Dina Krestovsk

JVES, I. ronk Mgr

Romn v obdob srbskho neorealismu
(prezentovn na romnu Dragoslava Mihailovie Kad su cvetale tikve)

Tato prce znzoruje podobu romnu v obdob srbskho neorealismu, tedy
v sedmdestch letech 20. stolet. Jako typick prototyp romnu tto doby byl vybrn romn
Kad su cvetale tikve nejvznamnjho pedstavitele tohoto smru Dragoslava Mihailovie.
V prvn sti si strun nastnme vvoj romnu jako takovho, tedy jeho
charakteristiky, historick meznky a nejvznamnj pedstavitele. Nsledn se zmnme o
srbskm neorealismu a jeho nejvzamnjm reprezentantovi. V posledn sti tto prce se
podvme ji na samotnou analzu ve zmnnho romnu.

Romn (z franc. roman = pvodn literrn dlo, psan nrodnm, lidovm jazykem;
od lat. lingua romana = jazyk romnsk, tj. lidov, na rozdl od lingua latina = latina) je velk
prozaick epick nr, vyznaujc se volnou a elastickou strukturou. Romn v zsad
zobrazuje rozshlou oblast jev, udlost, spoleenskch vztah a psychologickch situac.
Zrove t pipout rznorodost obsahovou a ltkovou i mnohotvrnost kompozin
vstavby a umleckch prostedk. Zkladnm prvkem kontrukce romnu je fabule, kter je
na rozdl od novely i povdky iroce vtven, rozvj krom hlavnho motivu adu motiv
vedlejch a zahrnuje tak rozmanit osudy hrdin a rzn spoleensk prosted.
1

Rozvoj romnu jako nru urenho ke ten souvisel s rozvojem knihtisku, jeho
historie pak s adou jev sociologick povahy (rozen tenskho publika, jeho
diferenciace). Jeho vzniku pedchzel stalet vvoj vpravnch neverovanch forem v
literatue starovk i orientln (Indie, na, Japonsko) s tematikou historickou, milostnou,
fantastickou nebo dobrodrunou, pznanou i pro prozaick dla literatury staroeck a
msk (Hliodros, Longos, Apuleius). Ve stedovku dochzelo k rozvoji verovanch
epickch skladeb (Tristan a Isolda, Alexandreida) a etnch prozaickch zpracovn
tematickch okruh epos rytskch, zejmna cyklu bretoskho, historie karolinsk a
nmt antickch (Kronika trojansk, Apolln, krl tyrsk). V 16. a 17. stolet na jejich
motivickou a fabulan tradici navazuje bezprostedn rytsk romn. Rytsk romn spolu
s pastskm pedchzej a doprovzej vznik novodobho romnu.
Meznk a souasn potek novodob tradice romnu pedstavuj Rabelaisv
Gargantua a Pantagruel (1532-1535) a zejmna Cervantesv Don Quijote de la Mancha

1
Vlan, .: Slovnk literrn teorie, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977, str. 322.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk Mgr

(1605), co jsou svho druhu parodie fabulanch schmat romnu rytskho a pastskho a
znmenaj obrat ke sfe reln ivotn skutenosti. V 18. stolet vedle tohoto romnu
spoleensko-asovho a mravopisnho, navazujcho na tradici pikaresknho typu, se rozvj
vchovn romn (J.J. Rousseau), rzn formy dobrodrunho romnu a romn filozofick
(Diderot, Voltaire) majc vznam pro vvoj romnu jako typu fabuln konstrukce, seazujc
sled epizod do celostn ideov koncepce. Epocha preromantismu a romantismu pinesla dal
varianty nrov; v okruhu tendenc sentimentlnch se rozvjela tvorba, vyznaujc se
zjmem o vnitn svt jedince, o citov motivace in a intimn doznn (pedevm Goethe;
Utrpen mladho Werthera).
2

Ponaje romantismem se zan projevovat zeteln dvojkolejnost v chpn romnu
jednak jako nru zbavnho, urenho irokm tenskm vrstvm (rozmach triviln a
bulvrn literatury), jednak jako nru umlecky nron literatury, do t doby opomjenho.
V tomto smru hlavn roli hrl realismus, privilegujc romn jako dominantn literrn tvar.
Realismus vnesl do romnu rovnovhu mezi fikc a autentinost, dokumentaci dobovch
mrav, vkusu, spoleenskho ivota, pojet fabule jako prostedku vestrann prezentace
lovka v dan historicko-spoleensk skutenosti. Tyto rznorod nrov formy byly
realizovny zejmna v tvorb Balzakov, Dickensov, Thackerayov, Turgenvov,
Dostojevskho i Tolstho. Jejich pojet romnu jako dokumentace dobovch mrav a
spoleenskho ivota se stalo vzorem, na kter navazoval dal vvoj a do souasnosti.
3


Neorealismus byl vznamnm smrem ve vvoji srbsk prozaick tvorby zejmna
v sedmdestch letech 20. stolet. Krom termnu neorealismus je v srbskm literrnm
prosted tato prza oznaovan i termny proza novog stila (prza novho stylu), stvarnosna
proza (skutenostn prza) a obnovljeni realizam (obnoven realismus). Neorealismus vznik
v edestch letech jako reakce na povlen modernismus.
Hlavnmi rysy neorealismu v srbsk prze je zobrazovn konkrtn skutenosti, velk
zjem o regionln tematiku, asto je popisovno prosted spoleensk periferie a srbskho
podsvt. Tvorba autor zmnnho smru neusiluje pouze o poskytovn vrnho obrazu
souasnho ivota, ale tak o objevovn tohoto obrazu v ivm hovoru, kter se velmi
odliuje od normovanho spisovnho jazyka. Vraznm prvkem dl se tak stv sama
lexikln podstata textu a dsledn uvn dialekt a slangu konkrtnho prosted.
4


2
Hrabk, J.: Poetika, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977, str. 294.
3
Vlan, .: Slovnk literrn teorie, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977, str. 324.
4
Dereti, J.: Istorija srpske knjievnosti, Nakladelstv Nolit, Beograd 1983, str. 636.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk Mgr

Dragoslav Mihailovi se narodil roku 1930 v srbsk upriji. Na filozofick fakult v
Blehrad vystudoval jugoslvsk literatury a srbochorvattinu. V roce 1950 byl zaten a dva
roky vznn v koncentranm tboe. Psobil jako redaktor listu Mozaik, asopis
Arhitektura-urbanizam a Hrana i ishrana a v listu Novosti iz Jugoslavije. Od roku 1970
psob jako svobodn umlec. Vydal romny Kad su cvetale tikve (1968, Kdy kvetly tykve,
do etiny peloen pod nzvem Prohra), Petrijin venac (1977, Petrijin vnec), imai
(1983), Vrednost ljubavi (1996, Hodnota lsky), Zlotvori (1997, Bezprv), a napklad sbrky
povdek Frede laku no (1967, Dobrou noc, Frede) a Uhvati zvezdu padalicu (1983, Chytni
padajc hvzdu). Mihailovi se vnuje tak publicistick, scnristick a dramatick tvorb,
napsal dramata Protuve piju aj (1977, Tulci pij aj) a Uvodjenje u posao (1985, vod v
prci).

Romn Kad su cvetale tikve vyprv o mladm boxerovi Ljubovi Sretenoviovi,
ijcm na Duanovci, na periferii Blehradu. Potlouk se ulicemi se skupinkou jemu
podobnch ptel a jeho jedinou zbavou je obren mstnch podnik, svdn dvek a
vyvolvn arvtek s mstnmi gaunery. Prv jeden z mstnch rv, Pita Apa, pivede
Ljubu k boxovn v mstnm oddlu a tm se rozjd Ljubova karira urujc i jeho dal
ivotn smovn. S boxem na profesionlnj rovni zan a po vlce na konci
tyictch let a postupn se vypracovv a ve svm okol si zskv uznn. Pot co je
povoln na vojnu se dky boxu dostv do oddlu, kter m vlastn boxersk drustvo.
Soubn s tm, jak se mu da ve sportu, mn se i jeho povahov rysy a box se pro nj stv
jedinou prioritou.
Paraleln djovou lini k Ljubov sportovnmu ivotu je dj, skrze nj sledujeme
problmy v jeho rodin, kter nutn povedou k zsadn krizi v jeho ivot. Ljuba ije v dom
se svmi rodii a sestrou Duicou. Dal sourozenec, star bratr Vlado, byl bhem druh
svtov vlky povoln do boje, ale uprchl a skrval se v horch. Po nvratu byl umstnn do
pracovnho tbora, kam byl odvezen i jeho otec. Ten se vak dky Ljubov pmluv u
jednoho z komunistickch pohlavr dostal dom.
Rodinu vak postihne tragick udlost, kter rozpohybuje bh dalch udlost.
Ljubova sestra Duica spch sebevradu pot, co byla znsilnna. Matka se obviuje, e se
dcei vce nevnovala a upednostovala oba sv syny. Skon v psychiatrick lebn a
nsledn umr. Otec ji krtce pot nsleduje a Ljuba tak ztrc zzem a zav tak pocit
vykoennosti. Jeho dal ivot se tak zam na pomstu a snahu vyptrat toho, kdo vechno
spustil tm, e mu znsilnil sestru. Kdy se dozv, e za vm stoj Pita Apa, kter se l
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk Mgr

v sanatoriu s tuberkulzou, s pomstou nevh. Tou dobou je vojensky pevelen do Nie,
msta, kter se nachz nedaleko Surdulice, kde je sanatorium pro nemocn tuberkulzou.
Msta probhne rychle, Ljuba Apae dobije tak, e na nsledky zrann umr. Akt pomsty mu
vak nedod dostaten pocit zadostiuinn, naopak se stv tvancem vlastnho svdom a
nabv dojmu, e vichni o jeho inu vd. Jednou v noci se nech pevst pes hranice a
opust tak svou vlast.
Tet djov linka se odehrv ve vdsku, kam se hlavn hrdina jako emigrant
dostal. Popisuje, jak tk pro nj bylo t v zemi, kde neznal jazyk a proval stesk po rodn
vlasti. Ml touhu se vrtit, avak strach z toho, e se nem za km vracet, mu v tom zabrnil.
Ve se obrtilo k lepmu, kdy se oenil se svobodnou matkou Inge, kter si do manelstv
pivedla i syna Arnea. Svoji enu a adoptovanho syna m moc rd, avak kdy m
nostalgickou nladu, je schopn dit ti dny a ti noci na slovinskou hranici, otevt oknko,
nadchat se vzuchu, poslouchat jazyk a pak se vrtit dom.

Mihailovi ve sv tvorb vychz z realistickch postup, kter mn a pizpsobuje
modern literatue a dodv j novou slu. Vyuv klasickou strukturu i fabuli realistickch
dl. V romnu se vrazn prokazuje tma vztahu lovka ke svmu osudu a k druhm lidem.
Autor se skrze osobn vpov hrdiny zamuje na jeho ivotn situaci, sousteuje se na to,
jak prosted a as ve kterm vyrst, ovlivuje smr, kterm se v ivot vyd.
Autor svou poetikou pin jednu dleitou novinku ve smyslu vztahu hlavnho
hrdiny ke svtu, ve kterm ije. Mihailovi nepin literaturu o jedinench svtech, kter je
peplnn alegorickmi symboly a situacemi. Na strnkch jeho romnu se seznmme se
svtem, kter svoj jedinenost vid prv v tom, e nen jedinen, ale obyejn. Vskutku,
na prvn pohled nen nic jedinenho i vzruujcho a atraktivnho v ivot jednoho
vdskho emigranta, kter ije s rodinou na periferii hlavnho msta v dom s hypotkou a
pracuje v tovrn a k tomu trnuje tovrn boxersk klub. Tud, svt Mihailoviova hlavnho
hrdiny nen svtm vyvolench. Jeho literatura toti utk od toho reprezentativnho a trv
na sv kadodennosti a obyejnosti.
5

Typickmi neorealistickmi prvky v romnu je samotn postava hlavnho hrdiny,
lenho jako lovka pohybujcho se na okraji spolenosti. Situace na ulici je piblen
prostednictvm jazykov roviny dla. Autor hojn pouv slangov vrazy a vulgarismy.

5
Jeremi, L.: Proza novog stila, Nakladatelstv Prosveta, Beograd 1976, str. 164.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk Mgr

Nepouv je vak bezeln, slou k dokreslen konkrtnch situac a ntury hovocch
postav.
Zde je men ukzka: Lbily se mi buchty, brcho! Veer jsem si musel dv lehnout,
tak jsem je pes den bral do leska. Z trolejbusu jsem skoil dom pro pl; ml jsem jeden
svtlej, speciln pl pro tyhle pleitosti. J jsem nechal ekat na ulici. Zatmco jsme
pomalu prochzeli po Duanovci, frajei se posmvali: Vrabk si vzal blej pl!
A letly na m, ert v pro, jako vosy na med. Vtinou jsem s jednou chodil na
vno. Tu jsem si etil, a mezitm jsem kltil vechny na potkn. Pak, po dvou, tech
mscch m i to pestalo bavit, opchal jsem i j a jdeme dl: nael jsem si jinou na vno.
Sedm panen jsem takhle pefik. Sm nevm, pro za mnou ty slepice bhaly.
6

Zsadnm pilem dla je psychologick vyznn, sledovn hlavn postavy a jejch
schopnost vypodat se se situacemi a pekkami, kter j ivot pin. Autor zde dokonale
prezentuje, jak je pro lovka obtn vyrovnat se s menmi i vtmi lidskmi tragdiemi,
ani by ns psychicky i fyzicky zlomily. Toto demonstruje prv na hlavn postav -
Ljubovi. Vzhledem k okolnostem je pochopiteln a nutno podotknout i naprosto reln, e
nebyl schopen se vyrovnat s rodinou situac a nejlepm eenm pro nj byl tk. Ljuba
v zsad utkal sm ped sebou, aby se nsledn pokusil vyrovnat se s tkm dlem
lovka nedopustit, aby n ivot byl ovlivnn okolnmi skutenostmi a nauit se s nimi t.
Romn Kad su cvetale tikve nen jen histori pdu nadjn boxersk hvzdy na dno
spoleenskho ebku a popis jeho ivotnch eskapd a kloptnut, ale velmi zajmavou
psychologickou a spoleenskou sondou do ivota blehradsk periferie v povlenm obdob.
Jedn se o obraz ivota jednoho lovka, kter je podobn tolika jinm osudm a pece je
jedinen.
Na zvr si uvedeme jeden velice vstin citt, kter pesn charakterizuje tento
pozoruhodn romn.
Hlavn pnos Mihailoviova dla, to, v em tkv jej obecn platn ideov a mravn
hodnota, co pedevm z n in jednu z nejpozoruhodnjch knih souasn literatury v
Jugoslvii, je nutno vidt v jejm humnnm vyznn, v hloubce porozumn, s jakm
Mihailovi sleduje lovka na jeho cestch, porozumn, s jakm tlumo jeho iny, omyly a
kloptnut; porozumn, k jakmu vede i sv tene.
7



6
Mihailovi, D.: Kad su cvetale tikve, Nakladatelstv Matica srpska, Novi sad 1968, str. 30. (Pozn: Byl pouit
vlastn peklad, nikoliv pvodn esk peklad od Jiho Fiedlera.)
7
Kvapil, M.: Miscelanea slavica litteraria, Nakladatelstv Euroslavica, Praha 1997, Obraz lidskho osudu v prze
Dragoslava Mihailovie, str. 109.
Dina Krestovsk
JVES, I. ronk Mgr

Prameny:
Dereti, J.: Istorija srpske knjievnosti, Nakladelstv Nolit, Beograd 1983.
Hrabk, J.: Poetika, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977.
Jeremi, L.: Proza novog stila, Nakladatelstv Prosveta, Beograd 1976.
Kvapil, M.: Miscelanea slavica litteraria, Nakladatelstv Euroslavica, Praha 1997, Obraz
lidskho osudu v prze Dragoslava Mihailovie.
Mihailovi, D.: Kad su cvetale tikve, Nakladatelstv Matica srpska, Novi sad 1968.
Vlan, .: Slovnk literrn teorie, Nakladatelstv eskoslovensk spisovatel, Praha 1977.