Zasady zpracovani a uzivani slovniku (F. Cermak) 1 Vybér frazémt a idiomt ‘Vychodiskem vybéru i zpracovani je pro cely SCFT takové vymezeni frazému (idiomu), které za néj Povazuje kazdou ustélenou kombinaci aspon dvou slovnich forem téhot slovniho drubu nebo druhd riznjch, pro nit je pfiznané, ze aspon jeden z jejich komponenti se v daném vyznamu a funkei kombinuje pouze s jedinym dalsim komponentem (v jediném frazému, idiomu) nebo s nékolika malo dalsimi (pak jde o vice frazéma, idioma, casto transformacne spjatych'), Priznaénym, ne vSak nutnym. ysem takov¢ho frazému (idiomu) je jeho Casté ptenesenost, Proti pozadi relativné sirokyich ajen vagné obranigenych kombinaénich moznosti vétsiny slov éestiny zdtrazhuje toto pojeti tudiz skutegnost, de ve frazeologii podiéhaji vsechny komponenty anomilii, vyrazné pfedevsim v omezeni kombinatoric- kych moznosti (omezena kolokabilita, spojitelnost slova), druhotné pak i anoméliim dalsim. Omezujici podminkou vybéru hesel (ktery Ize pro souéasnou éestinu povazovat za relativné uplny) v tomto svaz- ku byla dale nevétna povaha verbalnich frazémdi (idiom®), obecné pak i uréité minimalni frekvence souéasného tizu zafazenych hesel. Cely slovnik je v tomto smyslu synchronni povahy. 1.1 Typy zpracovanych verbalnich frazéméi a idioma ‘ento svazek SCFI zahmnuje a zpracoviva Sirokou skélu frazémi a idioma verbélnich, t. t8ch, které obsahyji sloveso a které maj i ve své funkci a uziti typicky slovesny charakter, ve vété pfedevsim charakter komplexniho pfisudku. Patti sem kombinace verba (slovesa) a substantiva (podstatného jména) (V-S) se zvlastni skupinou substantiv abstraktnich (V-S*"), kombinace verba a adjektiva (V-A), verba a adverbia (V-ADV), verba a verba (V-V), poptipadé verba a vedlejsi vty (V-KL) a ko- nieéné i kombinace verba a Siroce pojatého synsémantika (slova neplnovyznamoveho), zvlasté verba a zajmena, pfedlozky, éislovky, citoslovce, éastice (V-pron, V-prep, V-num, V-int, V-part) a nékteré plipady zvlastni. Znaéna ast vyrazd je tu registrovana jakozto frazémy a idiomy vibec poprvé. Slovnik obsahuje v tomto svazku celkem 9976 hesel verbdlnich, z toho 3582 bééngch, 5896 redukovanych 'K tomuto pojeti blize viz E Cermak: Idiomatika a frazeologie éestiny, Praha 1982 (uéebni texty) aJ. Filipec, F. Cermak: Ceska lexikologie, Praha 1985.heslovyeh frazémi 2 498 odkazowjch transformaci heslové povalhy a vedle toho jesté 9-10 000 kvazi- frazéma se substantivem abstrakinim (kromé mnozstvi odkazi). 1.1.1 Kolem dvou tietin souboru vsech hesel (frazémd) pfedstavuje kombinace V-S ve své zkladni podobé i mnoha padovych a ptedlozkovych podtypech, Casto vicetlenngch, nap (@) chytat ety, nemit Print, bjt k nevydréen, bj pro kocku, byt antialent na néeo, that sido kapsy (sjednim substantivern), {t) dovrsic dilozkézy, poustét se na moFe bez vesel, mit jesté mliko na bradé (se dvéma substantivy), (©) vaspat soudnj den, zametat pred vlastnim praher, byt idské moc (sadjektivem a substantiver), (d) tudélat néco 2a pét minut dvandct (se substantivem a adverbiem), (f) dastat napraskdno, mit pro strach udéldno (jiné, i tento subtyp sem patti jen volné). 1.1.2 Ostatni strukturi typy jsou wrazné méné pestré a poéetné. Kombinace V-A se vyskytuje ptedeviim ve své prosté nebo zdvojené podobé, napt: (a) nebjt dnesni, bet namydlene, dt néco k lep- imu, (b) bjt neslany nemaseny, de nékomu proni posledni (vSechno), tidce iv jiné podobé; srov. vSak i kombinace adjektiva se substantivem wySe. Kombinace V-ADV ma pfedevsim tyto podoby: napi. (a) chadit spolu, dopadnout bled, drzet se patty, mit dost, chodit naboso, byt zadobFe s nékjm (prosta), (b) jt od toho (radii) dal, mit vsech pet pohromadé, odd to zkratka (se synsémantikem), Fidee (€) chodit sem tam, mluvit nahoru doli (advojené advetbium). Patti sem i pfipady mélo ptenesené ¢i nepfenesené vee, charakteristické svou pevnou kombinaci, intenzifikaéni povahou a nezaménitelnosti i jedineénou existenci adverbialniho komponentu, napé, pevné doufat, touzebné si pra, nezhytné potrebovat, otevtt dokoFdn. 'Velmi maiou skupinu pfedstavuje typ V-V, v némé druhé sloveso je vady (i v textu) v infinitivu, Jeho nejéastéjsi podoba je prosta, napf. (a) umét se narodit, nechat se vidét, nenechat na nékoho/néco dopustit, dat si zdleset, dat se poddat, moct se rozkrdjet; velmi Fidce te (b) nevédét kam dfty skocit, mit kam jit (s adverbiem). ‘Nékteré ptipady sem (i do dalsfch typd) byly zafazeny ve zobecnéné podobé; sloveso tu pak zastu- puje celétfidy stoves dangho sémantického typu jako substitu, napF. udélat néco za pét minut dvandct (-udélat, prinést, napsat, skonéit apod., ne vSak napt:: spdt, ist si, pFataj.), mft co délat (ve vyznamu schopnosti: nést, zvedat apod., na rozdil od jiného mit co délat = mit co na praci), délat/udélat néco pro née dobro aj. 1.1.3 Zcela ojedinéla je skupinka V-KL, kde na textové proméniteiné sloveso je vézéna jako kom- ponent cela pevnd klauze (vedlejai véta); ta se mize nékdy omezené také v nékterém svém vniténim komponentu proméiovat, napF. (a) ukdzat nékomu, zaé je v Pardubicich pernik (neménné); koukat, kde nechal tesaf dira, (b) myslet si, 2c [snédl/sezral] viechnu moudrost (omezené obménitelné je i druhé sloveso).. 1.1.4 Skupina, v niz se sloveso spojuje s nékterjm synsémantikem, je velmi pestré a zahrnuje (v Sirsim smystu) i dalsi slovnt druhy, tj. z4jmena, éislovky, interjekce (citoslovce). Verbalni frazémy jsou tudiz kombinacemi slovesa se vemi slovnimi druhy éeétiny (spojitelnost, kolokabilita slovesa je ‘V béaném jazyce naproti tomu omezenéjsi). Priznagné tu jsou kombinace smisené. Nejvétii skupinky tu pfedstavuji kombinace (1) V-pron (sloveso a z4jmeno) a (2) V-prep (sloveso 1 predlozka), zvlaité pak jejich smi8ené ptipady, napt: (1) byt sviij, hodit sebou, zabalit to, byt nékdo (2) byt pro, dréet na nékoho, chodit s nékym, mit pred nécim (1-2) byit sam proti sobé, dt do toho véechno, popadnout to s nékjm, mit za to Ze, mit néco do sebe, Jit od sebe Dalai typy (3 — s €asticemi, 4s cislovkami, 5 ~ s citoslovei a 6 ~ se spojkami; 7 — zvléstni pipady): an nezabube, a eda, lt nééeho azaz (V-part) ric viech pét pé, hospodatit od desiti k péti, dat nékomu pétadvacet (V-1 (5) délat na nékoho bububu, provolat nékomu hurd, mit to tidle vein ee (6) dat nékomu co proto (V-kon) (@) netict ani Giné) Charakteristickym rysem, ktery se objevuje i u néktery i ‘ ych dalsich typi, je tu exister neuréité z4jmeno (popi. prislovce) ztract svou funkei a nemiize se v text konkretzavat jij tion" rapt. mit néco do sebe (= byt zajimavy ap.), nebyt jen tak nékdo (= byt vyznamny ap.), poslat nékoho (= koho ap.). mabe wese byt v této ‘Keine zamiéten pedevsim na kombinace frekventovanych sans sirokjch sloves typu mit, byt, dat, fe, nechat apod. Radu dal8ich typd, predevsim se z4jmenem se (bodnout se, nedat se), ale i jinych (prebrat, zahybat nekomu, vytahovat se pred nékjm), které tvoti pfechod k ptipadim s béinjm typem polysémie, je motné sem adit také; je tu vSak napfed tkeba zpfesnit hranice medi pravidelnjm a anomdlnim, a vybér byl proto z.tohoto divodu ponékud omezen, (Od téchto skupin je treba odlisitfrazémy obsahuijict komponent, ktery nelze jednoznaéné slovné- druhove uréit, eho’ slovni platnost je zrugena a jeho?. funkce ani vyznam nejsou z funkce a vyznamu frazému (jeho? je komponentem) vydélitelné, Tyto unikatni (monokolokabilni) komponenty se vysky- tuji pouze ve frazeologii, napf. byt vepst, mit pré, byt hin, nechat nékoho na holickdch, jit nékomu k duhu, 48 pfipadnd podoba s uréitym slovnim druhem je tu jen zdénlivé a vnejai. 1.1.5 Poprvé je tu lexikograficky zpracovan i vfrazny a pro kazdodenni odbornou i béznou komu- nikaci vyznamny typ kombinaci slovesa a substantiva abstraktniho (V-S*™*). Kombinaéni moznosti Siroce chapaného abstraktniho substantiva (tj bez konkrétniho fyzického denotétu) jsou — proti sub- stantiviim konkrétnim ~ vjrazné omezené na pravidelné se opakujici spojeni ursitvch typds vét3inu nich Ize zatadit (idedlné) do tk fz, inchoativni, durativni a terminativni, jimiz se platnost ptislusné- ho substantiva zavadi (zacind, IN), pokracuje (trv, DUR) nebo konei (se rusi, TERM) ap. Tento specificky typ, ktery v Fadé ohledi (ne vsak uzem) patti na periferii frazcologie a idiomati- ‘yy, plymule prechaai do béénjch frazémi: a idioma s individuétn{ sémantikou i funkei (napé. do typi reslapovat na misté, nevédét si rady, mit pro strach udéldno, vat si nékoho na stranu, sklidat tity nékomu); zde je abstraktni substantivum zastoupeno sice také, ale nelze tu ui. wvazovat o opakovint uréitého typu (tyto piipady se ve slovntku chapou jako bézn4 hesla). Zastoupeni ohojiho typu hesel se substantivem abstraktnim tak zamezuje umélému déleni této oblasti a umo?iiuje i komplexni studium ieiich tlohy ve frazeologii a jazyce vibec. Zakladem vybéru typu VS" byl frekvenéné zvoleny az mnoha zdrojii dopliovany soubor sub- stantiv; podle propoetu Ize odhadovat, 2e tihmn jeho kombinaci zahrnuty do slovniku pokryvi ad 90 % bézncho tizu. Do tohoto souboru patti napt. takove pravidelné a ustélené frazémy (kvazifrazémy) jako dostat/nabyt zdjem, dostat radu, dbdt rad, vyrovnat tet, Fidit se radou aj. Tyto frazémy jsou ve slovnt ku ve zjednoduseném zaznamu a strukturovaném uspotédani uvadény pod prislusnym substantivem, tedy napé. zajem: IN dastat /nabytz., projevit /ukdzat z., DUR mit ., chovat z.,,TERM ztratit /pozbyt 2; rada: IN dostat /obdréet -u, DUR fidit se -ou / podle-y, db -y /na -u; eet: 1. IN dostat t., DUR ‘miti., TERM vyrovnat /zapravit /zaplatit u.; 2. IN otevrit si d., DUR mit i., TERM zrusitd, (viz 2.10). 1.2. Typy hesel Z diivodii praktickych (pFedevsim rozsahu) i teoretickych (pfedevsim frekvence) obsahuje slovnik hes- la dvojiho wykladového typu: heslo bézné a heslo okrajové (periferni) pfiblizné ve stejném poméru. Bezné heslo pfedstavuje stat plné vybavenou vsemi svymi oddly, véetné stylové a gramatické charak- teristiky, poznémek, exemplifikace, synonym a opozit i pkekladovych ekvivalenti. Okrajové heslo se ‘omezuje pouze na evidenci formy, popé. kontextu a vyznamu, ¢i téz transformaci a byva to v zisadé slo Fidsi. : Ontem typem hesla je heslo odkazové, které zpravidla odkazuje fid8i variantu na variantu bézngjst nebo z,jedné &i vice transformaci na jinou; nap. hesla dasta¢ ultimatum, byt ve slepé uligce, dostat néco na uvdZenou jsou odkézdna na transformaéné spjaté hesla dae nékomu ultimatum, dostat se do slepé ulicky a dét nékomu néco na uvdéenou, 2 jejichi vykladu Ize (zdmenou slovesného komponentu) odvodit i vyznam sem odkazovanych hese. V9kladové a odkazove heslo mitze byt (pro uréity vyznam) eae iim ve slovniku novjm typem hesla je heslova stat uvddjicthesla patil ktypu V-S*™", ker ssdruzuje Kombinace slovesa a substantiva abstraktniho (viz dal 2.10). Mezi jednotlivymi svazky SCFI se piimo neodkazuje, avSak uvadéné transformace (viz 2.4) vétsinou sloudi zérovett i jako odkazy na hesla zpracovand v ostatnich svazeich.12 1.3 Razeni hesel 1.3.1 Franémy a idiomy sou v celém slovniku fazeny jednotnjm zpasobem podle abecedy a jednotli- \ch slovnich dru, které heslo obsahuje (= fadieislovo). Na prvnim misté se takto diva prednost ‘dy (1) substantivu (podstatnému menu) dle (2) adjekiv (pfidavnému jménu), (3) ver (Stover) a koneéné (8) adverbiu (ptislovei), coz-znamena, Ze hesio je vidy tazeno pode substantiva (pakuel ho ‘bsahuje), poptipadé podle dalsho slovniho druhu v wedeném potadt. V praxi to pak znamené, yp V5 je fazen pod substantivum (promi, jel jch vice), V~A pod adjektivum, V-V pod prt verbum, V-ADV pod verbum; to plat obecnéi pro V-KL (pod proni substantivum, absahuje-Iiho, atd.). Toto po- Fadi (oubstantivum -->adjektivum —>verbum —» adverbium) sak plat dle v mikrotazent (viz 1.3.2). even! uvnit typd verbum-synsémantikon je dano pfedevsim pragmatickymi ohledy, sledule sak vady abecedni potadi synsémantickjch komponentd. U komponenti se rozisue eich povaha (zvldste Uruh zajmena),reflexivita slovesa apod. Vjraznyjm rozlisucim znakem tu bjva predloakay pokud je ve frazému zastoupena. 3.2 Hela, které maji ve vétSim poétu toté2.fadict slovo (nap. frazém® obsahujicich Komponen lava jeve slovniku na 200), je tkeba élenit dale, pfedevsim abecedou sloves (mikrofazeni). V nékterych pripadech Se vSak objevujeiskupina, ktet mé tot substantivum i sloveso. Takové Skupie hesel se Prey slovesem pak zacind (8) prostjm heslem o dvou komponentech, které ma substanfivury ¥ £7 guldru a daném neprediozkovém pidu (nape. mit hlavu); po ném nésledusi(O) piedlozkové pady (napted ytd, pak ine, nap. mie nécov hlaé) apo jejch vyBerpan (c)hesla obsahuic! dalsi komponenty, pée- Hee eetuhé substantivum, adjektivum a adverbium (nap. mitvhlavédreiny /Fezanku-... mit y hhlave gzalimatyds, mi tov hlavé dobfe srovnané apod.), pop. i druhé sloveso (v tonto pofadi a vidy s vlastni Bikroabecedou, je-li hesel vice). Po vyéerpant hesel, v nicht. se substantivum wyskytule v singularu, msledufi (2) hesla obsahujci tote substantivum v plurdiovém tvaru (kde po padech neptedlozkovych pet nésledujityté2 pay predlodkové, pak jiné a pak dalstautosémantické Komponenty). Hesla s abs- traktnim substantivem (e) nésleduji védy na koneci celé skupiny s vnitfnim Glenénim, Schematicky tedy v souhrnu plati: Vi-Ssg (sg) Viprep Sse. Vi-Ssg-S 62.8) Viprep Ssg-S Vi-A- Ssg GA) ‘VI prep A-Ssg Vi_V-Ssg «Vy \Vi-Ssg-ADV (ADV) VeSpl Gpb V'prep Spl V'—Spl-S atd. V2-S atd. Napt, dae nekomu za cho, dostat za ucho ..,(a-b) bjt» nem a po ui. (-b) mit za utimd, (4c) mit usi pro hudbu, mit ost us, mi enké us, mit zalehlé us (abeceda adjetiv), mit usa nesiyser, ‘mit usi vSude atd. Nebo: (a) mit nékde (urtité) slovo, (c) mit pro nékoho dobré slovo, mit nékde hlavni slovo, mit v2dy poslednt slovo, mit print slovo (:abeceda adjektiy), ....na jedno slovo jich mit dvacet ata. ban ena cit tet, a i bes hostinského, (b) jit na det nékoho, (c) jit na cizé cet ..., (A) mit 's nékjm nevyrtzené tet, (db) vyFidit si /vyFizovat sis nékym iiety, (4c) vy i (leer *) ky tiety, (dc) vyFizovat si s nékjm staré ticty, 1.3.3 Z formélnich davodi a kvdli zamezeni pfili8 velk¢ho kolisini v délee . i al samoblasek, popt. mék- kost!souhfsek, wjramé movant ve frazeologii pritomnosti riznych sklonovanych vant krdthy vokdl (samohldska) vady predchazi dlouhému a tyrdy konsonant (soubhlska) predchdet ‘mékkému (a~8 ee, Ma, t-£ aj). V pipad® pochyb je pro spravné urgent mista zafazeni tfeba uvafit zakladnt tvarfadiciho slova, popf. i dalsich (tj. nominaciv ae adjektin, drat jednota skupiny, napf. bjt na rdné,... polozit nekoho jedrox se jejimu rozdéleni hesly jinymi, napF. svdzat si svij ranec (toto esto: neustrojné oddélilo), Podobne je napf, tfeba hledat hesla s wwarem stola (nape stolu) pod stl (tedy a 2a hesly, ktera obsahuji komponenty ‘strop, sttecka, soains 3%). Rexisociné delky a turdosti (resp. mékkost) je v celém slovniku stené, mest hesty se {@ mikroaheced8) i meri hesly s rdzngmi Komponenty. ANIM + (@lovek / voridle:) fiznout zatacku, (Clovek / vyrobek:) (3) HUM > KONKR: atistat lezet (4) HUM 3 LOK : (Glavék / pokoj) bje pod zdmkem B (5) ABSTR HUM —_: (problém / élovek:) lezet nekomu v have C (6)KONKR — ABSTR ; (ptistroj / plan aj) projie zkouskou ohném, (ptedmet / okolnost:) byt na zdvadu ()KONKR HUM —— : (vjrobek / Clovek:) nebyit ddr zdzrak D (8) ANIM > HUM + (avite / Clovék:) yycenit na nékoho zuby K béénjm Ize positet (1), (2), pope. i (6), k Fidsim a ojedinelym ostatni; dalsi neexistuji nebo nejsou prokazatelné, napt, ABSTR —» KONKR. Nékteré typy pfitom prakticky urcity typ subjektu vytvafejt monopoin, j. podobne jako v prirovmani je | zde oblast frazémd vetahujicich se k subjektu ANIM xytutifena jen polyfunkénosti, a to pfedevsim ze sféry élovéka (HUM). Za specificky zajimavy Ize vSak povadovat 2vliste typ (1), zcela odlidny od béznych typi lexikalni metafory a metonymie vytvatejict polysémii. 'V 2.1.2 jome konstatovali, Ze pies 75 % substantivnich komponenti (bez bliz&tho rozlisent na ‘abstrakta, Konkréta, 2ivotichy atd.) spada ptimo éi neptime do antropomorfického typu, dominantni je viak v ném oblast somaticka, Zaroven jsme si v¥Se (zw. v 2.2.2) ovétovali, jak nezfetelnd a proble- ‘maticka, Castéji vak vibec #4dna je motivovanost Wanamu jednotlivého dtvaru (idiomu) vyznamem komponenté, Zdalo by se tudia priori, 2e tu 2adna souvislost mezi antropomorfickymi komponenty 2 daze, specificky pak typem subjektu, neni, Na vzorku 8 somatickych komponent® (hava, huba, noha, nos, oko, zéda, zadek, rub, eitajicich pres Sest set frazémii) je v praméru pouze 4,96 % takovych, které se k-subjektu personéinimu nevatahuji, popé. seknému vztahuji az druhotne, napF. prastie mékoho pies nos, vylihnout se nekornu v hlavé. Jde tu vSak o znaéné wykyvy, komponent lava ma tuto non-HUM funkei v osmndcti pHipadech, ale frazémy s komponenty huba, zdda, zadek ji nemaji vibec a vztahujt se eyluéné k HUME ostatn ji maji ve znatelné slabsi mife ned flava. Lze tedy na velmi obeené roviné konstatovat statisticky prikaznou souvislost (kterou je ovsem theba jeSté zpfesnit) mezi semantickou povahou komponenta a azem idiomu, ato iv oblasti tradigné pojimane jako metaforick¢ jadro IF Vedle béinych ptipadd polyfunktnosti, danjch extenzi kolokability a valence ze subjektowjch ak- tantd HUM na jiné, vSak w IF existujt i frazémy, které se subjektovym aktantem non-HUM (pfedevsim ABSTR) funguji vfluené, pop. zPetelné castéji a vyrazneji nez s jinymi. Z povahy wenamu se 2dd, 2e pravidelny jazyk je ve srovndnt s IF na takto specifické verbs pomérné chudi, cod se pfirozent odrati ie zmacné nevyrazném a nevjstizném metajazyku silné analytické a opisné povahy, chceme-itakove frazémy sémanticky anotovat (princip ekvivalence metajazyka popisu a vYenanvu vyrazi tu je splnén v povilivé malé mite), sFov. pro ABSTR / KONKR: byfv such (xbytzajisténs, venku nebezpett aj.) [eset ndkomu na srdei (xbyt ehapan odpovédné, byt zavazny pro nékoho aj), byt k 2bfdznént ( nonlF / stovo): ahytat lelky — lelkovat rit nékomu néco za zlé —+ zazlivat nékomu néco 2. propozicionalizace (pron-V / V-prep-S a). —» PROP): nic siz nééeho nedBlat —> Nic siz toho nedélejt byt ve huezddch —+ Toje ve hvézddch, 3. verbalizace (PROP — V-ptep-S a).): Sejde2 od, seide 2 mysti. — sejit z mysli 4 verbalizace (slovo / nonlF — V-Saj.): Jeding relativné bang yp je 2; realizovdn je tehdy, Ize-li wanat frazémy (j. bazl i transformaci) obou rovin za ustélené, ‘Transformace mezistrukturni (ynitrorovinné) jsou naopak relativné hojné, vytvai se jimi charak- terlsticky paralelismus dvou, popt. vic struktur odlsne strukturni funkce wvnitt Kolokacni, 1), neverne roviny. Ne vidy je ptitom smér,t) haze a renultat (a tedy i geneze), ptislusne transtormace zfejmy. Opét tu jde jednak o transformace ve verblni frazémy (verbalizace), nebo z nich vjiné typy. Vaimneme si predevsim tech drunych: 1 nominalizace (V-S /¥-prep-S / V-A-S aj. —> S-prep-S / S-S aj): sodit nfkoho 2a nos — vodéné za nes dt si se slovicky —+ hra /hrani si se slovicky rit hlavu otevrenou —» hava otevrend 2 adjektivizace (V-ADV-A / V-prep-S /ADV-V aj. ADV-A// A-prep-S / ADV-A aj): ‘yt unékoho dobre zapsany —>dobte zapsany u nékoho postavit néco na hiavu —> postavens na hava / na hlavu poscavert) smrtelné zblednout —» smrteine bled 3. adverbializace (V-prep-S/ V-PROP / ADY-V aj. — prep-S / pron-S-V/ ADV-ADV aj): eltovat / Het bcoz hlany —> z Navy ‘it co hrdlo réet —» co hrdto rast -smrtelné zblednout —» smrtelne bledé 4 komparativizace (V-A-A aj. — piirovndni):5. prepozicionalizace (V-jrep—mono / V-prep-S aj. —> prep-mono / prep-S 4j,): bjt na ikor n&eho /athoho —> na tikor néécho /nekoho pater état néco pod plastikem nBscho —> pod plastikem nééeho 6 partikularizace (V-(part)-prep-A-S aj. —> part-prep-A-S aj): neuclélat néco (ani) za Zivy svet 9 ani za Biv) sve 7 pronominalizace (V-pron-(A)-prep-S aj. -> pron-prep-S aj.): Shudnét néco (dobrého) na zub + néco na zub Nejbéangjaljsou tu nominalizace,Fidké adverbializace, komparativizace, prepozicionalizace a oje- dinélé partikularizace a pronominalizace. Moznost komparativizace je do jisté miry subjektivné pod- minéna schopnosti vycitovat podobnost a tvotit pak pro ni prirovnani (v slabsi mife je ovsem obdobné potencialita tvorby neustlenych transformaci, zavislych na ufivateli, i u dalsich typi). Rezultaty jed- notlivych typa transformaci, jak naznaduje jejich nazey, funguii ve veté jako nomen, adjektivum (a atri- but v obou, popt. jen jedné ze svych funkci) nebo adverbium (# adverbiale) atd. Rada transformact je poloustafend, th. od své baze pravidelne utvofitelnd ad hoe, stov. napf. adjektivizaci od frazému bat serie hlavu: bojic se wystréc hlavu ap. Obecné vSak zde iu véech dal&ich typd transformace plati, ze Zadny je typ se netvoti automaticky: transformace maji tuci2, steiné jako vétSina dalSich stranek IF, wrazné individualni, neprediktabilni a-v obecném smyslu anomdlné povahu a je tkeba je pro kazdy’ frazém gjistovat védy zvlast. Zastavme se struéné a pro ilustraci u nejrozSitenéjsiho typu téchto transformaci, u nominalizaci. Na rozdil od pravidelného jazyka, kde Ize aspor v teorii nominalizavat kaddé verbum (jde tu tedy 0 stopro- centn{ nominalizovatelnost a mj. io jeden # ddvodd, proé nevime, kolik je v ceStiné vlastne substantiv), je situace tohoto typu transformaci v IF radikilné omezena na celkem asi 7 % relativné ustélengch ptipadi (7,32 %, na vzorku vice nez jedendcti set frazéma pismene D a N). Moznosti neustélenych, potencialnich transforma, kterymi by toto éislo ponékud vzrostlo, nejsou pro svou neohranicenost v zisade evidované ani evidovatelné, Le tu rozlisit w zisadé dva typy nominalizac: (1) ty, kter€ maji se zfetelem k vert bazi povahu komponentu, srov. najit nékde druhy domov =» druhy domov, hodit nekomu drobty ze stolu > drobty ze stolu, mit kofskou ndturu —» koskd natura, byt prazdnd nddoba prézdnd nédoba aj,; (2) ty, které jsou se zfetelem k verbalni bazi zalozeny na celém frazému, srov. delat drahoty —> déldni drahot, promluvit nékoniu do duse —> promluvent do duse, vyménit si ndzory (snekjm) —> wimena ndzori (5 nékjm), Zc na velké /vysoké noze —>zivot na velke/ yysoké noze aj, Prvni typ je omezeny na takové vicetlenné, nebinarni struktury, které obsahui (vedle verba) ptedevsim ava substantivni komponenty (S-S) nebo kombinaci adjektiva se substantivem (A-S); silné zatfzend tu je, sdanym omezenim, zvtdsté struktura s komponentem mie, popt. byt, vizptiklady vySe (diachronné vSak rmiaée jit nékdy 0 piipady, kdy bazi je naopak nomindlni frazém a transforrnaci z ng) frazém verbalni, ale toto v synchronnim pohledu pfipoustéjicim paraleinost obou smérd chépani transformace neni podstatné). Vzhledem k tomuto druhu omezeni ptedevsim na nomindlni (popf. adjektivni) komponen- ty (€va nebo vice) nema tuto moznost tvott transformace a priori aspon polovina verbalnich frazémd, protoze jsou jen dvouclenné, s jedingm substantivem nebo adjektivem. Dalle se zdla, Ze nékteré struk- turni typy frazémé nominalizaci neptipousteji vibec, zvl. struktura V-V apod. Druby typ, spoivajict ve slovotvorné preméné jednoho nebo vice Komponenta, je pak hlavnim zdrojem Ppotencidlni tvorby nowjch neustdlenfch nominalizact (vét8i Gist téchto transformaei, zvidsté prvniho typu, je zahmnuta do druhého svazku SCFI), 4,2 Transformace vnitrostrukturni ‘Tento typ transformac, jimié se bud vytvateji v rimei téze struktury frazémy mové, nebo jen jejich textové obmény (0 téch viz 4.3), jsou avast bohaté pravé u verbalniho typu IF. Celkem aspon 5 % ver- balnich frazémd takto tvoli transformace vidici k sobé rlzné frazémy verbalni povahy. Povaha tohoto transformaeniho svazku ma vyrazné strukturovanou povahu, ptedevsim z hlediska th rozlisenych fz, ne-/pritomnosti kauzativity, poptipadé ucasti varianty posesival a kontinuativni. Faze rozlisuji v Siro-1245 kém smyslu 2acatek (inchoativni, IN), trvani / pokracovani (durativni, DUR) a ukonéent / pfestini (terminativni, TERM). Vyvolal-i stay, situaci, vztah (oznateny frazémem) vnéjsi agens, jde 0 piitom- ost slozky kauzativni (K). Ridee mohou jednotlivé faze mit i variantu posesivni (Pos) nebo kon- tinuativni, pokracovact (Kont). Vétsinu transformacnich vetaht pokryvaji konfigurace, t). seskupeni dvou nebo vice transformaci, moznosti uvedené y pfehledu, Rizné faze mohou v dalsich konkrétnich ptipadech odpadat (zvi. v 2f, ale i jinde; dvé takove typické modnosti jsou naznageny zavorkou). Tyto transformace vyjadtujici predevsim modifikace, aspekty, faze apod. Siroce chapaného stavu (Ize je pro- to nazyvat statutdrni) je ve skutecnosti mozné sjednotit, ztotoznit se strukturou sémantického univerza pokrjvajictho wiznamovou oblast verbilnihe typu (viz 2.2.2 a ptehled tam), resp. pfedevsim s jeho prvni velkou cast (A). Konkrétnéjsi formy této identity (popF. rozdily) stejné jako komplementérnost vvbéi pojmenovinim jednoslovnym, kterd v tadé frazeologicky nenaplnénych fézi vystupuj}, je teprve tteba studiovat. - : Priznaené je, de jednotlivé transformace se mohou znaéne lisit frekvenel sveho zu, jak je pate izptikladd, Nekteré fidst tronsformace t ovSem zahrnuty nejsous; kromé okrajovych to jsou ptedevsim ty, kteryimi se rusi identita textoveho subjektu (jind ne2 dang kauzativitou a posesivitou), stov. IN ‘(Glovak:) najit nékde drug domov: IN (misto:) stat se druhym domovem nekoho a). 1 EXISTENCE (a) DUR - Kont-DUR - (K-DUR) byt paf £ ndceho — zistat paf 2 nééeho byt bez sebe = ziistat bez sebe byt vzhitru zitstat vzhiiru — nechat nékoho wahiiru (b) IN-DUR jitnékomu naproti ~ byt nékomu naproti jit od sebe — byt od sebe ‘fepro néeo — byt pro néco 2 SITUACE (a) IN = DUR = (TERM) phijie pod dekret — byt pod dekretem dostat se do bine ~ bejt v bani octnout se na mrévém bods — byt na m. b. ~ dostat se z mrtvého bodu sednout si na bobek = sedét na bobku (b) DUR - Pos-DUR byt-v boku — mit néco v behu bye na dosah ruky ~ mit néco na dosah ruky byt z toho, Ze — mit to z oho, Ze byt nékomu zapottebi — mit néco zapottebi () IN = DUR = Pos-DUR. ostavit se nékomu po bok ~ stdt nékomu po boku ~ mit nékoha po boku K-IN - DUR sircit nékoho do diry — bejt v dire rozmldtit néco na cimpreampr ~ bejt na cimpreampr DUR - K-DUR yt v tom — nechat nékoho v tom () IN-DUR-TERM K-IN - K-DUR - K-TERM dostat se do bryndy — byt v bryndé — dostat se z bryndy dostat nékoho do bryndy — nechat nékoho v bryndé - dostat / vytdhnout nékoho z bryndy vait néco na swd bedra ~ nést néco na syjch bedrech ~ 0 svalit / vlozit néco na bedlra nékoho ~ sejmout néco z beder nékoho — 0° dostat se do spara nékoho ~ byt ve sparech — dostat se ze spartt dostat nékoho do spéral— mit nékoho ve spdrech ~ yyrvat / dostat ze spérd nékoho d )3 KONVERZE IN=DUR stdé se bredou pokroku ~ bye bredou pokroku priitt nékomu vhod ~ bjt nékornu vhod 4 POSESE (a) K-IN-IN dae nékomu deku —dostat deku dae nékomu pétadvacet na zadek —dostat pétadvacet na zadek dlét nekomu najevo, Ze —dostat najevo, 2e dlét nékomu co proto = dostat co proto dat nékomu zabrat — dostat zabrat (b) IN- DUR udelat si bene - mit bene dostat néco éerné na bilém mit néco éerné na bitém (¢) K-IN-DUR dat nékomu néco cerné na bilém — mit néco derné na bilém polepit to nékomu ~ mit to polepeny (qd) DUR-K-TERM mit brouka v hlavé — vyhnat nekomu brouky z flay (@ DUR-TERM mit dobré bydlo— zeratie dobré bydlo 4.3. Transformace aktualizaéni Jeou to v uisim smyslu takové transformace, jimiz se nemént identita frazému (de stile o frazém jeding, soy, ted 2.2.3), imide viak ménl ~ v souladu s pottebaml Kortextu ~ jeho gramavicks funkce {a forma, | u verbalnich frazéma plati, e mira jejich idiomatiénosti stoupa s poctem nerealizovanych fgramatickych kategorit, a tedy i forem, a Ze jsou tudid takto tim tésndji vlzdny jen na (zk funkeni spektra, Sijné tak plat, de rejsthiktéchto nerealizovanych kategorii mde mit (aspon teoreticky) temét Tekonesné rizné stozeni (zhruba v Hidu 107 vSech moznast/). V 3.3 bylo naznaceno, ze konkrétni rejs- tfik cho (nerealizovanych) transformacl tvot spolu s dalsimi typy wyehodisko k zakladn klasifkaci IF po stronce funkéni, He sedmnacti gramatickjch kategorii verba, které frazém teoreticky mit mize (definitoricky vSak nikoliv, pak by to nebyl frazém, ale pravidelné slovesné spojent), 9. 1: pozitiv-negace, 2: aktivum-pasivum, 3: afirmace-otdzka, 4; indikativ-imperativ-kondiciondl, 5: minulost-prézens-futurum, 6: singuldr-plurdt, 7: (osoba) prvni-druhd-treti, patti knejptiznakovejsim, t,x hlediska svého zastoupeni k nejéastji variujcim: negace, pasivum, otazka, kondicional, minulost, futurum a 2, soba. Wakiedern k siinému potencidinimu tza IF jako celku je vSak i zde theba peetive odlisovat zdkladnt, béany'a neutrélni dais od posunuiého, metaforického a aktualizovaného individudlne, Tak napf, 24- Rladni tzus frazému priimout nékoho 5 otevRenou ndruel zjevné nepFipousti negac; ta je véak béané mond v iranickém postinu. Ale takovd aktualizace, posun neni mo2n4 napt. do pasiva u frazému nosit ‘lave vysoko ani do otéky u frazému snést nékomu modré 2 nebe, kterg je ptiznatny este jinak, Jeho Kondiciondlovy dizus (nap, snes by ji modré z nebe) vyluéuje jakékoliv uit! vindikativa v kterémkoliv ase, jeho sémantika pak dale i uditi v pasivu, negaci a 1. osobé ‘Vedené je sama podoba frazému ud v pasivu, stov. ojedinéle bjt odkdzdn na milast nékoho; takovy frazém pak nema vabec aktivum. Uzus prézentu je nékdy din videm (perfektivum ho nepripousti auto-1247 aticky), srov. zblednout zdvist :blednout zdvisti, indy sémantikou, srov, spadnout 2 nebe. Specificky timus vice typai signalizuje nemo‘nost zit futura, stov. byt v nadgji, mit pedpotopni ndzory, spadnout Z nebe apod. (pokud nejde 0 vyznamovy posun éi pritomnost dalsich, ,podpiirnych* kategorii, nap. roe negace, vyskytu v zivislé vet ap.), Minulf éas (vedle ptitomného) je u vétSiny frazéma béény; pokud ho frazém nerealizuje, jde o silné priznakovy tizus momentalni platnosti, srov, pro o¢i nevide'. Ztejma je koneéné i souvislost mezi nemodnosti tzu v 1. osobe singuldru a depreciativni sémantikou frazému, pokud élovék neni pfehnané sebekriticky, nevede vnitini dialog ap. (pak jde ovsem opét © posun), srov. beje na hlavu padlej, byt s hanbow jedna ruka. Uzus a transformace, které ho odrazeji, tudid tesné souviseft ~ jak je dobte videt 2v1asté z poslednich pifklada vySe—nejen snormamia standardy chovant verbélniho i neverbalniho, ale sjasnym hodnoce- rim sociainich roli v jednotlivych behaviordlnich rimeich, pedevsim pak na ose kladny—ziporny.