ELEKTROSTATIKA

Studijn text pro eitele FO a ostatn zjemce o fyziku

Bohumil Vybral

Obsah
vod
1 Elektrostatick pole ve vakuu
1.1 Elektrick nboj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Coulombv zkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 Intenzita elektrickho pole . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 1 intenzita pole nabit krunice . . . . . . . . .
1.4 Tok intenzity elektrickho pole . . . . . . . . . . . . . . .
1.5 Gaussv zkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 2 intenzita pole nabit pmky . . . . . . . . . .
Pklad 3 intenzita pole nabit roviny . . . . . . . . . .
Pklad 4 intenzita pole nabit elektrick koule . . . . .
1.6 Prce sly elektrickho pole pi pemsovn nboje . . .
1.7 Elektrostatick energie nboje, potencil elektrickho pole
1.8 Souvislost potencilu a intenzity elektrickho pole . . . . .
Pklad 5 elektrick pole diplu . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 6 elektrick pole nabit kulov plochy . . . . . .
Pklad 7 elektrick pole nabitho dielektrickho vlce .
1.9 Vlastn elektrostatick energie soustavy nboj . . . . . .
Pklad 8 energie elektrostatick vazby krystalov me
Pklad 9 vlastn elektrostatick energie nabit koule . .
1.10 Hustota energie elektrickho pole . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 10 ohyb svazku elektron na nabitm drt . . .

3
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

5
5
7
7
8
9
10
12
13
14
16
17
19
21
22
25
26
27
28
30
31

2 Elektrostatick pole v dielektriku

2.1 Dielektrikum a jeho polarizace . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Vliv dielektrika na elektrick pole . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.3 Elektrick indukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

34
34
34
36

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

3 Kapacita vodi
3.1 Vlastn kapacita vodie . . . . . . . . . . . . .
3.2 Kapacita kondenztoru . . . . . . . . . . . . . .
Pklad 11 kapacita deskovho kondenztoru .
Pklad 12 kapacita vlcovho kondenztoru .
3.3 Energie nabitho kondenztoru . . . . . . . . .
Pklad 13 elektrostatick voltmetr . . . . . .
3.4 Kapacita soustavy kondenztor . . . . . . . .

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

38
38
38
39
40
41
41
42

4 lohy

45

Fyzikln konstanty pro een loh

54

een loh

55

Literatura

63

vod
Pedloen pojednn je dalm ze srie studijnch text urench nejen pro
eitele fyzikln olympidy, ale i pro ostatn zjemce o fyziku v hlubm zbru, ne kter poskytuje stedn kola. Zabv se elektrostatikou, tedy oddlem fyziky popisujcm elektrick pole vyvolan elektrickmi nboji, kter jsou
v uvaovan pozorovac soustav v klidu.
Elektrostatick pole je jednoduchou formou obecnjho elektromagnetickho pole, kter je jednm ze ty dosud znmch fundamentlnch fyziklnch
pol, resp. fyziklnch interakc, pomoc nich meme vysvtlit vechny znm
jevy mezi materilnmi objekty. Jsou to:
1. gravitan pole (gravitan interakce),
2. leptonov pole (slab interakce),
3. elektromagnetick pole (elektromagnetick interakce),
4. mezonov pole (siln interakce).
Z tchto pol m prvn a tet velk (prakticky neomezen) dosah, kdeto
dosah druhho a tvrtho pole je velmi nepatrn a prakticky je omezen jen
na prstor jdra atomu (jeho polomr je du 1015 a 1014 m). Pro plnost
je teba dodat, e souasn fyzice vysokch energi a jadern fyzice se podailo najt a experimentln potvrdit vazbu mezi slabou a elektromagnetickou
interakc a uitm kvantov teorie pole spn popsat integrovanou elektroslabou interakci. Z makroskopickho hlediska vak i souasn fyzika pracuje
s uvedenmi tymi interakcemi.
Srovnme-li elektrostatickou a gravitan slu mezi dvma protony ve stejn
vzdlenosti, zjistme, e elektrostatick interakce je 1,2 1036 krt silnj ne
interakce gravitan. Gravitan interakce se proto me uplatnit jen u velkch
makroskopickch objekt (d nap. pohyb planet Slunen soustavy) a uruje
strukturu vesmru. Naopak elektromagnetick interakce se ve stavb vesmru
neuplatuje (celkov nboj vesmru je nulov) a u makroskopickch tles se
uplatn, jen kdy se poru rovnovha mezi kladnmi a zpornmi nboji. Dominantn postaven elektromagnetick interakce je a u mikroskopickch objekt (uruje strukturu atomovho obalu, pout atomy v molekuly). Zbvajc
dv interakce (siln a slab) se prakticky uplatuj pi stavb jdra atomu a
jeho rozpadu a pi rozpadu elementrnch stic. Siln interakce je 137krt vt
ne elektromagnetick mezi dvma protony, kdeto slab interakce je 1011 krt
slab ne elektomagnetick a neme poutat dn stice.
Popis elektromagnetickho pole v soustav, v n jsou jeho zdroje elektrick nboje v klidu, je nejjednodu (stejn tomu tak je i u ostatnch pol).
Proto vklad o tchto statickch jevech podme nejprve. Budou-li se zdrojov
stice pole v pozorovac soustav pohybovat, musme provst relativistickou
3

transformaci pslunch interakc a dostaneme pole dynamick. Druhm stupnm vkladu o elektromagnetickm poli je tedy elektrodynamika, kter bude
pedmtem dalho studijnho textu.
I kdy by se zdlo, e elektrostatick jevy jsou jednoduch a nezajmav, nen
tomu tak. To pozn ten po prostudovn pedloenho textu. Z elektrostatiky je mon sestavit i adu zajmavch loh. Proto je studijn text doplnn
52 problmy. Z toho je 13 eench pklad zaazeno do textu a je zadno
39 loh s uvedenmi vsledky een, ppadn u obtnjch i s naznaenm
nebo plnm eenm.

1
1.1

Elektrostatick pole ve vakuu

Elektrick nboj

Tlesa, kter se bn vyskytuj v prod, jev pouze gravitan interakci; jsou

elektricky neutrln. Za uritch okolnost vak mohou na sebe vzjemn
psobit jet jinmi silami ne gravitanmi, zvislmi stejnm zpsobem na
vzdlenosti, jsou-li ve stavu, kter nazvme elektrick. Do toho stavu pechzej zelektrovnm (nap. tenm nebo elektrickou indukc). Na rozdl od
gravitanch sil mohou bt elektrick sly pitaliv i odpudiv.
Pokusy ji v 17. stolet ukzaly, e existuj dva druhy elektiny. Elektina,
kter vznik tenm tye z olovnatho skla amalgamovanou k nebo hedvbm, se nazvala kladn. Elektina, kter vznik tenm tye z ebonitu (tvrdho
kauuku) srst, se nazvala zporn. Experimentln lze snadno zjistit, e souhlasn nabit tye se vzjemn odpuzuj a nesouhlasn nabit tye se vzjemn
pitahuj.
Ke kvantitativnmu vyjden elektrickho stavu materilnch objekt (tles nebo stic) se zavd elektrick nboj jako mra vlastnosti materilnho
objektu psobit na jin materiln objekt silou souvisejc s polohou vzhledem
k nmu a zvislou na elektrickm stavu obou materilnch objekt. Protoe
nositelem elektromagnetick interakce je elektromagnetick pole, meme elektrick nboj denovat jako mru schopnosti materilnho objektu vytvet elektrick pole. Nboj m dvoj polaritu, je kladn nebo zporn. Nboje stejn
polarity se odpuzuj, nboje rzn polarity se pitahuj.
Nboj neexistuje samostatn; je vdy vzn na ltku, resp. na stice.
Nositelem kladnch nboj jsou ze stabilnch stic protony a stice , nositelem zpornch nboj elektrony. U elektricky neutrlnch tles se psoben
kladnch a zpornch nboj vzjemn kompenzuje. Kladn nabit tleso obsahuje nekompenzovan kladn nboje, zporn nabit tleso nekompenzovan
zporn nboje.
Jednotkou nboje v soustav SI je 1 C (coulomb) = 1 A s. Nboj oznaujeme Q, ppadn q.
Pro elektrick nboje plat tyto zkladn zkony:
1. Zkon zachovn nboje: v izolovan soustav se celkov nboj zachovv; nboj nen mon vytvoit ani zniit.
2. Zkon kvantovn nboje: vechny nboje, kladn i zporn, jsou celist-

vmi nsobky dle nedlitelnho

elementrnho nboje

e = 1,602 189 2 1019 C .

Nositelem kladnho elementrnho nboje je proton, zpornho elementrnho nboje elektron.
3. Zkon invariantnosti nboje: velikost nboje je na rozdl od hmotnosti
invariantn, tj. nezvisl na rychlosti pohybu nabit stice v pozorovac
soustav.
4. Elektrick nboj vesmru je nulov, tj. algebraick souet vech nboj
ve vesmru je nulov. (dn astronomick ani astrofyzikln pozorovn
nenasvduj, e by tomu tak nemlo bt.)
Pi een problm elektrostatiky se setkvme s tmito modely nboj (ve
skutenosti maj nboje diskrtn charakter a jejich nositel konen rozmry,
i kdy makroskopicky zanedbateln):
1. Nboj bodov rozmry jejich nositel (stic) zanedbvme.
2. Nboj rov nboj uvaujeme spojit rozloen na e s dlkovou
(linern) hustotou
Q
dQ
= lim
=
.
(1)
l0 l
dl
3. Nboj plon nboj uvaujeme spojit rozloen na ploe s plonou
hustotou
Q
dQ
= lim
=
.
(2)
S0 S
dS
4. Nboj prostorov nboj uvaujeme spojit rozloen v prostoru s objemovou (prostorovou) hustotou
= lim

V 0

Q
dQ
=
.
V
dV

(3)

1 Kvarkov model hadron (tj. stic podlhajcch siln interakci, mezi n pat pedevm proton a neutron), experimentln potvrzen (1973), pracuje s kvarky. Jsou to stice, kter maj tetinov elementrn nboje e/3, 2e/3, e/3, 2e/3. Podle souasnch
nzor vak nelze hadrony na kvarky roztpit (tzv. teorie o uvznn kvarku v hadronu).

1.2

Coulombv zkon

Interakce mezi dvma elektricky nabitmi sticemi se projevuje silov. Ve

zvl jednoduchm ppad, kdy jsou oba nboje v pozorovac soustav v klidu,
jde o elektrickou interakci, kter je pro dva bodov nboje Q, q, nachzejc se ve vakuu ve vzjemn vzdlenosti r, popsna Coulombovm zkonem (1785):
1 Qq 0
F=
r ,
(4)
40 r2
kde F je sla, kterou psob nboj Q (zdrojov) na nboj q (testovac), r 0 je
jednotkov vektor veden od Q k q a
0 =

107
C2 m2 N1 = 8,854 187 818 1012 F m1
4{c}2

je permitivita vakua a {c} je seln hodnota rychlosti svtla ve vakuu v soustav SI. Mezi jednotkami plat vztah C2 m2 N1 = Fm1 , kde F (farad) =
= C2 m1 N1 = CV1 je jednotka kapacity a V (volt) = NmC1 = JC1
je jednotka potencilu elektrickho pole.
Pro vpoet sly, kterou na sebe psob jin nboje ne bodov, je nutn nejprve vyjdit element sly mezi elementy tchto nboj a pak provst integraci
pes uvaovan nebodov nboje.
Coulombv zkon (4) jsme formulovali pro statickou soustavu bodovch nboj. Jeho platnost meme rozit i na dleit ppad, kdy zdrojov nboj
Q sice zstv v pozorovac soustav v klidu, avak testovac nboj q se pohybuje libovolnou rychlost u < c. Vyplv to ze zkona invariantnosti nboje a je
v souladu s pozorovnm (experimentln byla tato skutenost potvrzena s relativn pesnost a 1020 ). Budou-li v pozorovac soustav oba nboje v pohybu,
zmn se elektrostatick pole zdrojovho nboje na pole elektromagnetick a sla
mezi nboji na slu Lorentzovu (ke Coulombov sle pistoup sla magnetick).
Vklad tchto jev bude pedmtem elektrodynamiky.

1.3

Intenzita elektrickho pole

Interakce mezi elektrickmi nboji se nedje pmo, nbr prostednictvm elektromagnetickho pole, kter se v okol nboj vytv. V pozorovac soustav,
v n je nboj v klidu, je toto pole elektrostatick. V okol kadho elektrickho
nboje existuje tedy pole, o nm se meme jednodue pesvdit tm, e do
uvaovanho msta umstme jin testovac (zkuebn, pokusn) nboj. Na
nboj bude psobit elektrick sla a v mst testovacho nboje existuje elektrick pole. Toto pole lze popsat jednak silov, jednak energeticky. Prvn popis
7

vede k veliin intenzita elektrickho pole, druh k veliin potencil elektrickho pole.
Intenzitu elektrickho pole denujeme jako slu, kterou psob elektrick
pole v uvaovanm mst na kladn jednotkov nboj. Je-li v tomto mst pole
testovac nboj q, bude intenzita

E = F,
q

[E] = N C1 = V m1 .

(5)

Aby testovac nboj q neovlivnil rozloen zdrojovho nboje, je-li nebodov,

denuje se intenzita vztahem

E = lim

q0

F
q

Meme-li zdrojov objekt povaovat za bodov, bude vraz pro vpoet intenzity jednoduch:
Q
E=
r0 .
(6)
40 r2
Pro elektrick pole plat princip superpozice: intenzita elektrickho pole,
sloenho z nkolika dlch pol, je dna sumac intenzit tchto pol podle
pravidel vektorovho soutu:
n

E=

Ek .

(7)

k=1

Je-li nboj na objektu rozloen spojit, vyjdme nejprve intenzitu elektrickho pole jeho vhodnho elementu, piem posuzujeme jednak velikost,
jednak smr intenzity pi zmn jeho polohy a pak integrujeme pes cel objekt. Postupujeme zpravidla individuln, jak vyplv z nsledujcch pklad
1, 2, 3 a z nkterch loh.
Pklad 1 intenzita pole nabit krunice
Krunice (resp. tenk vodiv kruhov prstenec) o polomru R je rovnomrn
nabita nbojem Q. Vypotte intenzitu elektrickho pole na jej ose toton
s osou x, piem potek souadnicov osy polote do stedu krunice.
een
Nboj je rozloen s dlkovou hustotou = Q/2R =konst. Na krunici uvaujme element R d, na kterm je nboj
dQ = R d = Q
8

d
.
2

Pro jeho vzdlenost od bodu A na ose (obr. 1) a hel plat

r=

R2 + x2 ,

cos =

x
.
+ x2

R2

dQ
Obr. 1

r
Q

d
O

dEx

x
R

dEy

dE

Intenzitu dE pole o velikosti dE = dQ/40 r2 rozlome na dv kolm

sloky dEx , dEy , piem ke kadmu elementu krunice lze najt protilehl
element, pro nj se sloky dEy vzjemn vyru a sloky dEx o velikosti
dEx = dE cos setou. Integrac pro celou krunici dostaneme
2

Q
Ex =

40

x
(R2 +

3
x2 ) 2 0

d
=
2
40

Qx
,
(R2 + x2 )3

Ey = 0 .

(8)

Pro body na ose, pro n x R , meme vsledek (8) zjednoduit do tvaru

Q
Ex =
. Intenzita pole je tedy stejn jako kdyby nboj Q byl soustedn
40 x2
ve stedu krunice.

1.4

Tok intenzity elektrickho pole

Elektrick pole meme vhodn znzornit

pomoc siloar. Silorou v elektrickm
poli nazvme mylenou orientovanou ru
EA
B
vedenou tak, e tena v ktermkoliv jejm
bod m smr vektoru intenzity elektricA
kho pole v tomto bod (obr. 2). Hustota
ar se vol tak, aby byla mrn velikosti
Obr. 2
intenzity v uvaovanm mst pole.
K nejjednodum tvarm pol pat pole radiln, kter vytv nap.
osamocen bodov nboj, piem u kladnho nboje je toto pole rozbhav
(obr. 3a), u zpornho nboje je toto pole sbhav (obr. 3b). Homogenn pole
m rovnobn, stejn hust silory (obr. 3c).

EB

a)

b)

c)

Obr. 3

S0 S

Z pedstavy siloar se zavd tok intenzity elektrickho pole e jako veliina, jej velikost je
mrn celkovmu potu siloar, kter prochzej
uvaovanou plochou v poli. Pro homogenn pole
(obr. 4) tok rovinnou plochou S je
e = E S = ES cos ,

S
Obr. 4

(9)

kde S cos = S0 je prmt plochy S do smru

kolmho k silorm. Tekou ve vrazu (9) vyjadujeme skalrn souin dvou vektor.

Je-li pole nehomogenn je nutn vyjdit tok intenzity elementu plochy a

provst integraci pes celou plochu:

E dS .

e =

(10)

Tok vektoru intenzity je zejm skalrn veliina.

1.5

Gaussv zkon

Vypotme nejprve tok intenzity radilnho elektrickho pole uzavenou kulo2

vou plochou se stedem v mst nboje o obsahu S0 = 4r0 (obr. 5). Protoe
podle Coulombova zkona m intenzita E0 v libovolnm bod tto plochy stlou
velikost
Q
E0 =
2
40 r0
a smr shodn se smrem normly v tomto bod, bude tok intenzity uzavenou
plochou
Q
Q
2
e = E0 S0 =
(11)
2 4r0 = .
40 r0
0
Tok je tedy nezvisl na polomru r0 a tud i na poloze nboje Q uvnit kulov
plochy.
10

dS0

Zvolme-li msto kulov plochy obecnou

uzavenou plochu kolem nboje Q, mus
z n vychzet stejn poet siloar jako z kulov plochy (obr. 5). Protoe celkov tok
intenzity plochou S opt neme zviset
na poloze nboje Q, meme si uvnit uzaven plochy pedstavit n bodovch nboj a podle principu superpozice bude
celkov tok intenzity uzavenou plochou
dn algebraickm soutem (tok je skalr)
tok od jednotlivch nboj. Tedy

E0
dS0

r0
Q

Obr. 5

E dS =
0

n
i=1

Qi

Q
,
0

(12)

kde krouek u symbolu integrlu vyjaduje integraci pes uzavenou plochu S .

Nboj me bt uvnit objemu V vymezenho uzavenou plochou S rozloen spojit s objemovou hustotou . Pak bude mt vsledek (12) tvar

E dS =

1
dV .
0 V

(13)

Bude-li nboj uvnit objemu V rozloen spojit na kivce dlky L nebo na

ploe obsahu A vypoteme jeho celkovou velikost uitm hustoty dan vztahem
(1) pp. (2):
Q=

dl ,

Q=

dS .

(14)

Vsledky (12) a (13) vyjaduj Gaussv zkon elektrostatiky pro vakuum

v integrlnm tvaru:
Celkov tok intenzity elektrickho pole libovolnou uzavenou
plochou se rovn celkovmu nboji v prostoru, kter uzavr
tato plocha, dlenmu permitivitou vakua.
Gaussv zkon v integrlnm (a zejmna v diferencilnm) tvaru tvo jednu
ze ty hlavnch Maxwellovch rovnic elektromagnetickho pole. Je pmm
dsledkem Coulombova zkona.
Vedle tohoto zkladnho vznamu Gaussova zkona je jeho vznam i pro
vpoet intenzit elektrickch pol nkterch soustav nboj. Jde o ppady, kdy
znme (nebo dovedeme odhadnout) tvar eenho pole, resp. rozloen siloar.
11

Pak volme uzavenou plochu S tak, aby prochzela bodem, kde urujeme intenzitu a vedeme ji tak, aby byla kolm na silory nebo rovnobn s nimi.
Pak se snadno pot tok intenzity uzavenou plochou. Pouit Gaussova zkona
uvidme na nsledujcch pkladech a lohch a posoudme jeho pednosti.
Pklad 2 intenzita pole nabit pmky
Vypotte intenzitu elektrickho pole v bod A ve vzdlenosti R od pmky
nabit kladnm nbojem rozloenm s konstantn dlkovou hustotou
a) z denice intenzity,
b) uitm Gaussova zkona.
een
a) Uitm denice

dl

dl
dEl
r
R

dE

dER

dER

Z pmky vytkneme obecn uloen element dlky dl, na nm je nboj

dQ = dl .
Tento nboj vyvol v bod A ve vzdlenosti r pole o intenzit dE , kterou rozlome na sloky dER a dEl . Ke kadmu elementu na jedn polopmce lze nalzt na
druh polopmce soumrn poloen takov element, e sloka dEl jeho intenzity
dE se prv vyru se slokou dEl . Sloky

dER , dER , se algebraicky setou. Pro velikost intenzity dER plat

dEl
Obr.6

dER = dE cos =

dE

dl cos
.
40 r2

Tento vraz upravme uitm geometrickch vztah

R
cos
a vslednou intenzitu dostaneme integrac podle promnnho hlu v mezch
/2 , /2:
dl = dl cos = r d,

r=

/2

E = ER =
40 R

cos d =
/2

12

.
20 R

(15)

b) een uitm Gaussova zkona je velmi jednoduch.

Snadno odhadneme, e silory pole nabit pmky bu
dou polopmky, kter jsou kolm k nabit pmce a radiR
ln se od n rozbhaj. Jako uzavenou plochu bude tedy
vhodn zvolit vlcovou plochu o polomru R a dlce l
s podstavami rovnobnmi se silorami. Silory budou tak kolm k povrchovm pmkm plt vlce
A
(obr. 7). Celkov tok intenzity povrchem vlce tedy bude
l
e = 2RlE. Vlec uzavr nboj l. Pouijeme-li nyn
E
Gaussv zkon (12) dostaneme
S

Obr. 7

2RlE =

1
l
0

a odtud plyne vsledek (15).

Pklad 3 intenzita pole nabit roviny

Vypotte intenzitu elektrickho pole vzbuzenho nbojem rovnomrn rozdlenm na rovin s plonou hustotou . ete uitm:
a) denice intenzity,
b) Gaussova zkona.
een
a) Vyjdme nejprve intenzitu pole elementu, za kter vhodn zvolme kruhov
prstenec (obr. 8) o polomru r a ce dr, na kterm je nboj dQ = 2r dr.
Sloky dEr intenzity dEs se pro cel prstenec vyru
dE
a uplatn se jen sloka dE o velikosti
dEs

dQ
cos .
(16)
dE = dEs cos =
A
40 s2
dEr
Za integran promnnou zvolme hel .
s
Geometrick vztahy:
x
dr
x
x d
r = x tg , s =
, dr =
.
r
cos
cos2
O
Obr. 8

13

Po dosazen do vrazu (16) dostaneme

dE =

2
cos2 x d

x tg 2
cos =
sin d .
40
20
x
cos2

Elementy pokryj celou rovinu pro 0,

. Integrac tedy dostaneme

2

E=
20

cos
sin d =
20
0

.
20

(17)

b) Uitm Gaussova zkona dospjeme k vsledku opt rychleji. Silory pole

jsou zejm kolm k nabit rovin. Za uzavenou plochu S vhodn zvolme
vlcovou plochu protnajc nabitou rovinu (obr. 9), piem jej podstava m
plon obsah S0 . Celkov tok intenzity vlcovou plochou je e = 2S0 E, uzaven nboj je Q = S0 . Z Gaussova zkona (12) plyne
2S0 E =

S0
.
0

Odtud pmo plyne vsledek (17). Intenzita elektrickho pole v bod A zejm
nezvis na jeho poloze x vzhledem k nabit rovin.

S0

E
A

Obr. 9

S0

Pklad 4 intenzita pole nabit dielektrick koule

Dielektrick koule o polomru R a permitivit 0 je rovnomrn nabita
prostorovm nbojem Q. Vypotte zvislost velikosti intenzity elektrickho
pole na vzdlenosti r od jejho stedu, tj. E = E(r), pro vechna r.
14

e
d

een

K vpotu vyuijeme Gaussv zkon. Nboj je rozdlen objemovou hustotou

=

3Q
= konst.
4R3

Pole soustavy je radiln, proto za uzavenou plochu S zvolme kulovou plochu

o promnnm polomru r. Existuj dv oblasti tohoto pole (obr. 10).

E1

E2

r1

S1

r2

S2

Obr. 11

Obr. 10

1. 0 r R: Plocha S1 uzavr nboj Q1 =

s r. Pak podle (12) je
E1 4r2 =

1 4 3
r ,
0 3

neboli

4 3
r , jeho velikost vzrst
3

E1 =

Q
r=
r.
30
40 R3

Uvnit koule vzrst intenzita pole linern se souadnic r (obr. 11).

2. r > R: Plocha S2 uzavr nboj Q2 =

nezvisl. Pak podle (12) je
E2 4r2 =

1 4 3
R ,
0 3

neboli

4 3
R = Q, kter je ji na r
3

E2 =

R3 1
Q
.
2 =
30 r
40 r2

Intenzita pole vn koule kles se druhou mocninou (viz obr. 11) podle stejnho vztahu jako u bodovho nboje viz vraz (6). Vn rovnomrn
nabit koule m tedy pole stejn tvar jako pole bodovho nboje
umstnho v jejm stedu.

15

1.6

Prce sly elektrickho pole pi pemsovn nboje

Protoe na kad nboj q psob v elektrickm poli sla F = q E , vykon pole

pi jeho posunut o dl elementrn prci dA = F dl = q E dl .
Uvaujme nejprve elektrick pole jednoho bodovho nboje. Toto pole
je radiln m smr prvodie r : E = E r 0 . Pak elementrn prce
dA = qE r 0 dl = qE dr,
2
kde dr = dl cos = r 0 dl je veliObr. 12
kost prmtu elementu dl trajektorie
nboje do smru intenzity E v uvaor2
van poloze nboje (obr. 12). Element
prce dA tedy nezvis na sklonu eledl
mentu trajektorie a celkov prce, kte
E
rou pole vykon pi pemstn nboje
dr
r
z polohy 1 (r1 ) do polohy 2 (r2 ) je
q
r0
Q

r1

A=q

E dl = q

r2

E(r) dr.

(18)

r1

Tato prce nezvis na tvaru trajektorie mezi body 1 a 2. Dosadme-li do (18)

za intenzitu z (6) dostaneme
r2

qQ
A=
40

r1

qQ
dr
1
=

40
r
r2

r2

=q
r1

Q
40

1
1

r1
r2

(19)

Pedchoz vaha platila pro jeden bodov nboj. Pjde-li o soustavu bodovch nboj meme v uvaovan poloze nboje q potat elementy prce
od jednotlivch zdrojovch nboj. Tyto elementy prce meme algebraicky
sest, protoe prce je skalrn veliina. U soustav se spojit rozloenm nbojem ve uvaovan souty pechzej v integrly.
Pole, u kterho prce mezi dvma libovolnmi body nezvis na tvaru trajektorie pemsovan stice, se nazv konzervativn. Elektrostatick pole
tuto podmnku podle (18) spluje a je tedy konzervativn. Vykonme-li pemstn po uzaven kivce C a bude-li tedy konen poloha toton s polohou
vchoz (obr. 13), bude celkov prce nulov:

F dl = q

A=
C

E dl = 0 ,
C

16

neboli (po dlen q = 0)

Q
C

C
12

1.7

E dl = 0 ,

(20)

kde krouek u symbolu integrlu vyjaduje, e jde o kivkov integrl po uzaven kivce C.

Obr. 13

Elektrostatick energie nboje, potencil elektrickho

pole

Prci, kterou pole vykon pi pemstn nboje mezi body 1, 2 lze vyjdit jako
rozdl hodnot jist veliiny pole, kter je funkc pouze polohy nboje v tomto
poli. Dobe to meme vidt na vsledku (19). Nov zaveden veliina se nazv potenciln (polohov) energie nboje v elektrostatickm poli a
oznauje se We 2 . Tedy
r2

A=q
r1

E dr = We1 We2 .

(21)

V poli bodovho nboje Q m tud testovac nboj q v obecn poloze potenciln energii
Q
We = q
.
(22)
40 r
Vraz (21) uruje potenciln energii a na konstantu, kterou lze vhodn
volit podle okrajov podmnky pro vpoet potenciln energie. Volme-li potenciln energii nulovou v bod neomezen vzdlenm, kme, e potenciln
energii normujeme. To je ppad vrazu (22), z nho je zejm, e pro r
je We = 0.
Potenciln energie testovacho nboje q v elektrickm poli zvis jednak
na mohutnosti zdroje (dan zdrojovm nbojem a polohou testovac stice),
jednak na testovacm nboji q. Je vhodn vzthnout tuto potenciln energii na kladn jednotkov testovac nboj a vyut ji k energetickmu popisu
elektrickho pole. Pslun veliina se nazv potencil elektrickho pole
a denuje se jako elektrostatick energie We testovacho nboje v uritm
2 Oznaen W pro energii se v teorii elektromagnetickho pole dv pednost ped oznaenm E, aby nedochzelo ke kolizi s oznaenm pro intenzitu elektrickho pole. Prce se
oznauje A msto W.

17

bod pole dlen tmto nbojem q. Neboli je to prce, kterou pole vykon pi
vzdlen kladnho jednotkovho testovacho nboje z uvaovanho bodu pole
do nekonena. Tedy normovan potencil

We
=
q

E dl .

(23)

Pro normovan potencil bodovho nboje uitm vztahu (22) dostaneme

=

Q
.
40 r

(24)

Pro soustavu bodovch nboj provedeme skalrn superpozici potencil jednotlivch nboj Qk v polohch rk od uvaovanho bodu pole a dostaneme
=

k =

k=1

1
40

n
k=1

Qk
.
rk

(25)

Analogicky postupujeme, je-li zdrojov nboj spojit rozloen na e, ploe

nebo v prostoru s pslunmi hustotami , , resp. :
=

dl
.
r

(26)

dS
.
r

(27)

dV
.
r

1
40

(28)

1
40
S

1
40
V

kde r je vzdlenost uritho elementu nboje od msta, kde urujeme potencil

jeho pole.
Pro znzornn pole uvme vedle silor i ploch stejnho potencilu neboli
ekvipotencilnch ploch, oznaovanch rovn jako hladiny potencilu.
Mezi dvma libovolnmi body urit hladiny je rozdl potencilu nulov a prce
pi pemstn po hladin je nulov. Pro hladinu tedy plat qE ds cos = 0,

tj. cos = 0 a tud = . Z toho tedy plyne, e E je kolm k hladin.

2
Silory jsou tedy v bodech ekvipotencilnch ploch kolm k tmto plochm. Je
zejm, e ekvipotencilnmi plochami radilnho pole (obr. 3a, b) jsou kulov
plochy a homogennho pole (obr. 3c) roviny rovnobn v uvaovanm ppad
s nabitmi deskami.
Jednotka potencilu: [] = J C1 = V (volt).
18

1.8

Souvislost potencilu a intenzity elektrickho pole

d

r0
q
dr

Ze silovho popisu elektrickho pole jsme dospli k intenzit elektrickho pole a z energetickho popisu k potencilu elektrickho pole. Abychom nali souvislost
mezi tmito veliinami, pedstavme si, e na hladin potencilu = (r) je bodov testovac nboj q (obr. 14),
kter zde m potenciln energii q.
Pole psob na nboj silou q E . Posune-li se nboj o dr
ve smru kolmm k hladin na hladinu d, vykon
pole prci q E dr , kter se projev bytkem potenciln
energie nboje. Tato energie v jeho nov poloze bude
q( d). Mus tedy platit

Obr. 14

q E dr = q d .

Vzhledem k tomu, e u radilnho pole je

E = E r 0 , a dle dr = r 0 dr ,
je E dr = E dr a ze vztahu (29) plyne

r0 r0 = 1 ,

E dr = E dr = d ,
neboli
E=

(29)

(30)

d
.
dr

Po vynsoben rovnice jednotkovm vektorem r 0 dostaneme hledan vztah pro

radiln pole
E = d r 0 .
(31)
dr
d
nejdr
vt spd (gradient) potencilu. Vztah, kter slou k pevodu mezi veliinami
E , , k, e intenzita elektrickho pole je dna nejvtm spdem
potencilu, neboli zporn vzatm gradientem potencilu.
Odvozen vztah (31) plat pro jednoduch ppad, kdy potencil je funkc
= (r), zvis-li jen na velikosti polohovho vektoru r . U rovinnch loh
(viz nap. dipl v nsledujcm pklad 5) je potencil funkc dvou nezvisle
promnnch poloh bodu, za kter je vhodn volit polrn souadnice r, .
Pak je potencil funkc = (r, ). Z tto funkce lze urit uitm parcilnch
derivac polrn souadnice vektoru intenzity E ze vztah, kter uvdme bez
Protoe dr je nejmen vzdlenost mezi hladinami a d, je

19

odvozen (to lze najt nap. v uebnici [2], str. 70):

Er =

,
r

E =

1
.
r

(32)

Potencil lze t vyjdit jako funkci kartzskch souadnic bodu pole,

je-li popsn funkc = (x, y, z). Pi odvozen hledanch vraz vyjdeme ze
vztahu (29) po dlen q = 0, kde skalrn souin na lev stran vyjdme pomoc
kartzskch souadnic vektor E , dr , rozepeme pln diferencil d vpravo
a dostaneme
Ex dx + Ey dy + Ez dz =

dx +
dy +
dz .
x
y
z

Porovnnm koecient u diferencil dx, dy, dz dostaneme kartzsk souadnice vektoru intenzity E uitm parcilnch derivac potencilu podle x, y, z:
Ex =

,
x

Ey =

,
y

Ez =

.
z

(33)

Vztah (31) ppadn (32) a (33) slou k vpotu intenzity znme-li potencil elektrickho pole. To je asto vhodn postup, protoe potencil jako
skalrn veliina se snadnji pot. Meme jej zskat integrac nkterho ze
vztahu (26) a (28). Vypoteme-li naopak snadnji intenzitu elektrickho pole
nap. uitm Gaussova zkona, vypoteme potencil integrac vztahu (29):
= E dr + C ,

(34)

kde integrac konstantu C vypoteme z okrajov podmnky, tj. volme pro urit
r velikost potencilu. Zpravidla volme = 0 pro r (pak je potencil
normovan), avak podle lohy me bt volba i jin, nap. = 0 pro r = 0.
Integrl ve vztahu (34) je neurit.
Pemstme-li jednotkov nboj mezi dvma body pole o potencilu 1 , 2
vykon pole prci, kterou dostaneme jako rozdl potencil v uvaovanch
bodech. Tento rozdl potencil se oznauje jako elektrick napt U.
Vzhledem k (34) dostaneme
U12 = 1 2 =

20

r2
r1

E dr .

(35)

Pklad 5 elektrick pole diplu

Uvaujte elektrick dipl, tj. soustavu dvou nboj Q, +Q umstnch v koncovch bodech orientovan seky l , kter je uloen v kartzsk soustav podle
obr. 15. Vypotte potencil v libovolnm bod A (x, y) resp. A(r, ) roviny
(x, y). Dle uvaujte polohu bodu A, jej polrn souadnice r l, a urete v
nm potencil a kartzsk a polrn souadnice intenzity E . Specializujte jejich
hodnoty pro dv vznamn polohy y = 0 a x = 0, resp. = 0 a = /2.

Ey

Er

Ex

+Q

Obr. 15

een
Uitm principu superpozice pro potencil v bod A dostaneme
=

1
1

r1
r2

Q
40

(36)

kde pro r1 a r2 podle obr. 15 plat

2
r1 = x

l
2

+ y2 ,

2
r2 =

x+

l
2

+ y2 .

Pak potencil
Q
=
40

1
l
x
2

+ y2

1
l
x+
2

+ y2

(37)

V prakticky vznamnm ppad, kdy r l, meme vztah (36) pepsat

do tvaru
Q r2 r1
Q
p

cos ,
(38)
=
2 (r2 r1 )
40 r1 r2
40 r
40 r2
21

nebo r1 r2 l cos , piem p = Ql je velikost elektrickho momentu

x
p = Ql diplu. Protoe cos = a r2 = x2 + y 2 , meme vraz (38) pepsat
r
do tvaru s kartzskmi souadnicemi:
px

40 (x +
2

3
y2) 2

(39)

Souadnice vektoru E intenzity elektrickho pole vypoteme derivac

vraz (39) a (38) uitm vzorc (33) a (32):
Ex =

=
x

p(2x2 y 2 )
40 (x2 +

Er =

5
y2) 2

p cos
=
,
r
20 r3

Ey =

=
y

E =

3pxy
5

(40)

40 (x2 + y 2 ) 2

1
p sin
=
.
r
40 r3

(41)

Pro vslednou intenzitu v bod A uitm sloek (41) dostaneme

E=

2
2
Er + E =

p
40 r3

sin2 + 4 cos2 =

p
40 r3

1 + 3 cos2 .

(42)

Pro y = 0 (bod A je na ose diplu) je x = r , = 0 a intenzita m souadnice

Ex = Er =

p
,
20 r3

Ey = E = 0 .

Pro x = 0 (bod A je na ose soumrnosti diplu) je y = r, = /2 a intenzita

m souadnice
Ex = E =

p
,
40 r3

Ey = Er = 0 .

Pklad 6 elektrick pole nabit kulov plochy

Vypotte potencil a intenzitu elektrickho pole uzaven kulov plochy o polomru R rovnomrn nabit kladnm nbojem o plon hustot = konst.
Funkce = (r), E = E(r) urete pro vechna r.
Poznmka: Popsan ppad je modelem situace u nabit vodiv koule, u n
se nboj v dsledku vzjemn odpudivosti rozlo jen na povrchu koule.

22

een
Nejprve vypoteme potencil kulov plochy integrac elementu plochy uitm
vztahu (27). Zvolme si bod A, v nm budeme pole urovat, nejprve vn plochy
(obr. 16). Za element si vhodn zvolme prstenec elementrn ky tak, aby byl
kolm k ose jdouc stedem O a bodem A. Na elementu je nboj
dQ = (2R sin )(R d) = 2R2 sin d .

(43)

Nboj je ve vzdlenosti r od bodu A, piem podle kosinov vty plat

2
r = R2 + r2 2Rr cos .
Diferenciac (r = konst., R = konst.) dostaneme
2r dr = 2Rr sin d .

(44)

R d

Obr. 16
d

Protoe za integran promnnou bude vhodn volit r , vyjdme z (44)

sin d a dosadme do (43):
dQ = 2

R
r dr .
r

Pak potencil prstence je

d =

dQ
R
=
dr .
40 r
20 r

Nyn meme provst integraci pes celou kulovou plochu. Bude-li bod A vn
kulov plochy nebo na jejm povrchu, tj. r R, bude se r mnit v mezch
r R, r + R. Tedy
rR:

R
=
20 r

r+R

dr =
rR

23

R2
Q
=
,
0 r
40 r

(45)

kde Q = 4R2 je celkov nboj na kulov ploe.

Bude-li bod A leet uvnit plochy (r < R) bude se vzdlenost r mnit
v mezch od R r do R + r. Tedy
r<R:

R
20 r

R+r

dr =

R
Q
.
=
0
40 R

(46)

Rr

20

Z vsledku (45) je zejm, e vn nabit uzaven

kulov plochy vypoteme potencil elektrickho
pole tak, jakoby cel jej nboj byl soustedn
v jejm stedu. Z vsledku (46) je vidt, e uvnit
kulov plochy je potencil konstantn a je roven
jeho velikosti na povrchu kulov plochy.
Prbh potencilu je znzornn na obr. 17. Je
zejm, e potencil je funkce spojit, avak v bodech r = R nen hladk. To ovlivuje i intenzitu elektrickho pole pro r = R, kter pro tento
bod nen z matematickho hlediska denovna.
Intenzita je podle (31) dna derivac, avak ta pro
r = R neexistuje (derivace zprava se nerovn derivaci zleva). Pro velikost intenzity uitm vztahu
(31) na funkce (45) a (46) dostaneme
E = 0 pro r < R,

Obr. 17

E=

(47)

R2
Q
=
pro r > R .
0 r 2
40 r2

(48)

Fyzikln meme dospt k velikosti intenzity pro r = R touto vahou.

Plon nboj je idealizovanm matematickm modelem, nebo ve skutenosti
je nboj vzn na stice ltky konench rozmr. Take, i kdy hovome
o plonm nboji, je nboj rozloen v tenk vrstv a tud i prbh potencilu
je popsn funkc hladkou a intenzita pro r = R bude existovat. Pro tento bod se
bere jako stedn hodnota intenzity zprava a zleva v blzkm okol bodu r = R
(srovnej s [7], s. 65), tedy
ER =

pro r = R .
20

24

(49)

Pklad 7 elektrick pole nabitho dielektrickho vlce

Je dn dlouh dielektrick vlec o polomru R nabit prostorovm nbojem
o hustot =konst. a permitivit 0 . Vypotte intenzitu a potencil jeho
elektrickho pole pro body roviny prochzejc jeho stedem kolmo k ose vlce.
Jednu okrajovou podmnku pro potencil volte (0) = 0, druh vyplyne z
podmnky spojitosti funkce popisujc potencil pro r = R.
een

S
r

E1

E2

Protoe silory pole jsou kolm k ose

vlce, urme intenzitu pole snadno uitm
Gaussova zkona. Za uzavenou plochu S
si volme vlcovou plochu promnnho polomru r a dlky l (obr. 18). Gaussv zkon
1
pro r < R : 2rlE1 = r2 l ,
0
r
,
z toho
E1 =
20
1
pro r R : 2rlE2 = R2 l ,
0
R2
z toho
E2 =
.
20 r
Potencil vypoteme uitm vztahu (34).
Pro r < R:
1 =

Obr. 18

20

rdr + C1 =

r2
+ C1 ,
40

pro r R:
2 =

R2
20

R2
dr
ln r + C2 .
+ C2 =
r
20

Okrajov podmnky:
1 (0) = 0, z toho C1 = 0,
R2
R2
1 (R) = 2 (R), neboli
=
ln R + C2 ,
40
20
2
R
z toho C2 =
(2 ln R 1).
40
Pak potencil
r2
R2
R
pro r < R: 1 =
,
pro r R: 2 =
(2 ln 1) .
40
40
r

25

1.9

Vlastn elektrostatick energie soustavy nboj

Mjme soustavu bodovch nboj. Kad z nich je zdrojem elektrickho pole

a souasn i objektem, na kter pole ostatnch nboj psob. Charakteristikou takov soustavy je vlastn elektrick energie soustavy neboli energie
elektrostatick vazby (podobn me jt o energii vazby gravitan nap.
u galaxie nebo jadern u nukleon v jde). Tuto energii denujeme jako rozdl
energie, kterou m soustava v dan poloze nboj a energie, kterou by soustava
mla, kdyby se vzdlenosti neomezen zvtily. Vlastn energie soustavy nboj
je tedy rovna normovan elektrostatick energii soustavy (We = 0 pro r ).
Velikost vlastn energie soustavy meme rovn urit jako prci, kterou
je teba vykonat na rozklad soustavy do jednotlivch neomezen vzdlench
sloek (element). Naopak pi vzniku soustavy z jednotlivch sloek se vlastn
energie soustavy uvoluje. Soustava je stabiln, je-li jej vlastn energie
zporn a minimln. Soustava m zpornou vlastn energii, budou-li sly
mezi jednotlivmi slokami pitaliv (resp. bude-li u smen interakce vliv
pitalivch sil pevldat).
Uvaujme pro jednoduchost nejprve dva bodov nboje Q1 , Q2 , kter jsou
ve vzjemn vzdlenosti r12 = r21 . Pak potenciln elektrostatick energie nboje Q1 v elektrickm poli nboje Q2 je
W12 = Q1 2 = Q1

Q2
.
40 r12

vahu lze obrtit a zjiovat elektrostatickou energii nboje Q2 v elektrickm

poli nboje Q1 :
Q1
= W12 .
W21 = Q2 1 = Q2
40 r21
Vlastn elektrostatickou energii soustavy dvou bodovch nboj meme formln vyjdit vztahem
1
1
W = W12 + W21 ,
2
2
kter je vhodn pro dal zobecnn.
Pjde-li nyn o soustavu t nboj, musme brt v vahu psoben kadho
nboje s kadm a vzt jednu polovinu vlastn energie mezi objektem i, j, nebo
Wij = Wji . Tak meme pst
W =

1
(W12 + W13 + W21 + W23 + W31 + W32 ) .
2

Vpoet vlastn elektrostatick energie meme nyn zobecnit na n bodovch nboj. Vzjemnou vzdlenost nboje Qi a nboje Qj ozname rij = rji .
26

Pak vlastn elektrostatick energie soustavy je

We =

1 n
2 i=1

Wij =

j=1,j=i

1
80

n
i=1

Qi Qj
.
rij
j=1,j=i

(50)

Tento vraz lze jet pepsat do tvaru

We =

1
2

Qi i ,

(51)

i=1

kde
n

1
Qi
i =
,
40 j=1,j=i rij

(52)

je potencil elektrickho pole soustavy bodovch nboj v mst nboje Qi

vzbuzen vemi ostatnmi nboji Qj (st se pouze pro j = i).
prava vsledku (50) do tvaru (51) umouje jednoduch pechod na ppad soustavy se spojit rozdlenm nbojem. Msto nboje Qi uvaujeme jeho
element dQ, piem jeho energie v poli ostatnch element bude dQ, kde
je potencil, kter v mst elementu dQ bud vechny ostatn elementy spojit rozloenho nboje. Celkov vlastn elektrostatick energie soustavy je pak
dna integrac pes cel nboj soustavy, tedy
We =

1
2

dQ .

(53)

Pklad 8 energie elektrostatick vazby krystalov me

b
Obr. 19

K vznamnm a jednoduchm iontovm krystalm pat krystal chloridu sodnho (NaCl), jeho zjednoduen elektrick model je na obr. 19.
Sestv se z iont nesoucch po jednom elementrnm nboji e: z kladnch iont Na+ (vyznaench ernmi kulikami) a zpornch iont
Cl (vyznaench blmi kulikami) pravideln
uspodanch s cyklujcm znamnkem nboje
ve vrcholech krychle o stran b a tvocch prostorovou krystalovou m s mkovou konstantou b = 2,82 1010 m. Vypotte energii elektrostatick vazby pipadajc na jeden ion krystalu.
27

een
Teoreticky jde o sloitou lohu, nebo jeden makroskopick krystal NaCl obsahuje okolo 1020 atom. Pi een je vak mon oekvat, e ionty na jednom
konci makroskopickho krystalu budou mt jen velmi nepatrn vliv na ionty
na jeho opanm konci. Lze se proto pi sestavovn ady omezit jen na urit
poet len ady podle poadavku pesnosti vpotu jejho soutu.
Dal zjednoduen problmu spov ve zjitn, e uspodn zpornch
iont v okol uritho kladnho iontu je analogick uspodn kladnch iont
v okol uritho zpornho iontu (obr. 19). Proto meme pijmout jeden ion,
lhostejn zda kladnho i zpornho znamnka, za centrln a vypotat jeho
elektrostatickou energii v poli ostatnch iont a zskanou energii vynsobit potem N iont a koecientem 1 , protoe kad pr iont je pi vpotu energie
2
uvaovn dvakrt. Tak msto obecnjho vrazu (50) dostaneme
We =

N
Q1
2

j =
j=2

1
N
80

N
j=2

Q1 Qj
,
r1j

(54)

kde j je potencil, kter v mst centrlnho iontu o nboji Q1 (nmi tak libovoln zvolenho a oznaenho indexem 1) zpsobuje ion o nboji Qj , piem
|Q1 | = |Qj | = e je elementrn nboj a r1j jsou vzdlenosti zvolenho centrlnho iontu od ostatnch iont v makroskopickm krystalu. Energie vazby
pipadajc na jeden ion uren z (54) pro nejbli okol centrlnho iontu je
We1 =

We
1
=
N
80

6e2 12e2
8e2
+ + ...
b
b 2
b 3

(55)

Prvn len ady v zvorce je mrn energii od esti nejblich iont ve vzdlenosti b, druh len energii dvancti iont ve vzdlenosti stranov hlopky

b 2, tet len energii osmi iont ve vzdlenosti prostorov hlopky b 3. Pidnm dalch len ady a vpotem jejho soutu na potai dostaneme po
vytknut e2 /b pro numerickou hodnotu soutu v zvorce slo 1,7476. Vazbov
energie pipadajc na jeden ion pak je
We1 = 0,06953

e2
.
0 b

(56)

Po dosazen za konstanty dostaneme numerickou hodnotu energie vazby

We1 = 7,15 1019 J = 4,46 eV.
Pklad 9 vlastn elektrostatick energie nabit koule
Vypotte vlastn elektrostatickou energii dielektrick koule o polomru R a
permitivit 0 nabit prostorovm nbojem Q o hustot =konst.
28

een
K vpotu vlastn energie uijeme vraz (53).
Nejprve je nutn vypost normovan potencil
pro body uvnit koule. Potencil budeme potat
v bod A (obr. 20), kter le na mylen kouli
o polomru r opsan ze stedu O. Tato koule dl
nboj koule na dv sti. Pro nboj Q1 , kter je
uvnit tto koule, je bod A bodem vnjm a inek tohoto nboje je takov, jako by Q1 byl soustedn v bod O. Potencil od nboje Q1 tedy
je
Q1
r2
1 =
=
.
40 r
30

O
r

dr

R
Obr.20

Pro nboj Q2 , kter je vn vnitn koule o polomru r, je bod A bodem vnitnm. V pklad 6 jsme ukzali, e pole uvnit dut koule m konstantn potencil. Tedy v bod A bude mt pole od vnj dut koule (vnitnho polomru
r a vnjho polomru R) stejn potencil jako od tto koule ve stedu O.
Stanovme nyn tento potencil 2 . Z vnj sti koule vytkneme elementrn
kulovou vrstvu o polomru r a tlouce dr , kter nese nboj dQ2 = 4r2 dr .
dQ2
Vyjdme element potencilu d2 =
a integrujeme v mezch r, R, tedy
40 r

2 =
0

r dr =
r

(R2 r2 ) .
20

Celkov potencil v bod A je dn superpozic

Q
(3R2 r2 ) =
(3R2 r2 ) ,
60
80 R3

= 1 + 2 =

(57)

kde Q je nboj koule.

Tento vsledek meme dostat tak pmm vpotem uitm vztahu (23),
kter pepeme do tvaru
R

E dr =
r

E dr +
r

E dr ,
R

kde podle pkladu 4 pro intenzitu v naem ppad plat

E=

Qr
40 R3

pro r R

a E=
29

Q
40 r2

pro r > R .

Pak

Q
=
40

r dr
+
R3

dr
Q
=
(3R2 r2 )
r2
80 R3

Nyn pistoupme k vpotu vlastn energie podle vztahu (53). Uvnit koule
si vytkneme elementrn kulovou vrstvu o obecnm polomru r a tlouce dr,
kter nese nboj dQ = 4r2 dr . Dosadme do (53), vyuijeme vsledku (57)
a integrujeme pes celou kouli:
2
We =
30

(3R2 r2 r4 )dr =
0

r5
2
R2 r 3
30
5

=
0

42 5
3Q2
.
R =
150
200 R

(58)

Tato energie je kladn a pokud by stice koule nebyly vzny jinmi interakcemi, koule by se okamit rozpadla.

1.10

Hustota energie elektrickho pole

Nositelem elektrostatick energie nabitch tles a stic je elektrick pole, kter

existuje v jejich okol. Vypoteme nyn hustotu jeho energie, tj. energii pipadajc na jednotkov objem.
K vpotu si zvolme jednoduch objekt nabitou uzavenou kulovou plochu o polomru R,
Obr. 21
kter meme mnit. Uvaujme malou st po
R
vrchu o plonm obsahu S (obr. 21), kter obsaE
huje nboj Q = S a na kter psob pole silou
F = QER , kde podle (49) je ER = . Chceme-li
F
20
S
R dR
zmenit polomr kulov plochy o dR, mus vnj
sly vykonat prci dA = F dR, kter se projev
zvtenm potenciln energie pole o dWe . Tedy
dR
2
dWe = F dR = QER dR =
S dR ,
20
kde S dR = dV je prstek objemu uvaovanho pole. Toto pole je ji vn
kulov plochy, i kdy v jej tsn blzkosti. Jeho intenzita E se proto pot ji

podle vrazu (48), protoe vak dR 0, je E = . Pak objemov hustota

0

30

energie elektrickho pole je

we =

dWe
2
=
.
dV
20

Tento vraz po zaveden intenzity E =

we =

nabv obecnj tvar

0

1
E2 .
2 0

(59)

Hustotu elektrickho pole meme tak podobnm postupem odvodit vahou o elektrickm poli dvou rozlehlch rovinnch desek nabitch stejnmi nboji opanho znamnka (viz l. 3.3 tto broury nebo knihu [8], s. 73).
Pklad 10 ohyb svazku elektron na nabitm drt
Tenk svazek elektron urychlench ve vakuu naptm U na rychlost v0 prochz elektrickm polem vytvoenm kladn nabitm tenkm drtem, kter je
kolm k rovin trajektorie elektron (obr. 22). Je dna linern hustota nboje
=konst. Vypotte celkov hel 0 , o kter pole drtu zmn smr trajektorie elektron (tedy hel ohybu dostaten dlouhho svazku). Posute, zda
tento hel zvis na parametru b, tedy na kolm vzdlenosti teny k trajektorii
ve vzdlen poloze elektronu od osy drtu. ete za tchto zjednoduujcch
podmnek:
a) Drt je dostaten dlouh, aby mohl bt pokldn za nabitou pmku.
b) Jsou splnny podmnky pro pouit pohybovch rovnic klasick mechaniky.
c) hel 0 je mal a zmny velikosti rychlosti v0 jsou zanedbateln.

e
me

v0

Obr. 22
0

drt
een
Elektrick pole vn drtu je dno vztahem (15), tedy E =
psob sla F o velikosti
F = eE =
31

e
,
20 r

a na elektron
20 r
(60)

smujc k drtu kolmo k jeho ose. Smr sly tedy zvis na okamit poloze elektronu na trajektorii. Polohu elektronu popeme hlem (obr. 23a),

kter pro neomezenou trajektorii bude v mezch , . Sla F bude
2 2
mnit hybnost p elektron; budeme se zajmat jen o zmnu smru hybnosti.
Ve vzdlenm bod trajektorie (obr. 23b) bude pro jej kolmou sloku platit
p = p sin 0 me v0 0 . Odtud pro hledan hel dostaneme
0

p
.
me v0

(61)

v0 dt

a)
e

F
b

r d

b)

d
Obr. 23

Velikost sloky p hybnosti urme z celkovho impulsu kolm sloky F

sly F , jej velikost je dna vrazem (60), na cel trajektorii:
p = F t,
kde
F =

e cos
.
20 r

Mezi promnnmi r, a dt plat vztah (obr. 23 a):

v0 dt cos = r d = dt =

r d
.
v0 cos

Element impulsu sly F tedy bude mt velikost

F dt =

e cos r d
e
d .
=
20 r v0 cos
20 v0

32

Celkov impuls sly F dostaneme integrac v mezch od

do , tedy
2
2

F t =

e
20 v0

d =

e
= p .
20 v0

Po dosazen do (61) dostaneme hledan een

0

2 = 4 U ,
20 me v0
0

kde k prav byl pouit klasick vztah

1
2
me v0 = eU
2
pro urychlovac napt U. hel 0 zejm nezvis na vzdlenosti b.
Poznmka: Nmtem pro tento pklad byla st zadn jedn lohy na
24. MFO v USA (1993).

33

2
2.1

Elektrostatick pole v dielektriku

Dielektrikum a jeho polarizace

Vlome-li do elektrickho pole vytvoenho ve vakuu ltkov prosted, dojde

k interakci pole a posted. Bude-li tmto prostedm vodi, kter se vyznauje
existenc volnch nboj, dojde psobenm pole k jejich pemisovn a vznik
elektrick proud. Druhou skupinou ltek je izolujc prosted (izolant), kter
se z hlediska elektrickho pole oznauje jako dielektrikum. U nj jsou nabit
ltkov stice (elektrony a protony) vcemn vzjemn vzny a psobenm
vloenho vnjho pole se nemohou z tohoto msta vzdlit. Psobenm tohoto
vnjho pole dojde pouze k deformaci mikroskopickch elektrickch pol atomrnch element dielektrika. Tento jev se nazv dielektrick polarizace.
Pi dielektrick polarizaci dochz ke kombinaci nsledujcch mechanism:
1. Posuv elektron v obalu atomu vi jdrm jde o tzv. elektronovou
polarizaci.
2. Posuv jader atom vzhledem k sob tzv. jadern polarizace.
3. Orientace polrnch skupin nebo molekul do smru vnjho elektrickho
pole tzv. orientan polarizce.
Modelov si lze pedstavit polarizaci dielektrika jako vznik atomrnch nebo
molekulrnch dipl. Jejich inky se superponuj a polarizovan dielektrikum
se navenek jev jako jeden makroskopick dipl.

2.2

Vliv dielektrika na elektrick pole

E0
Ep

Obr. 24

Polarizovan dielektrikum ovlivuje pvodn elektrick

pole ve vakuu. Vysvtlme si to na kondenztoru, kter
nabijeme a pak mezi jeho desky vlome dielektrikum
(obr. 24). V dsledku polarizace dielektrika se na jeho
krajnch plochch objev povrchov vzan (polarizan) nboje. Na stran pilehl ke kladn desce
vznik zporn vzan nboj, na stran pilehl k zporn desce vznik stejn velk kladn vzan nboj.
Tyto nboje jsou vzny na dielektrikum a nemohou se
proto z nj odvst; nemohou se uvnit dielektrika ani
pohybovat (v dielektriku nevznik vodiv proud). Tm
se podstatn li od volnho nboje, kter je ve vodii voln pohybliv a d se z nj odvst. V pklad
znzornnm na obr. 24 je voln nboj na deskch.

Polarizn vzan nboje bud v dielektriku polarizan elektrick pole o intenzit Ep , kter je nameno proti intenzit E0 pvodnho pole ve vakuu
34

(obr. 24). Ozname-li E intenzitu vslednho pole, meme intenzitu Ep polarizanho pole vyjdit ve tvaru

Ep = p E ,

(62)

kde p je bezrozmrov veliina, kter se nazv dielektrick susceptibilita.

Zvis pedevm na druhu dielektrika, me vak zviset i na intenzit E .
V naem vkladu budeme uvaovat jen izotropn linern dielektrika,
u nich p je konstanta nezvisl na intenzit E . Pak je Ep linern funkc E .
Z mechanismu dielektrick polarizace vyplv, e u vech dielektrik mus bt
p > 0.
Vsledn intenzita elektrickho pole v dielektriku je

E = E0 + Ep = E0 p E .
Z toho

E=

E0
1 + p

E0
r

(63)

kde jsme zavedli oznaen

1 + p = r .
Budeme-li aplikovat vraz (63) nap. na pole bodovho nboje (6), meme
pst
1
Q 0
Q 0
E=
r =
r ,
(64)
40 r r2
4r2
kde = 0 r je (absolutn) pemitivita dielektrika a
r =

= 1 + p > 1
0

(65)

je relativn permitivita dielektrika. Pro plyny je zpravidla jej odchylka

od relativn permitivity vakua (r = 1) zanedbateln, nap. pro vzduch je
r = 1,000 594. Pro sklo podle jeho sloen je r = 5 a 7,5, pro petrolej
r = 2,1, avak pro glycern r = 41,1 a pro vodu r = 81,1.
V dielektriku se sly mezi nboji zmen r krt. Zvl vrazn se projevuje
tato vlastnost u vody a tm se vysvtluje i velk disocian vlastnost vody.
Pi rozputn sol, jejich molekuly maj iontovou vazbu (nap. NaCl, CuSO4 )
se elektrick sla mezi ionty (nap. Na+ , Cl ) ve vod zmen 81krt, a to vyvol
rozpad molekuly na osamocen ionty. Tak vznik elektrolyt, kter je schopen
volnmi kladnmi a zpornmi ionty zprostedkovat veden proudu.

35

2.3

Elektrick indukce

Intenzita elektrickho pole zvis na permitivit danho prosted viz nap.

vraz (63). Proto se asto zavd nov veliina elektrostatick indukce
tak, aby jej velikost nebyla ovlivnna vlastnostmi dielektrika. Pro linern dielektrika je elektrick indukce denovna vztahem

D = E .

(66)

Tak nap. elektrick pole bodovho nboje bude mt indukci

D=

Q 0
r .
4r2

(67)

Jednotka elektrick indukce m rozmr [D] = C m2 = A s m2 .

Podobn jako silory denuj se i indukn ry jako orientovan ry
jejich teny maj ve vech bodech smr vektoru elektrostatick indukce a jejich hustota je mrn jeho velikosti. Pro linern dielektrika maj silory
a indukn ry zejm stejn tvar, avak rznou hustotu. Na rozhran dvou
rznch dielektrik budou silory nespojit, kdeto indukn ry spojit.
Analogicky toku intenzity elektrickho pole (10) zavdme elektrick indukn tok vrazem

D dS .

(68)

Mezi obma toky je pro izotropni dielektrika zejm vztah = e . Pak meme platnost vraz (12), (13) zobecnit i pro elektrick pole v dielektriku,
tedy
S

D dS =

n
k=1

Qk Q ,

D dS = dV .

(69)
(70)

Tyto vztahy reprezentuj Gaussv zkon pro elektrick pole v dielektriku a zahrnuj i elektrick pole ve vakuu (pak D = 0 E ). Nboj na prav
stran rovnic (69), (70) je voln. Vliv vzanho (polarizanho) nboje je ji
zahrnut ve veliin D . Pokud ns bude zajmat intenzita polarizanho elektrickho pole a velikost vzanho nboje, ppadn jeho hostota, je nutn een
tohoto problmu pevst na vakuum, ve kterm v tomto ppad existuje vedle
elektrickho pole volnho nboje jet indukovan polarizan pole vzanho
nboje.
36

Podobn meme rozit i platnost vrzu (59) pro hustotu energie elektrickho pole v dielektriku:
we =

1 2 1
1
E = ED = E D ,
2
2
2

(71)

kde posledn vyjden plat i pro neizotopn dielektrika, u nich maj obecn
vektory E , D rzn smr.

37

3
3.1

Kapacita vodi
Vlastn kapacita vodie

Mjme osamocen izolovan vodi, na kterm je nboj Q. Kolem vodie existuje

elektrostatick pole, kter jsme popsali intenzitou a potencilem. Zvtme-li
nboj na vodii n krt, zvt se rovn intenzita a potencil v jeho okol i na
povrchu n krt. Meme to snadno posoudit nap. z vrazu (45), kter plat
pro jednoduch vodi tvaru koule. Nboj vodie Q a jeho potencil jsou si
tedy mrn. Meme proto pst Q = Cv , kde je normovan potencil3
na vodii a konstanta mrnosti
Cv =

(72)

se nazv (vlastn) kapacita vodie. M vznam nboje potebnho k tomu,

aby se uvaovan vodi nabil na kladn jednotkov normovan potencil. Kapacita vodie je mrou jeho schopnosti zskat (nebo udret si) elektrick nboj.
V ppad zmnnho kulovho vodie pro jeho kapacitu ve vakuu uitm
vztah (45) a (72) dostaneme
(73)
Cv = 40 R.
Kapacita m jednotku o rozmru
coulomb
[Cv ] =
= m2 kg1 s4 A2 = F(farad) .
volt
Kapacita osamlho vodie je velmi mal. Napklad obrovsk kulov kondenztor o polomru rovnm polomru Zem by ml kapacitu pouhch 710 F.

3.2

Kapacita kondenztoru

Kapacitu (osamlho) vodie jsme denovali z potencilu vzbuzenho pouze

jeho vlastnm nbojem. Budou-li se nachzet v okol vodie dal nabit vodie,
bude podle zkona superpozice potencil v mst prvnho vodie dn superpozic (algebraickm soutem) potencil vzbuzench prvnm i ostatnmi vodii.
Nboj prvnho vodie se nezmn, zmn se vak jeho potencil. Kapacitu osamlho vodie meme proto zvtit tm, e do jeho blzkosti umstme opan
nabit vodi, kter sn potenciln rozdl mezi obma vodii, a tm vzroste
kapacita.
3 Potencil je obecn uren a na konstantu viz vraz (34). Aby valstn kapacita vodie
byla denovna jednoznan, musme volit jednoznan potencl tm, e jej normujeme podle
vzorce (23), resp. integran konstantu volme tak, aby = 0 v bod nekonen vzdlenm.

38

Prakticky je dleit ppad, kdy jsou blzko sebe umstny dva vodie,
na nich jsou stejn nboje, avak opanch znamnek. Tato soustava dvou
vodi pedstavuje nabit kondenztor. Pibliujeme-li k sob opan nabit
vodie, bude se zmenovat potenciln rozdl mezi nimi pi stejnm nboji, a to
tm vce, m budou vodie ble k sob. Tak pichzme k veliin vzjemn
kapacita dvou vodi, neboli kapacita kondenztoru, kterou denujeme
vrazem
Q
Q
C=
= ,
(74)
1 2
U
kde Q je kladn nboj, kter by peel z prvnho vodie o potencilu 1 na
druh o potencilu 2 < 1 pi jejich vodivm spojen a U je elektrick napt
mezi tmito vodii.
Prostor mezi vodii (deskami, elektrodami) kondenztoru se vypluje vhodnm dielektrikem. Jak jsme si ukzali, dielektrikum zmenuje intenzitu pole.
To vede pi nezmnnm nboji ke zmenen napt mezi elektrodami a to m
ve shod s (74) za nsledek zvten kapacity kondenztoru.
Pklad 11 kapacita deskovho kondenztoru
Vypotte kapacitu deskovho kondenztoru, sestvajcho ze dvou rovnobnch desek, kad o ploe S, nachzejcm se ve vzjemn vzdlenosti d. Prostor
mezi deskami je vyplnn dielektrikem o relativn permitivit r .
een
Pivedeme-li na jednu desku nboj Q, bude se na druh
desce indukovat opan nboj Q (obr. 25). K uren intenzity elektrickho pole mezi deskami uijeme Gaussv zkon.
Pitom budeme pedpokldat, e vzdlenost d je relativn
k rozmrm desek tak mal, e nemusme uvaovat rozptyl
pole na okraji desek (tzv. okrajov jev). Jednu z desek uzaveme do libovoln plochy a uitm Gaussova zkona (69)
dostaneme DS = Q , kde D = 0 r E. Tedy
E=

+Q

Q
.
0 r S

Protoe pole mezi deskami je homogenn, bude napt mezi

deskami
Qd
U = Ed =
.
0 r S
39

d
Obr. 25

Pak kapacita deskovho kondenztoru je

C=

Q
S
= 0 r .
U
d

(75)

Pklad 12 kapacita vlcovho kondenztoru

Vypotte kapacitu vlcovho kondenztoru, kter sestv ze dvou souosch
vodivch vlcovch ploch o polomrech r1 , r2 > r1 a o dlce l, mezi nimi je
dielektrikum o relativn permitivit r . Okrajov jev neuvaujte.
een
dr

r1
r2

E (r)

Q +Q

Na vnitn plochu pivedeme nboj Q, na

vnj ploe se bude indukovat nboj Q.
Elektrick pole bude soustedno v prostoru mezi vlcovmi plochami (obr. 26)
a jeho intenzita bude kolm k jejich ose.
K vpotu indukce D = 0 r E pole uijeme Gaussv zkon (69), piem za uzavenou plochu zvolme souosou vlcovou
plochu o polomru r (r1 r r2 ). Nenulov indukn tok pjde pouze pltm
vlcov plochy, tok podstavami bude nulov. Tedy
2rl0 r E = Q .
Z toho
E=

Obr. 26

Q
.
20 r lr

Pro vpoet napt mezi elektrodami pouijeme vraz (35):

r2

U=
r1

r2

Q
E dr =
20 r l

Odtud kapacita
C=

r1

dr
Q
r2
=
ln .
r
20 r l r1

Q
20 r l
=
.
r
U
ln 2
r1
40

(76)

3.3

Energie nabitho kondenztoru

K vpotu energie kondenztoru meme vyjt z vrazu (71) pro hustotu energie elektrickho pole, pout jej na objemov element pole kondenztoru a provst integraci pro cel objem pole kondenztoru.
Energii elektrostatickho pole meme vypotat rovn jako prci potebnou k nabit kondenztoru o kapacit C. Kondenztor postupn nabjme elementem nboje dQ. V uritm okamiku nech je na kondenztoru nboj Q a
tud mezi elektrodami napt U = Q/C. Zvtme-li nyn nboj o dQ, musme
vykonat prci
Q
dA = U dQ = dQ = dWe ,
C
kter se projev jako prstek energie We elektrostatickho pole kondenztoru.
Celkov energie po nabit na nboj Q je
1
We =
C

Q dQ =

1 Q2
1
1
= QU = CU 2 .
2 C
2
2

(77)

Nyn si meme naopak ovit platnost vrazu (71) pro hustotu energie,
pouijeme-li odvozen vztah (77) na deskov kondenztor, ve kterm je homogenn pole. Plat
We =

1
1 S 2 2 1 2
CU 2 =
E d = E Sd ,
2
2 d
2

kde Sd = V je objem pole kondenztoru. Dlme-li tento vraz tmto objemem

V , dostaneme hustotu energie (71).

Pklad 13 elektrostatick voltmetr

Podstatou elektrostatickho voltmetru je deskov kondenztor se vzduchovm dielektrikem, jeho jedna deska je pevn, druh pohybliv. Je spojena
pes pkov mechanismus s ukazatelem, piem v rovnovn poloze je udrovna pruinou. Vypotte slu, kterou se pitahuj desky elektrostatickho
voltmetru pi potencilnm rozdlu U = 500 V. Kad z desek m plochu
o obsahu S = 2500 mm2 a jejich vzjemn vzdlenost v rovnovn poloze je
d = 1, 20 mm. Okrajov jev neuvaujte.

41

een
a) Prvn zpsob rozborem energie
Prce, kterou pole vykon tm, e silou F pibl desky
o dx (obr. 27), je rovna bytku energie elektrostatickho pole mezi deskami. K vpotu vyuijeme hustotu
energie (59) a dostaneme

F dx = we S dx =

S
neboli

F =

dx
d

1
0 E 2 S dx ,
2

0 E 2 S
0 U 2 S
=
.
2
2d2

Obr. 27

b) Druh zpsob rozborem silovho inku pole

Uvaujme, e v poli jedn desky, nap. nabit nboQ
+Q
jem +Q (v obr. 28 jsou silory tohoto pole vyznaeny plnmi arami), se nachz deska s nbojem Q.
Pole kladn nabit desky na ni psob silou o velikosti
F = E | Q|, kde pro intenzitu pole pouijeme vraz
(17) pro nabitou rovinu, piem = Q/S. Pak
F =

Obr. 28

3.4

Q2
C2U 2
0 SU 2
| Q| =
=
=
,
20
20 S
20 S
2d2

kde byl vyuit vraz (75) pro kapacitu deskovho kondenztoru. Numericky F = 1, 92 103 N.

Kapacita soustavy kondenztor

Soustava (baterie) kondenztor me mt azen paraleln, sriov nebo kombinovan.

a) Paraleln azen
Chceme-li pi stejnm napt U na svorkch kondenztoru zvtit nboj Q
kondenztoru, musme zvtit jeho kapacitu C. Toho doshneme bu vhodnou
konstrukc kondenztoru anebo paralelnm spojenm danch kondenztor.

42

+
U

+Q1

C1

+Qi

Ci

Q1

Cn

Qi

+Qn
Qn

Obr. 29
Pi paralelnm spojen jsou jedny desky vech kondenztor spojeny s jednm plem a druh desky se druhm plem stejnosmrnho zdroje (obr. 29).
Napt U je na vech kondenztorech stejn, kdeto nboje se nahromad v pomru kapacit:
Q1 = C1 U, Q2 = C2 U, ... Qi = Ci U, ... Qn = Cn U .
Celkov nboj bude
n

Qi = U

Q=
i=1

Ci .
i=1

Nahradme-li tuto adu kondenztor jedinm kondenztorem, na kterm m

bt pi napt U tento nboj Q, mus mt kapacitu
C=

n
Q
=
Ci ,
U
i=1

(78)

kter se rovn soutu kapacit jednotlivch kondenztor.

b) Sriov azen
Poadujeme-li, aby se kondenztor nabil tm nbojem Q na vy napt U ,
musme zmenit jeho kapacitu. Toho doshne bu vhodnou konstrukc kondenztoru anebo sriovm spojenm danch kondenztor podle obr. 30.
+Q

+Q

C1

Ci

U1

Ui
+

Q
Cn

Un

Obr. 30

43

+Q

Pi tomto spojen se na kadm kondenztoru nahromad (naindukuje)

stejn nboj Q. Napt U se rozdl na jednotliv kondenztory v obrcenm
pomru ke kapacitm:
U1 =

Q
,
C1

U2 =

Q
Q
Q
, ... Ui =
, ... Un =
.
C2
Ci
Cn

Souet tchto napt mus dt vloen napt U , tedy

n

U=

Ui = Q
i=1

i=1

1
.
Ci

Nahradme-li tuto adu kondenztor jedinm kondenztorem, mus mt kapacitu C, pro jej pevrcenou hodnotu plat
n
1
U
1
=
=
.
C
Q i=1 Ci

44

(79)

lohy

1. Nboj kuliky
Kolik elementrnch nboj obsahuje nboj kuliky o hmotnosti
m = 1,2 1014 kg, udruje-li se kulika v rovnovze v elektrickm poli
deskovho kondenztoru s vodorovnmi deskami ve vakuu vzdlenmi od
sebe d = 5,0 mm a je-li napt mezi nimi U = 92 V?
2. Sla mezi protony a elektrony
Pro pedstavu velikosti nboj obou znamnek (v normlnm stavu ltky
ovem neutralizovanch), kter nesou stice ltky, vypotte velikost pitaliv sly, kter by psobila mezi protony a elektrony 1 gramu vodku,
kdyby vechny protony byly soustedny na severnm plu Zem a vechny
elektrony na jinm plu. Polomr Zem R = 6,38 106 m.
3. Men nboje vyuitm thovho pole
Nboje Q, kter nesou mal kuliky o hmotnosti m zaven na stejnch
hedvbnch vlknech o dlce l v uspodn podle obr. 31, lze v thovm poli
urit zmenm hlu , kter svraj vlkna. Urete nboj Q, jsou-li znmy
tyto veliiny: m = 6,0 106 kg, l = 7,0 102 m, 2 = 56 , g = 9,81 ms2 .
Obr. 31

g
l
m
Q

!
Obr. 32

+2e

+e

l
m
Q

+e

H2

4. Interakce dvou nabitch kuliek

Dv mal vodiv kuliky jsou zaveny na dlouhch nevodivch vlknech

stejn dlky l, jejich druh konec je uchycen na jednom hku. Kuliky
jsou nabity stejnmi nboji Q a jsou od sebe vzdleny r l. Co nastane,
ztrat-li jedna z kuliek nboj? Do jak vzdlenosti r1 se nyn kuliky ustav?

45

5. Interakce stice s molekulou H2

stice proltne velkou rychlost geometrickm stedem molekuly vodku
(obr. 32) po trajektorii, kter je kolm ke spojnici proton, jejich rozte
je b. Pro jednoduchost uvaujte b = konst. a neuvaujte elektrick pole
elektron. Vypotte:
a) velikost sly F v zvislosti na x,
b) pro kter x bude odpudiv sla maximln.
6. Interakce dvou nabitch polokoul
Dut kovov koule o polomru R s tenkmi stnami je rovnomrn nabita
nbojem Q a pot rozdlena hlavnm ezem na dv stejn polokoule, kter
se zejm budou odpuzovat. Vypotte velikost odpudiv sly pro ppad,
kdy polokoule budou tsn u sebe.
7. Dv nabit roviny
Mjme dv rozlehl nabit desky (teoreticky roviny) s konstantnmi hustotami nboje 1 = 6,0 Cm2 , 2 = 4,0 Cm2 . Vypotte velikost
intenzity elektrickho pole rovin a nakreslete silory pro tyto ppady:
a) Roviny jsou rovnobn a vzdlenost mezi nimi je d = 30 mm.
b) Roviny jsou na sebe kolm.
K een vyuijte vsledk pkladu 3.
8. Elektrick pole nabitho kruhu
Tenk kruhov disk (kruh) o polomru R je nabit kladnm nbojem o plon
hustot = konst. Disk le v rovin x = 0 a jeho sted v potku souadnicov soustavy. Vypotte intenzitu jeho elektrickho pole na ose disku v
bod o souadnici x > 0.
9. Elektrick pole nabit roviny s kruhovm otvorem
Rovina je rovnomrn nabita elektrickm nbojem s plonou hustotou .
V rovin je kruhov otvor o polomru r.
a) Vypotte intenzitu elektrickho pole na kolmici k rovin, kter prochz
stedem otvoru. Vzdlenost bodu, v nm potme pole, je y od stedu
otvoru.
b) Jak je intenzita elektrickho pole ve stedu otvoru?
10. Elektrick pole nabit seky
Vypotte intenzitu a potencil elektrickho pole seky dlky 2l v bod A,
lec na ose seky ve vzdlenosti R (obr. 33). seka je nabita kladnm
nbojem s konstantn dlkovou hustotou .
46

11. Elektrick pole nabit krunice

"#

U nabit krunice, u n jsme potali intenzitu elektrickho pole v pklad

1, vypotte potencil v bod A a uitm vztahu mezi potencilem a intenzitou (E = d/dx) ovte sprvnost vsledku pro intenzitu zskanho
v pklad 1.

E1

E2

d/3

Obr. 33

Obr. 34

12. Potencil nabit koule

U dielektrick koule nabit prostorovm nbojem Q, u n jsme intenzitu

elektrickho pole potali v pkladu 4, vypotte potencil, piem pro
sted koule zvolte (0) = 0. K een vyuijte vsledk een pkladu 4.
13. Elektrick pole rozlehl kruhov desky
Vypotte potencil a intenzitu elektrickho pole rovnomrn nabit kruhov desky o polomru R v bodech na ose desky ve vzdlenosti y R.
Plon hustota nboje je .
14. Mdlov bublina
Z vodiv mdlov bubliny o polomru r1 = 25 mm a nabit na potencil
1 = 1,2 104 V vznikne po prasknut kapika vody o polomru
r2 = 5,0 104 m. Jak je potencil 2 kapiky?
15. Rozdlen nboje
V jakm pomru se rozdl nboj na dv kovov koule o polomrech
r1 = 50 mm a r2 = 10 mm, kter jsou vodiv spojeny dlouhm tenkm
drtem a v jakm pomru bude plon hustota nboje 1 , 2 na tchto
koulch?
16. Elektrick pole t rovnobnch vodivch rovin
Dv velk kovov vzjemn rovnobn desky (teoreticky roviny) jsou vodiv
spojeny (viz obr. 34). Mezi n je ve vzdlenosti d/3 od horn desky vloena
nabit kovov flie, piem plon hustota nboje = konst. Vypotte
velikost intenzit E1 , E2 .
47

17. Vakuov dioda

$
d

Z rozhaven deskov katody K vystupuj ve vakuu k rovnobn instalovan anod A elektrony (obr. 35). Vzdlenost
d mezi elektrodami je mal vzhledem k jejich rozmrm.
Potencil mezi deskami je popsn funkc
= kx4/3 , x 0, d .
a) Vypotte hustoty K , A povrchovch nboj na katod a anod za pedpokladu = konst.
b) Jak zvis prostorov hustota nboj mezi deskami
na x?

x
Obr. 35

18. Bohrv model atomu vodku

Ve vvoji nzor na stavbu atomu zaujm vznamn postaven Bohrv
model atomu vodku z r. 1913, kter postuluje, e elektron se pohybuje po
takovch kruhovch trajektorich o polomru r se stedem v jde protonu, pro n plat 2me vr = nh, kde v je rychlost elektronu o hmotnosti
me na pslun trajektorii o polomru r, h je Planckova konstanta a n pirozen slo udvajc poad trajektorie smrem od jdra. Odvote vztahy
pro rychlost, polomr trajektorie a frekvenci obhu elektronu a vypotte
velikost tchto veliin pro n = 1.

19. Svazek elektron v pnm elektrickm poli

Svazek elektron vstupuje do pnho elektrickho pole vytvoenho rovnobnmi nabitmi deskami podle obr. 36. Je dno: l = 20,0 mm,
d = 6,0 mm, U = 170 V.
l
d
d

v0

e me

Obr. 36

a) Jak je vstupn rychlost v0 elektron, jestlie do elektrickho pole vstupuj kolmo na jeho silory, piem napt U mezi deskami nastavme
tak, e elektrony na vstupu prv dopadnou na okraj spodn desky.

48

b) Vypotte velikost a smr rychlosti v elektron pi dopadu na okraj

desky.
20. Interakce dvou elektron
Dva elektrony nachzejc se v klidu ve vzjemn vzdlenosti
b = 2,0 104 m, jsou uvolnny z vazby. Vypotte:

a) elektrostatickou energii elektron ped uvolnnm z vazby,

b) maximln rychlost, kter elektrony doshnou ve vztan soustav, v n
se nachzely v klidu.

21. stice v poli nabitho prstence

Tenk kovov prstenec o polomru R byl ve vakuu nabit kladnm rovnomrn rozloenm nbojem Q. Rotan osa prstence nech je osou x vztan
soustavy s potkem ve stedu prstence. Jak velkou poten rychlost v0
musme udlit stici s kladnm nbojem q a o hmotnosti m, kter se nachz na ose x ve znan vzdlenosti od stedu prstence (x R), aby
doshla stedu prstence? Co nastane, bude-li poten rychlost nepatrn
vt nebo men ne vypoten hodnota?
22. Interakce protonu s stic
Proton o rychlosti v a hmotnosti mp se pibliuje radiln z velk vzdlenosti (teoreticky z nekonena) k voln stici (tj. k jdru helia), kter se
nachz v klidu v uvaovan inerciln vztan soustav. Psobenm elektrickho pole protonu se stice uvede do pohybu.
a) Vypotte, do jak nejmen vzdlenosti 1 se proton pibl k stici
(vzdlenost mme mezi stedy stic) a jak bude velikost v1 rychlosti
stice v tomto okamiku.
b) Po dosaen vzdlenost 1 je proton stic dle brzdn, a se zastav
a zane se vracet zpt. Vypotte vzdlenost 2 protonu od stice
v okamiku, kdy bude jeho rychlost v pozorovac soustav nulov. Jak
bude v tomto okamiku velikost v2 rychlosti stice ?
c) Stanovte pomry 2 /1 a v2 /v1 .
Dj probh ve vakuu. Pro jednoduchost pedpokldejte, e m 4mp a e
jsou splnny podmnky pro pouit klasick mechaniky, tj. v c.
23. Elektrostatick pole soustavy ty nboj
Jsou dny tyi bodov nboje q, 2q, 4q, 2q, kter jsou umstny ve vakuu
ve vrcholech tverce o stran b podle obr. 37. Ve stedu tverce je nboj q.
Vypotte:

49

&' (

a) elektrostatickou slu, kterou psob nboje ve vrcholech na nboj q ve

stedu tverce,
b) elektrostatickou energii nboje q ve stedu tverce v poli nboj v jeho
vrcholech.
O

2q

+e, m

2q

+e

2e

+e
H

4q

Obr. 37

Obr. 38

Obr. 39

24. Soustava t nboj na sece

Jsou dny ti stice o nbojch e, e, e rozmstn na sece podle

obr. 38. Vypotte:
a) elektrostatick sly psobc na jednotliv stice soustavy,
b) celkovou elektrostatickou energii soustavy.
c) Nech stedov stice o hmotnosti m se me pohybovat v pnm
smru. Jak bude hlov frekvence malch vlastnch kmit stice?
25. Molekula vody
Vypotte vazbovou energii osamocen molekuly vody, kterou meme interpretovat jako celkovou elektrostatickou energii iont molekuly: zpornho iontu kyslku o nboji 2e a dvou kladnch iont vodku (tj. proton)
o nboji +e v konguraci podle obr. 39. Je znmo b = 1,54 1010 m,
= 105.

26. Elektrostatick energie soustavy nboj

e
e
Uvaujme soustavu osmi stic s nbojem
e
elektronu, kter le ve vrcholech krychle
e
o stran b a centrln stici s nbojem
dvou proton, kter le ve stedu krychle
b
(obr. 40). Vypotte:
+2e
a) elektrostatickou energii centrlnho ne
boje 2e v poli osmi nboj e,
e
b) vlastn elektrostatickou energii soustavy
b
e
b
e
vech devti nboj.
Obr.40
50

27. Vlastn elektrostatick energie linernho etzce iont

Vypotte vlastn elektrostatickou energii pipadajc na jeden ion neomezen soustavy iont rozmstnch na pmce s rozte b = 3,00 1010 m
tak, e ionty maj stdav nboje +e, e.
28. Vlastn elektrostatick energie nabit kulov plochy
Vypotte vlastn elektrostatickou energii uzaven kulov plochy o polomru R nesouc rovnomrn rozdlen povrchov nboj Q.
29. Model elektronu
Na zatku 20. stolet existovala hypotza, e klidov hmotnost elektronu
m ist elektrostatickou povahu. Tato hypotza zskala pozornost zejmna
po vybudovn speciln teorie relativity. Pedstavte si elektron ve tvaru
nabit koule o polomru r0 s konstantn objemovou hustotou nboje .
Vyuitm vsledku een pkladu 9 a relativistickho vztahu W = me c2
vypotte polomr elektronu. Tento model m ovem zjevnou zvadu: elektrostatick energie vazby je kladn a kdyby v elektronu existovalo ist elektrick pole, elektron by se okamit rozpadl.
30. Vlastn elektrostatick energie jdra
Uvaujme jdro prvku o atomovm sle Z obsahujc Z proton, kter jsou
spolu s neutrony vce i mn rovnomrn rozptleny v jde o polomru r0 .
Provete piblin vpoet vlastn elektrostatick energie soustavy Z proton v jde. Pi vpotu budete omezen neznalost prostorov kongurace
proton. Orientan pedpokldejte, e jejich stedn vzdlenost bude rovna
r0 , i kdy ve skutenosti bude vzhledem ke konenm rozmrm proton
jejich stedn vzdlenost ponkud men.
31. Nabit koule pi zmn dielektrika
Jak mus bt polomr koule, aby ve vakuu po nabit nbojem
Q = 4,0 106 C mla potencil = 1,2 105 V. Jak bude potencil
koule, ponome-li ji nyn do vody (r = 81) a nboj na n se nezmn.
32. Kapacita kulovho kondenztoru
Odvote vraz pro kapacitu kulovho kondenztoru sestvajcho ze dvou
soustednch vodivch kulovch ploch: vnitn o polomru r1 , vnj r2 .
Mezi tmito plochami je dielektrikum o permitivit .
33. Kapacita lidskho tla
Na zklad orientanho vpotu odhadnte kapacitu lidskho tla.

51

34. Deskov kondenztor se sloenm dielektrikem

Vypotte kapacitu deskovho kondenztoru, jeho dielektrikum je lenno:
a) sriov podle obr. 41, piem je dno 1 , 2 , 3 , S, d1 , d2 , d3 .
b) paraleln podle obr. 42, piem je dno 1 , 2 , 3 , S, d, l1 , l2 , l3 a
pedpokld se, e desky maj tvercov nebo obdlnkov tvar.
1 2 3
r1
r2
S
S
1
l1

*+,
2
3

d1 d2 d3
Obr. 41

r1

l2
l3

r3

r2

Obr. 42

Obr. 43

35. Kapacita vlcovho kondenztoru s vrstvenm dielektrikem

Vypotte kapacitu vlcovho kondenztoru sestvajcho ze dvou vodivch

vlcovch ploch o polomrech r1 , r2 , mezi nimi je vloeno vrstven dielektrikum o relativnch permitivitch r1 , r2 s dlcm polomrem r3 . Pn
ez kondenztorem je na obr. 43. Dlka kondenztoru je l. Okrajov jev
neuvaujte.
36. Kondenztor s posuvnm dielektrikem
Deskov vzduchov (v 0 ) kondenztor po nabit na napt U vtahuje do
prostoru mezi deskami dielektrikum, kter je v uvaovan situaci v poloze x
(viz obr. 44). Obdlnkov desky kondenztoru maj plon obsah S, dlku l,
vzdlenost mezi sebou d a dielektrikum m permitivitu = 0 r . Vypotte:

a) kapacitu kondenztoru,
b) velikost sly, kterou elektrick pole kondenztoru vtahuje dielektrikum
v poloze x.
l

52

Obr. 44

37. Elektrostatick energie pi paralelnm spojen kondenztor

Kondenztor o kapacit C1 m po nabit napt U1 a kondenztor o kapacit
C2 m napt U2 . Vypotte:
a) celkovou elektrostatickou energii samostatnch kondenztor (Wa ),
b) celkovou elektrostatickou energii kondenztor po jejich paralelnm spojen (Wb ).
c) Vysvtlete rozdl energi Wa Wb .

.
/

38. Soustava kondenztor

Je dna soustava kondenztor podle obr. 45,

pipojench na stejnosmrn zdroj o napt U .
Vypotte:
a) kapacitu soustavy,
b) nboj na kadm kondenztoru.

C2

C1

C3

Obr. 45

U
39. Kapacita soustavy kondenztor

Jsou dny dv soustavy kondenztor znzornn na obr. 46a), 46b), piem ve druhm ppad jde o nekonenou s stejnch kondenztor. Vypotte kapacitu soustav mezi body A, B.
a)

C1

C3

C2

b)

C2

C1

Obr. 46

53

Fyzikln konstanty pro een loh

Rychlost svtla ve vakuu
Planckova konstanta
Elementrn nboj
Permitivita vakua

Permeabilita vakua
Avogadrova konstanta
Faradayova konstanta
Elektronvolt
Klidov hmotnost elektronu
Klidov hmotnost protonu
Klidov hmotnost neutronu
Klidov hmotnost stice
Normln thov zrychlen
Rovnkov polomr Zem
Gravitan konstanta

c = 2,9979 108 ms1

h = 6,6262 1034 Js1
e = 1,6022 1019 C
0 = 8,8542 1012 Fm1
1
= 8,9876 109 F1 m
40
.
= 9 109 F1 m
0 = 1,2566 106 Hm1
NA = 6,0221 1023 mol1
F = 9,6485 104 Cmol1
1 eV = 1,6022 1019 J
me = 9,1095 1031 kg
mp = 1,6726 1027 kg
mn = 1,6750 1027 kg
m = 6,6429 1027 kg
g = 9,80665 ms2
RZ = 6,3782 106 m
= 6,6726 1011 m3 kg1 s2

54

een loh
mgd
= 40 .
eU

1. Poet elementrnch nboj n =

1
40

2. F =

NA me
2RMH

= 5,14 105 N .

3. Vslednice elektrostatick sly a thov sly mus psobit ve smru vlkna.

Q = 4l sin 0 mg tg = 3,88 109 C .

4. Kuliky se dotknou, nboj Q se na nich perozdl tak, e kad bude mt
nboj polovin (Q1 = Q/2) a kuliky se oddl do vzdlenosti r1 . Napemeli nyn podmnku rovnovhy pro vchoz a konen stav (srovnej s eenm
lohy . 3) dostaneme podmnku
4

5. a)

r1
=
r

4l2 r2
r
2
2 1 neboli r1 4 .
4l r1
+e

Obr.47

F1

+2e

b
2

F1

r
F1
=
,
F
2x
r2 = x2 +
F =

F1 =

2e2
,
40 r2

b2
,
4

e2
b2
x x2 +
0
4

3/2

+e

b) Sla bude mt extrm pro x, pro n dF/dx = 0; to bude pro

2
3x2
1
= 0,
neboli
x1,2 =
b 0,354 b .
4
b2
2
x +
4
6. Pro intenzitu elektrickho pole dut koule v bodech jejho povrchu uijeme
vraz (49):

Q
E=
=
.
20
80 R2
Na elementy polokoul budou psobit elementy sil dF = EdS , kter maj
smr normly element plochy. Pro odpudiv sly se uplatn prmty element sil do smru kolmho k rovin ezu koule. Souet tchto prmt
55

12
element sil bude mrn ploe R2 ezu, kter je prmtem plochy 2R2
povrchu polokoule. Velikost odpudiv sly tedy bude
F = R2 E =

7. a) (Obr. 48) Ea = Ec =

Q2
.
320 R2

1 |2 |
= 1,13 105 V m1 ,
20

1 + |2 |
= 5,65 105 V m1 ,
20
1
2
2
1 + 2 = 4,07 105 V m1 ,
b) (Obr. 49) E =
20

= arctg 2 = 33 40 .
1
Eb =

Ea

Eb

Ec

Obr. 48

Obr. 49

8. K een vyuijeme vsledku pro nabitou krunici (pklad 1). Integrac

intenzit pol elementrnch prstenc dostaneme
Ex =

20

x
1
R2 + x2

Ey = Ez = 0 .

9. a) Postup vpotu je stejn jako pi een elektrickho pole nabit roviny.

Jin je jen doln mez integrlu.

y
Ey =
.
2 + y2
20 r
Tento vsledek dostaneme rovn superpozic pole nabit roviny a opan
nabitho kruhu (s hustotou ), tedy odetenm vsledku pkladu 3 a
lohy 8.
b) Eo = 0 .
56

10. Intenzita (viz pklad 2): dE =

cos d
,
40 R

E=
40 R

l
sin 0 =
,
2 + R2
l

cos d ,
0

E=

.
20 R l2 + R2

Potencil

d
d =
,
40 cos

=
40

1 + sin 0
=
ln
.
cos
40 1 sin 0

11. =

R
,
20 R2 + x2

E=

12. 1. 0 r R : =
2. r > R : =

Q
80

d
=
dx

R x
20

(R2 + x2 )

Q
r2 .
80 R3
3
2

r R

R
R2 + y 2 y C
y , kde C =
= konst.
20
20
20
d

. . . stejn vztah jako pro nabitou rovinu.

E=
=
dy
20

13. =

14. Ze zkona zachovn nboje plyne 2 =

Q1
r
5
r
1
= 1 = , 1 = 2 = .
Q2
r2
1 2
r1
5

15. Koule maj stejnn potencil. Pak

16. E1 =

r1
= 6,0 105 V .
r2 1

, E2 =
.
30
30

17. a) Uijeme vztah E = d/dx a Gaussv zkon. Dostaneme

4
= k0 x1/3 .
3

4
Katoda (x = 0) : K = 0 , anoda (x = d) : A = k0 3 d .
3
b) Uijeme Gaussv zkon pro tenkou vrstvu nboj o tlouce dx ve vzdlenosti x od K a urme hustotu
4 k
= 02 .
9 3x

57

18. v =

e2
h2 n2
m e4
, r= 0
, f = 2 e3 3 ,
20 hn
me e2
40 h n

v1 = 2,19 106 m s1 ,
19. a) v0 =

l
2d

b) v = v0

r1 = 5,29 1011 m ,

f1 = 6,58 1015 Hz .

eU
= 9,11 106 m s1 .
me
1+

= arctg

2d
l

l
2d

eU
1+
me

= 1,063 107 m s1 ,

2d
= 31,0 .
l

e2
= 1,15 1024 J = 7,20 106 eV .
40 b
b) Protoe We me c2 = 0,511 MeV, meme pout klasickou mechaniku .

20. a) We =

v=

e
2

1
= 1130 ms1 .
0 bme

21. stice m v poli prstence elektrostatickou energii, kterou vypoteme uitm vrazu (23), do kterho dosadme vsledek (8) een pkladu 1:

qQ
E dx =
40

We = q
0

x dx
R + x2
2

3/2

Po substituci R2 + x2 = z, 2x dx = dz dostaneme

qQ
We =
80

z 2 dz =

qQ
.
40 R

R2

Tento vsledek je v souladu s poznmkou o poli prstence pro x R, uvedenou na zvr een pkladu 1. M-li stice doshnout stedu prstence,
mus zskat stejn velkou poten kinetickou energii. Budeme-li problm
eit klasickou mechanikou dostaneme
v0 =

qQ
.
20 mR

Bude-li poten rychlost nepatrn vt, stice prolet stedem prstence

a ve velk vzdlenosti od nj zsk opt rychlost v0 . Bude-li naopak rychlost
stice nepatrn men, vrt se zpt a ve velk vzdlenosti od prstence bude
mt rychlost v0 .
58

22. a) Pibliujc se proton uvede odpudivou silou do pohybu stici . V okamiku nejvtho piblen bude rychlost obou stic stejn; ozname ji
v1 . Pi dji mus bt splnn zkon zachovn energie a zkon zachovn
hybnosti. Ve vchoz poloze maj stice tyto energie a hybnosti:
We = 0,

Wk =

1
1
mp v 2 + 0 = mp v 2 ,
2
2

p = mp v + 0 = mp v .

Pi nejvtm piblen stic bude

We1 =

Q1 Q2
e2
=
,
40 1
20 1

Wk1 = (mp + m )

2
v1
5
2
= mp v1 ,
2
2

p1 = (mp + m )v1 = 5mp v1 .

Ze zkon zachovn energie a zachovn hybnosti dostvme soustavu
rovnic
1
e2
5
2
mp v 2 =
+ mp v1 ,
mp v = 5mp v1 .
2
20 1
2
eenm je 1 =

5e2
,
40 mp v 2

v1 =

v
.
5

b) Ve druhm stavu maj stice tyto energie a hybnosti:

e2
1
2
2
We2 =
, Wk2 = m v2 = 2mp v2 , p2 = m v2 = 4mp v2 .
20 2
2
Plat opt zkony zachovn (vzhledem k pvodnmu stavu):
1
e2
2
mp v 2 =
+ 2mp v2 ,
2
20 2
eenm je 2 =
c)

4e2
,
30 mp v 2

v2 =

mp v = 4mp v2 .

v
.
4

2
16 v2
5
=
= .
,
1
15 v1
4

5q 2
, sla smuje k nboji 4q .
20 b2

q2 2
b) We =
.
40 b

23. a) F =

24. a) Vsledn sla psobc na stedovou stici m nulovou velikost. Na okrajov stice psob vsledn sla o velikosti
F0 =

59

3e2
.
160 b2

3e2
.
80 b
c) Pohybovou rovnic Fy = may (obr. 50) upravme na tvar
e2
y = 0,
y+

20 b3 m
1
hlov frekvence vlastnch kmit je = e
.
20 b3 m
e, m

b) We =

Fy

25. We =

Fy

2F
y
b

Obr. 50

(1 8 sin ) = 8,01 1018 J = 50,0 eV .

40 b
2

e2
8e2
26. a) We =
=
(1,66 1011 ) m F1 .
b
30 b
3
e2
7
e2

3+
3,88 1010 m F1 .
b) We =
=
0 b
b
2
3
27.

e2
1 1 1
e2 ln 2
We
=
1 + + ... =
,
N
20 b
2 3 4
20 b
We
= 1,066 1018 J = 6,65 eV .
N
Pi een jsme uvili Taylorv rozvoj funkce ln(1 + x) pro x = 1.

28. We =

Q2
.
80 R

29. Polomr elektronu

30 e2
1
, kde 0 =
je permeabilita vakua,
r0 =
20me
0 c2

r0 = 1,691015 m.

30. Vlastn elektrostatick energie soustavy n stic je dna vztahem (50), piem v naem ppad je Qi = Qj = e. Indexy i, j tvo variace 2. tdy ze
Z prvk bez opakovn. Z kombinatoriky je znmo, e jejich celkov poet
je (Z 1)Z. Bude-li stedn vzdlenost mezi dvma libovolnmi protony r0 ,
bude vlastn elektrostatick energie jdra
We

1
e2
(Z 1)Z .
80
r0

Protoe stedn vzdlenost mezi protony je ponkud men ne r0 , bude ve

skutenosti vlastn elektrostatick energie jdra ponkud vt ne udv
60

odvozen vzorec. V literatue (nap. [1], s. 422) se lze setkat msto selnho koecientu 1/8 = 0,125 s koecientem 3/20 = 0,15. Vypoten vlastn
elektrostatick energie je kladn a tud nen to ona, kter tvo pevnou
strukturu jdra. V jde je pekryta zpornou energi vazby siln interakce
mezi nukleony (tj. protony a neutrony), jej absolutn velikost mnohonsobn pevyuje elektrostatickou energii vazby mezi protony.
31. R =

Q
= 0,30 m,
40 0

32. C = 4

0
= 1480 V .
r

r1 r2
.
r2 r1

33. Tvar tla nahradme pro orientan vpoet tvarem koule; uvaujeme hmotnost m 80 kg a hustotu 1 103 kgm3 . Pak
C = 40

3m
= 30 pF .
4

Tato hodnota piblin odpovd hodnotm zskanch menm.

34. a) K een pouijeme Gaussv zkon, anebo problm pevedeme na sriov
azen deskovch kondenztor.
Ca =

S
.
d1
d2 d3
+
+
1
2
3

b) Problm pevedeme na paraleln azen deskovch kondenztor.

Cb =
35. C =

S
(1 l1 + 2 l2 + 3 l3 ) .
(l1 + l2 + l3 )d

20 l
.
1
r3
1
r
ln
+
ln 2
r1 r1
r2 r3

0 S
x
1 + (r 1) .
d
l
b) Vzdlenost x zvtme na x + dx a vypoteme rozdl elektrostatickch
energi v poloze x a x + dx, kter se mus rovnat prci sly na drze dx:
Q2
Q2
SU
0
dWe = 0
= F dx, kde Q0 = C0 U = 0
je nboj
2C
2(C + dC)
d
pro x = 0 .
SU 2
r 1
Po dosazen dostaneme F = 0
2 .
2ld
x
1 + (r 1)
l

36. a) Kapacita: C =

61

1
2
(C U 2 + C2 U2 ) .
2 1 1
1 (C1 U1 + C2 U2 )2
b) Wb =
.
2
C1 + C2

37. a) Wa =

C1 C2
(U U2 )2 > 0 .
2(C1 + C2 ) 1
Pi spojen kondenztor se vyrovnalo napt a pitom pechzel nboj (elektrick proud) z jednoho kondenztoru na druh. Tento pechod
provzel vznik Jouleova tepla na kor sti elektrostatick energie.

c) Rozdl energi Wa Wb =

38. a) C =

C1 (C2 + C3 )
.
C1 + C2 + C3

b) Pro nboje plat vztahy: Q1 = Q2 + Q3 = Q = U C,

Q2
Q
= 3.
C2
C3

eenm dostaneme
Q1 = U

C1 (C2 + C3 )
C1 C2
C1 C3
, Q2 = U
, Q3 = U
.
C1 + C2 + C3
C1 + C2 + C3
C1 + C2 + C3

2C1 C2 + C3 (C1 + C2 )
.
C1 + C2 + 2C3
b) Protoe s kondenztor je nekonen, bude jej kapacita stejn jako
kapacita tto st doplnn jet o jeden lnek (tj. jeden kondenztor
pipojen paraleln a druh sriov).
C
Cb = ( 5 1) .
2

39. a) Ca =

62

Literatura
[1] Fejnmanovskije lekcii po zike: Zadai i uprannija s otvtami i reenijami.
Izd. Mir, Moskva 1969. (Peklad z originlu: The Feynman Lectures on
Physics. Excercises. Addison-Wesley Publishing Company, Inc. Reading,
Massachusetts, London 1964-1965.)
[2] Fuka J., Havelka B.: Elektina a magnetismus. 3.vydn. SPN, Praha 1979.
[3] Hork, Z., Krupka, F., indel, V.: Technick fyzika. SNTL, Praha 1961.
[4] Hork, Z., Krupka, F.: Fyzika. SNTL/SVTL, Praha 1966, 1976, 1981.
[5] Irodov, I. E.: Zadai po obej zike. Izd. Nauka, Moskva 1988.
[6] Kruk, M.: Sbrka loh z fyziky. SPN, Praha 1969.
[7] Purcell E. M.: Elektriestvo i magnetizm. Berkleevskij kurs ziki, II. tom.
Izd. Nauka, Moskva 1971. (Peklad z originlu: Purcell E. M.: Elektricity
and Magnetism. Berkley Physics Course, volume 2. Mcgrawhill book company.)
[8] Vybral, B.: Fyzikln pole z hlediska teorie relativity. SPN, Praha 1976,
SPN, Bratislava 1980.
[9] Vybral, B.: Teorie elektromagnetickho pole. Pedagogick fakulta v Hradci
Krlov, Hradec Krlov 1984.

63