Potky potu pravdpodobnosti

II. st: Christian Huygens: De ratiociniis in ludo ale. Text a peklad

In: Karel Mak (author): Potky potu pravdpodobnosti. (Czech). Praha: Prometheus, 1997.
pp. 41--65.
Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401659
Terms of use:
Mak, Karel
Institute of Mathematics of the Academy of Sciences of the Czech Republic provides access to
digitized documents strictly for personal use. Each copy of any part of this document must contain
these Terms of use.
This paper has been digitized, optimized for electronic delivery and stamped
with digital signature within the project DML-CZ: The Czech Digital Mathematics
Library http://project.dml.cz
II/2
CHRISTIAN HUYGENS:
O vpotech v hazardn he
(De ratiociniis in ludo aleB)
Text a peklad
41
CHRISTIANUS HUGENIUS
Clarissimo Viro, D. FRANCISCO SCHOTENIO
S.D,
Cum in editione elegantissimorum ingenii tui monument or um, quam prae
manibus nunc habes, Vir Clarissime, id inter caetera te spectare sciam, ut vari-
etate rerurn, quarum tractationem instituisti, ostendas quam lat se protendat
divina Analytices scientia, facile intelligo etiam ilia plurimm proposito tuo
inservire posse, quae de ale ratiociniis conscripsimus; quant enim minus rati-
onis terminis comprehendi posse videbantur, quae fortuit a sunt atque incerta,
tant admirabilior ars censebitur, cui ista quo que subjacent. Quare cum in
tui gratiam primm. ilia exponenda susceperim, tuque digna existimes, quae
simul cum subtilissimis tuis inventis in lucem exeant, adeo tibi non refraga-
bor, ut etiam re mea esse existimem hc potissimm ratione.ipsa in manus
hominum pervenire. Quippe cum in re levi ac frivola operam collocasse videri
alioqui possem, non tamen prorsus utilitatis expers ac nullius pretii censebi-
tur, quod tu veluti inter tua adoptaveris, nee sine multo labore vernacula
lingua nostra in Latinam converteris. Quanquam, si quis penitis ea quae tra-
dimus examinare cceperit, non dubito quin continue) reperturus sit rem non
ut videtur ludicram agi, sed pulchrae subtilissimaeque contemplationis funda-
menta explicari. Et Problemata quidem quae in hoc genere proponuntur, nihilo
minus profundae indaginis visum iri confido, quam quae Diophanti libris conti-
nentur, voluptatis autem aliquanto plus habitura, cum non, sicut ilia, in nuda
numerorum consideratione terminentur. Sciendum ver, quod jam pridem in-
ter praestantissimos tot Galli Geometras calculus hic agitatus fuerit, ne quis
indebitam mihi primae inventionis gloriam hac in re tribuat. Caeterm illi, di-
fficillimis quibusque quaestionibus se invicem exercere soliti, methodum suam
quisque occultam retinure, adeo ut a primis elementis universam hanc ma-
teriam evolvere mihi necesse fuerit. Quamobrem ignoro etiamnum an eodem
mecum principio illi utantur; at in resolvendis Problematic pulchr nobis con-
venire saepenumero expertus sum. Horum Problematum nonnulla in fine operis
addidisse me invenies, omissa tamen analysi, cum quod prolixam nimis ope-
ram poscebant, si perspicu omnia exequi voluissem, turn quod relinquendum
aliquid videbatur exercitationi nostrorum, si qui erunt, Lectorum. Vale.
Dat. Hagae Com.
27 Apr. 1657.
42
CHRISTIAN HUYGENS
pozdravuje peslavnho mue.
PANA FRANCISCA SCHOOTENA.
Protoe vm, peslavn mui, e jsi ve vydn nejulechtilejch podob svho
ducha, kter m nyn v rukou, mezi jinm mil k tomu, abys ukzal rozlinost
vc, jejich pojednvn jsi zapoal, jak iroko se rozprostr bosk vda ana-
lza, snadno chpu, e tvmu pedsevzet me prokzat mnoh sluby tak to,
co jsme sepsali o vpotech nhody; o mn se toti jevilo mon postihnout
rozumovmi pojmy to, co je nahodil, jako i nejist, tm podivuhodnj bude
shledna vda, kter dokonce i toto podlh. Protoe tedy na tv pn jsem se
pustil do prvnho vkladu tchto vc a ty je shledv hodnmi toho, aby vyly
spolen s tvmi nejjemnjmi objevy, nejenom e ti v tom nebudu odporo-
vat, ale domnvm se dokonce, e je mi ku prospchu dostat se do rukou lid
prv tmto zpsobem. By bych se jinak mohl jevit jako lovk vnujc se vci
lehk a nevn, pece nebude povaovno za naprosto neuiten a bez jakkoli
hodnoty to, co jsi pijal do sv prce a s velkm silm peloil z na nrodn
ei do latiny. Nicmn nepochybuji, e zaal-li by nkdo hloubji zkoumat to,
co vykldme, okamit by shledal, e se nejedn - jak se zd - o zbavu, ale
o vklad bohatch a nejjemnjch zsadnch vah. A vm, e problmy, kter
jsou takto pedkldny, nebudou shledny o nic mn hlubokmi ne ony ob-
saen v Diofantovch knihch, ale budou poskytovat mnohem vce poitku,
protoe nejsou omezeny jako ony na pouh seln vahy. Aby mi nkdo ne-
pikl nezaslouenou slvu prvnho objevu tto vci, je teba vdt, e tento
poet byl ji ped asem probrn mezi nejpednjmi francouzskmi geome-
try. Ale oni, zvykl cviit se navzjem tmi nejobtnjmi otzkami, dreli sv
metody v tajnosti, take jsem byl nucen rozvjet tuto ltku od prvopotk.
Proe stle jet nevm, zda pouvaj principu shodnho s mm, avak pi
een problm nm (mj princip) dobe vyhovuje, jak jsem peasto vyzkou-
el. Shled, e mnoh z tchto problm jsem pipojil na konci dla, avak
s vynechanmi eenmi, jak proto, e by vyadovalo pli mnoho prce, kdy-
bych chtl vechna jasn vyloit, tak proto, e se mi jevilo vhodn nechat nco
k procvien naim tenm, budou-li jac. Bu zdrv!
V Haagu
27. dubna 1657.
43
DE RATIOCINIIS IN LUDO ALETE.
Etsi lusionum, quas sola sors moderatur, incerti soient esse eventus, atta-
men in his, quanto quis ad vincendum qum perdendum propior sit, cert am
semper habet determinationem. Ut si quis primo jactu una tessera senarium
jacere contendat, incertum quidem an vincet; at quanto verisimilius sit eum
perdere qum vincere, reips definitum est, calculoque subducitur. Ita quoque,
si cum aliquo certem hc ratione, ut ternis lusibus constet victoria, atque ego
jam unum lusum vicerim, incertum adhuc uter nostrum prior tertii victor sit
evasurus. Verm quanti expectatio mea, & contra quanti illius, aestimari de-
beat, certissimo ratiocinio consequi licet, atque hinc definire, si ludum. uti est
imperfectum linquere inter nos convenerit, quanto major portio ejus quod depo-
situm est mihi qum adversario meo tribuenda esset: vel etiam si quis in locum
sortemque meam succedere cupiat, quo pretio me earn ipsi vendere aequum
sit. Atque hinc innumer qustiones exoriri possunt inter duos, trs, plursve
collusores. Cumque minime vulgaris sit hujusmodi supputatio, & saepe utiliter
adhibeatur, breviter hc qua ratione aut methodo expedienda sit exponam, ac
deinde etiam, quae ad aleam sive tesseras propri pertinent, explicabo.
Hoc autem utrobique utar fundamento: nimirum, in aleae ludo tanti aesti-
mandam esse cujusque sortem sen expectationem ad aliquid obtinendum, quan-
tum si habeat, possit denuo ad similem sortem sive expectationem pervenire,
aequ conditione certans. Ut, exempli gratia, si quis me inscio altera manu 3
solidos occultet, altera 7 solidos, mihique optionem det ex utra manu solidos
accipere malim; hoc tantundem mihi valere dico, ac si 5 solidi mihi dentur.
Quoniam quinque solidos habens, denuo eo pervenire possum, ut aequam ex-
pectationem nanciscar ad 3 vel 7 solidos obtinendos: idque aequo lusu conten-
dens.
PROPOSITIO I.
Si a vel b expectem, quorum utrumvis teque facile mihi obtingere
possitj expectatio mea dicenda est valere
g
4^-.
Ad hanc regulam non solum demonstrandam, verum etiam primitus eruen-
dam posito x pro pro eo quod aequivalet expectation! meae , oportet me, quum
x habeo, rursus ad similem sortem pervenire posse, aequa conditione certantem.
Ponatur itaque lusus esse talis, ut cum altero certem hac conditione, ut quisque
deponat #, ac ut victor victo traditurus sit a. Hie autem lusus Justus est, &
patet me hac ratione aequam habere sortem ad obtinendum a, si lusum perdam
scilicet; aut 2x a, si vincam: turn enim obtineo 2x, id nempe quod depositum
est, de quo alteri erogandum est a.
44
O VPOTECH V HAZARDN HE.
I kdy vsledky her zench pouze losem bvaj nejist, pece v nich lze
vdy pesn stanovit, o kolik je kdo hl/,p k vtzstv ne k porce. Kdyby se
nap kl ad nkdo szek e hod estku prvnm hodem j ednou kostkou, pak j e sice
nejist, zda vyhraj*, ale samotnou vc je dno, kolikrt je pravdpodobnj ,
ze prohraj e ne e vyhraje, a l/o to vypotat. Rovn kdybych s nkm hrl za
podmnky, e vtzstv spov ve tech (vyhranch) hrch, a j bych u j ednu
vyhrl, st,1o j et jo nejist, kter z ns dvou se stane vtzenu tet . Avak zcela
spolehlivm vpotem lze vystihnout., jak m bt ocenno m oekvn proti
j eho oekvn, a z toho tak urit, kolikrt vt st toho, < o je vsazeno, by
mla hi piknuta mn ne mmu piotivnib-vi, kdybychom se dohodli nechat
(ln*u) nedokonenou, nebo /a jakou e<-nn b<, hvio spiavodliv piodat nu'* msto
a mou sa/ku, kdybv M nkdo pa vystdat me Tak odnul mohou vzniknout
U'\
y
.-i no ot a/ky . i Aaj n i -r ha ) mvj dvma. 11 omi nHo vce luai A proto/'
1
tento vpoet nen nijak bn a joh' pouit y- asto p ospsn. krtce /.do
popu, j akho \yp'tu i pov.-fp.pn ]t, lv> pou/ho, a pak j et vylom, co ^e
vhradn kostek te.
Vude vak budu pouvat t ohot o zkladu
1
: je samozejm, e v hazardn
he je t eba n anc nebo oekvn zisku ocenit t ak vysoko, e s t mt o oce-
nn m by mohl pi he za stejnch podmnek dospt znovu k podobn
2
anci
nebo oekvn. Kdyby nkdo napklad bez mho vdom ukrval v j edn ruce
ti a ve druh ruce sedm zlatch, a nechal by na m volb, ze kter ruky bych
chtl zlat, pravm, e by to pro m znamenalo prv tolik, j ako kdyby mi dal
pt zlatch. Nebo mm-li pt zlatch, mohu znovu dojt k tomu, e doshnu
stej nho oekvn na zskn t nebo sedmi zlatch, a to pi stejnch podm n-
kch hry.
TVRZEN I.
Jestlie bych oekval a nebo b. kter bych ob mohl zskat stejn
snadno. pak je teba ci
y
e m oekvn m hodnotu

~- .
Aby t ot o pravidlo bylo nejen dokzno, ale tak od zklad odvozeno, ozna-
m x t o, co m stejnou hodnotu, j ako m oekvn; m bt mon, mm-li x
a hraji-li za stejnch podmnek, e doshnu zase podobnho oekvn. Ped-
pokldej me tedy hru, ve kter s nkm hraji za podmnky, e kad vsad x
a e vtz m poraenmu odevzdat a. Tat o hr a j e spravedliv a j e zejm, e
za t ohot o stavu mm stejnou anci na zskn o, toti kdy hru prohraj i , nebo
2x a, kdy vyhraji: vdy pot om dostanu 2x, toti to, co bylo vloeno, a dru-
1
Smysl nsledujcho ne zcela jasnho odstavce se stane jasnjm v poslednm odstavci
tvrzen I.
2
V originlu je ad similem ...", ale fakticky je mnno ke stejn ..." ; t at o formulace
se bude v dalm textu jet nkolikrt opakovat.
45
Quod si autem 2x a tantundem valeret atque 6, aequa mihi sors obtingeret
ad a quam ad b. Pono itaque 2x a = 6, & fit x =
S
~-
J
pro valore mea
expectationis. Cujus demonstratio facilis est. Etenim habens
s
4^ possum cum
alio certare, qui etiam -
1
deponere volet, hac conditione ut vincens victo sit
traditurus a. Qua ratione similis expectatio mihi obtinget ad obtinendum a, si
perdam, aut ad obtinendum 6, si vincam; turn enim obtineo a -f- 6, id nempe
quod depositum est, alterique inde concedo a.
In numeris. Si ad 3 vel 7 aequa sors mihi obtingat, turn expect atio mea per
hanc Propositionem valet 5; & certum est me 5 habentem rursus ad eandem
expectationem pervenire posse. Si enim cum alio certans 5 deponam, atque
ille similiter 5 deponat, hac conditione, ut, qui vincit, alteri sit daturus 3: erit
hie lusus omnino Justus, & patet mihi aequam obtingere sortem ad obtinendum
3, si perdam, aut 7, si vincam; quoniam tunc obtineo 10, de quo alteri concedo 3.
PROPOSITIO II.
Si a, b, vel c expectem. quorum unumquodque pari facilitate mihi
obtingere possii, expeciatio mea astimanda est 2tt
t
Ad quod rursus inveniendum, ponatur, ut ante, x pro valore expectationis
meae. Oportet ergo me, cum x habeo, ad eandem expectationem pervenire posse
justo lusu. Ponatur lusus esse talis, ut cum duobus aliis ludam hac conditione,
ut quisque nostrum trium deponat #, &; ut cum. uno hoc pactum aggrediar, si
ipse victor evadat, mihi sit daturus 6, & ego ipsi traditurus sim 6, si idem mihi
obtingat. Cum altero autem hanc ineam conditionem, ut ille ludum vincens
mihi traditurus sit c, aut ego ipsi sim daturus c, si ego vincam. Et patet hunc
ludum. justum esse. JEquam autem hac ratione sortem habebo ad obtinendum
6, si nimirum primus vincat, aut c, si. secundus vincat, aut etiam 3x b c
si ego vincam; tunc enim obtineo 3#, quod depositum est, de quo uni concedo
6, & alteri c. Quod si 3x b c aequale fuerit ipsi a, eadem mihi obtingeret
expectatio ad obtinendum a, quae ad 6, aut ad c. Pono itaque 3x b c = a,
& fit x = ^ 1 ^ , pro valore meae expectationis. Eodem modo invenitur, si ad
a, 5, c, aut d aequa sors mihi obtingat, id tanti valoris esse, quanti sktA
t
Atque ita porro.
PROPOSITIO III.
Si numerus casuum, quibus mihi eveniet a, sit p, numerus autem
casuum quibus mihi eveniet b sit q, sumendo omnes casus (Eque in
proclivi esse: expeciatio mea valebit ^p^-.
3
Ad hanc regulam eruendam, ponatur rursus x pro valore expectationis meae:
ergo oportet me, cum x habeo, ad eandem expectationem pervenire posse, ut
ante, justo lusu.
3
V originlu je na tomto mst zejm tiskov chyba, protoe zlomek je zapsn jako ^21
m
46
hernu z t oho musm vyplatit a.
Kdyby ale 2x a mlo stejnou hodnotu j ako 5, ml bych stejnou anci na
(zskn) a j ako na (zskn) 6. Polom tedy 2x a = b a bude x = ^ ^ pro
hodnot u mho oekvn. Co lze snadno dokzat. Vdy mm-li ^-^, mohu
hrt s nkm, kdo tak r hr r vsadil -~
h
, za podmnky, e vtz poraenmu
m odevzdat a. Za tfo si tuare budu mt podobn ookvn zskal </, kdy
prohraj i, nebo zskat />, kdy vvhraji: vdy potom dostvm a -f n, loti to, ro
bylo vsazeno, a dmhmu noimrhm O
V r-slerh. Jestlie by h m^l s.cjnou sanri na (zshnt) 3 nebo 7. pak m oe-
kvan u) podle tohoto fvr/rn hodnotu r,; a jr jjsW\ - man. )i r>, mohu znovu
dosprt k tmu oekvn. .h
v
-.iliyr b y h toti s nrkvin hrl a, vsadil a, a on by
podobn vsadil -
K
, za podmnky. >- vte/ m di uhmu dat ' <. pak t at o lira bude
zcela spravedliv a j r z\,m, /< mm stmnou anri na 'zskn :\. kdy prohraj .
nebo 7, kdy vvlnaji i>rofi/> t."hd\ dosf;mn Mh ' -* 'ho dni hmn dm 3
TVRZEN II.
Kdybych oekval a, b nebo c, z nich kad bych mohl zskat stejn
snadno, pak j e teba ocenit m oekvn S-t| i,
Aby t o bylo zjitno, pedpokldej me, j ako v pedchozm p pad, e hod-
not a mho oekvn je x. M tedy bt mon, mm-li x, e ve spravedliv he
doshnu tho oekvn. Pedpokl dej me hru, ve kter hraj se dvma dalmi
za podmnky, e kad z ns t vsad x a e se s j ednm dohodnu, e mi d b,
kdy vyhraj e, a j mu odevzdm b
1
kdy vyhraji. S druhm se vak dohodnu,
e kdy on vyhraje, odevzd mi e, nebo j mu odevzdm c, kdy vyhraj i. Tat o
hr a j e zejm spravedliv. Za tohoto stavu budu mt stejnou anci na zskn 6,
kdy toti vyhraj e prvn, nebo e, kdy vyhraje druh, nebo tak 3a; 6 c, kdy
vyhraji j; pak toti obdrm 3x, kter jsou vsazeny, z nich j ednomu odevzdm
b a druhmu c. Protoe kdyby bylo 3x - b - c rovno onomu a, ml bych stejn
oekvn zskat o j ako b nebo c. Polom tedy 3a; h c = a a bude a; = ^|
pro hodnot u mho oekvn. Stejnm zpsobem se zjist, e mm-li stejnou
anci na zskn a, 6, c nebo d, bude mt (m oekvn) hodnot u 9
t
A t ak dle.
TVRZEN I I I .
Jestlie by poet ppad, v nich mi pipadne a, byl roven p. ale
poet ppad, v nich mi pipadne b, byl roven q, pak za pedpo-
kladu, e vechny ppady jsou stejn mon, m oekvn bude mt
hodnotu 2 ^ .
P+q
Aby t ot o pravidlo bylo nalezeno, pedpokldej me opt, e hodnot a mho
oekvn j e x: m tedy bt mon, mm-li x, e ve spravedliv he doshnu
stejn j ako v pedchozm ppad tho oekvn.
47
Ad hoc autem tot collusores sumam, ut una mecum numerum ipsius p + q
efficiant, quorum deponat quisque x
y
ita ut depositum sit px + qx, & quisque
sibi ludat aequa expectatione ad vincendum. Porro cum tot ex hisce collusori-
bus, quot indicat numerus q, sigillatim hoc pactum inibo, ut eorum qui vincat
mihi sit daturus 6, aut ego contra ipsi idem 6, si vincam. Similiter cum reliquis
collusoribus, constituentibus p 1 sigillatim hanc conditionem aggrediar, ut eo-
rum quisque, qui ludum vincit, mihi sit daturus a, & ego tantundem (a scilicet)
ipsi, si ego vincam. Et patet hunc lusum hac conditione justum esse, nemine
videlicet injuriam patiente. Deinde patet me nunc q expect at ionis habere ad
6, & p 1 expectationes ad a, & 1 expectationem (me nempe vincente) ad
px + qx bq ap + a, tunc enim obtineo px + qx, id quod depositum est, de
quo tradere debeo b unicuique q lusorum, k a unicuique p 1 lusorum, qua?
simul conficiunt bq + pa a. Si itaque qx + px bq ap + a
4
aequale esset ipsi
a, haberem p expectationes ad a, (quandoquidem jam p 1 expectationes ad
id habebam) k q expectationes ad b
1
k sic ad priorem meam expectationem
rursus pervenissem. Quocirca porro px + qx bq ap + a = a, k fit x = ^ ^ ,
pro valore expectations meae, omnino ut in initio positum fuit.
In numeris. Si 3 mihi expectationes forent ad 13, k 2 expectationes ad 8,
haberem per hanc regulam tantundem ac 11. Et facile est ostendere, me, si 11
habeam, rursus ad eandem expectationem pervenire posse. Ludens enim contra
4 alios, k quisque nostrum quinque deponens 11, cum duobus ex illis sigillatim
pactum inibo, ut horum qui vincat mihi sit daturus 8, aut ego ipsi idem 8,
si vincam. Similiter cum duobus reliquis, ut eorum quisque, qui ludum vincit,
mihi sit daturus 13, aut ego ipsi tantundem, si ego vincam. Qui quidem lusus
Justus est. Et patet me hoc modo duas habere expectationes ad 8, nimirum si
alteruter eorum, qui mihi 8 promiserunt, vincat, k 3 expectationes ad 13, ni~
mirum si alteruter reliquorum duorum, qui mihi 13 tradere debent, vincat, aut
si ipse ludum vincam: ego enim ludum vincens obtineo depositum, id est, 55,
de quo unicuique duorum tradere debeo 13, & unicuique reliquorum duorum
8, ita ut k mihi reliquatur 13.
PROPOSITI IV.
Ut igitur ad primd propositam qumstionem veniamus, nimirum, de
facienda distributions inter diversos collusores, quando eorum sor-
tes incequales sunt, opus est ut a facilioribus incipiamus.
Sumpto itaque me cum aliquo certare, hoc pacto: ut qui prius ter vicerit,
quod depositum est, lucretur, k me jam bis vicisse, alterum vero semel. Scire
cupio, si lusum prosequi non velimus, sed pecuniam, de qua certamus, prout
aequum est, partiri, quantum ejus mihi obtingeret.
Primo considerare oportet lusus, qui utrobique deficiunt. Certum enim est,
si inter nos convenerit, verbi gratia, ut quod depositum est lucretur is, qui prius
vigesies vicerit, & ego decies & novies vicero, at alter decies & octies, tanto
4
V originlu je na tomto mst zejm tiskov chyba, protoe je zde psno qx + bx bq
ap -f a.
48
K tomu pedpokldm tolik hr, aby se mnou tvoili poet rovn prv
p + g, z nich kad vsad #, take bude vsazeno px + qx, a vichni maj
stejn podmnky k vtzstv. Pak s tolika z tchto hr, kolik odpovd slu
g, jednotliv uzavu dohodu, e ten z nich, kter vyhraje, mi d 6, a j mu
naopak dm 6, kdy vyhraji. Podobn se s ostatnmi hri, jejich poet je
p - 1, jednotliv dohodnu na podmnce, e ten z nich, kter vyhraje, mi d
a, a j mu dm prv tolik (tj. a), kdy vyhraji. A zejm je tato hra za
tto podmnky spravedliv, nebo nikdo netrp bezprvm. Pak zejm mohu
g-krt oekvat 6, ( p - l)-krt oekvat a a jednou oekvat (kdy sm vyhraji)
px + qx bq ap + a, nebo tehdy obdrm px + qx, kter bylo vsazeno, z eho
jsem povinen pedat b kadmu z g hr a a kadmu z p 1 hr, co celkem
d bq + pa - a. Kdyby tedy qx + px - 6g - ap + a bylo rovno a, mohl bych
p-krt oekvat a (protoe p - 1 oekvn na n jsem u ml) a q-krt oekvat
6, a tak bych se mohl dostat zpt ke svmu dvjmu oekvn. Proe dle
px + qx - bq - ap + a = a a bude x =
ai
^t
q
- pro hodnotu mho oekvn, tak
jak bylo na zatku pedpokldno.
seln pklad. Kdybych mohl tikrt oekvat 13 a dvakrt oekvat 8,
ml bych podle tohoto pravidla prv 11. A snadno lze ukzat, e ml-li bych
11, mohl bych opt dospt ke stejnmu oekvn. Hraji-li toti proti tyem
jinm a kad z ns pti vlo 11, se dvma z nich jednotliv uzavu dohodu,
e ten z nich, kter vyhraje, m d 8, nebo j jemu 8, kdy vyhraji. Podobn
se dvma zbvajcmi, e kad z nich mi d 13, kdy vyhraje, nebo j jemu
prv tolik, kdy vyhraji. Co je zajist spravedliv hra. A zejm pitom mohu
dvakrt oekvat 8, toti kdy vyhraje jeden z tch, kte mi slbili 8, a tikrt
oekvat 13, toti kdy vyhraje jeden ze zbvajcch dvou, kte mi maj ode-
vzdat 13, nebo kdy j sm hru vyhraji: kdy toti vyhraji hru, zskm, co je
vsazeno, to jest 55, z eho kadmu ze dvou musm odevzdat 13 a kadmu ze
dvou zbvajcch 8, take i mn zbude 13.
TVRZEN IV.
Abychom tedy pistoupili k otzce na zatku ohlen, toti o roz-
dlen mezi rzn spoluhre, jsou~li jejich ance nestejn, je teba,
abychom zaali od snadnjch.
Pedpokldejme tedy, e s nkm hraji za takov podmnky, e to, co je
vsazeno, zskv ten, kdo prvn tikrt vyhraje, a j jsem u dvakrt vyhrl,
zatmco druh jen jednou. Chci vdt, kolik by mi pipadlo, kdybychom ne-
chtli ve he pokraovat, ale chtli bychom spravedliv rozdlit penze, o kter
hrajeme.
Nejprve je teba posoudit hry, kter obma stranm chybj. Je toti jist,
e kdybychom se napklad dohodli, e vsazenou stku zskv ten, kdo prvn
vyhraje dvacetkrt, a j bych vyhrl devatenctkrt, zatmco druh osmnct-
49
meliorem fore eo casu sortem meam quanto hie melior est, ubi a tribus lusibus
binos consequutus sum, ille verro unani duntaxat: quia nimirum utrobique mihi
unus tantummodo lusus sed ipsi duo deficiunt.
Porro ad inveniendum quanta pars utrique debeatur, advertendum est quid
fieret, si in lusu pergeremus. Certum enim est, si primum ludum vincerem, me
praescriptum numerum impleturum & omne depositum consecuturum, id quod
vocetur a. Quod si autem alter primum ludum vinceret, tunc aequata utriusque
sors foret, (quippe utrique uno adhuc deficiente ludo,) adeoque cederet cuique
| a . Manifestum autem est me aequam habere sortem ad primum ludum vin-
cendum aut perdendum, it a ut mihi nunc aequa sit expectatio ad obtinendum a
aut | a : quod ipsum per J
ma m
Propositionem tantum est ac si utriusque sortis
dimidium, id est, | a , haberem; k, relinquitur alteri meo collusori | a , quae ipsius
portio statim ab initio eodem modo reperiri potuisset. Unde patet, eum, qui
ludum meum in se recipere vellet, mihi | a pro eo tradere debere; ac proinde
semper tria contra unum deponere eum posse, qui unum ludum vincere con-
tendat, priusquam alter duos vincat.
PROPOSITI V.
Ponamus unum mihi deficere ludum & collusori meo tres lusus.
Oporiei hie facere distributionem.
Advertamus itaque rursus, in quo essemus statu, si ego vel ipse primum
vinceret lusum. Si ego vincerem, obtinerem depositum, id est, a; quod si autem
ille primum ludum vinceret, deficerent ipsi duo lusus & mihi unus; ac proinde
in eodem statu essemus, qui in praecedenti Propositione positus fuit, mihique
obtingeret fa, ut ibi ostensum est. Itaque pari facilitate vel a mihi obtinget
vel fa, id quod tantum est, per I
mam
Propositionem, ac | a . Et relinquitur | a
collusori meo; ita ut mea sors ad sortem illius se habeat, sic ut 7 ad 1.
Quemadmodum autem ad hunc calculum requisitus est praecedens, ita rur-
sus hicce inservit sequent!: nimirum, si ponamus mihi unum ludum deficere &
collusori meo 4
or
lusus. Et invenitur eodem modo, mihi deberi ~| istius quod
depositum est, & ipsi -.
PROPOSITIO VI.
Ponamus mihi deficere duos lusus & collusori meo trs lusus.
Fiet itaque primo lusu; vel ut mihi unus lusus deficiat & ipsi trs (unde mihi
per praecedentem Propositionem obtinget | a) ; vel ut cuique nostrum adhuc duo
lusus deficiant, unde mihi debebitur | a , quandoquidem sic utrique aequa sors
futura est. Est mihi autem aequalis facilitas ad primum ludum vincendum aut
perdendum; ita ut mihi aequa sit expectatio ad obtinendum | a aut | a , id quod
mihi valet j | a , per I
marn
Propositionem. Et debentur mihi 11 partes ejus quod
depositum est, & collusori meo 5 partes.
50
krt, pak moje ance bude o tolik lep ne jeho, o kolik je lep, kdy jsem
zskal dv hry ze t, zatmco on jen jednu: v obou ppadech mn toti chyb
jen jedna hra, ale jemu dv.
Pak ke zjitn toho, jak st kadmu pslu, je teba vnovat pozornost
tomu, co by se stalo, kdybychom ve he pokraovali. Je toti jist, e kdybych
vyhrl prvn hru, splnil bych pedepsan poet a zskal bych ve, co je vloeno,
co ozname a. Kdyby vak vyhrl prvn hru druh, pak by se vyrovnaly ance
obou (protoe obma by jet chyblo po jedn he), a tak by kadmu pipadlo
| . Je vak zejm, e v prvn he mm stejnou anci na vhru nebo prohru,
take nyn mohu oekvat stejn a nebo | : co podle prvnho tvrzen je prv
tolik, jako kdybych ml polovinu obou anc, to jest | a , a mmu spoluhri
bude zbvat | a , kterto podl bylo mon spotat hned na zatku stejnm
zpsobem. A odtud je zejm, e kdo by chtl pevzt mou hru, mus mi za
to dt | a ; stejn tak vdy me vsadit ti proti jedn ten, kdo by se szel, e
vyhraje jednu hru dve, ne druh vyhraje dv.
TVRZEN V.
Pedpokldejme, e mn chyb jedna hra a mmu spoluhri ti hry.
M se zde provst rozdlen.
Podvejme se opt, v jakm bychom byli stavu, kdybych j nebo on vyhrl
prvn hru. Kdybych j vyhrl, obdrel bych vsazen, to jest a; kdyby vak
on vyhrl prvn hru, chybly by mu dv hry a mn jedna, take bychom byli
v tomt stavu, jak nastal v pedelm tvrzen, a mn by tedy pipadlo | a ,
jak tam bylo dokzno. Tedy stejn snadno mi me pipadnout bu a nebo
| a , co je podle prvnho tvrzen tolik, jako | a . A mmu spoluhri zbude | a ,
take pomr m ance k jeho anc je 7 ku 1.
Avak stejn, jak podle tohoto vpotu bylo nalezeno pedel, tak me po-
slouit i k dalmu: kdy toti pedpokldme, e mn chyb jedna hra a mmu
spoluhri tyi hry, A tm zpsobem se zjist, e mn pslu | | toho, co
bylo vsazeno, a jemu j-r.
TVRZEN VI.
Pedpokldejme, e mn chybj dv hry a mmu spoluhri ti hry.
Bude tedy provedena prvn hra; bu m pak chyb jedna hra a jemu ti
(a podle pedelho tvrzen mi pipadne | a ) , nebo pak kadmu z ns chybj
dv hry a mn tedy bude psluet | a , protoe oba budeme mt stejnou anci.
Pro m je vak stejn snadn prvn hru vyhrt nebo prohrt, take mm stejnou
nadji na zskn | a nebo | a , co pro m m hodnotu ~ a podle prvnho
tvrzen. A pslu mi 11 dl toho, co je vsazeno, a mmu spoluhri 5 dl.
51
PROPOSITIO VII.
Ponamus mihi deficere duos lusus & collusori meo quatuor,
Fiet itaque, ut, si primum ludum vincam, unum ludum vincere debeam &
alter quatuor; vel, si eundem perdam, duos k, alter tres. Ita ut aequa mihi sors
obtingat ad | a aut | | a , id quod tantum valet ac y| a, per I
rnam
Propositi-
nem. Unde patet, eum meliorem habere sortem, qui duos lusus vincere debet
dum alter quatuor, quam eum, qui unum dum alter duos. In hoc enim poste-
riori casu, nimirum ipsius 1 ad 2, portio mea, per 4
tam
Propositionem, est fa,
quae minor est quam ~a .
PROPOSITIO VIII.
Nunc verd ponamus ires esse collusores, quorum prima ut & secundo
unus lusus deficiat, sed teriio duo lusus.
Ut igitur inveniatur primi pars, rursus advertendum est, quid ipsi deberetur,
si vel ipse vel alter reliquorum duorum primum lusum vinceret. Si ipse vince-
ret, haberet depositum, id quod sit a. Quod si secundus vinceret, primus nihil
haberet, quoniam secundus sic lusui finem imposuisset. At si tertius vinceret,
tunc cuique trium adhuc unus deficeret lusus, ideoque tarn primo quam utrique
reliquorum deberet | a . Et fit primo una expectatio ad a, una ad 0, & una ad
| a , (quandoquidem aeque facile contingere potest cuique trium ut primum lu-
dum vincat,) quod ipsi tantundem valet ac | a , per 2
darn
Propositionem. Et fit
similiter secundo | a, & remanet tertio | a . Cujus pars separatim etiam inveniri
potuerat, atque inde reliquorum partes determinari.
PROPOSITIO IX.
Ut tot collusorum, quot quis voluerit, ex quibus uni plures & alii
pauciores lusu deftciunt, cujus que pars inveniatur, considerandum
est, quid Mi, cujus partem invenire volumus, deberetur, si vel ipse,
vel quislibet reliquorum primum sequentem ludum vinceret, Horum
autem partes si in unam summam colligantur, & aggregatum per
numerum collusorum dividatur, quotiens ostendet unius qumsitam
partem.
Ponamus tres esse collusores A, B, & C, & ipsi A unum ludum deficere, ipsi
B duos lusus, & ipsi C similiter duos lusus. Invenire oportet, quid ipsi B
1
ejus
quod depositum est, debeatur. Id quod vocetur q.
Primo examinandum est, quid ipsi B deberetur, si vel ipse, vel A
1
vel C
primum sequentem ludum vinceret.
Si A vinceret, ludo finem imposuisset, ac per consequens ipsi B deberetur 0.
Si ipse B vinceret, deficeret ill! adhuc unus lusus, & ipsi A unus lusus, at ipsi C
duo lusus. Quocirca ipsi B hoc in casu deberetur | g, per 8
vam
Propositionem.
52
TVRZEN VI I .
Pedpokldejme, e mn chyb dv hry a mmu spoluhri tyi.
Stane se tedy, e vyhraji-li prvn hru, ml bych vyhrt jet jednu hru
a druh tyi; nebo, kdy ji prohraj, dv a on ti. Ml bych tedy stejnou anci
na (zskn) j | a nebo |a, co m hodnotu y| a podle prvnho tvrzen. Odtud
je zejm, e lep anci m ten, ktermu chybj k vtzstv dv hry, zatmco
druhmu tyi, ne ten, komu chyb jedna hra, zatmco druhmu dv. V tomto
druhm ppadu (tedy v ppadu 1 ku 2) je toti mj podl podle tvrtho tvr-
zen | a , co je mn ne | | a .
TVRZEN VIII.
Nyn vak pedpokldejme, e jsou ti hri, z nich prvnmu a dru-
hmu chyb po jedn he, zatmco tetmu dv hry.
Aby tedy byl zjitn podl prvnho, je teba opt vnovat pozornost tomu,
co by mu psluelo, kdyby bu on nebo nkdo ze zbvajcch dvou vyhrl prvn
hru. Kdyby on vyhrl, ml by, co bylo vsazeno, to jest a. Kdyby vyhrl druh,
prvn by neml nic, protoe druh by tm ukonil hru. Kdyby vak vyhrl tet,
pak kadmu ze t by stle chybla jedna hra, a proto jak prvnmu, tak zbva-
jcm dvma by psluela \a. Prvn tedy bude moci jednou oekvat a, jednou
0 a jednou | a (protoe kad ze t me v prvn he stejn snadno doshnout
vtzstv), co podle druhho tvrzen m pro nho hodnotu | a . Podobn druh
bude mt | a , a tetmu zbv | a . Jeho podl bylo tak mono stanovit zvl
a odtud stanovit podly ostatnch.
TVRZEN IX.
Abychom mohli vypotat podl kadho hre pi libovoln mnoha
hrch, z nich nktermu chyb vce a jinmu mn her, je teba
uvit, co nle hri, jeho podl m bt stanoven, kdy on sm
nebo njak jin hr vyhraje nsledujc hru. Setou-li se takto zs-
kan sti dohromady a dl-li se tento souet potem hr, obdr
se hledan podl dotynho hre.
Pedpokldejme, e jsou ti hri i , / 3 a C, a hri A chyb jedna hra, hri
B dv hry a hri C tak dv hry. M bt zjitno, kolik pslu hri B z toho,
co bylo vloeno a co je oznaeno q.
Nejprve je teba vyetit, kolik by psluelo hri B, kdyby prvn nsledujc
hru vyhrl bu on, nebo hr A, nebo hr C.
Kdyby A vyhrl, ukonil by (tm) hru a v dsledku toho by hri B p-
sluela 0. Kdyby B vyhrl, chybla by mu stle jet jedna hra a hri A tak
jedna hra, ale hri C dv hry. Proe by hri B v tomto ppad psluely
| g dle osmho tvrzen.
53
Denique si C primum sequentem ludum vinceret, tunc ipsis A h C singulis
unus deficeret lusus, sed ipsi B duo lusus, ac per consequens ipsi B deberetur | g,
per eandem Propositionem g
vam
, Nunc autem in unam summam colligendum
est, id quod in tribus hisce casibus ipsi B deberetur: nimirum, 0, | g, | g: quorum
summa est | g. Quod ipsum divisum per 3, numerum collusorum, dat ^q. Quae
ipsius B quaesita pars est. Demonstratio autem hujus patet ex 2
da
Propositione.
Quoniam enim B aequam habet sortem. ad obtinendum 0, | g, vel | g, habet per
Propositionem tantundem ac
o+iq+i
, id est, ~q. Et certum est, hune
divisorem 3 esse numerum collusorum.
Ut autem inveniatur, quid cuipiam debeatur in quolibet casu, videlicet si vel
ipse vel aliquis reliquorum primum sequentem ludum vincat: oportet simplici-
ores casus primo investigare, & horum medio sequentes. Nam sicut hie ultimus
casus solvi non potuit priusquam ille octavae Propositionis calculo subductus
esset, in quo deficientes lusus erant 1, 1, 2, ita etiam cujusque pars supputari
nequit in tali casu, ubi deficientes lusus sunt 1, 2, 3, quin primum calculo sub-
ductus sit casus deficientium lusuum 1, 2, 2, quemadmodum jam fecimus, &
praeterea ille, in quo lusus deficientes sunt 1,1,3; qui similiter per g
vam
Propo-
sitionem supputari potuisset. Atque hoc quidem pacto consequenter supputare
licet casus omnes, qui in sequent! tabula comprehenduntur, & infinitos alios.
Tabula pro 3 collusoribus.
Lusus, qui ipsis
defciunt.
1, 1, 2 1, 2, 2 1, 1, 3 1, 2, 3 1, 1, 4
Eor um par t es. 4, 4, 1 17, 5, 5 13, 13, 1
TT^
40, 40, 1
9 27 27 27 81
Lusus, qui ipsis
deficunt.
1, 1, 5 1, 2, 4 1, 2, 5 1. 3, 3
Eor um par t es. 121, 121, 1 178, 58, 7 542, 179, 8 65, 8, 8
243 243 729 81
Lusus, qui ipsis
deficiunt.
1, 3, 4 1, 3, 5 2, 2, 3 2, 2, 4
Eor um part es. 616, 82, 31 629 87, 13 34, 34, 13 338, 338, 53
729 729 81 729
Lusus, qui ipsis
deficiunt.
2, 2, 5 2, *, 3 2, 3, 4 2, 3, 5
Eor um par t es. 353, 353, 23 133, 55, 55 451, 195, 83 1433, 635, 119
729 243 729 2187
54
Konen kdyby C vyhrl prvn nsledujc hru, pak by hrm /i i C chyblo
po jedn he, ale hri B dv hry, a v dsledku toho by hri 15 psluela | g
dle tho osmho tvrzen. Nyn vak je teba shrnout do jednoho soutu to, co
v tchto tech ppadech pslu hri JB, toti 0, | g, | g, eho souet je | g.
Je~li to dleno potem hr 3, dostaneme ~g, co je hledan podl hre B.
Dkaz toho je zejm z druhho tvrzen. Protoe toti B m stejnou anci na
zskn 0, | g, nebo | g, m podle druhho tvrzen prv tolik jako " ^ -^, to
jest 7~q. Zejm dlitel 3 je poet spoluhr.
Aby vak bylo zjitno, kolik pslu komukoli v ktermkoli ppadu, kdy
bu sm nebo nkdo ze zbvajcch vyhraje prvn nsledujc hru, je teba nej-
prve vyetovat jednodu ppady, jejich prostednictvm pak dal. Nebo tak
jako zde nemohl bt vyeen posledn ppad, dokud nebyl proveden vpoet
v osmm tvrzen, kde poet chybjcch her byl 1, 1, 2, tak tak nen mon
vypotat podl kadho hre v takovm ppadu, kdy poet chybjcch her
je 1, 2, 3, ne e je dve vypotn ppad s poty chybjcch her 1, 2, 2, co
jsme u uinili, a krom toho ppad, ve kterm poty chybjcch her jsou 1,
1, 3, co by bylo mon vypotat podobn podle osmho tvrzen. A dle lze
ovem stejnm zpsobem vypotat vechny ppady shrnut v nsledujc ta-
bulce a nekonen mnoho jinch.
Tabulka pro 3 spoluhre
Hry, kter j i m
chyb.
1,1,2 1,2,2 1, 1, 3 1,2,3 1, 1,4
Jejich podly. 4, 4, 1 17, 5, 5 13, 13, 1 19, 6, 2 40, 40, 1
9 27 27 27 81
Hry, kt er j i m
chyb.
1, 1, 5 1,2,4 1,2,5 1, 3, 3
Jejich podly. 121, 121, 1 178, 58, 7 542, 179, 8 65, 8, 8
243 243 729 81
Hry, kter j i m
chyb.
1,3,4 1, 3, 5 2, 2, 3 2, 2, 4
Jejich podly. 616, 82, 31 629, 87, 13 34, 34, 13 338, 338, 53
729 729 81 729
Hry, kt.r j i m
chyb.
2, 2, 5 2, 3, 3 2, 3, 4 2, 3, 5
Jejich podly. 353, 353, 23 133, 55, 55 451, 195, 83 1433, 635, 119
729 243 729 2187
55
De tesseris
x
Quod ad tesseras attinet, de iis hae qusestiones proponi possunt: videlicet,
quota vice una tessera senarium jacere periclitandum sit, aut aliquod reliquo-
rum punctorum. Item quota vice duos senarios duabus tesseris, aut tres senarios
tribus tesseris jacere sit tentandum. Et plures aliae hujusmodi quaestiones. Ad
quas solvendas advertendum est.
Primo unius tesserae sex esse j actus diversos, quorum qui vis aeque facile
eveniat. Sumo enim tesseram habere figuram cubi perfectam,
Porro duarum tesserarum 36 esse diversos j actus, quorum similiter quivis
aeque facile obtingere potest. Nam ratione cujusque jactus unius tesserae potest
unus sex jactuum alterius tesserae simul contingere. Et sexies 6 efficiunt 36
jactus.
Item trium tesserarum esse 216 jactus diversos. Nam ratione cujusque 36
jactuum duarum tesserarum potest unus sex jactuum, qui in 3
t m
sunt, evenire,
Et sexies 36 efficiunt 216 jactus.
Eodem modo patet, quatuor tesserarum jactus esse sexies 216, id est, 1296;
atque sic ulteriiis jactus quotlibet tesserarum supputari posse, sumendo semper
pro accessione unius tesserae sexies jactus praecedentis.
Porro notandum, duarum tesserarum unum duntaxat esse jactum, qui 2
aut 12 puncta efficiat, duos verro jactus, qui 3 aut 11 puncta eficiant. Si enim
tesseras vocemus A & J3, patet, ad 3 puncta jacienda in A unum & in B duo, vel
in B unum & in A duo puncta reperiri posse. Similiter ad 11 puncta jacienda
in A quinque & in B sex, vel in A sex & in 5 quinque puncta patere posse.
Quatuor punctorum tres sunt jactus, videlicet, ipsius A 1 & B 3 puncta; vel
ipsius A 3 & B 1 punctum; vel ipsius A2 h B 2 puncta.
Decern punctorum similiter tres sunt jactus.
Quinque vel novem punctorum 4
o r
sunt jactus.
Sex vel octo punctorum 5
que
sunt jactus.
Septem punctorum 6 sunt jactus.
In tribus tesseris reperiuntur
3 vel 18 '
4 vel 17
5 vel 16
6 vel 15
7 vel 14
8 vel 13
9 vel 12
10 vel 11
> punctorum <
i
3
6
10
15
21
25
27
> jactus.
1
Tento titulek v Huygensovu textu nen; do Huygensova textu byl zaazen Bernoullim
([7J, str. 20 latinskho textu). Dle naeho nzoru pispv k pehlednosti a logickmu lenn
pojednn a proto jsme se rozhodli zaadit ho i do naeho textu.
56
O he v kostky
Pokud se kostek te, lze o nich klst tyto otzky: toti, kolikrt je teba
zkouet jednou kostkou hodit estku nebo njak jin poet bod. Podobn
kolikrt je teba zkouet dvma kostkami hodit dv estky nebo temi kostkami
ti estky. A mnoh podobn otzky, k jejich een je teba pistoupit.
Nejprve jednou kostkou je est rznch hod, z nich kad nastane stejn
snadno. Pedpokldm toti, e kostka m tvar dokonal krychle.
Dle dvma kostkami je 36 rznch hod, z nich podobn kad me
nastat stejn snadno. Nebo ke kadmu z hod jednou kostkou se me pipojit
jeden ze esti hod druhou kostkou. A estkrt 6 dv 36 hod.
Podobn temi kostkami je 216 rznch hod. Nebo ke kadmu z 36 hod
dvma kostkami se me pipojit jeden ze esti hod, kter jsou na tet kostce.
A estkrt 36 in 216 hod.
Stejnm zpsobem je zejm, e poet rznch hod tymi kostkami je
estkrt 216, to jest 1296; a takto lze dle spotat hody p libovolnm potu
kostek, bereme-li stle pro kadou pidanou kostku estkrt pedel vsledek.
Dle je teba poznamenat, e pi dvou kostkch je prv jeden hod, kter
d 2 nebo 12 bod, naproti tomu ale dva hody, kter daj 3 nebo 11 bod.
Kdy toti kostky nazveme i a 5, je zejm, e k tomu, aby padly 3 body,
me se objevit na A jeden a na B dva body, nebo na B jeden a na A dva
body. Podobn k padnut 11 bod se me objevit na A pt a na i? est bod,
nebo na A est a na B pt bod. Pro tyi body jsou ti hody, toti ten, pi
kterm je na A jeden a na B ti body, nebo ten, pi kterm jsou na A ti a na
B jeden bod, nebo ten, pi kterm jsou na A dva a na B dva body.
Pro deset bod jsou podobn ti hody.
Pro pt nebo devt bod jsou tyi hody. Pro est nebo osm bod je pt
hod.
Pro sedm bod je est hod.
Pi tech kostkch se objev
3 nebo 18 '
4 nebo 17
5 nebo 16
6 nebo 15
7 nebo 14
8 nebo 13
9 nebo 12
10 nebo 11
^ bod pi <
i
3
6
10
15
21
25
27
> hodech.
57
PROPOSITIO X.
Invenire, quot vicibus suscipere quis possit, ut una tessera 6 puncta
jaciat.
Si quis prima vice senarium jacere contendat, apparet unum esse casum,
quo vincat, habeatque id, quod pignoris loco depositum est; quinque ver esse
casus, quibus perdat, & nihil habeat. Sunt enim 5 jactus contra ipsum, &
tantm unus pro ipso. Quod autem depositum est vocetur a. Est itaque ipsi
unica expectatio ad obtinendum a, sed quinque ad obtinendum 0; id quod per
2
dam
Propositionem
2
tantundem valet ac | a . Et manet pro eo qui ipsi hunc
casum offert | a . Ita ut tantummodo 1 contra 5 deponere possit, qui prima vice
suscipere velit.
Qui duabus vicibus semel senarium jacere certet, sors ejus hoc pacto com-
putatur. Si prima vice 6 jaciat, obtinet a. Si diversum eveniat, unus ipsi restt
jactus, qui ex praecedenti tantum valet, quantum | a . Atqui ut prima vice 6 ja-
ciat, unus tantm casus est, & quinque casus, quibus diversum eveniat, Itaque
ab initio unus casus est, qui det ipsi a; & quinque qui dent | a , id quod per
2
dam
Propositionem valet a. Unde contracertanti lusori cedit reliquum a;
adeo ut sors utriusque sive aestimatio expectationis earn servet rationem, quam
11 ad 25; id est minus qum 1 ad 2.
Hinc eodem modo calculo subducitur, qud sors ejus, qui tribus vicibus
semel senarium jacere suscipit, sit futura ^ a ; ita ut 91 contra 125 deponere
possit; id est, paul minus qum 3 ad 4.
Qui quatuor vicibus idem suscipit, sors ejus est j f ^a; ita ut 671 contra 625
deponere possit; id est, plus quam 1 ad 1.
Qui quinque vicibus idem suscipit, sors ejus est ffffa, & potest 4651 contra
3125 deponere; id est, paul minus qum 3 ad 2.
Qui sex vicibus idem suscipit, sors ejus est ? & potest 31031 contra
15625 deponere; id est, paul minus qum 2 ad 1.
Atque ita consequenter quilibet jactuum numerus inueniri potest. Sed licet
majori compendio progredi, ut in sequent! Propositione ostendetur; sine quo
calculus alias mult prolixior foret.
PROPOSITIO XL
Invenire, quot vicibus suscipere quis possit, ut duabus tesseris 12
puncta jaciat.
Si quis prima vice duos senarios jacere contendat, apparet unum esse casum,
quo vincat, id est, ad obtinendum a; k 35 esse casus, quibus perdat sive nihil
habeat, quoniam 36 sunt jactus. Itaque habet, per 2
dam
Propositionem, j^a.
2
V originlu je zejm-tiskov chyba, protoe popsanou situaci e ve skutenosti Pro-
posiiio III. Tato chyba se jet nkolikrt opakuje a v pekladu je opravovna bez dalch
poznmek.
58
TVRZEN X.
Zjistit, kolika hody se lze odvit jednou kostkou hodit est bod.
3
Jestlie by se nkdo vsadil, e prvnm hodem hod estku, pak zejm je
jeden ppad, kdy vyhrv a dostv to, co je vloeno jako zklad; naproti
tomu je pt ppad, kdy prohrv a nedostv nic. Je tedy 5 hod proti nmu
a jen jeden pro nho. Ozname a to, co je vsazeno. Me tedy jednou oekvat
a, ale ptkrt 0, co m podle tetho tvrzen hodnotu | a . A zstv | a pro
toho, kdo mu tuto pleitost nabdl. Me tedy vsadit jen 1 proti 5, kdo by
chtl uspt napoprv.
Jestlie by se nkdo vsadil, e hod dvma hody jednou estku
4
, jeho ance
se vypot nsledujcm zpsobem. Kdy hod prvnm hodem estku, obdr a.
Pi jinm vsledku mu zstv jeden hod, kter m podle pedelho hodnotu
| a . Avak je jen jeden ppad, ve kterm prvnm hodem hod 6, a pt ppad,
kter dopadnou jinak. Je tedy od potku jeden ppad, kter mu d a, a pt,
kter daj | a , co m podle tetho tvrzen hodnotu | | a . A tak protihri
pipadne zbvajcch | | a , take ance obou ili hodnoty jejich oekvn jsou
v pomru 11 ku 25, to jest mn ne 1 ku 2.
Odtud se stejnm zpsobem vpotu vyvozuje, e ance toho, kdo se vsad,
e temi hody hod jednou estku, bude ^ a , tedy e by mohl vsadit 91 proti
125, tj. trochu mn ne 3 ku 4.
Kdo se pokus o tot tymi hody, m anci ~^a; mohl by tedy vsadit
671 proti 625, tj. trochu vce ne 1 ku 1.
Kdo se pokus o tot pti hody, m anci fff| a a me vsadit 4651 proti
3125, tj. trochu mn ne 3 ku 2.
Kdo se pokus o tot esti hody, m anci | a me vsadit 31031 proti
15625, tj. trochu mn ne 2 ku 1.
A tak lze stejnm zpsobem vyetit libovoln poet hod. Me se ale po-
stupovat strunji, jak bude ukzno v nsledujcm tvrzen; bez toho by jinak
byl vpoet mnohem rozvlnj.
TVRZEN XI.
Zjistit, kolika hody se lze odvit dvma kostkami hodit 12 bod.
Kdyby se nkdo szel, e hod prvnm hodem dv estky, pak zejm je
jeden ppad, kdy by vyhrl, to jest zskal by a, a 35 ppad, kdy by prohrl
ili nedostal by nic, co je 36 hod. Podle tetho tvrzen m tedy ~a .
3
Tot o ne zcela jasn zadn je vysvtleno v poslednm odstavci tvrzen XI, kde je eeno,
e ..... jde hlavn o stanoven potu hod, pi kterm se zanaj vyrovnvat ance toho,
kdo se pokou, s ancemi toho, kdo vyzv." Z textu tvrzen X a XI je zejm, e je zde
studovna loha, pi kter je hri A (z jeho hlediska je loha eena) nabdnuta hrem B
(vyzvatelem) szka tkajc se toho, koliktm hodem hr A hod estku, ppadn dvma
kostkami dv estky; hr A se me rozhodnout (odvit) szku pijmout.
4
Pesn eeno: aspo jednou estku; tato poznmka plat v celm tvrzen X a jej analogie
i v tvrzen XI a XII.
59
Qui duabus vicibus idem suscipit, si prima vice duos senarios jaciat, obti-
nebit a; si vero prima vice diversum eveniat, unus ipsi restat j act us, id quod
ipsi, per illud quod jam dictum est, valet ~a .
Atqui ut prima vice duos senarios jaciat, unus tantum est casus, sed 35
casus, quibus diversum eveniat. Itaque ab initio unus casus est, qui det ipsi a,
& 35 qui dent jjra; id quod per 2
dam
Propositionem valet j^a. Et remanet
contracertanti | | a.
Ex his invenire licet, qualis sit ei sors aut pars, qui idem suscipit quaternis
jactibus, praetereundo casum eum, cum quis illud ternis jactibus suscipit.
Etenim; qui 4
or
vicibus duos senarios jacere contendit, si illud l
ma
aut 2
da
vice faciat, obtinet a; sin minus, restant ipsi duo jactus, qui per illud quod
superius dictum est, valent xMe
a
* ^
e(
^ P
r o
P^
er
eandem rationem habet etiam
71 casus, ut ex duobus primis jactibus semel duos senarios jaciat, contra 1225
casus, quibus diversum eveniat. Habet itaque ab initio 71 casus, qui ipsi dent
a, & 1225 casus, qui dent ipsi T^ a . Quod ipsi per 2
dam
Propositionem valet
.178991
a>
j ^
r e m a n e
t contracertanti ypiff a. ^ QL
110
^ ostendit eorum sortes
1679616"" ^M-XXUI^V Wi i , i a ^ n ; a u W 1679616
esse ad se invicem, ut 178991 ad 1500625.
E quibus porro eadem ratione invenitur expectatio ejus, qui 8 vicibus semel
duos senarios jacere certat, Ac inde rursus expectatio ejus, qui idem suscipit 18
vicibus. Atque ex hujus expectatione, ut etiam ex expectatione illius, qui istud
8 vicibus suscipit, invenitur expectatio ejus, qui illud 24 vicibus in se recipit.
In qua operatione, quoniam praecipue quaeritur in quo numero jactuum aequa-
lis sors incipiat, inter eum qui id suscipit & eum qui offert, licebit a numeris,
qui alioquin in immensum excrescerent, posteriores aliquot characteres auferre.
Atque it a quidem reperio ei, qui illud 24 vicibus suscipit, adhuc aliquid deficere;
tumque demum eum potiorem conditionem inire, cum 25 jactibus aggreditur.
PROPOSITIO XII.
Invenire quot tesseris suscipere quis possit, ut prima vice duos se-
narios jaciat.
Hoc autem tantundem est, ac si quis scire velit, quoto jactu quispiam una
tessera suscipere possit, ut bis senarium jaciat. Quod si quis duobus jactibus
susciperet, obtingeret ei, per ea quae ante ostensa sunt, -a. Qui illud tribus
jactibus in se reciperet, si primus ejus jactus senarius non foret, haberet adhuc
duos jactus, quorum uterque senarius esse deberet, id quod tantundem valere
dictum est ac ~a . At vero primo ejus jactu existente senario, opus est ut ex
duobus jactibus non nisi semel senarium jaciat. Quod per 10 Propositionem
tantundem valet ac si | | a haberet. Atqui certum est ipsum unum habere ca-
sum, quo prima vice senarium jaciat, & quinque casus quibus diversum eveniat.
Habet itaque ab initio unum casum ad | | a , & 5 casus ad a, id quod per 2
darn
Propositionem tantundem valet ac ~?a seu ^ a . Hoc pacto assumendo con-
tinue unum j actum amplius, invenitur 10 jactibus una tessera, aut 10 tesseris
primo jactu suscipi posse, ut duo senarii jaciantur, idque cum lucro.
60
Kdo se pokus o tot dvma hody, obdr a, kdy prvnm hodem hod dv
estky; kdy to napoprv dopadne jinak, zstv mu jeden hod, kter pro nj
m hodnotu ^ a , jak u bylo eeno.
Avak je jen jeden ppad, kdy v prvnm hodu padnou dv estky, ale 35
ppad, kter dopadnou jinak. Tedy od potku je jeden ppad, kter mu
d a, a 35, kter mu daj ^ a , co m podle tetho tvrzen hodnotu j ^ a .
Protihri zstane jfffa.
Z toho lze zjistit, jak je jeho ance nebo podl, kdy se pokus o tot
tymi hody, piem lze vynechat ppad se temi hody.
Vdy pece kdo se pokou hodit dv estky tymi hody, zsk a, kdy to
uin prvnm nebo druhm hodem; jestlie vak ne, zstvaj mu dva hody,
kter podle toho, co bylo eeno ve, maj hodnotu j^a> Ale podle tho
vpotu je 71 ppad, kdy ve dvou prvnch hodech jednou padnou dv estky,
proti 1225 ppadm, kter dopadnou jinak. Je tedy od zatku 71 ppad,
kter mu daj a, a 1225 ppad, kter mu daj jfga, co m pro nj podle
tetho tvrzen hodnotu /ff/gfl, a protihri zstane xpffffa. To dokazuje,
e jejich ance jsou ve vzjemnm pomru 178991 ku 1500625.
Z toho se dle stejnm vpotem zjist oekvn toho, kdo se pokou osmi
hody jednou hodit dv estky. A z toho zase dle oekvn toho, kdo se o to
pokus estncti hody. A dle z tohoto oekvn a z oekvn onoho, kdo se
o to pokou osmi hody, se zjist oekvn toho, kdo se o to pokou 24 hody.
Protoe jde hlavn o stanoven potu hod, pi kterm se zanaj vyrovnvat
ance toho, kdo se odvauje
5
, s ancemi toho, kdo (szku) nabz, je mon
pi tomto postupu vynechat nkolik poslednch slic u sel, kter by jinak
nadmrn vzrstala. A tak zjiuji, e tomu, kdo se pokusil (hodit dv estky)
tyiadvaceti hody, se stle nco nedostv; lep podmnky mu zanaj teprve
tehdy, kdy se pokus (hodit dv estky) ptadvaceti hody.
TVRZEN XII.
Zjistit, kolika kostkami by se nkdo mohl odvit Kodit prvnm ho-
dem dv estky.
To je pak ovem tot, jako chtl-li by nkdo vdt, kolika hody jednou
kostkou by se mohl pokusit hodit dvakrt estku. Kdyby se o to nkdo pokouel
dvma hody, pipadla by mu podle toho, co bylo dve ukzno, ^ a . Kdyby
toho nkdo chtl doshnout temi hody a kdyby jeho prvn hod nebyla estka,
ml by jet dva hody, z nich oba by mu musely dt estky, o em u bylo
eeno, e to m hodnotu a. Kdy vak naopak v prvnm hodu padne estka,
sta, aby ze dvou (zbvajcch) hod padla jen jedna estka, co by mlo podle
destho tvrzen hodnotu ~| a. Je vak jist, e m jen jednu pleitost, kdy
prvnm hodem hod estku, a pt pleitost, kter dopadnou opan. M tak
od potku jednu pleitost k zskn | | a a pt pleitost k zskn a, co
m podle tetho tvrzen hodnotu ^a ili J-a. Pidv-li se tmto zpsobem
postupn jeden hod navc, zjist se, e burf deseti hody jednou kostkou nebo
5
Tj . kdo se odvauje pijmout szku.
61
PROPOSITIO XIII.
Si cum alio ludam duabus tesseris unum solummodo j actum, hac
conditione, ut, si septenarius eveniat, ego vincam; at Me, si dena-
rius obtingat; si vero quidquam aliud accidat, ut turn id quod de~
positum est mqualiter dividamus: Invenire qualis istius pars cuique
nostrum debeatur.
Quoniam 36 jactuum, qui duabus tesseris proveniunt, 6 jactus existunt sep-
tem punctorum, k 3 jactus decern punctorum, restant adhuc 27 jactus, qui
ludum aequare possunt; id quod si fiat, cuique nostrum debebitur | a , Verum
si id non obtingat, habebo 6 casus, quibus vincam, id est, ut a habeam; k 3
casus, quibus diversum eveniat, nihilque habeam: id quod per 2
dam
Proposi-
tionem tantundem est ac si tali casu | a haberem. Habeo itaque ab initio 27
casus ad ~a k 9 casus ad fa, id quod, per 2
dam
Propositionem, tantundem est
\
r
\ 11
ac Ha, Et remanet contracertanti | | a .
PROPOSITIO XIV.
Si ergo & alius duabus tesseris alternatim jaciamus, hac conditi-
one, ut ego vincam simul atque septenarium jaciam, Me vero quam
primum senarium jaciat; ita videlicet, ut ipsi primum jactum con-
cedam: invenire rationem mem ad ipsius sortem.
Ponatur, sortem meam valere x, k id quod depositum est vocari a; eritque sors
alterius = a - x. Et patet, quandocunque ipsius vices jaciendi revertuntur,
sortem meam turn rursus debere esse = x. At quandocunque meae vices sunt ut
jaciam, sors mea pluris aestimanda est. Ponatur itaque pro ejus valore y. Jam
quoniam ex 36 jactibus reperiuntur 5 in 2 tesseris, qui collusori meo senarium
dare lususque victorem reddere possunt; & 31 jactus, quibus diversum eveniat,
id est, qui meas jaciendi vices promovent: habebo, priusquam jacit, 5 casus
ad obtinendum 0, k 31 casus ad obtinendum y id quod per 3
Uarn
Propositio-
nem valet ~| -. Posuimus autem casum meum a principio esse = x. Quocirca
erit ^ = rT, adeoque y = ~f. Deinde positum fuit, vicibus meis venientibus,
sortem meam valere y. Ego vero jacturus, habeo 6 casus ad obtinendum a,
quandoquidem 6 jactus reperiuntur 7 punctorum, qui me victorem reddunt;
habeoque 30 casus, quibus vices collusoris mei revertuntur, id est, ut mihi ob-
tineam x id quod per 3
tiarn
Propositionem valet -
6a
+|
0;r
j ^
o c a u
t em cum sit
= y, erit, invento, ut ante, f = y, ^ | ^ = ^ . Unde invenitur x = f f ,
valor meae sortis. Et per consequens collusoris mei erit -^~; ita ut ratio sortis
meae ad illius sortem sit, ut 31 ad 30.
62
prvnm hodem deseti kostkami je mono se pokusit, aby padly dv estky, a to
se ziskem.
TVRZEN XIII.
Zjistit, jak podl kadmu z ns pslu, jestlie bych hrl s nkm
jen na jeden hod dvma kostkami za podmnky, e vyhraji, padne-
li sedm bod, a naopak vyhraje on, padne-li deset bod; jestlie by
vak nastalo nco jinho, pak to, co je vsazeno, rozdlme rovnm
dlem.
Protoe z 36 hod, kter jsou mon na dvou kostkch, 7 bod se vyskytuje
pi esti hodech a 10 bod pi tech hodech, zbv dle 27 hod, kdy je hra
nerozhodn; kdyby se to stalo, pipadlo by kadmu z ns | a . Jestlie by se
to vak nestalo, bude 6 ppad, kdy vyhraji, tj. budu mt a, a 3 ppady, kdy
nastane opak a nebudu mt nic, co je podle tetho tvrzen tot, jako bych
v takovm ppad ml a. Mm tedy od zatku 27 pleitost k (zskn)
| a a 9 pleitost k (zskn) | a , co je podle tetho tvrzen tot jako | | a .
A soupei zstv | ~a.
TVRZEN XIV.
Zjistit pomr naich anc, jestlie bychom j a nkdo jin stdav
hzeli dvma kostkami za podmnky, e j vyhraji, jakmile hodm
sedm bod, naproti tomu on vyhraje, jakmile hod est bod, piem
mu penechm prvn hod.
Pedpokldejme, e moje ance m hodnotu x a to, co je vloeno, ozname
a; ance druhho tedy bude rovna a x. A je zejm, e kdykoli se hody vrt
k nmu, mus bt moje ance zase rovna x. Kdykoli vak mm hzet j, mus
moje ance bt ocenna vce. Ozname tedy jej hodnotu y. Dle pak, protoe
mezi 36 hody dvma kostkami se vyskytuje pt, kter mmu spoluhri daj
est bod a umon mu vtzstv, a 31 hod, kter dopadnou jinak, tj. pesunou
hzen kostkami ke mn, budu mt dve, ne hodil, 5 pleitost k zskn 0
a 31 pleitost k zskn y, co podle tetho tvrzen m hodnotu ~g-. Ped-
pokldali jsme ale na zatku, e moje ance je rovna x, proe -gg- = x, take
y
=
Z*L
m
Ble bylo pedpokldno, e moje ance m hodnotu y, kdy budu
hzet. Kdy vak budu hzet, mm 6 pleitost k zskn a, jeto prv pi
esti hodech padne 7 bod, kter m uin vtzem, a 30 pleitost, kter vra-
cej hody mmu spoluhri a m penechvaj x, co m dle tetho tvrzen
hodnotu -^p. Protoe to vak je rovno y, nalezneme jako dve 4 = y,
3 0
^ +
6
~ = -. Z toho se najde hodnota m ance x = ^f. A v dsledku toho
36 31 * ^
KJLLKJ
^ " < * J ^ u w v ,

^ - 61
- - - a
61
bude hodnota ance mho spoluhre ^ ; take pomr m a jeho ance je 31
ku 30.
63
Coronidis loco subjungantur sequentia Problemata.
PROBLEMA I.
A k B una ludunt duabus tesseris, hac conditione, ut A vincat, si senarium
jaciat, at B si septenarium jaciat. A primo unum j actum instituet; deinde B
duos j actus consequenter; turn rursus A duos j actus, at que sic deinceps, donee
hie vel ille victor evadat. Quaeritur ratio sortis ipsius A ad sortem ipsius Bl
Resp. ut 10355 ad 12276.
PROBLEMA II.
Tres collusores A, B & C assumentes 12 calculos, quorum 4 albi & 8 nigri
existunt, ludunt hac conditione: ut, qui primus ipsorum velatis oculis album
calculum elegerit, vincat; & ut prima electio sit penes A, secunda penes B, Sk
tertia penes C, & turn sequens rursus penes A
)
atque sic deinceps alternatim.
Quaeritur, quaenam futura sit ratio illorum sortium?
PROBLEMA III.
A certat cum B quod ipse ex 40 chartis lusoriis, id est, 10 cujusque speciei, 4
chartas extracturus sit; ita ut ex unaquaque specie habeat unam. Et invenitur
ratio sortis ,4 ad sortem B ut 1000 ad 8139.
PROBLEMA IV.
Assumptis, ut ante, 12 calculis, 4 albis & 8 nigris, certat A cum B, quod
velatis oculis 7 calculos ex iis exempturus sit, inter quos 3 albi erunt. Quaeritur
ratio sortis ipsius A ad sortem ipsius B,
PROBLEMA V.
A & B assumentes singuli 12 nummos ludunt tribus tesseris hac conditione:
ut, si 11 puncta jaciantur, A tradat nummum ipsi B; at si 14 puncta jaciantur,
B tradat nummum ipsi A; & ut ille ludum victurus sit, qui primum omnes
habuerit nummos. Et invenitur ratio sortis ipsius A ad sortem ipsius B, ut
244140625 ad 282429536481.
F I N I S
64
Na zvr pipojme nsledujc lohy.
LOHA I.
A a B hraj se dvma kostkami tak, e A vyhraje, kdy hod est bod,
a B vyhraje, kdy hod sedm bod. A zan hru jednm hodem, pak hz B
dvakrt za sebou, pak m A dva hody a tak dle, dokud jeden z nich nevyhraje.
Jak je pomr ance A ku anci B?
Odpov: 10355 : 12276.
LOHA I I .
Ti hri A, B a C maj dvanct kamen, z nich tyi jsou bl a osm
je ernch, a hraj spolu tak, e zvtz ten z nich, kter jako prvn naslepo
vythne bl kmen; jako prvn thne A
1
pak i?, pot C, pak zase A a tak dle
stle stdav. Jak bude pomr jejich anc?
LOHA I I I .
A se sz s J3, e ze tyiceti hracch karet, po deseti kadho druhu, vy-
thne tyi karty tak, e z kadho druhu bude jedna. Je nalezen pomr ance
A k anci B 1000 : 8139.
LOHA IV.
Hri i a B maj opt dvanct kamen, tyi bl a osm ernch, a hr A
se sz s B, e naslepo vythne sedm kamen, mezi nimi budou ti bl. Jak
je pomr ance hre A k anci hre B?
LOHA V.
A a B maj po dvancti mincch a hraj temi kostkami tak, e padneli
jedenct bod, A d B jednu minci, padne-li ale trnct bod, B d A jednu
minci. Hru vyhrv ten hr, kter jako prvn zsk vechny mince. Je nalezen
pomr ance hre A k anci hre B 244 140 625 : 282 429 536 481.
K O N E C
65