esko srbsk vztahy v dob rozpadu a po rozpadu SFRJ

esko-srbsk vztahy v dob jugoslvsk krize

Mezivldn styky
Politick vztahy se v roce 1989 omezily v zsad pouze na jednu nvtvu ministra
zahraninch vc Jiho Dienstbiera v Blehrad. Tato nvtva mla signalizovat potvrzen
esko-srbskch ptelskch vztah na vech rovnch. Lta reimu Slobodana Miloevie,
vlka v Chorvatsku, Bosn a Hercegovin a nakonec v Kosovu, tyto nadje vak zhatily.
D se ci, e rozpad Socialistick federativn republiky Jugoslvie a nsledn
konflikty s nm spojen postavily eskou veejnost ped velk dilema. Vzhledem
k neskuten sloitosti a nepehlednosti vech vlench konflikt v bval Jugoslvii bylo
opravdu obtn zaujmout objektivn stanovisko a pohled n jdro celho problmu.
Zpotku tedy pod vlivem ponkud zjednoduench hodnocen pipisovala vtina eskch
mdi srbskmu veden v zsad stoprocentn odpovdnost za ve zmnn tragick a velice
krvav rozpad Jugoslvie. Zde je ovem nutn zmnit, e tento fakt neznamenal, e by na
esk stran nebyli politikov a intelektulov, ktei chpali sloitost dn v Jugoslavii. (V
devadestch letech se jednalo pedevm o postoje a lnky Vclava Klause, Jiho
Dienstbiera, Vclava Blohradskho, Jana Pelikna, Karla Koska i Ivana Svitka
podrobnji s o tto problematice zmnm pozdji.)
Na tomto mst bych takt rda zmnila iniciativu eskho diplomata Miroslava
Polreicha, kter se jet v roce 1992 pokusil prosadit mrov een kosovsk otzky.
Miroslav Polreich byl lenem mise OBSE (Organizace pro bezpenost a spoluprci v Evrop)
v Kosovu v roce 1992. Jeho kolem bylo zjistit, zda Srbov neroziovali sv policejn a
vojensk jednotky na Kosovu. Mnohem dleitj byl vak fakt, e prv Polreich a vedouc
mise kanadsk velvyslanec David Peel byli vdcem kosovskch Albnc Dr. Rugovou a
srbskmi politiky podni o tajn veden mrovho jednn mezi obma stranami. Srbov
byli ochotni jednat i pmo na jakkoliv rovni, nebo pes meditory, a souhlasili s utajenm.
Peel dostal z Ottawy souhlas s dvrnm zprostedkovnm mrovho een, avak odpovd
z Prahy byla negativn. Ivan Buniak (editel odboru OBSE) se po porad s Nmci rozhodl
tuto akci nepodpoit.
V roce 1995 se postupn zaaly vzjemn vztahy obnovovat prvn konzultace
editel odbor a namstk ministr zahrani se uskutenily koncem roku 1995 a v tme
roce bylo rozhodnuto obnovit diplomatick zastoupen na velvyslaneck rovni. Potvrzenm
rozvoje bilaterlnch vztah mla bt nvtva tehdejho eskho premira Vclava Klause
v Blehrad na jae roku 1996. Na tuto nvtvu poslze navzala nvtva ministra zahrani
Josefa Zielence v jnu roku 1997. Toto oiven vztah souviselo zejmna s podpisem
Daytonsk dohody v prosinci roku 1995 a nslednm ukonenm ozbrojench konflikt a
pomalou, ale peci jen probhajc uritou stabilizac cel oblasti. Velej vztahy mezi
zemmi souvisely i s diferencovanjm vnmnm a uvdomovnm si komplexnho
charakteru balknsk problematiky v esk spolenosti. Z esk strany ji tedy nedochzelo
k pipisovn vhradn odpovdnosti za rozpad jugoslvsk federace srbskmu veden.

Ekonomick vztahy
Na konci osmdestch let se esko-srbsk vztahy v zsad omezily jen na vztahy
ekonomick, piem ty kulminovaly koncem osmdestch let, kdy vzjemn obchod
dosahoval historicky nejvych hodnot ve 1,6 1,8 mld. clearingovch dolar. D se
tedy ci, e v t dob ob zem zaujmaly v ebku svch nejvtch a nejdleitjch
obchodnch partner vzjemn 4. a 7. msto.
Rok 1989 byl rokem nejvyho zahranin obchodnho obratu mezi
eskoslovenskem a Jugoslvi. V tomto roce skladbu jejich importu a exportu
charakterizovaly v zsad ti a tyi nosn skupiny zbo, dokumentujc vysok stupe
koncentrace jak vvoznch, tak dovoznch tok vzjemnho obchodu do tchto nkolika
skupin: chemiklie a chemick vrobky; polotovary a vrobky tdn dle materilu; stroje a
dopravn prostedky; rzn hotov vrobky (spotebn zbo).

Podl hlavnch zboovch supin na eskoslovenskm vvozu/dovozu do/z Jugoslvie v r.
1989 (v %)
VVOZ
Chemiklie a chemick vrobky 10,9
Polotovary a vrobky tdn dle materilu
(textiln materily, sklo, ingoty, ocel, vlcovan elezo, jin hutn vrobky, papr,
atd.)
46,64
Stroje a dopravn prostedky 28,73
Podl na celkovm vvozu 86,27


DOVOZ
Chemiklie a chemick vrobky 6,51
Polotovary a vrobky tdn dle materilu
(textiln materily, sklo, ingoty, ocel, vlcovan elezo, jin hutn vrobky, papr,
atd.)
40,86
Stroje a dopravn prostedky 29,85
Rzn hotov vrobky (spotebn zbo) 10,62
Podl na celkovm dovozu 87,84

Rmcov expertn pevod uvedench hodnot obchodnho obratu mezi tehdejm
eskoslovenskem a Jugoslvi na obrat mezi eskou republikou a teritoriem dnenho
Srbska a ern Hory vypovd, e koncem 80-tch let minulho stolet inila
jeho hodnota cca 700-900 milin americkch dolar. Pro srovnn je nutn uvst, e v
devadestch letech dolo k poklesu o vce ne 80%. Toto obdob, zejmna ve svch prvnch
letech, odrelo zsadn rozchod politickho vvoje obou zem.
K obnovovn obchodnch vztah mezi eskou republikou a Svazovou republikou
Jugoslvi dochzelo v letech 1997-1998. V roce 1998 se hodnota vzjemnho obchodu
pohybovala na rovni 120 mil. americkch dolar. Tento pozitivn vvoj vak peruily
udlosti souvisejc s kosovskm konfliktem a jeho dsledky. Svazov republika Jugoslvie
bylo opt mezinrodnm spoleenstvm uvreno do naprost izolace.

Obdob srbsk izolace
Rok 1999 byl pro vvoj mezinrodnch vztah mezi bvalou Jugoslvi, respektive
tehdej Svazovou republikou Jugoslvi, a eskou republikou naprosto odepsanm rokem.
V tomto roce byl nejdleitjm okamikem velice negativn postoj velk vtiny esk
veejnosti k vojenskmu deru vojsk NATO proti srbsko-ernohorsk Jugoslvii (Nutno
podotknout, e se esk republika krtce ped tm stala lenem NATO).
Postupn obnovovn, respektive oivovn ekonomickch a politickch aktivit ve
vztazch obou zem bylo mon opt zaznamenat v prbhu roku 2000, ale hlavn v dalch
letech, nsledujcch po revolunch zmnch v jnu roku 2000.
Balkansk krize 90. let vyvolala emigraci tisc pslunk srbskho nroda do esk
republiky. Podle Ministerstva zahraninch vc odhadu ije v R piblin 10 000 a 12 000
Srb.

esko-srbsk vztahy po roce 2000
Mezivldn styky
V dob jugoslvsk krize esk republika dlouhodob udrovala zk styky
s tehdejmi opozinmi silami. Tyto vel vztahy s opozic v Blehrad signalizovali eskou
pipravenost na obnoven dialogu zejmna v ekonomick oblasti.
Tato spoluprce zaala s novm elnem v roce 2000, kdy demokratick opozice
vyhrla volby proti reimu Slobodana Miloevie. Prvn prezidentem svobodn Svazov
republiky Jugoslvie se stal Vojislav Kotunica, jeden z hlavnch pedstavitel liberln,
nekomunistick opozice.
Brzy po revolunch udlostech na pelomu z a jna roku 2000 navtvil Blehrad
esk ministr zahraninch vc Jan Kavan (23.10.2000). Tato nvtva potvrzovala plnou
podporu zahjen demokratizaci jugoslvsk spolenosti. Na tuto nvtvu navzala v noru
2001 nvtva ministra prmyslu a obchodu Miroslava Grgra, doprovzena velkou
podnikatelskou mis (obchodnm vztahm v t dob se budu vnovat ne). V kvtnu
nsledovala nvtva pedsedy Sentu Petra Pitharta, doprovzenho skupinou sentor.
Ministr kultury Pavel Dostl navtvil Blehrad v ervnu roku 2001.
V rmci pravidelnho setkn stedoevropskch prezident potkem ervna 2001
v Itlii se krtce setkali prezidenti Vclav Havel a Vojislav Kotunica.
V prosinci 2001 jednala v Blehrad delegace veden nmstkem ministra zahrani
Rudolfem Jindrkem, kter se zastnila mezinrodn konference k otzkm transformanho
procesu v esk republice, Maarsku, Polsku, Slovensku a Slovinsku.
V t dob nejvy rovn doshly politick vztahy demokratick R a SRJ oficiln
nvtvou tehdejho eskho premira Miloe Zemana ve Svazov republice Jugoslvii
v lednu roku 2002 v doprovodu mstopedsedy vldy pro hospodskou politiku a ministra
prmyslu a obchodu Miroslava Grgra, ministra zemdlstv Jana Fencla, ministra dopravy a
spoj Jaromra Schlinga, nmstk ministr zahrani, zdravotnictv, financ, prce a
socilnch vc a zemdlstv a osmdestilenn delegace eskch prmyslnk a
obchodnk. Pi nvtv premira Zemana v Blehrad a srbskho premira Zorana inie
v Praze nabdla esk republika nad rmec tradinch forem bilaterln spoluprce roli
partnersk zem pi pedvn vlastnch zkuenost z transformanho procesu jednotlivch
oblastech ekonomiky a spolenosti. Mottem bylo R zem expert V partner.
V kvtnu roku 2002 navtvil Blehrad ji podruh od demokratickch zmn ministr
zahrani Jan Kavan. V roce 2003 navtivili Srbsko a ernou Horu delegace hospodaskho
vboru parlamentu (kvten), ministr dopravy Milan imonovsk (za), ministr vnitra
Stanislav Gross (jen), delegace Komise pro krajany Sentu PR (listopad) a nmstek
ministra vnitra R Miroslav tpn (prosinec). V roce 2004 zavtali do Blehradu a
Podgorice ministr ivotnho prosted R Libor Ambrozek (duben), nmstek ministra
zahrani pro dvoustrann vztahy Petr Kol (erven) a pi pileitosti inaugurace srbskho
prezidenta ministr obrany Miroslav Kostelka (ervenec), kter cesty vyuil k jednan se svm
protjkem Prvoslavem Daviniem.
Ze Srbska a ern Hory (pedtm Svazov republiky Jugoslvie) navtvili po
demokratickch zmnch eskou republiku svazov ministr pro vdu a rozvoj Vuk
Domazetovi, mstopedseda srbsk vldy Alexandar Pravdi, pedseda svazov vldy Zoran
ii a v z 2001 pedseda srbsk vldy Zoran ini. V rmci tto nvtvy probhly v
Praze Dny Srbska, kterch se zastnila poetn mise eskch a srbskch podnikatel. V
zvru roku navtvil Prahu pedseda doln komory svazovho parlamentu Dragoljub
Miunovi (listopad 2001). Na recipron nvtvu pijel v noru 2002 pedseda horn
komory svazovho parlamentu - Srdja Boovi. V beznu 2002 se semine Paktu stability v
Praze zastnila srbsk ministryn dopravy a spoj Marija Raeta-Vukosavljevi a v srpnu
tho roku pobval soukrom v Praze srbsk premir Zoran ini. V roce 2003 pijeli do
Prahy na oficiln nvtvy - svazov ministr zahraninch vc Goran Svilanovi (erven),
nmstek ministra zahraninch vc Igor Luki (jen), a nmstek ministra zahrani pro
dvoustrann vztahy se seel s pedstavitelem ernohorsk opozice Nebojou Medojeviem
(prosinec).
V z 2004 jednala v Praze delegace, veden pedsedkyn Vboru pro evropskou
integraci srbskho parlamentu Kseni Milivojevi. Pi nvtv ministra zahrani Vuka
Drakovie v Praze ve dnech 11.-12. listopadu 2004 byla podepsna Smlouva o zamezen
dvojmu zdann.
Ve dnech 22. 24. 11. 2004 jednala v Praze o bezpenostnch otzkch a spoluprci
delegace veden nmstkem ministra zahrani pro multilaterln otzky eljko Peroviem. K
tmatm jednn s eskou delegac vedenou nmstkem ministra zahrani Janem Winklerem
patila cesta SH ke lenstv NATO, mon een kosovskho problmu, role NATO a EU
na Balkn a reforma OSN vetn Rady bezpenosti.




Bilaterln styky na vldn rovni
2000
ministr zahraninch vc J. Kavan v Blehrad
pedseda Sentu PR P. Pithart v Blehrad
ministr prmyslu a obchodu M. Grgr v Blehrad
ministr kultury P. Dostl v Blehrad
ministr dopravy J. Schling v Blehrad
2001
ministr SRJ pro vdu a rozvoj V. Domazetovi v Praze
pedseda svazov vldy Z. ii v Praze
pedseda srbsk vldy Z. ini v Praze
pedseda doln komory parlamentu SRJ D. Miunovi
ministr dopravy a spoj J.Schling v Blehrad
nmstek ministra zahrani R.Jindrk v Blehrad
2002
pedseda vldy M. Zeman v doprovodu ministra prmyslu a obchodu M. Grgra, ministra
zemdlstv J. Fencla, ministra dopravy a spoj J. Schlinga (+ nmstci dalch
resort a osmdestilenn delegace prmyslnk a obchodnk) v Blehrad
ministr zahraninch vc J. Kavan v Blehrad
pedseda horn komory svazovho parlamentu S. Boovi v Praze
srbsk ministryn dopravy a spoj M. Raeta-Vukosavljevi v Praze
soukrom nvtva srbskho pedsedy vldy Z. inie v Praze
2003
ministr dopravy a spoj M. imonovsk v Blehrad
ministr vnitra S. Gross v Blehrad a Podgorici
svazov ministr zahraninch vc G. Svilanovi v Praze
nmstek ministra zahraninch vc I. Luki v Praze
schzka nmstka ministra zahrani P. Kole s pedstavitelem ernohorsk opozice
N. Medojeviem
2004
ministr ivotnho prosted L. Ambrozek v Blehrad a Podgorici
nmstek ministra zahrani pro dvoustrann vztahy P. Kol v Blehrad
ministr obrany M. Kostelka pi pleitosti inaugurace srbskho prezidenta
ministr spravedlnosti ern Hory eljko turanovi v Praze
konzultace adu pro evropskou integraci pi srbsk vld v Praze
ministr zahraninch vc Vuk Drakovi v Praze

Ekonomick vztahy

Vvoj hodnot vzjemnho zahraninho obchodu v letech 1998 2003 (v tis. USD)
1998 1999 2000 2001 2002 2003
Vvoz z R 102,876 55,532 69,898 84, 883 125,702 127,970
Dovoz R 18,234 11,015 17,535 17,684 26,976 29,035
Obrat ZO 121,114 66,547 87,433 102,567 152,678 157,005
Saldo ZO 84,642 44,517 52,363 67,199 98,726 98,935

V roce 2002 byla v obchodnch vztazch poslednho desetilet pekroena hodnota
rekordnho roku 1998. Tento trend pokraoval i v roce 2003, kdy ve srovnn s rokem
pedchozm zaznamenal obrat zahranin-obchodn smny R se SH zven o 2,8%, esk
vvoz do SH nrst o 1,8% a dovoz ze SH vzrostl o 7,6%. Aktivn saldo eskho
zahraninho obchodu se spoleenstvm Srbska a ern Hory se dle zvyovalo a
zachovvalo vcemn stabiln vztah vvozu proti dovozu v pomru 4,5 a 5:1.
Tato nerovnovha v obchodn vmn spov v hlubok krizi ekonomiky Srbska
a ern Hory, petrvvajc z Miloeviovy ry a reflektujc problmy prvnch let
transformace nrodnho hospodstv. Zem v t dob mohla nabzet jen mlo produkt
potencilnm zahraninm partnerm. Dlouhodob se projevuje vysok mra dovozn
zvislosti ekonomiky.
Dal vraznou charakteristikou vcnho obsahu vyvozn-dovoznch tok mezi
R a SH je jejich koncentrace do nkolika mlo skupin zbo. Napklad v eskm
vvozu v prvnch letech 21. stolet pedstavovalo vce ne 45% zhruba 10 objemov
nejvyznamnjch poloek (nikoliv skupin, kter pedstavuj ji uritou sumarizaci
poloek zbo). Nejvt jednotlivou polokou jsou dlouhodob osobn
automobily a jin vozidla pro pepravu osob. Podle informace generalnho dovozce
vozidel znaky KODA, bylo v zemi v roce 2002 prodno vce ne 2000 ks novch
aut. kodovky si tak udrely prestin prvn msto mezi dovaenmi novmi automobily.
Dal vyznamnou polokou eskeho vvozu jsou chemick istic, prac a dal prostedky,
dle sklo (pro domcnosti, stoln, kuchysk atd.), pneumatiky, prmyslov oleje, autobusy.
V eskm dovozu pedstavovalo cca 64% rovn 10 nejvznamnjch poloek.
Nejvt z nich byly vrobky ze eleza a oceli, m, slitiny mdi, pneumatiky, drty,
kabely, kauuk syntetick a smsi s kauukem pirodnm.


Komoditn struktura eskho vvozu/dovozu do/z SRJ v roce 2003 (v %)
Tda Skupina zbo Vvoz v % Dovoz v %
0 Potraviny 3 7,4
1 Npoje a tabk 1,3 0,5
2 Surov minerly 1,3 13,2
3 Nerostn paliva, mazadla 1,7 0
4 ivoin a rostlinn oleje, tuky 0,2 0
5 Chemiklie 24 5,1
6 Trn vrobky dle materilu 37 43
7 Stroje a dopravn prostedky 20 17
8 Rzn prmyslov vrobky 7,3 12,9
9 Komodity jinde nezaazen 4,2 8,3
Celkem 100 100


Kulturn kontakty
esko-srbsk kulturn kontakty se v devadestch letech 20. stolet a na potku
21.stolet dailo pomrn spn rozvjet. V roce 1990 vyel v Praze sbork Co se stalo na
Kosovu rovnm s ryvky hagiografickch text, historickch studi a esej a bsnmi 10
srbskch autor s kosovskou tmatikou. O est let pozdji byla vydna antologie modern
srbsk poezie Nekonen modrav kruh a v roce 2002 Mal krabika antologie
nejkratch srbskch povdek 20. stolet. eskeho pekladu se dokala napklad dla
Milorada Pavie, Vladimira Arsenijevie, Dragana Velikie i jednoho z nejvznamnjch
srbskch autor druh poloviny 20. stolet Danila Kie. V roce 2001 vyel tak Slovnk
balknskch spisovatel. Ze srbsk kultury je v eskm prosted znm pedevm srbsk
dechovka, kter se zde teila a stle t velk popularit. V eske republice opakovan
spen vystupovali napklad hudebnci z nkdej bvale Jugoslvie Goran Bregovi nebo
Boban Markovi a jejich orchestry. Bez povimnut nezstv ani film. Napiklad film
Underground reisera Emira Kusturici z roku 1995 se astene natel v Praze a zskal
dokonce nominaci na eskho lva.
V Srbsku se ve druh polovin 90. let dokalo vydan nap. dlo eskho filozofa Jana
Patoky, po roce 2000 tak dla starch autor Karla apka i Karla Teigeho. Z novjch
eskych autor byli do srbtiny pekldni napklad Arnot Lustig, Michal Viewegh, Jchym
Topol a dal.
V roce 2000 a 2001 byl v Blehrad vydn dvousvazkov esko-srbsk slovnk. V
roce 2003 pak vyel slovnk srbsko-eskch homonym. Zhruba ve stejn dob vyel v esk
republice poprv od rozpadu Jugoslvie samostatn esko-srbsk a srbsko-esk slovnk.
Mezi nejdleitej kulturn udlosti roku 2003 patilo vystoupen eskho
experimentlnho divadla na blehradskm letnm divadelnm festivalu BELEF, spolen
nastudovan apkovy Velk doktorsk pohdky blehradskm loutkovm divadlem
Pinokio a hradeckm divadlem Drak, hlavn cena filmu Rok bla reisra Zelenky na
festivalu v Palii, Dny eskho filmu (retrospektiva filmu Zdeka Svrka) v Blehrad,
vstavy esk republika na pelomu tiscilet, Hlun samota a Jaroslav Seifert a koncerty
eskch interpret.

esk postoje k udlostem na Balkn
K rozpadu Jugoslvie
Ji Dienstbier, ministr zahrani (po vyhlen nezvislosti Slovinska a Chorvatska)
26. ervna 1991 na tiskov konferenci ekl, e eskoslovensko povauje Jugoslvii za
subjekt mezinrodnho prva a vyhlen suverenity Chorvatska a Slovinska hodnot jako
vnitn legislativn opaten v rmci Jugoslvie. Na adresu vech stran konfliktu dodal: Jsme
proti jakmkoli formm ntlaku, proti pouit sly, pro respektovn lidskch prv a pro
vyeen otzek Jugoslvie demokratickou dohodou a nikoli jednostrannmi kroky."
(Dokumenty MZV, erven 2001)
Egon Lnsk, mluv ministerstva zahrani (28. 6. 1991): Vyhrocen konfliktu a ke
srkm jednotek jugoslvsk federace s domobranou i polici nrodnch republik vyvolv
obavy, e jde o zatek procesu, kter se postupn vymyk politick kontrole." (tamt)
Vclav Havel, prezident republiky: eskoslovensko je pipraveno, bude-li mt
pleitost, pispt k tomu, aby v Jugoslvii netekla krev. Dodal, e mezinrodn spoleenstv
dnes uznv Jugoslvii jako subjekt mezinrodnho prva a st lze oekvat, e ze dne na
den me tento postoj zmnit. Je teba hledat rozumn, vcn kompromisy, kter by
vyhovovaly vem stranm. (TK 28. 6. 1991)

Po Daytonu
Vclav Klaus, pedseda vldy, povauje daytonskou mrovou dohodu za prvn krok k
celkovmu urovnn krize v bval Jugoslvii, ale souasn realisticky vid nebezpe, kter
mrovmu procesu hroz. Za klovou oznail lohu, kterou v mrovm procesu hraje
Jugoslvsk svazov republika (Srbsko a ern Hora). Odmtl ernobl vidn krize v bval
Jugoslvii. Vdy jsem ml nedvru ke zkratkovitm pohledm a jednostrannm odsudkm
t i on strany jugoslvskho konfliktu a vdy jsem to dval oteven najevo," konstatoval
Klaus. Dodal, e rozdlen bval Jugoslvie bylo pedevm vsledkem jednostrannch
krok jednotlivch stran a spontnnho vvoje, kter mimo jin otevel prostor pro vnj
zsahy, kter situaci mnohdy jet dle komplikovaly". Zdraznil, e Praha podporuje
optovn zaleovn Jugoslvsk svazov republiky do mezinrodnch organizac. (Zemsk
noviny, 2. 3. 1996)
Ke vztahm R a SRJ premir ekl, e R podpoila zruen sankc vi Blehradu a
esk firmy jsou pipraveny se podlet na obnov jugoslvskho hospodstv. (Prvo 2. 3.
1996)

Reakce na bombardovn Jugoslvie
Prohlen esk vldy po zahjen bombardovn: Rozhodnut o toku padlo jet
ped vstupem esk republiky do NATO. Litujeme ztroskotn diplomatickho een a
doufme v co nejmen ztrty na ivotech".
Vclav Havel, prezident republiky: Rozhodnut o bombardovn je sice krajnm, ale
v dan situaci nezbytn nutnm eenm, jak zabrnit nien lidskch ivot a utrpen." (24.
3. 1999)
Jan Pelikn, historik: "Leteck toky NATO mohou vst ke kapitulaci Srbska a k
nastolen bu protektortu zpadnho spoleenstv nad Kosovem, i ke vzniku formln nebo
fakticky samostatnho Kosova. To povede k exodu srbsk meniny, k problematickmu, ale
neodvratnmu sil o vytvoen velkho albnskho sttu a k destabilizaci Makedonie. (24. 3.
1999)
Ji Dienstbier, zvltn zpravodaj OSN pro lidsk prva v bval Jugoslvii: Nebude
bombardovn Miloevi, ale budou to odnet obyejn lid. Ustoup-li Miloevi, nebude to
pod vlivem tok, ale proto, e se mu to bude hodit do pln", (v rozhovoru pro ro 1-
Radiournl 24. 3. 1999).
Milo Zeman, pedseda vldy a SSD: Rakety budou dopadat na n sptelen
nrod, ozbrojen tok posiluje a nikoli oslabuje pozici autokrata Miloevie. Nejsme ve
vlenm stavu s Jugoslvi". (25. 3. 1999)
Vclav Klaus, pedseda Poslaneck snmovny a ODS: "Vojenskm eenm krize
jsem hluboce zklamn". (MFD 26. 3. 1999)
Hospodsk noviny:Nejenom vlda ale i prezident Havel a opozice projevili v tto
situaci typickou eskou nerozhodnost". (26. 3. 1999)
Ji Dienstbier: "Kritickou situaci v Kosovu lze eit jedin nasazenm pozemnch sil,
Aliance ale nen ochotna riskovat ivoty svch vojk. Leteck toky mohou vst jet k
vt humanitrn katastrof v Kosovu, ne k jak by dolo bez tohoto bombardovn a byl
bych rd, kdybych se mlil. (TK 28. 3. 1999) Nebezpe plyne z ad Kosovsk
osvobozeneck armdy-UCK, kter se plnovit pipravovala na pevzet moci v Kosovu a
pozici si upevovala i zskvnm finannch prostedk plynoucch a u ze zahrani i z
ilegln innosti. Situaci by mohlo vyeit vysln mezinrodnch sil s vraznm zastoupenm
ruskch a ukrajinskch vojsk, co by pro Blehrad mohlo bt zrukou, e Kosovo nebude
pedno UCK". (ro 1-Radiournl, 28. 3. 1999)
Stanislav Gross, mstopedseda poslaneck snmovny a pedseda klubu poslanc
SSD: Mme nedostatek informac, protoe ada z nich je tajn. Proto vtina politik
SSD vyjaduje rozpaky a obavy z toho, co se dje. I j jsem v situaci, kdy nemohu mt a
nemm dostatek informac k tomu, abych s bombardovnm souhlasil.... Jsme spolehliv
partnei v mezch naich monost". (TK 29. 3. 1999)
Vclav Havel: Politici kritizujc akce aliance podporuj velmi izolacionistick a z
hlediska dlouhodobho nesmrn nebezpen nlady ve spolenosti". (29. 3. 1999, Prvo)
Vclav Klaus: I kdyby bombardovn pimlo Miloevie podepsat mrovou
smlouvu, pjde ve skutenosti o kapitulaci, s n se Srbov fakticky nikdy nesm a tm
vznikne na Balkn msto dalho, budoucho konfliktu. Pouze a jedin porn jednn
mohou vst k njakmu smysluplnmu cli". (Rozhovor pro Lidov noviny, 30. 3. 1999
Lidov noviny: Technicky vzato, istky v Kosovu vypukly a po nletech NATO.
Mon to byl i Miloeviv zmr. To nic ale nemn na tom, e plnou vinu za vradn
Albnc Srbm nikdo neodpe." (31. 3. 1999)
Mlad fronta Dnes: Toto tvrzen (e exodus Albnc z Kosova je dsledkem
bombardovn NATO, pozn.) je naopak nejohavnjm vplodem Miloeviovy propagan-
distick mainrie, kterm si jeho reim omlouv pchn zvrstev". (31.3. 1999)
Milo Zeman: Mimo rozmr tohoto setkn sdluji, e se svou rodinou o svtcch
navtvm straideln zmek na Matjsk pouti, kde se budu ctit daleko pohodlnji ne na
esk i svtov politick scn". (Po setkn s prezidentem V.Havlem, 1.4.1999)
Petra Buzkov, mstopedsedkyn SSD: Me se dnes vbec zajistit reln ochrana
zkladnch lidskch prv a mru v Kosovu jinak ne faktickm protektortem nad touto
oblast, kter by nutn smoval jak k potlaen srbskch, tak albnskch sil? A ktermu tedy
bude reln hrozit, e se stane permanentn formou vjimenho stavu? Sm vojensk der
neme vyeit nic. Bude nutn hledat politick een, daleko pekraujc horizont
nadenho vlenickho pokiku". (Mlad fronta Dnes, 2. 4. 1999)
Miroslav Grebenek, pedseda KSM: Mnoz oban R si teprve v tchto
pohnutch okamicch uvdomili, jak je skuten charakter militantnho spolku NATO, do
kterho ns pravice spolu se sociln demokraci zavlekla".
Daniel Herman, mluv esk biskupsk konference: Katolick uen po vyerpn
vech nevlench prostedk pipout nsil jako legitimn obranu". (LN, 3.4. 1999)
Vclav Klaus: Humanitrn katastrofa, jej odvrcen bylo hlavnm motivem cel
akce, se stv skutenost. Hroz navc destabilizac sousednch balknskch zem a vyvolv
obtn zvldnuteln problm uprchlk. Nadje na obnoven pokojn koexistence Srb a
Albnc na tce zkouenm zem zanaj mizet. Otevr se Pandoina skka monch
zmn existujcho sttoprvnho uspodn, o n dnes nikdo nem jasn pedstavy, a kter
me svmi dsledky otst stabilitou - a to nikoliv pouze Balknu.
Hradeck noviny: Jugoslvsk udlosti poslednch dn spolehliv rozdluj i eskou
spolenost. Vclav Havel bezvhradn souhlas, Milo Zeman klikuje a Vclav Klaus soud,
e bombardovn bylo vlastn chybou. Do toho jeden z naich klovch velvyslanc Karel
Kovanda kr z aliannho Bruselu vldu, e je mlo loajln k NATO. Dost absurdn situace!
V celm spektru nejednotnch vyjden k vlce v Jugoslvii stoj za zmnku pohled Vclava
Klause. Pedseda snmovny snad nejvrnji hraje na obecnou notu eskho neutralismu. Ji
ped lety jako premir hovoil o Jugoslvii jako o sloitm problmu s vce vinky. Svj
nzor nezmnil... a je asi nejbl postoji eskho lovka. Ten dn extrm nemiluje a nikdy
nemiloval. Postoje Vclava Klause v dob, kter ztrc jarn smv a me jej brzy ztratit
docela, nejsou pro ns patnou zprvou. Minimln snad pro nae vdom, e i pi reln
pslunosti k Severoatlantick alianci meme bt alespo trochu sami sebou." (6.4. 1999)
Bombardovn Jugoslvie Severoatlantickou alianc podle pedsedy esk Poslaneck
snmovny Vclava Klause nepiblilo mrov urovnn, ba naopak vedlej efekty tok
jet zhorily situaci v oblasti. Klaus to ekl v rozhovoru pro eck list Kathimerini. Klaus
vysvtlil, e jeho postoj k akci NATO nen vyhrocen odmtav, ale skeptick a pln
nedvry v jej pozitivn efekt. Za dvody oznail to, e aliance pli povrchn hodnot"
situaci na Balkn vetn Kosova a e si nedostaten politicky vymezila cle vojenskch
akc a plin a neopodstatnn vila v inky bombardovn. (Rdio Praha Ro 7, 22. 5.
1999)