BEVA: antny, antnn soustavy

- 1 -
5 ANTNY
Symetrick dipl sestv ze dvou ramen o dlce l, mezi n je
umstn zdroj napt. Pi vyetovn parametr popsanho diplu je
vhodn umstit jej do polrnho souadnho systmu, nebo jeho vy-
zaovn je nezvisl na souadnici , a tak v podstat sta eit
dvojrozmrn problm.
Elektrick intenzita vlny ve vzdlen oblasti, kter je vyzao-
vna symetrickm diplem, m pouze sloku E

(proto budeme pro

jednoduchost index v dalm vynechvat) a jej velikost je
popsna vztahem [1]
( ) ( ) ( ) E I F jkr r
m m
= 60 exp ( 5.1 )
kde I
m
je velikost proudu v kmitn stojatho stojatho vlnn na
diplu, F
m
je funkce zen diplu vztaen k proudu v kmitn, k je
vlnov slo a r je vzdlenost fzovho stedu diplu (sted koul, na
nich le vlnoplochy vyzaovan vlny) od msta, v nm intenzitu
potme.
Pedpokldme-li, e antnn vodi je dostaten tenk, meme stojatou vlnu na antnnm
vodii (mluvme o proudov distribuci) aproximovat funkc sinus [1]

( ) ( ) [ ]
I z I k l z
m
= sin ( 5.2 )
kde z je vzdlenost bodu na antnnm vodii od vstupnch svorek a l je dlka jednoho ramene diplu.
Dosazenm bodu na konci ramene z = l se pesvdme, e je v tomto mst nulov proud (na konci
veden naprzdno je uzel proudu).
U diplu se sinusovou proudovou distribuc lze pro funkci zen F
m
odvodit vztah [1]

( )
( ) ( )
F
kl kl
m

=
cos cos cos
sin
( 5.3 )
kde je hel, kter svr prvodi bodu, v nm potme elektrickou intenzitu, s osou diplu.
Zajm-li ns inn vkon, vyzaovan symetrickm diplem, musme ve vzdlen oblasti
integrovat po uzaven ploe S Poyntingv vektor (plon hustota vkonu), popisujc vyzaovanou
elektromagnetickou vlnu (dS je vektor elementrn ploky, jeho smr je kolm k ploe a je
orientovn ven)

P
S

dS
( 5.4 )
Ve vzdlen oblasti naeho diplu je jm vyzaovan vlna transversln elektromagnetick
(vektor elektrick intenzity je kolm k vektoru intenzity magnetick, a navc jsou oba tyto vektory
kolm na smr en). Za pedpokladu, e je antna umstna ve vakuu s charakteristickou impedanc
Z
0
= 120, meme pro velikost Poyntingova vektoru pst
= = EH E
*
2
120 ( 5.5 )
Smr Poyntingova vektoru je shodn se smrem en vlny, a je tedy kolm ke kulov
vlnoploe. Le-li tedy elementrn ploka dS na vlnoploe (v naem ppad na kulov ploe r = konst
naeho sfrickho souadnho systmu), je jej smr shodn se smrem Poyntingova vektoru a skalrn
souin . dS pechz na souin velikost vektor dS. Elementrn ploku aproximujeme
obdlnkem s dlkou "polednkov" strany r d a s dlkou strany "rovnobkov" (r sin) d.

r sin
r

x
y
z
l
l

Obr. 5.1 Symetrick dipl s dl-
kou ramene l, umstn do sf-
rickho souadnho systmu
BEVA: antny, antnn soustavy
- 2 -
Chceme-li projt bod po bodu cel povrch koule, musme mnit hel v intervalu od 0 do 2 radin
a hel v intervalu od 0 do radin.
Dosadme-li z (5.5) do (5.4) a vyuijeme-li pitom vah z pedelho odstavce, zskme vztah

P
E
r d d

=

2
0 0
2
2
120


sin
( 5.6 )
Dosazenm za E z (5.1), vytknutm konstant ped integrl a jednoduchmi pravami dostvme

P I F d d
m
=

2
2
0 0
2
30

sin
( 5.7 )
Vzhledem k nezvislosti integrandu na hlu pejde vnj integrl na nsoben vrazu hodnotou 2.
Zajm-li ns odpor zen diplu, vztaen k proudu v kmitn, sta vydlit (5.7) kvadrtem
proudu v kmitn

R F d
m
=

60
2
0
sin

( 5.8 )
Z praktickho hlediska je uitenj znt odpor zen, vztaen ke vstupnmu proudu. Proud
tekouc do antny toti snadno zmme (na rozdl od proudu v kmitn), a s pomoc tto zmen
veliiny pak snadno spotme vkon vyzaovan antnou. Jeliko vyzaovan vkon mus vyjt
stejn bez ohledu na to, zda jej potme z veliin, vztaench ke vstupu nebo ke kmitn
P R I R I
m m vst vst
= =
2 2
( 5.9 )
meme s vyuitm (5.2) I
vst
= I
m
sin[ k ( l - 0)] odvodit pevodn vztah

( ) R R kl
vst m
= sin
2
( 5.10 )
Dalm vznamnm parametrem, popisujcm vlastnosti antny, je initel smrovosti. Tento
initel nm k, kolikrt vt vkon vyz antna do danho smru neli by vyzil vesmrov zi
napjen stejnm vkonem. Pro initele smrovosti lze pitom odvodit vztah

( ) ( ) D F R
m m
, , =120
2

( 5.11 )
V dalm si ukeme, jak naprogramovat v matlabu vpoet odporu zen a initele smrovosti
ve smru maximlnho zen pro symetrick dipl s dlkou ramene l = 0.5 m, kter je napjen nap-
tm o kmitotu f = 420 MHz.
V prvnm kroku vytvome soubor pat t . m, kter bude potat smrovou charakteristiku diplu
v zvislosti na zmn hlu . Proto do hlaviky funkce zavedeme parametr t h, co je vektor hl ,
pro n chceme vyslit funkci zen.
Pi programovn funkce zen musme oetit ppady, pro n jmenovatel v (5.3) nabv
nulov hodnoty. Proto si vektor hodnot jmenovatele ulome do pomocn promnn dn a hledme
nejmen absolutn hodnotu jeho prvk (dek ++1). Je-li nejmen absolutn hodnotou nula,
nahradme tuto nulu jednikou a do vektoru mulome index zmnnho prvku (dek ++2). To
provdme tak dlouho, dokud je minimln prvek rzn od nuly. Po tto akci meme vyslit funkci
zen pro vektor hl t h. Na zvr pak dosadme za hodnoty funkce zen, odpovdajc nulovmu
jmenovateli, hodnotu nula, jeliko dipl do tchto smr nez.
BEVA: antny, antnn soustavy
- 3 -

Function Fd = pat t ( t h)
l = 0. 50; % dlka ramene diplu
f = 4. 20e+8; % kmitoet napjecho napt
c = 3e+8; % rychlost svtla ve vakuu
k = 2*pi *f / c; % vlnov slo
dn = si n( t h) ; % jmenovatel funkce zen
[ a, b] = mi n( abs( dn) ) ; % ++1
i n = 0;
while a==0 % je-li ve jmenovateli nula
i n = i n + 1;
m( i n) = b; % ++2
dn( b) = 1; % nahradme ji jednikou
[ a, b] = mi n( abs( dn) ) ;
end
Fd = ( cos( k*l *cos( t h) ) - cos( k*l ) ) . / dn; % funkce zen
for n=1: i n
Fd( m( n) ) = 0; % pro sin( th) = 0 dipl nez
end
V dalm kroku vytvome soubor r adi at . m, obsahujc integrand ve vztahu pro vpoet odporu z-
en (5.8). Parametrem funkce r adi at je opt vektor hl t h, kter je pedvn funkci pat t .
function Rm= r adi at ( t h)
F = pat t ( t h) ;
Rm= F. *F. *si n( t h) ;
V poslednm kroku vytvome soubor di pol e. m, kter vypot odpor zen (5.8), vysl initele
smrovosti ve smru maxima zen ( = /2 rad) a vykresl smrovou charakteristiku diplu v zvis-
losti na hlu , a to jak v kartzskch tak v polrnch souadnicch.
function di pol e
Rm= 60*quad8( ' r adi at ' , . . . % integrujeme funkci radiat
0, pi , . . . % v intervalu od 0 do pi
1e- 5) % s pesnost 1e-5
D = 120*abs( pat t ( pi / 2) ) ^2 / Rm % initel smrovosti v th=pi/2
t h = - 180: 180; % vektor hl theta ve stupnch
t hr = t h*pi / 180; % pevod hl na radiny
F = abs( pat t ( t hr ) ) ; % vyslen funkce zen
F = F / max( F) ; % normovn
f i gur e; pl ot ( t h, F) ; % kartzsk smrov charakteristika
f i gur e; pol ar ( t hr , F) ; % polrn smrov charakteristika
Tmto je nae prce s vpotem odporu zen, initele smrovosti a smrovch charakteristik hotova.
BEVA: antny, antnn soustavy
- 4 -

6 ANTNN SOUSTAVY
V pedchoz kapitole jsme si ukzali,
jak vypost parametry symetrickho
diplu. Nyn si rozme nae vdomosti
tak, abychom byli schopni urit parametry
diplov antnn soustavy. Sv vdomosti
budeme roziovat pi een konkrtnho
pkladu, kter je podobn vaim domcm
projektm a jeho zadn je nsledujc:
Mjme tyi symetrick rovnobn diply
a s nimi rovnobn umstn rovinn
reflektor. Diply jsou buzeny soufzov se
stejnmi amplitudami. Vzdlenost mezi
diply je d = 1.5 m, vzdlenost reflektoru
od dipl je h = 0.4 m. Diply maj ramena
dlouh l= 0.5 m a napjeny jsou naptm o kmitotu f = 200 MHz.
1. Odvote obecn vztah pro funkci zen F(, ) v kulovch souadnicch.
2. Obecn vsledek zjednodute do tvar vhodnch pro roviny E a H.
3. Dosate dan seln hodnoty a nakreslete normovan smrov charakteristiky v rovinch E a H,
a to jak v kartzskch tak v polrnch souadnicch.
4. Integrac prostorov funkce zen urete initele smrovosti D
max
a zisk ve smru maxima zen.
Vsledek srovnejte s piblinm ziskem urenm pomoc ek hlavnho laloku v rovinch E, H.
5. Formulujte obecn pi jak vzdlenosti h soustava nez ve smru
1
od normly k reflektoru a pi
jak roztei dipl d soustava z maximln ve smru
2
v rovin H.
d
x
y
z
d
d
2h
I
1
I
1
'

d
x
d
d
vlnoplocha

x
r
1
r
2

r
P

Obr. 6.2 Odstrann rovinnho reflektoru po Obr. 6.3 Drhov posuvy vln, vyzaovanch
moc principu zrcadlen tveic dipl
een:
ad 1) V prvnm kroku se zbavme rovinnho reflektoru vyuitm principu zrcadlen (vliv dokonale
vodiv roviny, umstn rovnobn s diplem, lze nahradit zrcadlovm obrazem diplu; "ob-
raz" je napjen proudem s tou velikost a s opanou fz jako skuten dipl). Vyuitm tohoto
principu lze antnu z obr. 6.1 pevst na ekvivalentn osmi-prvkovou soustavu na obr. 6.2.

d
l
h
x
y
z
d
d
4
3
2
1

Obr. 6.1 typrvkov diplov soustava, doplnn
rovinnm reflektorem
BEVA: antny, antnn soustavy
- 5 -
V druhm kroku seteme pspvky jednotlivch dipl jedn tveice (obr. 6.3) k elektrick in-
tenzit v bod P, lecm tak daleko, e vlny od jednotlivch dipl do nj b po piblin
rovnobnch drahch. S vyuitm (5.1) dostvme
( ) ( ) ( ) ( ) { } ( )
( ) ( ) { } ( )
( )
E E E E E
I F jk r jk r jk r jk r jkr r
I F k r k r jkr r
I F F jkr r
m
m
m sk
= + + +
= + + + + +
= +
=
1 2 3 4
0 1 2 2 1
0 1 2
0
60
60 2 2
60
exp exp exp exp exp
cos cos exp
exp


( 6.1 )
kde I
m
je proud v kmitnch dipl, F
0
je funkce zen samotnho diplu (vechny diply v na
soustav jsou stejn), k je vlnov slo, hel
x
je hlem mezi osou x a prvodiem bodu P, r je
vzdlenost stedu tveice dipl od bodu P a drhov posuvy r
1
a r
2
jsou znzornny na obr.
6.3. Z obrzku je navc zejm, e tyto drhov posuvy meme vypost podle vztah
r d r d
x x 1
3
2 2
1
2
= = cos cos ( 6.2 )
V tuto chvli meme tveici dipl nahradit bodovm ziem, jen le ve
stedu tveice a kter m funkci zen popsnu vztahem F
0
F
sk
. Nebo ob
tveice dipl z obr. 6.2 jsou identick, budou identick i jejich funkce zen.
Nae soustava osmi dipl tedy pechz na soustavu dvou bodovch zi
(obr. 6.4), kter meme opt sdruit do jedinho bodovho zie lecho v
jejich stedu

( ) ( ) { } ( )
( ) ( )
( )
E I F F jk r jk r jkr r
I F F j k r jkr r
I F F F jkr r
m sk
m sk
m sk r
= +
=
=
60
60 2
60
0 3 3
0 3
0
exp exp exp
sin exp
exp

( 6.3 )
Z obr. 6.4 je zejm, e drhov posuv r
3
lze vyjdit jako
r h
z 3
= cos ( 6.4 )
kde hel
z
je hlem mezi osou z a prvodiem bodu P.
Abychom zskali obecn vztah pro funkci zen v kulovch souadnicch, musme za
funkci zen diplu F
0
dosadit ze vztahu (5.3)

( )
( )
( )
F
kl kl
y
y
y
0

=
cos cos cos
sin
( 6.5 )
a hly
x
,
y
a
z
musme vyjdit pomoc hl sfrickho souadnho systmu a (obr. 5.1)

cos sin cos
cos sin sin
cos cos



x
y
z
=
=
=
( 6.6 )
Dostvme tak vsledn obecn vztah pro funkci zen na soustavy v kulovch souadnicch

( ) ( ) ( ) [ ] [ ] { }
( ) ( ) [ ]
( ) ( ) [ ] ( ) ( ) [ ] { }
( )
[ ] { }
F kl kl
kd kd
j kh

, cos sin sin cos sin sin

cos sin cos cos sin cos
sin cos
=
+
1
2 2
2
2
3
2
1
2
( 6.7 )
ad 2) V ppad na antnn soustavy je rovina E shodn s rovinou yz a rovina H s rovinou xz. Je tedy
zejm, e dosazenm za = 90 do (6.7) dostaneme funkci zen pro rovinu E
h
z
vlnoplocha
r
3
r
3

z
h
+ I
m
- I
m

Obr. 6.4 tveice
dipl nahrazeny
bodovmi zii
BEVA: antny, antnn soustavy
- 6 -

( ) ( ) [ ] [ ] { }
( ) ( ) [ ]
F kl kl j kh
E
= cos sin cos cos sin cos 4 2 ( 6.8 )
a po dosazen za = 0 do (6.7) zskme funkci zen pro rovinu H

( ) [ ] { } ( ) [ ] ( ) [ ] { }
( ) ( )
F kl kd kd j kh
H
= + 1 2 2 2
3
2
1
2
cos cos sin cos sin sin cos ( 6.9 )
ad 3, 4) Co se tk smrovch charakteristik, vpotu odporu zen a vpotu zisku, stejn jako v
pedchoz kapitole vyuijeme ke splnn zmnnch kol matlab. V prvm kroku vytvome
soubor pat t . m, kter nm bude vracet pro zadan hly a odpovdajc hodnotu funkce
zen na antnn soustavy
function F = pat t ( t h, ph)
l = 0. 50; % dlka ramene diplu
d = 1. 50; % vzdlenost mezi diply
h = 0. 40; % vzdlenost dipl od reflektoru
f = 2. 00e+8; % kmitoet budcho napt
c = 3e+8; % rychlost svtla ve vakuu
k = 2*pi *f / c; % vlnov slo
cospx = si n( t h) * cos( ph) ; % prostorov hly
cospy = si n( t h) * si n( ph) ;
dn = sqr t ( 1- cospy. *cospy) ; % funkce zen diplu
[ a, b] = mi n( abs( dn) ) ; % viz pedchoz kapitola
i n = 0;
while a==0
i n = i n + 1;
m( i n) = b;
dn( b) = 1;
[ a, b] = mi n( abs( dn) ) ;
end
Fd = ( cos( k*l *cospy) - cos( k*l ) ) . / dn;
for n=1: i n
Fd( m( n) ) = 0;
end
Fr = 2*si n( k*h*cos( t h) ) ; % funkce zen, popisujc reflektor
Fs = 2*cos( 0. 5*k*d*cospx) +. . .
2*cos( 1. 5*k*d*cospx) ; % f.z., popisujc tveici dipl
F = Fd. * Fr . * Fs; % vsledn funkce zen
V dalm kroku vytvome opt soubor r adi at . m, kter bude odpovdat integrandu vztahu pro
vpoet odporu zen. Jeliko zen na soustavy nen rotan soumrn, jako tomu bylo v
ppad symetrickho diplu, musme integrovat jak podle hlu tak podle hlu . Pro vpoet
odporu zen tedy nelze pmo pout (5.8), ale musme vyjt ze vztahu (5.7), z nj dostaneme

R F d d

=

30 2
0
2
0
2

sin
/
( 6.10 )
Pipomeme, e funkce F( , ) i vsledek R

jsou vztaeny ke stejnmu proudu. V naem

ppad jsme tyto parametry vztahovali k proudu v kmitn jednoho z dipl I
m
.
Jeliko nae antnn soustava z pouze do poloprostoru ped reflektorem zmnili jsme horn
integran mez pro na /2. Implementace integrandu v (6.10) tedy bude vypadat nsledovn
function Rm= r adi at ( t h, ph)
F = pat t ( t h, ph) ;
Rm= F. *F. *si n( t h) ;
BEVA: antny, antnn soustavy
- 7 -
implementace samotn integrace a vykreslen smrovch charakteristik takto
function out = ar r ay
Rm= ( 30/ pi ) *dbl quad( ' r adi at ' , . . . % dvojit integrace funkce radiat
0, pi / 2, 0, 2*pi , . . . % theta: <0, pi / 2>, fi: <0, 2*pi >
1e- 5, ' quad8' ) % poadovan pesnost 1e-5
D = 120*abs( pat t ( 0, 0) ) ^2 / Rm % . smrovosti ve smru max. zen
t h = - 90: 90; % theta ve stupnch pro smr.charak.
t hr = t h*pi / 180; % theta v radinech
Fe = abs( pat t ( t hr , pi / 2) ) ; % funkce zen v rovin E
Fe = Fe / max( Fe) ; % normovn
f i gur e; pl ot ( t h, Fe) ; % kartzsk graf
t i t l e( ' Rovi na E' ) ;
f i gur e; pol ar ( t hr , Fe) ; % polrn graf
t i t l e( ' Rovi na E' ) ;
Fh = abs( pat t ( t hr , 0) ) ; % funkce zen v rovin H
Fh = Fh / max( Fh) ; % normovn
f i gur e; pl ot ( t h, Fh) ; % kartzsk graf
t i t l e( ' Rovi na H' ) ;
f i gur e; pol ar ( t hr , Fh) ; % polrn graf
t i t l e( ' Rovi na H' ) ;
Tmto mme body 3 a 4 naeho zadn splnny. Pokud navc urme selnou hodnotu ky
hlavnho laloku v rovinch E a H, tedy
E
a
H
, meme vypost piblinou hodnotu initele
smrovosti ve smru maximlnho zen podle nsledujcho vztahu

D
E H
max
=
35000

[ -, deg, deg] ( 6.11 )
ad 5) Co se tk zvislosti funkce zen na vzdlenosti dipl od reflektoru h, ta je popsna jedinm
souinovm lenem sin[ kh cos()]. Bude-li tedy tento len nulov pro hel
1
, nebude nae
soustava do smru
1
zit. Popsanou podmnku lze vyjdit vztahem

( )
kh n cos
1
= ( 6.12 )
kde n je cel slo. pravou (6.12) tedy dospjeme k hledan podmnce

h n =

2
1
1
cos
( 6.13 )
Co se tk zvislosti funkce zen v rovin H na vzdlenosti mezi diply d, ta je opt popsna
jedinm souinovm lenem, kter tentokrt sestv ze dvou stanc 2cos[ 1.5kd sin()] +
2cos[ 0.5kd sin()]. Budou-li oba kosiny pro hel
2
rovny +1 nebo -1, nabude tento len maxi-
mln mon absolutn hodnoty, a nae soustava bude danm smru maximln zit. Popsanou
podmnku lze vyjdit vztahy

( ) ( )
15 2 05 2
2 2
. sin . sin kd n kd n = = ( 6.14a )
nebo

( ) ( ) ( ) ( ) 15 2 1 05 2 1
2 2
. sin . sin kd n kd n = + = + ( 6.14b )
kde n je opt cel slo. eenm (6.14) dospjeme k hledan podmnce
BEVA: antny, antnn soustavy
- 8 -

d n =

1
2
sin
( 6.15 )
No a tmto je cel zadan kol vyeen. Podobnm zpsobem samozejm dospjete i vy k
een vaeho domcho projektu.

6.2 Dva rovnobn diply l = /4 ve vzdlenosti d = /4 jsou napjeny stejn velkmi proudy,
jejich fze se li o = /2. ete koly a) a d) pedchozho pkladu.
een
Po umstn do souadn soustavy podle obr. 6.4 seteme pspvky k intenzit pole podobn
jako v (6.1), avak s respektovnm fzovho posuvu . Zvolme-li vztan proud I
o
tak, aby
platilo

( ) ( )
~
exp /
~
exp / I I j I I j
1 0 2 0
2 2 = = + a
dostaneme skupinovou funkci zen soustavy F
sk
ve tvaru

( )
[ ]
( )
[ ]
F kd
sk x
= = 2 2
1
2
1
4
cos cos cos cos sin
Dal postup je obdobn een pedchozho pkladu. Pro zadan rozmry a fzov posuv
dostaneme
2
E
= 76.5
o
2
H
= 182
o
D
max
= 3.3
ky hlavnho laloku se vrazn li a pouit piblinho vzorce (6.11) nen vhodn.
V ppad umstn diplu "2" do potku souadn soustavy a pi volb I
1
= I
0
exp(-j ),
I
2
= I
0
dostaneme jen formln jin vsledek

( )
[ ]
( )
[ ]
( )
[ ]
F j kd j
sk x
= + = + 1 1
2 2
exp cos sin cos sin cos cos sin


x
y
z
"1"
"2"
d/2
d/2
I
I
1
2
~
~

Obr. 6.4 Dvouprvkov soustava s fzovm posuvem proud