Mgr. Milo Mloch, Ph.D.

VOD DO STUDIA JAZYKA

studi!" o#or$ #ro #osluch$% &. ro!"'u P%d$gogic'( )$'ult* UP
+ Olo,ouci
O-SA.
1. Pedmt studia, zkladn pojmy, studijn literatura
2. Zkladn jazykovdn koncepce a smry v linvistice
v 1!. a 2". stolet
2.1 #istorick a srovnvac ramatika
2.2 $trukturalismus
2.2.1 $trukturln koncepce
2.2.2 %unkcionln koncepce
2.2.& 'losmatick koncepce
2.2.( )onceptualistick koncepce
2.2.* +merick, deskriptivismus
2.&.'enerativistick koncepce
2.( )omunikativn-pramatick, o.rat v linvistice
2.(.1 Psyc/olinvistika a jej v,voj
&. 0eorie znaku
(. $truktura jazyka a je/o zkladn jednotky
(.1 %onoloick rovina
(.2 1or2oloick rovina
(.& 3e4ikln rovina.
(.( $yntaktick rovina
*. $tru5n s/rnut v,voje linvistiky
2
&. P/%d,0t studi$, 12'l$d!" #o,*, studi!" lit%r$tur$
3it%r$tur$ ' #/%d,0tu vod do studia jazyka
Zkladn studijn literatura:
4%r!5 Ji/" 6 +od do studi$ $1*'$. Olo,ouc &778.
6ermk %ranti7ek - 8azyk a jazykovda. Pra/a 1!!(.
Palek 9o/umil - Zklady o.ecn jazykovdy. Pra/a 1!:!.
K$rl"', P%tr $ 'ol. 9 :!c*'lo#%dic'5 slo+!"' %ti!*. Pr$h$ ;<<;.
3ot'o :d+$rd 6 Slo+!"' li!g+istic'5ch t%r,"!= #ro )ilolog*. Olo,ouc
&777.
;r/art +dol2 - Zklady jazykovdy. Pra/a 1!:(.
Doporuen literatura:
d% S$ussur% >%rdi!$!d. Kurs o?%c!( li!g+isti'*. Pr$h$ &787.
4%r!5 Ji/". D0i!* li!g+isti'*. Olo,ouc &77@.
.%l?ig A%rh$rd. V5+o $1*'o+0d* #o roc% &7@<. Pr$h$ &77&.
Bi'$ Z?*!0'. +od do studi$ $1*'$. Olo,ouc ;<<;.
<i7ka Z.ynk. 9zov, mor2ematick, slovnk. =lomouc 2""*.>>
#oreck, 8n. Zklady jazykovedy. 9ratiskava 1!:?.
@uller 8onat/an. $aussure. 9ratislava 1!!&.
#ae @laude. 6lovk a e5. Pra/a 1!!:.
;isner Pavel. @/rm i tvrz. Pra/a 1!!2.
1arvan 8i. 9rna jazykem otvran ane. = 5e7tin svtov. Pra/a 2""(.
#orlek )arel. %iloso2ie jazyka. Pra/a 1!A?.
D$!% >r$!ti%' $ 'ol. 4%s'5 $1*' !$ #/%lo,u tis"cil%t". Pr$h$ &77C.
)rupa Biktor, 'enzor 8oze2. 8azyky sveta v priestore a 5ase. 9ratislava 1!!A.
&
@/omsky Coam. $yntaktick struktury. Pra/a 1!AA. >>>
8ako.son Doman. Poetick 2unkce. Pra/a 1!!*.
Evanct esejF o jazyce. Pra/a 1!?".
$all Petr a kol. @esty modern jazykovdy. Pra/a 1!A(.
V$ch%' Jos%). U 12'l$d= #r$Ds'( 'ol* $1*'o+0d!(. Pr$h$ &7@<.
V$ch%' Jos%). Z 'l$sic'(ho o?do?" #r$Ds'( 'ol* &7;E 9 &7FE. Pr$h$
&7@;.
6ern, 8i, #ole7 8an. $miotika. Pra/a 2""A. >>>
Eou.ravov 8armila. $miotika v teorii a pra4i. Pra/a 2""2.
Ce.esk Gva. Hvod do psyc/olinvistiky. Pra/a 1!!2.
Lingvistick asopisy:
Slo+o $ slo+%s!ost, G$% /%, J$1*'o+0d!( $'tu$lit*, 4%ti!$ do,$ i +%
s+0t0.
3i!g+isti'$ $'o +0d!" disci#l"!$
3invistika je spole5ensk, /umanitn disciplna. Zd se to .,t zcela jasn,
kaId, mus uznat tezi, Ie jazyk je spole5ensk, jev. Ckte jazykovdci v7ak
povaIovali jazyk za oranismus Jvyvj se, nkter jazyky KrostouL, jin
zanikaj, vymraj, srov. evolu5n teorieM, navc se v jazykovd vyuIvaj v
metody typick pro prodn vdy Jnap. ve 2onetice, v matematick
linvisticeM.
P/%d,0t studi$ - jazyk.
8ak jazyk 2unujeN 8azyk souvis s my7lenm.
(
B mozku je uloIena slovn zso.a, ramatika, znalost o spojitelnosti slov Odaje
z o.lasti 2onetiky a 2onoloie, in2ormace o soustav ra2mF, sc/opnost
pracovat s tvary slov, o.rovsk slovn zso.a a prostedky nonver.ln
komunikace. 0o v7e n7 mozek KautomatickyL pouIv a pitom je zejm, Ie
jde o sklou.en o.rovsk/o mnoIstv in2ormac a my7lenkov,c/ operac, kter
se musej uskute5nit, a.yc/ .yli sc/opni vyslovit jedinou vtu.
Psyc/olinvistika pracuje s pojmem mentln encyklopedie, coI je sou.or
znalost ze Iivota 5lovka, jak,si model svta v lidskm mozku. $ tm tak
souvis mentln slovnk a je/o zkoumn jak, v jak 2orm jsou slova v mysli
uloIena, uspodna, jak je moIn je vy/ledat, pouIt, jak se mentln slovnk
Jdle 1$M vytv...
3i!g+isti'$ - slovo je jednotka systmov P #s*choli!g+isti'$ - slovo
chpeme jako segment v proudu ei!
=ranizace 1$Q slova jsou uspodna sou5asn rFzn,mi zpFso.yQ
- na zklad smantick,c/ pol - stl, postel, idle, sk
- na principu koordinace - erven, modr, zelen
- na principu su.ordinace - barvyQ erven, modr, zelen
- na principu prov/o uspodn - mu - ena, den - noc
- na principu uspodn paradimatick - 5erven, modr, zelen ...
- stl, idle, postel
Jv tomto rmci je i uspodn synonymick - hodn, mil, dobrM
- na principu syntamatick/o uspodn - krsn kniha, dt sp, stavt dm,
mluv potichu ..., re2lektuje usouvztaIRovac 2unkci, pat sem ustlen spojen...
*
- na principu uspodn na zklad zvukov .lzkosti - milouk, blizouk !
iteln, znateln atd.
3i!g+isti'$ + uD", slo+$ s,*slu - tmatem je jazyk, je/o prvky, struktura,
/ierarc/ie, vzta/y mezi jednotliv,mi elementy, jejic/ 2unkce atd.
Capklad lze v jazyce vymezit roviny "onologickou# mor"ologickou#
le$ikln# syntaktickou a te$tovou.
Zkladnmi jednotkami tc/to rovin jsou pak 2Sn a 2onm, mor2m, slovo 5i
le4m, v synta4i 2iuruje mimo jin pojem syntama, v te4tov rovin lze
/ovoit o ko/erenci a ko/ezi te4tu apod.
%o je jazyk& ' emu slou(N 8de o zkladn otzky, kter se t,kaj podstaty a
2unkc jazyka.
;4istuje mnoIstv de2inic, ale uveTme si jednu z nic/, kter je tradi5n, ale
vysti/uje i ve sv stru5nosti odpovT na o. poloIen otzky.
)azyk je systm znak* slou(cch k dorozumvn a k vyjadovn my+lenek!
8azykovda je spole5ensk disciplna.
Lingvistika , jazykov-da je v-da o jazyce!
8azyk je zkladnm komunika5nm prostedkem, slouI ke sdlovn
in2ormac. Cen v7ak nen jedin,m prostedkem ke komunikaci, komunikovat
lze i jinak neI jazykem. 'esta, znakov e5, kouov sinly, .u.ny, morseovka
atd.
:dH$rd S$#irQ "azyk #e ist lidsk a neinstinktivn zpsob komunikovn
my$lenek, cit a pn s pomoc soustavy znak zmrn k tomuto %elu
vytvench.
A
O?or* li!g+isti'* lze rozdlit podle to/o, 1M kter jazyky zkoum ne.o 2M
kter o.lasti studia jazyka jsou jejmi pedmty a &M jak zkladn metody
pouIv.
ad 1M indoevropeistika, orientalistika, amerikanistika, ... .o/emistika,
slovakistika, polonistika, rusistika, anlistika, ermanistika, /ispanistika.
ad 2M 2onetika a 2onoloie U nauka o zvukov strnce e5i, jazyka
mor2oloie, tvaroslov - nauka o stav. slova
synta4, sklad.a - nauka zkoumajc vzta/y mezi 5leny vty, typy vtn,c/
struktur
Jmor2oloii a synta4 .,v sou/rnn naz,vna gr$,$ti'$M
nauka o tvoen slov
le4ikoloie a le4ikora2ie - nauka o slovn zso. a o vytven slovnkF
smantika - nauka o v,znamu
dialektoloie - nauka o dialektec/
etymoloie - nauka o pFvodu slov
stylistika - nauka o vyuIit jazykov,c/ prostedkF v mluven,c/ i psemn,c/
projevec/
te4tov linvistika U nauka zkoumajc te4t.
ad &M Zkladn metody, pstupy ke zkoumn jazykaQ
aM sync/ronn - popisn, deskriptivn - jde o popis ur5it/o jazyka, zpravidla v
je/o momentlnm stavu
.M diac/ronn - /istorick - za.,v se v,vojem jazyka
cM komparativn - srovnvac - srovnv jazyky vzjemn vz/ledem k jejic/
v,voji
?
Z to/oto 5lenn metod vypl,v dal7 5lenn linvistikyQ
&I O?%c!2
;I S*!chro!!"
JI T*#ologic'2
FI .istoric'2
EI .istoric'o6sro+!2+$c"
8e te.a zdFraznit, Ie linvistika je spole5ensk, /umanitn disciplna,
pestoIe uIv tak metody typick pro prodn vdy, napklad pro
matematiku, ne.o metody, kter vyc/zej z matematick,c/ metod a .yly
pouIity primrn v jazykovd.
$ou5asn linvistika m velmi 7irok, z.r. ;4istuje velk mnoIstv tzv.
pomeznc/ linvistick,c/ discipln jako sociolinvistika, psyc/olinvistika,
pramalinvistika, neurolinvistika, rozvj se 2ilozo2ie jazyka, smantika a
smiotika, te4tov linvistika ad.
;4istuj destky uznvan,c/ jazykovdn,c/ koncepc a teori a vznikaj dal7.
Pro.lmem linvistiky jakoIto vdn/o o.oru je relativn neustlen a
nejednotn terminoloie. Podo.n jevy studovali a popisovali nap. >. d%
S$ussur%, zakladatel modern linvistiky, linvist sdruIen v P3), 3.
.%l,sl%+, 3. -loo,)i%ld a :. S$#ir, G. Kho,s'* a dal7. )aId z velk,c/
oso.nost svtov linvistiky uIvala v nkter,c/ aspektec/ odli7nou
terminoloii, nkdo v men7 me, ale nkte vdci, jako te.a #jelmslev ne.o
@/omsky, zavdj zcela nov termny pro jiI znm entity.
Pesto lze konstatovat, Ie zkladn pojmy jsou pomrn standardn a
mezinrodn respektovan.
:
$tejn tak jsou ustlen tzv. linvistick univerzlia, tzn. nejo.ecnj7 otzky
jazykovdy, kter linvist i 2ilozo2ov zkoumaj uI cel stalet a tiscilet. 0ato
univerzlia, mezi nI pat otzky, co je to jazyk, k 5emu slouI, jak jsou je/o
zkladn jednotky atd., tvo pedmt zjmu o.ecn lingvistiky.
Za zakladatele to/oto o.oru lze povaIovat opt de $aussura, kter, jako prvn
zkoumal jazyk jako ucelen, systm, vymezil zkladn jednotky, vzta/y mezi
nimi, pojmenoval zkladn disciplny a c/arakterizoval pedmt jejic/ zjmu a
nazna5il dal7 smry v linvistickm .dn.
EloQ 'urs o.ecn lingvistiky 1!1A, vydno posmrtn, peklad %. 6ermka
1!:!.
)oneniln dlo, sv,m v,znamem srovnvan s ;insteinovou teori
relativity. )urs o.ecn linvistiky ovlivnil i dal7 /umanitn disciplny, i o.ory
prodn, nap. antropoloii. Pro $aussurovo u5en se vIil nzev
strukturalismus, kter, je znm nap. i v literrn vd.
=kolnosti vzniku dla, pedc/Fdci, vlivy, v,c/odiska, analoie, o/lasy po
vydn, 5etn kritiky a nepoc/open, kritick vydn, to v7e je popisovno
v podro.nm komenti, je/oI autorem je italsk, linvista Tullio d% M$uro.
8azyk slouI pedev7m k dorozumvn, tedy ke komunikaci. 1odel
komunika5n situace vytvoil pFvodem rusk, linvista Lo,$! O. J$'o?so!.
J$'o?so!=+ ,od%l 'o,u!i'$c%M
6initel komunikaceQ vysla5, pijma5, kanl, sdlen, kSd - kSdovn,
dekSdovn, pedmt komunikace - tma, konte4t - jazykov,M souvislosti
!
vypl,vajc z te4tu sam/oM, mimojazykov, Jkonsituace - sou.or v7ec/
2yzick,c/, psyc/ick,c/ a spole5ensk,c/ podmnek O5astnkF komunikace.
prosted + prosted 9
t&ma
sdlen
si'nl
vysla5 .................. kanl ..................... pijma5
k(dovn dek(dovn
kSd
konte4t
>u!'c% $1*'$M
$ystmov /ledisko J1at/esiusM - 2ce nominativn JpojmenovvacM, kdy se
pojmu piazuje jazykov, znak, a komunikativn, kterou se dan jednotce v
rmci sdlen piazuje ur5it role v ur5itm konte4tu.
Dusk, linvista Doman 8ako.son 2ormuloval na zklad u5en psyc/oloa
)arla 9V/lera, estetika 8ana 1ukaovsk/o a 9. 1alinoWsk/o A zkladnc/
2unkc jazykaQ
emotivn/e$presivn# v0razov - mluv5 v nkter,c/ projevec/ ztrc ze
zetele i adresta, je/o jazykov, projev se stv jak,msi v,razem never.ln/o
c/ovn. $mc/, pl5, radost... .ouc/n o stolu, prskn dvemi PPP hur, #e
to tam, # se na to vyka$lu atd.
re"erenn Jre2ero, lat. - podvm zprvuM, sdln, in2ormativn, konitivn
Jconosco, conitum, poznvm, dovdm se nco, lat. poznvacM. 8de o vzta/ k
o.sa/u promluvy, o sdlen, o in2ormaci.
konativn# apelativn - mluv5 uplatRuje zmr ovlivnit posluc/a5e
estetick# poetick - sc/opnost vyvolvat estetick, dojem
1"
metajazykov - mluv5 ne.o pisatel pevd pozornost posluc/a5e ne.o
5tene na 2ormu jazyka Jskriptum o jazykovd, ramatika atd.M
"atick# kontaktov - dky tto 2ci se udrIuje kontakt mluv5/o s
posluc/a5em.
Z2'l$d!" $1*'o+0d!( ,%tod*
Jsrov. #oreck,, 8. Zklady jazykovedyM
Distri.un:
nstnka, n-stn-k-a, n--s-t--n-k-a
rozdlen jevF v Otvaru, mor2my a 2onmy v te4tu, j. jednotky se popisuj
pomoc jejic/ okol. 8e moIno zjistit v,skyt jednotek v linernm postupu, na
syntamatick ose.
1pozin
znlost - neznlost ... koza - kosa, plod - plot, led - let
nazlnost - nenzlnost ... rma - rba, mma - bba
vokly krtk a dlou/ ... a - , i - , o - S Jv 5e7tin se prakticky tm
nerealizuje, p. m(e d(le, '(lM
Platnost jednotek zskan,c/ distri.u5n m. lze ovit na paradimatick
JvertiklnM ose tak, Ie se kladou do protikladF a zkoum se jejic/ 2unovn.
Eistinktivn opozice - podle vzta/u k soustav opozic Jjedno-, mno/orozmrnM,
podle vzta/u mezi 5leny opozice Jprivativn, raduln, ekvipolentnM, podle
trvanlivosti Jstl a neutralizovatelnM.
11
=pozi5n metoda se aplikuje i na ramatiku J8ako.son - systm pdF v ru7tinM.
2unkn
Biz #jelmslev - kenematm, plerematm, katal,za.
3miotick
$tepanov 1!?" - spojen opozi5n, distri.u5n a 2unk5n metody. Zkoum vzta/y
mezi tou strnkou znaku, kter nen pstupn .Inmu pozorovn Jozna5ujc,
v,znam, /lou.kov strukturaM a pstupnou.
4lge.raick metody
J$rov. $all, P. @esty modern jazykovdyM
- teorie modelovn,
- pomrov,, 7klov, model,
- analoick, model.
3tatistick metody
- deskriptivn statistika,
- 2rekven5n statistika - 2onmy, slova.
1arie 07itelov, 2rekven5n slovnky, retrordn slovnky
12
Zklady linvistick metodoloie - >r$!ti%' 4%r,2'. 8de o podro.n, a
nzorn, manul pro psan od.orn prce v o.oru linvistika a tak pro vdeck
.dn.
Ca7e studijn opora vyc/z z pedmtu zjmu o.ecn linvistiky, je jak,msi
Ovodem k dal7m linvistick,m disciplnm, mla .y motivovat ke snaze o
/lu.7 poznvn jazyka.
1tzky a koly
1. 8ak je msto linvistiky jako vdn disciplnyN
2. @o je to jazyk a jak m zkladn 2unkceN
&. 6m se za.,v orientalistika, pop. /ispanistikaN
(. @o je pedmtem zjmu dialektoloie, etymoloie, synta4eN
*. B 5em spo5v rozdl mezi tvaroslovm a slovotvor.ouN
A. @o je to o.ecn linvistikaN
?. Popi7te a vysvtlete 8ako.sonFv model komunikace.
:. kter zkladn linvistick metody znte a v 5em spo5vajN
;. Z2'l$d!" $1*'o+0d!( 'o!c%#c% $ s,0r* + li!g+istic% + &7. $ ;<. stol%t"
;.& .istoric'2 $ sro+!2+$c" gr$,$ti'$
Eva zkladn smry v linvistice 1!. stolet. Cov pstupy ke studiu jazyka a
uIvn vdeck metodoloie.
=.jeven sanskrtu - anlick, soudce N. Jo!%s J)alkataM U KX sanskrt m
skvlou strukturu, je dokonalej7 neI e5tina, mno/otvrnj7 neI latinaX L,
p.uznost tc/to jazykF nemFIe .,t dlem n/ody.
1&
B ;vrop vznikaj prvn ramatiky sanskrtu. 3anskrt je staroindick, jazyk,
nejstar+ dolo(en0 ie! jazyk, v nmI .yly psny literrn pamtky uI od 1!.
stolet p. n. l. )olem r. *"" p. n. l. za5al .,t sanskrt vytla5ovn jin,mi jazyky a
sta Gndov ve snaze zac/ovat posvtn, jazyk jej za5ali popisovat.
P2!i!i - =sm kni/.
Bynikajc 2onetika, mor2oloie, pojmy koen,su2i4, koncovka, slovn dru/y,
popis tvoen slov, syntaktick jevy.
Pod vlivem sanskrtu se v ;vrop rozvj vdeck linvistika.
L$s,us L$s', >r$!1 -o## U srovnvac ramatika, J$'o? Ari,, U
/istorick ramatika.
L$s' - 1:1(, 1:1: - Zkoumn pFvodu star nor7tiny 5i island7tiny. Ykazuje
na p.uznost mezi skandinvsk,mi a ermnsk,mi jazyky, e5tinou, latinou,
litev7tinou, armn7tinou a slov. jazyky. Pro posouzen p.uzensk,c/ vzta/F
mezi jazyky je roz/odujc jejic/ ramatick stav.a. %ormuloval zkon
konsonantick,c/ zmn ve star ermn7tin.
-o## - 1:1A )onjua5n systm sanskrtu. 8e/o clem .ylo zkonstruovat
prvotn stadium jazyka - nee7iteln, pro.lm, ada c/y. a omylF. Pi /ledn
prvotn/o jazyka srovnval zcela odli7n jazyky, zejmna slovesn tvary a
popisoval je. $rovnvac ramatika.
Ari,, - 1:1! Cmeck ramatika - zkon o zmn ie. sou/lsek v
ermnsk,c/ jazycc/. 'erm. p, t, k - ostatn ., d, .
decem Jlat.M - te4un Jst.M - ten Janl.M, srovnej 5esk deset.
Nilh%l, +o! .u,oldt - 2ilozo2, spisovatel, diplomat, linvista, zakladatel
Yniverzity v 9erln.
Za.,val se i Iiv,mi jazyky JmaT., tat., semit., jap.M, srovnval jazyky podle
jejic/ struktury - pedc/Fdce modern typoloie.
1(
8azyk je 5lovku vrozen,, vznikl jako v,plod lidsk/o mozku, jako dokonal,,
dal7 v,voj je uI jen dekadenc. 1eta2yzick, nevdeck Ova/y.
Bznik slavistiky - Jos%) Do?ro+s'5 - Ejiny 5esk e5i a literatury, Zklady
staroslovnsk/o jazyka.
>r$!1 Mi'loi - (dln $rovnvac ramatika slov. jazykF.
>ri%drich Di%1 1:&A - (( a Nilh%l, M%*%r63O?'% 1:A" - !! 'ramatika
romnsk,c/ jazykF U Jo.a stejn, nzevM - vzory pro dal7 mluvnice.
Brc/ol komparativn ramatiky v dle August$ Schl%ich%r$ - )ompendium
srovnvac ramatiky ie. jazykF. 8azyk jako oranismus, nen spole5ensk,m
jevem, vliv EarWina. 1yln zvry. Pozornost vnoval i 2onetice a mluvenmu
projevu. $na/a o zklady o.ecn linvistiky.
Ml$dogr$,$ti'o+( - ?". lta 1!. stolet. B,znam Bernerova zkona, tzv.
doplRkov, 2onetick, zkon. 3ipsko - +uust 3eskien, )arl 9rumann,
#errmann Paul, srovnvac ramatika i. jazykF U K Xv /lskovm v,voji
nee4istuj Idn v,jimkyL. =.ecn linvistika, 2onetick zkony, jazyk a
my7len.
Cov smry v linvistice 1!. stolet - reakce na mladoramatismus.
3invistick eora2ie a dialektoloie U 'eor Zenker, 8ules 'illerSn U
3invistick, atlas %rancie.
%rancouzsk psyc/oloick a socioloick 7kola - +ntoine 1eillet.
#uo $c/uc/ardt a 7kola Kslov a vcL U jsou vzjemn spjaty, studoval jejic/
/istorii pFvod, etymoloie
1*
;stetick, idealismus U linvistika se za.,v v,razem, proto je sou5st
estetiky U @roce, Bossler.
Ceolinvistika.
)azaRsk 7kola U oddlovat /istorick, a sou5asn, pstup, 2yzio2onetika a
psyc/o2onetika.
%ilip %ortunatov a moskevsk 7kola
Zilliam E. Z/itney
1tzky a koly
1. @o je to sanskrt, pro5 se jm za.,vali zejmna evrop7t jazykovdci v 1!.
stoletN
2. Pro5 .yla staroindick jazykovda na vysok Orovni, jak o tom mme
dokladyN
&. )do 2ormuloval zkon konsonantick,c/ zmn ve star ermn7tinN 8ak,
to mlo v,znam pro rozvoj /istorick a srovnvac ramatikyN
(. )do 2ormuloval zkon o zmn indoevropsk,c/ sou/lsek v ermnsk,c/
jazycc/N
*. )te autoi stli u zrodu slavistikyN )ter jejic/ dla znteN
A. Pro5 +. $c/leic/er c/pal jazyk jako oranismusN 3ze s tmto nzorem
sou/lasitN
?. B 5em spo5v tzv. doplRkov, 2onetick, zkonN
:. )ter smry vznikly v jazykovd jako reakce na u5en mladoramatikFN
;.; Stru'tur$lis,us
;.;.& Stru'tur2l!" 'o!c%#c%
1A
%erdinand de $aussure - jazyk jako spole5ensk, jev, jazyk jako systm. B
rmci systmu se vyskytuj rFzn prvky spojen rFzn,mi typy vzta/F.
Zkladn vzta/yQ syntagmatick - kaId, znak se vyzna5uje ur5it,m vzta/em
k jinmu znaku. )etr doma kad veer cvi. Zkladn syntamatick dvojice
Jvzta/ podmtu a psudkuM* )etr cvi, dal7 syntamata cvi doma, cvi
veer, kad veer. @o nen syntamatick dvojiceQ )etr doma, kad cvi, )etr
kad, )etr veer apod.
paradigmatick - Petr - su.stantivum v 1. pd, tvaryQ Petra, Petrovi - Petru,
Petra, Pete, Petrovi, Petrem tvo ur5it paradima, kter samo je /odn s tvary
slova pn ve v7ec/ je/o tvarec/ a se v7emi dal7mi slovy, kter jsou z
2ormln/o /lediska vzjemn zamniteln.
Jsrov. E3 s. 1&:M, de $aussure - )urs.
a - s*!chro!!" $ di$chro!!" #/"stu# ' $1*'u
osa $ a osa y - sou5asn,, popisn, pstup P /istorick,, v,vojov, pstup k
jazyku. )ritikaQ tyto jevy v7ak nelze zcela oddlit. G sou5asn, stav jazyka je
v,sledkem ur5it/o /istorick/o v,voje.
. - l$!gu% $ #$rol%, l$!g$g%
lanue - jazyk jako systm
parole - promluva, e5 - realizace a.straktn/o lanue
o.a tvo jednotu dvou protikladF
c - t%ori% $1*'o+(ho 1!$'u
Znak JsineM je spojenm dvou sloIek J.ilaterln jednotkaMQ pojem[zvukov,
o.raz Jconcept[imae acousti\ueM
1?
pozdji dvou sloIekQ sini2i - ozna5ovan,
sini2iant - ozna5ujc
0i zkladn vlastnosti znakuQ
4r.itrrnost - li.ovoln, vzta/ mezi o.ma sloIkami. Cen Idn souvislost
mezi pojmem KlpaL a mezi spojenm /lsek l]]p]a.
)ritika de $aussuraQ nap. ve zvukomale.n,c/ slovec/ nen vzta/ mezi
o.ma sloIkami ar.itrrn. Etsk e5 i primitivn jazyky dokazuj, Ie zejmna v
minulosti .ylo onomatopoick,c/ slov mno/em vce neI dnes - bluk, kuku,
bim, bc, prsk ] odvozeniny.
$lovo li.ovoln0 je moIno na/radit slovem motivovan0. Cap. mezi
podstatn,mi jmny jsou slova popisn a znakov. $lova popisn nazna5uj
svFj v,znam - uitel, vodivost, umyvadlo, jsou motivovna jin,m slovem - uit,
vodiv, umvat, slova zna5kov ne - pes, had, dm+
Linernost , jazyk pro./ v 5ase. 3inern c/arakter v,povdi, slovosled.
Diskontinuita , jazykov, materil je sm o so. .eztvar,, amor2n, de
$aussure /ovoil o jazykov ml/ovin. ZleI na poad a po5tu /lsek, a.y
mo/l vuniknout jazykov, znak. a,.,e,l,t,u - ta.ule.
Pokud jde o teorii j. znaku, de $aussure jednu dFleIitou sloIku opomenul.
Cap. Palek v Zkladec/ o.ecn jazykovdy uvd, Ie znak #e n-co, co
zastupu#e n-co jinho na zklad urit& dispozice+
+ ..................9...................@
Ee $aussureQ nauka o znacc/ - smioloie, linvistika je sou5st smioloie.
@/. $. Peirce - smiotika - ti zkladn typy znakF - ikony# inde$y# sym.oly!
Gkony - zvukomale.n slova, inde4y - nkter zjmena a pslovce - #, ty,
tam tady, sym.oly - vt7ina sou5asn,c/ slov - kniha, ruka, kmen.
1:
= jazykovm znaku psali mj. i 9oliner, 8ako.son, 1eilet, $olncev
Junilaterln pojetM, u ns #orlek, 3amprec/t a dal7.
Lo1+o %+ro#s'(ho stru'tur$lis,u 6 F 12'l$d!" o?do?"M
aM de $aussure, Ienevsk 7kola Jdru/ dekdaM
.M klasick o.do. - praIsk a kodaRsk 7kola J2". - (". ltaM
cM di2erenciace strukturalismu, dal7 7koly - )uryloWicz, 'uillaume, 1artinet,
sovtsk linvistika, #alliday, Zeiser.er atd.
dM pozvoln, Ostup od strukturalismu Jpo r. 1!?"M
1tzky a koly
1. )dy a jak vznikl )urs o.ecn linvistiky %erdinanda de $aussuraN )dy
.yl poprv vydn v 5eskm pekladuN
2. Bysvtlete na konkrtnc/ pkladec/ pojmy syntama a paradima.
&. @o je podstatou sync/ronn/o a diac/ronn/o pstupu k jazykuN
(. Bysvtlete, pro5 c/peme 2onm jako jednotky roviny lan'ue a /lsku
jako jednotku roviny parole.
*. 8ak jsou podle de $aussura zkladn vlastnosti jazykov/o znakuN
;.;.; >u!'cio!2l!" 'o!c%#c%
1!
8e spojena s 5innost praIsk jazykov 7koly, Pr$Ds'(ho li!g+istic'(ho
'rouD'u. 0en vznikl o2iciln v roce 1!2A, ale pedn 5e7t a tak ru7t linvist
v Praze spolupracovali uI dve. P3) .yl ovlivnn u5enm de $aussura a
navazoval na je/o pojet strukturalismu.
Pnos P3)Q
- pojet jazyka jako 2unk5n/o systmu JB. 1at/esius a #avrnekM, ovlivnn
rakousk,m psyc/oloem )arlem 9V/lerem, kter, se za.,val zkladnmi
2unkcemi jazyka.
>u!'c% $1*'$M
9V/ler - dar'stellun's,unktion - sdlovac
ausdrucks,unktion - e4presivn
appel,unktion - apelov, v,zvov
] estetick - J8. 1ukaovsk,M, teorie .snick/o jazyka, pojem
.snick, jazyk se dnes nepouIvM
- zakladatel a vedouc P3) Vil(, M$th%sius - o.ecn linvistika -
1 potencilnosti jev* jazykov0ch, anlistika, teorie - aktuln 5lenn vtn
Jdnes 2unk5n vtn perspektivaM - tma a rma
- propracovn 2onoloie jako vdn disciplny - G. S. Tru?%c'o - Zklady
"onologie# 2onoloick opozice - protiklad znlosti a neznlosti d- t, p-., a dal7
typy, distinktivn 2unkce 2onmu - pes, les, ves, nes.
L. O. J$'o?so! - teorie opozic, .inrn teorie, 5len pznakov, a
.ezpznakov,. Cap. rod Iensk, je pznakov, Ju oso. ozna5uje pouze oso.y
Iensk/o po/lavM, muIsk, .ezpznakov,, neutrlnQ ven ptel&, ven&
ptelkyn
- nov disciplna - mor2onoloie, zkoum 2onoloickou strukturu mor2mF,
zmny /lsek v mor2mec/ atd.
2"
mor2oloie - 8ako.son - teorie opozic na systmu pdF
- 1 struktue ruskho slovesa
- ped 2. svt. vlkou emiroval do $kandinvie, potom do Y$+, zakladatel
/arvardsk 7koly, penesen nkter,c/ my7lenek P3) do +meriky, jeden z
nejvt7c/ svtov,c/ linvistF, - teorie znaku - 5ledn podstaty jazyka,
polemika s de $aussurem, 5esk, v,.or 8. 5lnkFQ 6oetick "unkce
- teorie spisovn/o jazyka - -. .$+r2!%' 6 3tudie o spisovnm jazyce, dle
7enera ver.i ve slovansk0ch jazycch# 8esk ne
- typoloie na strukturlnm zklad - V. S'$li'$ - ' ma9arsk gramatice#
:yp e+tiny
- asymetrismus j. znaku - K$rc%+s'i
- estetick 2unkce jazyka - J$! Mu'$/o+s'5
dal7Q -ohu,il Tr!'$ 6 2onoloie, mor2oloie, Jos%) V$ch%' - 2onoloie,
Zeinart ... a dal7 ... ] Ici ... rozvoj te4tov linvistiky a smiotiky,
matematick linvistiky
6asopis Slo+o $ slo+%s!ost J1!&*M
$.ornky Tr$+$uP du K%rcl% li!guistiQu% d% Pr$gu%, jako jednotliv svazky
vyc/zely nejv,znamnj7 prce 5lenF
$.ornk - ; zklad* pra(sk jazykov-dn +koly J1!?" 8. Bac/ekM. Z
klasickho o.do. pra(sk jazykov-dn +koly.
Eky 8ako.sonovi a Bac/kovi vliv P3) i v +merice.
] Ici ... a pokra5ovatel Eane7, $all, Eokulil, #orlek, )omrek, rozvoj
te4tov linvistiky a smiotiky, matematick linvistiky
1tzky a koly
21
1. 8ak jsou zkladn 2unkce jazyka podle rakousk/o psyc/oloa )arla
9V/leraN
2. B 5em spo5v estetick 2unkce jazykaN
&. 6m se za.,val Bilm 1at/esiusN
(. B 5em tkv podstata 2onoloick,c/ opozicN B kterm dle .yly tyto
opozice analyzovnyN
*. 8ak, je pnos Domana =. 8ako.sona pro svtovou linvistikuN
A. 6m se za.,val 9o/uslav #avrnek, c/arakterizujte je/o pFso.en v 5esk
jazykovd po r. 1!(*.
?. )ter, 5esk, linvista pedn7el teze P3) koncem A". let 2". stolet
v Y$+. )ter dla t,kajc se praIsk jazykovdn 7koly vydal u nsN
;.;.J Alos(,$tic'2 'o!c%#c%
8de o koncepci kodaRsk 7koly, jejmI zakladatelem .yl Viggo -rR!d$l.
#lavn pedstavitel 3ouis .%l,sl%+. Czev z lat. lossa - slovo. EloQ
Prol%go,%!$ J1!(&M, v Y$+ aI 1!*&. Eo 5e7tiny peloIil 1ilo7 Eokulil pod
nzvem Zklady teorie jazyka J1!?2M, dle 3proget - 8azyk JOvod do
jazykovdyM.
Bliv de $aussura, tradi5n dnsk linvistiky a P3), sou5asn 2ilozo2ie a
loiky, zejmna Dudol2a @arnapa.
#jelmslev uIv pi popisu jazyka zejmna deduktivn metodu, vyc/z z
matematicky pesn,c/ de2inic, nov,c/ pojmF, je/o teorie je a.straktn.
1sto pojmF lan'ue!parole zavd sch&ma!te-t,
msto synta'ma!paradi'ma pak syst&m!proces+
22
msto ,on&m, mor,&m pojmy cen&m, pler&m Jz ec. przdn,, pln,M+
8azyk je systm znak a ,i'ur. %iury nemaj v,znam, znaky ano.
B jazyce rozli7uje vraz a obsah a ,ormu a substanci.
+5r$1 ...................... o?s$h
substance vrazu - ,orma vrazu - ,orma obsahu - substance obsahu
)o!%ti'$ ....... )o!ologi% ....... gr$,$ti'$ ...... s(,$!ti'$
$m #jelmslev se nepokusil svoji teorii aplikovat na konkrtn jazyk.
Bliv losmatiky .yl zpo5tku mal,, postupn se zvy7oval. Zjem zejmna o
pro.lematiku metajazyka, tj. loick/o jazyka, sc/opn/o vyjadovat pesn
de2inice a popsat jazyk pirozen,.
J%r1* Kur*loHic1 a polsk linvistika
Cvaznost na J$!$ -$doui!$ d% Kourt%!$* J1:(* - 1!2!M a Mi'ol$%
Krus1%Hs'(ho JkazaRsk 7kola, petro/radsk - 89@M, o.a mli vliv na de
$aussura, pokra5ovatel v petro/radsk a leninradsk 7kole 3%+ Vl$di,iro+i
B%r?$
)uryloWicz - indoevropeista a strukturalista
- oriinln teorie, nap. t. primrnc/ a sekundrnc/ 2unkc jazykov,c/
prostedkF Jprimrn 2unkc podstatn/o jmna je su.jekt a o.jekt, sekundrn
pak nap. atri.ut nekonruentnM.
Be vt .st hi$t byla zalit sluncem je su.st. hi$t v sekundrn
syntaktick 2unkci.
3uci%! T%s!i%r% - zakladatel valen5n synta4e - Zklady strukturln
synta$e!
2&
Aust$+% Auill$,% 6 v jazyce rozli7oval dvoj protikladn, po/y. od
o.ecn/o, ukon5en/o, ke zvl7tnmu, ukon5enmu. 0ento po/y. se projevuje v
rovin 5asov Jodtud odvozuje pojet slovesn,c/ kateoriM a prostorov Jpojet
jmenn,c/ kateoriM.
Pro ilustraci vyuIval sc/mat, v nic/I uplatRoval vektory - /orizontln,
vertikln a 7ikm - tzv. vektorov linvistika.
Z dlaQ 8as a sloveso J1!2!M.
A!dr( M$rti!%t a 2unk5n jazykovda
Cvaznost na 1eilletFv komparativismus a na de $aussura, tsn kontakty s
praIskou a kodaRskou 7kolou.
0m &"" pu.likovan,c/ titulF. 8ako dFstojnk 2r. armdy padl za 2. svt.
vlky do nm. zajet, kde zoranizoval v zajateckm t.oe v,zkum v,slovnosti,
je/oI se zO5astnilo pes ("" 2r. dFstojnkF.
Po vlce pracoval i v +merice, 5asopis 3a linuisti\ue, /lavn redaktor
encyklopedie 3e lanae J8azykM.
ZjmyQ o.ecn 2onoloie, diac/ronn 2onoloie, o.ecn linvistika.
Zklady o.ecn jazykov-dy J1!A"M.
0eorie o dvoj artikulaci jazyka - 5lenn na slova Jvelk mnoIstvM a na
/lsky omezen, po5et Jmonmy P 2onmyM. $yntmy JsouslovM - #zdn kolo,
kovsk knka+
;.;.F Ko!c%#tu$listic'2 'o!c%#c%
3%o N%isg%r?%r - neo/um.oldtismus, jazykovdn, romantismus.
Cavazuje na u5en Z. von #um.oldta. 8azyk je podle #. konstruktivn sla,
jazyk je duc/em nroda.
2(
Pecenn Olo/y j. ve spole5nosti
- j. jako o.razy svta, idealistick, anostick, mytoloizace jv., pojmy pevzat
od #um.oldta a romantick 2ilozo2ie jazyka.
Zeier.erQ jazykov spoleenstv < vn-j+ sv-t
JS ... PPPPPPPPPPPPPPPP ... VGSJBT SVST
mezisv-t =z>ischen>elt?
prostednk mezi skute5nost a jazykov,m ozna5enm skute5nosti
Z. s.lIen s pozdj7m @/omsk,m - enerativn a eneretick pojet jazyka.
1tzky a koly
1. 8akou metodu pouIil 3ouis #jelmslev pi popisu jazyka v rmci sv
losmatick teorieN
2. Pro5 pojmenoval 2onm jako cenm, jakou vlastnost tto jednotky c/tl
zdFraznitN
&. Bytvote vtu v nI .ude stt sloveso plnit 2unkci su.jektu. B jak
syntaktick 2unkci v takovm ppad jeN
(. B 5em spo5v teorie o dvoj artikulaci jazykaN
*. )do zavedl pojem zWisc/enWelt, k jak,m entitm se tento pojem
vzta/ujeN
;.;.E A,%ric'5 d%s'ri#ti+is,us
2*
$peci2ika americk/o deskriptivismuQ dFraz na antropoloii a etnora2ii,
peceRovn 2ormy na Okor o.sa/u, vyuIvn matematick,c/ metod.
+ntropoloie - Y$ linvist zkoumali indinsk jazyky a s nimi i kulturu a
Iivot indinsk,c/ kmenF. Gndini zpravidla neznali psmo a odtud pramen
nezjem Y$ linvistF o v,voj jazyka.
#lavn pedstavitel :dH$rd S$#ir a 3%o!$rd -loo,)i%ld.
=.a napsali dlo Language, Sapir 1!21, /lavn pedstavitel americk
antropoloick linvistiky. 8azyk jako systm sym.olF, kulturn jev.
Zakladatel deskriptivismu 9loom2ield - Language 1!&&.
Eeskriptivismus pouIv induktivn metodu, vyc/z z te4tu.
0eoretick,m zkladem deskriptivismu se stal ?%h$+ioris,us. 8azyk je
c/pn jako jeden z projevF lidsk/o c/ovn, zkladnmi sloIkami jsou pak
stimul a reakce.
1odel jazykov komunikaceQ
$ ..... r ....... s ....... D
$ - mimojazykov, stimul, r - jazykov reakce, s - jazykov, stimul, D - reln
reakce. 8azykovda se m zajmat pouze o 5st r!!!!!!s!
Zjem o jazykovou 2ormu, v,znam je sekundrn.
9loom2ield je tak zakladatelem americk 2onoloie.
Eal7 pedstavitelQ
Kh$rl%s .oc'%tt - ;e.nice "onologie J1!**M, 'urs modern jazykov-dy
J1!*:M, zavedl mj. pojmy /lou.kov a povrc/ov struktura, se kter,mi pracoval
@/omsky.
Lulo! N%lls - teorie .ezprostednc/ sloIek Jimmediate constituensM - studie
@ezprostedn slo(ky. $rov. @/omsky.
2A
9,val, kolea Covk ns v5era pi7el nav7tvit.
9,val, kolea Covk - ns v5era nav7tvil.
9,val, kolea - Covk - ns v5era - nav7tvil.
9,val, - kolea - Covk - ns - v5era - nav7tvil.
Z%llig .$rris 6 Aetody strukturln jazykov-dy , dva zkladn cle
2onoloick/o a mor2oloick/o popisu jazykaQ aM stanovit invent
strukturlnc/ jednotek, .M ur5it pravidla jejic/ distri.uce. Zkoumn moIn/o
v,skytu jazykov,c/ jednotek na ur5it,c/ mstec/ v,povdi. Pecenn 2ormy na
Okor v,znamu.
Bliv deskriptivismu kon5 na konci *". let - nstup enerativn a
trans2orma5n mluvnice.
Pi'%o+$ t$g,(,i'$
)ennet/ Pike .yl ovlivnn .e/aviorismem, ale je povaIovn pedev7m za
$apirova Ika.
Pracoval jako mision mezi Gndiny, jazyk povaIuje za kulturn jev.
By7el z protikladu anlick podo.y slov phonetic a phonemic ... lidsk
c/ovn lze popisovat z /lediska etick/o ne.o mick/o
Btick hledisko je Ko.jektivnL, pouIv se ve v7ec/ vdc/, jde o klasi2ikaci
5asovou a prostorovou.
Cmick hledisko se snaI o.jevit a popsat speci2ick vnitn vzta/y ur5it/o
jevu JjazykaM.
8ednotkou lidsk/o c/ovn je behavior&m Jnap. pedn7ka, o.d, spnekM.
B jazyce se realizuj minimln etick jednotkyQ ,(n, mor,, ta'ma a minimln
mick jednotky ,on&m, mor,&m, ta'm&m+
2?
Cap. podmt, psudek, pedmt jsou rFzn tammy. Y kaId/o je nutno
ur5it je/o pozici a tdu mor2mF, kter ji vyplRuje.
$v,m dFrazem na /ierarc/ick uspodn j. rovin se Pike .lIil pojet P<.
)ritizoval 9loom2ielda za pli7n, 2ormalismus i de $aussurovo pojet znaku.
1tzky a koly
1. Pro5 ameri5t deskriptivist nemo/li zkoumat /lskov, v,voj indinsk,c/
jazykFN
2. Z 5e/o vyc/z u5en 3. 9loom2ieldaN
&. 6m se za.,vali @/. #ockett, D. Zells a Z. #arrisN
(. Ca 5em je zaloIena Pikeova tammikaN
;.J A%!%r$ti+istic'2 'o!c%#c%
#lavn pedstavitel - Go$, Kho,s'* J1!2:M - linvista, pu.licista, politik.
'enerativn a 2rans2orma5n mluvnice.
@/omsk/o pojet pro7lo nkolika etapami, kter na se.e ne vIdy pmo
navazuj.
1. o.do.Q 3yntactic structures J1!*?M.
8azyk je c/pn jako tvFr5 proces, jednotliv vty se eneruj podle pedem
stanoven,c/ pravidel. Pravidel a jednotek je omezen, po5et, umoIRuj vytven
neomezen/o po5tu vt. 8azyk jako mec/anismus.
@/omsky vyc/z z kritiky mluvnice konen0ch stav*, kter vy7la z
matematick teorie komunikace a vyuIvala Aarkovova modelu. Podle to/oto
modelu lze vytvoit pouze jednotky uzaven/o systmu s omezen,m po5tem
jednotek, ale pirozen, j. mFIe vytvet neomezen, po5et vt.
2:
@/omsky dle vy7el z teorie .eprostednch slo(ek a vytvoil tzv. mluvnici
"rzov struktury =phrase structure grammar# synta'matick mluvnice?+
Derivace v-ty:
/entence ++++++ 0he man hit the ball
1) 2 3)
0 2 1 23)
0 21 2 3erb 2 1)
the 2 1 2 3erb 2 1)
the 2 man 2 3erb 2 1)
the 2 man 2 hit 2 1)
the 2 man 2 hit 2 0 2 1
the 2 man 2 hit 2 the 2 1
the 2 man 2 hit 2 the 2 ball
>r21o+5 u'$1$t%l
$ s%!t%!c% - vta
CP - ,%!!( s*!t$g,$ BP - slo+%s!( s*!t$g,$
0 t/e - 5len C noun - jmno Ber. - sloveso CP - jm. 2rze
t/e man /it 0 C
t/e .all
5eskyQ muI zas/l m5
Za a4iomy cel/o systmu lze povaIovat jdrov v-ty Jkernel sentencesM. Z
nic/ jsou enerovny v7ec/ny dal7 vty podle trans2orma5nc/ pravidel. )aId
trans"orman pravidlo se skld ze strukturn anal0zy, kter ur5uje zkladn
2!
jednotky vty a jejic/ slovosled, a strukturn zm-ny, kter k, jak lze zkladn
konstrukci mnit, a.y vznikla odvozen struktura.
Pro dokon5en zmny jsou nutn je7t "onologick pravidla, kter umoIRuj
zmnit koncovou konstrukci dan trans2ormace na sled 2onmF, na vtu Jresp.
v,povTM.
4itel chvl ka. CP1 - +u4 - B1 - CP2
J+u4 - &. s. B1 - tranzitivn slovesoM
P1 - P2 - P& - P( Jstav ped provedenm strukturn zmnyM
strukturn zmna v 5e7tinQ
P1 - P2 - P& - P( ..... P(nom - P2].,t - P&PP - P1 instr
CP2 nom - +u4].,t - B1PP - CP1 instr.
5k - #e - chvlen - uitelem+
PP - pasivn participium, nominativ, instrumentl.
2. o.do.Q @/omsky zavd do sv teorie smantickou sloIku.
6ovrchov struktura J2ze trans2ormace ped zavedenm mor2onoloick,c/
pravidelM a hlou.kov struktura v-ty Jo.sa/uje v7ec/ny jednotky nutn k ur5en
smantick/o o.sa/u vty.
Pojmy competence $ per"ormance Jsrov. lanue a paroleM.
znalost jazyka jako dispozice P projev dan/o jazyka, mani2estace
B :". letec/ - @/omsk/o teorie 7overment and @inding Jzenost a vznM
a dal7.
@/omsk/o nsledovnci v Y$+ - srovnej Ejiny linvistiky,
B na7ic/ podmnkc/ se enerativistickou koncepc za.,vali a aplikovali ji
na 5e7tinu, pop. sloven7tinu mj. tito linvistQ
- Ludol) L=Di'$
&"
- P%tr Sg$ll - 'enerativn popis jazyka a 5esk deklinace
- J2! .or%c'5 - 'eneratvny popis slovnej zso.y v slovanskyc/ jazykoc/.
$trati2ika5n linvistika J1!AA Sid!%* 3$,?M pedstavuje po/led na jazyk
jako na systm skldajc se z jednotliv,c/ rovin.
=riinln zpFso. ra2ick/o znzornn jazykov,c/ jevF pomoc tzv.
sloIit,c/ ra2F a sym.olF, nap. tzv. uzlF poukazuje na ur5itou analoii mezi
jazykov,mi strukturami na jedn stran a neuronov,mi dra/ami v lidskm
mozku strukturami zkonstruovan,mi v po5ta5c/ na stran dru/.
1tzky a koly
1. Z jak,c/ zdrojF vyc/zel C. @/omsky, kdyI 2ormuloval prvn verzi
enerativistick koncepceN
2. Bysvtlete pojmy 2rzov, ukazatel, jdrov vty, trans2orma5n pravidla,
/lou.kov a povrc/ov struktura vty, competence a per2ormance.
&. 8ak pokra5oval v,voj @/omsk/o .dn v A". a :". letec/ 2". stoletN
(. 6emu se Coam @/omsky vnoval krom linvistikyN
;.F. Ko,u!i'$ti+!06#r$g,$tic'5 o?r$t + li!g+istic%
)olem roku 1!?" doc/z v jazykovd k postupnmu odklonu od systmov
orientovan linvistiky, od syntaktick,c/ a smantick,c/ vlastnost jazykov/o
systmu ke zkoumn 2unkc jazyka v komple4n struktue komunikace. $/rnut
to/oto sloIit/o procesu mFIeme najt v pu.likaci nmeck/o autora 9ernarda
#el.ia. J$rov. #;39G' ';D#+DE. 3637" "89:;73<=: )7 >7?@ ABCD,
&1
pop. i v dal7c/ dlec/.M 0ak nkte v,znamn 5e7t linvist vnuj
komunika5n-pramatickmu o.ratu pozornost, re2lektuj tak stav a v,voj
modernc/ discipln.
Ko,u!i'$!06#r$g,$tic'5 o?r$t + $1*'o+0d0 $ t%ori% gr$,$ti'*
Eoc/z k rozvoji nov,c/ disciplnQ te4tov linvistika, pramalinvistika,
teorie mluvnc/ aktF, sociolinvistka, psyc/olinvistika ad.
#el.iova pu.likace se za.,v tak .dnm v o.lasti vzta/F jazyka a
my7len. 8e to prce vyc/zejc z mar4isticko-leninsk ideoloie, kterou je
pirozen zatIen. Pedstavuje pe/led koncepc, trendF a teori ve svtov
linvistice od roku 1!?" do poloviny :". let 2". stolet.
Pedmtem jej/o zjmu je jazyk a komunikace ve vzta/u ke spole5ensk,m
podmnkm.
P/%d,0t $1*'o+0d* ?*l ro1"/%!M slo+o 6 +0t$ 6 t%Pt, s*!t$P 6 s(,$!ti'$
6 #r$g,$ti'$.
Pramatick relace zkoum vzta/y mezi znakem a uIivatelem znaku Jjedna
ze smiotick,c/ relac, dle tak syntaktick, smantick, simatick relaceM.
I!t%rdisci#li!2r!" ch$r$'t%r $1*'o+0d*
8azykov, systm a jazykov 5innost
- jazyk je systm piazovn idelnc/ o.sa/F vdom k materilnm
sinlFm
- piazovn zvukF a v,znamF je nepm, zprostedkovan nkolika
mezistupni Jroviny jazykov/o systmuM
V$ri$!t!ost $ h%t%rog%!!ost $1*'$
&2
- rozdln zpFso.y mluvy, di2erenciace uvnit jedno/o jazyka
J$1*', +0do," $ #r$P%
- jazyk je o.jektivn realita, e4istuje nezvisle na jazykovd
I!du'c%, d%du'c%, ,%tod* ,od%lo+2!" $ )or,$li1$c%
- k popisu jazykov/o systmu pote.uje linvista model s /ypotetick,mi
veli5inami a idealizujcmi a.strakcemi.
Kritic'( 1hod!oc%!" st$r"ch #o%t" $1*'$ $ gr$,$tic'5ch t%ori"
D! 7ramatika vzta(en k o.sah*m
B rmci tto koncepce do7lo k pecenn Olo/y jazyka ve spole5nosti.
3%o N%isg%r?%r - jazyky jako o.razy svta, idealistick, anostick,
mytoloizace jazykovdy, pojmy pevzat od #um.oldta a romantick 2ilozo2ie
jazyka.
Zeiser.erovo s.lIen s pozdj7m @/omsk,m - enerativn a eneretick
pojet jazyka, @/omsky se orientoval na #um.oldta, Eescarta, Ktotln
linvizace jazykovdyL.
E! 3trukturalismus 2erdinanda de 3aussura
D% S$ussur% oddloval jazyk jako systm od aktuln/o mluven.
+.solutizoval relativn autonomii jazykov/o systmu - <5er.a kritizoval
oddlen lanue U parole. Podle <5er.y jde o rFzn strnky jedno/o jevu a ne o
dv entity.
- kritika sync/ronn/o a diac/ronn/o pstupu
&&
- omezen pedmtu jazykovdy
- zOIen pojmu systmu.
F! 'lasick0 strukturalismus
- rozpracoval poznatky o struktue a systmu jazyka, ale znesnadnil anal,zu
spole5ensk pova/y jazyka a jazykov komunikace.
P3) - jazyk jako 2unk5n systm, reakce na pozitivistickou jazykovdu,
nvaznost na de $aussura. 8azyk je c/pn jako systm O5eln,c/ v,razov,c/
prostedkF. YI v roce 1!(: Vl$di,"r S'$li'$ upozornil na pote.u za.,vat se
nejen jazykov,m systmemQ J6lnek 7 nutnosti parolov& lin'vistiky.M
G! Dnsk glosmatika
9yla ovlivnna loick,m pozitivismem, jako teorie jazyka je zna5n
komplikovan. Jviz .%l,sl%+M
H! 4merick0 strukturalismus
Eeskriptivismus, distri.ucionismus, 2ilozo2ick,m. zkladem se stal
.e/aviorismus. -loo,)i%ld - jazyk lze popsat metodami prodnc/ vd.
Dozvoj specilnc/ linvistick,c/ metod - distri.uce, su.stituce,
trans2ormace U .$rris.
:Pt%r!" 'riti'$ stru'tur$lis,u
&(
Go$, Kho,s'* - podstata jazyka v souvislosti s celkov,m c/ovnm
5lovka, jazyk je c/pn jako mentln jev U kompetence. )reativita v uIvn
jazyka, aktuln uIvn - per2ormance, deskriptivist zkoumali povrc/ovou
strukturu, @/omsky tak /lou.kovou strukturu.
@/omsky akcentovalQ
- .ioloick, a nikoli spole5ensk, c/arakter jazyka,
- 2ilozo2ick, nvrat k racionalismu a kartezinstv
- omezenost pojmu kompetence na ideln/o mluv5/o[posluc/a5e v
/omoennm jazykovm spole5enstv
- redukovn teorie jazyka na teorii ramatiky
1!A* - 8spects o, the 0heory o, /ynta-+
I!t%r!" 'riti'$ stru'tur$lis,u
@/omsk/o Ici 3$'o)), McK$Hl%*, Loss a A?r$h$, kritizovali pojem
/lou.kov struktura.
0eorie pdF U >ill,or%, 1!A: - vtn 5leny jako ramatick relace nesta5
pro smantickou interpretaci, za nimi jsou /lu.7 pojmy, pdov relace - aens,
instrument, dativ, 2aktitiv, lokativ, o.jektiv aj.
Eo7lo k propojen teorie pdF a valen5n teorie, coI umoInilo
c/arakterizovat v7ec/ny vtn 5leny.
D$l" t%ori% gr$,$ti'*
)ateoriln ramatika - zaloIena na principec/ matematick loiky.
&*
1ontauovsk ramatika - tradice >r%g%, T$rs'i, K$r!$#, Mo!t$gu%
1!?(.
Pirozen ramatika - -$rtscho+2, V%!!%,$!!.
;. S,0r* 'o,u!i'$!06#r$g,$tic'* ori%!to+$!( li!g+isti'*
@ P P paradima Jcompetence P per2ormanceM
- rozrFznnost )-P o.ratuQ
- 01+ 5ili teorie mluvnc/ aktF, teorie jednn
- sociolinvistika - relevance jazyka pro vznik a v,voj spole5nosti
- psyc/olinvistika - maj linvistick kateorie protj7ky v psyc/iceN
- te4tov linvistika U zkoum celky vt7 neI jedna vta
1ikrolinvistick omezen na principy ramatick strukturace vty .yly
na/razeny makrolinvistick,m a interdisciplinrnm pstupem.
Pojem pramalinvistika popisuje jazykov znaky v komunika5nm procesu,
o.sa/uje tI 01+, teorii jazykov/o jednn, .,v spojovna s te4tovou
linvistikou, psyc/olinvistikou a sociolinvistikou, resp. linvistikou.
dialou.
1tzky a koly
1. Bysvtlete pojem komunika5n-pramatick, o.rat v jazykovd v 7ir7c/
souvislostec/.
2. B 5em spo5v kritika konceptualismuN
&. 8ak v,/rady 2ormulovali kritikov u5en de $aussuraN
&A
(. 8ak jsou pednosti naopak omezen @/omsk/o teoriN
*. Bysvtlete podstatu %illmorovy teorie pdFN
A. 8ak dal7 teorie ramatiky znteN

T%Pto+2 li!g+isti'$
Za.,v se tm, co je to te4t, 5m je konstituovn, 5m se li7 od n/odn,c/
seskupen vt.
0e4tov linvistika se 5len na te4tovou smantiku, pramatiku, synta4 a
2onetiku.
Ee2inici te4tu podal -ri!'%r J1!?1M, c/pe jej jako ko/erentn sled vt, pro
nI jsou c/arakteristick sled, propojenost a uspodanost.
Doviny v te4tu zkoumal V$! Di' - ramatick, pramatick, stylistick,
rtorick a superstruktury.
D$!% se za.,val pojmy te4tov ko/erence, tematicko-rematick artikulace,
komunika5n vzta/y.
Propozi5n a komunikativn pojet te4tu posuzovali mj. Kos%riu, -ri!'%r $
K$ll,$*%r.
8de o vzta/ entit jako te4t, tma a komunika5n akt.
0e4ty-diskurzy lze rozli7ovat a analyzovat podle rFzn,c/ /ledisek -
mluvenost, spontnnost, dialoi5nost, prostorov,, akustick, kontakt.
T%ori% ,lu+!"ch $'t=
&?
01+ nem koeny v linvistice, za.,vali se j uI v minulosti nap. P%irc%,
Morris, Kl$us ne.o Nittg%!st%i!.
Zkladn jednotky zde nejsou slova, vty, ale mluvn jednn - akty spojen s
dal7m jednnm.
Zjednodu7en jde o to, co dlme, kdyI mluvme.
01+ rozpracovali ameri5t linvist Austi! a S%$rl%
Austi! popel, Ie v7ec/ny v,roky jsou .uT pravdiv, ne.o nepravdiv
JkonstativnM P per2ormativn v,povdi. $rov. v,povT - K)tm tuto loT
)rlovna ;lisa.et/L.
B mluvnm aktu se realizuj ti akty - loku5n Jje nco e5enoM, iloku5n
Jrealizujeme dru/ jednn - varovn, pros.aM, perloku5n JO5inky spojen s
jazykov,m jednnmM.
S%$rl% 1!?" - 3peech 4cts
1. vysloven slov - akt v,povdn
2. re2erence a predikace - akt propozi5n
&. tvrzen, rozkaz, sli. atd. - akt iloku5n
(. perloku5n - O5inek
1luvnmi akty v 7ir7c/ souvislostec/ jednn se za.,vali Nu!d%rlich,
M$$s.
Cepm mluvn akty - S%$rl% - mluv5 nco k a nco jin/o mn.
.$?%r,$so+$ teorie spole5nosti U jde o oddlen protikladu komunika5n/o
a instrumentln/o jednn a 2unk5n-komunika5n popis jazyka.
#a.ermas pracuje s pojmy komunika5n Olo/a, zmr, plny, postupy.
&:
+nalyzuje roz/ovor, zkoum vzjemn, vzta/, Olo/a posluc/a5e, v7m si
podro.n za/jen, ukon5ovn a replik v dialou, stdn mluv5c/ ad.
Socioli!g+isti'$
B,c/odiskem sociolinvistiky je jazykov rFznost, jej rozvoj umoInil posun
zkoumn od jazykov/o systmu k reln komunikaci. Pedmtem
sociolinvistiky je vzta/ mezi jazykem a spole5nost, uIvn jazyka v rFzn,c/
spole5ensk,c/ situacc/ a v rFzn,c/ spole5ensk,c/ skupinc/.
Zakladateli o.oru sociolinvistika .yli ameri5t autoi .*,%s a 3$?o+.
ZdFrazRovali zvislost uIvn jazyka na socilnc/ situacc/ a vymezili
zkladn tmata, jimiI se sociolinvistika za.,v. 8e to mj. diglosie#
.ilingvismus# multilingvismus, jazykov plnovn a jazykov politika.
0ypick,m rysem jazyka z po/ledu sociolinvistiky je je/o variantnost.
Z to/oto /lediska se za.,v tak dialekty, kter lze 5lenit naQ
- variety JlektyM - idiolekty - jeden mluv5
dialekty U teritoriln
- sociolekty - spole5ensk
- c/ronolekty - djiny jazyka.
1tzky a koly
1. 8ak c/pe 9rinker pojem te4tN
2. 8ak rozumte pojmu te4tov ko/erenceN
&. Podle jak,c/ /ledisek lze analyzovat te4tN
&!
(. @o je podstatou teorie mluvnc/ aktFN
*. )ter ti akty se realizuj v mluvnm aktuN
A. 8ak,mi tmaty se za.,v sociolinvistikaN
Eal7 literatura k tmatu komunika5n-pramatick, o.rat v linvisticeQ
Go+( hori1o!t* + li!g+istic%. 3o!do! &78@. U3*o!s, Ko$t%s, D%uch$r,
A$1d$rI
Hvod, 2onoloie, percepce a rozpoznvn mluvy, prozodie, le4ikln
mor2oloie, enerativn ramatika, smantika, /istorick linvistika, aplikovan
linvistika, po5ta5ov sociolinvistika, 2ilozo2ie linvistiky, antropoloie,
linvistika a jazyk, sociolinvistika, v,zkumy jazykov/o systmu pro nesly7c
ad.
.%l?ig o#o,%!ul t*to o?l$sti sou$s!( li!g+isti'*M
- po5ta5ov linvistika,
- procedurln pstup,
%rancouzsk, neostrukturalismus - B. Eescom.es,
)ontaktov linvistika.
;.F.& Ps*choli!g+isti'$ $ %" +5+o
Psyc/olinvistika je modern pomezn linvistick disciplna,kter vznikla
v Y$+, od 2. poloviny 2". stolet se rozvj i v ;vrop v5etn .,val/o $$$D.
("
B na7ic/ zemc/ se zjem o tento o.or za5al projevovat v A". letec/ 2". stolet,
ale opravdov, rozvoj nastal aI po r. 1!:!.
J$rov. Ce.esk Gva - Hvod do psyc/olinvistiky. Pra/a 1!!2M.
&. .istori% #s*choli!g+isti'* Jdle P3M
Pro linvistiku je materilem pro studium jazykov, systm.
Psyc/oloie a psyc/oloie jazyka se zajmaly o produkci a percepci e5i. Pro
psyc/oloii .yly te4ty jako 2i4ovan v,sledky mluven e5i prostedkem
zkoumn lidsk mysli.
PFvodn .yly o. tendence .lzko se.e, ve &". letec/ a po vlce se v Y$+
izolovaly. B *". letec/ do7lo v Y$+ opt k jejic/ s.lIen.
Za pedc/Fdce psyc/olinvistiky Jdle tak P3M lze povaIovat Zundta,
$teint/ala, Byotsk/o.
&7EF USA 6 s.ornk 6sycholingvistics JOsgood a S%?%o'M.
Ca vzniku P3 se podlely strukturln lingvistika# .ehavioristick teorie uen
a teorie in"ormace+
Zkladn komunikan model Jsrov. 8ako.sonFv model komunikaceMQ
kanl kanl
produktor ................sdlen ..............recipient
'Vdo+2!" d%'Vdo+2!"
(1
k(d
)omunika5n model umoIRoval lo.ln po/led na komunika5n proces,
zdFrazRoval procesulnost komunikace Jproduktor ... recipientM a i to, Ie
sdlen je zakSdovno do kSdu, kter, je pstupn, o.ma komunikantFm.
#istorie P3 pFso. dojmem petrIitosti, nov teorie odmtaly pedc/oz, nov
za5tky tak reaovaly na star7 poznatky.
Z2'l$d!" t%or%tic'( s,0r*
1etodoloick pedpokladyQ
aM vrozen pedpoklady uIvn jazyka,
.M u5en,
cM situa5n konte4t.
Po5tky P3 ovlivnil nejprve .ehaviorismus, pot generativismus
Jmentalismus - zvr *". let, @/omsky - priorita vrozen,c/ pedpokladF, pojmy
kompetence a per2ormanceM.
D"l" t%ori%M
- /ypotza trans2orma5n/o dekSdovn J1illerM,
- kreativita jazyka J@/omskyM - podcenn komunika5n 2unkce.
)olem r. 1!?" se v souvislosti s /lednm nov/o paradimatu v linvistice
rozvj tak konte$tov i komunikan psycholingvistika!
(2
:eorie eov innosti - 3%o!t%+, L$?o+ 1!?( - dFraz je kladen na sociln
podmnnost e5ov 5innosti.
B $ovtskm svazu se rozvj zkoumn e5ov 5innosti, v Cmecku pak teorie
jednn, L%h?%i! 1!??.
Zklady kognitivn psycholingvistiky - mentln pedpoklady pro u5en se
jazyku jsou vrozen, zskan, dFraz je kladen na porozumn te4tu, stdn
znm a nov in2ormace.
Pes odli7nosti jsou o. 7koly komplementrn, smuj k jaksi syntze.
1!:& .%rr,$!! - 3peech and situation - dFraz na situa5n konte4t. 1e
v$echno, co m mluv na mysli, #e verbln vy#deno+
;. D!%!" #s*choli!g+isti'$
B,c/odiska - syntza komunika5n a konitivn teorie, otevenost sou5asn
koncepce.
Psyc/olinvistika ve vzta/u k jazykovd c/pe jazyk v interdisciplinrnm
konte4tuQ 5erpala z 2onetiky, le4ikoloie, le4ikln smantiky Jpro.lematika
mentln/o slovnkuM, synta4 .yla v,znamn,m zdrojem v do. enerativn P3.
0eorie aktuln/o 5lenn vty koresponduje s P3 teori porozumn te4tu.
P3 se z5sti proln s te4tovou linvistikou.
Z o.oru psyc/oloie sou5asn psyc/olinvistika pracuje s tmaty jako
kognitivn psychologie# teorie pam-ti# innosti# oso.nosti, z o.lasti v,vojov
psyc/oloie se za.,v mj. osvojovnm jazyka dt-tem ad.
(&
Psyc/olinvistika se proln se socilnmi vdami Jjazyk je spole5enskou
aktivitouM jako pedaoika, literrn vda, /ermeneutika Jje .lzk pro.lematice
porozumn te4tuM, rtorika, smiotika, neurolinvistika.
Psyc/olinvistika nen jen vdou na pomez psyc/oloi a linvistikou, je
sou5st 7irok/o my7lenkov/o prostoru.
J. W%o+2 'o,u!i'$c% $ %" ,od%lo+2!"
8de o sou.or jevF, je/oI sou5sti tvo produkce ei Jte4tuM, recepce,
spoleensk aspekty, mentln pedpoklady eov komunikace J^)M, te$t
jako v0sledek produkce ei a v0chodisko jej recepce# situan# mentln a
jazykov initele# komunikan normy.
1odelovn ^) jako oteven, sou.or /ypotz mus za/rnout i uIvn
prostedkF never.lnc/ Jestick, mimick, pro4emick, paralinvistickM.
Ber.ln komunikace nemus .,t primrn, srov. nap. slovn doprovod pi
mSdn pe/ldce, dialo pi ezn deva.
Z2'l$d!" r*s* ,od%lo+2!"M
B,sledkem ver.ln aktivity produktora a recipienta je souvisl, te4t ne.o je/o
2rament, pi5emI vzta/ mezi produktorem a recipientem je zejm,.
Z /lediska modelovn ^) stoj mimo zjem nap. ukazatele u silnice - jsou
primrn sou5st jin/o znakov/o systmu neI pirozen, jazyk.

((
8initele eov komunikace nikdy nepFso. izolovan.
3ituan initele pFso. na komunika5n proces zvnj7ku, jsou v opozici
k mentlnm 5initelFm.
Pojem situan prom-nn pedstavuje 7irok spektrum 2aktorFQ
- typ komunika5n/o procesu Jsoukrom,, veejn,, masov,M,
- 2orma Jpsan, mluvenM,
- O5el,
- ptomnost komunika5n/o partnera,
- podl never.lnc/ prostedkF.
Aentln initele .ezprostedn ovlivRuj produkci a percepci e5i.
- souvis s psyc/oloi a teori oso.nosti, teori motivace a konitivn teori,
- dispozi5n vlastnosti jedince,
- v,sledky je/o komunika5n zku7enost,
- pat sem i 5initele voln - vFle, sc/opnost, zjem.
)azykov initele
Psyc/olinvistika pistupuje k sou.oru jazykov,c/ prostedkF zprostedkovan,
prostednictvm e5ov 5innosti.
B linvistice do7lo k tzv. l$!gui1$ci #$rol%, jde o /ledn systmovosti u
vy77c/ jazykov,c/ rovin jako je te4t.
(*
9ylo roz7eno c/pn pojmu jazykov kompetence o kompetenci
komunika5n J1+@#_6)=B_, 8GD$=B_, )=^;C$)`, C;9;$)_,
$B=ZG3=B_ ad.M.
Eo7lo tak k pekonn dic/otomie lanue[parole a 2ormulovn systmov
jednotn/o pedmtu linvistiky, kter za/rnuje e5ovou 5innost. J)=^;C$)`
1!:!M.
S%g,%!t$c% /%o+( 'o,u!i'$c%
Gndividuln c/arakter produkce a recepce e5i je c/pn jako mentln proces,
komunika5n/o proces m spole5ensk, c/arakter.
0ento vzta/ je zdrojem napt mezi produktorem a recipientem, zdrojem
dynamiky komunika5n/o procesu.
Aric 1!?* - produktor sdluje v7e, co je te.a, ale ne vce, neI je te.a.

Poro1u,0!" /%i
@lem je porozumt, o 5em produktor mluv a jak to mysl.
Porozumn je proces syntetick, a cyklick,.
Dozli7ujeme jednotliv 2ze e5ov/o procesuQ
- e$pektace - podstatn je to, co recipient od te4tu o5ekv.
- navazovn v-t v te4tu recipient vnm jako stdn znm a nov in2ormace
- len-n na o.sahov jednotky - pinesl velkou a malou sklenici
- identi"ikace slov - recipient dokIe rozli7it slovn dru/y, syntaktick 2unkce
slov, odli7it /omonyma
(A
- in"erence - za/rnuj proces usuzovn, vyvozovn nov,c/ 2aktF, zpFso.uj,
Ie psyc/ick, o.raz recipienta o te4tu je .o/at7 neI te4t.
F. P/%d#o'l$d* /%o+( 'o,u!i'$c%
Zkladnm pedpokladem je znalost spole5n/o jazyka.
@o je to ovldat pirozen, jazyk, jak 2unuje mysl 5lovkaN
B mozku je uloIena slovn zso.a, ramatika, znalost o spojitelnosti slov,
2onetick a 2onoloick Odaje, soustava ra2mF, prostedky nonver.ln
komunikace a tak vcn znalosti, uIvn komunika5nc/ prostedkF.
B,vojov souvislosti, v,voj pojmFQ
- mentln encyklopedie - sou.or znalost ze Iivota 5lovka, model svta v
lidskm mozku
- synonymn pojmy sub#ektivn slovnk a le-ikln pamE
- s&mantick pamE - P epizodick pamE
B :". ltec/ 2". stolet doc/z k rozvoji psyc/oloick smantiky.
Bzta/y mezi jednotliv,mi pojmy ne.yly do.e vymezeny.
:". lta - @/omsk/o pojem moduly - strukturace mentlnc/ pedpokladF
e5ov komunikace na relativn samostatn 5sti, su.systmy.

M%!t2l!" slo+!"' $ %ho 1'ou,2!"
Psyc/olinvistika zkoum jak, v jak 2orm jsou slova v mysli uloIena,
uspodna, jak je moIn je vy/ledat, pouIt, jak se mentln slovnk vytv.
JBiz kapitola Pedmt studia, zkladn pojmy, studijn literatura.M
(?
E. Os+oo+2!" $1*'$ d"t0t%,
B A". ltec/ 2". stolet si podle .e/avioristF dt osvojuje jazyk u5enm ne.o
jde o mentln, vrozen, mec/anismus JenerativistM.
$ou5st enerativn koncepce .yl nativismus, dosud je stle Iiv, - ryc/lost
osvojovn jazyka, koresponduje s teori o vrozenosti jazyka.
8azykov. kreativita - dt rozum, ale i tvo vty, kter nesly7elo.
Ckter teorie se zamuj na .ioloick zklady jazyka a v,znam prosted
vylu5uj, podle nic/ je jazyk dtte naproramovn.
Kho,s'* pojem vrozen jazykov univerzlie na/radil pojmem univerzln
gramatika - soustava modulF, je oddlena od vrozen intelience
Ceo.e/avioristick teorie pracuje s pojmem I,marker, zkladnm stimulem pro
osvojovn jazyka. je interakce s dospl,mi.
Bk kolem jedno/o roku - m,"aktor - projev spokojenosti v rFzn,c/ jazycc/
2 - & roky - slovnk zkladnc/ v,razF, pe/nan dodrIovn pravidel, tzv.
overeneralizition
vrozenost < analogie < systmovost
Et zvldlo mor2oloii, ale ne v,jimkyQ )udu k babice, mma u tam pudla,
mu si to vezmoutF /tre#da $la apod.
+nl..Q i 'oed, breaked G Hent, broke - pidvn pravideln,c/ koncovek k
nepravideln,m slovesFm
* rokF - dt zvld i komunika5n dovednosti
A rokF - synonymie, /omonymie, dt c/pe /5ky a Ierty.
(:
Eo po5tku adolescence jedinec na.,v Opln komunika5n kompetence.
=svojovn jazyka je c/pno jako primrn proces, psan jako proces
odvozen,.
1tzky a koly:
1. Z jak,c/ zdrojF vyc/zela psyc/olinvistika, kdyI se rozvjela v Y$+N
2. 8ak,mi zkladnmi tmaty se sou5asn psyc/olinvistika za.,vN
&. Ca 5em je zaloIena e5ov komunikace a jej modelovnN
(. Ca jak,c/ principec/ je uspodn mentln slovnkN
*. )ter teorie se za.,vaj osvojovnm jazyka dttem a na 5em jsou
zaloIenyN
J T%ori% 1!$'u
=tzkami, jak vznikaj slova, co jsou to znaky, se lid za.,vaj odedvna.
>ilo1o)ic'( ch2#2!" 1!$'uM
Stoi'o+(Q Znak je c/pn jako dvousloIkov jednotka. 8ej prvn 5st je
v,razov, 2ormln, vnmateln smysly, dru/ 5st je o.sa/ov, v,znamov,
umoIRuje srozumitelnost, poc/opitelnost.
Pl$tV!Q dialo 'ratylos. 8de o dialo mezi #ermoenem a )ratylem, kter, d
$okrates.
(!
Podstatou sporu je otzka, jak vznikaj slova, jak se utv jejic/ v,znam.
1. physei Jvzta/ k pirozenmu svtuM
2. thesei Jdo/odaM.
$por o podstatu slov zFstal oteven,.
Znaky se za.,val ve sv Logice a v dal7c/ dlec/ i Aristot%l%s.
=d stoikF pevzali teorii znaku i sc/olastikov ve stedovku.
$vat, Augusti! uIv pro znak termn signum, kter, m sv ozna5ujc -
signans a ozna5ovan - signatum.
Podle nj /i'num est aliIuid Iuod stat pro aliIuo. Znak je nco, co nco
zastupuje.
Be stedovku .yla tak rozpracovna teorie sym.olF Jja.lko ze stromu
poznn, du/a apod.M a pokra5oval spor o pova/u slov mezi nominalisty a
realisty. Zjednodu7en jsou podle nominalistF univerzliemi slova, podle
realistF vci.
Podle A?(l$rd$ jsou univerzliemi v,znamy, kter se projevuj v e5i a pojmy,
kter se projevuj v my7len.
+nlick, 2ilozo2 Joh! 3oc'% v r. 1A!" rozli7il ti dru/y vdQ 2yzik, praktik a
smiotik - vda o znacc/, z nic/I nej.Inj7 jsou slova Jo.novil tak pFvodn
eck, nzevM.
+merick, 2ilozo2 Kh$rl%s S$!d%rs P%irc% J1:&! - 1!1AM poloIil zklady
modern smiotiky.
*"
ZdFraznil, Ie znak je sloIen ze t prvkF. Znak je nco, co zastupuje nco jin/o.
) poc/open to/oto vzta/u je nutn, tet prvek - nkdo - interpretant.
)lasickou se stala i je/o typoloie znakFQ
1. i'o!* - nap. 2otora2ie, o.raz, mapa, meta2ory, z jazykov,c/ znakF
zvukomale.n slova - bluk, kuku, bum. 1ezi ikonick,m znakem a pedmtem
e4istuje podo.nost.
2. i!d%P* - s ozna5ovan,mi pedmty je spojuje skute5n, vzta/. Cap. myslivec
podle stopy pozn dru/ lesn zve, uvidme-li za kopcem kou, vme, Ie za nm
/o o/eR. Gnde4y jsou zaloIeny na souvislosti mezi v,razem a v,znamem.
Gnde4y mo/ou .,t tak nkter slova ty, tady, teJ, tyto v,razy na nco odkazuj,
ukazuj, mFIeme je doprovodit estem.
&. s*,?ol* - vznikly na zklad do/ody, konvence. Znme mimo jin
matematick sym.oly, c/emick vzorce, sym.oly z n.oIenstv a umn. Cap.
kI mFIe mt jako sym.ol nkolik v,znamF jak v n.oIenstv, tak i v jin,c/
o.lastec/ Jsym.ol kesaansk vry, ukiIovn, smrti, ozna5en kostela, ... plus,
5erven, kIM. $ym.ol je zaloIen na konvenci, srov. sym.ol nso.en, kter, lze
vyjdit kIkem i te5kou. $tejn tak stejn znamen mo/ou mt v jin,c/
o.lastec/ ne.o /istorick,c/ konte4tec/ zcela odli7n, v,znam. $ym.oly .,vaj
5asto napodo.ovny, ale jejic/ v,znam se mn. Cacistick ideoloie pevzala
znak svastiky, kter, ml dve mimo jin v,znam mru, skupina )iss
provokovala psanm dvou s ve stejn ra2ick podo., jakou pouIvala
nmeck $$. J-t+ina jazykov0ch znak* jsou sym.oly - pes, k, had, skla,
eka, les.
1odern smiotika poukzala na dal7 typy znakF - g%st$, s*,#to,*
U#/"1!$'*I, sig!2l*.
Znaky lze rozdlit na
*1
- jazykov
- paralinvrn - esta, mimika
- nejazykov - o.raz, 2otora2ie.
J$1*'o+5 1!$'M
0eorii jazykov/o znaku zpracovali mnoz linvist - d% S$ussur%, .%l,sl%+,
-%!+%!ist%, -oli!g%r, J$'o?so!, Morris.
9enveniste a 9oliner kritizovali de $aussurovu ar.itrrnost Jvzta/u mezi
ozna5ujcm a ozna5ovan,mM.
J$'o?so! ve sv studii 5ledn podstaty jazyka polemizuje se $aussurem a
pijm P%irc%Q ikony jsou znaky minulosti# inde$y ptomnosti a sym.oly
.udoucnosti! J$rov. Evanct esejF o jazyce.M
Bedle klasick/o .ilaterln/o JdvousloIkov/oM pojet e4istuje i pojet
unilaterln.
1tzky a koly:
1. @o je to znak, na 5em je zaloIenN
2. 8ak znak c/pali stoikov, jak na nj na/lI PlatSn v dialou )ratylosN
&. 8ak, .yl v,voj c/pn znaku ve stedovku a novovkuN
(. B 5em spo5v pnos typoloie znaku @/arlese $. PeirceN 8ak typy
znakF rozli7ujeN
*. YveTte pklad ikony, inde4u a sym.olu jako jazykov/o i nejazykov/o
znaku.
A. 8ak vlastnosti m jazykov, znak podle %erdinanda de $aussuraN
*2
?. Pokuste se vysvtlit Peircovu teziM X ikony #sou znaky minulosti, inde-y
ptomnosti a symboly budoucnosti+
F Stru'tur$ $1*'$ $ %ho %d!ot'*
$trukturu jazyka tvo je/o zkladn jednotky a jejic/ vzta/y. 2onm# mor"m#
le$m# v-ta# te$tm!
F.& >o!ologic'2 ro+i!$
%onmy jsou zkladn jednotkou 2onoloick roviny. Cemaj v,znam, ale maj
sc/opnost jej rozli7it - distinktivn 2unkceQ dvat - dvat, bit - hit.
Zklady 2onoloie poloIila praIsk 7kola, zejmna G. S. Tru?%c'o. Podle nj
je 2onm pznak rozli7ujc slovn struktury.
Tr!'$ c/pe 2onm jako aM sou.or pznakF relevantnc/ z /lediska
protikladnosti a kontrastnosti, .M jako nejjednodu77 sloIku mor2ematick 2ormy.
J$'o?so! povaIuje 2onm za zkladn distinktivn znak, kter, je v,znamov
przdn,, ale d se rozloIit na sou.or distinktivnc/ rysF s pesn vymezen,mi
akustick,mi parametry.
%onmy, kter se podlej na ztven jazykov,c/ jednotek vy77/o du, tedy
mor2mF a slov, jsou segmentln "onmy Jslova se daj na 2onmy rozloIit,
sementovatM.
B e5i se realizuj jako 2Sny J/lskyM a kme jim alo2ony ne.o varianty
2onmu. 0y jsou zkladn - n ve slov Gvana a kom.inatorn - n ve slov Gvanka.
) anomlnm variantm pat nkter emotivn realizaceQ brrrr.
*&
1ezi 2onmy e4istuj vzta/y podo.nosti a rozdlnosti. 0yto vzta/y 2onoloie
ozna5uje jako "onologick protiklady , opozice.
1ezi zkladn opozice patQ
1. voklnost - nevoklnost
2. konsonantnost - nekonsonantnost.
Ckter 2onmy vytvej korela5n vzta/y. Y samo/lsek tedy e4istuje
protiklad kvantity a - , e - &, u sou/lsek pak nap. protiklad zn-losti - p - b, t -
d, s - z+ 0en ve sla.,c/ pozicc/ podl/ neutralizaciQ plod KplotL - plot+
0ru.eckoj rozli7uje tyto typy opozicQ
privativn# ekvipolentn a graduln.
%onematick v,stav.a v,znamov,c/ jednotek souvis s mor"onologick0mi
alternacemiQ
Dozli7ujeme alternace vokalick a konsonantick.
Vo'$lic'(Q
'orelativnQ lpa - lipka, skla - skalka+
DisjunktivnQ vezu - voz, hl - hole.
Jznikov a znikovQ hrt - herna, pes - psa+
Ko!so!$!tic'(Q
'orelativnQ radit - rada,
DisjunktivnQ noha - noka, noha - noze, ruka - ruka, ruka - ruce, such - su$e,
Znikov - spt - usnout,
Bznikov - slep M slep.
Podro.nj7 5lenn a pklady viz 1luvnice 5e7tiny G.
*(
1tzky a koly:
1. Bysvtlete, pro5 2onm nem v,znam a pro5 mor2m jiI v,znam m.
2. Bysvtlete a doloIte na pkladec/ distinktivn 2unkci 2onmu.
&. 8ak typy 2onoloick,c/ opozic znte, uveTte konkrtn pklady.
(. YveTte vlastn pklady k jednotliv,m typFm mor2onoloick,c/ alternac.
F.; Mor)ologic'2 ro+i!$
Zkladn jednotkou je mor"m. 1 strnku v,razovou i o.sa/ovou, tzn., Ie m
v,znam. 1or2my zpravidla nestoj samostatn, jsou naz,vny tak jako
nesamostatn znaky.
1or2m lze c/pat jako mnoIinu mor2F se spole5n,m v,znamem.
Za mor2m se povaIuje i nulov0 mor"m, tj. nesamostatn, znak s nevyjdenou
v,razovou strnkou. jde o v,znamovou neptomnost porovnatelnou v systmuQ
mu - D, mu - e, en - a, en - D.
1or2m je jednotka zo.ecRujc, za/rnuje v7ec/ny moIn mor2y. 1or2y jsou
pak jednotky linern.
Dozli7ujemeQ
- alomor"y - 2onoloicky zvisl varianty mor2mu Mruk-, -ru-, -ruc- ve slovec/
ruka, ruka, ruce.
- varianty mor"mu - 2onoloicky nezvislQ -i, -ov& ve slovec/ pni, pnov&+
Pi mor2ematick sementaci se dle odli7uj mor2y od su.mor2F.
Z /lediska o.sa/u a 2unkce rozli7ujemeQ
**
1. koenov mor"y. 8sou nositeli le4ikln/o v,znamu a pedstavuj deriva5n
.zi JzkladM jazyka J-o-h-nou-t, o-hb--D, o-heb-n-ost-D, o-hyb-D, o-hb-a-tM+
2. derivan mor"y. $toj ped )1, pre"i$y, ne.o za )1, su"i$y. Podlej se na
vytven slovotvorn/o v,znamu slova.
$u2i4y mo/ou .,tQ
1. slovotvorn - kni/-a-",
2. kmenotvorn - mld-et-e, dl-a-t,
&. tvaroslovn - rFI-emi
Z /lediska pozice se rozli7uj je7t post"i$y - kdo-si, co-si,
in"i$y , mal-il- in-k-,
a inter"i$y - velk-o-mst-o+
Z /lediska moIn/o v,skytu konkrtnc/ mor2F v ur5it,c/ tvarec/ lze nap. pro
nkter su.stantiva v akuzativu zapsatQ
D
a alomor2y vyjaduj stejn, v,znam - acc. s
u
o
vz-D, lv-a, en-u, slov-o+
Eal7 pklady lze doplnit podle Bi'o+$ 9zov/o mor2ematick/o slovnku.
1tzky a koly:
1. Pro5 .,vaj mor2my naz,vny nesamostatn znakyN
2. @o je to nulov, mor2m, pro5 je speciln vy5lennN
*A
&. 8ak c/pete vzta/ mezi mor2mem a mor2emN
(. 8ak typy mor2mF rozli7ujeme z /lediska o.sa/u a 2unkceN
*. Podle <i7kova 9zov/o mor2ematick/o slovnku pipravte kompletn
mor2ematickou anal,zu t su.stantiv, t adjektiv a t sloves.
F.J 3%Pi'2l!" ro+i!$
Cauka o slovn zso. je vedle zvukov strnky jazyka, mor2oloie a synta4e
zkladn 5st jazykovdy.
B,znam zkoum i smantika, ale pedev7m ze syntaktick/o /lediska.
3e4ikoloie, 2razeoloie, le4ikora2ie.
%razeoloie se za.,v 2razmy, ustlen,mi slovnmi spojenmi - slovesn,
neslovesn - bt stedem pozornosti, chodit okolo hork& ka$e, vzt nohy na
ramena G pekeln ev, lv podl, drtiv porka. 1eta2ori5nost 2razmF.
$pecializovan disciplnyQ
etymoloie - za.,v se pFvodem slov. G tzv. slova zna5kov Jmotiva5n
neprFzra5nM mo/ou prokzat svFj pFvod Jplot - pletu, pl&st, o/rada se spltM
Podo.y slov mo/ou pec/zet do rFzn,c/ jazykF, v,znamy se mo/ou mnit,
posouvat, roz7iovat, zuIovat.
P.Q slovo vrah, stsl. vra'-N, rus. vra' i voro', pol. Hr(', ukr. voroh, poc/z z
ermnsk,c/ jazykF, srovnej stnor. var'r, 7v., nor., dn. var' znamen vlk.
$tanl. Hear'. znamen zlo5inec, psanec, st/nm. Har' je lupi5, zlo5inec.
0e/dy zlo5inec - u.ijce 5lovka .yl pro/l7en vlkem na posvtnm mst a .ylo
moIn se k nmu c/ovat jako k vlkovi. 0otI platilo nap. i u starovk,c/
*?
@/etitF. Bra/ je neptel 5lovka i veejn, neptel. 'ermnsk Har' .ylo
ta.uov slovo, .ylo odvozeno od slovesa HOr'en, anl. Horry - dvit, 7krtit.
Pklad zuIovn v,znamuQ dobytek znamenalo pFvodn v7ec/no, co .ylo
do.yto, koist, roz7iovn v,znamuQ ke - koa - koz#a - pFvodn pouze koz
kFIe, tedy kozina.
=nomastika - toponymie, antroponymie.
$lovn zso.a pasivn a aktivn, individulnost.
$lovn zso.a tvo jak,si adres le4iklnc/ jednotek, slov i pojmenovn,
mezi kter,mi jsou konkrtn vzta/y, /ierarc/ie a struktura. 3ze nap. vytvet
paradimata slov se stejn,m skloRovnm ne.o 5asovnm Jmu, stro#, re,
pros, trp, szM, slova lze rozdlit do slovnc/ dru/F, nkter slovn dru/y jsou
slova plnov,znamov, jin slova ramatick apod.
Zkladn jednotkou le4ikln roviny jazyka je le$m. 1FIe .,t jednoslovn, i
vceslovn, - lovk P homo sapiens sapiens, vitriol P kyselina srov+
Zkladn "unkce le$mu je pojmenovvac!
3e4m se v te4tu mani2estuje jako alole$ s jednotliv,mi le$iemiQ
zpvat - zpvm, zpv$, zpv 2 pl+ 2 2uturum a prteritum atd+
9adren u zpv+ 3stup s&mantick& sloky, nespisovn& vyuit, le-ikln
aktualizace+
mu 2 v7ec/ny tvary+
Zkladnmi le4my jsou slova.
*:
$lovo je povaIovno za zkladn jazykov0 znak, kter, m sv vehikulum
Jv,raz, 2ormuM a dispozici Jv,znamM a zaujm pslu7n msto ve slovn zso..
Zkladn 2unkce slova je "unkce pojmenovvac.
Bzta/ slova 1=0`3 a pojmuQ slovo o.sa/uje nocionln sloIku Jjdro
v,znamuM ] sloIku pramatickou, slovo odrI, zo.ecRuje pojem z o.jektivn
reality.
@/arakteristika slovaQ
1. 2onematick uzavenost, celistvost, vydlitelnostQ
nled, n-led-, n--l-e-d-.
B5era .ylo .... ped domem.
%ormy slovaQ
aM syntetickQ nap7u, zaplatm, mm
.M analytickQ .udu pst, .yl .yc/ .,val psal
... v rSn7tin se spojen dal bych si kvu vyjaduje synteticky
cM anylaticko-syntetickQ G Write, ic/ sc/rei.e
dM supletivnQ do.r, - lep7, man - people, 5lovk - lid, 5elovk - ljOdi
2. Identinost slova
)onkrtn slovo m v konte4tu 2ormu J5stMQ 5tu, 5etl jsem, 5etl .yc/, 5ta...
8ednotky se smanticky ztotoIRuj s dan,m le4mem.
&. J0znamovost
$lovo je zkladn, podle #oreck/o jedin, znak.
$lovo m 2ormu a v,znamQ
*!
aM le4iklnQ- u5itel Ju5-M
.M ramatick,Q -" - zaazuje slovo jako jednotku s v,znamem su.stance
vyjaduje 1. pd a jednotn 5slo
cM slovotvorn, Jne vIdyM, je propojenm mezi smantick,mi sloIkami, mezi
v,znamem slovotvorn,m zkladem a 2ormantemQ u- +++ -tel, vel- ++++ -tel+
(. 7ramatinost - slovndru/ov pslu7nost.
*. 6aradigmatinostQ paradima je sou.orem v7ec/ potencilnc/ tvarF.
nap. stlQ ? tvarF v s., ? v pl. - Opln paradima.
prach - Jv pra4i se nerealizuj nkter pdy u to/oto ltkov/o su.stantivaM -
potenciln Opln paradima.
bt - nem v7ec/ny tvary jako nap. sloveso dlat - neOpln paradima.
nosi - ve (. pd nosi i nosie Jpodle v,znamuM - roz7en paradima+
A. J-totvornost
$c/opnost slov tvoit vty, i v jednoslovn,c/ 2ormc/Q
PaulF PialyF 1e+ Qa$ka+
>>> 3atinsk vtaQ
RS J8diM. Plurl RteS
Dusky RditS Jalutina5n prvky ve 2le4ivnm jazyceM.
$lovnk, slovn zso.a je systmov uspodanQ
1. slovndru/ov
2. 2unk5n - srov. dle le4ikln paradimatika.
A"
Z /lediska le4ikln paradimatiky lze mezi jednotliv,mi le4my vymezit nap.
tyto vzta/yQ
hyperonymie a hyponymie - vzta/ nadazenosti a podazenostiQ strom - /ru7eR,
ja.loR,
polysmie - mno/ozna5nost, le4ikln jednotky spolu v,znamov souvis, na
zklad meta2orickm #eek, #eek jako O5es, ne.o metonymickm .apek, st
.apka,
homonymie - neutralizace protikladu 2ormy dvou ne.o vce jednotek pi
zac/ovn protikladu v,znamu - role - pole, /ereck Olo/a, penesen pak i te4t
jedno/o /erce J5etl roli krle 3earaM, role jako vc vznikl smotnm Jz 2r. a
nm.M, dce tI role jako rula - soupis poddansk,c/ pozemkF.
synonymie - neutralizace protikladu v,znamu dvou ne.o vce jednotek pi
zac/ovn protikladu jejic/ 2ormy - staten, odvn, chrabr, nebo#cn,
neohroen+
antonymie - v,znamov protikladnost, sladk - slan, den - noc.
paronymie - v,razov podo.nost dvou ne.o vce jednotek, kter se v,znamem
li7 - tvrt P tvrE, adaptovat P adoptovat.
YIit slovaQ pm, nepm.
T/"d* slo+M slo+!" druh*. 8sou to mnoIiny le4iklnc/ jednotek spojen
nejo.ecnj7m v,znamem a primrn syntaktickou 2unkc Jv ppad
sekundrnc/ syntaktick,c/ 2unkc se tato spojitost naru7ujeM.
'ritriaQ smantick, mor2oloick, syntaktick.
A1
a? 6rimrn syntaktick "unkce .? 3ekundrn syntaktick "unkce
JpkladyM
$u.stantivumQ sub#ekt, ob#ekt $u.stantivumQ atribut nekon'ruentn
+djektivumQ atribut +djektivumQ sub#ekt
Ber.umQ predikt Ber.umQ sub#ekt
Pe5tte si nsledujc vty. $lova vyzna5en kurzvou pln sekundrn
syntaktickou 2unkciQ
Btev stromu se svaIovala k zemi.
Bra.ec ,rnk na strom.
+ stda#c nakonec utkn roz/odli.
1av$tvovat kurzy vy7vn j pipadlo pece jen sm7n.
Dozli7ujemeQ
1- 3lova autosmantick - su.stantiva, ozna5ujc su.stance, adjektiva,
ozna5ujc pznak nepro./ajc v 5ase, ver.a Jpznak pro./ajc v 5aseM,
adver.ia Jokolnostn pznakM.
2- 'vanti"iktory - 5slovky JnumeraliaM
&- Identi"iktory - pronomina JzjmenaM
(- 3lova synsmantick - prepozice Jprav a nepravM, konjunkce Jpodadc
a souadcM, partikule J5sticeM
*- 3lova mor"ologicky nesegmentovan - interjekce JcitoslovceM
;4istuje nkolik typF rozdlen slovnc/ dru/F ne.o dal7 slovn dru/y, napkla
predikativa - #e chladno.
A2
1tzky a koly:
1. )ter linvistick disciplny se za.,vaj slovem a z jak,c/ /ledisek jej
zkoumajN
2. By/ledejte ve slovnku 2razeoloismF pt 2razmF, kde je o.razn pouze
adjektivum, a pt 2razmF, kter jsou o.razn jako celek.
&. By/ledejte v etymoloickm slovnku po tec/ slovec/ pejat,c/ do
5e7tiny z e5tiny, latiny, nm5iny, 2rancouz7tiny a anli5tiny. Cajdte tak
slova pejat z jin,c/ jazykF.
(. 8ak je zkladn 2unkce slova a jak jsou je/o c/arakteristick rysyN
*. )ter vzta/y mezi le4my rozli7ujeme z /lediska le4ikln
paradimatikyN YveTte vlastn pklady zkladnc/ typF jednotliv,c/
vzta/F.
A. Podle kter,c/ kritri jsou slova azena k jednotliv,m slovnm dru/FmN
?. aM Bytvote vtu jednoduc/ou, v nI .ude sloveso v sekundrn
syntaktick 2unkci.
?. .M PosuTte, kter syntaktick 2unkce Jprimrn, sekundrnM v nsledujc
vt pln slova vyzna5en kurzvouQ ;amardv otec prodal auto sv/o
bratra kamardovi na sou5stky.
:. Ca 5em jsou zaloIena slova autosmantick, identi2iktory,
kvanti2iktory, slova synsmantick a slova mor2oloicky
nesementovanN
F. F S*!t$'tic'2 ro+i!$
A&
Zkladn jednotkou syntaktick roviny je v-ta. Podo.n jako mor2m
pedstavuje konstrukt, kter, o.sa/uje o.ecn, a.straktn veli5inyQ
su.jekt, predikt, o.jekt, adver.ile Q $ - P - = - +dv.
Bta se v komunikaci mani2estuje jako v0pov-9 Jv,povdn aktM se sdlovac,
komunikativn 2unkc.
B,povT lze oproti vt c/pat jako reln e4istujc jev, kter, je smyslov
vnmateln, a empiricky oviteln,. Pokud slovo m5 samo o so. znamen
Km5L o.ecn, pak v konkrtn v,povdi odkazujeme ke konkrtnmu m5i, o
nmI mluvme - / tmto mem se hra#e hzen. 8de o vyjden vzta/u mezi
dvma akty, kter, B. 1at/esius nazval aktem pojmenovacm a
usouvzta(Kovacm.
Bta je slovn sd-len my+lenkovho charakteru, je intona5n uzaven,
komunikativn pova/a v,povdi je v psan podo. sinalizovna specilnmi
ra2ick,mi znaky Jte5ka, otaznk, vyki5nk, Nb, bbbM
Bta m linern charakter, jednotliv slova mus stt jedno za dru/,m.
3inern sdlen vyjaduje konkrtn my7lenku, jejI o.sa/ nen linern, je
uloIen v ur5it 5sti roviny lanue dan/o mluv5/o, uloIen v je/o mozku, m
tedy de 2acto prostorov, c/arakter.
)aId, jazyk m ponkud odli7n pravidla slovosledu, tedy zpFso., jak pevst
my7lenkov, o.sa/ vty do linern v,povdi.
6e7tina m zna5n voln, slovosled. 8ak uvd 8i 6ern, v Hvodu do studia
jazyka Js. 12&, 1!!:M, vta o sedmi slovec/ m z 2ormln/o /lediska :"
moIn,c/ variant, jejic/I zkladn v,znam je stejn,.
A(
3era #sem bohuel nemohl ten dopis napsat+ 0en dopis #sem vera bohuel
nemohl napsat+ 1emohl #sem ten dopis vera bohuel napsat+ Tohuel #sem ten
dopis nemohl napsat vera+ Tohuel #sem vera nemohl napsat ten dopis+
B 5e7tin je .In za5nat vtu pm,m pedmtemQ 0oho nov&ho ;underu #sem
#e$t neetl+
)etra #sem nevidl+
B analytick,c/ jazycc/, jako je nap. anli5tina, je to prakticky nemoIn,
2unuje zde pevn, podek slov. $ - P - =.
Be vt 2unuj zkladn vzta/y - dominance a zmno(en - )etr a )avel,
rychle, ale opatrn. 0yto vzta/y jsou vyjadovny pomoc kongruence - star
dm, rekce - na$el ptele, adjunkce - pracoval rychle.
Bty o.sa/uj vtn 5leny zkladn Jsu.jekt, prediktM a rozvjejc Jo.jekt,
atri.ut, adver.ile a doplnk, kter, v7ak v 1luvnici 5e7tiny GGG a v sou5asn,c/
u5e.nicc/ sklad.y nen povaIovn za vtn, 5len.
Zkladov v-tn struktura je vyjadovna pomoc tzv. vtn,c/ vzorcF.
'ramatickou 2ormu vty vyjaduje gramatick0 v-tn0 vzorec - 'BB.
Petr koupil kni/u $ nom - B2 - $ acc
Petr pomo/l dde5kovi $ nom - B2 - $ dat
Petr se c/opil z.ran $ nom - B2 - $ en
Petr se za.,v o.c/odem $ nom - B2 - $ instr
A*
;4istuje tak smantick, vtn, vzorec J$BBM, kter, sc/ematicky vyjaduje
v,znam vty ne.oli propozici, a komple4n vtn, vzorec J)BBM, s tmi se
seznmte v pedmtu synta4 ve dru/m ro5nku studia.
G0't%r( t*#* +5#o+0d!"ho 1t+2r!0!" 12'l$do+5ch +0t!5ch stru'turM
aM voluntativn modalita - modalita ramaticky vyjaduje vzta/ mluv5/o
k v,povdi. 8de o o.mnu prediktoru ve smyslu nutnosti, moInost, zmru.
7tec pracu#e v elezrnch+
me pracovat, hodl pracovat, rozhodu#e se, zda+++
.M postojov modalita U zkladov vtn struktura m podo.u otzky,
rozkazu, pn
cM jistotn modalita - mluv5 vyjaduje stupeR sv/o pesvd5en o reln
platnosti, pravdivosti v,povdi
mon, snad, #ak si myslm, #ist, rozhodn, na tuti
dM negace - Opln ne.o 5ste5n popen prediktu
/parta nepostoupila, ne "ose, za to me+
eM vzta(en propozice k okam(iku promluvy - prv teJ studu#e, studu#e na
)dP+
Ptomn, 5as .,v pen7en a pak vyjaduje .udouc 5as - 9tra #du k editeli,
ne.o minul, 5as - 3era #du a po mst a koho nevidm.
a dal7Q kvanti"ikace a identi"ikace# hierarchizace propozice# vzta(en propozice
k partner*m komunikativnho aktu# intenzi"ikace# emocilnost# "unkn v-tn
perspektiva!
AA
Lo1liu% s% #0t t*#= +5#o+0d"M
1. vta jednoduc/,
2. ju4tapozice,
&. souvt souadn,
(. souvt podadn,
*. sloIit vtn konstrukce.
J-ta jednoduch mFIe o.sa/ovat pouze zkladn vtn 5leny - >e rozkvetla,
ne.o pouze jeden z nic/. ;ino. - Bta .ezpsudkov. /n. - Bta .ezpodmt.
)u$tapozice - souadn piazovn vt, kter nejsou spojeny spojkou.
4dlm to, u #e as+
3ouv-t souadn je spojen dvou a vce vt /lavnc/. 1ezi nimi je spojka.
Dozli7ujeme vzta/y mezi B# - slu5ovac, stupRovac, odporovac, vylu5ovac,
p5inn,, dFsledkov,.
3ouv-t podadn je spojen vty /lavn a vedlej7.
3lo(it v-tn konstrukce, tedy spojen vce neI dvou vt, se v pra4i realizuje
velmi 5asto, a to jak v .In komunikaci, tak nap. v .eletrii.
)avla ekla, e pi#de, protoe chce, aby #i vidla )etra+
=le #e#ho nvodu #sem se naped zastavil u sprvce domova a prozradil mu, e
mo#e %da#n innost pro /ttn bezpenost byla #en suknka zakrva#c m&
skuten& psoben pro 0a#nou slubu 4/8, k emu mi vytvoili ty ne#lep$
pedpoklady prv mo#i bezelstn rodie a #eho vstcn spoluprce+ JPavel
)o/out, 0en Iena a ta muIM
A?
E. Stru!( shr!ut" +5+o% li!g+isti'*
Z.r sou5asn linvistiky jako vdn disciplny je velmi 7irok, a /lu.ok,,
pestoIe primrnm pedmtem zjmu linvistF zFstv vIdy jazyk.
@/ceme-li rmcov c/arakterizovat stav sou5asn jazykovdy, je te.a
uvdomit si, Ie jazykem se lid za.,vali od nepamti. $tarovk kultury
vnovaly zkoumn jazyka velkou pozornost, aa uI to .ylo v ^ecku, v ^msk
7i, v Gndii, ;ypt atd.
Po5tek vdeck linvistiky je kladen do zvru 1:. stolet, kdy se evrop7t
jazykovdci, ovlivnn v t do. zejmna o.jevenm prac staroindick,c/
jazykovdcF J+nli5an Zilliam 8onesM, za5ali systematicky za.,vat zkoumnm
/lskov,c/ zmn, podro.n,m a systematick,m popisem ramatiky.
Za zakladatele modern linvistiky je povaIovn 2erdinand de 3aussure.
8e/o u5en ovlivnilo adu evropsk,c/ 7kol a nov,c/ teori jazyka. 8e/o
strukturalismus pronikl i do ostatnc/ vdnc/ o.orF. $aussurovo u5en mlo
vliv na dal7 7koly, mj. i na P8<.
Za dal7 v,znamn, pelom v linvistickm .dn lze pokldat dlo Loama
%homskho, americk/o linvisty, kter, v prvn prci /yntactic structures
nastnil nov moInosti zkoumn jazyka, pedev7m je/o vlivn ramatick
teorie.
Zavedl nov termny, svoje koncepce nkolikrt pepracoval, reaoval tak i na
nkter neativn kritiky je/o pojet.
$aussureQ lanue, parole, lanae. 8azyk m spole5ensk, c/arakter
@/omskyQ competence, per2ormance.... #lou.kov a povrc/ov struktura.
$m se v prv 2zi omezil na povrc/ovou strukturu, 5mI vylou5il ze sv/o
zjmu o.last jazykov/o v,znamu. Zkoumal pouze 2ormu.
A:
Pokud mluvme, realizujeme stovky a tisce v,povd. ;4istuje v7ak jen
nkolik tzv. jdrov,c/ vt Jkernel sentencesM, kter umoIRuj enerovn
rFzn,c/ v,povd.
Eal7 pelom v jazykovd nastal kolem r. 1!?". #ovo se o tzv.
komunikan-,pragmatickm o.ratu v lingvistice. Zjem linvistiky o jazyk
jako systm, s popisem je/o roviny 2onoloick a mor2oloick, o popis sklad.y
vty atd. se posunul smrem k realizaci Jod lanue k paroleM, k promluv.
6edm-tem zjmu se stala komunikace, jej realizace, podmnky tto realizace,
a tak v7ec/ny 2aktory, kter komunikaci ovlivRuj, dle tak vzta/ uIivatele
jazyka k jazyku a dal7 tmata, do t do.y zkouman pouze okrajov.
B,razn se pro2iluj tzv. pomezn lingvistick disciplny, kter v7ak sv,m
dosa/em a v,znamem pestvaj .,t pouze pomezn Jpsyc/olinvistika,
sociolinvistika ad.M, stvaj se inspirativnm v,c/odiskem pro dal7 nov
pstupy ke zkoumn jazyka.
A!