1

Teoretick fyzika Zklady termodynamiky a statistick fyziky

Michal Lenc jaro 2014
Obsah
Teoretick fyzika Zklady termodynamiky a statistick fyziky .................................... 1
1. Termodynamick zkony ....................................................................................... 4
1.1 Nult vrta ................................................................................................................... 4
1.2 Prvn vrta .................................................................................................................... 4
1.3 Druh vrta .................................................................................................................. 4
1.4 TIet vrta .................................................................................................................... 5
2. Statistick fyzika a termodynamick veliginy ........................................................ 6
2.1 Mikrokanonick, kanonick, a velk kanonick rozdrlen ........................................ 6
2.2 Statistick suma .......................................................................................................... 7
2.3 Termodynamick veliginy .......................................................................................... 9
2.4 Hellmantv Feynmantv teorm ............................................................................. 10
2.5 Entropie .................................................................................................................... 11
3. Termodynamick drje a veliginy ......................................................................... 12
3.1 Teplota ...................................................................................................................... 12
3.2 Adiabatick drj ........................................................................................................ 13
3.3 Prce a mnoSstv tepla .............................................................................................. 14
4. Vztahy mezi termodynamickmi veliginami a jejich derivacemi ........................ 16
4.1 DalO termodynamick veliginy ................................................................................ 16
4.2 Vlastnosti J acobiho determinantt ............................................................................ 18
4.3 Vztahy mezi derivacemi termodynamickch veligin ............................................... 19
4.4 Maxwellovy relace ................................................................................................... 20
4.5 Nernsttv teorm ....................................................................................................... 21
5. Maximln prce ................................................................................................... 21
2
5.1 Carnottv cyklus ........................................................................................................ 21
5.2 Maximln prce trlesa ve vnrjOm prostIed ........................................................... 25
5.3 Termodynamick nerovnosti .................................................................................... 27
6. Zvislost termodynamickch veligin na pogtu gstic ........................................... 28
6.1 Soustava sloSen ze stejnch gstic ......................................................................... 28
6.2 Rovnovha ve vnrjOm poli ...................................................................................... 30
7. Gibbsovo rozdrlen .............................................................................................. 31
7.1 Entropie .................................................................................................................... 31
7.2 Souvislost klasickho a kvantovho popisu ............................................................. 32
7.3 Gibbsovo rozdrlen .................................................................................................. 32
7.4 Maxwellovo rozdrlen .............................................................................................. 34
7.5 Rozdrlen pro linern harmonick osciltor ........................................................... 36
8. Termodynamick potencil .................................................................................. 38
8.1 Gibbsovo rozdrlen s promrnnm pogtem gstic ..................................................... 38
8.2 Neinteragujc kvantov plyn ................................................................................... 39
8.3 Klasick limita .......................................................................................................... 40
8.4 Fermiho a Boseho plyny elementrnch gstic ......................................................... 41
8.5 Poissonova adiabata, stavov rovnice ...................................................................... 44
9. Hustota stavt ........................................................................................................ 46
10. Ideln plyn s Boltzmannovm rozdrlenm ......................................................... 49
10.1 Voln energie ........................................................................................................... 49
10.2 Stavov rovnice idelnho plynu .............................................................................. 50
10.3 Specifick teplo idelnho plynu .............................................................................. 51
10.4 Elementrn lohy .................................................................................................... 52
11. Neideln plyn ...................................................................................................... 52
11.1 Rozklad termodynamickho potencilu ................................................................... 52
11.2 Van der Waalsova rovnice ....................................................................................... 54
3
12. Ideln (nerelativistick) Boseho Einsteintv plyn ............................................ 55
12.1 Termodynamick potencil, hustota a vnitIn energie ............................................. 55
12.2 Boseho Einsteinova kondensace ........................................................................... 56
12.3 Fzov pIechod pra kondenst ............................................................................ 60
13. Elektronov plyn .................................................................................................. 61
13.1 plnr degenerovan elektronov plyn .................................................................... 61
13.2 Stavov rovnice nerelativistickho plynu ................................................................ 62
13.2.1 Nzk hustota, vysok teplota ........................................................................... 63
13.2.2 Vysok hustota, nzk teplota ........................................................................... 64
14. NerovnovSn ideln plyn .................................................................................. 65
14.1 Zkladn pojmy ........................................................................................................ 65
14.2 Klasick plyn ............................................................................................................ 65
14.3 Fermiho plyn ............................................................................................................ 67
14.4 Boseho plyn .............................................................................................................. 68
15. Kinetick teorie plynt .......................................................................................... 69
15.1 Liouvillova vrta ........................................................................................................ 69
15.2 Boltzmannova kinetick rovnice .............................................................................. 71
16. PIibliSn IeOen stacionrn Boltzmannovy kinetick rovnice ............................. 74
16.1 Boltzmannova statistika ........................................................................................... 75
16.2 Fermiho Diracova statistika .................................................................................. 76
17. Bl trpaslk .......................................................................................................... 78
17.1 Elementrn odhad Chandrasekharovy meze ........................................................... 78


4
1. Termodynamick zkony
1

V termodynamice je vhodn uvaSovat o soustavch izolovanch (Sdn vmrna
s okolm), uzavIench (zvrrnou strnou mtSe dochzet k vmrnr tepla s okolm) a
otevIench (zvrrnou strnou mtSe dochzet jak k vmrnr tepla, tak hmotnch gstic
s okolm). Termodynamick zkony se tkaj soustav uzavIench, nrkdy v rozOIen i soustav
otevIench.
1.1 Nult v ta
Dvr soustavy, kter jsou kaSd v termodynamick rovnovze se soustavou tIet, jsou
tak ve vzjemn termodynamick rovnovze.
1.2 Prvn v ta
Energie se zachovv. MnoSstv energie uloSen v soustavr (jej vnitIn energie) se
mtSe zvrtOit o teplo dodan soustavr nebo zmenOit o prci, kterou soustava vykon na okol.
Experimentlnr je ovrIeno, Se pro libovoln uzavIen cyklus plat
( ) o o 0 . Q R - =

(1.1)
Odsud pak plyne existence stavov funkce vnitIn energie
d o o . U Q R = - (1.2)
Ve statistick fyzice definujeme zobecnrnou slu sdruSenou s parametrem H jako (2.37), takSe
s n spojenou prci zapOeme jako
o d . R f
a
a = (1.3)
Nrkolik pIkladt podv tento zpis
o d d d d d d . R P V A E P H M e N s f m = - - - - -
r r r r
(1.4)
Ve vztahu (1.4) vystupuj jako zobecnrn sly f
a
postupnr P (tlak), R (povrchov naprt), E
r

(
intenzita elektrickho pole), H
r
(intenzita magnetickho pole), f (elektrostatick potencil)
a L(chemick potencil). K zobecnrnm silm pIsluO sdruSen parametry a , tj. V
(objem), A (plocha povrchu), P
r
(polarizace), M
r
(magnetizace), e (elektrick nboj) a N
(poget gstic soustavy).
1.3 Druh v ta
Teplo proud samovolnr od mst s vyOO teplotou k msttm s niSO teplotou. Tato
ponrkud zjednoduOen formulace m nrkolik pIesnrjOch verz:

1
Tato a nsledujc kapitola pIedstavuj strugn pIedstaven zkladnch pojmt, kter se v termodynamice a
statistick fyzice objevuj.
5
(1) Nen moSn sestrojit stroj, kter by pIi cyklickm provozu nemrl jin ginek
neS vykonvn prce na kor odvodu tepla z rezervoru (Kelvin).
(2) Nen moSn sestrojit stroj, kter by pIi cyklickm provozu nemrl jin ginek
neS pIevod tepla od chladnrjOho k teplejOmu trlesu (Clausius).
(3) Zmrna entropie soustavy a jejho okol (nebo zmrna entropie isolovan
soustavy) je vSdy nezporn a nulov hodnoty dosahuje jen pro vratn drje.
Pro vratn drje plat

rev
o
0 ,
Q
T
=

(1.5)
odkud plyne existence diferencilu

o
d .
Q
S
T
= (1.6)
Pro nevratn drje je

2
2
rev 1
irrev 1
o o
d 0 d ,
Q Q
S S S
T T
< = < = D




(1.7)
tedy obecnr pro zmrnu entropie pIi pIechodu z jednoho do druhho stavu
0 . S D (1.8)

1.4 T et v ta
Rozdl v entropii mezi stavy spojenmi vratnm drjem jde k nule v limitr 0K T .
J in formulace: J e nemoSn doshnout absolutn nuly konegnm pogtem krokt vratnho drje.
Dtsledkem tIet vrty je, Se nrkter derivace entropie se limitnr blS nule pro 0K T . Ve
statistick fyzice je entropie definovna vztahem (2.22)
6
ln .
B n n
n
S k w w = -

(1.9)
J e-li nejniSO hladina systmu (energie zkladnho stavu)
0
E , napOeme pravdrpodobnost
obsazen k tho stavu jako

0
0
exp
.
exp
k
B
k
n
n B
E E
k T
w
E E
k T
-
-


=
-
-

(1.10)
Pro 0K T dostvme
( )
0
0
1
0K ,
0
k
k
k
E E
g w T
E E

= =

>

(1.11)
kde g je degenerace zkladnho stavu. Dosazen (1.11) do (1.9) dv
( ) 0K ln .
B
S T k g = = (1.12)
2. Statistick fyzika a termodynamick veli iny
2.1 Mikrokanonick, kanonick, a velk kanonick rozd len
V nzvu vyjmenovan statistick rozdrlen odpovdaj soustavr izolovan, soustavr
vymrDujc si energii s okolm a soustavr, kter kromr vmrny energie mtSe s okolm mrnit i
gstice. Nejvce pozornosti budeme vrnovat soustavm, popsanm kanonickm rozdrlenm.
Mikrokanonick rozdrlen pro izolovanou soustavu je jednoduch: pravdrpodobnost nalezen
stavu se zadanou energi (uvaSujeme diskrtn energiov hladiny) je
( )
( )
1
, p E
E W
= (2.1)
kde ( ) E W je poget stavt s danou energi. KaSd stav s energi E je stejnr pravdrpodobn
s pravdrpodobnost danou (2.1), pravdrpodobnost stavt s energi rtznou od E je nulov.
Entropie soustavy je definovna jako
( ) ( ) ln .
B
S E k E W = (2.2)
Entropie dvou neinteragujcch soustav je sougtem jednotlivch entropi
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
1 2 1 1 2 2 1 2 1 1 2 2
, , . E E E E S E E S E S E W W W = = = (2.3)
J estliSe si po spojen mohou soustavy vymrDovat energii (ale jejich spojen nezmrn
vznamnr rozloSen energiovch hladin) a celkov energie je
tot 1 2
E E E = , dostvme
7

( ) ( ) ( )

( ) ( )

tot 1 2 tot
1 2 tot
exp .
i
i
i i
E
i i
E B B
E E E E
S E S E E
k k
W W W = =
l

l
l
_
_
(2.4)
Pro urgitou hodnotu
i
E E
+
= m exponenciln funkce ostr maximum, hodnotu E
+
zskme z

( ) ( )
1 2 tot
0 .
E E
S E S E E
E E
+
=
l
0 0
l
=
l
0 0
l
(2.5)
Takto dostvme nejjednoduOO formu druh termodynamick vrty (ve formr entropie
nekles )
( ) ( ) ( ) ( ) ( )
tot 1 2 tot 1 1 2 2
. S E S E S E E S E S E
+ +
~ _ (2.6)
2.2 Statistick suma
Pro soustavy s kanonickm rozdrlenm je nejdtleSitrjO charakteristikou statistick
suma. Nachz-li se rovnovSn soustava v jednom z N moSnch stavt (pIedpokldejme pro
jednoduchost, Se rtzn stavy maj rtznou energii), je pravdrpodobnost nalezen soustavy ve
stavu s energi
n
E

1
exp ,
n
n
B
E
w
Z k T

= -


(2.7)
kde
B
k je Boltzmannova konstanta, T je termodynamick teplota a Z je statistick suma

1
exp .
N
i
i
B
E
Z
k T
=

= -

(2.8)
J e-li n stav soustavy popsan hamiltoninem

H dan IeOenm stacionrn

Schrdingerovy rovnice

n
H n E n = (2.9)
a

A kvantovr mechanick opertor nrjak fyzikln veliginy, spogteme ogekvanou

hodnotu tto veliginy jako

1

exp .
n
n B
E
A n A n
Z k T

= -

(2.10)
Statistick suma se objevuje ve vrazu pro pravdrpodobnost z pIirozenho poSadavku
normovn. J ak ale vznik Boltzmanntv vraz? UvaSujme o soustavr S v rovnovze
s velikm tepelnm rezervorem H o dan teplotr (uvozovky proto, Se jeOtr pojem teplota
nemme definovn). Rovnovhou mme na mysli, Se soustava a rezervor jsou vzny slabr,
8
ale po velmi dlouhou dobu, Se vOechny rychl procesy interakce uS probrhly a pIpadn
pomal jeOtr nenastaly. Energie tepelnho rezervoru
m
H jsou mnohem vrtO neS energie
soustavy
n
E pro vOechna m, n a vzhledem k velikosti rezervoru jsou energie
m
H
rozloSeny tmrI spojitr. Souget energie soustavy a energie rezervoru nebude pIesnr znm
(rezervor nen izolovn od okol), ale neurgitost D bude relativnr velmi mal.
UvaSujme dva rtzn stavy soustavy, kter maj stejnou energii
r s
E E = . Libovolnr mal
vliv mtSe pIevst soustavu ze stavu r do stavu s, ale tak naopak ze stavu s do stavu r.
PIedpokldme velmi dlouhou dobu interakce soustavy a rezervoru, takSe se vOechny tyto
pIechody uskutegnily. Mus potom bt pravdrpodobnost nalezen soustavy v rtznch stavech
se stejnou energi stejn. Oznagme ( )
n
H r hustotu pogtu stavt (poget stavt na jednotkov
interval energie) tepelnho rezervoru H v okol energie
n
H D .
Aqcelkov energie soustavy a rezervoru je ED . Pravdrpodobnost ( )
n
w E , Se
soustava S se nalz ve stavu s energi
n
E je mrrn pogtu zptsobt, jak mtSe soustava tuto
energi nabt, tedy k ( ) 2
n
E E r - D , tj. pogtu stavt rezervoru, kter vedou k uvaSovan
celkov energii. Mme tak

( )
( )
( )
( )
( ) ( ) /
/ /
exp ln ln .
n n
n
n
n n
w E E E
E E E E
w E E E
r
r r
r
-

= = - - -

-
(2.11)
ProtoSe
n
E E = , mtSeme v Taylorovr rozvoji ponechat jen prvn dva gleny
( ) ( ) ( )( ) ( ) ( ) ln ln , ln
n n
d
E E E E E E E E
d E
r r b b r - = + - = (2.12)
a mme

( )
( )
( ) ( ) [ ] /
/
exp exp .
n
n n n
n
n
w E
E E w E E
w E
b b

= - - -

(2.13)
PIedpokldme, Se ( ) konst. E b b = = Tepeln rezervor, kter urguje pravdrpodobnosti m
tmrI spojit spektrum a Sdnou charakteristickou energii nesm tedy vsledky zviset na
aditivn konstantr

( )
( )
( )
( )
( ) [ ]
1 1
2 2
exp .
f f
f a b
f f
e e e
e e
e e e
+
= = +
+
(2.14)
Standardn zaveden termodynamick teploty T dostvme ze vztahu

1
.
B
k T
b = (2.15)
9
UvaSujme teo dvr soustavy S
A
a S
B
v tepeln rovnovze, s energiemi
i
A a
j
B . UkSeme, Se
pIedpoklad o tom, Se soustavy maj stejnou teplotu vede ke konsistentnm vsledktm. Pro
spojenou soustavu je pravdrpodobnost stavu s energi
i j
A B +

( )
( )
( )
[ ]
[ ] [ ]
,
exp exp
exp
.
exp exp exp
i j j
i
A B i j
m n m n
m n m n
A B B
A
w A B
A B A B
b b
b
b b b
+

- + -
-

+ = =
- + - -


(2.16)
Pogtejme teo pravdrpodobnost toho, Se soustava S
A
m energii
i
A a pravdrpodobnost toho,
Se soustava S
B
m energii
j
B

( )
[ ]
[ ] [ ]
[ ]
[ ]
( )
( )
[ ]
[ ] [ ] [ ]
( )
exp
exp exp
,
exp exp exp
exp exp
exp
.
exp exp exp
j
i i
A B i A i
j
m n m
m n m
j j
i
A B j B j
i
m n n
m n n
B
A A
w A w A
A B A
B B
A
w B w B
A B B
b
b b
b b b
b b
b
b b b
+
+

-
- -


= = =

- - -



- -
-


= = =

- - -

(2.17)
Srovnn (2.17) a (2.16) dv ogekvan vsledky pro pravdrpodobnosti

( ) ( ) ( ) ( ) ( )
.
A B i j A B i A B j A i B j
w A B w A w B w A w B
+ + +
+ = = (2.18)
2.3 Termodynamick veli iny
Vraz pro volnou energii F dostvme ze zpisu Gibbsova rozdrlen

1
exp exp ,
n n
n
B B
E F E
w
Z k T k T
- -
= =


(2.19)
takSe z normovac podmnky
exp exp exp 1
n
n
n n B B B
F E F
w Z
k T k T k T
-
= = =



(2.20)
plyne po zlogaritmovn
ln .
B
F k T Z = - (2.21)
Entropie je definovna jako
ln .
B n n
n
S k w w = -

(2.22)
Dosadme-li do tohoto vrazu za
n
w . dostvme
ln exp .
B n n
B
n B B
k E E
S k Z
Z k T k T

= + -

(2.23)
To ale je totS, jako zpornr vzat derivace voln energie podle teploty, takSe mme
10
.
V
F
S
T

= -

(2.24)
VnitIn energie je

1
exp .
n
n
n
B
E
U E
Z k T

= -

(2.25)
S pomoc vztahu (2.21) dostvme vraz (2.25) pro vnitIn energii jako

2
.
1
V V
V
F F F
U T F T
T T T T
T

= - = - =

(2.26)
Srovnn (2.24) a (2.26) dv
. F U T S = - (2.27)
Pro specifick teplo pIi konstantnm objemu mme

2
2
.
v
V V V
V
U F F
C F T T
T T T T


= = - = -




(2.28)
Vraz pro tlak je
.
n
n
n
E
P w
V

= -

(2.29)
Tento vraz zskme derivovnm (2.21)
.
T
F
P
V

= -

(2.30)

2.4 Hellman v Feynman v teorm
Tlak mtSeme definovat pomoc kvantovr mechanickho opertoru jako

.
n
n
H
P w n n
V

= -

(2.31)
Tato definice bude v souhlasu s pIedchoz, pokud plat

.
n
H E
n n
V V

=

(2.32)
DokSeme obecnrjO tvrzen. Hamiltonin nechq zvis na nrjakm parametru H. Ze
Schrdingerovy rovnice mme soubor vlastnch vektort a vlastnch hodnot
( ) ( )

, , .
n
H n E n a a a a = (2.33)
Vektory jsou normovan, takSe
11
( ) ( )

, , , , , 1 .
n
E n H n n n a a a a a a = = (2.34)
Derivovnm trchto vztaht dostvme

( )( ) ( ) ( )
( )

.
n
n
E H
n H n n n n H n
H H
n n E n n n n
a a a a
a a a

= + + =


+ =

(2.35)
Tm jsme dokzali Hellmantv Feynmantv teorm

( ) ( )

, , .
n
E H
n n
a a
a a
a a

=

(2.36)
Ve statistick fyzice nm tento teorm umoSDuje pogtat zobecnrnou slu sdruSenou
s parametrem H

1
exp .
n n
n
n n B
H E E
f w n n
Z k T
a
a a

= - = - -




(2.37)
2.5 Entropie
Vztah pro entropii (2.24)

V
F
S
T

= -

(2.38)
plat pro soustavu v termodynamick rovnovze. Vvoj nerovnovSn soustavy se drje vSdy
tak, Se entropie roste. Oznagme
nm
V amplitudu pravdrpodobnosti toho, Se za jednotku gasu
pIejde soustava ze stavu n do stavu m. MtSeme tedy pst

2 2
d
.
d
m
nm n mn m
n n
w
V w V w
t
= -

(2.39)
Pro pravdrpodobnosti pIechodt plat
2 2
nm mn
V V = . Proto je

d
0 .
d
m
m
w
t
=

(2.40)
Pogtejme teo zmrnu entropie

d d d d
ln ln .
d d d d
m m m
B m B B m
m m m
w w w S
k w k k w
t t t t
= - - = -

(2.41)
Dosazenm z (2.39) dostvme
( ) ( ) ( )
2 2
. .
d
ln ln ln .
d 2
B
B nm m n m nm m n m n
m n m n
k S
k V w w w V w w w w
t
= - = - -

(2.42)
12
ProtoSe logaritmus je monotnnr rostouc funkce, dostvme znm vsledek pro gasovou
zmrnu entropie

d
0 .
d
S
t
(2.43)
VnitIn energie U, voln energie F i entropie S soustavy sloSen z vce nezvislch
podsoustav jsou veliginy aditivn. Stag ukzat to pro dvr podsoustavy A a B. Pro vnitIn
energii plyne aditivnost z nezvislosti podsoustav
.
A B A B
U U U
+
= + (2.44)
Pro volnou energii mme

( )
,
ln exp
ln exp ln exp .
A B A B
B i j
i j
A B A B
B i j
i j
F k T E E
k T E E F F
b
b b
+

= - - + =


- - + - = +

(2.45)
Pro entropii pak

( )
{
{
,
1
1
ln
ln ln .
A B A B A B
B i j i j
i j
B A A A B B A B
B j i i B i j j
j i i j
S k w w w w
k w w w k w w w S S
+
=
=
= - =
- - = +

(2.46)
3. Termodynamick d je a veli iny
3.1 Teplota
Termodynamick veliginy jsou ty fyzikln veliginy, kter charakterizuj makroskopick
stav soustavy. UvaSujme dvr trlesa nachzejc se v tepeln rovnovze a tvoIc dohromady
uzavIenou soustavu. Pro danou energii
1 2
U U U = m entropie ( ) ( )
1 1 2 2
S S U S U =
maximln hodnotu. PIi pevnr dan hodnotr U mtSeme entropii chpat jako funkci jedin
promrnn
1
U , takSe podmnku maxima entropii zapOeme jako

1 2 2 1 2
1 1 2 1 1 2
d d d d d
0 0 .
d d d d d
U
S S U S S S
U U U U U U
0
= = = =
0

Tuto vahu mtSeme samozIejmr zobecnit na libovoln mnoSstv podsoustav. J e-li tedy
soustava v termodynamick rovnovze, je derivace entropie podle energie v cel soustavr
konstantn. PIevrcenou hodnotu tto veliginy nazvme termodynamick teplota

d 1
.
d
S
U T
= (3.1)
13
Mrjme teo dvr podsoustavy, kter jako celek tvoI uzavIenou soustavu, ale jejichS teploty
1
T
a
2
T jsou rozdln. PIi ustanovovn rovnovhy bude entropie cel soustavy rt st, tj. bude
2


1 1 2 2 1
1 2 1 2
d d d d d d 1 1
0 .
d d d d d d
S U S U U S
t U t U t T T t
1

= =

( )

J e-li
2 1
T T , je
1
d d 0 U t a
2
d d 0 U t < : energie pIechz od podsoustavy s vyOO teplotou
k soustavr s niSO teplotou.
3.2 Adiabatick d j
UvaSujme tepelnr isolovanou soustavu ve vnrjOch podmnkch, kter se mrn velmi
pomalu. Tm rozumme, Se rychlost pIechodu k rovnovze podsoustav dan soustavy je
mnohem vrtO neS rychlost zmrny vnrjOch podmnek. Charakterizujme tyto podmnky
nrjakm parametrem ( ) t l l = . Pro gasovou zmrnu entropie soustavy danou zmrnou
parametru plat ( konst. 0 A=

2
d d d d
.
d d d d
S S
A A
t t t
l l
l
1

= = =

( )

Pokud by totiS pro ( ) d d S S t l = Taylortv rozvoj obsahoval glen nultho Idu, mrnila by se
entropie i pIi konstantnch hodnotch vnrjOho parametru a pokud by obsahoval glen prvnho
Idu, mohla by entropie tak klesat. Mme tedy

d d
0 0 ,
d d
S
t
l
l
= (3.2)
takSe adiabatick drj je drjem vratnm.
Z definice vnitIn energie mme ( ) , ; U H p q l = , kdeH je Hamiltonova funkce. Plat

d d
.
d d
H H H
t t t
l
l
0 0
= =
0 0

Mme pak
3


d d d
.
d d d
U H H
t t t
l
l
0
= =
0
(3.3)
Na druh stranr mtSeme pst pImo

2
PIi pravr vyuSijeme zachovn celkov energie, tj.
2 1
d d 0 d d d d U t U t U t = = = .
3
Veliginud dt l jako zadanou funkci gasu mtSeme vytknout z operace stIedn hodnoty.
14

d d
.
d d
S
U U
t t
l
l
0
=
0
(3.4)
Porovnn (3.3) a (3.4) dv vztah
,
S
H U
l l
0 0
=
0 0
(3.5)
kter umoSDuje pogtat termodynamickm zptsobem stIedn hodnoty. Toho hned vyuSijeme
pIi vpogtu tlaku. Parametrem l v Hamiltonovr funkci bude prtvodig r
r
elementu da
r

povrchu, ohranigujc soustavu. Sla, kterou soustava ptsob na povrch je F H r
r
r
=0 0 .
Pogtme-li stIedn hodnotu tto sly, mme
4

d .
S S S
H U U V U
F a
r r V r V
r
r
r r r
0 0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0 0

Odtud pak tlak, tj. velikost sly, kterou ptsob soustava na jednotku plochy povrchu
.
S
U
P
V
0
=
0
(3.6)
PIi definici teploty (3.1) jsme nebrali v vahu moSn zmrny vnitIn energie dan zmrnou
objemu soustavy, pIesnrjO vyjdIen teploty tedy bude
.
V
U
T
S
0
=
0
(3.7)
Spojenm dvou vOe uvedench vztaht dostvme jednu z nejdtleSitrjOch rovnic
termodynamiky soustav v tepeln rovnovze
d d d . U T S P V = (3.8)
Malou pravou dostvme rovnici

1
d d d .
U
P S P
S U V
T T V T
0
= = =
0

PIedstavme si teo uzavIenou soustavu rozdrlenou na dvr podsoustavy v termodynamick
rovnovze objemt
1
V a
2
V . Obdobnm postupem jako pIi odvozen (3.1) dojdeme k tomu, Se
nejen teplota, ale i tlak je v cel soustavr konstantn.
3.3 Prce a mno stv tepla
VnrjO sly mohou konat nad soustavou prci napI. mrnit polohu trSiOtr, pIemisqovat
soustavu v prostoru a podobnr. V termodynamice je ovOem podstatn pIpad, kdy se mrn

4
Ve sfrickch souIadnicch
2
d d sin d d d d
r
V r r r e a q q j
r r
= = .
15
objem soustavy. UvSme-li, Se sla, ptsobc na jednotkovou ploOku povrchu soustavy je tlak
a Se sougin elementu plochy a jeho posunut je zmrnou objemu, dostvme pro prci
vykonanou za jednotku gasu nad soustavou
( ) e
R pIi zmrnr objemu vztah
5


( )
o d
,
d d
e
R V
P
t t
= (3.9)
pIitom pIi stlagen d d 0 V t < je prce vykonan nad soustavou
( )
o d 0
e
R t . V obecnm
pIpadr, kdy soustava nen tepelnr isolovan, je pIrtstek vnitIn energie dn nejen prac
vykonanou nad soustavou, ale tak pIijatm teplem, respektive pIijatm teplem zmenOenm o
hodnotu soustavou vykonan prce

( )
d o o o o
.
d d d d d
e
U R Q Q R
t t t t t
= = (3.10)
Kladn je teplo, pIijat soustavou od okol. Pokud je prce vyjdIena vztahem (3.9), mtSeme
pst

d o d
.
d d d
U Q V
P
t t t
=
J estliSe se soustava pIi drji nachz stle v tepeln rovnovze (ne nutnr s okolm), mtSeme
vyuSt vztahu (3.8) a pst

d d d
,
d d d
U S V
T P
t t t
=
pro mnoSstv pIijatho tepla mme tedy

o d
d d
Q S
T
t t
= (3.11)
Samotn veliginy, tj. soustavou vykonan prce oRa mnoSstv tepla oQ, nejsou v obecnosti
diferencily nrjakch funkc, coS vyjadIujeme i znagenm.
MnoSstv tepla nutn pro zvOen teploty soustavy o jednotku teploty se nazv
tepeln kapacita. Tato zvis na podmnkch, pIi kterch dochz k zahIvn. Obygejnr se
sleduj dvr hodnoty, a to
, .
V P
V P
S S
C T C T
T T
0 0
= =
0 0
(3.12)

5
Indexem (e) znagme prci nad soustavou, plat tedy
( ) e
R R = .
16
4. Vztahy mezi termodynamickmi veli inami a jejich derivacemi
4.1 Dal termodynamick veli iny
Ztstv-li pIi drji objem konstantn, je podle prvn vrty (zachovn energie)
d o d U Q P V = (4.1)
mnoSstv absorbovanho tepla rovno pIrtstku vnitIn energie o d Q U = . Pro soustavu v
rovnovze mme o d Q T S = , takSe pro vnitIn energii mme
d d d , U T S P V = (4.2)
odkud plyne
6

, .
V S
U U
T P
S V
0 0
= =
0 0
(4.3)
J estliSe probh drj pIi konstantnm tlaku, mtSeme Legendreovou transformac
W U PV = (4.4)
zapsat mnoSstv pIijatho tepla jako diferencil entalpie o d Q W = . Pro soustavu v rovnovze
mme o d Q T S = , takSe pro entalpii dostvme
d d d , W T S V P = (4.5)
odkud potom
, .
P S
W W
T V
S P
0 0
= =
0 0
(4.6)
Pro d 0 V = resp. d 0 P= plat
o d d , o d d ,
V P
V P
U W
Q C T T Q C T T
T T
0 0
= = = =
0 0

odkud zskvme vraz pro tepeln kapacity
, .
V P
V P
U W
C C
T T
0 0
= =
0 0
(4.7)
Prce vykonan soustavou pIi vratnm isotermickm drji je
( ) o d o d d d R U Q U T S U T S = = =
neboli o d R F = , kde
F U T S = (4.8)

6
Nrkter dtleSit vztahy jsou odvozeny vcekrt, jak odpovd provzanosti problematiky.
17
je (Helmholtzova) voln energie. Diferencovnm (4.8) a dosazenm za dU ze (4.2)
dostaneme
d d d , F S T P V = (4.9)
odkud
, .
V T
F F
S P
T V
0 0
= =
0 0
(4.10)
J estliSe dosadme do U F T S = za entropii vyjdIen ze (4.10) vztahu, dostaneme

2
.
V V
F F
U F T T
T T T
1
0 0

= =

( ) 0 0
(4.11)
VyjdIen vnitIn energie pomoc voln energie jsme jiS uvedli z vah statistick fyziky jako
vztah (2.26).
Zbv posledn termodynamick potencil funkce promrnnch P a T . Tento
potencil (Gibbsova voln energie) zskme buo z voln energie F nebo z entalpie W jako
. F PV W T S F= = (4.12)
Diferencovnm (4.12) a dosazenm za dF z (4.9) nebo za dW z (4.5) dostvme
d d d , S T V P F= (4.13)
odkud
, .
P T
S V
T P
F F 0 0
= =
0 0
(4.14)
Pokud bude stav soustavy kromr objemu urgen jeOtr dalOmi parametry (pro jednoduchost
zpisu uvaSujme jen jeden takov parametr l , rozOI se vraz pro dU (4.2) na
d d d d , U T S P V l L = (4.15)
kde L je funkc stavu soustavy. Tuto funkci zskme podle (3.5) jako

( )
,
, ,
.
S V
H p q
U
l
l l
L
0
0
= =
0 0
(4.16)
ProtoSe vOechny termodynamick potencily jsou tvoIeny sougtem vnitIn energie a dalOch
glent ( F U T S = , W U PV = a U T S PV F= ), liO se vyjdIen pro L jako derivace
pIsluOnho potencilu podle l pouze tm, kter promrnn ztstvaj konstantn. MtSeme
tedy pst pro mal pIrtstky potencilt

, , , ,
.
S V T V S P T P
U F W d d d d F = = = (4.17)
18
4.2 Vlastnosti Jacobiho determinant
Postag nm vahy pro funkce dvou promrnnch. Mrjme ( ) , u u x y = , ( ) , v v x y = .
J akobinem (J acobiho determinantem) se nazv determinant

( )
( )
,
.
,
u u
x y u v
v v x y
x y
0 0
0 0 0
=
0 0 0
0 0
(4.18)
Dvr vlastnosti jsou zIejm

( )
( )
( )
( )
( )
( )
, , ,
, .
, , ,
y
v u u v u y
u
x y x y x y x
0 0 0
0
= =
0 0 0 0
(4.19)
Derivace sloSench funkc ( ) ( ) ( )
, , , u u t x y s x y = a ( ) ( ) ( )
, , , v v t x y s x y = mtSeme v maticov
formr zapsat jako

u u u u t t
x y t s x y
v v v v s s
x y t s x y
1 1 1
0 0 0 0 0 0





0 0 0 0 0 0


=

0 0 0 0 0 0




0 0 0 0 0 0 ( ) ( )( )

a protoSe determinant souginu matic je roven souginu determinantt, dostvme pro jakobiny

( )
( )
( )
( )
( )
( )
, , ,
.
, , ,
u v u v t s
x y t s x y
0 0 0
=
0 0 0
(4.20)
Zvolme-li nyn v (4.20) u x = a v y = , mme na lev stranr jednigku, takSe pro determinanty
na prav stranr mme

( )
( ) ( )
( )
,
1
.
, ,
,
x y
t s t s
x y
0
=
0 0
0
(4.21)
Tento vztah pouSijeme s vhodou, kdyS zapOeme (4.20) jako

( )
( )
( )
( )
( )
( )
,
, ,
,
, ,
,
u v
u v t s
x y x y
t s
0
0 0
=
0 0
0
(4.22)
Rovnice (4.20) aS (4.22) ukazuj, Se formlnr mtSeme pracovat s J acobiho determinanty jako
se zlomky, kter maj v gitateli a jmenovateli vrazy ( ) , a b 0 . Stejn vsledky plat pro
J acobiho determinanty libovoln konegn dimenze.
19
4.3 Vztahy mezi derivacemi termodynamickch veli in
PIi praktickch aplikacch jsou nejvhodnrjOmi dvojicemi termodynamickch
promrnnch , T V a , T P. PIi prvnm vbrru je vhodn vsledky zapisovat pomoc
( ) ( ) , , , .
V V
P P T V C C T V = =
PIi druhm vbrru pak
( ) ( ) , , , .
P P
V V T P C C T P = =
Rovnice, kter svazuje promrnn , , T V P je stavov rovnice. D se tedy Ici, Se nejrtznrjO
termodynamick veliginy lze vyjdIit pomoc stavov rovnice a pIsluOnho specifickho
tepla. Dokonce i u specifickho tepla stavov rovnice udv zvislost na objemu (u
V
C ) nebo
tlaku (u
P
C ), nikoliv vOak zvislost na teplotr. NapIklad

2 3 2 2
2 2 2
.
V T
F F
S P
T V
V
T T V
C S F F P
T T T T
V V T V T T V T
0 0
= =
0 0
1
0 0 0 0 0 0


= = = =

0 0 0 0 0 0 0 0
( )

Pro
P
C pak analogicky

2 3 2 2
2 2 2
.
P T
S V
T P
P
T T P
C S V
T T T T
P P T P T T P T
F F
F F
0 0
= =
0 0
1
0 0 0 0 0 0


= = = =

0 0 0 0 0 0 0 0
( )

VyjdIen entropie jako zpornr vzat derivace voln energie (Helmholtzovy nebo Gibbsovy,
podle toho, jde-li o drj isochorick nebo isobarick) umoSn zskat nsledujc rovnosti

,
.
T V T V
V T
T P T P
T P
S F F P
V V T T V T
S V
P P T T V T
F F
1 1
0 0 0 0 0 0


= = =



0 0 0 0 0 0
( ) ( )
1 1
0 0 0 0 0 0


= = =



0 0 0 0 0 0
( ) ( )

Pro derivace vnitIn energie vyjdeme z prav

d d d d d ,
d d d d d ,
V T
P P T T
S S
U T S P V T T T P V
T V
S V S V
U T S P V T P T T P P
T T P P
1
0 0


= =

0 0
( )
1 1
0 0 0 0


= =



0 0 0 0
( ) ( )

odkud
, .
T V T P T
U P U V V
T P T P
V T P T P
0 0 0 0 0
= =
0 0 0 0 0
(4.23)
Vztah mezi specifickmi teply dostaneme pomoc prav
20

( )
( )
( )
( )
( )
( )
,
, ,
,
, ,
,
P T T P
V
V
T
S V S V S V
T P P T S V T P
S
C T T T T
T V T T V V
T P P
0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0
0
= = = =
0 0 0 0
0 0

takSe po dosazen pIsluOnch vrazt za derivace entropie dostvme

2
.
P
P V
T
V
T
C C T
V
P
1
0

0
( )
=
0
0
(4.24)
Analogick je postup pro
P
C

( )
( )
( )
( )
( )
( )
,
, ,
,
, ,
,
V T T V
P
P
T
S P S P S P
T V V T S P T V
S
C T T T T
T P T T P P
T V V
0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0
0
= = = =
0 0 0 0
0 0

odkud

2
.
V
P V
T
P
T
C C T
P
V
1
0

0
( )
=
0
0
(4.25)
ProtoSe dle ukSeme ve vztahu (5.15), Se derivace tlaku podle objemu pIi konstantn teplotr
je vSdy zporn a ve vztahu (5.14), Se 0
V
C , dostvme dtleSitou nerovnost pro specifick
tepla
0 .
P V
C C (4.26)
4.4 Maxwellovy relace
Vztahy (4.23) jsou pIkladem Maxwellovch relac pro pIpad, kdy termodynamick
veliginy zvis na promrnnch , V T resp. , P T . Mme-li v obecnosti prci konanou soustavou
vyjdIenu jako o d R f
a
a = , zskme dalO Maxwellovy relace. Plat

d d d ,
d d d ,
d d d .
U T S f
F S T f
S T f
a
a
a
a
a
a F
=
=
=
(4.27)
Mme postupnr
21

2 2
, ,
S F f F S f
T T T T
U F S f
U F ST T f T
T
a a
a
a
a a a a
a a a
0 0 0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0

a obdobnr

2 2
, ,
.
S S
f f T T T f f T
U ST f
U S
T f T f
f f f f T f
a a a a
a
a a
a a a a a
a a
a
a a a
a
F F
F
F
0 0 0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0 0 0 0 0
= =
0 0 0 0 0 0
= =
0 0 0 0 0 0

Dostvme tak obecn tvar Maxwellovch relac
, .
T f T T
U f U
T f T f
T f T f
a
a
a a
a a
a
a a
a
0 0 0 0 0
= =
0 0 0 0 0
(4.28)

4.5 Nernst v teorm
Nernsttv teorm Ik, Se entropie libovoln soustavy je pIi teplotr absolutn nuly rovna
nule. Z hlediska statistick fyziky, kdy entropie je mrrn logaritmu pogtu zptsobt, jakmi je
moSno dan stav realizovat ( ln
B
S k G = ^ , kde G ^ je statistick vha), toto tvrzen je
ekvivalentn tomu, Se zkladn stav soustavy je nedegenerovan. Nernsttv teorm m dtleSit
dtsledky. PIedpokldejme, Se blzko absolutn nuly je zvislost entropie na teplotr vyjdIena
jako
n
S f T = , kde f je funkce tlaku nebo objemu a 0 n . Mme tak
, , , .
n n n n
V P
P V
V f P f
C n f T C n f T T T
T P T V
0 0 0 0

0 0 0 0
(4.29)
Podle (4.24) nebo (4.25) se rozdl specifickch tepel blS k nule rychleji neS samotn tepla, tj.
mme
2 1 n
P V
C C T :

. Znme-li zvislost specifickho tepla na teplotr v celm rozsahu,
mtSeme spogtat zvislost entropie na teplotr pIi zadanm tlaku jako

0
d .
T
P
C
S T
T
=

(4.30)
5. Maximln prce
5.1 Carnot v cyklus
UvaSujme tepelnr isolovanou soustavu, sestvajc z nrkolika podsoustav, kter nejsou
vzjemnr v tepeln rovnovze. Brhem pIechodu k rovnovSnmu stavu mtSe soustava konat
22
prci (na nrjakm vnrjOm objektu). PIechod k rovnovze se mtSe uskutegDovat rtznmi
zptsoby, a proto tak konegn rovnovSn stavy soustavy mohou bt rtzn, tj. celkov
energie a entropie nabydou rtznch hodnot. V dt sledku toho se bude podle zptsobu pIechodu
k rovnovze liOit i prce vykonan soustavou. Budeme hledat takov pIechod, kdy vykonan
prce je maximln. PIitom budeme uvaSovat jen takovou prci, kterou ptsob pIechod od
nerovnovSnho k rovnovSnmu stavu. Prci totiS mtSe konat i soustava nachzejc se
v rovnovSnm stavu. Tuto skutegnost vyjdIme poSadavkem rovnosti pogtegnho a
konegnho objemu soustavy. Oznagme energii pogtegnho (nerovnovSnho) stavu
0
U a
energii rovnovSnch stavt ( ) U S . PonrvadS uvaSujeme tepelnr isolovanou soustavu, je pro
prci vykonanou soustavou (podle dohody o zpisu prvn vrty U Q R D =^ ^ )

( )
( )
0
1
0 .
0
V
U U S U
U S
R
Q
S S T
R
D
'
^ = 1
1
0 1 0
1
^ = = = =
!
1
0 0
1
^ 1
1+
(5.1)
Derivace podle entropie konegnho stavu je zpornr vzat teplota konegnho stavu.
Vykonan prce se vzrtstajc entropi kles, maximln hodnoty tedy doshne, bude-li
entropie konstantn, tj. pokud se pIechod bude uskutegDovat vratnmi drji.
Spogteme maximln prci, kter mtSe bt vykonna pIi vmrnr malho mnoSstv
energie mezi dvrma podsoustavami o rtznch teplotch
2 1
T T . PIedevOm je tIeba si
uvrdomit, Se pIenos energie nemtSe bt uskutegnrn jednoduOe tm, Se pIivedeme obr
podsoustavy do kontaktu v takovm pIpadr by se pIi nevratnm drji pouze zvOila entropie
cel soustavy o ( )
1 2
1 1 U T T d , kde U d je pIenesen mnoSstv energie. Musme proto do
soustavy zavst jeOtr jednu pomocnou pracovn podsoustavu, kter realizuje vratn
uzavIen cyklus. Pracovn podsoustava pIi teplotr
2
T je pIivedena do kontaktu
s podsoustavou se stejnou teplotou a isotermicky od n zsk nrjakou energii, potom je
pracovn podsoustava adiabaticky ochlazena na teplotu
1
T , kdy je spojena s podsoustavou o
tto teplotr a isotermicky ji pIed nrjakou energii, nageS se pracovn podsoustava pIi
adiabatickm ohIevu na teplotu
2
T vrac do ptvodnho stavu. PIi expanzch, spojench
s trmito procesy vykonv pracovn podsoustava prci nad vnrjOmi objekty. Popsan jev se
nazv Carnottv cyklus. PIi vpogtu ns pracovn podsoustava nezajm, neboqse vrac do
23

pogtegnho stavu. TeplejO trleso ztrc energii
2 2 2
U T S d d = (
2
0 U d < ), chladnrjO
podsoustava pIitom zskv energii
1 1 1
U T S d d = (
1
0 U d ). Maximln hodnota vykonan
prce je rovna energii ztracen teplejO podsoustavou snSen o energii zskanou chladnrjO
soustavou

max 2 1 2 2 1 1
. R U U T S T S d d d d d = =
ProtoSe se jedn o vratn drj, zachovv se celkov entropie, takSe
1 2
0 S S d d = . Po
dosazen do pIedchozho vztahu mme ( )
max 2 1 2
R T T S d d = nebo po dosazen za
2
S d

2 1
max 2
2
.
T T
R U
T
d d

= (5.2)
Podl vykonan prce a dodan energie nazvme ginnost h a z (5.2) plyne pro maximln
ginnost

2 1
max
2
.
T T
T
h

= (5.3)
Obecnr si lze pIedstavit tepeln cyklus podle obrzku, kde H bude znagit tepeln reservor
s vyOO teplotou, L reservor s niSO teplotou. Prce konan soustavou ( pracovnm plynem)
nad vnrjOm trlesem je R . Po probrhnut vratnho cyklu se soustava vrac do ptvodnho
stavu, tj. vnitIn energie se po cyklu nezmrn. Mme tak z prvn vrty
.
H L
Q Q R = (5.4)
24

Prce vykonan soustavou brhem cyklu je
d , R P V

=
]
(5.5)
pIitom orientaci kIivky fzovho diagramu na obrzku volme tak, Se 0 R pro topn a
0 R< pro chladic cyklus, tedy po smrru hodinovch rugigek v prvnm a proti smrru
v druhm pIpadr.
7
Nrkdy mtSe bt snadnrjO spogtat pImo tepeln toky
d , d ,
H H L L
Q T S Q T S

= =
] ]
(5.6)
kde d
H
S a d
L
S jsou elementy toku entropie z nebo do odpovdajcho tepelnho reservoru.

J ak jsme jiS zmnili, Carnottv cyklus pIedstavuj dvr isotermy a dvr adiabaty. Obrzek (a)
v promrnnch ( ) , S T a obrzek (b) v promrnnch ( ) , V P zobrazuj tentS Carnottv cyklus.
V technickch aplikacch je pracovn diagram tepelnho stroje sice komplikovan, ale vSdy je

7
Gaussova vrta v rovinr je ( ) ( ) ( ) ( ) , , d d , d , d
x y
S S
f x y g x y x y f x y y g x y x

0
l l
=
l
l l
]] ]
, pIitom
orientace kIivky je proti smrru hodinovch rugigek. V naOem pIpadr 0, f g y = = a , x V y P = = .
25
moSn jej aproximovat rozdrlenm do Iady elementrnch cyklt s gstmi adiabatickmi,
isotermickmi, isochorickmi nebo isobarickmi.

5.2 Maximln prce t lesa ve vn j m prost ed
UvaSujme soustavu (trleso) uzavIenou v rozshlm vnrjOm prostIed, jehoS teplota
0
T
a tlak
0
P se liO od teploty T a tlaku P trlesa. Trleso mtSe vykonvat prci nad nrjakm
objektem, kter je tepelnr isolovn jak od studovanho trlesa, tak od vnrjOho prostIed.
VOechny tIi podsoustavy (trleso, objekt, vnrjO prostIed) tvoI dohromady uzavIenou
soustavu. VnrjO prostIed m tak velk objem a energii, Se zmrna trchto veligin zptsoben
zmrnami trlesa nevede k pozorovatelnm zmrnm tlaku a teploty prostIed, takSe je mtSeme
povaSovat za konstantn.
Pokud by vnrjO prostIed neexistovalo, byla by prce konan trlesem nad objektem
jednoznagnr dna zmrnou energie trlesa mezi pogtegnm a koncovm stavem. Existence
prostIed gin vsledek nejednoznagnm a vznik oprt otzka o maximln hodnotr prce,
kterou mtSe trleso vykonat pIi dan zmrnr stavu. Pokud pIi pIechodu z jednoho stavu do
druhho kon trleso prci nad vnrjOm objektem, potom pIi opagnm pIechodu mus konat
prci vnrjO objekt nad trlesem. Najdeme-li tedy pIi pImm pIechodu mezi dvrma stavy
trlesa maximln hodnotu prce
max
R , je to zroveD hodnota minimln prce
( ) e
min
R , kterou pIi
opagnm pIechodu vykon vnrjO objekt nad trlesem.
V prtbrhu pIechodu si trleso mtSe vymrDovat teplo i prci s vnrjOm prostIedm. PIi
zmrnr stavu se tedy celkov zmrna energie trlesa skld ze tI gst: z prce konan nad
trlesem vnrjOm objektem
( ) e
R , z prce konan prostIedm a tepla zskanho z prostIed. J ak
jiS jsme uvedli, velk rozmrry prostIed umoSDuj povaSovat jeho tlak a teplotu za konstantn,
je tedy prce konan vnrjOm prostIedm nad trlesem rovna
0 0
P V ^ a pIedan mnoSstv tepla
0 0
T S ^ . Indexy nula patI veliginm charakterizujcm vnrjO prostIed. Mme tedy

( )
0 0 0 0
.
e
U R P V T S ^ = ^ ^
(Na lev stranr je zmrna vnitIn energie trlesa, ale na prav stranr jsou prce a teplo vnrjOch
zdrojt, proto opagn znamnka oproti konvenci prvn vrty). Ze zachovn celkovho objemu
a zkonu rostouc entropie mme

0 0
0 , 0 . V V S S ^ ^ = ^ ^ _
Dosazenm dostvme nerovnost

( )
0 0
.
e
R U T S P V _^ ^ ^ (5.7)
26
Rovnost je dosaSena pIi vratnm drji oprt dochzme k zvrru, Se pIechod je realizovn
s minimln vynaloSenou prac (a opagn pIechod s maximln vykonanou prac), je-li drj
vratn. Mme

( )
( )
0 0
.
e
min
R U T S P V =^ (5.8)
VOimnrme si, jak pIi definovanch vnrjOch podmnkch mtSeme minimln prci zapsat
pomoc zmrny urgitho termodynamickho potencilu:

( )
( )
( )
( )
( )
( )
0
0
0 0
, 0 ,
, 0 ,
, .
e
min
e
min
e
min
T T V R U T S F
P P S R U PV W
T T P P R U T S PV F
= ^ = = =^ =^
= ^ = = =^ =^
= = = =^ =^
(5.9)
Minimln prci lze tak interpretovat nsledujcm zptsobem. Oznagme
t
S celkovou
entropii soustavy trleso plus prostIed a
t
U celkovou energii. Pokud jsou trleso a prostIed
v rovnovze, plat
( ) .
t t t
S S U =
Nejsou-li v rovnovze, je celkov entropie soustavy (pIi dan hodnotr celkov energie) menO
o
t
S ^ (pIirozenr 0
t
S ^ < ). Na obrzku tomu odpovd segka ab. Horizontln segka

cb odpovd zmrnr energie pIi vratnmu drji pIechodu od stavu trlesa v rovnovze
s prostIedm do stavu, odpovdajcho bodu b . Ukzali jsme, Se pIi vratnm drji je prce
potIebn k tomuto pIechodu minimln. PonrvadS uvaSujeme jen o malch odchylkch od
rovnovhy, mtSeme podle obrzku pst

( )
( )
d
d
e t t
t min
t
S U
S R
U
^ =
27
a protoSe
0
d d 1
t t
S U T = , mme nakonec

( )
( )
0 0
0 0
1
.
e
min
t
R
S U T S P V
T T
^ = = ^ ^ ^ (5.10)
5.3 Termodynamick nerovnosti
Podle (5.8) m v rovnovze soustavy s okolm minimum veligina
0 0
U T S P V , kde
0 0
, T P jsou teplota a tlak okol, , , U S V vnitIn energie, entropie a objem soustavy. PIi mal
odchylce od rovnovSnho stavu bude tedy

0 0
0 . U T S P V d d d (5.11)
Taylortv rozvoj pro U d dv

( ) ( )
( ) ( )
2 2 2
2 2
2 2
2 2 2
2 2
2 2
1
2
2
1
2 .
2
U U U U U
U S V S S V V
S V S S V V
U U U
T S P V S S V V
S S V V
d d d d d d d
d d d d d d
l
0 0 0 0 0
l
= =
l
0 0 0 0 0 0
l
l
0 0 0
l

l
0 0 0 0
l

ProtoSe pogtme rozvoj v okol rovnovhy, je v hoIejOm vztahu
0
T T = a
0
P P = a po
dosazen do (5.11) se linern gleny zruO (jak ostatnr pro funkci v okol minima mus bt).
Ztstv tedy
( ) ( )
2 2 2
2 2
2 2
2 0 .
U U U
S S V V
S S V V
d d d d
0 0 0

0 0 0 0
(5.12)
Podle J acobiho vzorce
8
je vraz kladn pro vOechny hodnoty , S V d d , kdyS plat

8
Mrjme kvadratickou formu
, 1
n
i k i k
i k
f a x x
=
=
_
se symetrickmi koeficienty
i k k i
a a = . VytvoIme linern
vrazy
1
, 1, ,
n
i i k k
k
A a x i n K
=
= =
_
a determinanty
11 1 1 1
21 2 1 2
1 1
, 2, ,
k k
k k
k
k k k k k
a a a
a a a
k n
a a a
L
L
K
M L M M
L

^ = = a
doplDme
0
1 ^ = ,
1 11
a ^ = . Potom pomoc promrnnch
1 1
X A = ,
11 1 1 1
21 2 1 2
1 1
, 2, ,
k
k
k
k k k k
a a A
a a A
X k n
a a A
L
L
K
M L M M
L

= = zapOeme kvadratickou formu jako

2
1
1
n
k
k
k k
X
f
=

=
^ ^
_
.
28

2
2 2 2 2
2 2 2
0 , 0 .
U U U U
S S V S V
1
0 0 0 0

0 0 0 0 0 ( )
(5.13)
Prvn nerovnost dv

2
2
0 ,
V
V
U T T
S S C
0 0
= =
0 0

takSe
0 .
V
C (5.14)
Druhou nerovnost zapOeme pomoc jakobinu

( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
,
,
, ,
0 ,
, , ,
,
V S
T
V
T
V
U U T P P
S V
V T P T V
T P
S V S V S V C V S
T V T
1
0 0 0 0

0

0 0
0 0 0
0 ( )
= = = =
0 0 0 0 0
0 0

odkud
0 .
T
P
V
0
<
0
(5.15)
6. Zvislost termodynamickch veli in na po tu stic
6.1 Soustava slo en ze stejnch stic
Mnoh termodynamick veliginy maj aditivn vlastnost tj. pIi zmrnr mnoSstv ltky
(a tedy pogtu gstic N ) se ve stejnm pomrru zmrn dan veligina. J inak Iegeno, aditivn
termodynamick veligina mus bt vzhledem k aditivnm promrnnm homogenn funkc
prvnho Idu. VyjdIme-li aditivn veliginu vnitIn energii U jako funkci dalOch aditivnch
veligin entropie a objemu, mus mt toto vyjdIen tvar ( ) , U N f S N V N = a podobnr
v jinch pIpadech. Souhrnem vypad zpis nmi zatm zavedench potencilt takto

( )
, , , ,
, , , .
U F
W
S V V
U N f F N f T
N N N
S
W N f P N f P T
N
F
F
1 1

= =



( ) ( )
1

= =

( )
(6.1)
Poget gstic mtSeme chpat jako dalO parametr, kter charakterizuje stav soustavy, tak je to
uvedeno ve (4.15) pro vnitIn energii. PIidruSen parametr k pogtu gstic nazveme chemick
potencil z vznamu je to pIrtstek vnitIn energie, kter pIi zachovn konstantn hodnoty
entropie a objemu pIinese pIidn jedn gstice do soustavy. Mme tedy pro vnitIn energii
d d d d , U T S P V N m = (6.2)
29
pro volnou energii
d d d d , F S T P V N m = (6.3)
pro entalpii
d d d d W T S V P N m = (6.4)
a pro Gibbsovu volnou energii
d d d d . S T V P N m F= (6.5)
Ze vztaht (6.2) aS (6.5) plynou pro chemick potencil vrazy

, , , ,
.
S V T V S P P T
U F W
N N N N
m
F 0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0
(6.6)
Porovnn (6.1) a (6.6) ukazuje, Se mtSeme pst
( ) , . P T N m F= (6.7)
Takto vyjdIen je chemick potencil roven Gibbsovr voln energii vztaSen na jednu gstici
soustavy. VztaSeno na jednu molekulu (s S N = je specifick entropie a V N = je
specifick objem) mme
d d d . s T P m = (6.8)
Vezmrme teo diferencil voln energie pro ltku, obsaSenou v nrjakm konstantnm
objemu V , tedy d d d F S T N m = . Provedeme transformaci od promrnnch , T N
k promrnnm , T m a dostaneme
( ) d d d . F N S T N m m =
Mme ale N m F = a takF PV F = . Oznagme tento vraz jako termodynamick
potencil
, PV W= (6.9)
pIigemS bude
d d d . S T N m W= (6.10)
Z rovnice (6.10) a bezprostIednr z definice (6.9) plyne

, , , ,
, .
T V T V V V
P P
N V S V
T T
m m
m m
W W 0 0 0 0
= = = =
0 0 0 0
(6.11)
UvaSujeme-li tedy i o otevIench soustavch (je moSn vmrna gstic s okolm), zobecnme
podmnky rovnosti malch pIrtstkt (4.17) na

, , , , , , , , , ,
.
S V N T V N S P N T P N T V
U F W
m
d d d d d F W = = = = (6.12)
30
6.2 Rovnovha ve vn j m poli
Ve (3.1) jsme odvodili, Se dvr sousedn podsoustavy soustavy v rovnovze (a tm i
vOechny podsoustavy) maj stejnou teplotu. Podobnr jsme odvodili i rovnost tlakt. Nyn
dokSeme i rovnost chemickch potencilt. Vezmeme ze soustavy dva sousedc pevnr dan
objemy a poSadujeme maximln hodnotu jejich entropie
1 2
S S S = pIi nemrncm se stavu
okol. J ednou z podmnek je, aby
1
0 S N 0 0 = pIi pevnm celkovm pogtu gstic
1 2
N N N = . Mme tak

1 2 2 1 2
1 1 2 1 1 2
0 .
S S N S S S
N N N N N N
0 0 0 0 0 0
= = =
0 0 0 0 0 0

ZapOeme

,
1
d d d .
T V
S
S U N
T T N T
m m 0
= = =
0

Odvodili jsme tedy
1 1 2 2
T T m m = a protoSe jiS vme, Se v rovnovSnm stavu mus bt
1 2
T T = , dostvme podmnku rovnosti chemickch potencilt. Celkem tedy pIi rovnovze
mus bt v soustavr
konst. , konst. , konst. . T P m = = = (6.13)
V gravitagnm poli je potenciln energie molekuly funkc pouze souIadnic jejho trSiOtr
( ) , , x y z f f = . K dosavadn energii se jen pIipogte tato potenciln energie. Chemick
potencil je Gibbsova voln energie jedn molekuly, zmrn se proto z hodnoty bez
gravitagnho pole ( )
0
, P T m na
( ) ( )
0
, , , konst. P T x y z m m f = = (6.14)
Diferencovn rovnice (6.14) s potenciln energi homogennho gravitagnho pole mg z f =
dv
d . P mg z =
PIedpokldme-li, Se zmrny tlaku jsou mal, mtSeme specifick objem i hustotu m r =
povaSovat za konstantu. Integrace rovnice pak dv standardn vraz pro hydrostatick tlak
v nestlagiteln kapalinr
konst. . P g z r =

31
7. Gibbsovo rozd len
7.1 Entropie
Rozdrlme soustavu na podsoustavy a uvaSujme jednu z nich. Pravdrpodobnost vskytu
energie
n
E oznagme ( )
n n
w w E = . PIedpokldme-li kvasikontinuln spektrum, mtSeme
uvaSovat spojitou promrnnou energie E a tedy hustotu pravdrpodobnosti jejho vskytu
( ) w E . Oznagme dle ( ) E G poget kvantovch stavt s energi menO neS E. Potom poget
stavt s energi v intervalu ( ) , d E E E + je

( ) d
d .
d
E
E
E
G
(7.1)
Pravdrpodobnost nalezen podsoustavy s energi v intervalu ( ) , d E E E + pak je
( )
( )
( )
d
d d .
d
E
W E E w E E
E
G
= (7.2)
Normovac podmnka je
( ) d 1 . W E E =

(7.3)
Funkce ( ) W E je jen na velmi malm intervalu v okol E E = vznamnr odliOn od nuly,
mtSeme proto zavst energiovou OIku E D rozdrlen vztahem

( )
1 . W E E D = (7.4)
S uvSenm (7.2) pak

( )
1 , w E DG = (7.5)
kde DG je statistick vha makroskopickho stavu nmi uvaSovan podsoustavy

( ) d
.
d
E E
E
E
E
=
G
DG = D (7.6)
Entropie je definovna jako logaritmus statistick vhy (tj. pogtu mikrostavt v makrostavu
zadanm hodnotami E a E D ) nsoben Boltzmannovou konstantou
ln .
B
S k = DG (7.7)
Podle (7.5) mtSeme pst

( )
ln .
B
S k w E = - (7.8)
Vrtme se teo k diskrtnmu znagen. Mme
( ) ln
n n
w E E a b = + (7.9)
32
Proveome stIedovn

( ) ( ) ( ) ( )
( )
1
ln ln
ln .
n n n n n n n
n n n n
E
w w w E w E w E w E E
E w E
a b
a b
= =
= = + =
+ =

14243 14243
(7.10)
Dosazenm ze (7.10) do (7.8) dostvme definici entropie vztahem (1.15)

ln .
B n n
n
S k w w = -

(7.11)
7.2 Souvislost klasickho a kvantovho popisu
PIi klasickm popisu mme msto vztahu (7.5), kter definuje statistickou vhu
makrostavu, vraz

( )
1 , E p q r D D = (7.12)
kter pro rozdrlovac funkci ( ) E r definuje objem fzovho prostoru p q D D zaplnrn
makrostavem. Pro jednorozmrrn pIpad gstice v potencilov jmr zjistme poget
mikrostavt z Bohrovy podmnky kvantovn

1
,
2
x
p d x n g
p
= +

(7.13)
n je cel gslo a g zlomek v intervalu [ ]
0,12 . Integrl je plocha uzavIen klasickou
trajektori ve fzovm prostoru a n je poget kvantovch stavt s energiemi, nepIevyOujcmi
energii dan fzov trajektorie tedy hledan poget mikrostavt. Plochu zapOeme jako
x
p x D D , pro soustavu, kter m s stupDt volnosti a kdy znagme objem fzovho prostoru
jako p q D D dostvme statistickou vhu makrostavu a entropii

( ) ( )
, ln .
2 2
B s s
p q p q
S k
p p
D D D D
DG = =
h h
(7.14)
7.3 Gibbsovo rozd len
UvaSujme o soustavr S s energi E v rovnovze s reservorem S
/
s energi E
/
jako
jednom celku se zadanou energi
( ) 0
E . Potom pro nr plat mikrokanonick rozdrlen

( )
( )
0 / /
d konst d d . w E E E d = + - G G (7.15)
Zajm ns pravdrpodobnost toho, Se celek se nachz v takovm stavu, Se soustava S je v
urgitm kvantovm stavu (mikrostav) s energi
n
E , ale reservor je v makrostavu se
statistickou vhou
/
DG , kter odpovd neurgitosti energie
/
E D . Bude tak
33
( )
( )
( )
/ /
/ / / / /
/ /
d
1 1
d d , d d exp d .
d
n
B
E
E E E E S E E
E E k
d
G

G = - G = =

D

(7.16)
Dostvme

( ) ( )
( )
( )
( )
( ) 0 /
0 / / / /
/
/ /
/
1 1
konst exp d d
1 1
konst. exp .
n
n n
B
B
E E E
w S E E E E E E E E
E k
S E
E k
d d
= -

= - + - =

D





D

(7.17)
Vzhledem k velkmu nepomrru energi
( ) 0
E a
n
E mtSeme v Taylorovr rozvoji entropie
ponechat jen nejniSO gleny

( )
( )
( )
( )
( )
( ) 0 /
/ /
0 0 / /
/
d
.
d
n n
E E
S E
S E E S E E
E
=
- - ; (7.18)
ProtoSe

( )
( ) 0 /
/ /
/
d
1
,
d
E E
S E
E T
=
= (7.19)
dostvme pro pravdrpodobnost
n
w

1
exp , exp ,
n n
n
n B B
E E
w Z
Z k T k T

= - = -

(7.20)
kde konstanta je urgena z podmnky, aby souget pravdrpodobnost byl roven jedn. Tento
vsledek poprv odvodil J .W.Gibbs (1901). Rozdrlen (7.20) se nazv Gibbsovo nebo tak
kanonick.
V kvantov teorii jsou pravdrpodobnosti
n
w vlastnmi hodnotami pIsluOnmi
vlastnm vektortm n statistickho opertoru w (gastrji nazvanho matice hustoty)

.
n
n
w n w n =

(7.21)
StIedn hodnotu opertoru

F pogtme jako

{ }

Tr .
n
n
F F w w n F n = =

(7.22)
V klasick statistice s rozdrlovac funkc
34

( )
( )
( )
( )
/
,
1
, exp ,
, d d
exp d , d
2
B
s
B
E p q
p q
Z k T
E p q p q
Z
k T
r
p

= -



= - G G =

h
(7.23)
je stIedn hodnota fyzikln veliginy F dna vztahem
( ) ( )
/
, , d . F p q F p q r = G

(7.24)
|rka u znagky statistickho integrlu vyznaguje, Se musme integrovat jen po t oblasti
fzovho prostoru, kter popisuje fyziklnr odliOn stavy. V pIpadr statistick sumy tento
problm nemohl nastat, segtalo se prvr jen pIes rtzn stavy. PIi vpogtu statistickho
integrlu je moSn rozOIit oblast integrace na cel fzov prostor zavedenm nrjakho
opravnho faktoru. NapIklad pro soustavu tvoIenou N stejnmi atomy mtSeme integrovat
pIes cel fzov prostor, podrlme-li integrl pogtem moSnch permutac, tj.

/
1
d d .
! N
G = G

K K (7.25)
7.4 Maxwellovo rozd len
Pokud je moSno pro klasickou soustavu vzjemnr neinteragujcch gstic zapsat energii
jako souget kinetick energie, kter je funkc pouze hybnost a potenciln energie, kter je
funkc pouze souIadnic
( ) ( ) ( ) , , E p q T p U q = +
r r r r
(7.26)
mtSeme nezvisle sledovat rozdrlen v obou veliginch

( ) ( )
3 3
1
d exp d , exp d
p
B B
T p T p
w p Z p
Z k T k T

= - = -

r
r r
r r
(7.27)
a

( ) ( )
3 3
1
d exp d , exp d .
q
B B
U q U q
w q Z q
Z k T k T

= - = -

r
r r
r r
(7.28)
Maxwellovo rozdrlen popisuje rozdrlen rychlost v nerelativistickm pIpadr, kdy je moSno
kinetickou energii zapsat jako
( ) ( )
2
2 2 2 2
1 1
.
2 2 2
x y y
p
T p m v v v mv
m
= = + + =
r
r
(7.29)
PIi vpogtu normovac konstanty dochzme k integrltm (pIedpokldme 0 a > )

2
1
0 2
1 1
exp .
2
2
n
n n
n
I x x d x a
a

+
+
= - = G

(7.30)
35
Pro rozdrlen kartzskch sloSek rychlost dostvme tak

( )
3 2 2 2 2
d exp d d d ,
2 2
x y y
v x y z
B B
m v v v
m
w v v v
k T k T p

+ +

= -




r
(7.31)
pro rozdrlen velikosti rychlost

3 2
2
2
d 4 exp d .
2 2
v
B B
m mv
w v v
k T k T
p
p

= -


(7.32)
Z vOe uvedench vztaht dostvme znm vsledky pro stIedn hodnoty kvadrtt sloSek
rychlosti a kinetick energie

2
2 2 2
3
,
2 2
B
x y z B
k T mv
v v v k T
m
= = = = (7.33)
a pro velikost rychlosti

8
.
B
k T
v
m p
= (7.34)
Ze vztahu (7.32) dostaneme snadno vztah pro poget gstic se vzjemnou rychlost v intervalu
( ) , d v v v tak, Se nahradme hmotnost gstice m redukovanou hmotnost 2 m (gstice jsou
stejn) a vynsobme vraz numerickou hustotou N V

3 2
2
2
d exp d .
2 4
v
B B
N m mv
N v v
V k T k T
p
p

= -


(7.35)
Poget srSek za jednotku gasu jedn gstice s ostatnmi pak zskme vynsobenm (7.35)
objemem v s ( ( ) v s s = je ginn prtIez srSky dvou gstic) a integrac pIes vOechny
relativn rychlosti
( )
3 2
2
3
0
exp d .
2 4
B B
N m mv
f v v v
V k T k T
p
s
p

1 l

l
=

l
( )
l

(7.36)
Pokud uvaSujeme gstici jako tuhou kouli o polomrry r, je ginn prtIez srSky dvou gstic
( )
2
2r s p = a

2 2
16 24 .
B
k T N N
f r r v
m V V
p p
p
= = (7.37)


36
7.5 Rozd len pro linern harmonick osciltor
9

Energie linernho harmonickho osciltoru je
( )
2 2 2
, .
2 2
p m q
E p q
m
w
= + (7.38)
V klasickm pIpadr dostaneme tedy pro hybnost Maxwellovo rozdrlen
( ) ( )
( )
2
12
1
d d , exp
2
2
p
B
B
p
w p p p
mk T
mk T
r r
p

= = -


(7.39)
a pro souIadnici obdobn tvar
( ) ( )
12
2 2
, exp .
2 2
q
B B
m m q
dw q dq q
k T k T
w
r r w
p

= = -


(7.40)
V kvantovm pIpadr musme pogtat se statistickm opertorem

0
1 exp exp
n
B B
w n n n
k T k T
w w

=

= - - -

h h
(7.41)
v souIadnicov nebo impulsov reprezentaci. Spogteme-li v souIadnicov representaci d
q
w ,
dostaneme vzhledem k symetrii hamiltoninu rozdrlen d
p
w zmrnou ( ) q p mw . Mme
tedy

( )
( ) ( )
0
*
0
1 exp exp
1 exp exp .
n
B B
n n
n
B B
q q w q q n n n q
k T k T
n h q h q
k T k T
w w
r
w w

=

= = - - - =





- - -

h h
h h
(7.42)
Vlnov funkce harmonickho osciltoru jsou reln, v (7.42) mtSeme sumu pst jako
( )
2
0
exp .
n
n
B
f n h q
k T
w

=

= -

h
(7.43)
Pro vpoget (7.43) existuj rtzn metody, zde vyuSijeme vyjdIen opertort souIadnice a
hybnosti pomoc kreagnho a anihilagnho opertoru. V souIadnicov representaci mme

( ) ( ) ( ) ( )
{ }
( )
( ) ( ) ( )
{ }
12
12
12
1 1
12
12
12
1 1
1 ,
2
1 .
2
n n n
n
n n
q h q n h q n h q
m
dh q
m
n h q n h q
dq
w
w
- +
- +

= + +



= - +


h
h
(7.44)
Nyn spogteme vraz

9
Detaily odvozen je moSn vynechat.
37

( ) ( ) ( ) ( ) ( )
12
12
12
1 1
1 0
d
2 d
exp exp 1 .
n n n n
n n
B B
f
m q
n n h q h q n n h q h q
k T k T
w
w w

- +
= =

=



- - - +



h
h h
(7.45)
Zmrna sgtacho indexu v prvnm glenu 1 n n + vede k
( ) ( ) ( )
12
12
1
0
d
exp 1 exp 1 .
2 d
n n
n
B B
f
n n h q h q
m q k T k T
w w
w

+
=


= - - - +

h h h
(7.46)
Obdobnr spogteme
( ) ( ) ( )
12
12
1
0
2
exp 1 exp 1 .
n n
n
B B
m
q f n n h q h q
k T k T
w w w

+
=


= - + - +

h h
h
(7.47)
Porovnn stejnch sum v (7.46) a (7.47) dv rovnici

d 2
tanh 0 .
d 2
B
f m
q f
q k T
w w
+ =


h
h
(7.48)
I eOenm rovnice (7.48) je

2
konst exp tanh .
2
B
m
f q
k T
w w

= -


h
h
(7.49)
Konstantu volme tak, aby vsledn rozdrlen bylo normovno na jednigku. Dostvme tak

12
2
d tanh exp tanh d .
2 2
q
B B
m m
w q q
k T k T
w w w w
p


= -


h h
h h
(7.50)
Pro rozdrlen hybnost mme pak

12
2
1 1
d tanh exp tanh d .
2 2
p
B B
w p p
m k T m k T
w w
p w w


= -


h h
h h
(7.51)
V limitnm pIpadr nzkch frekvenc a vysokch teplot
tanh
2 2
B
B B
k T
k T k T
w w
w





h h
h = (7.52)
dostvme klasick vraz (7.40)

12
2 2
d exp d .
2 2
q
B B
m m q
w q
k T k T
w
w
p

= -


(7.53)
V opagnm pIpadr vysokch frekvenc a nzkch teplot
tanh 1
2
B
B
k T
k T
w
w





h
h ? (7.54)
38
dostvme rozloSen, dan kvadrtem vlnov funkce kvantovr mechanickho zkladnho
stavu
( )
12
2 2
0
d exp d d .
q
m m
w q q h q q
w w
p


= - =




h h
(7.55)

8. Termodynamick potencil
8.1 Gibbsovo rozd len s prom nnm po tem stic
UvaSujme o soustavr S s energi E a N gsticemi v rovnovze s reservorem S
/
s energi
E
/
a pogtem gstic N
/
jako jednom celku se zadanou energi
( ) 0
E a pogtem gstic N
(0).
Potom
pro nr plat mikrokanonick rozdrlen

( )
( )
0 / /
d konst d d . w E E E d = + - G G (8.1)
Zajm ns pravdrpodobnost toho, Se celek se nachz v takovm stavu, Se soustava S je v
urgitm kvantovm stavu (mikrostav) s energi
n N
E , ale reservor je v makrostavu se
statistickou vhou
/
DG , kter odpovd neurgitosti energie
/
E D . Bude tak

( )
( )
( )
( )
( )
0 / /
0 / / / / /
/ /
d d ,
d ,
1 1
d d exp , d .
d
n N
B
E E E
E N N
E S E N N E
E E k
d G = -
G -

G = = -

D

(8.2)
Dostvme (neurgitost energie
/
E D teo zahrneme do konstanty)

( )
( ) ( )
( )
( )
( ) ( )
( )
0 0 / / / /
0 0 /
1
konst exp , d d
1
konst.exp , .
n N n N
B
n N
B
w S E N N E E E E E E E
k
S E E N N
k
d d

= - - + - =



- -

(8.3)
Vzhledem k velkmu nepomrru energi
( ) 0
E a
n N
E a pogtu gstic
( ) 0
N a N mtSeme v
Taylorovr rozvoji entropie ponechat jen nejniSO gleny

( ) ( )
( )
( ) ( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
0 0 / /
0 0 / /
0 0 /
/ / / / / /
0 0 /
/ /
,
, ,
, .
n N
n N
E E E E
N N N N
S E E N N
S E N S E N
S E N E N
E N
= =
= =
- -

- -

;
(8.4)
ProtoSe
39

d d d
d ,
E P V N
S
T T T
m
= + - (8.5)
dostvme pro pravdrpodobnost
n N
w
exp ,
n N
n N
B
N E
w
k T
m W+ -
=


(8.6)
kde jsme zavedli termodynamick potencil E tak, aby souget pravdrpodobnost byl roven
jedn
1 ln exp exp .
n N
n N B
N n N n
B B
E
N
w k T
k T k T
m

= W = - -





(8.7)
8.2 Neinteragujc kvantov plyn
Termodynamick potencil je
exp exp .
r r
r B B
E N
k T k T
m W -
- = -

(8.8)
Pro neinteragujc plyn mtSeme segtat jednogsticov hodnoty, tedy

1 1 2 2 1 2
,
r r
E n n N n n e e = + + = + + L L (8.9)
Stav je urgen souborem
{ }
1 2
, , . n n K (8.10)
J e tak

( )
{ }
1 2
1 1 2 2 1 2
, ,
exp exp .
n n B B
n n n n
k T k T
e e m + + - + + W
- = -

K
L L
(8.11)
Pro bosony

( ) ( )
( ) ( )
1 2
1 1 2 2
0 0
1 2
exp exp exp
1 1
1 exp 1 exp
n n
B B B
B B
n n
k T k T k T
k T k T
e m e m
e m e m

= =
- - W
- = - - =

- -
- - - -



K
K
(8.12)
a pro fermiony

( )
( )
( ) ( )
1 1
1 2
1 1
2 2
0 0
1 2
exp exp exp
1 exp 1 exp
B
n
k T
n n
B B
B B
n
k T k T
k T k T
e m
e m
e m e m
-
-
= =

- W
- = - =



- -
+ - + -





K
K
(8.13)
40
Pro chemick potencil bosont je vSdy 0 m < , mus totiS konvergovat i Iada s nejniSO energi
1
0 e = . Chemick potencil fermiont mtSe mt obr znamnka, chemick potencil klasickch
gstic s Boltzmannovou statistikou m vSdy (velkou) zpornou hodnotu.
Logaritmujeme (8.12) a (8.13) a dostaneme pro termodynamick potencil bosonovho
a fermionovho plynu

1 1
ln 1 exp , ln 1 exp ,
f
b a a
a a
B B B B
k T k T k T k T
e m e m

= =
W W - -
= - - = - + -





(8.14)
kde se sgt pIes jednogsticov energiov hladiny. Ze vztahu

, , T V T V
P
N V
m m
W
= - =

(8.15)
dostvme

1 1
, .
exp 1 exp 1
b f
a a
a a
B B
N N
k T k T
e m e m
= =
- -
- +



(8.16)

8.3 Klasick limita
PIi pIechodu ke klasick limitr pIedpokldme, Se
exp 1 .
a
B
k T
e m -
-


= (8.17)
Potom miz rozdl mezi Fermiho Diracovm a Boseho Einsteinovm rozdrlenm. MtSeme
pst
exp exp , exp exp .
a a
B
a a B B B B
k T N
k T k T k T k T
m e m e
W - - -



(8.18)
J e tedy

1
ln exp , .
a
B B
a
B
k T k T N
N k T
e
m

= - - W = -

(8.19)
Voln energie je
ln exp .
a
B
a
B
e
F N k T N
N k T
e
m

= W + = - -

(8.20)
S aproximac
ln ! ln
N
N N
e
(8.21)
41
mtSeme vraz pro volnou energii (8.20) zapsat jako

exp
ln .
!
N
a
a B
B
k T
F k T
N
e

-



= -

(8.22)
To je prvr vraz, kter vznikl pIibliSnm odstranrnm nsobnho zapogten stavt, liOcch se
pouze permutac gstic.
8.4 Fermiho a Boseho plyny elementrnch stic
J sou-li energiov hladiny blzko sebe, mtSeme od sumace pIejt k integraci

( )
( )
( ) ( ) ( )
( ) ( )
1
1
1
.
a a a a a a
a a
a a
a a
f f
f d
e e e e r e e
e e
e r e e
+
+
+ -
- = D
-

(8.23)
K dalOm vpogttm potIebujeme znt hustotu stavt ( ) r e . Vlnov funkce voln gstice
uzavIen v krychli o hranr L (tj. m nulovou hodnotu na strnch) je

( ) ( ) ( ) sin sin sin ,
, , ,
x y z
y
x z
x y z
k x k y k z
n
n n
k k k
L L L
y
p
p p
= = =
:
(8.24)
pIitom uvaSujeme jen pIirozen gsla , ,
x y z
n n n

(nesmme pogtat fz se liOc stavy
vcekrt). Pro velmi velk L mtSeme oprt pIejt ke spojitm promrnnm, poget stavt
v elementu
3
d k
r
je

( )
3
3 3
d d .
L
k k k r
p

=


r r r
(8.25)
S oznagenm
3
L V = pro objem pIejdeme konegnr k vyjdIen potIebn hustoty stavt
v zvislosti na energii

( )
2
2
3 2 2
3 3 3
0
0
d
d d d sin d d 4 .
d
2
V V V k
k k k E k
E
p
p
j q q p
p p
p
= =




r
(8.26)
Pro vyjdIen hustoty stavt ( 2 1 g s = + je spinov degenerace)
( )
( )
2
3
d
4 ,
d
2
gV k
E k
E
r p
p
= (8.27)
potIebujeme tedy dispersn relaci ( ) k k E = . Pamatujme na to, Se nOvpoget budeme
provdrt pro tIrozmrrn prostor. Postup pIi jinch dimensch je ovOem stejn.
42
MtSeme teo napsat integrl pro termodynamick potencil (horn znamnko pro
bosony, doln pro fermiony)
( ) d ln 1 exp .
B B
E
E E
k T k T
m
r
W -
= -

m (8.28)
PIi vpogtu jako prvn krok provedeme integraci per partes, takSe
( )
0
1 1
d d .
exp 1
E
B B E
B
E
k T k T E
k T
r e e
m

W
= -

-

m
(8.29)
Nerelativistick vztah mezi energi a vlnovm vektorem

( )
12 12
2 2
2
d 1
, ,
2 d 2
mE
k k m
E k
m E E

= = =


h
h h
(8.30)
dv hustotu stavt
( )
( )
( ) ( )
( )
( )
12 12
3 3 3
3 3
0
4 2 4
2 , d 2 .
3
2 2
E
gV gV
E m E m E
p p
r r e e
p p
= =

h h
(8.31)
Relativistick vztah pak

( )
( )
( )
12
2 2 4
12
2 4 2 2 2
12
2 2 4
d 1
, ,
d
E m c
k E
E m c k c k
c E c
E m c
-
= + = =
-
h
h h
(8.32)
dv hustotu stavt
( )
( )
( )
( )
( )
( )
2
12 3 2
2 2 4 2 2 4
3 3 3 3
4 1 4
, d .
3
2 2
E
mc
E E m c E m c
gV gV
E
c c
p p
r r e e
p p
- -
= =

h h
(8.33)
Nakonec jeOtr extrmnr relativistick vztah

d 1
, ,
d
E k
E k c k
c E c
= = = h
h h
(8.34)
vede k hustotr stavt
( )
( )
( )
( )
2 3
3 3 3 3
0
4 1 4
, d .
3
2 2
E
gV E g V E
E
c c
p p
r r e e
p p
= =

h h
(8.35)
Pro nerelativistick pIpad mme

( )
( )
3 2
3 2
3
0
2 4
d
3
2
exp 1
B
B
B
mk T gV x
x
k T
x
k T
p
m p

W
= -

-

h
m
(8.36)
43
a pro extrmnr relativistick pIpad

( )
( )
3
3
3 3
0
4
d .
3
2
exp 1
B
B
B
k T gV x
x
k T c
x
k T
p
m p

W
= -

-

h
m
(8.37)
Definujeme funkce
( )
( )
( )
( )
1 1
0 0
1 1
d , d .
1 1
n n
n n x y x y
x x
B y x F y x
n e n e

- -
- -
= =
G - G +



(8.38)
S jejich pomoc mtSeme napsat pro bosony a fermiony v nerelativistickm pIpadr

( )
( )
( )
( )
3 2
5 3
2
3 2
5 3
2
2 ,
2
2
2
b
B
B B
f
B
B B
gV
mk T B
k T k T
gV
mk T F
k T k T
m
p
p
m
p
p
W
= -


W
= -


h
h
(8.39)
a v extrmnr relativistickm pIpadr

( )
( )
( )
( )
3 3
4 4 3 3 3 3
8 8
, .
2 2
f B B b
B B B B
k T k T gV gV
B F
k T c k T k T c k T
p m p m
p p
W W
= - = -


h h
(8.40)
Pro rozdrlen podle energi mme pro bosony a fermiony

( ) d
d ,
exp 1
E
B
E E
N
E
k T
r
m
=
-


m
(8.41)
takSe pro nerelativistick a extrmnr relativistick pIpad

( )
( )
( )
12
3
2
3 3 3
2 d
4 4 1 d
d , d .
2 2
exp 1 exp 1
E E
B B
m E E
gV gV E E
N N
c E E
k T k T
p p
m m p p
= =
- -



h h
(8.42)
Celkov poget gstic v plynu dostaneme integrac (8.42). Pro nerelativistick pIpad mme

( )
( )
( )
( )
3 2
3 3
2
3 2
3 3
2
2 ,
2
2
2
b B
B
f B
B
gV
N mk T B
k T
gV
N mk T F
k T
m
p
p
m
p
p

=



=


h
h
(8.43)
a pro extrmnr relativistick pIpad

( )
( )
( )
( )
3 3
3 3 3 3 3 3
8 8
, .
2 2
B B
b f
B B
k T k T gV gV
N B N F
c k T c k T
p m p m
p p

= =


h h
(8.44)
44
VnitIn energii pogtme jako

0
d .
E
U E N

(8.45)
Pro bosony a fermiony v nerelativistickm pIpadr dostvme

( )
( )
( )
( )
3 2
5 3
2
3 2
5 3
2
3
2 ,
2
2
3
2
2
2
b
B
B B
f
B
B B
U gV
mk T B
k T k T
U
gV
mk T F
k T k T
m
p
p
m
p
p

=



=


h
h
(8.46)
a v extrmnr relativistickm pIpadr

( )
( )
( )
( )
3 3
4 4 3 3 3 3
24 24
, .
2 2
f B B b
B B B B
U k T k T U gV gV
B F
k T c k T k T c k T
p m p m
p p

= =


h h
(8.47)
Porovnnm vztaht pro termodynamick potencil a vnitIn energii vidme, Se jak pro
bosony, tak pro fermiony plat v nerelativistickm pIpadr

2
3
pV U = (8.48)
a v relativistickm pIpadr

1
.
3
pV U = (8.49)
8.5 Poissonova adiabata, stavov rovnice
Pro klasick ideln plyn s konstantnm specifickm teplem lze odvodit tzv. Poissonovu
adiabatu. UkSeme, jak pro nerelativistick kvantov plyn odvodme stejn vztahy bez
pIedpokladu konstantnho specifickho tepla, pouze z vlastnost termodynamickho
potencilu. Ten je moSno zapsat jako

5 2
. P T f
V T
m
W
W
= - =


(8.50)
J e tedy V W homogenn funkc teploty a chemickho potencilu Idu 5 2. Obdobnr o
entropii vztaSen na jednotkov objem S V a o hustotr gstic N V plat, Se jsou to
homogenn funkce teploty a chemickho potencilu Idu 3 2, neboq

3 2 3 2 / 3 2
,
3 2 / 3 2
,
1 5
,
2
1
.
S
V
N
T V
S
T f T f T f
V V T T T T T
N
T f T f
V V T T
m
m m m m
m m
m
W W
W
W
= - = - + =

W
= - = - =

(8.51)
45
Podl S N je homogenn funkce teploty a chemickho potencilu Idu 0

,
S N
S
f
N T
m
=


(8.52)
takSe pIi adiabatickm procesu ( konst , konst S N = = ) mus bt i podl T m (a tedy i kaSd
jeho funkce) konstantn. TakSe ze (8.51) a (8.50) plyne pro adiabatick drj

3 2 53
konst , konst . V T PV = = (8.53)
Rovnice (8.39) po dosazen PV W=-

( )
( ) ( )
( )
( ) ( )
3 2 5 2
5 3
2
3 2 5 2
5 3
2
2 ,
2
4
2
2
b B
B
f B
B
g
P m k T B
k T
g
P m k T F
k T
m
p
p
p
m
p
p

=



=


h
h
(8.54)
a rovnice (8.43)

( )
( )
( )
( )
3 2
3 3
2
3 2
3 3
2
2 ,
2
2
2
b B
B
f B
B
gV
N mk T B
k T
gV
N mk T F
k T
m
p
p
m
p
p

=



=


h
h
(8.55)
dvaj stavov rovnice bosonovho a fermionovho plynu v parametrickm tvaru
(parametrem je chemick potencil L). Za pIedpokladu ( ) exp 1
B
k T m

= mtSeme potIebn
funkce ( )
n
B y a ( )
n
F y analyticky aproximovat. Pro bosony dostvme v prvnm pIiblSen

3 5 2
3 3 2
1
exp 1 exp ,
2
1
exp 1 exp ,
2
b
B dB B B
b
dB B B
P g
k T k T k T
N g
V k T k T
m m
l
m m
l

= +





= +




(8.56)
kde jsme oznagili de Broglieho vlnovou dlku tepelnho pohybu

12
2
2
.
dB
B
mk T
p
l

=


h
(8.57)
Pro fermiony mme podobnr
46

3 5 2
3 3 2
1
exp 1 exp ,
2
1
exp 1 exp .
2
f
B dB B B
f
dB B B
P
g
k T k T k T
N
g
V k T k T
m m
l
m m
l

= -





= -




(8.58)
Vylougme-li ze (8.56) resp. (8.58) parametr, tj. chemick potencil, dostvme stavov
rovnice. Pro bosony

3
5 2
1
1
2
b dB
b b B
N
P V N k T
g V
l
= -


(8.59)
a pro fermiony

3
5 2
1
1 .
2
f dB
f f B
N
P V N k T
g V
l
= +



(8.60)
Kvantov oprava vede k tomu, Se tlak u fermiont je o nrco vyOO, u bosont o nrco niSO neS u
klasickho idelnho plynu.
9. Hustota stav
10

V uzavIen dutinr (gern trleso) existuje nekonegnr mnoho mdt kmitt
elektromagnetickho vlnrn, charakterizovanch frekvenc a polarizac. KaSd md se vOak
chov jako nezvisl kvantov linern harmonick osciltor. Einstein pIedjmal zvrry
kvantov mechaniky, kdyS i kaSd hmotn gstici pIiIadil de Broglieho vlnu.
Elektromagnetick vlnrn nebo de Broglieho vlny jsou uzavIeny v kvdru o hranch
dlky (ve tIech rozmrrech) L
1
, L
2
, L
3
(objem
1 2 3
V L L L = ). Obecn vlnov vektor mtSeme
zapsat jako

2
cos ,
i i
i
k e
p
a
l
=
_
r
r
(9.1)
kde cos
i
a jsou smrrov kosiny vektoru k
r
,
2
cos 1
i
i
a =
_
. Pokud pIedpokldme periodick
okrajov podmnky, mus bt dlky hran
i
L

celogselnmi nsobky prtmrtt cos
i i
l l a =
vlnov dlky do pIsluOnho smrru
i
e
r


, ,
cos
i i i i i
i
L n n n
l
l
a
= = (9.2)

10
Tuto kapitolu je moSno vynechat. PotIebujeme jen obecn vsledek pro hustotu stavt (9.10).
47
nebo zapsno pomoc sloSek vlnovho vektoru

2 2
cos 2 .
i
i i
i i
n
k
L
p p
a p
l l
= = = (9.3)
(Pokud bychom uvaSovali podmnky takov, Se vlna mus mt uzly na strnch, platilo by
msto (9.3) ,
i i i i
k n L n p = . PIi integraci pIes hlov promrnn bychom ale museli
integrovat jen 1 2
d
gst prostorovho hlu ve tIech rozmrrech tedy jeden oktant. Vsledek
by byl pochopitelnr stejn.) Zopakujme jeOtr jednou tuto vahu. PIi periodickch okrajovch
podmnkch mme
( ) [ ] ( ) ( )
2
exp , 0 , x A i k x L k n
L
p
y y y = = = (9.4)
pIitom n jsou jak kladn, tak zporn cel gsla, protoSe [ ] exp A i k x a [ ] exp A i k x -
odpovdaj dvrma rtznm stavtm. PIi IeOen v nekonegnr vysok potencilov krabici mme
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) sin cos , 0 0 0 , , x A k x B k x L B k n
L
p
y y y = + = = = = (9.5)
pIitom n jsou kladn cel gsla, protoSe ( ) sin A k x a ( ) sin A k x - odpovdaj stejnmu stavu.
Hrana kvdru pIipadajcho na jeden stav v prostoru vlnovch vektort je tedy

1 2
2 2
i i
i
i i i
n n
k
L L L
p
p p

^ = = (9.6)
a objem kvdru v d - rozmrrech je (pro urgitou hodnotu vlnovho vektoru mtSeme mt g
nezvislch stavt, u elektromagnetickho zIen nebo elektront 2 g = dva polarizagn stavy
nebo dva spinov stavy)

( )
na jedenstav
2
.
d
d
k
gV
p
D =
r
(9.7)
Poget stavt v elementu d
d
k
r
dostaneme pak podrlenm tohoto elementu vrazem (9.7), tj.

( )
d .
2
d
d
gV
dn k
p
=
r
(9.8)
PIejdeme k hypersfrickm souIadnicm, kdy

1 1
d d d .
d d d
k
k k k W

=
r
r
(9.9)
Budeme dle pIedpokldat izotropn zvislost energie na hybnosti (vlnovm vektoru), tj.
( )
( ) E k E k =
r
. Potom mtSeme (9.8) integrovat pIes hlov promrnn a dostaneme vraz pro
hustotu stavu v zvislosti na energii
48
( ) ( )
( )
( )
( )
1
1
d d , .
d 2
d
d
d d d d
k E
V
n E E E g S
E
E
k
r r
p

l
l
= = (9.10)
V tomto vztahu je
1 d
S

povrch 1 d rozmrrn koule jednotkovho polomrru (odvozen na
konci kapitoly)

( )
2
1
2
.
2
d
d
S
d
p
G

= (9.11)
Pro pIpad zIen gernho trlesa se vsledek vraznr zjednoduO. PIedevOm
2
4 S p = a 2 g =
. Dle E c k w = = h h , takSe

( )
2
3 2
d d .
V E
n E
c
p
=
h
(9.12)
V zpisu pomoc frekvence Lnebo vlnov dlky pak mme

2
3 4
d
d 8 d , d 8 . n V n V
c
n l
p n p
l
= = (9.13)
Pro neinteragujc voln nerelativistick gstice hmotnosti m v nekonegnr vysok
potencilov jmr je zvislost hustoty stavt na energii pro rtzn dimenze velmi zajmav.
Plat ( ) ( )
2 2 2
2 2 E p m k m = =h . Oznagme pro 1 d = dlku segky L, velikost plochy pro
2 d = A a pro 3 d = objem V. J ednoduchm vpogtem dostvme

( )
( )
( )
( )
( )
12
2
3 2
3
2
1
1
2
2
.
2
2
2 2
3
2
d
d E
mL
E
m A
m V
E
r
p
p
p
p
p
h
h
h
(9.14)
Objem d rozmrrn koule polomrru r bude
d
d d
V C r = , kde
d
C je konstanta mrrnosti. Kouli
si mtSeme pIedstavit sloSenou z elementrnch slupek d d
d d
V S r = , kde
d
S je plocha slupky.
Spojenm obou vztaht dostvme

1
d
.
d
d d
d d
V
S d C r
r
-
= = (9.15)
49
Spogteme integrl z funkce
( )
2
exp r - pIes cel prostor nejprve v kartzskch a potom
sfrickch souIadnicch, tedy

( ) ( ) ( )
2 2 2 2 2
1 1
exp d exp d d exp d
d
d
d d d
r V x x x x x x p

- - -

- = - - = - =




K K K (9.16)
a

( ) ( )
( ) ( )
2 2
0
2 1 2 1
0
0
exp d exp d
1
exp d exp d .
2 2 2
d d
d d d
d d
r V r S r
d C d
d C r r r t t r d C

- -
- = - =

- = - = G

(9.17)
Porovnnm (9.16) a (9.17) dostvme s vyuSitm vztahu ( ) ( ) 1 x x x G + = G vraz pro
konstantu
d
C

2
1
2
d
d
C
d
p
=

G +


(9.18)
a tedy vyjdIen objemu a povrchu d rozmrrn koule

2 2
1
, .
1 1
2 2
d d
d d
d d
V r S d r
d d
p p
-
= =

G + G +


(9.19)
Vraz pro konstantu
d
C mtSeme upravit na

( )
( )
1 2 1
2
1
!
2
2 lich
1 !
.
sud
!
2
d d
d
d
d
d
d
C
d
d
p
p
- +
+

(9.20)
10. Ideln plyn s Boltzmannovm rozd lenm
10.1 Voln energie
Obecn vyjdIen voln energie je
ln exp .
n
B
n B
E
F k T
k T
1

=

( )
_
(10.1)
50
NapOeme energii
n
E jako souget energi jednotlivch gstic (atomt, molekul)
k
e . Stav
soustavy je pak urgen N hodnotami energie gstic. Souget pro rtzn stavy nahradme
souginem sougtt pro jednotliv gstice plynu
exp exp .
N
n k
n k B B
E
k T k T
e
1 1 1





( ) ( ) ( )
_ _
(10.2)
Tak ale zapogtvme jako rtzn stavy, kde rozdrlen energie mezi jednotliv gstice m
stejnou celkovou energii. Pro velk poget gstic tento nedostatek napravme podrlenm
vrazu pogtem zmrn gstic, tj. ! N . Nen to pIesn, protoSe pro stavy kde nrkter gstice
maj stejnou energii je poget ekvivalentnch zmrn menO, pro velk N vOak tuto nepIesnost
mtSeme zanedbat. Mme tak
ln exp ln ! .
k
B
k B
F k T N N
k T
e
l 1

l
=

l

( )
l
l
_
(10.3)
Pomoc Stirlingovy formule ln ! ln N N N N B napOeme konegnr vraz pro volnou energii
jako
ln exp .
k
B
k B
e
F k T N
N k T
e
l 1

l
=

l

( )
l
l
_
(10.4)
10.2 Stavov rovnice idelnho plynu
Energie jednotliv molekuly plynu bude sloSena z kinetick energie translagnho
pohybu a energiovch hladin vnitInho stavu (vibrace, rotace)
( )
2 2 2
2
x y z
k k
p p p
p
m
e l
r

= (10.5)
V sumr (10.4) pIejdeme pro stupnr volnosti translagnho pohybu od sumace k integraci
( ) ( )
( )
3 3
2
d d
,
2 k
p r
p
r r
K K
h

_
(10.6)
takSe po jednoduch integraci mme

3 2
2
ln exp .
2
B k
B
k B
eV mk T
F k T N
N k T
l
p h
l
1 1
l
=

l


( ) ( )
l
l
_
(10.7)
Se zavedenm vlnov dlky de Broglieho vlny tepelnho pohybu

12
2
2
T
B
mk T
p
l

=


h
(10.8)
ZapOeme (10.7) jako
51

3
ln exp .
k
B
k T B
eV
F k T N
N k T
l
l
l 1

l
=

l

( )
l
l
_
(10.9)
Pro dalO vahy je podstatn, Se mtSeme volnou energii zapsat jako souget dvou glent,
z nichS druh je N nsobkem funkce jedin promrnn teploty
( ) ( )
3
1
ln , ln exp .
k
B B
k T B
eV
F k T N N k f T f T T
N k T
l
l
l 1

l
= =

l

( )
l
l
_
(10.10)
Dostvme tak snadn odvozen stavov rovnice idelnho plynu tlak je dn vztahem
,
B
T
N k T F
P
V V
0
= =
0
(10.11)
odkud plyne znm tvar rovnice
.
B
PV N k T = (10.12)
MrIme-li velikost soustavy pogtem molt (mje hmotnost jedn molekuly,
mol
M molrn
hmotnost, M hmotnost soustavy)

mol
,
A A
N N m M
n
N N m M
= = = (10.13)
m stavov rovnice idelnho plynu tvar
, PV n RT = (10.14)
kde
1 1
8,31J .mol .K
B
R k T B

= je universln plynov konstanta.
10.3 Specifick teplo idelnho plynu
Entropii spogteme jako
( )
/
ln .
B B
V
F eV
S N k N k f T
T N
0
= =
0
(10.15)
VnitIn energie je pak
( ) ( )
/
,
B
U F T S N k f T T f T
l
= =
l
l
(10.16)
odkud plyne, Se vnitIn energie je (pIi zadanm pogtu gstic) pouze funkc teploty. TotS plat
i pro entalpii
( ) ( )
/
.
B
W U PV N k f T T f T T
l
= =
l
l
(10.17)
Gibbsova voln energie je
( ) ( ) ( ) ( ) ln , ln .
B B B
N k T P N k g T g T f T T k T F= = (10.18)
Odsud pak mme pro entropii
52
( )
/
ln .
B B
P
S N k P N k g T
T
F 0
= =
0
(10.19)
Pro specifick tepla tak mme

( )
//
, , ,
.
V V V P P
V P
P V B
U W
C N c c T f T C N c
T T
c c k
0 0
= = = = =
0 0
=
(10.20)
10.4 Elementrn lohy
Prce vykonan soustavou pIi isotermickm drji: vyjdeme ze vztahu

{
0
d
d d d .
B
V
F S T P V N k T
V
=
= =
Integrac pak dostaneme

( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
( )
d
o ln ln .
f
i
V
f
f i
B B B
i f i
V
V P
V
R N k T N k T N k T
V V P
= = =

]

Zmrna entropie pIi spojen dvou stejnch mnoSstv plynu, ptvodnr se stejnou
teplotou, ale rtznm tlakem: vyjdeme z vrazu pro entropii (10.19). PIed spojenm

( )
( ) ( )
/
1 2
ln 2 .
B B i
S N k P P N k g T =
Po spojen mme ze stavov rovnice pro tlak
( )
1 2
1 2
1 1 1 1
2 ,
2
B
P V V N k T
P P P
1

= = =

( )

takSe entropie bude

( )
( )
/ 1 2
1 2
2 ln 2 .
2
B B f
P P
S N k Nk g T
P P

=
Entropie tedy vzroste o

( ) ( )
( )
2
1 2
1 2
ln 0 .
4
B f i
P P
S S S N k
P P

^ = = _
11. Neideln plyn
11.1 Rozklad termodynamickho potencilu
Budeme pro jednoduchost uvaSovat jednoatomov plyn. Vztah (8.7) pIepOeme pro
spojit spektrum na

( )
0
, 1
exp exp d .
!
N
N
N B B
E p q N
N k T k T
m
W G

=
l 1

l
=

l

( )
l

_
(11.1)
53
Energie jsou postupnr

2 2 2 2 3
1 2 12 3 123
1 1
, , , .
2 2 2
a a
a a
p p p
E E U E U
m m m
K
= =
= = =
_ _
(11.2)
Obecnr nebude
123
U sougtem
12 13 23
U U U , my vOak stejnr budeme pogtat nanejvO
s pIsprvkem
2
E . PIedpokldme, Se
( )
12 12 2 1
U U r r
r r
= ,
( )
123 123 2 1 3 1 3 2
, , U U r r r r r r
r r r r r r
= ,
coS umoSn snSit poget integrlt pIes konfiguragn prostor o jeden, kter dv prostr jen
objem soustavy. Zavedeme parametr (m rozmrr pIevrcenho objemu)

( )
3 2
2
3
3 2
1
exp exp d exp .
2 2
2
B
B B B
p mk T
p
k T mk T k T
m m
x
p
p
r
h
h
1 1 1 1

= =



( ) ( ) ( ) ( )

(11.3)
Termodynamick potencil (11.1) tak mtSeme zapsat jako

2
12
2
ln1 exp d .
2!
B
B
U
V
PV k T V V
k T
x
x W K
l 1

l
= =

l

( )
l
l

(11.4)
Taylortv rozvoj tohoto vrazu dv

1
,
!
n n
B
n
J
P k T
n
x

=
=
_
(11.5)
kde

12
1 2 2
123 12 13 23
3 2 3
1 , exp 1d ,
exp exp exp exp 2 d d ,
B
B B B B
U
J J V
k T
U U U U
J V V
k T k T k T k T
K
l 1

l
= =

l

( )
l
l
l 1 1 1 1

l
=


l

( ) ( ) ( ) ( )
l
l

(11.6)
Integrandy v
n
J jsou vznamnr rtzn od nuly jen tehdy, kdyS se k sobr dostategn pIiblS n
atomt. Z obecnho vztahu

, , T V T V
P
N V
m m
W 0 0
= =
0 0
(11.7)
a vztahu zskanho derivovnm (11.3)

,
B
T V
k T
x x
m
0
=
0
(11.8)
dostvme

( )
1
.
1!
n n
n
J
N V
n
x

=
=

_
(11.9)
54
Vztahy (11.5) a (11.9) urguj v parametrickm tvaru (parametr x ) stavovou rovnici
neidelnho plynu. V nejniSOm pIiblSen mme

id
, .
B
B
N k T
P k T N V P P
V
x x = = = = = (11.10)
11.2 Van der Waalsova rovnice
Vezmeme-li ve vrazech (11.5) a (11.9) prvn dva gleny, mme
( )
2
2
1 , 1 .
2
B
J
P k T N V J x x x x
1

= =

( )
(11.11)
Vylougenm parametru dostvme stavovou rovnici

2
2
1 2 1 .
2
B
B
J N PV
PV N k T
V N k T
l
1
l
=

( )
l
l
(11.12)
V opravnm glenu mtSeme poloSit
B
PV N k T = , takSe mme
( ) ( )
2
1
1 , .
2
B
N k T N
P B T B T J
V V
B
l
l =
l
l
(11.13)
PIi vpogtu
2
J budeme pIedpokldat vzjemn centrln ptsoben, velk (
12
1
B
U k T ? ) aS
po vzdlenost
0
2r atomt, potom naopak zanedbateln (
12
1
B
U k T = ). Mme tak (pIi
dosazen
2
d 4 d V r r p )

( )
( )
( )
0
0
0
0
2
12 12 2 2
0 exp 1
0
2
2
2 2
12
0 2
2 1 exp d 2 1 exp d
2
2 d d .
r
B B
x x
r
r
B B
r
U U
B T r r r r
k T k T
a
r r U r r r b
k T k T
p p
p
p
B
B
14243 14243

l
l
l
l
1 1 l
l

l = l


l l
( ) ( )
l
l
l
l
l
l
=

(
(
(
(
(
(
(
(
(
(

] ]
(11.14)
Dosazenm (11.14) do (11.13) dostvme

( )
2
2
1
B B
N N k T N N k T
P a b
V V V V b N
B
1

=

( )
(11.15)
a po triviln pravr van der Waalsovu rovnici
( )
2
2
.
B
N
P a V b N N k T
V
1

=

( )
(11.16)

55
12. Ideln (nerelativistick) Boseho Einstein v plyn
12.1 Termodynamick potencil, hustota a vnit n energie
Odvodili jsme nsledujc vztahy pro termodynamick potencil, numerickou hustotu
a vnitIn energii plynu

5 3
2
3 3
2
5 3
2
,
,
3
.
2
B T B
T B
B
T B
gV
B
k T k T
N g
B
V k T
gV
U k T B
k T
m
l
m
r
l
m
l
W
= -



= =



=


(12.1)
Pro 0 x< mtSeme funkci ( )
n
B x napsat jako Iadu
( )
[ ]
1
exp
.
n n
k
k x
B x
k

=
=

(12.2)
Chemick potencil mtSeme v principu zskat z vrazu

3
3
2
1
.
T
B
B
k T g
m
l r

=


(12.3)
Energie na jednu gstici je

5
2
3
2
3
.
2
B
B
B
B
k T U
u k T
N
B
k T
m
m



= =



(12.4)
J e-li vraz na prav stranr rovnice (12.3) mnohem menO neS jedna, je moSn vzt pouze prvn
glen Iady (12.2), takSe
exp
n
B B
B
k T k T
m m

(12.5)
a tedy

3
ln .
T
B
k T g
m l r

(12.6)
Energie na jednu gstici m pak klasickou hodnotu

3
.
2
B
u k T (12.7)
Vezmrme za pIklad ideln klasick plyn za standardnch podmnek pro urgitost
2
N . Do
vztahu (12.6) dosadme
56

( )( )
2 3 2 3
23 1
2 3 16 2
2 3 1
23 1 21 26
6,02.10 mol
1 , 8,97.10 m ,
2,24.10 m mol
1,38.10 J K 273,16K 3,77.10 J , =4,68.10 kg
A
m
B
N
g
V
k T m
r
-
-
- -
- - - -

= = = =


= B
(12.8)
a
34
1,05.10 J s
-
= h a dostvme tak
19,81pm , 15,38 0,36eV .
T
B
k T
m
l m = = - = - (12.9)
Opagn extrm vidme pIi parametrech pokusu s parami sodku, kdy bylo

18 3 7 26
1 , 2,5.10 m , 10 K , =3,82.10 kg . g T m r
- - -
= = = (12.10)
V tomto pIpadr je 1,14Lm
T
l = a prav strana rovnice (12.3) je pak pIibliSnr 3,77, zatmco
lev strana mtSe doshnout maximln hodnoty pro chemick potencil rovn nule, tedy
( )
3 3 2 3 2
2
3 1 1
0 1 2,612375349 .
2 2 3
B z

= = + + +


LB (12.11)
Kde vznikla pIi odvozovn vrazt chyba? Zjevnr existuje kritick hodnota teploty, kdy pIi
dan hustotr pogtu gstic chemick potencil doshne sv maximln, tj. nulov hodnoty.
Tuto kritickou teplotu zskme pro danou hustotu gstic dosazenm 0 m = do rovnice (12.3)

( )
2 3 2 3
2 2
2 3
2
3,3125
3 2
c
B B
N N
T
k m gV k m gV
p
z

=



h h
B (12.12)
neboli

3 2
3
3
.
2
c T
T gV
N
T
z
l


=



(12.13)
Naopak pIi dan teplotr existuje kritick hustota

3
3
2
.
c
T
gz
r
l



= (12.14)
12.2 Boseho Einsteinova kondensace
Pro teploty niSO neS kritick, tj. pro
c
T T < nemtSe bt pIi nulovm chemickm
potencilu v intervalu energi 0 e < < vOech N gstic soustavy, ale jen
( )
( )
( )
3 2
3 2
3
3
0 2 .
2
2
B
c
gV T
N mk T N
T
e p z
p


> = =



h
(12.15)
Zbvajc gstice mus bt nahromadrny kondensovny na hladinr 0 e =
57
( ) ( )
3 2
0 0 1 .
c
T
N N N N
T
e e


= = - > = -




(12.16)
Chyba byla ve vztahu (8.23)

( )
( )
( ) ( ) ( )
( ) ( )
1
1
1
d ,
a a a a a a
a a
a a
a a
f f
f
e e e e r e e
e e
e r e e
+
+
+ -
- = D
-

(12.17)
kde jsme pIedpokldali, Se pro velmi hust spektrum energi je moSno pIejt od sumace
k integraci. To implicitnr pIedpokld, Se se vzrtstajcm pogtem energiovch hladin mrrnr
tomu kles jejich obsazen. V pIpadr Boseho Einsteinovy kondensace se to vOak netk
zkladnho stavu (jehoS energiovou hladinu jsme zvolili jako nulovou). Vraqme se tedy
k diskrtnmu zpisu vztahu (8.16)

1
1
, .
exp 1
a a
a
a
B
N n n
k T
e m

=
= =
-
-

(12.18)
Tady vyjmeme ze sumy zkladn stav s
1
0 e = , takSe

( ) ( ) ( )
( ) ( )
3 3
2
2
1
0 0 , 0 ,
exp 1
0 0 .
B
a
a T B
N N N N
k T
gV
N n N B
k T
e e e
m
m
e e
l

=
= = + > =

- -



> = > =

(12.19)
ZapiOme teo pohromadr vztahy pro teploty
c
T T < a
c
T T > . Vraz pro tlak (tedy stavov
rovnice) vychz ze vztahu PV W=- , vraz pro entropii a specifick teplo ze vztaht

, ,
,
V
V N V
S
S C T
T T
m
W
= - =

(12.20)
a vraz pro volnou energii z F U T S N m = - =W+ . Bereme v vahu, Se
(12.21)
( )
( )
1 n
n
d B x
B x
d x
+
=
a

( )
( )
( )
( )
( )
( )
2
,
, ,
.
, ,
,
N
T
N
S N
T
S N T S S
T N T T N T N
T
m
m
m
m m

= = = -


(12.22)
58
Mme pak pro potencily vrazy

3 3
2
5 3 3
2
5 3 3
2
5 3 3 3 3
2 2
5 3
2
0
5
2
3 3 5
2 2 2
5 5 5
2 2 2
c c
T B
B B
T B T
B B
T B T
B B
T B T B T
B
T B
T T T T
V
N g B
k T
k TV k TV
g B g
k T
V V
U g k T B g k T
k T
V V V
S g k B g B g k
k T T k T
k TV
F g B
k T
m
m m
l
m
z
l l
m
z
l l
m m m
z
l l l
m
l
<

= =




W - -










-




-


3 3 3
2
.
5
2
B
T B T
V k TV
g B g
k T
m
m z
l l


+ -



(12.23)
a pro specifick teplo

3
2
5 3
2
1
2
3
15 9
4 4
15 5
4 2
B
B B c
T B
V
B
B c
T
B
k T V
g k B g k N T T
k T
B C
k T
V
g k T T
m
m
l m
z
l

<

(12.24)
VOechny potencily, jakoS i specifick teplo jsou spojit pIi
c
T T = . Vrazy pro
c
T T < snadno
pIepOeme pomoc vztahu (12.13) na tvar explicitnr zvrazDujc charakter teplotn zvislosti.
Pro
c
T T se spokojme s aproximac pro 0 m , aproximaci pro velk hodnoty m jsme jiS
vidrli ve vztazch (12.5) a (12.6). Porovnnm vztaht (12.3) a (12.13) mme

3 2
3
2
3
.
2
c
B
T
B
k T T
m
z


=



(12.25)
S oznagenm ( )
B
x k T m = zskme chemick potencil vpogtem limity 0 x vrazu

( )
( )
3
12 2
12
0 0
12
0
12 12 12
12 12 1
0
0 0
3
2 1 1 1
lim lim d
3 1 1
2
2 1 1 2 1 1
lim d d 2 .
1 1 1
t x t
x x
xt x t
x
B x
t t
x e e
x
x
t t t t
e t t e
z
p
p p

+


+

- -




= - =


- -


G






- = - = -

- + -

(12.26)
Dosazenm (12.26) do (12.25) pak
59

2
2
3 2
3
2
1 .
4
c
B
T
k T T
z
m
p





= - -





(12.27)
PIepOeme teo tabulku (12.23) na

( )
( )
( )
2
3 2
3 2
2
3 2
3 2
2
3 2
3 2
3 2
1 ,
3 3
1 ,
2 2
5 3
1 ,
2 2
c
B c
c
c
B c
c
c
B c
c
B
c
T T
N k T T T
T T
T T
U N k T T T
T T
T T
S N k T T
T T
T
F N k
T
a b
a b
a b
a




W = - + Q - -









= - Q - -









= - Q - -






= -


2
3 5
2 2
, , ,
3 4
2
z z
a b
p
z



= =



(12.28)
kde ( )
c
T T Q - je Heavisideova funkce
( )
1
1
.
2
0
c
c c
c
T T
T T T T
T T
>

Q - = =

<

(12.29)
Konstanty H a Ojsou pIibliSnr rovny jedn polovinr ( 0,514 a B , 0,543 b B ). Specifick teplo
pogtme oprt jako

,
c
V
N T
S
C T
T

(12.30)
a dostvme
( )
3 2
3
15 9
1 .
4 4
c
V B c
c
T T
C N k T T
T T
a b



= - Q - -



(12.31)
Pro teplotn zvislost specifickho tepla dostvme pak
( )
3 2
3
,
45 27
1 .
8 8
c
V B c
c
c
N T
C N k T T
T T
T T T T
a b


= - Q - +

(12.32)
Tato veligina uS m nespojitost v
c
T T =
60
( ) ( )
, ,
0 0 3,67 .
c c
V V B
c c
c
N T N T
C C N k
T T T T
T T T

+ - - -

B (12.33)
12.3 Fzov p echod pra kondenst
PIipomeneme si vztahy (6.5) a (6.7) pro Gibbsovu volnou energii. Malou pravou dostvme
pro chemick potencil vyjdIen jako funkce teploty a tlaku
d d d , , ,
S V
s T P s
N N
m = - + = = (12.34)
odkud pro specifickou entropii a specifick objem plyne
, .
P T
s
T P
m m
= - =

(12.35)
PIi rovnovze dvou fz mus se rovnat jejich chemick potencily, tedy
( ) ( )
1 2
, , . P T P T m m = (12.36)
Tato rovnice urguje tlak jako funkci teploty, takSe pIi derivaci (12.36) podle teploty mme

( ) ( )
1 2 1 1 2 2
d , d ,
d d
.
d d d d
P T P T
T P T P
P P
T T T P T T P T
m m m m m m
= + = +

(12.37)
S vyuSitm (12.34) pak dostvme Clapeyronovu Clausiovu rovnici

( )
( )
2 1
2 1
d
, .
d
P q
q T s s
T T
= = -
-
(12.38)
V rovnici (12.38) q je latentn teplo pIechodu z fze 1 do fze 2. I za obvyklch podmnek
bv specifick objem pry podstatnr vrtO neS kapaliny, v naOem pIpadr je rozdl extrmn.
PIi teplotr
c
T T < je poget gstic v plynn fzi dn vztahem (12.15), tj. ( )
3 2
2 c
N N T T = . Ze
vztaht (12.28) je vidrt, Se pouze gstice v plynn fzi maj nenulov specifick hodnoty

2 2 3 2 3 2
2 2
1 5
, ,
2
B
c
c c
V V S S
s k
N N
T T
N N
T T
a
r
= = = = = =



(12.39)
prav strana rovnice (12.38) je pak ( ) 5 2
B c
k a r . Oprt podle (12.28) (pIipomeDme
P V =-W ) mme

3
3
5 2
,
2
B c B B c
dB
g
d P
P k T k T k
dT
z
a r a a r
l



= = = (12.40)
coS je lev strana (12.38). J e tedy Clapeyronova Clausiova rovnice opravdu splnrna.

61
13. Elektronov plyn
13.1 pln degenerovan elektronov plyn
Spin elektront je 1 2 s = a pokud neuvaSujeme rozOtrpen energiovch hladin
zptsoben rozdlnou orientac spinu, klademe 2 1 2 g s = + = . Nejprve si vOimneme vlastnost
plnr degenerovanho (nerelativistickho) elektronovho plynu. Rozumme tm stav
s nejmenO moSnou energi, tedy stav, kdy jsou postupnr od nejniSO zaplDovny energiov
hladiny dvojicemi elektront s opagnr orientovanmi spiny aS do vygerpn vOech gstic.
Poget kvantovch stavt elektront, kter se pohybuj v objemu V, v intervalu velikosti
hybnost ( ) , d p p p + je
( )
( )
2 2
3 2 3
4 d d
d 2 .
2
p p p p
n p p V V
p
p
p
= =
h
h
(13.1)
Zaplnrny jsou vOechny hladiny aS po hodnotu
F
p , danou vztahem
( )
3
2
2 3 2 3
0 0
d d ,
3
F F
p p
F
V p V
N n p p p p
p p
= = =

h h
(13.2)
odkud mme pro Fermiho hybnost
F
p a Fermiho energii
F
e

( ) ( )
13 2 3
2 2
13 2 3
2 2
2
3 , 3 .
2 2
F
F F
F
N p N
p
V m m V
p
p e p
l

= = = =


h
h (13.3)
Fermiho energie hraje v tomto pIpadr roli chemickho potencilu. Vezmeme-li Fermiho
Diracovo rozdrlen v limitr 0 T K s chemickm potencilem 0 m > , dostvme
( )
0
1
1 1
lim ,
2
exp 1
0
T K
B
k T
e m
e m m e
e m
e m

<

= = = Q -

-

+

>

(13.4)
tedy prvr uvaSovan pln obsazen hladin do hodnoty m . J e proto pIi nulov teplotr
( )
0K
.
F
T
T m e
=
= (13.5)
Celkovou energii soustavy zskme jako
( )
5 2
4
2 3 2 3
0
0
d d
2 2 10
F
F
p
p
F
V p p V
U n p p p p
m m m p p
= = =

h h
(13.6)
a po dosazen z (13.3)
62

( )
2 3
2 23
2
3 3
3
.
10 5
F
N
U N N
m V
p
e

= =


h
(13.7)
Stavovou rovnici dostaneme z obecnho vztahu

( )
2 3
2 53
2
3
2 2
.
3 5 5
F
N N
PV U P
m V V
p
e

= = =


h
(13.8)


Atomov koncentrace
S
a
[10
28
m
3
]
Valence
z
Elektronov hustota
N/V=S=z.S
a
[10
28
m
3
]
Fermiho energie
C
F
[eV]
Cu 8,45 1 8,45 7,00
Ag 5,85 1 5,85 5,48
Be 12,1 2 24,2 14,14
Al 6,02 3 18,06 11,63

13.2 Stavov rovnice nerelativistickho plynu
Obdobnr jako u bosont pIepOeme zkladn vztahy zavedenm vlnov dlky de
Broglieho vlny tepelnho pohybu

5 3
2
3 3
2
5 3
2
,
,
3
.
2
B T B
T B
B
T B
gV
F
k T k T
N g
F
V k T
gV
U k T F
k T
m
l
m
r
l
m
l
W
= -



= =



=


(13.9)
Chemick potencil je dn implicitnr druhou rovnic z (13.9) a stavov rovnice pak
dosazenm tohoto potencilu do prvn z rovnic. VOimnrme si chovn funkc
( ) ( )
12 3 2
3 5 12 12
2 2
0 0
2 d 4 d
, .
1 3 1
t x t x
t t t t
F x F x
e e p p

- -
= =
+ +



(13.10)
Ze vztahu (8.9) mme pIibliSn vyjdIen pro velk zporn hodnoty argumentu
( ) [ ] [ ]
1
exp exp 2 .
2
n n
F x x x - B (13.11)
Pro 0 x = mme
63
( ) ( )
1
1
0 1 .
2
n n
F n z
-

= -


(13.12)
Rozvojem zlomku v integrandu dostvme

( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
1
1
1 1
0 1
0 0
0
1
1 1
1
0
d d 1 d 1
1
1
d 1 2 ,
n
k k
n x k x n k x
x
k k
k
n x n
n
k
x
x x x e e x x e
e
x x e n n
k
z

-
-
- - - - -
= =
-

- - -
=
= - = - =
+
-
= - G

kdyS jsme pIi pogtn vyuSili pravy

( )
( ) ( ) ( )
( )
1
1
1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1
2 1 2 .
2 1 2 2
k
n
n n n n n n
k l l k l k
k k k
l l l
-

-
= = = = = =
-
= - = - = -
-


NejpracnrjO je nalezen pIibliSnho vyjdIen pro velk kladn hodnoty x. Nejprve
provedeme substituci t t x + a pak integraci per partes
( )
( )
( )
( )
( )
( )
1
2
1 1
.
1 1
1
n
t
n
n t
t
x
x
t x e
F x dt t x dt
n e n
e

-
-
-
+
= = +
G + G +
+

(13.13)
Prvn souginitel v integrandu je sud funkce, kter m maximum v 0 t = a pro velk hodnoty
t exponencilnr kles. MtSeme tedy jednak rozOIit integragn obor na interval ( ) , -
s chybou
( )
x
O e
-
a tak v druhm souginiteli vzt jen prvn gleny se sudou mocninou
promrnn Taylorova rozvoje kolem 0 t =
( )
( )
( )
( )
( )
2 2
2 2
1
d d ,
1 2 1
1 1
n t n t
n
t t
x e x t e
F x t t
n n
e e

-
- -
+
G + G -
+ +




B (13.14)
tedy
( )
( ) ( )
2 2
.
1 6 1
n n
n
x x
F x
n n
p
-
= +
G + G -
(13.15)
13.2.1 Nzk hustota, vysok teplota
V tomto pIpadr pouSijeme rozvoje (13.11). Pro chemick potencil dostvme vraz

3 3
3 2
1
ln
2
T T
B
N N
k T
gV gV
l l
m

= +


(13.16)
a pro energii
64

3
5 2
3 1
1 .
2 2
T
B
N
U N k T
gV
l
= +


(13.17)
Stavovou rovnici dostaneme z obecnho vztahu 2 3 PV U = , tedy
( ) ( )
3
5 2
1 , ,
2
T
B
N
PV N k T B T B T
V g
l
= + =


(13.18)
( ) B T je druh virilov koeficient, v naOem pIpadr dan nikoliv opravou na vzjemnou
interakci gstic, ale opravou na kvantov jevy.
13.2.2 Vysok hustota, nzk teplota
PouSijeme rozvojt (13.15), tedy
( ) ( )
3 2 2 5 2 2
3 5 12 2 12 2
2 2
4 8 5
1 , 1 .
3 8 15 8
x x
F x F x
x x
p p
p p

= + = +


(13.19)
Chemick potencil urgujeme tedy ze vztahu

3 2 2
2
12 3
4
1 .
3 8
B
T B
gV k T
N
k T
m p
p l m


= +



(13.20)
PIepOeme vztah (13.20) pomoc Fermiho energie a Fermiho teploty
F B F
k T e = na (pamatujme
na 2 g = )

2 3
2 2
2 2
1 1 .
8 12
B
F B F
F
k T T
k T
T
p p
e m m
m


= + -



B (13.21)
Pro energii pak mme

2
2
3 5
1 .
5 12
B F
F
T
U N k T
T
p


= +



(13.22)
Stejnou opravu mme i ve stavov rovnici

2
2
2 5
1 .
5 12
B F
F
T
PV N k T
T
p


= +



(13.23)
Z obecnho vztahu
[ ]
1 1 5
3
S U N U N
T T
m m

= - W - = -


(13.24)
dostaneme dosazenm z (13.21) a (13.22) pro entropii

2
.
2
B
F
T
S k N
T
p
= (13.25)
65
J e tedy splnrna tIet vrta termodynamiky entropie jde k nule pro teplotu jdouc k absolutn
nule.
Vsledky zskan v prvnm odstavci pro 0K T = budou tedy s dobrm pIiblSenm
platit i pIi konegnch teplotch, podmnkou pro platnost aproximace je

2 3
2
F
B
N
T T
k m V



h
= : (13.26)
nebo tak

13
2 .
3
T F
V
N
p
l l

=


? (13.27)
Pozoruhodnou vlastnost degenerovanho elektronovho plynu je, Se se vzrtstajc hustotou
se vce blS idelnmu plynu.
14. Nerovnov n ideln plyn
14.1 Zkladn pojmy
KaSd makroskopick stav idelnho plynu budeme charakterizovat nsledujcm
zptsobem. Rozdrlme vOechny moSn kvantov stavy do tId blzkch stavt kaSd tIda
obsahuje pIedevOm stavy s velmi blzkou energi. TIdy ogslujeme pomoc indext 1,2, j = K
Poget stavt v kaSd tIdr oznagme jako
j
G , poget gstic v tto tIdr jako
j
N . Stav soustavy
je tedy plnr charakterizovn souborem gsel
{ }
j
N . PIedpokldme pIirozenr, Se
j
G , ale tak
j
N jsou velk gsla.
Entropie soustavy je mrrn statistick vze danho makrostavu tedy pogtu zptsobt,
ktermi lze tento stav realizovat. J ednotliv tIdy povaSujeme za nezvisl podsoustavy,
mme tedy pro statistickou vhu cel soustavy
.
j
j
DG = DG

(14.1)
14.2 Klasick plyn
Zkladnm pIedpokladem pro klasickou soustavu je, Se obsazen kvantovch hladin je
velmi Idk, tj. 1
j j j
n N G = = (pIitom ale poId
j
N je dostategnr velk). MtSeme tak
pIedpokldat, Se se gstice umisquj na hladiny nezvisle jedna na druh (mal
pravdrpodobnost, Se se potkaj na urgit hladinr). Potom jde o pravdrpodobnost obsazen
kaSdou z
j
N gstic jednoho z
j
G stavt variace s opakovnm ale podrlenou pogtem
permutac
j
N gstic (gstice jsou stejn)
66
.
!
j
N
j
j
j
G
N
DG = (14.2)
Pro entropii tak mme

( ) ( )
ln ln ln ln ! .
B B j B j j j
j j
S k k k N G N = DG = DG = -

(14.3)
Po aproximaci
( ) ln ! ln
N
N N
e
(14.4)
dostvme pro entropii vraz
ln .
j
B j
j j
eG
S k N
N
=

(14.5)
Vztah (14.5) pIepOeme pomoc obsazovacch gsel na
ln .
B j j
j
j
e
S k G n
n
=

(14.6)
Ve stavu statistick rovnovhy nabv entropie maximln hodnoty. ZapOeme-li doplDujc
podmnky
, ,
j j j j j j j j
j j j j
N G n N N G n U e e = = = =

(14.7)
hledme extrm metodou Lagrangeovch multipliktort (oznagme je prozatm jako a a b )
( ) 0 .
k
S N U
n
a b

+ + =

(14.8)
Derivovn dv
( ) ln 0 ,
k B k k
G k n a b e - + + = (14.9)
odkud pro obsazovac gsla
( )
1
exp .
k k
B
n
k
a b e

= +


(14.10)
Konstanty urgme z termodynamickho vztahu, kdy pIi konstantnm objemu je
d d d , U T S N m = + (14.11)
takSe

1
,
T T
m
a b = = - (14.12)
a dostvme skutegnr Gibbsovo rozdrlen
67
exp .
k
k
B
n
k T
m e -
=


(14.13)
Poznmka: PIi kvasiklasick situaci je

( ) ( )
( )
( ) ( ) ( )
( )
( )
, , ,
2
j j
j j s j j j j
p q
G N n p q t t
p
D D
= = D = D
h
(14.14)
kde s je poget stupDt volnosti. PIejdeme pak od sumace k integraci a pro entropii dostvme
vztah
ln d .
B
e
S k n
n
t =

(14.15)
14.3 Fermiho plyn
V kaSdm kvantovm stavu mtSe bt jen jedna gstice, ale celkovr je mnoho
j
N stle
velmi velk gslo, stejnho Idu jako
j
G . Vzhledem k vlastnostem fermiont je statistick
vha pogtem kombinac bez opakovn, takSe mme

( )
!
.
! !
j
j
j j j
G
G N N
DG =
-
(14.16)
Entropie je (vOechny faktorily aproximujeme vztahem (14.4))

( ) ( ) { }
ln ln ln
B j j j j j j j j
j
S k G G N N G N G N = - - - -

(14.17)
nebo pIepsno pomoc obsazovacch gsel

( ) ( ) { }
ln 1 ln 1 .
B j j j j j
j
S k G n n n n = - + - -

(14.18)
PIidnm doplDujcch podmnek (14.7) a nalezenm maximln hodnoty entropie dostaneme
pro rovnovSn stav Fermiho Diracovo rozdrlen

exp
exp 1
k
B
k
k
B
k
n
k
a be
a be
+


=
+
+


(14.19)
neboli po dosazen ze (14.12)

1
.
exp 1
k
k
B
n
k T
e m
=
-
+


(14.20)
V jak limitr pIejdeme od statistick vhy (14.16) ke klasick, dan vztahem (14.2)? PotIebn
pravy jsou
68

( ) ( )
( )
ln ! ln
ln ln ln 1 ln ! ,
j
j j
j j j j
N j j
j j j j j j j j
j
G N
G N G N
e
G N
G N G N G N G G
e G
-
-

- - =



- + + - -



(14.21)
kde zanedbvme zbytek

( )
2
ln ln 1 .
2
j j
j j j j j
j j
N N
N G N G N
G G

+ + - -



(14.22)
14.4 Boseho plyn
Na rozdl od fermiont mtSe bt kaSd kvantov stav obsazen libovolnm pogtem
bosont. Statistick vha je dan pogtem kombinac s opakovnm. Standardn pIedstava o
vpogtu uvaSuje rozmstrn
j
N kuligek do
j
G pIihrdek. J de tedy o poget moSnch
uspoIdn souboru 1
j j
G N - + hranic mezi pIihrdkami a kuligek to je
( )
1 !
j j
G N - + . Pak
je tIeba nezapogtat identick uspoIdn (hranice jsou stejn, kuligky jsou stejn). Statistick
vha je tedy

( )
( )
1 !
.
1 ! !
j j
j
j j
G N
G N
+ -
DG =
-
(14.23)
PIi vpogtu entropie kromr pIibliSnho vyjdIen logaritmu faktorilu velkch gsel podle
(14.4) zanedbme tak jednigku oproti
j
G a dostvme

( ) ( ) { }
ln ln ln
B j j j j j j j j
j
S k G N G N N N G G = + + - -

(14.24)
nebo pIepsno pomoc obsazovacch gsel

( ) ( ) { }
1 ln 1 ln .
B j j j j j
j
S k G n n n n = + + -

(14.25)
PIidnm doplDujcch podmnek (14.7) a nalezenm maximln hodnoty entropie dostaneme
pro rovnovSn stav Bose Einsteinovo rozdrlen

exp
1 exp
k
B
k
k
B
k
n
k
a be
a be
+


=
+
-


(14.26)
neboli po dosazen ze (14.12)

1
.
exp 1
k
k
B
n
k T
e m
=
-
-


(14.27)
69
Pro pIechod od statistick vhy (14.23) ke klasick hodnotr (14.2) upravujeme

( ) ( ) ( )
( ) ( )
1 1
ln 1 ! 1 ln 1 ln
ln 1 1 ln 1 ln ! ,
1
j
j j j
j j j j j
N j
j j j j j j j
j
G N G
G N G N G
e e
N
N G N G N G G
G
- + -

+ - - + = - +



- - + - + +


-

(14.28)
kde zanedbvme (je vhodn zaznamenvat kaSd krok aproximac, i kdyS vypad zcela
trivilnr)

( )
2
1 ln 1 .
1 2
j j
j j j
j j
N N
G N N
G G

- + + - -


-

(14.29)
U bosont mohou nastvat situace, kdy poget gstic je mnohem vrtO neS poget hladin
1
k
n ? , tedy situace opagn ke klasick statistice. V takovm pIpadr upravujeme

( ) ( )
( ) ( ) ( )
1
1
ln 1 ! 1 ln ln
1
1 ln 1 1 ln 1 ln !
j
j j j
j j j j j
G j
j j j j j j j
j
G N N
G N G N N
e e
G
G N G G N N N
N
-
- +

+ - - + = +

-

- - - + - + +



(14.30)
a statistick vha je pak

( )
1
1
.
1!
G
j
j
j
N
G
-
DG =
-
(14.31)
Entropie takovho stavu je (oprt zanedbvme jednigku oproti
j
G )
ln .
j
B j
j j
e N
S k G
G
=

(14.32)
15. Kinetick teorie plyn
15.1 Liouvillova v ta
Mrjme soustavu obygejnch diferencilnch rovnic
{ } ( )
, 1,2, , ,
i
i
d x
f x i n
dt
= = K (15.1)
kter m pro celou gasovou osu IeOen. Oznagme
t
g grupovou transformaci
( ) { } ( ) ( )
2
, 0 .
t
i i i
g x x f x t O t t = + + (15.2)
70
Oznagme ( ) 0 D oblast v n rozmrrnm prostoru { } x a ( ) 0 V jej objem a dle ( ) V t objem
oblasti ( ) D t , kde ( ) ( ) 0
t
D t g D = . Plat vrta (pIes opakujc indexy segtme): J e-li
0
i i
f x = , potom
t
g zachovv objem

{ } ( )
( ) ( ) ( ) 0 0 0 .
i t
i
f x
g V V t V
x

= =

(15.3)
Pro dtkaz jsou potIeba dvr lemmata. Lemma 1: Plat

( )
( )
1
0
0
d
d , d d d .
d
n n i
n
i
t
D
V t f
x x x x
t x
=

= =

K (15.4)
Obecnr je (transformace promrnnch s J acobiho determinantem)
( ) ( )
( )
( ) ( )
( )
( )
2
0
d det d , .
t t
i i n n i
i j
j j j D t
D
g x g x f
V t x t x t O t
x x x
d


= = = + +

(15.5)
Lemma 2: Pro libovolnou matici

A plat

( )
2

det 1 Tr . E At At O t + = + + (15.6)
Dtkaz je snadno vidrt pouze v souginu prvkt na diagonle jsou gleny nultho a prvnho
Idu v t , jak je vidrt na pIkladu
( ) ( )
11 12 2
11 22 11 22 12 21
21 22
1
1 .
1
a t a t
a a t a a a a t
a t a t
+
= + + + -
+
(15.7)
Mme tak

( )
( ) ( )
2 2
det 1 Tr 1 .
t
i i i
j j i
g x f f
t O t O t
x x x


= + + = + +




(15.8)
Dosazenm do (15.5)
( ) ( )
( )
2
0
1 d
n i
i
D
f
V t O t x
x

= + +

(15.9)
a derivovnm a poloSenm 0 t = dostvme (15.4). ProtoSe se
0
t t = pIi pogtn nigm neliO
od 0 t = , mtSeme pst tak

( )
( )
0
0
d
d .
d
n i
i
t t
D t
V t f
x
t x
=

(15.10)
Tm je dtkaz dokongen, neboq
71

( ) d
0 0 .
d
i
i
V t f
x t

= =

(15.11)
Specilnr pro soustavu Hamiltonovch rovnic

d d
,
d d
p q H H
t p t q
a
a
a
a

= = -

(15.12)
je
0 .
i
i
f H H
x q p p q
a a
a a

= + - =



(15.13)
15.2 Boltzmannova kinetick rovnice
Mme Oestirozmrrn fzov prostor { } , q p
r r
. Rozdrlovac funkci ( ) , , f q p t
r r
zavdme
jako
( )
( )
( )
3 3
3
d d
d , , ,
2
t
t
q p
N f q p t
p
=
r r
r r
h
(15.14)
kde d
t
N je poget gstic v elementu fzovho prostoru
( ) ( )
3
3 3
d d 2
t
q p p
r r
h v gase t. Podle
Liouvillovy vrty

( ) ( )
0
3 3 3 3
d d d d .
t t
q p q p =
r r r r
(15.15)
Tak poget gstic se nemrn

0
d d ,
t t
N N = (15.16)
takSe pro rozdrlovac funkci mus bt
( ) ( )
0 0 0
, , , , . f q p t f q p t =
r r r r
(15.17)
Derivovnm (15.17) podle gasu dostvme

d d d
0 .
d d d
q p
f f q p
f f
t t t t

= + + =

r r
r r
(15.18)
Z Hamiltonovch rovnic

{ {
d d
,
d d
p q
v
F
q p
H H
t t
=
=
= = -
r r
r r
r r
(15.19)
dosadme do (15.18) a dostvme
{ } , .
q p p q
f
H f H f H f
t

= -

r r r r
(15.20)
V rovnovSnm stavu jsou Poissonovy zvorky H s f rovny nule
72
{ } ( ) 0 , 0 .
f
H f f f H
t

= = =

(15.21)
Rozdrlovac funkce je v rovnovSnm stavu pouze funkc konstanty pohybu energie H e = .
Zapogten srSek mezi gsticemi vede k tomu, Se poget gstic v elementu fzovho
prostoru jedn gstice uS nemus bt konstantn. J e potom
( ) ( )
d d d
.
d d d
q p
f f q p
C f f f C f
t t t t

= + + =

r r
r r
(15.22)
PIedpokldme, Se pIi srSce se zachovvaj jak hybnosti, tak energie gstic

/ / / /
1 1 1 1
, p p p p e e e e + = + + = +
r r r r
(15.23)
a interakce se odehraje v jedinm bodr konfiguragnho prostoru q
r
. Abychom nemuseli pst

argumenty funkc, budeme pro strugnost zpisu zkracovat

( ) ( )
( ) ( )
1 1
/ / / /
1 1
, , , , , ,
, , , , , .
f q p t f f q p t f
f q p t f f q p t f
= =
= =
r r r r
r r r r
(15.24)
Poget srSek s pIechodem
/ /
1 1
, , p p p p
r r r r
za jednotku gasu v elementu objemu
3
d d V q =
r
je
dn vztahem
11


( )
( )
3
/ / 3 3 3 / 3 /
1 1 1 1 1 6
d
, | , d d d d ,
2
q
w p p p p f f p p p p
p
r
r r r r r r r r
h
(15.25)
kde vztah mezi pravdrpodobnost pIechodu a diferencilnm ginnm prtIezem srSky je

11
Zpis s dV jako elementem objemu konfiguragnho prostoru by byl obecnrjO pro dvouatomovou molekulu
jde o prt nezvislch souIadnic (tIi souIadnice trSiOtr a dva hly definujc smrr osy molekuly). Pak tak msto
vrazu
3
d p
r
by vystupoval element dG, obsahujc tIi sloSky hybnosti a dvr nezvisl sloSky momentu
hybnosti, pIirozenr by se tak faktor 2p h vyskytoval ne ve tIet, ale v pt mocninr.
73

( )
( )
/ / / /
1 1 1
/ /
1 1
1
, | , d d
d , | , .
w p p p p p p
p p p p
v v
s =
-
r r r r r r
r r r r
r r
(15.26)
Ve zkrcenm zpisu budeme pst

( ) ( )
/ / / / /
1 1 1 1
, | , , , | , . w p p p p w w p p p p w = =
r r r r r r r r
(15.27)
Bude ns tedy zajmat zmrna v obsazen elementu fzovho prostoru za jednotku gasu pIi
pevnr dan hodnotr p
r
, tedy
( )
( )
3 3
3
d d
.
2
q p
C f
p
r r
h
(15.28)
bytek je dn jako

( )
3 3
3 3 / 3 /
1 1 1 6
d d
d d d ,
2
q p
w f f p p p
p

r r
r r r
h
(15.29)
pIrtstek jako

( )
3 3
/ / / 3 3 / 3 /
1 1 1 6
d d
d d d ,
2
q p
w f f p p p
p

r r
r r r
h
(15.30)
takSe celkov zmrna je

( )
( )
3 3
/ / / 3 3 / 3 /
1 1 1 1 6
d d
d d d .
2
q p
w f f w f f p p p
p
-

r r
r r r
h
(15.31)
Porovnnm (15.31) a (15.28) dostvme
( )
( )
( )
/ / / 3 3 / 3 /
1 1 1 1 3
1
d d d .
2
C f w f f w f f p p p
p
= -

r r r
h
(15.32)
D se v obecnosti ukzat, Se plat

( ) ( )
/ / / / / / / /
1 1 1 1 1 1
, | , d d , | , d d w w G G G G G G = G G G G G G

(15.33)
A protoSe f ani
1
f nezvis na
/
G ani
/
1
G , mtSeme vztahu (15.33) vyuSt k pravr (15.32)
na
( )
( )
( )
/ / / 3 3 / 3 /
1 1 1 1 3
1
d d d .
2
C f w f f f f p p p
p
= -

r r r
h
(15.34)
Funkce w resp. diferenciln ginn prtIez ds obsahuj jako souginitele tak Diracovu delta
funkci, vyjadIujc zkony zachovn. Pro pIpad jednoatomovho plynu symetrie plat

( ) ( )
/ / / / /
1 1 1 1
, | , , | , , w w p p p p w p p p p w = = =
r r r r r r r r
(15.35)
takSe mtSeme v (15.34) pst w msto
/
w . Podle (15.26) mme pak
74

3 / 3 /
1 1
d d d w p p v v s = -
r r r r
(15.36)
a pro srSkov glen konegnr
( )
( )
( )
/ / 3
1 1 1 1 3
1
d d .
2
C f v v f f f f p s
p
= - -

r r r
h
(15.37)
PIitom uS pIedpokldme, Se za
/
p
r
a
/
1
p
r
jsme dosadili ze zkont zachovn, takSe se
integruje jen pIes hybnosti
1
p
r
a hel rozptylu, neboqdiferenciln ginn prtIez je vyjdIen
jako ( ) d , d g s J j = W.
Hrub odhad srSkovho integrlu pro kinetick jevy v plynech je moSno uginit
pomoc pojmu stIedn voln drhy l stIedn vzdlenosti, kterou uraz molekula mezi dvrma
po sobr jdoucmi srSkami. Tuto vzdlenost mtSeme vyjdIit pomoc ginnho prtIezu s a
hustoty pogtu gstic N z vrazu

1
. l
N
s : (15.38)
J e-li linern rozmrr molekul d a stIedn vzdlenost mezi molekulami r , mme

2 3
2
3
1
, .
r r
d N l r d
r d d
s

=


: : : (15.39)
Zaveden stIedn doby mezi srSkami

l
v
t = (15.40)
pak vede k hledanmu odhadu Boltzmannova srSkovho glenu
( )
0
,
f f
C f
t
-
= - (15.41)
kde
0
f je rovnovSn rozdrlovac funkce.
16. P ibli n e en stacionrn Boltzmannovy kinetick rovnice
ZapiOme Boltzmannovu kinetickou rovnici v aproximaci rozdrlovac funkce blzk
rovnovSnmu rozdrlen

0
1
,
f f f f f
v F
t r m v t
-
+ + = -

r
r
r r
(16.1)
odtud pak mme pro stacionrn pIpad

0
1
.
f f
f f v F
r m v
t

= - +



r
r
r r
(16.2)
75
Budou-li jak sla ( ) ,0,0 F e =
r
E , tak gradient teploty ( ) ,0,0 T T x =
r
dostategnr mal,
mtSeme na prav stranr poloSit
0
f f , takSe mme s oznagenm
( )
, ,
y z
v u v v =
r


0 0
0
.
f e f
f f u
x m u
t

= - +



E (16.3)
V tomto vztahu

0 0 0 0 0 0
, ,
f f f f f f d dT d
mu
x dT T d x u du
m e
m e e

= + = =



(16.4)
pIedpokldme-li nerelativistick plyn, kde
2 2 2 2 2
2,
y z
mv v u v v e = = + + . Pro rovnovSnou
funkci
0
f je jak pro Boltzmannovu, tak pro Fermiho Diracovu statistiku

0 0
,
B
f f
k T
e m -
=


(16.5)
takSe mtSeme pst

0 0 0 0
2
, .
f f f f dT
T mu
x T T T d x u
e m
e e

= - + =




(16.6)
Dosazenm do (16.3) dostvme

0
0 2
.
f dT
f f u e T
T T T d x
e m
t
e

= - - +




E (16.7)
16.1 Boltzmannova statistika
Pro Boltzmannovu statistiku dokSeme z obecnho tvaru rozdrlovac funkce ( 2 g = je
spinov degenerace)

3
3
0 0
exp ,
2
B
m
f g n f d v
k T
m e
p
-
= =



r
h
(16.8)
vyjdIit explicitnr chemick potencil

3 2
2
2
ln ,
B
B
n
k T
g mk T
p
m


=




h
(16.9)
takSe
0
f nabv standardn formu Maxwellova rozdrlen

32
0
exp .
2
B B
m
f n
k T k T
e
p

= -


(16.10)
J e tedy
76

0 0
3
, ,
2
B
B
f f k
k T T T T
m
e

= - = -



(16.11)
takSe dostvme

0 0
3
.
2
B
B
dT
f f e k u f
k T T d x
t e

= + - -




E (16.12)
16.2 Fermiho Diracova statistika
Normovn rozdrlovac funkce Fermiho Diracova rozdrlen

( ) ( )
3
0
1
2 exp 1
B
m
f g
k T p e m

=

- +


h
(16.13)
dv rovnici, kter implicitnr urguje chemick potencil

( ) ( )
3
3
3
0
.
2 exp 1
B
m d v
f d v g n
k T p e m

= =

- +

r
r
h
(16.14)
Po integraci podle hlovch promrnnch mme

( ) ( )
3 2
12
12 2 2
0
.
2 exp 1
B
g m d
n
k T
e e
p e m

=

- +

h
(16.15)
Fermiho energii dostaneme ze vztahu

3 2
12
12 2 2
0
,
2
F
g m
d n
e
e e
p

=



h
(16.16)
tedy

23
2 2
6
.
2
F
n
m g
p
e

=


h
(16.17)
Oznagme ( )
B
k T a m = a zavedeme novou promrnnou ( )
B
x k T e = , takSe pIedchoz vztah
zsk tvar

[ ]
3 2
12
12 2 2
0
.
2 exp 1
B
g mk T x d x
n
x p a

=

- +

h
(16.18)
Pro velk hodnoty parametru H (napIklad pro 5eV
F
m e : a 300K T : je 200 a : ) ukSeme
aproximativn metodu vpogtu obecnrjOho integrlu

( )
[ ]
( )
[ ]
0
exp 1 exp 1
y x d x y x d x
I
x x
a
a
a

-
+
= =
- + +



(16.19)
77
pro velk hodnoty H a funkce ( ) y x takov, Se integrl existuje. Provdme nejprve nsledujc
pravy

( )
[ ]
( )
[ ]
0 0
,
exp 1 exp 1
y x d x y x d x
I
x x
a
a a

- +
= +
- + +





( )
( )
[ ]
[ ] [ ]
( )
[ ]
1 1
1
exp 1 exp 1
0
0 0
exp 1 exp 1
x x
y x d x y x d x
I y x d x
x x
a
a
a a
= -
- + +

- +
= - +
+ +

64444744448

a konegnr
( )
( ) ( )
[ ]
( )
[ ]
0
0
.
exp 1 exp 1
y x y x y x d x
I y x d x d x
x x
a
a
a a a

+ - - -
= + +
+ +

(16.20)
TIet integrl je lze zanedbat, neboqje exponencilnr ( [ ]
exp a - ) mal. V gitateli integrandu
druhho integrlu ponechme v Taylorovr rozvoji jen nejniSO (lich) mocniny x v naOem
pIpadr budeme potIebovat jen prvn a integrl je pak

( ) ( )
[ ] ( )
( )
( )
2 1 2
2 1
1
0
2
exp 1 2 1 !
n n
n
n
n
y x y x B
d x y
x n n
a a p
a

-
-
=
+ - -
=
+ -

(16.21)
a tedy
( ) ( )
2
/
0
.
6
I y x d x y
a
p
a +

(16.22)
Integrl ve (16.18) aproximuje vrazem

[ ]
3 2 2
12 2 2
3 2
12
0
2 1 2
1 .
exp 1 3 12 3 8
B
B
x d x k T
x k T
p m p
a
a a m

+ = +


- +

(16.23)
Pokud bychom se spokojili ve (16.22) jen s prvnm glenem, odpovdalo by to pIliOhrub
aproximaci, pomoc Diracovy P funkce mtSeme potIebn dva gleny v derivaci rozdrlovac
funkce zapsat jako

( ) ( )
( ) ( ) ( )
2
2
//
1
.
exp 1 6
B
B
k T
k T
p
d e m d e m
e e m

- - - -

- +

(16.24)
S pomoc vrazu pro Fermiho energii (16.17) mtSeme pro chemick potencil napsat po
dosazen (16.23) do (16.18) pIibliSn vztah
78

( )
2
2
.
12
B
F
F
k T p
m e
e
- (16.25)
17. Bl trpaslk
17.1 Elementrn odhad Chandrasekharovy meze
J iS v roce 1932 provedl Landau (On the theory of stars, Phys. Zs. Sowjet. 1 (1932), 285)
nsledujc vahu: mrjme N fermiont (pro sloSen hvrzdy z
12
C a
16
O je to N nukleont a
2 N elektront) ve hvrzdr polomrru R, takSe gseln hustota elektront je
3
n N R : . Objem
pIipadajc na jeden elektron je podle Pauliho principu . Podle Heisenbergova
principu neurgitosti je nejmenO moSn velikost hybnosti . Energie
relativistickho elektronu je tedy (energii nukleont zanedbvme vzhledem k jejich velk
hmotnosti)
(17.1)
pIedpokldme pIitom
(17.2)
Gravitagn energie na jeden nukleon tady naopak zanedbvme pIsprvek elektront je
(17.3)
kde u je atomov jednotka hmotnosti. Celkov energie je
(17.4)
Pro mal poget gstic je celkov energie kladn, zvyOovn R sniSuje energii, aS je poruOena
podmnka (17.2) a pIechzme do nerelativistick oblasti
(17.5)
Potom mtSe bt celkov energie zporn a se zvyOujcm se R jde k nule. Existuje tedy
rovnovSn stav s minimem celkov energie. Naopak pro velk poget gstic je celkov
energie (17.4) zporn a se zvyOujcm se R stle kles rovnovSn stav neexistuje. Mezn
hodnota pogtu gstic, kdy jeOtr mtSe existovat rovnovSn stav je tedy urgena z (17.4) pro
. Mme tedy
( )
3
1n Dl :
13
p n D :h l :h
13
13
,
F
c N
E n c
R
h
: h :
2
.
F
E mc >
2
,
G
N u
E G
R
- :
13 2
.
F G
c N N u
E E E G
R R
= + -
h
:
2 2 3
2
.
2
F
N
E
mR
h
:
0 E =
79
(17.6)
Po dosazen hodnot zkladnch konstant a hmotnosti Slunce ( ,

, , a ) dostvme
pro maximln hmotnost
(17.7)
tedy hodnotu jen ponrkud vrtO, neS je v sougasnosti pIijat hodnota Chandrasekharovy meze.
Dosazenm do (17.1) zskme z nerovnosti (17.2) vraz pro maximln moSn polomrr
(17.8)
coS po dosazen ( ) dv
(17.9)
Vsledek se d elementrnr popsat tak, Se u blch trpaslkt je tIeba hmotnost Slunce stlagit
nejmnr do objemu Zemr.
Pro zjednoduOen popisu je velmi dtleSit, Se elektronov plyn mtSeme povaSovat za
plnr degenerovan, tedy plyn za nulov teploty. J e to pIekvapiv, uvSme-li teplotu vnitIn
gsti blho trpaslka, kter je Idovr . Fermiho energie extrmnr relativistickho plynu
je
(17.10)
Podobnr jako v pIedchoz kapitole mtSeme chemick potencil aproximovat vrazem
(17.11)
J ako pIklad vezmrme parametry hvrzdy Sirius B (Barston et al.: HST Spectroscopy of the
Balmer lines in Sirius B, MNRAS 362 (2005), 1134) hmotnost , polomrr
. S hodnotou dostvme pro numerickou hustotu elektront
(17.12)
a pro Fermiho energii
(17.13)
Hodnota tepeln energie odpovdajc je ale
3 2
3 2
max max max 2 2
1
.
c c
N M N u
Gu G u


=



h h
: :
34
1,0510 J s
-
= h
8 1
3,0010 ms c
-
=
11 2
6,6710 J mkg G
- -
=
27
1,6610 kg u
-
=
30
1,9910 kg M =
e
30
max
3,72 10 kg 1,87 , M M
e
:
max
N
12
max 2
,
c
R
mc Gu



h h
:
31
9,1110 kg m
-
=
6
max
5,0310 m . R :
7
10 K
( )
13
2
3 .
F
n c e p = h
( )
2
2 .
B
F
F
k T
m e
e
- B
1,02 M M =
e
0,0081 R R =
e
8
6,9610 m R =
e
( )
38 3
3
1 1
8,1510 m
2 43
M
n
u R p
-
= B
13
9,1010 J 5,7MeV .
F
e
-
B :
7
10 K T :
80
(17.14)
je tak rozmazn skokov funkce rozdrlen podle energie kolem chemickho potencilu (ten
je pIi danch podmnkch pouze o menO neS Fermiho energie) zanedbateln.









16
1,3810 J 0,9keV ,
B
k T
-
: :
0,3eV