 Sociln pojitn 6,5 % vymovacho zkladu 1407 1407 1407 Da ped slevou 760 1900 3800 Sleva na dani 2070 2070 2070 Da po slev 0 0 1730 ist smen pjem 6985 21985 45255 Celkem dan a pojistn OSV 3015 3015 4745 Celkem dan a pojistn zamstnanec 1471 6101 14101 Rozdl 1544 -3086 -9356 Celkem pojistn zamstnavatele za zamstnance 3200 8000 16000 Zven (+) , snen (-) msnho odvovho zaten OSV -461 -461 -875 Celkem za rok v.nepmch dan (300 K msn) -161 -161 -575 Ron reformn pplatek OSV jako % istho msnho pjmu -27,6 -8,8 -15,2

75000 100000 200000 45000 60000 120000 30000 40000 80000 30000 40000 80000

1950 2600 5200 1950 2600 5200 5700 7600 15200 2070 2070 2070 3630 5530 13130 67470 89270 176470 7530 10730 23530 22101 32018 54081 -14571 -21288 -30551 24000 31667 31667 -1405 -1840 -3580 -1105 -1540 -3280 -19,7 -20,7 -22,3

10

Je naprosto zeteln, e protismrn pohyb ve zdann zamstnanc a OSV, kombinovan navc nrstem DPH podnt zjem a to v prv ad na stran zamstnanc o mon pechod na varcsystm. Lze dokonce konstatovat, e tmto opatenm dojde ke spojen zjmu zamstnavatel a zamstnanc o pechod na varcsystm Jedinm, kdo z toho vyjde jako poraen budou jak jinak v logice tto vldy veejn finance. Detailn pohled na negativn dsledky pechodu mezi zamstnanost a OSV na veejn finance ukazuje nsledujc pehled obsaen v tabulkch 5 a 6. Proto jen strun pokles vhodnosti pechodu mezi zamstnancem a OSV pro zamstnavatele, kter je dobe vidt v nsledujcch tabulkch je jen dsledkem pedpokldanho snen pojistnho placenho zamstnavatelem za zamstnance o 2 % body. Zamstnavatel tedy o nic ve skutenosti nepijde. Naproti tomu se ukazuje markantn nrst vhodnosti pechodu na varcsystm pro zamstnance. Konkrtn eeno, pokud pejde jeden zamstnanec s prmrnou mzdou do varcsystmu, ztrat veejn finance takov objem prostedk, kter by stail na hradu dchodu pro jednoho dchodce na cel rok a jet by zbylo na jeho pln tinct dchod. To se navrhovatelm nezd absurdn ? Skuten zvltn pstup vldy rozpotov zodpovdnosti nebo spe rozpotov neodpovdnosti! Ji dnen rove vraznho rozdlu ve zdann OSV a zamstnanc m vrazn nrodohospodsk dopady. Podle propot zdravotnch pojioven by pi seten rozdlu ve zdann mezi OSV a zamstnanci pracoval zdravotn systm s dodatenm pjmem v rozsahu cca 14 mld K. V dchodovm pojitn v souasnosti rozdln zdann vede k deficitu cca 30 mld K. Takov podpora tzv. soukromho podnikn, kter je minimln z poloviny tvoena daovou optimalizac je absurdn a okujc. Absurdnj vak je, kdy se jet chce dle prohlubovat. Tento postup bude znamenat dal prohlouben tto ztrty o 1-2 mld K. Problm vak je v tom, e tento absurdn systm do sebe vthne dal zamstnance. Pokud by lo jen o 1 % zamstnanc inil by dal dodaten dopad pro veejn finance minus 5 mld K, pi 2 % 10 mld K atd. MF R se proti vhrad nespravedlivho zdann brn tez, e to tomuto poplatnkovi tzv. spot nap. v oblasti dchod. Tato hrozba m ovem dva vn nedostatky. Za prv - vrazn rozdln platby socilnho resp. dchodovho pojitn umon tomuto poplatnkovi zaloen pomrn masvnho individulnho spoen. Opaten tedy nen v jeho neprospch, ale naopak. Prakticky OSV vyvazuje z obecn solidarity hrady dchod pedchoz generaci, kter probh v prbnm prvnm pili. Jde tedy ve skutenosti o skryt opt out, jeho astnky se vdom i nevdom stvaj OSV. Za druh zruenm dchodovho pojitn hrazenho zamstnavatelem a jeho nhrada dan z objemu mezd fakticky signalizuje smovn dchodovho systmu v prvm pili k jednotnmu dchodu pro vechny, take i z tohoto pohledu je sankce nzkho dchodu pro OSV vce ne pofidern.

11

Bilance pechodu zamstnance na "varcsystm" souasn stav Tabulka 5 10000 25000 50000 75000 Hrub mzda /hrub pjem Zamstnanec vydl msn -2336 2329 7960 12420 Zamstnavatel vydl msn 3400 8500 17000 25500 Veejn finance prodlaj -1064 -10829 -24960 -37920 dtto ron -12768 -129948 -299521 455040

100000 16560 34000 -50560 -606720

200000 27448 50470 -77918 -935016

Bilance pechodu zamstnance na "varcsystm" - dle nvrhu MF R 18.3.2011 Tabulka 6 10000 25000 50000 75000 100000 Hrub mzda /hrub pjem -1544 3086 9356 14571 21288 Zamstnanec vydl msn Zamstnavatel vydl msn 3200 8000 16000 24000 31667 Veejn finance prodlaj -1656 -11086 -25356 -38571 -52955 dtto ron -19870 -133031 -304271 -462853 -635462

200000 30551 31667 -62218 -746619

12

II. Celkov reformn bilance esk republiky vtzov a poraen

Klov otzka jakchkoli reforem veejnch financ je vdy stejn Podl se na reform mrn svm monostem vechny skupiny a vrstvy obyvatelstva danho sttu, i si m utahovat opasek jen nkter skupiny (zatmco jin si ho budou pohodln povolovat? Podvejme se nyn se znalost jednotlivch parametr reformnch snah tto vldy - na vtze a poraen tohoto procesu.

A. Vtzov
Prvnm jasnm vtzem reformnch snah souasn vldy budou penzijn fondy. Tm veejn finance ron vyvedou pro rozen jejich byznysu cca 21 mld K. Navc se budou podlet na celkovm snen daovho a odvodovho zaten podnikatelskho sektoru (viz nsledujc bod.) Dalm nespornm vtzem je podnikatelsk sektor jako celek. Vtzstv vak bude diferencovan. st, kterou zashne zven snen sazby DPH, pirozen me zaznamenat doasn problmy spojen s adaptac na nov ceny. Nicmn vznikl problmy budou nesporn pekryty vraznm snenm daovho a odvodovho zaten firem v celkovm rozsahu minimln 31 mld K.10 Tetm nespornm a pravdpodobn relativn nejvtm - vtzem jsou osoby samostatn vdlen inn. Nejen, e vldn koalice pro n chce za kadou cenu uhjit ji v souasn dob naprosto extrmn nzk daov a odvodov zaten, ale svmi nvrhy ho chce dokonce jet prohloubit. Souasn vlda vytv dal siln stimuly pro nrst varcsystmu. Pipravovan snen dan a pojistnho se bude pohybovat okolo 7 mld K ron. Toto snen tmto subjektm mimo jin tak bohat vynahrad sjednocen sazeb DPH, kter se jich jako spotebitel bude tak tkat. 11 Zamstnanci s velmi vysokmi pjmy. I tmto osobm (zhruba nad rove 6 nsobku prmrn mzdy) bude vzhledem k prohlouben degrese celkovho daovho a odvodovho zaten jejich mezd vce ne kompenzovno zven cen z titulu sjednocen DPH (viz pedchoz kapitola).

B. Poraen
Zamstnanci. Nespornm reformnm otlouknkem se stanou zamstnanci. Budou to pedevm oni, kdo bude platit vtinu z pedpokldanho inkasa DPH12. K tomu se jim jet zv zdann v rozsahu minimln o 15 mld K ron. Pitom nemluvme o tom, e by si jejich st dle mla piplcet 2 % z hrub mzdy na penzijn fondy, ppadn platit koln apod.

10

Nesmme zapomnat, e soust daov reformy bude tak zaveden tzv. Jednotnho inkasnho msta. Je nesporn, e na tomto sytmu budou vraznm zpsobem profitovat IT firmy jak na investicch do hard - i softwaru tak i nsledn na provozu. Jen vchoz investice se bude podle naeho odhadu pohybovat okolo 10 mld K .

Ale ne zcela. U OSV pltc DPH toti vrazn rozena daov optimalizaci prostednictvm nkupu spotebnho zbo pro osobn spotebu tzv. pes firmu. Zven snen sazby z 10 % na 17,5% v roce 2013 reprezentuje nrst inkasa ve vi cca 45 mld K. Tuto stku budou muset spotebitel nesporn zaplatit. Nen vak jist, zda pokles DPH z 20% na 17,5 % ( 23 mld K) skuten doputuje a ke spotebiteli a zda spe neposl obchodn rozpt obchodu.
12

11

13

Veejn finance. I kdy se tzv. reformy dajn dlaj proto, aby se napravily veejn finance, prav opak je pravdou. Veejn finance budou zcela bezpochyby tm nejvtm poraenm. Zven DPH sice teoreticky pinese v roce 2013 cca 21 mld K (spe vak oekvme mn kolem 18 mld K). 13 Obdobn stka se ovem pevede soukromm penzijnm fondm. Zdlo by se, e tato operace je rozpotov neutrln, ale nen tomu tak. Ve veejnch financch tj. v institucch napojench na sttn rozpoet ppadn dal rozpoty (pedevm ve zdravotnm pojitn) bude chybt 10 12 mld K spojench se zvenmi platbami tchto subjekt za zbo se zvenou DPH. K tomuto deficitu je nutno dle pipotat deficit, kter vznikne pi sputn navren daov reformy 23 mld K. 14 Celkem tedy vznikne jen z tchto dvou reforem ve veejnch financch deficit ve vi 33 35 mld K. Veejn finance vak nejsou ve skutenosti dnm subjektem. Vznikl deficity tak vyvolaj tlak na dal redukce vdaj centrlnch i tak mstnch rozpot. To postihne prakticky vechny osoby zvisl njakm zpsobem na pjmech z rozpotu. V prv ad pjde o zamstnance rozpotov sfry,15 a dle pak o vechny pjemce socilnch transfer z veejnch rozpot (dchodci, nezamstnan, invalidn oban, oban sociln potebn atd). ( Aby bylo jasno nebavme se o souasnch redukcch, ale o dalch redukcch spojench se sputnm reforem. Nemocn. Rozpoty zdravotnch pojioven jako celku pracuj dnes se systmovm deficitem cca 7 mld K ron. Sjednocenm DPH se tento deficit zv zhruba na 15 mld K, snen strop zdravotnho pojitn na stran zamstnavatel a snen minimlnho vymovacho zkladu OSV dle prohloub tento deficit o dalch cca 2,5 - 3 mld K Celkem tedy 18 mld K. een se ji pipravuje v rmci zdravotn reformy je jm spoluast pacient. Pokud by se ml pln odstranit zmiovan deficit, musela by spoluast pokrt prv uvedench 18 mld K (tk se v prv ad dchodc a rodin s malmi dtmi.

Shrneme-li zkladn principy navrhovan reformy, pak je mimo jakkoli pochyby, e zkladn bm reformy dopadne na nmezdn pracujc, na zamstnance - a v rozporu s volebnmi programy vldnch stran i vldnm prohlenm - i na jejich nejni pjmov kategorie. Bude to prv tato skupina obyvatel, kter bude - jako dsledek tto reformy nucena eit rostouc existenn problmy. Lze se obvat, e dsledkem tohoto vvoje bude i rostouc napt ve spolenosti, co nelze povaovat za dobr vklad pro jej budouc vvoj tv tv vzvm, kter pro nai spolenost vytv vvoj v naem okol.

Viz. M. Fassmann, J. Ungerman Nov koalin dohody o dchodov reform z 10. bezna 2011, Opravdu je vechno jinak ? Pohledy 1/2011
14

13

Z toho reprezentuje snen dan a pojistnho u podnikatelskho sektoru -31 mld K, snen u OSV -7 mld K a zven odvodovho zaten zamstnanc + 15 mld K. Tito zamstnanci pak budou ve skutenosti poraenmi na druhou

15

14