Bezpenostn studia

Otzka . 2
Pklady sekuritizace a desekuritizace z oblasti mezinrodnch vztah

Kdy se ekne teorie sekuritizace a desekuritizace, jako prvn asociace se asi vybav
spojen Kodask kola. Prvn st otzky krtce pohovo o irm kontextu teorie
sekuritizace, tj. v jakm obdob (i z hlediska rznch teori a koncepc bezpenosti)
vznikaj stejn dla s teori spojen, kdo jsou oni autoi Kodask koly, a rovn
zkladn vchodiska a komponenty samotn teorie. Druh st pinese rzn pklady
sekuritizace a desekuritizace. Vychzm z knihy Waisov, knihy Buzana, Waevera a de
Wildeho (Bezpenost: nov rmec pro analzu) a dvou lnk kritik teorie sekuritizace
(jsou to ale kritici teorii spe doplujc a obhajujc vybral jsem si je hlavn proto, e
v lncch krtce a velmi dobe celou teorii vysvtluj jsou jimi znm teoretik Michael
C. Williams a Rita Taureck).

Waisov (2005) v plnm vodu knihy Bezpenost: vvoj a promny konceptu cituje lnek
Davida Baldwina The Concept of Security (vyel roku 1997), kter podle n vytvoil teoretick
rmec pro konceptualizaci bezpenosti a klasifikaci dosavadnch prac. Konceptualizaci
bezpenosti Baldwin nejobecnji vymezuje na zklad 3 otzek: 1) bezpenost?, 2) bezpenost
jakch hodnot?, 3) bezpenost ped m?.
Tyto jednoduch otzky vysvtluje Waisov prv i pracemi Kodask koly
1
. Otzka
bezpenost je otzkou po referennch objektech bezpenosti co je pojem, kter pinesla
prv Kodask kola. Referenn objekty jsou pak v bezpenostn analze umstny na tzv.
vertikln rovinu, kter ukazuje nejrznj entity od jedince (nkte jednotlivec, rodina,
vtina nrod, vichni lidstvo), pes stt (nkter region, vtina vechny stty) a
mezinrodn systm. Druh otzka bezpenost jakch hodnot zmiuje, e jednotlivci, stty a
rzn skupiny maj rozdln hodnoty (v si rznch hodnot, kladou draz na rzn hodnoty)
nap. blahobyt, fyzick existence, zdrav P (Baldwin dle Waisov). Waisov ale pe, e tato
otzka po hodnotch je u Kodask koly trochu problm, protoe nap. Waever v nkterch

1
Dv to smysl i asov, cituje lnek Waevera s nzvem Concepts of Security rovn z roku 1997 a pak znmou
knihu Bezpenost, nov rmec pro analzu (or. 1998, esky 2005).
ppadech hodnoty zamuje za referenn objekty, protoe je sloit je od sebe oddlit p. je
opt ivotn prosted je to hodnota, kter je ohroen, nebo referenn objekt? Tet otzka
bezpenost ped m je otzkou po hrozbch. Hrozby pak tvo tzv. horizontln rovinu
bezpenostn analzy. Kodask skupina rozpracovala tuto Baldwinovu otzku a lokalizovala
zdroje hrozeb do pti oblast (sektor) politickho, vojenskho, ekonomickho,
environmentlnho, societln-kulturnho [dle jen spoleensk] (Waisov 2005: 14).
Mme tu tedy zatm naznaenu jednoduchou bezpenostn analzu na zklad dvou rovin, je
pomrn snadn vymyslet si njak pklad, kdy hrozba koresponduje s referennm objektem
napadaj m teba jadern zbran + lidstvo jadern zbran (hrozba, ped kterou chceme zajistit
bezpenost) mohou zabt vechny lidi (referenn objekt, bezpenost). Pkladem ze
spoleenskho sektoru
2
je nap. tento: jestlie stoj v centru nrodn identity jazyk, za
problematick bude povaovno souasn vtzn taen anglitiny ruku v ruce s prohlubujcm
se proniknm jedn kultury do druh (nap. ve Francii) (Buzan Waever de Wilde 2005:
145).
Tmi pklady jsem ale trochu pedbhl a jet nevysvtlit samotnou teorii. Mme tu zatm
hrozby a referenn objekty. Jednou citac se jet vrtm k obecnjmu trendu konceptualizace
bezpenosti k prohlouben a rozen. Rozen oznauje zpsob konceptualizace bezpenosti

2
Ten Waisov (2005: 14) charakterizuje takto: societln sektor vypovd o schopnosti zachovat si sv zkladn
vlastnosti v promujcch se podmnkch. Buzan jej charakterizuje schopnost spolenost reprodukovat jejich
tradin vzorce chovn, vetn jazyka, kultury, nboenstv a nrodn identity. V tom se ale ukrv i velk problm.
Spoleensk sektor je dost mon tm nejkritizovanjm komponentem teorie sekuritizace Kodask koly. Znm
teoretik bezpenosti Michael C. Williams (Waisov ho asto cituje, jeho lnek pouiju a ocituju dle) k tomu uvd
toto: The concept of societal security has been one of the most inuential and yet severely criticized elements of the
Copenhagen School. In a pointed and oft-cited critique, for example, Bill McSweeny has argued that while societal
securityhighlights an important issue in contemporary security relations, the way in which it is developed by the
Copenhagen School ends up reifying and objectifying both society and identity in ways that are analytically
untenable and politically dangerous. By dening society in terms of identity, McSweeny argues, the concept of
societal security effectively denes society as having a single identity. This involves a sociological distortion in
which the uidity and multiplicity of social identities are obscured, along with the processes of negotiation and
accommodation through which they operate. In addition to this reication of social reality, McSweeny charges that
by dening society as having an identity, and by dening societal security as the defense of this identity, the
Copenhagen School risks fostering and legitimizing intolerance, and encouraging and exacerbating (albeit
unconsciously) securitizing dynamics between identity groups. Securitization theory, in short, produces a falsely
objectied understanding of social identity that risks supporting or at least not opposingthe rise of intolerant,
exclusionary identities, that make conicts more likely (McSweeney dle Williams 2003). Znamen to tedy, e
nezamlenm dsledkem (podle nkterch) povrchnho chpn sociln identity v rmci teorie sekuritizace, me
bt i vdeck podpora nepknch praktik jako je pronsledovn i rzn perzekuce minorit ze strany dominantnho
etnika i skupiny (kter ty minority [falen] sekuritizuje jako ohroujc identitu/jednotu spolenosti. McSweeneyho
kritiku K cituje i Waisov: Kodask kola si dokonce zahrv s morlkou, nebo jej pojet identity jako identity
jedin otevr prostor extremizmu a legitimizuje netoleranci. Pojet spolenosti jako nezvisl promnn, jako
socilnho aktra s jednou identitou, kter je samostatnou nezvislou realitou, je dkazem zvrcenosti kodaskho
konstruktivismu (McSweeney dle Waisov 2005: 99).
akceptujc nov hrozby (ekonomick, societln, kulturn, environmentln) a nejistoty,
prohlouben oznauje zpsob konceptualizace pijmajc nov referenn objekty. K rozen
konceptualizace bezpenosti o ekonomick hrozby dolo ji pod vlivem neoliberlnch
institucionalist, skutenou dynamiku (rozen a prohlouben) vak do konceptualizace
bezpenosti vnesli a Barry Buzan a Kodask kola (dle jen K), kte rozen i prohlouben
zkombinovali (Waisov 2005: 61). Zatmco Buzanovy texty z pol. 80. let ukazuj, e autor se
v t dob piklnl spe k realistick tradici MV, jeho novj prce ji vrazn erpaj z mylen
socilnch konstruktivist (Buzan byl a je ovlivnn svmi kolegy konstruktivisty z COPRI
3
,
pedevm Ole Waeverem; Waisov 2005). Waisov pak dilema mezi realismem a
konstruktivismem v podn K vyeila rozdlenm na dv obdob 1) spe realistick, 2) spe
konstruktivistick nicmn plat, e teorie zstv spe mixem obou pstup. Buzanova
konceptualizace nrodn bezpenosti se vrazn mn v prvn pol. 90. let. Buzan a Waever
publikovali se svmi kolegy (Morten Kelstrup, Pierre Lemaitre, Jaap de Wilde) z COPRI adu
lnk, pracovnch seit a knih o evropsk bezpenosti po skonen studen vlky (Waisov
2005: 67). Na zklad zkoumn postbipolrnho svta skupina radila rozit realistick koncept
bezpenosti, nebo tradin vojensk bezpenost se stv stle mn dleitou a novou agendu
bezpenosti ovldnou tmata ekonomick, societln, environ. (tamt).
(Waisov 2005: 68)
Tolik k irmu kontextu a hlavnm autorm K. Nyn u k teorii. S trochou zjednoduen lze ci,
e realismus K se tk hlavn vertikln roviny referennch objekt, kterou lze tak nazvat
starm znmm termnem analytick rovn/hladiny. Ve starch pracch Buzana, ale i
v novjch pracch K pitom plat, e rove/hladina sttu je tou nejdleitj ze vech (co je
opt dost realistick, stt jako stavebn kmen MV). K tmto hladinm vytvoil Waever tzv.

3
Nzev Kodask kola byl tedy odvozen od pracovit (COPRI Copenhagen Peace Reserach Institute, ukonil
innost k prosinci r. 2002) , kde psobili rzn badatel bhem 90. let a pelomu milnia (dneska u snad vichni
psob jinde).
model pespacch hodin (tk se celho modelu bezpenosti), kter ukazuje prv privilegium
sttu na analytick rovni.
(Waisov 2005: 70)
4

Waisov cituje Buzana i Waevera. Protoe je tvorba bezpenostn politiky pedevm aktivitou
sttu, mly bychom vechny ostatn snahy o zajitn bezpenosti na individuln a systmov
hladin zahrnout do rovn stti (Buzan 1991 dle Waisov 2005). Jedin zpsob, jakm
meme nahlet bezpenost, je vychzet z jejho klasickho pojet (nrodn bezpenost) a
rozit porozumn dynamiky procesu bezpenosti: bezpenost nememe odvodit jen ze
vzjemnho vztahu stt, ale tak z povahy mezinrodn politiky a dynamiky substtnch aktr.
Koncept bezpenosti je umstn na hladinu sttu. Bezpenostn dynamiku v dalch hladinch
meme st jen optikou nrodn bezpenosti (Waever dle Buzan 1991 dle Waisov 2005).
To, e je stt v centru dn vech rovin dokld i jejich pojet mezinrodn bezpenosti,
kteroutonem na mysli bezpenost njakho mezinrodnho referennho objektu (Waisov:
70). Mezinrodn bezpenost je zpsob existence nrodn bezpenostn politiky (a
bezpenostnho mylen), kter bere v vahu vztahy a interakce (Waever 1997 dle Waisov
2005); koncept mezinrodn bezpenosti bychom mli pouvat, zkoumme-li systmov
podmnky, kter ovlivuj zpsob zajitn bezpenosti sttu mezi ostatnmi stty, kdy sniovn
i zvyovn bezpenosti sttu zvis na chovn ostatnch stt (Buzan 1991 dle Waisov).
Nyn se ble podvm na druhou osu tedy hrozby, kter nahl K skrze ve zmnn sektory
bezpenosti, piem jednotliv sektory se odliuj druhy interakc a druhy hrozeb (Waisov).
Po tto sti u se dostanu ke konstruktivistick sloce cel teorie, tj. sociln konstrukci hrozeb
skrze eov akty, tam pijdou na adu krom referennch objekt jet pojmy akti sekuritizace
a funkcionln akti.

4
Technick poznmka na prvnm obrzku je rovn pt, na druhm jen ti. Druh obrzek je ze star prce. Nap.
v Bezpenost: nov rmec pro analzu nebo v Regions and Powers (etli jsme na RBK) jsou 4 nebo 5. Je to
v podstat fuk, mete ct, e se poet rovn odvj od konkrtn analzy konkrtnch badatel.
Co k Waisov k rznm hrozbm a interakcm v rznch sektorech?
Vojensk sektor popisuje vztahy donucen silou a schopnost aktr vlit s ostatnmi, zamuje se na
pomr defenziv./ofenziv. schopnost aktr v MS, vzjemn percepce jejich zmr

Politick popisuje vztahy autority, vldnouc status a uznn a stav organizan stability vldy a
ideologi, kter vldu legitimuj

Ekonomick vztahy obchodu, produkce, financovn, zpsoby pstupu aktr ke zdrojm, financm,
trhm (nutn nap. k udren hodnoty blahobytu)

Societln spole. a kulturn vztahy, tk se kolektivnch identit, jazyka, kultury, nbo a jejich udren
(zachovn), interakce se tk hlavn vmn idej a pedstav (nap. na se asto pokou sekuritizovat
ideje o zpadn liberln demokracii teba cenzurou internetu)

Environmentln vztahy mezi lidskou aktivitou a biosfrou planety, tradin interakc v sektoru je
en epidemi, dle nap. lokln i globln znei. (Buzan-Little dle Waisov)

Te nahzm k sektorm vce pklad hrozeb.
Vojensk ztrta suverenity, zem, mylenky (sttn idea mluv o ni Buzan, dl stty na slab a siln,
mluvila o tom i Linda na SRS; nap. USA jsou spjaty s demokraci hrozba demokracii se tm rovn
hrozb sttu, USA) - v ppad, kdy stt ztrat zem, suverenitu, pestv bt sttem.

Ekonomick zde sloitj, 2 dimenze: 1) ekonomika jako zklad vojensk moci (siln ekonomika =
zruka kvalitn a modern vybaven armdy) a 2) ekonomika jako aspekt bezpe. sm o sob (kolaps
ekon. = kolaps sttu)
vybran hrozby:
- globln trh sniujc zisk, zvyujc nerovnost
- strach ze stinnch strnek kapitalismu (financovn terorismu, pran dirty penz, obchod se
zbranmi, finance pro transnacionln zloin)
- schopnost sttu financovat vojens. mobilizaci
- zchrana obch firem (ped bankrotem) zsadnch nap. pro prmyslovou zkladnu sttu

Societln
- nrst populace
- bezpenost en ve spolenostech, kterm dominuj mui
- tdy v kapitalismu
- nrst nacionalismu
- pliv migrant

Environmentln vyvolan lidskou innost i nikoli?
- rozpad ekosystm
- globln oteplovn
- energetick problmy
- zneitn p nsledkem konfliktu

Politick rebelsk skupiny, secesionistick snahy atd. nkdy blzko k societlnmu

Dleit je, e se mn hrozby jak samy o sob (objektivn, naturalistick), nap. pokrauje
globln oteplovn, zvyovn hladiny mo, tak i jejich vnmn (subjektivn, sociln
konstruovan). Promny vnmn znesnaduj konceptualizaci bezpenosti. Bezpenost zahrnuje
peit (survival) referennho objektu; co vak konstituuje zmnnou hrozbu, zvis na
percepci aktr a na rozdlnch sektorech. (Waisov 2005: 73-74) U tohoto bodu m Waisov
pehledovou tabulku rozenho konceptu bezpenosti. Celkem uiten.

Nyn u konen ke konstruktivismu, kter je pro samotnou de/sekuritizaci stejn. Jak a kdo
sekuritizuje, na kom dalm to zle? Jak vypad spn sekuritizace?
Nejprve musm zmnit, e K definuje ti promnn pro proces sekuritizace. Jsou jimi:
Referenn objekty entity nachzejc se ve stavu existennho ohroen a legitimn si nrokujc
prvo na peit

Akti sekuritizace - prohlauj referenn objekty za existenn ohroen

Funkcionln akti - psob na dynamiku bezpenostnch vztah v sektoru, ovlivuj politick
rozhodnut na poli bezpenosti, ani by se pmo jednalo o referenn objekty nebo o aktry
poukazujc na nutnost bezpenostnch krok ve vztahu k referennmu objektu (Buzan, Waever,
de Wilde 2005: 48-49)

P. funkcionlnho aktra me bt zl korporace BP zneiujc kus P (environmentln
sektor) BP nen ani referennm objektem (kus P), ani aktrem sekuritizitizace prohlaujc
nap. faunu a flru v Mexickm zlivu za ohroen (spe naopak, rda by kus P
desekuritizovala). Tm sekuritizujcm aktrem tu mou bt teba Greenpeace, vldy v USA
(sttn, federln), dejme tomu njak organizace ryb.

Jak ale funguje ta sekuritizace, jak je mon, e se nco stane ohroenm objektem? Klov je
prv jazyk, kterm nco za ohroen oznaujeme. Michael C. Williams (2003: 512) k tomu
k, e The core claim of securitization theory (is) that security must be understood as a
speech- act. By uttering security something is being done. It is by labelling something a
security issue that it becomes one (Wver 2004 dle Taureck 2006). Pes tyto pouky ukazujc
na dleitost performativity jazyka (viz Nicholas Onuf: saying is doing) se dostvm k tomu,
co jinmi slovy sekuritizace je.
Sekuritizace znamen tematizaci a extrmn politizaci uritho problmu jakoto bezpenostn
hrozby (Waisov 2005: 91). Sekuritizujc akti musej politick tmata prezentovat jako
nco, co existenn ohrouje konkrtn referenn objekt. Tito akti zskvaj podporu pro
mimodn opaten, kter se ned obvyklmi pravidly (Buzan Waever de Wilde 1998 dle
Waisov). Jet jinmi slovy Michaela C. Williamse (2003: 518): Securitization marks a
decision, a breaking free of rules and the suspension of normal politics. This act of decision
is both the primary reality of securitization and an expression of the existence (in cases of
successful securitization), nonexistence (in cases of failure), or calling into being (creative
mobilization) of political groupings that feel so intensely about a given issue that they are
willing to act (in extreme cases) to the point of actual and potentially mortal conict to secure a
threatened object.


Nyn mu konen uvst 3 kroky spn sekuritizace. Zmiuje je hezky pehledn Rita
Taureck:
To prevent everything from becoming a security issue, a successful securitization consists of
three steps. These are: (1) identification of existential threats; (2) emergency action; and (3)
effects on inter-unit relations by breaking free of rules (Buzan et al. 1998: 6). To present an issue
as an existential threat is to say that: If we do not tackle this problem, everything else will be
irrelevant (because we will not be here or will not be free to deal with it in our own way) (Buzan
Waever de Wilde 1998 dle Taureck [v esk verzi je to strnkovno jinak, sorry, snad
srozumiteln])

Co z toho plyne?
Kad veejn tma me projt procesem sekuritizace, tj. me se z nepolitickho (stt jej
nezahrnuje do sv agendy) stt politickm (tma se stane soust veejn politiky a vyaduje
rozhodnut sttu a vyuit jeho zdroj) a z politickho sekuritizovanm (tma je prezentovno jako
existenn hrozba, kter vyaduje mimodn opaten a monost pekroit bn hranice
politickch opaten) (Buzan Waever de Wilde dle Waisov)

To je tedy nejsp hlavn podstatou teorie sekuritizace nesta nco za existenn
hrozbu prohlsit!! Mus dojt i k tomu, e se jedn bez pihldnut k bnm
politickm pravidlm, do hry vstupuj mimodn opaten, vyleuj se urit
prostedky na zchranu ohroenho referennho objektu. Desekuritizaci pak nen
tk popsat obrcen: ji nen teba vydvat zvltn prostedky, opaten. O
dvj hrozb se u nemluv jako o hrozb. Kdy se vrtm k pkladu ny nrodn
bezpenost i politick systm ny (referenn objekt) je sekuritizovn pouze tehdy,
kdy jsou zpadn mylenky (demokracie, lidsk prva) prohleny za hrozby ref. obj. a
kdy jsou dle podniknuty zvltn politick kroky nap. ta cenzura.
Vm, e si snad dal pklady dovedete vytvoit (z nkterch v textu naznaench i
vlastn). Jako dal m napad teba EU a Strana svobodnch oban. To je asi mon
povaovat za nespnou sekuritizaci (ale s otaznkem). Referenn objekt je samotn R
(suverenita, mna), kterou ohrouje zl EU. Kdyby Svobodn vyhrli volby a vystoupili
by z EU i podnikli njak podobn krok, lo by o spnou sekuritizaci. Zatm maj jen
kampan a podobn co myslm lze interpretovat tak, e nejde o spnou sekuritizaci,
pr lid jim to sice ere, ale jinak nic. Funkcionlnm aktrem me bt teba njak
univerzita, kter vyd knihu o tom, e EU je super pro R a teba i ovlivn dynamiku,
kdy si j pete hodn lid.

dal pklady spn sekuritizace:
slab a rozpadl stty - jako celosvtov hrozba bezpenosti po 9/11 (ten pbh znte)
masy" migrant maj ohroovat demokracii a bezpenost, identitu nroda, Evropy atd. -
a k tomu existuj asto brutln imigran politiky (nebo USA X Mexiko) na druhou
stranu se tyto politiky v jinm obdob mrn, migrace je desekuritizovna (to me zviset
se zmnou vldy, ekonomickou situac poteba levn prac. sly atd.)
jdro v Nmecku po Fukuim hrozba s dalekoshlmi dsledky, zvazek Angely
Merkel odstavit vechny jadern elektrrny v SRN do roku 2020
bailout General Motors Obamovou administrativou v roce 2009 nalit obho balku
penz do krachujc firmy, dokonce sekuritizan oznaen takto velkch firem Too big
to fail (pli velk a dleit na to, aby mohla zbankrotovat) ohroenm referennm
objektem v t dob samozejm byla dle Obamy cel ekonomika USA zasaen kriz

pklady desekuritizace:
Nmecko po WW2 a pi postupu procesu evropsk integrace trvalo to sice dlouho,
Francie byla proti, ale se zalennm do ESUO, pozdji NATO atd. bylo jasn, e
Nmecko pestalo bt vnmno jako existenn hrozba ostatnmi, by se dodnes varuje
ped silnm Nmeckem (hlavn v ekonomickm sektoru).
po etnickm i jinm konfliktu jsou pi spnm procesu usmen desekuritizovni ti
druz a u je to kdokoli, extrmnm pkladem mohou bt id nacist je
sekuritizovali jako hrozbu rijsk rase a vme, jak to dopadlo. Proces po WW2
v Nmecku doshnul mimo jin toho, e poprn holocaustu je trestn in.


Shrnut:
Teorie sekuritizace je spjata s dlem Kodask koly, jejmi nejvraznjmi
postavami jsou Buzan a Waever. Jde o jaksi teoretick mix realismu a socilnho
konstruktivismu. V irm kontextu teorie souvis s roziovnm a prohlubovnm
konceptualizace bezpenosti v oboru bezpenostnch studi. Tomu odpovdaj
analytick roviny (referenn objekty) v ppad prohlubovn a sektory bezpenosti
s rznmi hrozbami a interakcemi v sektorech v ppad roziovn konceptu
bezpenosti. Hlavn analytickou rovinou zstv rovina sttu. Krom referennch
objekt a hrozeb (hrozby ohrouj bezpenost i existenci ref. objekt) teorie
sekuritizace pracuje s aktry sekuritizace a funkcionlnmi aktry, kte maj vliv na
politick rozhodnut. Velmi zle na tom, jak aktr hrozbu (a u je objektivn i
nikoli) vnm (sociln konstrukce). Klovm komponentem procesu sekuritizace je
jazyk, kterm nco (ref. objekt) prohlaujeme za existenn ohroen. A pijet
tohoto pohledu a vylenn prostedk i mimodn opaten vak znamenaj, e
sekuritizace byla spn. To jet neznamen, e se ref. objekt poda zachrnit.
Vlku lze prohrt (stt A pipoj zem sttu B), ob firma me zbankrotovat, atd.



Zdroje:
Buzan, Barry Wver, Ole de Wilde, Jaap (2005): Bezpenost: nov rmec pro analzu. Brno:
Centrum strategickch studi.

Taureck, Rita (2006): Securitization Theory and Securitization Studies. Journal of International
Relations and Development, Vol. 9, No. 1, s. 53-61.

Waisov, rka (2005) Bezpenost: vvoj a promny konceptu. Plze: Ale enk.

Williams, Michael C. (2003): Words, Images, Enemies: Securitization and International Politics.
International Studies Quarterly, Vol. 47, No. 4, s. 511-531.