Národní Soustava Kvalifikací Pro Terciární Vzdělávání"

1
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D L V N
S T U D I E J E S P O L U F I N A N C O V N A E V R O P S K M S O C I L N M F O N D E M
A S T T N M R O Z P O T E M E S K R E P U B L I K Y

Podkladov studie pro zpracovn individulnho projektu nrodnho
Nrodn soustava kvalifikac pro tercirn vzdlvn

Vladimr Roskovec
Jan Kouck
Michal Karpek

CSV, v.v.i.
Praha, z 2008
2

Tato studie byla vypracovna v rmci veejn zakzky Pprava podkladov studie pro
zpracovn individulnho projektu nrodnho Nrodn soustava kvalifikac pro tercirn
vzdlvn, kterou vypsalo Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy 26. 6. 2008.
Dodavatelem je Centrum pro studium vysokho kolstv, v.v.i., eitelsk tm pracoval ve
sloen: RNDr. Vladimr Roskovec, CSc. (CSV, v.v.i.), Ing. Jan Kouck (Stedisko
vzdlvac politiky Pedagogick fakulty Univerzity Karlova v Praze), Ing. Michal Karpek,
MSc. (konzultant v oblasti vzdlvn).

Studie vychz mj. ze znmch informac o Evropskm rmci kvalifikac pro celoivotn
uen (EQF) a zasteujcm rmci kvalifikac pro Evropsk prostor vysokokolskho
vzdlvn (rmec EHEA). Tyto informace se neopakuj, nebo byly nedvno publikovny
v broue Nrodn soustava kvalifikac pro tercirn vzdlvn. vod do diskuse, kterou
v srpnu 2008 vydalo MMT. V tto broue jsou rovn uvedeny zkladn vchodiska a
pedstavy tkajc se Nrodn soustavy kvalifikac pro tercirn vzdlvn (NSKTV), na kter
tato studie navazuje.

3

Obsah

vod 4
1. Vzdlvac rovn a nrodn deskriptory 6
1.1. Vy odborn vzdlvn 6
1.2. Bakalsk studijn programy 10
1.3. Magistersk studijn programy 10
1.4. Doktorsk studijn programy 11
1.5. Monosti dalho postupu 19
2. Klasifikace obor vzdln a kvalifikac 25
2.1. Nrodn soustava kvalifikac a Nrodn soustava povoln 25
2.2. Klasifikace kmenovch obor vzdln KKOV 29
2.3. Mezinrodn klasifikace obor vzdln ISCED 97 31
2.4. Nvrh seskupen kvalifikac do sektor 35
2.5. Soustava zamstnn/povoln ISCO a KZAM 38
2.6. Propojen soustavy kvalifikac a soustavy povoln 40
2.7. Registr kvalifikac v NSKTV 43
3. Partnei projektu vazby een na okol 46
4. Akreditan proces a jeho vyuitelnost pro NSKTV 50
4.1. Vysokokolsk studijn programy 50
4.2. Vzdlvac programy vych odbornch kol 53
5. Regulovan innosti a povoln 54
6. Shrnut a rizika 56
Ploha 1 57
Ploha 2 63
4
vod

esk vzdlvac soustava obsahuje v oblasti tercirnho vzdlvn tyi rovn vzdln vy
odborn vzdln, vysokokolsk vzdln zskan absolvovnm bakalskho, magisterskho nebo
doktorskho studijnho programu. Pro lep porozumn tomu, co meme od absolvent jednotlivch
rovn tercirnho vzdlvn oekvat potebujeme bli vymezen jejich znalost, dovednost a
kompetenc v obecn rovin. K tomu maj slouit tzv. deskriptory, kter jsou obecnm vyjdenm
oekvanch vstup studia na dan rovni tercirnho vzdlvn. Obsah takovho vymezen pak m
brt v potaz poadavky pracovnho trhu, dalch vzdlvacch rovn a obecn poadavky spolenosti
kladen na charakteristiky profilujc absolventa pslun vzdlvac rovn.

Tyto daje maj bt soust soustavy kvalifikac. Na evropsk rovni je definovn a schvlen
Evropsk rmec kvalifikac, platn pro veker celoivotn vzdlvn (EQF) a zasteujc rmec
kvalifikac pro Evropsk prostor vysokokolskho vzdlvn (rmec kvalifikac pro EHEA).
V souladu s dohodami o rozpracovn evropskch rmc do vlastnch, specifickch nrodnch
systm je v esk republice vytvena Nrodn soustava kvalifikac. Ta m v budoucnu slouit jako
registr vech plnch a dlch kvalifikac potvrzovanch, rozliovanch a uznvanch na zem
esk republiky
1
. Mus ale obsahovat i rmcov, obecn deskripce jednotlivch referennch
kvalifikanch rovn, od zkladnch a po vysoce nron kvalifikace. V uvedenm zkonu zakotven
definice k, e plnou kvalifikac se rozum odborn zpsobilost fyzick osoby vykonvat dn
vechny pracovn innosti v uritm povoln.

Nrodn soustava kvalifikac by tak ve svch vych referennch rovnch mla specifikovat obecn
zpsobilosti tkajc se absolvent tercirnho vzdlvn. Zkon o uznvn vsledk dalho
vzdlvn mimo jin k, e zskn urit kvalifikace pro urit povoln se potvrzuje dokladem o
dnm ukonen pslunho akreditovanho bakalskho, magisterskho nebo doktorandskho
studijnho programu uvedenm v Nrodn soustav kvalifikac. Analogick je postup po dosaen
vyho odbornho vzdlvn. Teoreticky je mon i cesta zsknm jedn i vce dlch kvalifikac,
mla-li pslun osoba ji jinou kvalifikaci odpovdajc tercirnmu vzdln. Na rozdl od
stedokolskch rovn vzdlvn vak zkon nepipout monost sloen zvren zkouky
odpovdajc dan rovni vzdln po zskn dlch kvalifikac a tud zven rovn kvalifikace
pslun osoby.

Akoli se jev, e provzn rovn tercirnho vzdlvn s referennmi rovnmi evropskch rmc
by mlo bt celkem bezproblmov a v obecn rovin tomu tak asi bude, otzkou zstv, zda tomu
tak bude i v ppad konkrtnch kvalifikac a studijnch obor i program tercirnho vzdlvn. Je
otzkou pro podrobnj zkoumn a dohody pi vymezovn konkrtnch kvalifikac, nakolik budou
korespondovat s vstupy studia dosaenmi v existujcch oborech i programech odpovdajc rovn
tercirnho vzdlvn i zda pinesou i njak dal poadavky. A zle rovn na vysokch a
vych odbornch kolch a samozejm na pslunch akreditanch komisch nakolik vyjdou
tmto poadavkm vstc. Diskuze, kter vedli autoi s dalmi osobami, ukazuj na mon rozdly
v nzorech tkajcch se pojet kvalifikac odpovdajcch tercirnmu vzdlvn. Pinejmenm
existuj urit nejasnosti a pochybnosti na obou stranch, jak u osob spojench s trhem prce i u
akademickch pracovnk. Nejasnosti mohou plynout i z terminologie, kter je stle jet nezait a
nkdy mon i nejednoznan. Jen nkolik rznch definic kvalifikace dostupnch v dokumentech
tkajcch se tercirnho vzdlvn klade rzn draz na obsah kvalifikace a zpsobilosti jejho
vlastnka i na uznn formlnho vzdln zskanho tercirnm vzdlvnm. Napklad podle definice
pouit v Lisabonsk mluv Rady Evropy a UNESCO z roku 1997 je za vysokokolskou kvalifikaci
je povaovn jakkoliv stupe, diplom nebo jin certifikt vydan oprvnnm orgnem, kter

1
Zkon . 179/2006 Sb., o ovovn a uznvn vsledk dalho vzdlvn a o zmn nkterch zkon
(zkon o uznvn vsledk dalho vzdlvn)
5
osvduje spn absolvovn vysokokolskho programu
2
, bez jakkoli zmnky o povoln,
innostech a vymezen kvalifikace.

Propojen budovanch soustav povoln a kvalifikac zskvanch v tercirnm vzdlvn se pitom
jev jako velmi vhodn pstup. Pitom je mon, e nkter kvalifikace budou korespondovat s vce
povolnmi a naopak, nkter povoln bude mono vykonvat s rznmi kvalifikacemi. Podle
pedbn diskuze autor studie jist nen smyslem Nrodn soustavy kvalifikac pro tercirn
vzdlvn jakkoli radikln mnit souasn zvyklosti a postupy na vysokch i vych odbornch
kolch. Naopak se zd, e hlavnm pnosem by mohlo bt vyjasnn vazeb mezi jednotlivmi
rovnmi tercirnho vzdlvn, systematizace existujc vzdlvac nabdky a jej zpehlednn pro
uchazee i zamstnavatele. V konenm dsledku by tak zamstnavatel mohli pi hledn novch
vysoce kvalifikovanch pracovnk vyut informac z Nrodn soustavy kvalifikac pro upesnn
formlnch poadavk na jejich vzdln. Na druh stran zjemci o tercirn vzdlvn by si mohli
dky systmu najt, v jakch programech i oborech tercirnho vzdlvn se mohou dozvdt vce o
oblasti, kter je nejvce zajm, kde mohou zskat dal znalosti a dovednosti souvisejc s jejich zjmy
a jak se mohou po vystudovn uplatnit. Ppadn mohou zskat i odkaz na instituce, kter jim mohou
pslun vzdln nabdnout. To ve vychz z pedpokladu, e nkter znalosti a dovednosti jsou
uplatniteln v rznch profesch a pitom je mono je rozvinout rznmi vzdlvacmi cestami
3
.

Pro instituce tercirnho vzdlvn me mt zaveden kvalifikanch rmc, vymezen jednotlivch
kvalifikac a poadavk jet dal dopad do metodiky studia a jeho hodnocen. Pi dotaen systmu
do dsledk projdou dostupn studijn programy a obory transformac s vydefinovnm nejen
celkovho profilu absolventa, ale i dlch vstup studia, z nich se m celkov kvalifikace
absolventa skldat. To umon specifikaci vstup dlch modul i pedmt, jimi absolvent projde
na sv vzdlvac cest, a u je vce i mn voliteln v rmci monost odbornosti a podmnek
studia. Takto pojat vstupy studia pak mohou slouit jako podklad pro hodnocen vsledk prce
student, kdy by pedmtem hodnocen mlo bt prokzn, zda si student dan znalosti a dovednosti
osvojil i ne.

2
Convention on the recognition of qualifications concerning higher education in the European region. (The
Euroepan Treaty Series, No 165, Council of Europe - UNESCO joint convention). Lisabon 1997
3
Nap. pklad statistickho vzdln a jeho uplatnn v rznch povolnch v sociologii, ekonomii, politickch
vdch, ale i technickch profesch. Naopak je rznost kvalifikanch pedpoklad pro vkon odborn prce
teba ve vzdlvac politice.
6
1. Vzdlvac rovn a nrodn deskriptory

V tto kapitole vyjdeme z charakteristik jednotlivch vzdlvacch rovn, tak jak je stanov
pedevm pslun prvn pedpisy. Jak se ale uke dle, v souasn podob jsou charakteristiky
pomrn irok a obecn, take neumouj zjemci o studium pesnj orientaci. To se tk zejmna
relativn novch prvk jako je vy odborn studium nebo bakalsk programy a pispv to k jejich
problematickmu vnmn st veejnosti.

1.1. Vy odborn vzdlvn
Zkladn charakteristika je uvedena ve kolskm zkonu
4
. Vy odborn vzdlvn
v kadm oboru vzdln v jednotliv vy odborn kole se uskuteuje podle
akreditovanho vzdlvacho programu. Cl vzdlvn je popsn takto:
(1) Vy odborn vzdlvn rozvj a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta zskan ve
stednm vzdlvn a poskytuje veobecn a odborn vzdln a praktickou ppravu pro
vkon nronch innost.

Dal charakteristiky jsou spe formln:
(2) spnm ukonenm pslunho akreditovanho vzdlvacho programu se doshne
stupn vyho odbornho vzdln.
(3) Dlka vyho odbornho vzdlvn v denn form je 3 roky vetn odborn praxe, u
zdravotnickch obor vzdln a 3,5 roku.

Vy odborn vzdlvn jet upravuje vyhlka MMT
5
, kter vak ve uveden
charakteristiky nerozvd ani neupesuje. V sti vnovan dosti o akreditaci vzdlvacho
programu obsahuje nicmn ustanoven vyuiteln pi budovn NSKTV (viz kap. 4).

Podvejme se, jak ve definovan cl vzdlvn koresponduje s deskriptory evropskch
rmc. V ppad EQF pipadaj v vahu rovn 5 a 6, pro kter plat nsledujc deskriptory:

rove 5 rove 6
znalosti
rozshl a specializovan faktick a
teoretick znalosti v oboru prce nebo
studia a povdomost o hranicch tchto
znalost
pokroil znalosti v oboru prce nebo
studia zahrnujc kritick porozumn
teorim a zsadm
dovednosti
rozshl kla kognitivnch a praktickch
dovednost poadovanch pi vypracovn
tvrch een abstraktnch problm
pokroil dovednosti prokazujc zvldnut
oboru a smysl pro inovace, je jsou
poadovny pi een sloitch a
nepedvdatelnch problm ve
specializovanm oboru prce nebo studia
kompetence
dit a kontrolovat pracovn nebo vzdlvac
innosti, pi nich dochz k
nepedvdatelnm zmnm
posuzovat a rozvjet sv vlastn vkony a
vkony ostatnch
dit sloit technick nebo odborn
innosti i projekty, nst odpovdnost za
rozhodovn v nepedvdatelnch
pracovnch nebo vzdlvacch situacch
nst odpovdnost za zen odbornho
rozvoje jednotlivc a skupin

4
Zkon . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk
zkon), 92.
5
Vyhlka . 10/2005 Sb., o vym odbornm vzdlvn.
7
Porovnnm formulace cle vzdlvn (1) s uvedenmi deskriptory musme konstatovat
fakticky nulov smantick pekryv. Ani jedno slovo z formulace (1) se mezi deskriptory
nevyskytuje. (Nevyskytuje se ovem ani mezi deskriptory ostatnch rovn EQF: nikde se tam
nap. nehovo o nronch innostech). Pro zaazen rovn eskho vyho odbornho
vzdln do soustavy rovn EQF neposkytuj cle vzdlvn (1) dn vodtko.

Zkusme to s deskriptory rmce kvalifikac pro EHEA (Dublinsk deskriptory). Tch je vce a
jsou lenny do 5 kategori. Pro porovnn pipadaj v vahu deskriptory krtkho cyklu a 1.
cyklu, kter odpovdaj 5. a 6. rovni EQF:

krtk cyklus 1. cyklus
znalosti a porozumn
prokzali znalosti a porozumn ve
studijnm oboru, kter stav na
veobecnm sekundrnm vzdln a
jen se na sv obvykl rovni opr o
odborn uebnice; tyto znalosti poskytuj
zklad pro obor innosti i povoln,
osobnostn rozvoj a dal studia, jimi se
dokonuje prvn cyklus;
prokzali znalosti a porozumn ve
pekrauje je a jen se na sv obvykl
rovni opr o odborn uebnice, a v
nkterch aspektech tak o nejnovj
poznatky v tomto studijnm oboru;
vyuvn znalost a
porozumn
umj uplatnit sv znalosti a porozumn
v rmci povoln;
zpsobem, z nho je patrn
profesionln pstup k jejich prci i
povoln, a maj kompetence, je se
obvykle prokazuj sestavovnm a
obhajovnm argumentace a eenm
problm v tomto studijnm oboru,
tvoen sudku
jsou schopni zjistit daje a pout je
k formulaci odpovd na pesn
vymezen konkrtn i abstraktn
problmy;
jsou schopni shromdit a interpretovat
relevantn daje (obvykle ve vlastnm
studijnm oboru) a z nich dospt k
sudkm, zohledujcm t pslun
spoleensk, vdeck a etick problmy
komunikace
umj o svm porozumn, svch
dovednostech a innostech komunikovat
se spolupracovnky, nadzenmi i
zkaznky
umj sdlovat informace, mylenky,
problmy a een jak odbornkm tak
laikm;
schopnost dalho
vzdlvn
maj schopnost se dle vzdlvat
s uritou mrou samostatnosti
vytvoili si schopnost dalho vzdlvn,
potebnou ke studiu s vysokou mrou
samostatnosti

Zde u je mono nalzt nkter styn body. Pedn se v kategorii znalosti a porozumn
v obou cyklech hovo o nvaznosti na sekundrn vzdln. Formulace cle vzdlvn (1)
odpovd spe 1. cyklu. V kategorich znalosti a porozumn a vyuvn znalost a
porozumn se vyskytuj zmnky o vkonu innost nebo povoln, v 1. cyklu o
profesionlnm pstupu, co lze povaovat za korespondenci s vkonem nronch
innost. Pitom je teba mt na pamti kumulativncharakter Dublinskch deskriptor: to,
co se k o nich cyklech, plat samozejm i pro cykly vy

Z uvedenho srovnn vyplv zvr: Cl vzdlvn (1) je pro poteby NSKTV mlo obsan
a bude teba navrhnout vstinj deskriptory. Jako schdn vchodisko se jev Dublinsk
deskriptory, piem by neml bt problm piadit esk vy odborn vzdln k 1. cyklu
rmce kvalifikac pro EHEA (a touto cestou k 6. rovni EQF). Dal podprn argumenty by
se mly nalzt v dokumentaci pro akreditaci jednotlivch vzdlvacch program (viz kap. 4).

8
Vzhledem k znan obecnosti formulac v platnch prvnch pedpisech tkajcch se vyho
odbornho vzdlvn se pokusila Akreditan komise pro vy odborn vzdlvn v rmci
projektu Kritria a metodika akreditac vyho odbornho vzdlvn
6
o svj vlastn vklad
a upesnn. Projekt vedl ke specifikaci cl a charakteristik vyho odbornho vzdlvn,
vymezujcch nroky pesnji, by se zachovnm urit flexibility. Tato charakteristika byla
vetn dlch kritri a parametr pijata AK VOV v beznu 2008. Vsledn formulace se
pitom snaily zohlednit poadavky EQF, by je nutno piznat, e nkter obecn nroky
vyplvajc z formulac EQF se jev pomrn nereln nron. Tento pokus vak me
ukzat jednu z monch cest pi formulaci obecnch deskriptor, akoli pro pehlednost by
bylo vhodn pout njakho lenn znalost, dovednost a dalch poadavk.

Formulace obecnch cl a charakteristik vyho odbornho vzdlvn pro poteby AK
VOV
7

Cle a charakteristiky vyho odbornho vzdlvn

Vy odborn vzdlvn je tercirn profesn zamen vzdlvn, jeho hlavnm clem je
umonit absolventm uplatnit se v praxi na stednm stupni zen, na samostatnch
odbornch pozicch i v samostatnm podnikn. Vy odborn vzdlvn vede k zskn
ucelen odborn, specializovan kvalifikace odpovdajc poadavkm nejve pti
kvalifikanch standard pro povoln, nap. v rmci ISTP. Toto specializovan zamen je
zejm z nzvu vzdlvacho programu. Cle, pojet a obsah studia vychz z poteb
pracovnho trhu a vedou k zskn specializovanch odbornch znalost uplatnitelnch
v rmci jedn ir oblasti povoln. Zrove vak mus bt koncipovny zpsobem, kter
umon nejlepm studentm pokraovat v ppad zjmu ve vysokokolskm studiu.

Absolvent vzdlvacho programu vyho odbornho vzdln je bn schopen:
prakticky pout teoretick znalosti zce navzan na zvolen zamen v rznch
prostedch bez dalho pmho veden;
dky zkuenostem z odborn praxe a znalosti relnho prosted oboru v praxi zskanm
v prbhu studia rychlho zapracovn na odpovdajcch pozicch v praxi;
prokzat v porovnn s absolventem stedokolskho studia hlub odborn znalosti,
schopnosti a dovednosti v rmci u specializace v jednom segmentu danho oboru;
v porovnn s absolventem vysokokolskho, bakalskho stupn vzdln m
kvalitativn jin odborn znalosti, schopnosti a dovednosti zdrazujc jeho u
odbornou specializaci a uplatnn znalost v praxi
8
;
pouvat znalost a dovednost alespo v jednom cizm jazyce alespo na rovni B1 podle
standard Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky, a to vetn odbornho
jazyka, pokud nen jazykov vybavenost profilujc odbornost v rmci pslunho oboru;
pouvat zkladnch dovednosti v oblasti ICT odpovdajc ECDL Certifiktu, nejsou-li
dal, hlub kompetence v oblasti ICT profilujc odbornost v rmci pslunho oboru;
pouvat komunikan kompetence v bnm rozsahu vetn prezentanch technik,
veden rozhovor, spoluprce ve skupin jako len tmu, komunikace se zkaznkem,
nadzenmi i podzenmi;
samostatnho pstupu k prci;

6
Projekt byl een Sdruenm kol vyho studia za podpory dotace ze strany MMT a s pizvnm len AK
VOV zastupujcch jak oblast vzdlvn, tak podnikovou.
7
Pevzato z dokumentu AK VOV schvlenho dne 12. bezna 2008.
8
Toto obecn tvrzen me bt v nkterch oborech, nap. zdravotnickch, upesnno dlmi standardy a
specifikacemi povoln, nap. katalogem prac.
9
rozhodovat se a volit v rmci ucelen, jednoznan a konsistentn zadanho a popsanho
problmu;
po zskn zkuenost a zapracovn dit tm spolupracovnk;
nst zodpovdnost za prci jinch nebo za vyuvn zdroj a fungovn v rmci
vcelennch, komplexnch a rznorodch skupin;
srozumiteln formulovat a prezentovat vlastn nzory odrejc rovn i pohled dalch
len skupiny;
uit se podle poadavk firmy, hodnotit spnost vlastnho uen a nalzt vlastn poteby
v rmci strukturovanho vzdlvacho prosted. Absolvent je pipraven pro uen se
v rmci celoivotnho vzdlvn v rmci vydefinovanch podmnek/stanovench cl.

Postaven vyho odbornho vzdlvn zdrazuje jeho otevenost jako alternativn cesty
k tercirnmu vzdlvn pro studenty upednostujc prakticky orientovan, eventuln
krat studium s bezprostednm zapojenm se do praxe.

Tohoto cle koly dosahuj zejmna dky:
jasn formulaci profilu absolventa odrejc (vrazn nepekraujc) cle odborn
profilace v rmci jedn, specializovan oblasti odpovdajc potebm pracovnho trhu,
poadavkm praxe a spolenosti ve spdov oblasti vymezen kolou v strategickm
rozvojovm plnu (dlouhodobm zmru rozvoje koly);
srozumiteln deklaraci cl studia prostednictvm nzvu vzdlvacho programu
odpovdajcmu specializovanmu zamen a profilu absolventa;
odpovdajcmu rozpracovn profilu absolventa do uebnch pln;
variabilit studia a monosti volit alespo do urit mry vlastn studijn cestu;
zaazen zen dlouhodob odborn praxe jako sousti studia v souladu s jeho cli;
vyuvn tradinch, ale i modernch interaktivnch metod vzdlvn odpovdajcch
clm vzdlvn a podporujcch motivaci student;
odpovdajc literatue, modernm zdrojm informac, pomckm a studijnm oporm;
organizaci studia a principm hodnocen student umoujcm spn ukonen studia
s vyuitm vlastn studijn cesty, rozloen zte a penositelnost vsledk vzdlvn, a
to vetn vyuit modul a kredit podle princip ECTS;
pojetm hodnocen student a absolutoria, kter vedou k prokzn nabyt deklarovanch
znalost, dovednost a schopnost;
vytvoenm prosted a nstroj, kter pomohou studentm vyrovnvat se s problmy
v prbhu studia;
personlnmu sboru schopnmu dky sv profilaci, specializaci, praktickm i teoretickm
zkuenostem, vlastnmu rozvoji a vzdlvn v akademickm i praktickm prosted
zabezpeit vuku a rozvoj vzdlvacho programu a vyhovujcmu souasnm i
plnovanm potm student vyho odbornho vzdlvn;
materilnmu zabezpeen vyhovujcmu clm a obsahu vzdlvacho programu a
souasnm i plnovanm potm student vyho odbornho vzdlvn;
spoluprci s vymi odbornmi a vysokmi kolami, podniky a organizacemi
odpovdajc clm vzdlvacho programu, a to vetn zahraninch;
systematickmu zen a rozvoji koly a jejho zzem.

Otzkou je, jak se promn vazba vyho odbornho vzdlvn na kvalifikan rmce
v ppad zmn navrhovanch dostupnou verz Bl knihy pro tercirn vzdlvn. Tam se
navrhuje transformace sti kapacit vych odbornch kol do instituc nabzejcch vrazn
profesn zamen bakalsk studijn programy a sti kapacit do krtkho cyklu tercirnho
10
vzdlvn, odpovdajcho dosaen 120 kredit ECTS. Tento druh proud by bylo mono
piadit 5. rovni EQF; piazen ke krtkm cyklm rmce EHEA nar na problm, e tyto
krtk cykly jsou jasn definovny jako soust 1. cyklu. Vyvstv rovn otzka, v em se
bude toto vzdlvn liit od pomaturitnch specializanch kurz. To ale bude jet
pedmtem dalch koncepnch vah a diskuz.

1.2. Bakalsk studijn programy

Zkon o vysokch kolch . 111/1998 Sb., ve znn pozdjch pedpis (kter se pvodnch
obsahovch charakteristik jednotlivch typ studijnch program nedotkly)v 45, odst. 1
charakterizuje bakalsk studijn program takto:
Bakalsk studijn program je zamen na ppravu k vkonu povoln a ke studiu
v magisterskm studijnm programu. V bakalskm studijnm programu se bezprostedn
vyuvaj soudob poznatky a metody; obsahuje t v potebnm rozsahu teoretick
poznatky.

Pi porovnn s deskriptory evropskch rmc m smysl se zabvat rovn 6 EQF a 1. cyklem
rmce kvalifikac pro EHEA. Jako nadjnj se opt jev Dublinsk deskriptory. V kategorii
znalosti a porozumn se hovo o nejnovjch poznatcch, zatmco v na charakteristice
o bezprostednm vyuvn soudobch poznatk a metod, co je obsahov prakticky tot.
O teoretickch poznatcch se v Dublinskch deskriptorech nehovo (v dnm cyklu),
zmnka o teorii je vak v EQF (kritick porozumn teorim a zsadm).

Charakteristika bakalskho studijnho programu je v zkonu pro poteby NSKTV opt mlo
obsan (v kap. 4 uvidme, e ani dal prvn pedpis i materily AK situaci nezlepily),
ukazuje se vak monost vyut pro nrodn deskriptory kombinace zsad Dublinskch
deskriptor i EQF.

1.3. Magistersk studijn programy

Charakteristice magisterskho studijnho programu je v zkonu o vysokch kolch vnovn
46, odst. 1:
Magistersk studijn program je zamen na zskn teoretickch poznatk zaloench na
soudobm stavu vdeckho poznn, vzkumu a vvoje, na zvldnut jejich aplikace a na
rozvinut schopnost k tvr innosti; v oblasti umn je zamen na nronou umleckou
ppravu a rozvjen talentu.

Poadavky jsou sice strun, nicmn je mono v nich zeteln rozliit znalosti (zskn
teoretickch poznatk zaloench na soudobm stavu vdeckho poznn, vzkumu a vvoje),
dovednosti (zvldnut jejich aplikace) a kompetence (rozvinut schopnost k tvr innosti).
Z toho lze vychzet i pi nvrhu nrodnch deskriptor.

Pi porovnn s rmcem EQF meme konstatovat dobrou shodu pokud jde o znalosti a pi
troe dobr vle i u dovednost (zkon: zvldn aplikac, rozvoj schopnost k tvr
innosti; EQF: vytvet nov znalosti a postupy, integrovat poznatky z rznch obor).
Uveden kompetence vyaduj tvr innost.

11
Rmec EHEA: Zde je v kategorich znalosti a porozumn a vyuvn znalost a
porozumn rovn nemal obsahov prnik s formulac zkona o vysokch kolch.

Pedkldan nvrh nrodnch deskriptor proto ponkud roziuje poadavky zkona a
dopluje chybjc obecn kompetence.

1.4. Doktorsk studijn programy

Doktorsk studijn program je v 47, odst. 1 zkona o vysokch kolch charakterizovn
takto:
Doktorsk studijn program je zamen na vdeck bdn a samostatnou tvr innost
v oblasti vzkumu nebo vvoje nebo na samostatnou teoretickou a tvr innost v oblasti
umn.

Zde je obsahov pekryv s a 3. cyklem rmce EHEA a rovn 8 EQF nejvt. Je teba
upozornit, e podle eskho zkona nejsou doktorsk programy zameny vlun na
ppravu k vdeck i vzkumn innosti, ale e je zmnna i tvr innost v oblasti vvoje,
co je dostaten irok pojem, aby zahrnul i inovace, o nich se hovo v EQF. Oba evropsk
rmce ovem reflektuj skutenost, e v Evrop existuje ir spektrum zamen a rovn
doktorskch program, ne jsme zvykl u ns.

Do nrodnch deskriptor navrhujeme zahrnout velmi vstinou formulaci o vytvoen
rozshlejho dla, kter dobe koresponduje s poadavkem zkona na disertan prci ( 47,
odst. 4):

Studium se dn ukonuje sttn doktorskou zkoukou a obhajobou disertan prce,
ktermi se prokazuje schopnost a pipravenost k samostatn innosti v oblasti vzkumu nebo
vvoje nebo k samostatn teoretick a tvr umleck innosti. Disertan prce mus
obsahovat pvodn a uveejnn vsledky nebo vsledky pijat k uveejnn

Nsledujc tabulky ukazuj srovnn deskriptor pouitch v rmci EHEA a EQF
s navrenmi nrodnmi deskriptory pro jednotliv rovn.

12
VY ODBORN VZDLVN
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro vy odborn
vzdlvn
Kvalifikace, kter znamenaj ukonen
vysokokolskho krtkho cyklu (v rmci
1. cyklu), jsou piznvny studentm, kte
Vsledky uen relevantn rovni 5 jsou Absolventi s kvalifikac na rovni vyho
odbornho vzdlvn:
Odborn znalosti prokzali znalosti a porozumn ve
jen se na sv obvykl rovni opr o
odborn uebnice; tyto znalosti
poskytuj zklad pro obor innosti i
povoln, osobnostn rozvoj a dal
studia, jimi se dokonuje prvn
cyklus;
rozshl a specializovan faktick a
teoretick znalosti v oboru prce
nebo studia a povdomost o
hranicch tchto znalost
prokzali pokroil znalosti a
porozumn, kter odpovdaj umu
okruhu specializovanch povoln
9

v jednom segmentu oboru, stav na
veobecnm sekundrnm vzdln,
pekrauj jej a jsou podpoeny
zkuenostmi a znalosti prosted
oboru v praxi
Odborn dovednosti umj uplatnit sv znalosti a
porozumn v rmci povoln;
rozshl kla kognitivnch a
praktickch dovednost
poadovanch pi vypracovn
tvrch een abstraktnch problm
umj prun uplatnit sv odborn
znalosti a porozumn v rmci uho
okruhu povoln v oboru pi
samostatnm een precizn
definovanch problm,
ovlivovanch vce, nkdy navzjem
se ovlivujcmi a nepedvdatelnmi
faktory
Obecn zpsobilosti
Tvoen sudku
jsou schopni zjistit daje a pout je
k formulaci odpovd na pesn vymezen
konkrtn i abstraktn problmy;
dit a kontrolovat pracovn nebo vzdlvac
innosti, pi nich dochz k nepedvdatelnm
zmnm
jsou schopni:

9
Pozn. ke zven: Povoln vyadujcch vkon samostatn odborn innosti, dc innosti na stednm stupni zen nebo samostatn podnikn
13
VY ODBORN VZDLVN
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro vy odborn
vzdlvn
Obecn zpsobilosti
Komunikace
umj o svm porozumn, svch
dovednostech a innostech komunikovat se
spolupracovnky, nadzenmi i zkaznky;
Obecn zpsobilosti
Schopnost dalho
vzdlvn
maj schopnost se dle vzdlvat s uritou
mrou samostatnosti.
posuzovat a rozvjet sv vlastn vkony a
vkony ostatnch
rozhodovat se a volit v rmci ucelen,
jednoznan a konsistentn zadanho a
popsanho abstraktnho problmu;
po zskn zkuenost a zapracovn dit tm
spolupracovnk, nst zodpovdnost za prci
jinch nebo za vyuvn zdroj ;
pracovat v rmci vcelennch, komplexnch
a rznorodch skupin;
srozumiteln formulovat a prezentovat vlastn
nzory odrejc rovn i pohled dalch
len skupiny;
pouvat znalosti a dovednost alespo
v jednom cizm jazyce alespo na rovni B1
podle evropskch standard
10
vetn
odbornho jazyka;
pouvat komunikan kompetence v bnm
rozsahu vetn prezentanch technik,
veden rozhovor, spoluprce ve skupin
jako len tmu, komunikace se zkaznkem,
pouvat zkladnch dovednost v oblasti ICT
odpovdajc ECDL Certifiktu
11
;
uit se podle poadavk povoln, hodnotit
spnost vlastnho uen a urit vlastn
vzdlvac poteby v rmci strukturovanho
vzdlvacho prosted
Pozn. VOV je zatm vnmno jako rove odpovdajc rovni 6 Evropskho rmce kvalifikac, nen ale brno jako ekvivalent vzdlvn dosaenmu v bakalskm studijnm programu. Proto
jsou uvedeny rovn ni, kter mus deskriptory VOV pekroit. Otzkou je postaven VOV do budoucna, kdy napklad Bl kniha pro tercirn vzdlvn navrhuje jeho vymezen 120 kredity
ECTS.

10
Standardy Spolenho evropskho referennho rmce pro jazyky, http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky
11
viz http://www.ecdl.cz/zakladni_moduly.php
14

BAKALSK STUDIJN PROGRAM
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro bakalsk
studijn program

Kvalifikace, kter znamenaj ukonen 1. cyklu,
jsou piznvny studentm, kte
Vsledky uen relevantn rovni 6 jsou Absolventi bakalskho studijnho programu:
Odborn znalosti
prokzali znalosti a porozumn ve studijnm
oboru, kter stav na veobecnm
sekundrnm vzdln a pekrauje je a jen
se na sv obvykl rovni opr o odborn
uebnice, a v nkterch aspektech tak o
nejnovj poznatky v tomto studijnm oboru;
pokroil znalosti v oboru prce nebo studia
zahrnujc kritick chpn teori a zsadm
prokzali pokroil znalosti a porozumn
teorim, konceptm a metodm, kter
odpovdaj okruhu povoln v oboru prce
nebo studia, piem nkter jsou v poped
poznn oboru a zahrnuj kritick porozumn
teorim a zsadm jejich vyuit v praxi
Odborn dovednosti
zpsobem, z nho je patrn profesionln
pstup k jejich prci i povoln, a maj
kompetence, je se obvykle prokazuj
sestavovnm a obhajovnm argumentace a
eenm problm v tomto studijnm oboru,
pokroil dovednosti prokazujc zvldnut
oboru a smysl pro inovace, je jsou
poadovny pi een sloitch a
nepedvdatelnch problm ve
specializovanm oboru prce nebo studia
umj spolehliv uplatnit sv odborn znalosti
a porozumn v rmci specializovanho
oboru prce nebo studia pi een sloitch a
nepedvdatelnch problm profesionlnm
pstupem s pouitm inovativnch metod,
nstroj a podprn argumentace
Obecn zpsobilosti
Tvoen sudku
jsou schopni shromdit a interpretovat
relevantn daje (obvykle ve vlastnm
studijnm oboru) a z nich dospt k sudkm,
zohledujcm t pslun spoleensk,
vdeck a etick problmy;
Obecn zpsobilosti
Komunikace
umj sdlovat informace, mylenky,
problmy a een jak odbornkm tak laikm;
dit sloit technick nebo odborn innosti
i projekty, nst odpovdnost za rozhodovn
v nepedvdatelnch pracovnch nebo
vzdlvacch situacch
nst odpovdnost za zen odbornho
rozvoje jednotlivc a skupin
jsou schopni:
pistupovat tvoiv a iniciativn k prci;
rozhodovat se s vyuitm interpretace
relevantnch daj v rmci nestabilnho
nepedvdatelnho pracovnho nebo
studijnho kontextu;
dit sloitj odborn nebo profesionln

12
13
15
BAKALSK STUDIJN PROGRAM
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro bakalsk
studijn program
Obecn zpsobilosti
Schopnost dalho
vzdlvn
vytvoili si schopnost dalho vzdlvn,
potebnou ke studiu s vysokou mrou
samostatnosti.
innosti nebo projekty vetn plnovn,
implementace a zskvn zptn vazby, nst
zodpovdnost za veker souvisejc
rozhodovn ;
inn psobit pod vedenm nebo
v partnerskm vztahu s kvalifikovanm i
odbornky a vst vcelenn, komplexn a
rznorod skupiny;
formulovat a prezentovat vlastn nzory,
odrejc i pohled dalch len skupiny;
srozumiteln sdlovat informace, mylenky,
problmy a een jak odbornkm, tak laikm
s pouitm ady technik;
pouvat znalosti a dovednost alespo
v jednom cizm jazyce alespo na rovni B1
podle evropskch standard
12
vetn
odbornho jazyka;
pouvat zkladnch dovednost v oblasti ICT
odpovdajc ECDL Certifiktu
13
;
dsledn hodnotit vlastn uen a urit vlastn
vzdlvac poteby v neznmm a
promnlivm prosted vyadujcm vysokou
mru samostatnosti;
schopni pomoci ostatnm pi hledn
vzdlvacch poteb.

16

MAGISTERSK STUDIJN PROGRAM
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro magistersk
studijn program

Vsledky uen relevantn rovni 7 jsou Absolventi magisterskho studijnho programu:
Odborn znalosti
prokzali znalosti a porozumn zaloen na
vzdln bn spojovanm s bakalskm
stupnm a prohlubujc je a poskytujc oporu
i monost originlnmu rozvjen a vyuvn
mylenek, asto v rmci vzkumu;
vysoce specializovan znalosti, z nich
nkter se tkaj nejnovjch poznatk
v oboru prce nebo studia, slouc jako
zklad originlnho mylen a/nebo
vzkumu
kritick povdomost o problmech
v oboru a na rozhran mezi obory
prokzali teoretick znalosti a porozumn
zaloen na soudobm stavu vdeckho
poznn, maj kritickou povdomost o
problmech v oboru a na rozhran mezi obory
znaj nkter vzkumn metody v oboru
Odborn dovednosti
umj uplatnit sv znalosti, porozumn a
schopnosti eit problmy v novm i
neznmm prosted v irch (i
multidisciplinrnch) souvislostech, tkajcch
se jejich studijnho oboru,
specializovan dovednosti pi een
problm ve vzkumu a/nebo pi inovacch
s clem vytvet nov znalosti a postupy a
integrovat poznatky z rznch obor
umj uplatovat sv odborn znalosti a
porozumn a jsou schopni eit tvrm
zpsobem problmy v novm i neznmm
prosted v irch souvislostech
Obecn zpsobilosti
Tvoen sudku
jsou schopni propojovat znalosti, zvldat
sloitost a formulovat i pi neplnch nebo
omezench informacch sudky, kter vak
zohleduj spoleenskou a etickou
odpovdnost, souvisejc s uplatovnm
tchto znalost a sudk;
Obecn zpsobilosti
Komunikace
umj sv zvry a znalosti i vahy, na nich
jsou zaloeny, jasn a jednoznan sdlovat
odbornkm i laikm;
dit a petvet pracovn nebo vzdlvac
okolnosti (kontexty), kter jsou sloit, nelze
je pedvdat a vyaduj nov strategick
pstupy
nst odpovdnost za pnos k profesnm
znalostem a postupm a/nebo za posuzovn
strategickch vkon tm
jsou schopni:
propojovat znalosti, zvldat sloitost a
formulovat i pi neplnch nebo omezench
informacch sudky, kter vak zohleduj
spoleenskou a etickou odpovdnost,
souvisejc s uplatovnm tchto znalost a
sudk;
dit sloit odborn innosti nebo projekty
vetn strategickho plnovn, samostatn
17
MAGISTERSK STUDIJN PROGRAM
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro magistersk
studijn program
Obecn zpsobilosti
Schopnost dalho
vzdlvn
jsou schopni vzdlvat se dalm studiem, v
jeho smrovn mohou bt do znan mry
samostatn i autonomn
vst vcelenn, komplexn a rznorod
skupiny; nst odpovdnost za veker
souvisejc rozhodovn
formulovat vlastn nzory, odrejc i pohled
dalch len skupiny a jasn a jednoznan
je sdlovat odbornkm i laikm a to alespo
v jednom svtovm jazyku;
vzdlvat se dalm studiem a do znan
mry samostatn volit jeho zamen;
vst ostatn pi hledn vzdlvacch poteb a
jejich naplovn.

18

DOKTORSK STUDIJN PROGRAM
Dublinsk deskriptory EQF Nvrh deskriptor pro doktorsk
studijn program

Vsledky uen relevantn rovni 8 jsou Absolventi doktorskho studijnho programu:
Odborn znalosti
prokzali systematick porozumn
studijnmu oboru a zvldnut dovednost a
vzkumnch metod spojench s danm
oborem;
znalosti na pikov rovni v oboru prce
nebo studia a na rozhran mezi obory
prokzali hlubok a systematick porozumn
studijnmu oboru a dobrou orientaci v ir
oblasti
ovldaj vzkumn metody v tomto oboru
Odborn dovednosti
prokzali schopnost s akademickou integritou
koncipovat, navrhovat, zavdt a
pizpsobovat rozshlej vzkumn proces;
vytvoili rozshlej dlo, kter pvodnm
vzkumem pisplo k rozen hranic
poznn a jeho soust si zasluhuje
recenzovanou publikaci na nrodn i
mezinrodn rovni
vysoce pokroil a specializovan dovednosti
a metody, vetn syntzy a hodnocen,
poadovan pi een kritickch problm ve
vzkumu a/nebo pi inovacch a pi
roziovn a pehodnocovn stvajcch
poznatk nebo odbornch postup
prokzali schopnost samostatn vdeck,
vzkumn nebo vvojov prce
vytvoili rozshlej dlo, kter pvodnm
vzkumem pisplo k rozen hranic
poznn a jeho soust si zasluhuje
recenzovanou publikaci na nrodn i
mezinrodn rovni
Obecn zpsobilosti
Tvoen sudku
jsou schopni kritick analzy, vyhodnocen a
syntzy novch a komplexnch mylenek;
Obecn zpsobilosti
Komunikace
jsou schopni komunikovat se svmi
spolupracovnky a ir vdeckou komunitou i
se spolenost jako takovou o otzkch v
oblasti sv specializace;
Obecn zpsobilosti
Schopnost dalho
vzdlvn
d se oekvat, e budou v akademickm i
profesnm rmci schopni pispt k
technickmu, spoleenskmu a kulturnmu
pokroku ve znalostn spolenosti
vykazovat znanou autoritu, schopnost
inovac, samostatnost, akademickou a
odbornou integritu a trval odhodln
pichzet s novmi mylenkami a vyvjet nov
postupy na pikov rovni v oboru prce
nebo studia, vetn vzkumu
jsou schopni kritick analzy, vyhodnocen a
syntzy novch a komplexnch mylenek
umj komunikovat se svmi spolupracovnky
a ir mezinrodn vdeckou komunitou i se
spolenost jako takovou o otzkch v oblasti
sv specializace
prokzali inovan schopnost, akademickou a
odbornou integritu a dodrovn zsad etiky
vdeck prce

19

1.5. Monosti dalho postupu

Proveden srovnn charakteristik ty rovn eskho tercirnho vzdln, tak jak jsou uvedeny
v pslunch prvnch pedpisech, s deskriptory obou evropskch rmc ukzalo, e evropsk rmce
kladou na jednotliv rovn vrazn ir spektrum poadavk, ne explicitn in esk prvn
pedpisy. Nkter kategorie poadavk (tvoen sudku, komunikace, schopnost dalho vzdlvn)
nejsou zmiovny vbec, jin jsou formulovny strunji a obecnji. To neznamen, e v konkrtnch
vzdlvacch a studijnch programech se tyto aspekty vzdln nevyskytuj. Urit bychom je nalezli
v mnohch studijnch plnech i profilech absolvent. Jednm z cl vytven NSKTV je obohatit o
chybjc aspekty vzdlvn na odpovdajc rovni i ty vzdlvac a studijn programy, kter je dosud
postrdaj. V nsledujc tabulce uvdme pro pehlednost shrnut nvrhu nrodnch deskriptor pro
vechny tyi rovn tercirnho vzdlvn.

V poslednch letech probhlo v Evrop nkolik vznamnch projekt zamench na skuten a
poadovan kvalifikace (velmi asto jako znalosti, dovednosti a kompetence) a do znan mry
ovlivnn pipravovanm Evropskm rmcem kvalifikac (EQF). Projekty asto navazovaly na
vznamn a dlouhodob americk aktivity v tto oblasti pedevm v rmci programu O*NET. Jedn
se napklad o nrodn britsk vzkumy Skills Survey , kter jsou opakovan realizovny ji dv
desetilet, nebo velice rozshl italsk projekt Indagine sulle professioni z let 2005-2008. Na
mezinrodn rovni je vedle projektu REFLEX teba zmnit pedevm aktivity Eurostat (EULFS),
European Social Survey (ESS), projekty OECD IALS a PIAAC a projekty CEDEFOP (pedevm
Future Skill Needs).
Pinejmenm dv z tchto aktivit jsou pitom vysoce relevantn z hlediska vytven Nrodn soustavy
kvalifikac pro tercirn vzdlvn (NSK TV) v esk republice. Jde o mezinrodn projekt REFLEX a
esk projekt Kvalifikace 2008.
Mezinrodn projekt REFLEX
V letech 2004-2007 byl v 15 evropskch zemch a v Japonsku realizovn vzkumn projekt
Flexibilita odbornk ve spolenosti znalost: Nov poadavky na tercirn vzdlvn v Evrop,
znm pod zkratkou REFLEX. Projektu se zem zastnily prostednictvm vzkumnch tm z
univerzit a vzkumnch instituc, kter pod vedenm stavu ROA na Maastrichtsk univerzit
vytvoily spolen konsorcium. esk republika se do projektu REFLEX zapojila prostednictvm
Stediska vzdlvac politiky Pedagogick fakulty UK (SVP PedF UK) a dalch instituc na podzim
2005 a eten realizovala v roce 2006. V rmci eten bylo celkov zskno vce ne 45 tisc
vyplnnch rozshlch dotaznk od absolvent vysokch kol vtinou 4-5 let po zskn diplomu.
V esk republice odpovdlo tm 7 tisc absolvent z let 2001-2002.
Cle projektu byly zameny na zodpovzen t zkladnch okruh otzek:
1. Jak kompetence potebuj absolventi pro splnn novch poadavk na pracovnm trhu ?
2. Do jak mry jednotliv vysok koly, fakulty a obory studia tyto kompetence rozvjej ?
3. Jak problmy vznikaj mezi absolventy, vysokmi kolami, zamstnavateli a dalmi klovmi
aktry a jak mohou bt eeny ?
Vzkum obsahoval tak empirick eten a srovnn baterie 19 tzv. kompetenc absolvent zskanch
studiem a potebnch v zamstnn, hodnocen ukonenho vysokokolskho vzdln a pracovnho
uplatnn absolvent.
20
Tab. 2. Srovnn nvrhu deskriptor pro jednotliv rovn Nrodn soustavy kvalifikac tercirnho vzdlvn

Nvrh deskriptor rovn tercirnho vzdlvn
VY ODBORN
VZDLN
BAKALSK STUDIJN
PROGRAM
MAGISTERSK
STUDIJN PROGRAM
DOKTORSK STUDIJN
PROGRAM

Absolventi vyho odbornho
vzdlvn:
Absolventi bakalskho studijnho
programu:
Absolventi magisterskho studijnho
programu:
Absolventi doktorskho studijnho
programu:
Odborn znalosti
porozumn, kter odpovdaj
umu okruhu specializovanch
povoln
14
v jednom segmentu
oboru, stav na veobecnm
sekundrnm vzdln, pekrauj
jej a jsou podpoeny zkuenostmi
a znalosti prosted oboru v praxi
porozumn teorim, konceptm a
metodm, kter odpovdaj okruhu
povoln v oboru prce nebo
studia, piem nkter jsou
v poped poznn oboru a
zahrnuj kritick porozumn
teorim a zsadm jejich vyuit v
praxi
prokzali teoretick znalosti a
porozumn zaloen na
soudobm stavu vdeckho
poznn, maj kritickou
povdomost o problmech
v oboru a na rozhran mezi obory
znaj nkter vzkumn metody v
oboru
prokzali hlubok a systematick
porozumn studijnmu oboru a
dobrou orientaci v ir oblasti
ovldaj vzkumn metody
v tomto oboru
Odborn
dovednosti
umj prun uplatnit sv odborn
znalosti a porozumn v rmci
uho okruhu povoln v oboru
pi samostatnm een precizn
definovanch problm,
ovlivovanch vce, nkdy
navzjem se ovlivujcmi a
nepedvdatelnmi faktory
umj spolehliv uplatnit sv
odborn znalosti a porozumn
v rmci specializovanho oboru
prce nebo studia pi een
sloitch a nepedvdatelnch
problm profesionlnm
pstupem s pouitm inovativnch
metod, nstroj a podprn
argumentace
umj uplatovat sv odborn
znalosti a porozumn a jsou
schopni eit tvrm zpsobem
problmy v novm i neznmm
prosted v irch souvislostech
prokzali schopnost samostatn
vdeck, vzkumn nebo
vvojov prce
vytvoili rozshlej dlo, kter
pvodnm vzkumem pisplo k
rozen hranic poznn a jeho
soust si zasluhuje
recenzovanou publikaci na
nrodn i mezinrodn rovni

14
Pozn. ke zven: Povoln vyadujcch vkon samostatn odborn innosti, dc innosti na stednm stupni zen nebo samostatn podnikn
21
VY ODBORN
VZDLN
BAKALSK STUDIJN
PROGRAM
MAGISTERSK
STUDIJN PROGRAM
DOKTORSK STUDIJN
PROGRAM
Obecn
zpsobilosti
Tvoen sudku
Komunikace
Schopnost dalho
vzdlvn
jsou schopni:
rozhodovat se a volit v rmci
ucelen, jednoznan a
konsistentn zadanho a
popsanho abstraktnho
problmu;
po zskn zkuenost a
zapracovn dit tm
spolupracovnk, nst
zodpovdnost za prci jinch
nebo za vyuvn zdroj ;
pracovat v rmci vcelennch,
komplexnch a rznorodch
skupin;
srozumiteln formulovat a
prezentovat vlastn nzory
odrejc rovn i pohled dalch
len skupiny;

jsou schopni:
pistupovat tvoiv a iniciativn
k prci;
rozhodovat se s vyuitm
interpretace relevantnch daj
v rmci nestabilnho
nepedvdatelnho pracovnho
nebo studijnho kontextu;
dit sloitj odborn nebo
profesionln innosti nebo
projekty vetn plnovn,
implementace a zskvn zptn
vazby, nst zodpovdnost za
veker souvisejc rozhodovn ;
inn psobit pod vedenm nebo
v partnerskm vztahu s
kvalifikovanm i odbornky a vst
vcelenn, komplexn a
rznorod skupiny;
formulovat a prezentovat vlastn
nzory, odrejc i pohled dalch
len skupiny; srozumiteln
sdlovat informace, mylenky,
problmy a een jak
odbornkm, tak laikm s pouitm
ady technik;
jsou schopni:
propojovat znalosti, zvldat
sloitost a formulovat i pi
neplnch nebo omezench
informacch sudky, kter vak
zohleduj spoleenskou a
etickou odpovdnost, souvisejc s
uplatovnm tchto znalost a
sudk;
dit sloit odborn innosti nebo
projekty vetn strategickho
plnovn, samostatn vst
vcelenn, komplexn a
rznorod skupiny; nst
odpovdnost za veker
souvisejc rozhodovn
formulovat vlastn nzory,
odrejc i pohled dalch len
skupiny a jasn a jednoznan je
sdlovat odbornkm i laikm a to
alespo v jednom svtovm
jazyku;
vzdlvat se dalm studiem a do
znan mry samostatn volit jeho
zamen;
vst ostatn pi hledn
vzdlvacch poteb a jejich
naplovn.
jsou schopni kritick analzy,
vyhodnocen a syntzy novch a
komplexnch mylenek
umj komunikovat se svmi
spolupracovnky a ir
mezinrodn vdeckou komunitou
i se spolenost jako takovou o
otzkch v oblasti sv
specializace
prokzali inovan schopnost,
akademickou a odbornou integritu
a dodrovn zsad etiky vdeck
prce
22
VY ODBORN
VZDLN
BAKALSK STUDIJN
PROGRAM
MAGISTERSK
STUDIJN PROGRAM
DOKTORSK STUDIJN
PROGRAM
Obecn
zpsobilosti
Tvoen sudku
Komunikace
Schopnost dalho
vzdlvn
(pokr.)
pouvat znalosti a dovednost
alespo v jednom cizm jazyce
alespo na rovni B1 podle
evropskch standard
15
vetn
odbornho jazyka;
pouvat komunikan
kompetence v bnm rozsahu
vetn prezentanch technik,
veden rozhovor, spoluprce ve
skupin jako len tmu,
komunikace se zkaznkem,
pouvat zkladnch dovednost
v oblasti ICT odpovdajc ECDL
Certifiktu
16
;
uit se podle poadavk povoln,
hodnotit spnost vlastnho
uen a urit vlastn vzdlvac
poteby v rmci strukturovanho
vzdlvacho prosted
pouvat znalosti a dovednost
alespo v jednom cizm jazyce
alespo na rovni B1 podle
evropskch standard
15
vetn
odbornho jazyka;
pouvat zkladnch dovednost
v oblasti ICT odpovdajc ECDL
Certifiktu
16
;
dsledn hodnotit vlastn uen a
urit vlastn vzdlvac poteby
v neznmm a promnlivm
prosted vyadujcm vysokou
mru samostatnosti;
schopni pomoci ostatnm pi
hledn vzdlvacch poteb.

15
16
23
Projekt Kvalifikace 2008 v R
Rovn v esk republice probhl na pelomu let 2007 a 2008 na vzorku 6 tisc respondent rozshl
vzkum, kter respektoval a navazoval na nkter dvj nrodn i mezinrodn projekty. Podstatnou
st tohoto vzkumu je i eten kvalifikanch poadavk (oznaovan jako Kvalifikace 2008),
kter navazuje pedevm na obdobn eten z roku 20022003 a na vzkum uplatnn absolvent
kol z let 19971998. Vzkum sledoval adu charakteristik kvalifikanch nrok, inspirovanch
ukazateli americkho programu O*NET a britskho Skills Survey a orientovanch na naplnn vech
t dimenz Evropskho rmce kvalifikac EQF, tedy znalost, dovednost i kompetenc. Obsahuje
informace o kvalifikanch poadavcch kadho pracovnho msta, dosaen kvalifikaci kadho
pracovnka i podl, kter m na zskan kvalifikaci vzdlvn ve kole. Informace o rznch
aspektech i dimenzch kvalifikanch poadavk pracovnho msta zahrnutch do eten obsahuj ti
destky charakteristik a 50 ukazatel. Jednm z cl vzkumu je vytvoit, ovit a empiricky zmapovat
kvalifikace dospl populace (ve vku 19-59 let) v esk republice a kvalifikan profil pracovnch
mst na eskm pracovnm trhu na pelomu roku 2007/2008.
Samotn pojem kvalifikace byl v rmci eten vyjden bateri 20 rznch poloek znalost,
dovednost a zpsobilost, u nich se rozliuj dv zkladn dimenze: a) horizontln dimenze
rozsahu udv, nakolik je pro dan pracovn msto urit kvalifikace dleit; b) vertikln dimenze
nronosti udv, na jak rovni je urit kompetence poadovna. Zrove se sleduje i skuten
kvalifikace pracovnk a rovn jejich vpov o tom, jak jim pomohlo zskan vzdln a
navtvovan kola.
Konkrtn podobu, kterou mly v obou vzkumech zjiovan kvalifikace, ukazuje nsledujc
tabulka.
Kvalifikace (znalosti, dovednosti a kompetence) zjiovan v projektu Reflex a Kvalifikace
Poadovan stupe a adekvtnost oboru vzdln (bylo obsaeno shodn v obou etench)

Kvalifikace zjiovan v rmci eten Reflex 2006 a v eten Kvalifikace 2008
Zvldnut vlastnho oboru Veobecn znalosti a rozhled
Znalosti z dalch obor Odborn teoretick znalosti
Analytick mylen Odborn praktick znalosti a dovednosti
Schopnost rychle si osvojit nov znalosti Jazykov dovednosti
Schopnost efektivn vyjednvat Potaov dovednosti
Schopnost dobe pracovat pod tlakem Organizace a zen, dovednost vst kolektiv
Mt "ich" na nov pleitosti Dovednost samostatn se rozhodovat
Schopnost koordinovat innosti Dovednost identifikovat a eit problmy
Schopnost efektivn vyuvat as Dovednost nst odpovdnost
Schopnost produktivn pracovat v tmu Schopnost tmov prce
Schopnost mobilizovat pracovn kapacity druhch Dovednost komunikovat s lidmi, vyjednvat
Schopnost jasn vysvtlit druhm sv stanoviska Dovednost prezentace, psemnho projevu a komunikace
Schopnost asertivn se prosadit Dovednost pracovat s informacemi
Schopnost pouvat PC a internet Dovednost tvoivho a prunho mylen a jednn
Schopnost pichzet s novmi npady a eenmi Schopnost se neustle vzdlvat a uit se nov vci
Ochota znovu se zamyslet nad vlastnmi npady i nad npady
ostatnch Technick zpsobilosti
Schopnost prezentovat vrobky, mylenky nebo zprvy veejnosti Numerick zpsobilosti
Schopnost pipravovat psemn podklady, zprvy Ekonomick zpsobilosti
Schopnost vyjadovat se (i psemn) v cizm jazyce Prvn zpsobilosti
Sociln zpsobilosti

24
Znan rozsah zskanch informac z obou etench tvo dleitou zptnou vazbu od absolvent
vysokch kol a me nepochybn vznamnou mrou pispt k vytven Nrodn soustavy kvalifikac
pro tercirn vzdln v esk republice. Proto doporuujeme dal rozbory a analzy uvedench
informac.
25
2. Klasifikace obor vzdln a kvalifikac

2.1. Nrodn soustava kvalifikac a Nrodn soustava povoln

Nrodn soustava kvalifikac (NSK) zaala bt budovna na zklad zkona o uznvn
vsledk dalho vzdlvn . 179/2006 Sb. V prvn etap (duben 2005 bezen 2008) prce
probhaly v rmci systmovho projektu MMT Rozvoj Nrodn soustavy kvalifikac
podporujc propojen potenho a dalho vzdlvn, eitelem byl Nrodn stav
odbornho vzdlvn (NOV).. Souasn probhala prvn etapa projektu vytven Nrodn
soustavy povoln (NSP), hlavn eitel Trexima. Dosavadn een se soustedilo pedevm
na ni rove vzdln a kvalifikace (v podstat vyuen), ale ve druh etap se mus
posunout na maturitn a dal rovn.

Pstup NSK a NSP m sv podstatn vhody i nkter nevhody. Na jedn stran se toti
NSP a NSK maj v budoucnu tkat vech povoln a vech klasifikac, tedy i tch z oblasti
tercirnho vzdlvn. Dleit rovn je, e sdlej zkladn stavebn kameny obou
nrodnch soustav, a to pedevm kategorie pouvanch deskriptor, kter pmo navazuji na
Evropsk rmec kvalifikac EQF. To ve jsou podstatn argumenty pro sdlen tchto
stavebnch kamen i pro oblast tercirnho vzdlvn. Na stran druh vak NSP a NSK
vychzej z charakteru a z poteb vzdlvn pedevm na sekundrn rovni a pro tercirn
rove mohou bt bu pli zk, nebo pli podrobn nebo dokonce i sten neadekvtn.
Bude proto vyadovat znanou prci a tak zkou spoluprci s tmito projekty pi nalezen
een, kter bude navazovat na dosaen vsledky NSP a NSK a zrove vyhovovat vem
stupm vzdlvac soustavy.

Kvalifikan poadavky pro vkon povoln a tedy i kvalifikace, kter k nim vedou popisuj
NSP i NSK temi zkladnmi kategoriemi deskriptor, jimi jsou:

Odborn znalosti;
Odborn dovednosti;
Obecn zpsobilosti

U kad kategorie deskriptor je uveden rozshl vcerovov klasifikace, kter umouje
podrobn popis dan kategorie deskriptoru. Uvedeme alespo jejich zkladn charakteristiky
(v ploze 1 jsou dle rozvedeny nkter podrobnj informace).
Odborn znalosti
Odborn znalosti pedstavuj teoretick zklad kvalifikace, kterm by ml bt pracovnk
vybaven, aby pi vkonu prce podval poadovan vkon (napklad mzdov etnictv).
Odborn znalosti jsou zaazovny do klasifikace, kter m 4 rovn, piem jednotliv
rovn nemaj desetinn charakter (prvn rove je napklad oznaena psmenem A-K a
obsahuje proto celkem 11 poloek). Posledn tvrt rove pak ovem obsahuje ji vce ne
tiscovku poloek a je navc oteven, take poet poloek, na n se len, je mon dle
zvyovat. Poloky na uveden tvrt rovni ji zhruba odpovdaj kurzm obsaenm ve
studijnm plnu uritho programu nebo oboru tercirnho vzdlvn (studia).
26
Zkladn otzkou je, zda m bt NSKTV tak vytvena a to takovto podrobn rovn.
Pokud ano, je teba potat se znanm objemem prac, kter mus bt nezbytn vykonny na
vysokch kolch a tud je obtn garantovat termny jejich plnn i dokonce jejich
vsledek. Pokud ne je otzkou, jakm zpsobem bude NSKTV navazovat na vytven NSK
a NSP a tvoit s nimi kompatibiln a konsistentn celek.
Nsledujc tabulka ukazuje lenn odbornch znalost na prvn rozliovac rovni. Je vidt,
e lenn neodpovd dnmu pojet dosud uvanch klasifikac, ale je spe zvltnm
mixem klasifikace obor vzdln, klasifikace povoln a klasifikace odvtv. Pehled dosud
vymezen klasifikace odbornch znalost a do 3. rozliovac rovn je uveden v Ploze 1.

A Spoleensk a humanitn nauky a jejich
aplikace
B Prodovdn nauky a jejich aplikace
C Matematick nauky a informatika
D Ekonomika a administrativa
E Technika a zpracovn materil
F Stavebnictv a tba surovin
G Zemdlstv, proda, zvata, ivotn
prosted
H Sluby
I Zdravotnictv, sociln vci a zamstnanost
J Vojenstv, bezpenost, sport
K Umn a mdia
Odborn dovednosti
Odborn dovednosti vyjaduj co mus pracovnk umt, tedy jak kvalifikace mus mt
z hlediska dovednost, aby obstl pi vkonu prce na dan pozici (napklad diagnostikovn
poruch elektrotechnickch zazen).
Na prvn rozliovac rovni je pod psmeny A-Z uvdno zatm 7 skupin odbornch
dovednost, piem pod nimi je rozvedena klasifikace opt a do tvrt rozliovac rovn.
Jednotliv rovn jsou mn dopracovan, ne je tomu u odbornch znalost a jsou zeteln
stle oteven, co znamen, e je mon je dle roziovat. Jedn se tedy opt o mnoho
stovek a potenciln tisce poloek a otzkou znovu je, zda m bt NSKTV tak
rozpracovvna a to takovto podrobn rovn.
Nsledujc tabulka ukazuje lenn odbornch znalost na prvn rozliovac rovni. Pehled
dosud vymezen klasifikace odbornch znalost a do 3. rozliovac rovn je uveden
v Ploze 1.

A innosti s pevahou "duevn", pp. administrativn prce
B innosti s lidmi
C innosti pevn "run"
D Obsluha a zen stroj, zazen a technickch proces
E innosti obrann, ochrann, zchrann, sport
27
F Umleck tvorba a interpretace, veejn vystupovn,
moderovn
Z zen
Obecn zpsobilosti
Obecn zpsobilosti jsou univerzln schopnosti, kter vykonavatel povoln uplatuje bez
ohledu na odborn zamen (napklad schopnost dit lidi, chodit vas, samostatn se
rozhodovat nebo domluvit se v cizm jazyce).
Obecn zpsobilosti jsou zaazovny do klasifikace, kter m 3 rovn, piem jednotliv
rovn nemaj desetinn charakter (prvn rove je napklad oznaena psmenem A-Z a
obsahuje celkem 21 poloek). Posledn tet rove pak ovem obsahuje ji nkolik stovek
poloek a je navc oteven, take poet poloek, na n se len, je mon dle zvyovat.
Nsledujc tabulka ukazuje lenn odbornch znalost na prvn rozliovac rovni.

A zen lid
B organizovn a plnovn prce
C motivovn lid
D jednn s lidmi
E vyjednvn
F prezentovn
G psemn projev a komunikace
H tmov prce
I prce s informacemi
J analyzovn a een problm
K rozhodovn
L prunost v mylen a jednn (adaptabilita, flexibilita, pizpsobivost, improvizan
zpsobilosti)
M tvoiv mylen
P jazykov zpsobilosti
Q technick zpsobilosti
R potaov zpsobilosti
S numerick zpsobilosti
T ekonomick zpsobilosti
U prvn zpsobilost
V zen motorovch vozidel
Z osobnostn rozvoj

Jednm z dleitch kol je navrhnout rozumn poet uskupen (sektor), do kterch se budou
kvalifikace i povoln sdruovat a pro kter bude mono vypracovat sektorov deskriptory.
28
Existuje toti nkolik zkladnch pstup, jak je mon k danmu kolu pistoupit. Ani jeden z nich
nen zcela uspokojujc a vsledkem je vtinou njak jejich kombinace (mix), kter ovem
vtinou nese s tm spojen nevhody.

NSK uv pro tato uskupen termn kvalifikan smry, jejich vet zatm neuvd. Integrovan
systm typovch pozic, na kter NSP navazuje, len v Kartotce typovch pozic povoln a typov
pozice do 47 skupin, 1 skupina obsahuje nezaazen povoln. NSP ve svm Katalogu toto lenn
pebr pod nzvem Seznam odbornch smr.

V rmci prvn etapy projektu NSP, kter kon 30. z 2008, bylo ustanoveno 19 sektorovch rad,
kter zaaly v prbhu let 2007-2008 pracovat. Sektorov rady jsou sloeny ze zstupc
zamstnavatel a nominovny jejich hlavnmi seskupenmi a klovmi orgny. Zabvaly se
definovnm kvalifikanch poadavk pro vkon jednotlivch povoln a definovnm kvalifikac,
kter je teba zskat v rmci vzdlvn, m pispvaly pi een projektu Nrodn soustava
kvalifikac.

lo o nsledujc sektorov rady:

Sektorov rada pro energetiku*
Sektorov rada pro vodn hospodstv*
Sektorov rada zemdlstv
Sektorov rada potravinstv a krmivstv*
Sektorov rada nbytk*
Sektorov rada ve stavebnictv*
Sektorov rada pro tbu a pravu nerostnch surovin
Sektorov rada pro automobilov prmysl
Sektorov rada pro polygrafii*
Sektorov rada textilnho a odvnho prmyslu*
Sektorov rada prezov
Sektorov rada chemie*
Sektorov rada hutnictv a slvrenstv*
Sektorov rada strojrenstv*
Sektorov rada pro lesn hospodstv*
Sektorov rada elektrotechnick*
Sektorov rada umleckch emesel*
Sektorov rada slueb*
Sektorov rada pro veejn sluby a sprvu

Nzvy sektorovch rad se pevn doslova kryj s nzvy odbornch smr v Katalogu NSP tyto
rady jsou oznaeny *. Ve tech ppadech je nzev rady ponkud modifikovn oproti nzvu odbornho
smru, ale jejich blzkost je zejm (zemdlstv vs.zemdlstv a veterinrn pe; tba a prava
nerostnch surovin vs. hornick innost a innosti provdn hornickm zpsobem; veejn sluby a
sprva vs. administrativa, sprva, personalistika). Automobilov prmysl nem v Katalogu NSP
samostatn odborn smr; prezov rada m zvltn postaven. Je vidt, e 18 sektorovch rad
pokrv nco pes tetinu ze 47 odbornch smr NSP. To sice nevypovd pmo o podlu pokryt
pracovnho trhu, d se vak usoudit, e se jedn zhruba jen o necelou polovinu pracovnho trhu, a tedy
druh vt st vech povoln se do stvajcch sektorovch rad nevela. Pro praktick ely se
zase nkter sektorov rady se jev jako pli zk. Proto se pot s tm, e v rmci pokraovn obou
projekt NSP-2 a NSK-2, kter bude zahjeno v roce 2009, bude seznam sektorovch rad pozmnn.
Pedevm bude zzeno nkolik novch sektorovch rad, kter zahrnou dal oblasti pracovnho trhu;
nkter stvajc sektorov rady budou naopak pravdpodobn sloueny. Pedpokld se, e vsledn
poet bude zahrnovat zhruba 30-35 sektorovch rad s podstatn irm spektrem z hlediska celho trhu
prce.
29

Dalmi podstatnmi vchodisky vytven sektor kvalifikac jsou klasifikace program a obor
tercirnho vzdlvn, mezi nimi je zapoteb uvst pedevm souasnou eskou klasifikaci KKOV
a mezinrodn klasifikaci ISCED.

V irm rmci je ovem teba pracovat i s dalmi klasifikacemi: odvtv (mezinrodn ISIC nebo
NACE a esk nrodn OKE) a povoln/profes (mezinrodn ISCO a esk nrodn KZAM).

2.2. Klasifikace kmenovch obor vzdln KKOV
Pedmtem klasifikace jsou kmenov obory vzdln, kter vymezuj jednotliv oblasti i dl seky
vzdln na zklad jejich obsahov podobnosti. Kmenov obory vzdln pedstavuj kategorie
shrnujc studijn a uebn obory vzdln, kter se li (podle druhu kol) nzvem, odchylkami v
uebnm plnu, dlmi koncepnmi zmry, uspodnm vzdlvac trasy nebo svm obsahem, ale
jejich absolventi jsou pipravovni pro uplatnn ve stejn oblasti lidsk innosti.
elem klasifikace kmenovch obor vzdln je monost uspodvn, zaleovn a tdn
studijnch a uebnch obor vzdln. To znamen, e kmenov obory vzdln vytvej registr, kde k
jednotlivm kmenovm oborm vzdln jsou piazovny existujc i nov schvalovan studijn
programy a obory.
Do klasifikace kmenovch obor vzdln jsou zalenny kmenov obory vysokch, vych a
stednch kol vetn kol specilnch.
Klasifikace je dvourozmrnm systmem. V prvnm rozmru se td kmenov obory vzdln ve
skupinch tvocch elov uspodn vd a nauk. Klasifikace m teoreticky 9, fakticky 7 hlavnch
skupin, na druh rovni pak 47 skupin (stejn jako je smr NSP, ale to je zejm nhoda). V kad
skupin jsou pak dov jednotky kmenovch obor vzdln. Ve druhm rozmru (jedn se o
alfabetick daj) se uvd dosaen (dokonen) vzdln, navazujc na tdn podle prvnho
rozmru.
Oznaen rovn tercirnho vzdlvn spolu s potem kmenovch obor:
Kd Dosaen vzdln Poet
kmenovch
obor
N vy odborn vzdln
vy vzdln dosaen absolvovnm vzdlvacch program vych
odbornch kol, konzervato a tanench konzervato; pomaturitn studium
specializan a inovan
71
R bakalsk vzdln
vysokokolsk vzdln dosaen absolvovnm bakalskch studijnch
program vysokch kol
157
T vysokokolsk vzdln
vysokokolsk vzdln dosaen absolvovnm magisterskch (tj. i
inenrskch a lkaskch) studijnch program vysokch kol
150
V vysokokolsk doktorsk vzdln
vysokokolsk doktorsk vzdln dosaen absolvovnm studia v doktorskm
studijnm programu, postgraduln studium a vdeck vchova ++
150
++ do r. 2001, viz 100 zkona 111/1998Sb., o vysokch kolch, ze dne 29.5.1998

Schma kdu kmenovho oboru vzdln : xx-xx-x
30

*) - kmenov obory stejnho nzvu jsou pro rzn kategorie dosaenho vzdln uvdny slovn
pouze jednou s tm, e v psmenovm kdu druhho rozmru - dosaenho vzdln - me bt
uvedeno vce monost (xx-xx-X,Y,Z - tj. pro vechny mon kategorie dosaenho vzdln pro dan
kmenov obor). Nap.: 41-03-R,T,V - zvolen pklad nzorn ukazuje, e v kmenovm oboru
"Zootechnika" lze pipravovat odbornky ve tech kategorich dosaenho vzdln.
Nov vznikajc studijn programy a obory vzdln jsou piazovny k existujcm kmenovm oborm
v rmci schvalovacho zen MMT. Rovn evidence tchto nov vznikajcch studijnch a uebnch
obor vzdln je realizovna pouze v rmci psobnosti MMT.

Zsadnm problmem ovem je velice nerovnomrn rozloen studijnch program v rmci
klasifikace KKOV. V souasnosti je na vysokch kolch akreditovno celkem zhruba 7 tisc
studijnch program. Z nich ovem tm 2 tisce nejsou zaazeny podle KKOV (pestoe tomu nic
nebrn); vtinou jde o studijn programy schvalovan jet v prvn etap. Zastoupen studijnch
program v jednotlivch kategorich klasifikace obor vzdln ovem ukazuje, e nkter poloky
zahrnuj velik mnostv program studia a jin naopak velice mlo nebo dokonce vbec dn.

Kd
Nzev hlavn skupiny a skupiny kmenovch obor vzdln KKOV Bc Mgr
Mgr.
navaz. PhD Celkem

Celkem 2129 1181 1937 1642 6889
1 PRODN VDY A NAUKY
200 87 190 294 771
11 Matematick obory
42 18 25 56 141
12 Geologick obory
10 5 5 2 22
13 Geografick obory
25 7 22 14 68
14 Chemick obory
22 19 38 50 129
15 Biologick obory
19 9 36 70 134
16 Ekologie a ochrana ivotnho prosted
12 6 10 14 42
17 Fyzikln obory
31 16 19 70 136
18 Informatick obory
39 7 35 18 99
2, 3 TECHNICK VDY A NAUKY
258 195 292 234 979
21 Hornictv a hornick geologie, hutnictv a slvrenstv
12 13 10 8 43
23 Strojrenstv a strojrensk vroba
27 35 49 27 138
26 Elektrotechnika, telekomunikan a vpoetn technika
49 24 51 65 189
28 Technick chemie a chemie silikt
35 27 37 28 127
29 Potravinstv a potravinsk chemie
8 6 11 3 28
31 Textiln vroba a odvnictv
16 9 3 28
32 Koedln a obuvnick vroba a zpracovn plast

33 Zpracovn deva a vroba hudebnch nstroj
4 1 5 2 12
34 Polygrafie, zpracovn papru, filmu a fotografie
1 1 1 3
35 Architektura
3 3 4 6 16
36 Stavebnictv, geodzie a kartografie
20 16 14 16 66
37 Doprava a spoje
17 9 11 7 44
39 Speciln a interdisciplinrn obory
66 60 90 69 285
4 ZEMDLSKO-LESNICK A VETERINRN VDY A NAUKY
43 14 38 75 170
41 Zemdlstv a lesnictv
42 12 37 42 133
31
43 Veterinstv a veterinrn prevence
1 2 1 33 37
5 ZDRAVOTNICTV, LKASK A FARMACEUTICK VDY A NAUKY
68 18 20 172 278
51 Lkask vdy
10 133 143
52 Farmaceutick vdy
1 4 2 18 25
53 Zdravotnictv
67 4 18 21 110
6, 7 SPOLEENSK VDY, NAUKY A SLUBY
688 640 644 289 2261
61 Filozofie, teologie
51 29 43 32 155
62 Ekonomie
170 63 129 63 425
63 Ekonomika a administrativa

64 Podnikn v oborech, odvtv

65 Gastronomie, hotelnictv a turismus
10 4 14
66 Obchod

67 Sociln vdy
52 13 46 33 144
68 Prvo, prvn a veejnosprvn innost
27 5 6 21 59
69 Osobn a provozn sluby

71 Obory z oblasti historie
57 34 45 35 171
72 Publicistika, knihovnictv a informatika
16 3 15 2 36
73 Filologick vdy
146 130 109 52 437
74 Tlesn kultura, tlovchova a sport
23 5 11 4 43
75 Pedagogika, uitelstv a sociln pe
128 353 232 30 743
77 Obory z oblasti psychologie
8 5 4 17 34
78 Obecn odborn pprava

79 Obecn pprava

8 VDY A NAUKY O KULTUE A UMN
145 85 166 48 444
81 Teorie a djiny umn
33 27 27 26 113
82 Umn a uit umn
112 58 139 22 331
9 VOJENSK VDY A NAUKY
2 0 0 4 6
91 Teorie vojenskho umn
1 4 5
95 Vojensk zdravotnictv
1 1
bez uveden KKOV 725 142 587 526 1980

2.3. Mezinrodn klasifikace obor vzdln ISCED 97

Metodika ISCED 97 aplikovan v esk republice vychz pedevm z mezinrodn klasifikace
ISCED 97 vydan UNESCO jako instituc OSN a ji rozpracovvajcch materil OECD a Eurostatu.
Klasifikace byla v rmci ppravy esk verze porovnvna s uspodnm rovn a obor vzdln v
eskm kolstv a v detailech doplnna i upravena tak, aby byla v R bez problm pouiteln.
Vznamn podl na tchto nezbytnch analzch a na pprav klasifikace ISCED 97 m stav pro
informace ve vzdln (IV). Ve struktue klasifikace ISCED 97 se v souasn dob pedvaj
statistick daje o procesu vzdlvn do OECD, UNESCO i EUROSTAT. Podrobnou informaci o
ISCED 97 (vetn srovnn s KKOV) lze najt na www.czso.cz v rubrice klasifikace.

Vzhledem k tomu, e ob hlavn klasifikan hlediska, rove vzdln a obory vzdln, jsou
nezvisl, jsou nezvisle na sob eena a mohou bt nezvisle na sob pouvna. Mezinrodn
klasifikace vzdln ISCED 97 je pouiteln jak pro statistick ely, tak pro popisy vzdlvacch
proces ve kolstv.
Vzdlvac program je zkladn jednotkou ISCED. Vzdlvac programy jsou v ISCED definovny
na zklad jejich obsahu jako skupina nebo posloupnost vzdlvacch aktivit organizovanch tak, aby
splnily stanoven cl nebo urit soubor vzdlvacch kol. Tmito cli me bt napklad pprava
32
pro dal studium, kvalifikace pro vkon uritho povoln nebo skupiny povoln, nebo pouh
rozen znalost a porozumn problmu. Kad vzdlvac program ISCED je klasifikovn jednou
konkrtn rovn a jednm oborem vzdln.
rove vzdln, respektive dosaen rove vzdln je v podstat dna absolvovnm konkrtnho
vzdlvacho programu. Hlediska pro uren rovn programu jsou vymezena hodnotami uritch
parametr, nap. (obvyklho) vku astnka, kvalifikace pedagogickch pracovnk, typu nslednho
vzdlvn nebo uren apod. Klasifikace ISCED 97 zavd stupn vzdln (ISCED 06), z nich jsou
pro NSK TV dleit stupn ISCED 5 a ISCED 6, kter spolu tvo tercirn vzdlvn.

rovn vzdln

ISCED 0 Preprimrn vzdln
ISCED 1 Primrn vzdln
ISCED 2 Ni sekundrn vzdln
ISCED 3 Vy sekundrn vzdln
ISCED 4 Postsekundrn netercirn vzdln
ISCED 5 Tercirn vzdln - prvn stupe
ISCED 6 Tercirn vzdln - druh stupe

Obory vzdln

Pehled obor vzdln
Pehled sumrnch kd pro mezinrodn poteby
0 Obecn vzdln
1 Vzdlvn a vchova
2 Humanitn vdy a umn
3 Spoleensk vdy, obchod a prvo
4 Prodn vdy, matematika a informatika
5 Technick vdy, vroba a stavebnictv
6 Zemdlstv a veterinstv
7 Zdravotnictv a sociln pe
8 Sluby
9 Nezaleniteln programy

Obory vzdln a ppravy jsou definovny jako obsah vzdlvacho programu a tdcm principem
klasifikace pro obory vzdln je jeho obsahov npl. Programy jsou sdruovny na zklad
obsahov pbuznosti. Agregovny jsou do podrobn vymezench, zce vymezench a iroce
vymezench obor podle pbuznosti poznatk. O tom, do kterho oboru m bt program zaazen,
rozhoduje obsah hlavnch i nejetnjch vyuovanch pedmt nebo kurz. Pro zaazen oboru
vzdln do tto klasifikace je nutn znt jak obsah studia, tak profil absolventa.

Pro nae ely je dleit, e obory vzdlvn ISCED jsou v mezinrodn klasifikaci tdny do tech
rovn i stup (viz tabulka), piem pro NSK TV obsahuje 1. rove/stupe 8 pouitelnch
poloek, 2. rove/stupe 22 poloek a 3. rove/stupe 93 poloek. Kdy poloek obor vzdln
jsou numerick a maj nsledujc strukturu:

1. stupe X iroce vymezen obory 10 poloek
2. stupe XX zce vymezen obory 26 poloek
3. stupe XXX Podrobn vymezen obory 96 poloek

Pro uren oboru vzdln absolvovanho v eskm prosted byly na zklad obor vzdln reln
zavedench v naem vzdlvacm systmu vytvoeny detailn vymezen obory jako ptimstn kdy
v pomocnm selnku S, kde prvn 3 znaky kdu poloky tohoto selnku jsou podrobn
vymezenm oborem ISCED 97 (viz ve) a dal 2 znaky pedstavuj podrobn vymezen oboru
(tymstn kdy pitom nejsou vbec vytvoeny). Pt rove/stupe klasifikace obsahuje 1009
podrobnch poloek studijnch obor. Ptimstn kdy poloek ovem nemaj mezinrodn platnost a
nelze je proto pouvat pro mezinrodn srovnn.

Uvedeme konkrtn pklad konstrukce a pouvn klasifikace obor vzdln podle mezinrodnho
standardu ISCED i s vyuitm ptimstnho kdu S.

5 Technick vdy, vroba a stavebnictv
33
52 Technick vdy a technick obory
521 Strojrenstv, kovovroba a metalurgie

52101 Hodinstv

52102 Hutnick technologie

52103 Hutnictv

52104 Hydraulika

52105 Kotlstv a sven

52106 Mikromechanika

52107 Mont, soustruen a obrbn kov

52108 Ocelstv

52109 Odlvn kov a vroba model

52110 Opravy jzdnch kol

52111 Programy hutnickch obor

52112 Programy strojrenskch obor

52113 Pesn mechanika

52114 Pukastv

52115 Strojrenstv

52116 Sven a pjen

52117 Vroba jzdnch kol

52118 Vroba nstroj a zpustek

52119 Vroba oceli

52120 Zmenk a oprav sejf

52121 Zpracovn plechu

Dal dleitou skutenost je to, e od 1. 1. 2008 zaal S pouvat ISCED 97 jako novou sttn
klasifikaci msto KKOV. Zaveden nov sttn klasifikace bylo formln uskutenno sdlenm .
358/2007 Sb., o zaveden Mezinrodn klasifikace vzdln ISCED 97. Tm se klasifikace ISCED97
stala od potku roku 2008 zvaznou pro veker eten realizovan S a pro strukturu pedvanch
daj smrem k S. KKOV se tak stv pouze rezortn klasifikac, take MMT mus pevzt
KKOV do sv gesce a spravovat rovn pevodnky obou klasifikac, KKOV a ISCED 97. S mlo
provst posledn aktualizaci KKOV v ervnu 2008 s innost k 1. z 2008, ke zruen KKOV
v gesci S by mlo dojt k 31. 12. 2008.

Za tto situace se pro NSKTV jev jako perspektivnj orientovat se pi klasifikaci obor vzdln (a
tm i kvalifikac) ji pmo na ISCED 97, a to i s ohledem na funkce, kter m NSKTV plnit vi
zahrani. V tto souvislosti stoj za pozornost i to, e pro vechny obory existuj oficiln anglick
nzvy, vyuiteln nap. v dodatcch k diplomu.

Podobn jako klasifikaci KKOV i klasifikaci ISCED (na 3. rozliovac rovni) jsme se pokusili
alespo do urit mry propojit v nsledujc tabulce s akreditovanmi studijnmi programy/obory
vysokch kol. Nezaazeno prozatm zstalo 3392 studijnch program/obor, z nich velk vtina
pat mezi navazujc magistersk programy/obory. Skutenost, e se nepodailo propojit tm
polovinu akreditovanch studijnch program/obor byla ovlivnna pedevm temi faktory. Za prv
je mezi akreditovanmi studijnmi programy/obory vysokch kol velk mnostv tch, kter nemaj
vbec piazen dn kd (tedy ani KKOV). Za druh je mezi nimi ada nov akreditovanch, kter
se jet nepodailo roztdit podle klasifikace ISCED. A konen za tet, realizovan postup vyaduje
znan objem prce, na kter nebylo dost asu. Jinak je ovem mon a reln cel postup dokonit a
provst pln zaazen akreditovanch studijnch program/obor vysokch kol na 3. rozliovac
rovni mezinrodn klasifikace ISCED.
34

35

2.4. Nvrh seskupen kvalifikac do sektor

Jak bylo uvedeno ve, stvajc seznam sektorovch rad se jako vchodisko pro nvrh sektorovch
uskupen kvalifikac v NSKTV pli nehod. Klasifikace KKOV je na prvn rovni pli hrub, na
druh rovni pli podrobn (47 poloek). Navc tato klasifikace pestala bt sttn klasifikac.

Jako vchodisko nvrhu se proto jev vhodnj druh rove mezinrodn klasifikace obor
vzdlvn ISCED 97, kter m 22 pouitelnch poloek. Dal vhodnou inspirac se ukzaly bt stl
pracovn skupiny Akreditan komise pro vysok koly, kterch je 21. V nsledujc tabulce je
provedeno srovnn uvedench dvou seznam a na jejich zklad vytvoen n nvrh. Pi jeho tvorb
jsme pouili tato hlediska:

a) tam, kde se ISCED a AK shoduj, ponechali jsme samostatn sektor, nkdy s mrn
modifikovanm nzvem i obsahem (uitelstv a pedagogika, umn, prvo, vdy o iv
prod, zemdlstv, veterinstv, bezpenostn sluby);
b) tam, kde je lenn AK jemnj, pouili jsme lenn AK (humanitn vdy, spoleensk vdy,
vdy o neiv prod, zdravotnictv);
c) tam, kde pracovn skupina AK zahrnuje pli mnoho obor (technick obory), pouili jsme
jemnjho lenn s vyuitm 3. rovn ISCED 97;
d) pro matematiku a statistiku a potaov vdy, pro kter m AK jednu skupinu, navrhujeme
dva samostatn sektory;
e) pro obory sociln pe a doprava a spoje, pro n AK nem pracovn skupinu, navrhujeme
dva odpovdajc sektory;
f) v ppad slueb, kde AK nem pracovn skupinu, jsme zaadili dva sektory, kter by mly
zahrnout pomrn etn obory na rovni VO a bakalskch program;
g) obory urnalistika a informace, obchod, zen a finance a ochrana ivotnho prosted, pro
n AK nem samostatn skupiny, jsou ji zahrnuty nebo jsou snadno zahrnuteln do
navrench sektor.

Nvrh obsahuje 30 poloek, co se z hlediska procesu projednvn kvalifikac jev jako pimen:
povaujeme-li za optimln poet kvalifikac piblin 1000, je optimln poet skupin, do nich se
maj tyto kvalifikace tdit roven 1000 33.

Za hlavn pednost vak povaujeme, e a na dva ppady existuje bu pm korespondence nebo
jasn nvaznost navrench sektor na stvajc fungujc a kompetentn pracovn skupiny. Pizvnm
zstupc zamstnavatel by mohla vzniknout vhodn grmia pro projednvn jednotlivch
kvalifikac.

36

ISCED 2. rove Pracovn skupiny AK Nvrh sektor
Uitelstv a pedagogika Pedagogika, psych., kinatropol. Uitelstv, pedagog., psych.?
Umn Umn a umnovdy Umn a umnovdy
Filosofie, teologie, religionist. Filosofie, teologie, relig.
Filologie a literrn vdy Filologie a literrn vdy
Humanitn vdy
Historie Historie, knihov., archiv.
Sociln vdy Sociln vdy Spoleensk vdy
Ekonomie Ekonomie a management
urnalistika a informace
Obchod, zen a finance
Prvo Prvo a bezpenostn obory Prvo a bezpe. obory
Vdy o iv prod Biologie a ekologie Biologie a ekologie
Fyzika Fyzika
Geografie Vdy o zemi
Geologie

Vdy o neiv prod
Chemie Chemie
Matematika a statistika Matematika a statistika
Potaov vdy
Matematika a informatika
Informatika
Strojrenstv, metalurgie Technika a tech. obory
Elektrotechnika
Textil, odvy, obuv, ke
Devo, papr, plasty, sklo
Vroba a zpracovn
Hornictv a tba
Architektura a staveb.
Technick obory
Stavebnictv a architektura
Zemdl., lesnic., ryb. Zemdlstv, lesnic., potravin. Zemdlstv, lesnictv, potrav.
Veterinstv Veterinrn medicna Veterinstv
Lkastv a zdravotnictv Lkastv
Farmacie Farmacie
Zdravotnictv
Nelkask zdravot. obory Nelkask zdravot. obory
Sociln pe Sociln pe
Hotelnictv, cestovn ruch Osobn sluby
Osobn sluby
Dooprava a spoje Doprava a spoje
Ochrana ivot. prost.
Bezpenostn sluby Vojensk obory Vojensk obory

Pro navren sektory jsme stanovili nkter zkladn charakteristiky, kter jsou uvedeny v nsledujc
tabulce. V prvnm sloupci tabulky jsou uvedeny dvoumstn nebo tmstn kdy obor vzdln podle
mezinrodn klasifikace ISCED, kter nle do kadho z navrhovanch sektor. Druh sloupec
uvd pracovn nzev sektoru. Tet sloupec obsahuje dleit daj o potu ekonomicky aktivnch
osob v esk republice s tercirnm vzdlnm dan skupiny obor (vrazn vtina piblin 80% -
ze vech absolvent tercirnho vzdln, kte v souasnosti psob na eskm pracovnm trhu, m
magistersk, inenrsk nebo ekvivalentn vysokokolsk diplom); daj pedstavuje prmr
z vbrovch eten pracovnch sil S v letech 2005-2007 a je uveden v tiscch osob. Ve tvrtm
a osmm sloupci je uveden poet akreditovanch studijnch program/obor vysokch kol, kter se
podailo zaadit do pslunho oboru vzdln ISCED spadajcho do danho sektoru (typy studijnho
programu: B bakalsk, M magistersk, N navazujc magistersk, P doktorsk).

37
daje v tabulce podvaj adu dleitch informac. Z hlediska potu studijnch program
v jednotlivch sektorech je zejm, e navrhovan sektory nejsou pli vyven, nebo mezi nimi
jsou jak sektory s nkolika stovkami akreditovanch program, tak sektory s mn ne deseti
programy. Me to bt zpsobeno tm, e jednotliv sektory nejsou optimln rozvreny, ale rovn
tm, e akreditace studijnch program/obor probh v rznch sektorech na rznch rovnch
rozlien (co je v jednom sektoru oznaovno jako studijn program je napklad v jinm sektoru
povaovno za obor nebo dokonce jen za specializaci).

Jin pohled na stejnou problematiku umouje daj o potu ekonomicky aktivnch absolvent.
Rovn v tomto ppad jsou mezi sektory velik rozdly a rozptyl je dokonce jet vt, ne tomu
bylo u potu akreditovanch studijnch obor. V obou ppadech se zd, e pedevm pli mal
sektory vznikl na zklad mlo frekventovanch technickch obor a obor slueb bude dobr
podrobit dalm rozborm a zvit jejich slouen.

Pro efektivn fungovn sektorovch rad je ovem rozhodujc pimen poet projednvanch
kvalifikac a jejich vzjemn pbuznost. Poet osob, kter se s danou kvalifikac uplatuj na trhu
prce, je dleit informace pro formulaci profilu absolventa i pro uchazee o dan obor a mlo by se
k n pihlet i pi optimalizaci potu kvalifikac.

Kd ISCED Nzev sektoru absolventi B
bakalsk
M
magister-
sk
N
navazujc
P
doktorsk
Celkem
14 Uitelstv, pedagog., psych. 119,1 130 325 23 478
21 Umn a umnovdy 19,9 135 59 1 37 232
220+221+226 Filosofie, teologie, relig. 19,2 65 48 39 152
222+223 Filologie a literrn vdy 7,4 155 118 1 62 336
225+32 Historie, knihov., archiv. 10,7 63 44 1 36 144
311+312+313 Sociln vdy 11,2 62 12 43 117
314+34 Ekonomie a management 109,5 131 47 1 44 223
38 Prvo a bezpe. obory 31,1 24 4 20 48
42+85 Biologie a ekologie 12,8 46 23 132 201
441 Fyzika 4,3 31 24 56 111
443 Vdy o zemi 6,9 33 18 12 63
442+524 Chemie 20,9 34 54 56 144
46 Matematika a statistika 10,0 49 26 55 130
48 Informatika 11,9 45 30 30 105
521+525 Strojrenstv, metalurgie 65,3 50 64 36 150
522+523 Elektrotechnika 52,5 47 30 1 77 155
542 Textil, odvy, obuv, ke 3,2 16 3 19
543 Devo, papr, plasty, sklo 2,2 3 1 1 5
544 Hornictv a tba 2,9 15 12 27
58 Stavebnictv a architektura 50,7 25 23 27 75
62+541 Zemdlstv, lesnictv, potrav. 38,0 53 22 45 120
64 Veterinstv 5,4 1 2 33 36
72 (bez 727) Lkastv 57,3 36 23 175 234
727 Farmacie 7,7 2 18 20
Nelkask zdravot. obory 0,0
76 Sociln pe 5,5 29 1 1 3 34
811+812 Hotelnictv, cestovn ruch 3,4
813+814+815 Sport a osobn sluby 1,4 25 7 5 37
84 Doprava a spoje 8,2 13 8 4 25
86 Vojensk obory a obrana 12,2 4 2 3 9
#N/A Nezaazeno 1,5 809 152 1931 549 3441
Celkov souet 712,6 2129 1181 1937 1624 6871
38
Pedpokldme, e pedloen nvrh bude podroben dkladn diskusi a na jejm zklad upesnn. Pi
tom bude teba pihlet i k dalmu smovn soustavy sektor a sektorovch rad v rmci een
projekt NSP-2 a NSK-2. Uiten podnty me pinst i srovnn s nktermi jinmi rozvinutmi
zemmi i dkladnj analzy ke svtu prce a soustav povoln.

2.5. Soustava zamstnn/povoln ISCO a KZAM
Hned v vodu je teba uinit terminologickou poznmku, kter je pro dal vklad podstatn.
V eskm jazyce pouvan termny zamstnn, povoln i profese jsou vechny v uritm smyslu
pouvny jako ekvivalenty anglickho termnu occupation. S v tomto vznamu pouv termn
zamstnn, kter tak uvd u pslun klasifikace a statistik. Avak vzhledem k vceznanmu a
vceelovmu pouvn termnu zamstnn (napklad jako oznaen pro pracovn pomr i
ekvivalentu anglickho employment) vak bude v dalm textu pouvn pedevm esk vyhrannj
a jednoznanj termn povoln, kter je navc uvn v pipravovan nrodn soustav povoln
(NSP). Dalm dleitm pojmem je pracovn msto, je je ekvivalentem anglickho job.
esk statistick ad zavedl od roku 1994 "Opatenm S" (stka 20/1994 Sb.) novou Klasifikaci
zamstnn KZAM (tedy vlastn klasifikaci povoln), kter sice sten navazovala na
pedchzejc nrodn klasifikaci (Jednotn klasifikace zamstnn - JKZ), ale pedevm byla
vypracovan na podklad mezinrodnho standardu ISCO-88, kter v podstat tm zcela pevzala.
ISCO (International Standard Classification of Occupation, ILO, Geneva 1988) je mezinrodn
klasifikace povoln vypracovan Mezinrodnm adem prce v enev a schvlen OSN. A na
nepatrn vjimky pevzala klasifikaci ISCO rovn EU a vydala ji pod nzvem ISCO-88 (COM).
Klasifikace ISCO m tyi rovn a na nejpodrobnj rozliovac rovni tedy tymstn seln kd.
Pestoe KZAM pln respektuje principy ISCO-88, obsahuje prv na nejpodrobnj 4. rovni (tedy
na rovni tzv. podskupin) nkter drobn rozdly, kter jsou patrn z pevodnku KZAM - ISCO-88 -
ISCO-88(COM), uveden ve IV. sti tsvazkov publikace S Klasifikace zamstnn. S,
Praha 2001. Pro nrodn ely vak vyvstala poteba jet podrobnjho tdn, ne obsahuje
mezinrodn klasifikace ISCO, proto S provedlo rozen klasifikace KZAM a do hloubky 5.
msta, tedy dal podrobnj rovn tdn, kter bylo publikovno jako 3. vydn pod nzvem
Klasifikace zamstnn - rozen (KZAM-R). Uveden publikace obsahuje i tet svazek KZAM, s
abecednm seznamem vech zamstnn (povoln) v R.
Zkladnm metodickm principem klasifikace ISCO a tedy i KZAM je vytvoen strukturln
dekadick soustavy, zahrnujc veker pracujc obyvatelstvo podle jeho zamstnn (povoln).
Klasifikace definuje zamstnn (povoln) jako soubor kol a povinnost, kter jsou vykonvny
jednou osobou. Seskupuje dohromady zamstnn (povoln) v souhrnnjch hlavnch tdch podle
podobnosti typ vykonvanch prac a na zklad podobnosti kvalifikac poadovanch k plnn
kol a povinnost v zamstnn (povoln).
Na prvn rozliovac rovni Klasifikace ISCO/KZAM definuje nsledujcch 10 hlavnch td
zamstnn (povoln):
1. Zkonodrci, vedouc a dc pracovnci
2. Vdet a odborn duevn pracovnci
3. Technit, zdravotnit, pedagogit pracovnci a pracovnci v pbuznch oborech
4. Ni administrativn pracovnci (ednci)
5. Provozn pracovnci ve slubch a obchod
6. Kvalifikovan dlnci v zemdlstv, lesnictv a v pbuznch oborech (krom obsluhy stroj a
zazen)
7. emeslnci a kvalifikovan vrobci, zpracovatel, opravi (krom obsluhy stroj a zazen)
8. Obsluha stroj a zazen
9. Pomocn a nekvalifikovan pracovnci
10. Pslunci armdy
39
Pi vymezovn hlavnch td a na podrobnjch rozliovacch rovnch dal skupiny zamstnn
(povoln) jsou pitom pouvny dv dimenze koncepce kvalifikace: rove (tj. stupe) vzdln,
kter je funkc rozsahu a sloitosti zahrnutch kol, piem sloitost m prioritu ped rozsahem; a
specializace vzdln, kter odr typ pouit znalosti, pouvan nstroje a zazen, zpracovan
materil a charakter produkovanho zbo a slueb. Je nutn zdraznit, e klasifikace se sousteuje
na kvalifikaci poadovanou pro provdn kol a nikoliv na to, zda pracovnk majc konkrtn
zamstnn (povoln) je vce nebo mn kvalifikovan ne jin pracovnk ve stejnm zamstnn
(povoln).
Osm z deseti hlavnch td ISCO i KZAM bylo sestaveno s ohledem na vztah zamstnn (povoln) ke
tyem stupm vzdln (zkladn, stedn bez maturity, stedn s maturitou a vysokokolsk). V
definicch dvou hlavnch td nebyl vztah stupn vzdln proveden a to u hlavn tdy ISCO-1
Zkonodrci, vedouc a dc pracovnci a u hlavn tdy ISCO-0 Pslunci armdy (vzhledem k cel
ad zvltnost, specifik a k nedostatku informac nen tato hlavn tda ji v dalm textu uvaovna),
protoe jin aspekty tohoto typu prce byly povaovny za dleitj (napklad funkce tvorby
politiky a zen).
Hlavn tda ISCO-2 Vdet a odborn duevn pracovnci zahrnuje zamstnn (povoln)zpravidla
vyadujc znalosti a dovednosti odpovdajc vysokokolskmu vzdln nebo vdeck kvalifikaci.
Hlavn tda ISCO-3 Technit, zdravotnit, pedagogit pracovnci a pracovnci v pbuznch
oborech zahrnuje zamstnn (povoln)zpravidla vyadujc znalosti a dovednosti odpovdajc
plnmu stednmu, ppadn bakalskmu vzdln.
Pt dalch hlavnch td ISCO a to 4, 5, 6, 7 a 8 se posuzuje jako by mly stejn stupe vzdln:
pln stedn vzdln (s maturitou), ppadn stedn vzdln (bez maturity) a rozliuj se vztahem k
irokm skupinm specializace vzdln. Konen hlavn tda ISCO-9 nevyaduje ani stedn
vzdln.
KZAM tedy definuje pt rovn seskupen tvoen (bez cel hlavn tdy ISCO-0, kter na 1. a 4.
rovni obsahovala vdy prv jednu kategorii zamstnn/povoln):
9 hlavnmi tdami
27 tdami
118 skupinami
498 podskupinami
3220 jednotkami.
Jednotky sestvaj z ady velmi detailnch zamstnn (povoln); napklad Strojn inenr technolog
pat do jednotky 21455 Strojn inenr technolog, normaliztor, ta do podskupiny 2145 Projektanti a
konstrukti strojnch zazen, strojn ineni, kter je zahrnuta do skupiny 214 Architekti,
projektanti, konstrukti, technit vdci a ineni a ta je soust tdy 21 Vdci a odbornci ve
fyziklnch a pbuznch vdch, architekti a technit ineni a hlavn tdy 2 Vdet a odborn
duevn pracovnci (tvr pracovnci).
Tm se vlastn dostvme k pln systematice a klasifikaci vech povoln v esk republice.
V souasn dob je na eskm pracovnm trhu zhruba necelch 5 milion pracovnch mst (jobs), kter
jsou zaaditeln do jednotlivch povoln. Piblin 8 tisc rznch oznaen (nzv) pracovnch mst
vymezench S je roztdno do tm 3 tisc povoln na 5. rozliovac rovni KZAM a do 498
povoln na 4. rozliovac rovni KZAM, zcela srovnateln se 4. rozliovac rovn mezinrodn
klasifikace ISCO. Takto vymezen povoln odpovdaj vcnmu vymezen termnu occupation i
v jinch zemch (napklad v USA, kde je soustava povoln lenna nejpodrobnji, bylo vech vce
ne 100 milion pracovnch mst na americkm pracovnm trhu - jobs roztdno do zhruba 12 tisc
kategori s licm se nzvem a/nebo obsahem prce, kter byly nsledn setdny a zaazeny do
piblin tiscovky povoln).
40

2.6. Propojen soustavy kvalifikac a soustavy povoln
Ji pvodn zamlen navzn klasifikace zamstnn (povoln) ISCO a KZAM na jednotliv
stupn vzdln nebylo bez problm. Hlavnm a velice pozitivnm pnosem tohoto metodickho
principu ovem bylo, e zamstnn (povoln) byla definovna podle stupn kvalifikan nronosti,
zodpovdnosti a sloitosti prce. Konkrtn piazen jednotlivch stup vzdln k zamstnnm
(povolnm) je vak ve skutenosti dosti voln a navc je rzn v rznch zemch a mn se v ase. O
dynamice tchto zmn svd i to, e jet na konci 80. let se vysokokolsk vzdln povaovalo za
odpovdajc skupin povoln v hlavn td ISCO-2, zatmco v souasnm desetilet (tedy o 20 let
pozdji) se k tercirnmu vzdln stle astji piazuj ji dokonce ti hlavn skupiny povoln ISCO
1-3. V kadm ppad mezi soustavou vzdln (ISCED) a povoln ve skutenosti jednoznan
piazen neexistuje a je velice problematick oznait uritou st povoln jako vysokokolskch
povoln.
Podl vysokokolskch povoln je pochopiteln zvisl nejen na struktue povoln v danm ase a
v urit zemi, ale rovn na podlu vysokokolskch osob, kter na trhu prce psob a na zpsobech
jejich piazen k jednotlivm povolnm. Podrobnj rozbor byl na tvrt rozliovac rovni
klasifikace ISCO a KZAM proveden na eskm (daje S) i mezinrodnm vzorku (zem EU-15 a
dle R, Polsko, Slovensko a Maarsko) na zklad daj z pravidelnch vbrovch eten
pracovnch sil (European Lobour Force Surveys) 2005-2007, kter shromauje EUROSTAT ze
statistickch ad lenskch zem EU (vetn R). Podstatn rozdl v obou vzorcch spoval
pedevm v tom, e v prmru evropskch zem psobilo na pracovnm trhu 27% pracovnk
s tercirnm vzdln, zatmco v esk republice to bylo pouze 15%. Analzy uvedench daj pitom
ukzaly nsledujc celkovou situaci:
Na 4. rozliovac rovni klasifikace ISCO/KZAM je celkem definovno 498 podskupin
povoln. V souasnosti ve 108 z nich v prmru 19 evropskch zem a v 85 z nich v esk
republice m alespo polovina pracovnk tercirn vzdln (ISCED 5-6). Poet povoln,
v nich m tercirn vzdln alespo tvrtina pracovnk je pirozen zeteln vy (196
v Evrop a 144 v R).
Nejetnji jsou oba typy povoln zastoupeny pedevm v hlavn td ISCO-2, v n je
v Evrop 70 a v R 64 (respektive 74 a 78) takovch povoln mezi celkov 79 podskupinami
ISCO-2. Celkem vznamn v Evrop i u ns jsou tato povoln zastoupena rovn v hlavn td
ISCO-1. Viditeln mn jich je v hlavn td ISCO-3, ale je zejm, e rst podlu
vysokokolk v pracovn sle roziuje okruh vysokokolskch povoln pedevm prv ve
skupin ISCO-3. V ostatnch hlavnch tdch ISCO 4-9 je takovch povoln velice mal poet.

Dal podstatnou otzkou je, jak spolu souvis jednotliv kvalifikace se soustavou povoln, jak tsn
je vztah mezi jednotlivmi kvalifikacemi a jednotlivmi povolnmi. Pro analzu tchto vazeb byly
vyuity ji pouze esk daje z vbrovch eten pracovnch sil S z let 2005-2007 (spojen
41
soubor za ti posledn roky pochopiteln vrazn zvtilo rozsah dat a umonilo provdt velmi
podrobn rozbory. Pedmtem analzy bylo vzjemn propojen mezi kvalifikacemi tercirnho
vzdln definovanmi na 3. rozliovac rovni klasifikace obor ISCED (do analzy pitom vstoupilo
78 kvalifikac na tercirn rovni, u nich byl k dispozici dostaten velk vzorek reprezentujc
v prmru nejmn 1 tisc osob) a povolnmi (profesemi) definovanmi na 4. rozliovac rovni
klasifikace povoln ISCO (vzhledem ke snaze analyzovat absolventy tercirnho vzdln ve vech
povolnch na pracovnm trhu, vstoupilo do analzy 408 skupin povoln, kter byly ve vzorku
dostaten zastoupeny, pestoe cel ada z nich nen pro tercirn vzdln nijak zvl vznamn).

Rozbor rznch vztah mezi kvalifikacemi a povolnmi ve vznikl dvourozmrn matici - kvalifikace
(obor tercirnho vzdln) x povoln (profes) o rozsahu 78 x 408 je pomrn komplikovan, pro
jeho srozumitelnost je proto vhodn uvst konkrtn pklad. Vybrali jsme pro nj opt skupinu
kvalifikac (studijnch obor) ISCED 521 Strojrenstv, kovovroba a metalurgie na magistersk
(inenrsk) rovni (v dalm textu pro tuto kvalifikaci pouvme zjednoduujc zkratku strojn
inenr) a skupinu povoln (profes) ISCO 2145 Projektanti a konstrukti strojnch zazen, strojn
ineni (v dalm textu pro toto povoln pouvme zjednoduujc zkratku strojn inenr). Jak je
vzjemn propojen uveden kvalifikace a danho povoln?

Osoby s kvalifikac strojn inenr (ISCED 521) pracuj v cel ad povoln, pesto jsou vak
koncentrovn v nkolika nejfrekventovanjch. Vjimen postaven mezi nimi hraje podle
pedpoklad prv povoln strojn inenr (ISCO 2145), ve kterm psob 27% osob s kvalifikac
strojn inenr (ISCED 521). Dalch 10% osob s touto kvalifikac psob v povoln ISCO 3115
Strojrent technici. Ostatn povoln jsou ji podstatn mn etn, nebo pouze 3% osob s
kvalifikac strojn inenr pracuje v povoln ISCO 1222 Vedouc pracovnci v prmyslu a ISCO 3152
Bezpenostn technici a dal 2% v povoln ISCO 2419 Ostatn odborn pracovnci v oblasti
podnikn. V uvedench 5 povolnch tedy psob 46% osob s kvalifikac strojn inenr a v
nejetnjch 23 povolnch (z celkovho potu 498 povoln definovanch na 4. rovni klasifikace
ISCO) psob 75% osob s danou kvalifikac (stupnm a oborem vzdln).

Druh postup se na danou kvalifikaci dv pes lohu, kterou hraj v jednotlivch povolnch
(profesch), tedy odpovd na otzku jak vznamn je dan kvalifikace pro urit povoln. V povoln
strojn inenr (ISCO 2145) pracuj osoby s rznou kvalifikac a je teba konstatovat, e v esk
republice v letech 2005-2007 v tomto povoln, kter je v evropskch zemch povaovno za
vysokokolsk, pracovalo stle jet 18% osob s nim ne tercirnm vzdlnm. Zrove ovem
plat, e 70% osob v tomto povoln m nejen tercirn vzdln, ale zrove zdaleka
nejfrekventovanj kvalifikaci strojn inenr (ISCED 521). Pouze 12% osob v tomto povoln m
tedy jinou kvalifikaci (obor vzdln) na tercirn rovni. dn z nich vak nijak nevynv, nejastji
jde s necelmi 2% o kvalifikace ISCED 522 Elektrotechnika a energetika a ISCED 523 Elektronika a
automatizace. Jet s nimi podly nsleduj pedevm dal technick kvalifikace ze skupiny
ISCED 52 Technick vdy a technick obory.

Fakt, e kvalifikace strojn inenr m v nkterch povolnch (profesch) vysokou exkluzivitu
potvrzuj tak osoby s kvalifikac strojn inenr, kte hraj vznamnou roli jet v dalch povolnch.
Napklad v povoln ISCO 2147 Dln a hutn ineni, technologov, metalurgov pedstavuj vce
ne 40% zamstnanch osob a dokonce i v povoln ISCO 2130 Vdci a odbornci v oblasti vpoetn
techniky tvo strojn ineni tvrtinu vech pracovnk. Do urit mry je to samozejm dno tm, e
osob s kvalifikac strojn inenr je na eskm trhu prce pomrn znan mnostv (tvo tm 15%
vech osob s tercirnm vzdlnm). Na druh stran, pestoe 10% strojnch inenr pracuje v
povoln ISCO 3115 Strojrent technici, nejsou pro toto povoln nijak zvl exkluzivn, nebo
v nm pedstavuj pouze 10%. Rozhodujc st v nm toti pedstavuj pracovnci se stednm
vzdlnm.

Dkladn analzy vztahu mezi kvalifikacemi a povolnmi (profesemi) vedla k definovn dvou
zkladnch ukazatel, kter dostaten charakterizuj vztah kvalifikac (3. rove klasifikace ISCED)
42
k soustav povoln (4. rove klasifikace ISCO): koncentraci kvalifikac (v povolnch) a exkluzivitu
kvalifikac (v povolnch).
Koncentrace kvalifikace (v povolnch)
Profesn koncentrace urit kvalifikace v povolnch (k
j
) ukazuje, nakolik je dan kvalifikace
z hlediska povoln (profes) homogenn i naopak heterogenn. Koncentrace je vysok, pokud jsou
osoby s uritou kvalifikac soustedni (koncentrovn) v omezenm potu povoln, nebo jinak
eeno pokud m v kvalifikaci dominantn postaven (vzhledem ke struktue v ostatnch kvalifikacch)
jedno nebo jen nkolik mlo povoln (profes). Koncentrace se tedy dv na strukturu rozloen
zamstnanch osob s danou kvalifikac ve vech povolnch (profesch) oproti ostatnm kvalifikacm.
Pro uren velikosti mry profesn koncentrace k kvalifikace j lze pout nsledujc vpoet:
Kde n
j
je celkov poet osob zamstnanch v dan kvalifikaci j, n
ij
je poet osob zamstnanch
v kvalifikaci j v povoln (profesi) i a N je pak poet uvaovanch skupin povoln (profes).
Exkluzivita kvalifikace (v povolnch)
Profesn exkluzivita urit kvalifikace v povolnch (e
j
) ukazuje, nakolik jsou dan povoln (profese)
obsazeny vhradn osobami s touto kvalifikac. M-li kvalifikace vysokou exkluzivitu, znamen to, e
nkter povoln (profese) jsou vykonvna pevn osobami prv s touto kvalifikac. Exkluzivita se
tedy zamuje na rozloen kvalifikac zamstnanch osob u kadho povoln (profese). V ukazateli
exkluzivity mohou bt zvhodnny kvalifikace s vtm potem osob, protoe mohou dominovat ve
vce povolnch (profesch).
Pro uren velikosti mry profesn exkluzivity e kvalifikace j lze pout nsledujc vpoet:
kde n
i
je poet osob zamstnanch v danm povoln (profesi) v cel ekonomice a n
ij
je poet osob
v danm povoln (profesi) i s kvalifikac j. N je pak poet uvaovanch skupin povoln (profes).

Rozdl mezi exkluzivitou a koncentrac spov tedy v tom, e zatmco mra profesn koncentrace
kvalifikace odpovd na otzku, nakolik se osoby s danou kvalifikac sousted oproti jinm
kvalifikacm pedevm do uritch povoln (profes); mra profesn exkluzivity kvalifikace
odpovd na otzku, nakolik jsou urit povoln (profese) obsazena jen osobami s danou kvalifikac.
Mezi ukazatelem mry koncentrace a exkluzivity pitom nemus bt dn vztah.

Analza mry koncentrace a mry exkluzivity vech 78 tercirnch kvalifikac ve 408 povolnch
(profesch) ukzala charakteristiky kvalifikac uveden v nsledujcm grafu (ob uveden mry jsou
nsobeny 100), z nich plynou nsledujc zjitn:
Vztah mezi jednotlivmi kvalifikacemi a povolnmi (profesemi) je velice rozmanit. Existuj jak
kvalifikace s u vazbou na povoln, tak i kvalifikace s vazbou podstatn volnj. Tato vazba se
pitom me projevovat dvojm zpsobem a mt povahu koncentrace a/nebo exkluzivity.
Koncentrace k, do jak mry jsou osoby s danou kvalifikac soustedni je v nkolika mlo
povolnch (profesch). Velice vysokou koncentraci maj kvalifikace lka (ISCED 721) a zvlt
stomatolog (ISCED 724). Znamen to, e vtina osob s tmito kvalifikacemi pracuje jen ve velmi
omezenm okruhu povoln (profes). Pomrn vysokou mru koncentrace maj tak dal kvalifikace
z lkask a zdravotnick oblasti (ISCED 725 a 727), ke kterm se pipojuje pprava uitel pro
zkladn vzdlvn (ISCED 144).
Exkluzivita k, do jak mry jsou nkter povoln (profese) vykonvny osobami s danou
kvalifikac. Kvalifikac s naprosto nejvy profesn exkluzivitou je prvo (ISCED 380). Znamen to,
e prvnick povoln vykonvaj tm vhradn osoby s tercirn prvnickou kvalifikac. Vysokou
profesn exkluzivitu vykazuje rovn ekonomick kvalifikace (ISCED 314), kvalifikace filozofie a
etika (ISCED 226) a kvalifikace ve strojrenstv (ISCED 521).
,
1
2
=
N
i i
ij
j
n
n
e
,
1
2
=
N
i j
ij
j
n
n
k
43

Vztah obor vzdln k povolnm
Mra koncentrace a exkluzivity obor vzdln
0
200
400
600
0 20 40 60 80
Koncentrace
E
x
k
l
u
z
i
v
i
t
a
380
521
226
314
721
724
725
144
727

2.7. Registr kvalifikac v NSKTV

Architektura NSK, jak je popsna nap. v publikaci NOV z nora 2007 Nvrh pojet, struktury a
proces Nrodn soustav kvalifikac, s. 5, obsahuje tyto prvky:

- jednotky NSK
- standardy NSK
- rovn NSK
- kvalifikan smry
- vazby uvnit NSK
- vazby NSK s okolm

V tto sti se budeme zabvat jednotkami NSK, ktermi jsou pln a dl kvalifikace. V uveden
publikaci je na str.s. 20 vysvtlen vztah plnch kvalifikac k povolnm a oborm vzdln a je
deklarovno vzjemn jednoznan piazen obor vzdln a plnch kvalifikac. Toto pojet se jev
jako schdn vchodisko. Je-li k dispozici relativn spolehliv a pln seznam obor vzdln
v tercirn oblasti, je mono na jeho zklad vytvoit odpovdajc seznam kvalifikac. O jak poty se
jedn?
V tabulkch KKOV jsou uvedeny tyto poty kmenovch obor vzdln v tercirn sfe:

N 71
R 157
T 150
V 150
Pro vysokokolsk obory (rovn R, T, V) to znamen 457 kmenovch obor. Kad kmenov obor
se vak me jet dle lenit (viz kd obor v kapitole 2.2). Jednotliv obory je nutno hledat
44
v seznamu akreditovanch studijnch obor. Poet studijnch obor v tomto seznamu in 6889 (viz
tabulka na str. tto studie).

Abychom zskali pesnj nzor, s jakm relnm potem studijnch obor (tj. kvalifikac) je nutno
v NSKTV potat, provedli jsme sondu pro jednu skupinu kmenovch obor KKOV. Zvolili jsme
skupinu 23 Strojrenstv a strojrensk vroba. Na vysokokolsk rovni do n pat 7 kmenovch
obor, kad teoreticky na tech rovnch R, T, V. Pomoc seznamu akreditovanch studijnch
program (http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditovane-studijni-programy-vysokych-skol-s-
uvedenim-kodu-studijnich-programu-a-oboru) a pipojenho vyhledvae byl zskn seznam
evidovanch obor pro jednotliv kmenov obory. Pi prohldce tchto evidovanch obor se ukzalo,
e ada identickch obor se v seznamu vyskytuje vcekrt, a to z tchto dvod: a) stejn obor
v etin a v anglitin; b) stejn magistersk obor jednou jako dobhajc dlouh a jednou jako
navazujc; c) stejn obor vyuovan na rznch kolch (nejmn poetn ppady). Po vylouen
tchto duplicit zbyla zhruba polovina obor z pvodnho potu. Pitom za rzn pokldme obory se
stejnm nzvem, ale na rzn rovni (R, T, V). Vsledky sondy jsou uvedeny v nsledujc tabulce.

Kmenov obor Poet zznam Poet rznch
obor
2301 Strojn inenrstv 62 31
2302 Stroje a zazen 40 20
2303 Strojrensk technologie 19 8
2304 Vojensk technika strojn 5 5
2305 Strojrenstv se zamenm na ekonomiku a zen 4 2
2306 Leteck a raketov technika 5 5
2341 Strojrenstv 3 2
celkem 138 73

Za pedpokladu, e podobn situace je i v ostatnch skupinch, znamenalo by to zhruba 3500 rznch
obor, tj. rznch kvalifikac. Tento poet by bylo douc jet snit - zahranin soustavy
kvalifikac nebo povoln na tercirn rovni mvaj kolem 1000 poloek V seznamu se vyskytuje ada
obor s podobnmi nzvy (nap. dopravn a manipulan technika, dopravn technika, dopravn stroje
a manipulace s materilem), co naznauje, e by po projednn v sektorovch radch bylo mono
blzk obory bu spojit nebo jim alespo piadit jednu spolenou kvalifikaci. Pitom by se profil
absolventa (a tm i jeho znalosti, dovednosti a kompetence) ve stejnm oboru mohl na rznch kolch
(fakultch) do jist mry liit kad kola (fakulta) by mla mt monost zachovat si svou osobitost.

V ploze 2 jsou pklady informac, kter lze nalzt o studijnch oborech na webovch strnkch
fakult. Ze studijnch program strojnch fakult jsme vybrali
a) stejn obor vyuovan na rznch fakultch,
b) stejn obor vyuovan na jedn fakult na bakalsk a magistersk rovni,
c) rzn obory s podobnm nzvem.
Z pklad je zejm, e tyto podklady jsou vyuiteln jak pro popis kvalifikac, tak pro jednn o
sdruovn obor (kvalifikac). Zrove se ukazuje znan rznorodost tchto informac, co prci na
NSKTV nikterak neuleh.

Vytvoen prvnho nvrhu seznamu kvalifikac pomoc seznamu studijnch obor se jev schdn, ale
nelze pi tom postupovat zcela automaticky. Pi vytven seznamu by bylo uiten ji navrhnout,
kter obory uvnit kadho kmenovho oboru se jev obsahov blzk a mlo by se jednat o jejich
45
spojen. Vznamnou pomoc pitom mohou bt daje o koncentraci a exkluzivit kvalifikac (viz
kapitola 2.6).

Rozdlen obor do sektor nebude rovn bezproblmovou zleitost. Zstaneme-li u naeho
pkladu, zjistme, e na strojnch fakultch se nevyuuj pouze obory ze skupiny 23, ale asto i ze
skupiny 39 (Speciln a interdisciplinrn obory) apod.

Vyuvn klasifikace obor ISCED 97 (tj. pevod KKOV na ISCED 97) nebude zejmna
v technickch oborech triviln zleitost. Pouhm nahldnutm do seznamu obor na 3. a 4. rovni
ISCED 97 zjistme, e struktury obou kvalifikac se dosti li, nap. obory, kter jsou v KKOV v jedn
skupin, bude v ISCED nutno zaadit do rznch skupin. Na druhou stranu by bylo mono vyut
nutnosti zaazen oboru do ISCED jako argumentu pro eln pospojovn mlo se licch obor.

V prvnm piblen by se v NSKTV u kad pln kvalifikace mly uvdt daje poadovan
zkonem 179/2006 Sb., 6:
a) nzev a seln oznaen (kd) pln kvalifikace,
b) uren, kterho povoln, poppad, kterch povoln se pln kvalifikace tk,
c) jde-li o kvalifikaci, lenc se na kvalifikace dl, je u n uvdn t seznam vech
dlch kvalifikac, jejich zskn je pedpokladem zskn kvalifikace pln,
d) doklady, poppad jejich kombinace, potvrzujc zskn dan pln kvalifikace;
Zkon zde nepoaduje dn standardy, pedpokld se, e jsou obsaeny bu v rmcovm
vzdlvacm programu nebo v dokumentaci pslunho studijnho programu (jeho je dan obor
soust).
Splnn poadavku b) bude dosti pracn: jak ukazuj pklady daj o studijnch oborech uveden
v ploze 2, z nkterch daj bude mono erpat, z nkterch sten, z nkterch vbec.
Akreditan materily mon obsahuj daje pesnj. V kadm ppad ale bude nutno nzvy (a
existenci) povoln deklarovanch jednotlivmi kolami porovnvat s obsahem vznikajc Nrodn
soustavy povoln.

Bylo by douc, aby NSKTV obsahovala u kad pln kvalifikace i dal daje, nap.
e) profil absolventa strukturovan podle sektorovch deskriptor,
f) daje o relnm uplatnn absolvent s danou kvalifikac.

Pokud jde o dl kvalifikace: nepochybn existuje monost je nkde a nkdy v tercirnm vzdlvn
zskat, ale nen to v dnm ppad klov zleitost, jako se to jev v NSK. Budeme-li je chtt
zaadit do NSKTV, budeme muset po nich ptrat. Njak systematick metodika, jak je zjiovat,
neexistuje. Navc, tady se neobejdeme bez standard, nebo zkon je vslovn vyaduje. daje
poadovan zkonem pro dl kvalifikace toti jsou:
a) nzev a seln oznaen (kd) dl kvalifikace,
b) kvalifikan standard dan dl kvalifikace, vetn nvaznosti na jin kvalifikace,
c) uren, kterho povoln, poppad, kterch povoln se dl kvalifikace tk,
d) hodnotic standard dan dl kvalifikace a daje, zda se k vykonn zkouky vyaduje
zdravotn zpsobilost,
e) jde-li o kvalifikaci dl, kter je soust kvalifikace pln, je u n uvdn t seznam
vech navazujcch dlch kvalifikac, jejich zskn je pedpokladem zskn
kvalifikace pln zpsobem uvedenm v 4 odst. 2,
f) nzev pslunho autorizujcho orgnu,
g) seznam autorizovanch osob oprvnnch ovovat podle tohoto zkona dosaen
odborn zpsobilosti vyadovan k zskn dan dl kvalifikace,
h) daj, zda zkouka probh ped autorizovanou osobou nebo ped zkuebn komis,
v ppad zkouky ped zkuebn komis tak poet len komise pro danou dl
kvalifikaci.
I kdy by autorizovanmi osobami byly teba vlun vysok koly nebo VO a autorizujcm
orgnem MMT, bude se standardy dost prce.
46
3. Partnei projektu vazby een na okol

Vazby s okolm jsou podstatnm prvkem architektury NSK, hrly zsadn roli pi een systmovho
projektu Rozvoj NSK podporujc propojen potenho i dalho vzdlvn a nejinak tomu mus
bt i pi een IPN Nrodn soustava kvalifikac pro tercirn vzdlvn: bez spoluprce s celou
adou relevantnch partner se eitel projektu v dnm ppad nemohou obejt. Pitom formy tto
spoluprce budou velice rozmanit a na eitele budou klst mimodn nroky. V tom, zda se
skuten poda funkn uvst do pohybu vechny potebn a relevantn vazby a rozebhnout nezbytn
spoluprce, spov jak jeden z nejpodstatnjch pedpoklad spchu, tak i vznamn riziko
nespchu zdrnho een projektu.

Hlavn skupiny aktr, jejich vzjemn vazby a vazby eitel s nimi jsou znzornny na nsledujcm
schmatu.

Schma 1. een projektu NSK TV (IPN) a jeho vnj vazby

Za hlavn skupiny aktr, nimi eitel projektu budou spolupracovat, pokldme:

Ministerstvo kolstv mldee a tlovchovy a akreditan komise (AK) a jejich pracovn
skupiny,
vysok a vy odborn koly a jejich reprezentace,
zamstnavatele a profesn organizace,
eitele projekt NSK a NSP,
absolventy vysokch a vych odbornch kol.

Tito hlavn akti jsou ve schmatu znzornni obdlnky. Spoluprce nebude pochopiteln probhat
s celmi skupinami, ale s jednotlivci nebo spe grmii, do kterch hlavn akti vylou sv zstupce.
eitel
Projektu
NSK TV
(IPN)
Absolventi
V a VO
MMT
Akreditan
komise
Vysok a vy
odborn koly
eitel
projekt
NSK a NSP
Zamstnavatel
a profes. organ.
Sektorov rady
Zamstnavatelsk sdruen

Pracovn skupiny AK
Jednotliv V a VO,
skupiny kol a fakult
47
Za klov grmia pokldme pracovn skupiny AK, sektorov rady, pracovn skupiny oborov
pbuznch kol nebo fakult. V dalm textu podrobnji popeme role uvedench aktr a z nich
vytvoench grmi.

Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy m pi vytven Nrodn soustavy kvalifikac
a tm i NCKTV pedevm roli schvalovac: podle 4, odst. 3 zkona . 179/2006 Sb.
Seznam plnch kvalifikac rozliovanch, potvrzovanch a uznvanch na zem esk
republiky schvaluje, mn a zruuje ministerstvo a zveejuje jej v Nrodn soustav
kvalifikac. Z toho vyplv, e veker informace, kter budou do NSKTV vkldny
(prostednictvm NOV), podlhaj schvlen MMT. MMT rovn rozhodne o struktue a
rozsahu daj, kter budou o kad kvalifikaci v NSKTV uvdny.
MMT v souasn dob akredituje studijn programy vetn jejich soust, studijnch obor. Jak
je ukzno v kap. 4, daje v dosti o akreditaci mohou slouit jako zdroj informac pro NSKTV.
MMT by si velmi usnadnilo prci, kdyby poadovalo v dosti o akreditaci daje v takov
struktue, aby byly bezprostedn penositeln do NSKTV.
Dal oblast, kde by MMT mlo mt posledn slovo, jsou nrodn a sektorov deskriptory. O
nich se sice v zkonu vslovn nehovo, z povahy vci vak vyplv, e by mly bt rovn
soust NSKTV, nebo ta mus obsahovat definice rovn vzdln a jejich vazbu na rovn EQF
a rmce EHEA. MMT pipadne rovn loha garanta certifikace/validace NSK vi EQF.

Akreditan komise. Pi vytven NSKTV pipadne dleit role obma akreditanm
komism, akreditan komisi pro vysok koly (AK V) i akreditan komisi pro vy
odborn vzdlvn (AK VO). Ob komise by se mly pedevm vyjadovat ke koncepci
NSKTV a k zsadnm dokumentm, jako jsou nrodn a sektorov deskriptory. Mly by dbt
na soulad akreditovanch obor s tmito deskriptory pp. dalmi poadavky NSKTV.
Pracovn skupiny AK V by se mohly stt jdrem sektorovch rad, na jejich innosti by se
mla podlet i AK VO, pp. jej pracovn skupiny. Jednm z dleitch kol sektorovch
rad bude usilovat o rozumn snen stvajcho potu studijnch obor (= kvalifikac).
AK V bhem sv tm dvacetilet innosti nashromdila znan mnostv informac,
zkuenost a poznatk, kter by se mohly pi tvorb NSKTV velmi dobe zroit.

Vysok a vy odborn koly budou pi vytven NSKTV hrt mnohem dleitj roli, ne
hraj stedn koly v rmci NSK. Zatmco stednm kolm mohou bt poadovan vsledky
uen stanoveny v rmcovch vzdlvacch programech, v tercirn oblasti tomu tak nen.
Vzhledem k akademickm svobodm a znan autonomii vysokch kol se mus samy koly
rozhodnout, kter vsledky uen jsou pro udlovanou kvalifikaci podstatn a uvst je do
souladu s nrodnmi a sektorovmi rmci. Pro zdrn vytven NSKTV je zcela klov
aktivn role oborov pbuznch kol a fakult v pslunch sektorovch radch.
Reprezentace vysokch a vych odbornch kol se budou pedevm vyjadovat k obecnm a
koncepnm dokumentm typu nrodnch a sektorovch deskriptor.
Zamstnavatel a profesn organizace. Pokud maj kvalifikace mt svj zkladn smysl, tj.
vyjadovat zpsobilost vykonvat urit povoln, mus se na jejich formovn podlet ti, kdo
maj monost reln posoudit tuto zpsobilost, tj. zamstnavatel. Zstupci zamstnavatel,
kte pedstavuj pirozen partnery i pmo spolupracuj s vysokmi kolami, fakultami nebo
jejich skupinami, jako jsou rzn sdruen zamstnavatel, jednotliv velc zamstnavatel
apod. by mli podlet na innosti sektorovch rad podobn jako tomu bylo v projektech NSK-
1 a NSP-1. Profesn organizace typu komor bude nutno konzultovat v ppad kvalifikac pro
regulovan povoln. K prci sektorovch rad by mly bt rovn pizvny i dal profesn
organizace typu vdeckch spolenost nebo Inenrsk akademie R.

eitel druh etapy projektu Nrodn soustava povoln (NSP-2) a Nrodn soustava
kvalifikac (NSP-2) budou pirozenmi partnery pi vytven NSKTV een IPN z nkolika
dvod. Pedn maj pomrn bohat zkuenosti s propojovnm svta prce a svta
vzdlvn, konkrtn s fungovnm sektorovch rad. Z jejich zkuenost bude nutno erpat.
a se sektorovmi radami i s jejich jednotlivmi leny navzat spoluprci. Dalm dvodem je
48
poadovan kompatibilita NSK a NSKTV. Nejedn se o dv soustavy, nbr NSKTV m bt
soust, by relativn samostatnou, ir Nrodn soustavy kvalifikac. V tto soustav mus
bt jasn nvaznost vech rovn kvalifikac a jejich napojen na EQF. Jak ji bylo uvedeno
v kap. 2, zkladn prvky architektury NSK budou obsaeny i v NSKTV. Konen je nutn
spoluprce a provzanost i s Nrodn soustavou povoln: v NSK jsou informace, pro jak
povoln je dan kvalifikace urena, v NSP jak kvalifikace se pro dan povoln vyaduje.
NSK by nap.nemla odkazovat na povoln, kter se v NSP nevyskytuj a naopak.

Absolventi vysokch a vych odbornch kol. Nejen u ns, ale i v jinch zemch se
prokzalo, e je velice obtn i pmo nemon zskat pro dlouhodobou a dlnou spoluprci
relevantn zstupce absolvent tercirnho vzdlvn s dostatenmi a pomrn irokmi
informacemi o uplatnn a relevanci zskanho vzdln, o vztazch mezi studijnmi
programy/obory, kvalifikacemi a poadavky rznch povoln atd. apod. Naopak zkuenosti
s monostmi zskvat potebn a pouiteln informace prostednictvm rozshlejch
(reprezentativnch) eten mezi absolventy se ukazuj bt velice dobr. Jejich podstatn
pnos spov navc v tom, e do sloitch jednn, komplikovanch navc rznmi zjmy
jejich astnk, mohou vnst relativn objektivn a nezvisl pohled, kter me nelehk
jednn orientovat vce a rychleji k celkovmu cli. Proto doporuujeme realizovat v rmci
projektu (IPN) v tomto smru dv zkladn aktivity.

1. Maximln vytit bohatstv poznatk obsaench ve vsledcch mezinrodnho eten
REFLEX 2006 (sten t CHEERS 1999) a nrodnho eten KVALIFIKACE 2008. Pro adu
kvalifikac (studijnch program) na stran jedn a pro mnostv povoln na stran druh toti
ob eten obsahuj mnostv informac, nejen o uplatnn a vyuvn vzdln a o
konkrtnm vykonvanm povoln absolvent rznch obor, ale tak napklad o skutench
znalostech, dovednostech a kompetencch absolvent, o kvalifikanch poadavcch povoln
(pracovnch mst), kter zastvaj atd. Zpracovn a vyuit rozhodujcho objemu tchto
informac a poznatk vhodnch pro projekt (IPN) je navc mon realizovat ji bhem prvnho
roku een projektu.

2. Pipravit a realizovat nov eten, kter bude vychzet ze zkuenost a poznatk zmiovanch
pedchzejcch eten a propojovat je z podstatn konkrtnji formulovanmi poadavky
projektu (IPN). Krom absolvent vysokch kol 4-5 let po zskn diplomu (zaazeni
pochopiteln budou navc i absolventi soukromch vysokch kol) pjde tak o stejn
definovanou kohortu absolvent vych odbornch kol. Nejvhodnj doba pro realizaci
eten se jev jaro 2010 (pjde tedy o absolventy z let 2005 a 2006). Vzhledem k uvedenmu
rozen zbru eten a tak k vraznmu nrstu potu absolvent a diverzifikaci
vysokokolskho studia doporuujeme zajistit v rmci eten celkov vzorek cca 10 tisc
absolvent. V prbhu druh poloviny roku 2010 budou vsledky eten zpracovvny a
analyzovny, aby ji od potku roku 2011 mohly poskytovat podstatn a relevantn poznatky
a informace pro eitele celho projektu a vechny jeho partnery.

Jak ji bylo uvedeno, pi vytven NSKTV se budou uveden akti setkvat v rmci grmi za tm
elem vytvoench. Logicky vzato, primrn by mly zat fungovat pracovn skupiny oborov
pbuznch kol nebo fakult, v nich by se prodiskutoval a sjednotil pracovn seznam oborov
pslunch kvalifikac. Nkterm sektorm kvalifikac by mohla odpovdat jedna pracovn skupina,
pro nkter bude mon poteba zat s vce pracovnmi skupinami a ty terpve v druh fzi propojit.
V tchto pracovnch skupinch by se t mlo jednat o vhodnm spojovn existujcch kvalifikac.
Takto pedjednan kvalifikace by pak projednvaly pslun sektorov rady, v nich by se zstupci
kol zasedali zstupci pracovnch skupin akreditanch komis a zstupci zamstnavatel, ppadn
profesnch organizac. eitel by mohli prezentovat t nzory absolvent.

Vhodnm zkladem pracovnch skupin oborov pbuznch kol nebo fakult by mohly vysok a vy
odborn koly, kter se problematikou soustavy kvalifikac hodlaj zabvat v rmci centralizovanch
49
(nebo individulnch) rozvojovch projekt MMT nebo jinch projekt. Zatm mme informace o
pedkldanm centralizovanm rozvojovm projektu tkajcm se nkterch ekonomickch
kvalifikac, kterho se astn Vysok kola ekonomick v Praze, esk zemdlsk univerzita
v Praze, esk vysok uen v Praze a Vysok kola polytechnick v Jihlav. Dal rozvojov projekty
podobnho typu patrn vzniknou. V roce 2006 se problematikou kvalifikac v sektoru informanch
technologi zabval tm z VE veden profesorem Vokem.

Pro pilotn ovovn tvorby NSKTV v rmci IPN se dle jev jako vhodn skupiny obor
strojrenstv - Stedisko vzdlvac politiky Pedagogick fakulty UK m k dispozici relevantn
informace od absolvent i od zamstnavatel;
chemie existuj mezinrodn oborov deskriptory, kter vypracovala Joint Quality Initiative
(mj. autor Dublinskch deskriptor).

Pro ob tyto skupiny byly vytvoeny sektorov rady v rmci projektu NSP-1.

Vodtkem pro volbu ppadnch dalch skupin obor by mohly bt i vsledky mezinrodnho
projektu TUNING.

50
4. Akreditan proces a jeho vyuitelnost pro NSKTV

V tto kapitole se budeme zabvat otzkou, kter informace poskytovan vysokmi kolami a vymi
odbornmi kolami v rmci procesu akreditace studijnch a vzdlvacch program by mohly bt
vyuity pi tvorb NSKTV.

4.1. Vysokokolsk studijn programy

Akreditace vysokokolskch studijnch program se opr pedevm o ustanoven zkona o vysokch
kolch . 111/1998 Sb., ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon) a o vyhlku MMT .
42/1999 Sb., o obsahu dosti o akreditaci studijnho programu (dle jen vyhlka). Akreditan
komise pro vysok koly (AK) navc vypracovala a zveejnila Metodickou pomcku pro zpracovn
dosti o akreditaci bakalskho nebo magisterskho studijnho programu (vypracovna v roce
2002, aktualizace erven 2007) a Standardy Akreditan komise pro posuzovn dost o akreditaci,
rozen akreditace a prodlouen doby platnosti akreditace studijnch program a jejich obor
(schvleny v z 2003 a upraveny v listopadu 2005 a v listopadu 2007). V obou tchto materilech lze
nalzt vysvtlen nebo upesnn nkterch pojm nebo ustanoven z uvedench prvnch pedpis.

Ustanoven zkona, kter se tkaj NSKTV, jsou obsaena pedevm v 4547, kde jsou uvedeny
strun charakteristiky bakalskho, magisterskho a doktorskho studijnho programu, a t v 44,
kde jsou v odst. 2 stanoveny sousti studijnho programu, mezi nimi cle studia a profil
absolventa pslunch studijnch obor, na kter se studijn program len. Dal podrobnosti o
clech studia ani o profilu absolventa zkon neobsahuje.

Podrobnj poadavky na profil absolventa obsahuje vyhlka. V 2, odst. 1, psm. d) se prav:
Profil absolventa studijnho oboru obsahuje
1. vymezen vstupnch veobecnch, odbornch a specilnch znalost a dovednost,
2. charakteristiku profes, pro jejich vkon m bt absolvent pipraven, dalch monost jeho
uplatnn a charakteristiku zamstnavatel, u kterch bude moci uplatnit zskan vzdln.

Zde se uit terminologie bl terminologii EQF hovo se o znalostech a dovednostech, chyb
pouze kompetence.

AK ve sv Metodick pomcce opakuje charakteristiku profilu absolventa uvedenou ve vyhlce, bod
2 parafrzuje a rozvd do dvou bod (vcn obsah zstv nezmnn):
- kvalifikan pipravenost a mru profesn adaptability na podmnky a poadavky praxe;
- charakteristiku profes a instituc, kde me uplatnit zskan vzdln.

Pokud jde o ponkud nejasn pojem cle studia, vyhlka oproti zkonu poaduje, aby v dosti o
akreditaci byly uvedeny cle studia spolen pro cel studijn program a specifick pro jeho
jednotliv studijn obory, pokud se studijn program na obory dl (zkon hovo pouze o clech
studia celho studijnho programu).

V Metodick pomcce je vysvtleno, e cle studijnho programu vyjaduj zkladn zamen
studijnho programu v souvislosti s monostmi uplatnn absolventa.

Z hlediska NSKTV (a NSP!) je zajmav, e z profilu absolventa, kter by ml bt k dispozici u
kadho studijnho oboru (nikoli pouze u studijnho programu!) by bylo mono teoreticky zskat
relevantn informace o jednotlivch kvalifikacch a odpovdajcch povolnch. Krtk pohled na
webov strnky fakult uke, e tato monost je vskutku do znan mry teoretick. U nkterch obor
je uplatnn absolvent velmi irok, take je nap. popsno slovy uplatnn absolvent (je) znan
51
univerzln a nen omezeno na pracovit s ist badatelskm zamenm (obor matematick analza
na MFF UK). U nkterch obor (nap. informatika tamt) tato informace zcela chyb. Naopak
nkter relevantn informace o profilu absolventa se nachzej pod hlavikou cle studia. Bude teba
vyjasnit, zda v materilech pedkldanch AK nejsou plnj informace, tak jak je poaduje vyhlka.
U obor na soukromch vysokch kolch tomu tak pravdpodobn bude.

Obrame nyn pozornost k Standardm AK. V vodu se k, e charakterizuj obecn minimln
poadavky AK a e jejich splnn je podmnkou nutnou, nikoli postaujc, rozum se pro vydn
souhlasnho stanoviska, na jeho zklad pak ministerstvo rozhodne o udlen akreditace. Krom
poadavk platnch pro vechny typy studijnch program jsou uvedeny specifick poadavky pro
bakalsk, magistersk a doktorsk studijn program a dle poadavky na distann formu studia,
kombinaci prezenn a distann formy a na akreditace pro uskuteovn studijnho programu v cizm
jazyce.
Z hlediska kvalifikanch rmc a rozliovn rznch rovn kvalifikac jsou zajmav pedevm
rozdly v poadavcch na obsah studia v bakalskm, magisterskm a doktorskm programu. (Krom
toho jsou uvedeny poadavky na personln zabezpeen; u doktorskch program jsou navc
stanoveny poadavky na vdeckou, vzkumnou, vvojovou, umleckou a dal tvr innost
pracovit, kter d o akreditaci.)

AK zde pochopiteln vychz ze zkona o vysokch kolch . 111/1998 Sb. Probereme postupn
jednotliv typy studijnch program.

Zkon v 45, odst. 1 charakterizuje bakalsk studijn program takto:
Bakalsk studijn program je zamen na ppravu k vkonu povoln a ke studiu v magisterskm
studijnm programu. V bakalskm studijnm programu se bezprostedn vyuvaj soudob poznatky
a metody; obsahuje t v potebnm rozsahu teoretick poznatky.

AK ve svch standardech stanov tyto poadavky na jeho obsah:
1. Obsah studia bakalskho studijnho programu a jeho ppadnho oboru (dle jen bakalsk
program) mus vychzet z aplikace soudobch poznatk a metod z vzkumu, vvoje, umleck
nebo jin tvr innosti v danm oboru, mus odpovdat clm studia a umoovat dosaen
stanovenho profilu absolventa;
2. standardn doba studia mus odpovdat prmrn studijn zti, obsahu studia a profilu
absolventa;
3. studium se uskuteuje v souladu s pslunmi vnitnmi pedpisy vysok koly registrovanmi
MMT;
4. pedmty teoretickho zkladu bakalskho programu mus tvoit alespo tetinu celkov asov
dotace;
5. pedmty v profesn orientovanch bakalskch programech mus svm obsahem a rozsahem
odpovdat profilu absolventa a splovat pedpoklad pro uplatnn absolventa v odborn praxi.

V bodu 1 AK ustanoven zkona lehce modifikuje. Zatmco zkon hovo o bezprostednm
vyuvn soudobch poznatk a metod (a nek explicitn, eho se tyto poznatky a metody tkaj),
AK pouv termn mus vychzet z aplikace soudobch poznatk a metod a upesuje, e jedn o
poznatky a metody z vzkumu, vvoje, umleck nebo jin tvr innosti v danm oboru. Vcn se
jedn o tot.
Body 2 a 3 se obsahu studia explicitn netkaj. Mohly by se tkat implicitn, pokud by se jm
zabvaly vnitn pedpisy vysok koly. Ty se vak zabvaj zpravidla organizac studia, nikoli jeho
obsahem.
Bod 4 upesuje poadavek zkona na rozsah teoretickch poznatk tm, e poaduje alespo tetinu
celkov asov dotace pro pedmty teoretickho zkladu.
Bod 5 se tk profesn orientovanch bakalskch program. Terminologie zde navazuje (nikoli
pln pesn) na vyhlku, v n je v 4, odst. 1, psm. b) zaveden termn profesn bakalsk
program jako legislativn zkratka pro bakalsk studijn program na neuniverzitn vysok kole. Je
ponkud nejasn, pro se soulad obsahu a rozsahu pedmt s profilem absolventa poaduje jen u
52
profesn orientovanch bakalskch program tento poadavek by se ml pece tkat vech
studijnch program. Dal poadavek chce zdraznit hledisko uplatnn absolvent: je sice
formulovn ponkud neobratn (pedmty mus splovat pedpoklad pro uplatnn absolventa; k
uplatnn m dojt v odborn praxi, co je stejn termn, kter se pouv ve vyhlce pro praxi
bhem studia), nicmn poukazuje na dleit aspekt obsahu studia.

Charakteristice magisterskho studijnho programu je v zkonu vnovn 46, odst. 1: Magistersk
studijn program je zamen na zskn teoretickch poznatk zaloench na soudobm stavu vdeckho
poznn, vzkumu a vvoje, na zvldnut jejich aplikace a na rozvinut schopnost k tvr innosti;
v oblasti umn je zamen na nronou umleckou ppravu a rozvjen talentu.

Standardy AK z toho vychzej a stanov pro obsah studia tyto poadavky:
1. Obsah studia magisterskho studijnho programu a jeho ppadnho oboru (dle jen magistersk
program) mus vychzet ze soudobho stavu vdeckho poznn, vzkumu a vvoje, umleck nebo
jin tvr innosti v danm oboru, a mus odpovdat clm studia a umoovat dosaen stanovenho
profilu absolventa;
2. pijmac zen do magisterskho programu navazujcho na bakalsk program mus bt oteven
vem absolventm bakalskch program shodnho nebo pbuznho oboru; pijet ke studiu me
bt vzno pouze na splnn pedem definovanch poadavk na uchazee;
3. studium se uskuteuje v souladu s pslunmi vnitnmi pedpisy vysok koly registrovanmi
MMT;
4. standardn doba studia mus odpovdat prmrn studijn zti, obsahu a profilu absolventa.

Body 3 a 4 jsou stejn jako body 3 a 2 pro bakalsk programy. Bod 2 se tk pijmacho zen a s
obsahem studia nesouvis. Vlastnho obsahu se tk tedy pouze bod 1. Shodn se zkonem se zde hovo
o soudobm stavu vdeckho poznn, vzkumu a vvoje, je pidna jet umleck nebo jin tvr
innost. Zkon vak obsahuje ti dleit charakteristiky, kter ve Standardech zmnny nejsou: zskn
teoretickch poznatk, zvldnut jejich aplikace a rozvjen schopnost k tvr innosti. Tyto
charakteristiky se bl jak Dublinskm deskriptorm, tak deskriptorm v EQF a je mono z nich vychzet
pi diskusi o nrodnch deskriptorech. Standardy na tomto mst poaduj soulad obsahu studia s cli
studia a profilem absolventa co se ovem tk vech studijnch program.

Doktorsk studijn program je v 47, odst. 1 zkona charakterizovn takto:
Doktorsk studijn program je zamen na vdeck bdn a samostatnou tvr innost v oblasti
vzkumu nebo vvoje nebo na samostatnou teoretickou a tvr innost v oblasti umn.

Standardy AK stanov pro obsah studia v doktorskm programu tyto poadavky:

1. Obsah studia doktorskho studijnho programu a jeho ppadnho oboru (dle jen doktorsk
program) mus bt zamen na vdeck bdn a samostatnou tvr innost;
2. v zsadch tvorby individulnch studijnch pln doktorskho programu mus bt vymezen
podl teoretickch znalost;
3. nabdka studijnch pedmt doktorskho programu mus poskytovat monost dosaen
stanovenho profilu absolventa. Jejich obsah nesm odpovdat studijnm pedmtm
pregradulnho studia s vjimkou absolvent magisterskho programu, kter nepedchz
pslunmu doktorskmu studijnmu programu;
4. ppadn dal povinnosti, kter m student plnit v prbhu studia, nesm ohrozit jeho studium
a mus se studiem bezprostedn souviset;
5. z tmat disertanch prac mus jednoznan vyplvat, e jejich een bude vyadovat
samostatnou tvr innost studenta v oblasti vzkumu nebo vvoje nebo samostatnou tvr
innost v oblasti umn.

53
V bodu 1 se formulace Standard shoduje se zkonem, rozlien oblasti vzkumu a vvoje a oblasti
umn je provedeno a v bodu 5, kter se tk tmat disertanch prac.

Z uvedenho srovnn Standard AK se zkonem vyplv, e poadavky Standard na obsah studia
nepekrauj rmec zkona (to by ostatn ani nebylo mon), ani zkon podstatn neupesuj. Pi
diskusch o nrodnch deskriptorech tedy posta vychzet z formulac zkona.

Je teba vzt v vahu, e tyto formulace vznikaly v dob, kdy jet neexistoval bolosk proces, a
nemohly tud reflektovat irokou diskusi, kter v jeho rmci probhla (a probh) v souvislosti
s pechodem na tstupovou strukturu studia. Nabz se monost vyut chystan novely zkona
k upesnn charakteristik jednotlivch typ studijnch program, aby pesnji odpovdaly souasnmu
pojet, kter se promtlo do obou evropskch kvalifikanch rmc.

Pklady charakteristik studijnch obor, cl studia a profil absolventa jsou uvedeny v Ploze 2.

4.2. Vzdlvac programy vych odbornch kol
Obecn ustanoven o vzdlvacch programech pro vy odborn vzdlvn obsahuje 6 kolskho
zkona. Z hlediska NSKTV je dleit, e vzdlvac programy se nelen na obory, jako tomu je
v ppad vysokokolskch studijnch program. Vce podrobnost pin vyhlka . 10/2005 Sb., o
vym odbornm vzdlvn, kter obsahuje v sti vnovan dosti o akreditaci studijnho
programu t ustanoven o tom, co mus obsahovat nvrh vzdlvacho programu ( 12). Tyto
nleitosti jsou podobn jako u vysokokolskch studijnch program, pro poteby NSKTV jsou
dleit:
a) profil absolventa, kter vymezuje vstupn znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa,
b) monosti uplatnn absolventa, kter obsahuj vet profesnch innost, ppadn profes, pro
jejich vkon je absolvent pipravovn,
c) charakteristika vzdlvacho programu, kter se skld z:
1. pojet a cl vzdlvacho programu,
2. charakteristiky vzdlvacho programu vetn podmnek bezpenosti prce a ochrany zdrav,
3. organizace vuky,
4. ppadnch dalch podmnek pro pijmn student, nap. podmnek pro vzdlvn student
se specilnmi vzdlvacmi potebami, konn talentovch zkouek apod.,
V beznu 2008 AK VOS schvlila Cle a charakteristiky vyho odbornho vzdlvn, kter byly
uvedeny v kapitole 1. Tento text by jist mohl slouit jako zklad pro formulaci nrodnch deskriptor.
Na webovch strnkch MMT je zveejnn seznam akreditovanch vzdlvacch program z 27. 10.
2006, kter obsahuje 35 vzdlvacch program. Vzhledem k tomu, e podle pechodnch ustanoven
kolskho zkona se vzdlvac programy VO pokldaly za akreditovan na 3 roky (od 1. 1. 2005),
byly ji patrn akreditovny i zbvajc programy a daje vyuiteln pro NSKTV jsou v zsad
dostupn.

54
5. Regulovan innosti a povoln

Pi vytven NSKTV bude teba brt ohled na kvalifikace, kter jsou poadovny pro vkon
regulovanch innost a povoln. O tchto kvalifikacch pojednv zkon . 18/2004 Sb., o uznvn
odborn kvalifikace a jin zpsobilosti sttnch pslunk lenskch stt Evropsk unie a o zmn
nkterch zkon (zkon o uznvn odborn kvalifikace).
17

Nejprve nkolik terminologickch poznmek: Zpsobilost k vkonu regulovan innosti je
v uvedenm zkon nazvna odbornou kvalifikac. To vychz z esk kolsk terminologie, kter
uv slovo odborn ve smyslu profesn (stedn odborn kola, vy odborn kola apod.).
V mezinrodnm kontextu se uv dvojice termn profesn a akademick, a to jak pro typy
vzdlvacch instituc a program, tak i pro zskan kvalifikace. V etin mme u vzdlvacch
instituc dvojici odborn veobecn vzdlvac. Pokud jde o termn odborn kvalifikace,
nemlo by se jeho pouit v uvedenm zkonu rozumt tak, e je vyhrazen pouze pro vkon
regulovanch innost: jak bychom pak nazvali kvalifikace jasn profesnho charakteru, ale pro
innosti nebo povoln, kter regulovny nejsou?
Dle: akoliv se pojem regulovan povoln bn pouv, prvn pedpisy hovo zpravidla pouze
o regulovan innosti. Tak nap. zmnn zkon o uznvn odborn kvalifikace uv pouze termn
regulovan innost, kterou v 3, psm. f) definuje takto: regulovanou innost v esk republice
(se rozum) pedmtn innost, pokud zvltn prvn pedpis pro jej vkon ve form zamlen
uchazeem vyaduje doklad o formln kvalifikaci nebo prkaz zpsobilosti. V pedchozch stech
3 najdeme definice dokladu o formln kvalifikaci a prkazu zpsobilosti. Termn regulovan
v tomto kontextu tedy znamen, e njak pedpis vslovn danou innost zmiuje a stanov pro jej
vykonvn kvalifikan poadavky. Rozdl mezi innost a povolnm je celkem pochopiteln:
v uritm povoln se mohou vykonvat rzn innosti, z nich nkter regulovan jsou a jin nikoli
(nap. v povoln archeolog je regulovanou innost provdn archeologickch vzkum mysl
se zejm vzkum ternn; jin innosti, nap. analza vykopanch pedmt, podn
archeologickch sbrek aj., regulovny nejsou). Z kontextu bv vtinou jasn, kdy prvn pedpis
mn eji vymezenou innost (uv pro ni zpravidla podstatn jmno slovesn, jako provdn,
zen apod.) a kdy eji chpan povoln (popsan podstatnm jmnem, jako lka,
radiologick fyzik apod.).

Pro poteby NSKTV (i NSK jako celku) je teba vdt, kter innosti/povoln jsou regulovan a
hlavn jak (jakm prvnm pedpisem a co tento pedpis stanov). Regulovanch innost je v R toti
pomrn hodn, pes 400 (ve Velk Britnii jich je dajn jen cca 50, v Rakousku 165). Jejich seznam
se publikuje pedevm pro poteby vzjemnho uznvn kvalifikac jak v EU, tak i mimo ni.

Podle uvedenho zkona . 18/2004 Sb. ( 28, odst. 2, psm. k) je seznam regulovanch innost v R
vydvn sdlenm ve Vstnku Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy. MMT tak uinilo
v roce 2005 v 3. sle svho Vstnku, aktualizovan seznam vyel v 1. sle ronku 2008. Seznam je
lenn podle uznvacch orgn a podle smrnic EU, kter se na dan innosti vztahuj. V seznamu
vak nejsou odkazy na esk prvn pedpisy, kter regulovanost dan innosti zakldaj

Tuto informaci lze vak nalzt v databzi Uznvn odbornch kvalifikac zveejnn na webovch
strnkch MMT. Databze obsahuje 401 poloek (jednotek) s tmito daji:

kd regulovan jednotky
nzev regulovan jednotky
smrnice EU
odpovdn orgn podle 29 odst. 1 zkona
regulujc prvn pedpis vetn konkrtnho

17
Od ervence 2008 je v platnosti rozshl novela tohoto zkona . 189/2008 Sb., kter, podobn jako pvodn
zkon, zasahuje do mnoha dalch zkon, kter upravuj jednotliv regulovan innosti.
55
odvolac orgn
poadovan vzdln
praxe
bezhonnost
zdravotn zpsobilost
poadavek na to, e na uchazev majetek nebyl prohlen konkurz
skutenost, e nebyl sprvn nebo disciplinrn postien
finann zpsobilost
pojitn odpovdnosti za kodu zpsobenou vkonem pedmtn innosti
dal poadavky

Z uvedenho vtu je zejm, e databze obsahuje cenn informace vyuiteln v NSK. V kadm
ppad bude nutno NSK (a NSKTV) s touto databz propojit. Nebude to vak zleitost pln
jednoduch. Nap. vyhledvn v uveden databzi je mon pouze podle pesnho nzvu pedmtn
innosti (nzvu regulovan jednotky). Chceme-li tedy zjistit, zda archeologick vzkum je
regulovanou innost, musme vdt, jak se tato innost pesn nazv, tj. provdn archeologickch
vzkum uvedeno pod psmenem P. Vyhledn nap. podle klovch slov (archeologie,
archeologick vzkum) nefunguje. Rovn nelze bez dalho vytdit innosti, kter vyaduj tercirn
vzdln (co by se hodilo pro NSKTV).

Na internetu lze pomoc vyhledvae nalzt Seznam regulovanch innost a povoln v esk
republice, v jeho zhlav se prav: Zpracovno podle usnesen vldy esk republiky ze dne 9.
ervence 2001 . 701, bod . II/2, psm. a) a na zklad daj ministerstev a dalch stednch orgn
sttn sprvy. Dle se uvd, e seznam byl vypracovn na zklad definice nvrhu zkona o uznvn
odborn kvalifikace. Jde zejm o pracovn verzi seznamu, kter pozdji vyel ve Vstnku MMT.
Tato pracovn verze vak obsahuje u kad regulovan innosti i povoln odkaz na pslun esk
prvn pedpis. I kdy seznam u nebyl aktualizovn a nen evidentn pln, dobe a rychle se v nm
hled a pro prvn orientaci je uiten.

Regulovan innosti a povoln nepedstavuj pro NSKTV dnou zsadn komplikaci, naopak,
z existujc databze je mono erpat relevantn informace.

Pro poteby NSKTV bude nutno:
ovit, zda databze Uznvn odbornch kvalifikac zahrnuje vechny poloky ze seznamu
regulovanch innost v R ve Vstnku MMT,
zajistit spoluprci s Centrem uznvn odbornch kvalifikac MMT, kter je soust odboru pro
zleitosti EU.

56
6. Shrnut a rizika

1) Tercirn vzdln (rovn ISCED 5 a 6) v esk republice poskytuj vy odborn koly a
vysok koly. Z rozboru charakteristik jejich vzdlvacch a studijnch program vyplynulo, e
vzdlvac programy VO odpovdaj rovni 6 EQF (1. cyklus rmce EHEA) a studijn programy
V rovnm 6 (bakalsk), 7 (magistersk), 8 (doktorsk), tj. 1., 2., 3. cyklus rmce EHEA. Na
zklad tohoto piazen byly navreny nrodn deskriptory pro uveden 4 typy program.

2) Na zklad klasifikace obor vzdln ISCED 97 a struktury pracovnch komis Akreditan
komise pro vysok koly bylo navreno rozdlen kvalifikac do 30 sektor. Zrove byla
zjitna etnost studijnch obor v takto navrench sektorech. To me slouit jako dleit
informace pi diskusi o jejich optimlnm potu a struktue.

3) Na zklad piazen studijnch obor plnm kvalifikacm byl navren postup, jak zahjit prce
na vytven registru kvalifikac, jakoto zkladnho prvku architektury NSKTV. Dleitm
krokem bude snit poet studijnch obor = kvalifikac na nosn poet kolem 1000. Tento krok
nebude snadn a je v nm mono spatovat prvn riziko projektu. K jeho snen mohou znan
pispt daje o koncentraci a exkluzivit kvalifikac.

4) Byly analyzovny vztahy eitel IPN se zainteresovanmi aktry. Zd se, e monm rizikem pro
vzjemnou komunikaci mohou bt odlin vnmn problematiky, terminologie, ale i cl ze strany
pedstavitel akademick obce a zamstnavatel.

5) Byly analyzovny monosti vyuit akreditanch materil pi budovn NSKTV. Ukzalo se, e
tyto monosti jsou znan, tm klov. Pro jejich vyuit nen teba novch legislativnch
prav, sta dodrovat stvajc prvn normy a smrnice akreditanch komis. Zachovn
dosavadnho postupu akreditace studijnch program (vetn obor) m pro fungovn NSKTV
zsadn vznam. Oputn toho postupu by znamenalo velk riziko.

6) Analza situace kolem regulovanch innost a povoln ukzala, e zde nehroz dn rizika,
naopak ji existuje databze s mnoha uitenmi a vyuitelnmi informacemi.

57
Ploha 1.
Kategorie deskriptor pouvan v rmci een projekt NSP a NSK
Odborn znalosti
Odborn znalosti pedstavuj teoretick zklad kvalifikace, kterm by ml bt pracovnk vybaven, aby
pi vkonu prce podval poadovan vkon (napklad mzdov etnictv).

A Spoleensk a humanitn nauky a jejich aplikace
A.1 Humanitn vdy
A.1.1 Nboenstv a teologie
A.1.2 Ciz jazyky a kultury
A.1.3 esk jazyk
A.1.4 Historie, filozofie a souvisejc nauky
A.2 Pedagogika
A.2.1 Realizace vzdlvn
A.2.2 Vda o vzdlvn
A.3 Studium spolenosti a lidskho chovn
A.3.1 Psychologie
A.3.2 Sociologie, kriminologie, demografie
A.3.3 Spoleensk a kulturn zempis, etnografie
A.3.4 Politologie, obansk vchova, diplomacie
A.3.5 Ekonomie, hospodsk vdy
A.3.6 Futurologie a prognostika
A.4 Management, logistika a personalistika
A.4.1 Management
A.4.2 Personalistika
A.5 urnalistika a informace
A.5.1 urnalistika a zpravodajstv
A.5.2 Knihovnictv, informace, archivnictv
A.6 Marketing
A.6.1 Zsady a postupy marketingu
A.6.2 Marketing a reklama v jednotlivch odvtvch
A.7 Prvo
A.7.1 Prvn principy, zkony, pedpisy a jejich vklady a vznam
A.7.2 innosti v oblasti prva
B Prodovdn nauky a jejich aplikace
B.1 Nauky o ivot
B.1.1 Biologie a pbuzn nauky (nap. mikrobiologie, genetika, antropologie)
B.1.2 Botanika
B.1.3 Zoologie
B.2 Fyzika a chemie a pbuzn nauky
B.2.1 Fyzika a pbuzn nauky (nap. optika, hydromechanika, statika aj.)
B.2.2 Chemie a pbuzn nauky (nap. biochemie)
B.2.3 Nauky o Zemi (nap. geografie, geologie, seismologie, meteorologie aj.)
B.2.4 Chemick prmysl
58
B.2.5 Potravinstv
C Matematick nauky a informatika
C.1 Matematika a statistika
C.1.1 Matematika a aplikovan matematika
C.1.2 Statistika
C.2 Informatika a informan technologie
C.2.1 Projektovn inf.systm, programovn, sprva st, opravy PC
C.2.2 Vyuvn potae v prci
D Ekonomika a administrativa
D.1 Finance, bankovnictv, pojiovnictv
D.1.1 Ekonomika firmy
D.1.2 Bankovnictv
D.1.3 Pojiovnictv
D.1.4 etnictv a dan
D.2 Administrativa, sttn sprva a samosprva
D.2.1 Administrativa
D.2.2 Sttn sprva a samosprva
E Technika a zpracovn materil
E.1 Elektrotechnika, elektronika, automatizace, energetika
E.1.1 Elektrotechnika, elektronika, automatizace, energetika
E.2 Strojrenstv a kovovroba
E.2.1 Strojrenstv a kovovroba
E.3 Zpracovn nekovovch materil
E.3.1 Textil a odvnictv
E.3.2 Obuvnictv, zpracovn ke a koein
E.3.3 Zpracovn deva
E.3.4 Zpracovn skla
E.3.5 Zpracovn keramiky, porcelnu a prodnho kamene
E.3.6 Vroba, opravy, seizovn a ladn hudebnch nstroj
E.3.7 Vroba papru
F Stavebnictv a tba surovin
F.1 Stavebnictv
F.1.1 Provdn staveb
F.1.2 Obsluha stavebnch stroj
F.1.3 Technick zazen budov
F.2 Architektura, zemn plnovn a dokumentace
F.2.1 Architektura
F.2.2 Geodzie, kartografie, topografie
F.3 Dln prmysl, tba
F.3.1 Hornictv
F.3.2 Plynrenstv
G Zemdlstv, proda, zvata, ivotn prosted
G.1 Zemdlstv, zahradnictv, lesnictv a rybstv
G.1.1 Rostlinn a ivoin vroba
G.1.2 Zahradnictv
G.1.3 Lesnictv
G.1.4 Rybstv
G.2 Veterinstv
59
G.2.1 Veterinrn pe a dohled
G.2.2 Reprodukce zvat
G.3 Ochrana ivotnho prosted
G.3.1 Ochrana ivotnho prosted
G.3.2 Nakldn s odpadem, recyklace
G.3.3 Vodn hospodstv
G.3.4 Environmentln toxikologie
G.3.5 Environmentln kontrola
H Sluby
H.1 Obchod
H.1.1 Provoz obchodu
H.1.2 Prodej zbo
H.2 Osobn sluby
H.2.1 Pe o vlasy a vzhled
H.2.2 Pe o tlo
H.2.3 Sluby v domcnosti
H.3 Cestovn ruch a veejn stravovn
H.3.1 Hotelnictv, restauratrstv a stravovn
H.3.2 Cestovn, turistika a voln as
H.4 Doprava a poty
H.4.1 Silnin doprava
H.4.2 eleznin doprava
H.4.3 Leteck doprava
H.4.4 Lodn doprava
H.4.5 Doprava specilnmi dopravnmi prostedky
H.4.6 Potovn sluby
I Zdravotnictv, sociln vci a zamstnanost
I.1 Zdravotnictv a farmacie
I.1.1 Medicna
I.1.2 Zdravotnick sluby
I.1.3 Oetovatelstv
I.1.4 Stomatologie
I.1.5 Zdravotnick technika
I.1.6 Terapie a rehabilitace
I.1.7 Farmacie
I.2 Sociln pe a sluby zamstnanosti
I.2.1 Peovatelsk sluby
I.2.2 Sociln prce a poradenstv
I.2.3 Sluby zamstnanosti
J Vojenstv, bezpenost, sport
J.1 Vojenstv a obrana
J.1.1 Vojenstv a obrana
J.2 Ochrana osob a majetku
J.2.1 Policejn a bezpenostn sluby
J.2.2 Porn ochrana
J.2.3 Zchranstv
J.3 Ochrana bezpenosti a zdrav pi prci
J.3.1 Bezpenost a ochrana zdrav pi prci
60
J.4 Sport
J.4.1 Sporty
K Umn a mdia
K.1 Vtvarn umn a design
K.1.1 Vtvarn a literrn umn
K.1.2 Design, aranrstv, scnografie
K.1.3 Umleck emesla
K.2 Dramatick a hudebn umn
K.2.1 Interpretan umn a tvorba (hudba, zpv, tanec, herectv, modelling aj.)
K.3 Audio-vizuln techniky a mediln produkce
K.3.1 Polygrafie
K.3.2 Audiovizuln tvorba a techniky
Odborn dovednosti
Odborn dovednosti vyjaduj co mus pracovnk umt, tedy jak kvalifikace mus mt z hlediska
dovednost, aby obstl pi vkonu prce na dan pozici (napklad diagnostikovn poruch
elektrotechnickch zazen).

A innosti s pevahou "duevn", pp. administrativn prce
A.1 Orientace v dokumentaci, v podkladech
A.2 Zpracovvn pln, koncepc, metodik, postup, jejich volba
A.3 Posuzovn, kontrola
A.4 Men, zkouen, testovn
A.5 Vpoty, oceovn, kalkulovn
A.6 Analyzovn, diagnostikovn
A.7 Vymlen, vyvjen, projektovn, konstruovn, programovn
A.8 Vyplovn, evidovn, zaazovn, tdn, vyhledvn
A.9 Prce s texty
B innosti s lidmi
B.1 Poskytovn rad a informac
B.2 Vyizovn, zaizovn, dojednvn
B.3 Obchodovn
B.4 Kasrovn, vyplcen, smnrenstv
B.5 Zastupovn nch zjm
B.6 Vchova, vzdlvn, trnovn, vcvik, pednen
B.7 Peovn, oetovn, len
C innosti pevn "run"
C.1 Tvarovn a tvarov pravy run, runmi nstroji a runmi zazenmi
C.2 Povrchov pravy runmi nstroji a pomckami
C.3 Sestavovn, montovn, spojovn, smovn
C.4 Seizovn, oivovn, opravy a drba
C.5 Uklzen, myt, itn
C.6 Manipulace s pedmty a materily
C.7 Pstovn
C.8 Chov
D Obsluha a zen stroj, zazen a technickch proces
D.1 Obsluha vrobnch stroj, zazen a linek
61
D.2 Obsluha automatizovanch (programovatelnch) vrobnch stroj, zazen a pracovi
D.3 Obsluha dicch panel energetickch proces
D.4 Obsluha nevrobnch zazen
D.5 zen a obsluha pojzdnch pracovnch stroj
D.6 zen dopravnch prostedk
E innosti obrann, ochrann, zchrann, sport
E.1 Zchranstv
E.2 Ochrana a ostraha
E.3 Boj, lov
E.4 Sport, tlovchova
F Umleck tvorba a interpretace, veejn vystupovn, moderovn
F.1 Malsk a sochask tvorba
F.2 Hudebn, dramatick, filmov a literrn tvorba
F.3 Umleck interpretace a vystupovn
F.4 Moderovn, hlasatelstv
Z zen
Z.1 zen jednotlivch sek a tvar
Z.2 Koordinan innosti, projektov zen, zen prezovch innost
Z.3 zen prodejnch a marketingovch innost
Z.4 Velen
Z.5 Ostatn organizan a koordinan innosti
Obecn zpsobilosti
Obecn zpsobilosti (oznaovan tak jako obecn kompetence) jsou univerzln schopnosti, kter
vykonavatel povoln uplatuje bez ohledu na odborn zamen (napklad schopnost dit lidi, chodit
vas, samostatn se rozhodovat nebo domluvit se v cizm jazyce).

62
Ploha 2

Pklady informac poskytovanch o studijnch oborech na webovch
strnkch strojnch fakult

a) Stejn studijn obor na rznch fakultch

2301T001 Dopravn a manipulan technika
VUT
Obor pipravuje absolventy pro konstrukci, vvoj a drbu automobil, motocykl, traktor,
kolejovch vozidel eleznin i mstsk dopravy a spalovacch motor pro dopravu i
energetiku.
Spolen teoretick zklad je doplnn o prohlouben technick mechaniky, dynamick
pevnosti a ivotnosti, termodynamiky, fyzikln chemie a ovlivovn kvality ivotnho
prosted v rmci zklad teorie spalovacch motor, mechanickch a hydraulickch pevod,
teorie motorovch nebo kolejovch vozidel.
Absolventi se uplatn jako vzkumn vvojov pracovnci, konstrukti, projektanti, zkuebn
technici nebo dc pracovnci pi vrob, ovovn vlastnost i zen provozu a drby
silninch, ternnch i kolejovch vozidel, pstovch spalovacch motor vozidlovch,
lodnch, letadlovch nebo energetickch. Po zskn praxe mohou absolventi pracovat i v
pslun oblasti vnitnho nebo zahraninho obchodu. Podle individulnho zjmu je mono
studium profilovat v interdisciplinrnch smrech (technick design karosri, matematick
modelovn a technick mechanika nebo termomechanika, provoz a drba atp.).

VUT
Vuku tohoto oboru zajiuje zejmna stav automobilnho a dopravnho inenrstv v
navazujcm magisterskm studiu. Tento obor se v obou roncch studia dl na dv
specializace odlinho zamen:

Specializace 01: Motorov vozidla a spalovac motory
Absolvent zsk znalosti z teorie, konstrukce, diagnostiky a zkouen spalovacch motor a
motorovch vozidel a jejich psluenstv. Ronkovmi projekty a diplomovou prac se
student me vce specializovat na motorov vozidla nebo spalovac motory.
Cle oboru
Nauit studenta tohoto oboru schopnosti navrhovat a vyvjet stroje (jejich konstruknch
skupiny a podskupiny), strojn soustavy a technologick celky studovanho oboru. Student si
roz dosavadn znalosti konstruovn a pevnostnch vpot zskanch v bakalskm
studiu aplikac na motorov vozidla a spalovac motory. Dle student tohoto oboru zsk i
schopnost dit a organizovat innost obchodnch a servisnch firem stroj studovanho oboru.
Absolvent bhem studia zsk schopnost uplatnit se u vech firem zabvajcch se
konstrukn, vrobn, obchodn nebo servisn innost v oblasti motorovch vozidel a
spalovacch motor.
63

Monosti uplatnn
Absolvent tto specializace se uplatn pedevm v konstrukcch, vpotovch oddlench a
zkuebnch vvojov- vzkumnch, vrobnch, opravrenskch a provoznch firem jako
konstruktr i projektant, vpot, zkuebn i servisn technik, manar, atd.
Monosti st nebo zahraninch pobyt, zahranin spoluprce
Ste je mono vykonat u naich podnik pouze ve firm koda auto Mlad Boleslav a v
zahrani, vetn pobyt, u jakkoliv firmy i university podobnho zamen. N stav m
bohatou spoluprci s Otto-von-Guericke-Universitt Magdegurg, kde je umonno nkterm
zjemcm vypracovat diplomovou prci a ve vjimench ppadech i absolvovat doktorsk
studium. Studovat je mono tuto specializaci nap. i na TU Dresden nebo TU Keiserslautern.
Pedagogick poradce:
Dr. Ing. Petr Porte, tel: 541142269, e-mail: portes@fme.vutbr.cz

Specializace 02: Stavebn, transportn a zemdlsk stroje
Studiem tto specializace zskaj studenti znalosti jak z oblasti konstrukce a stavby stavebnch
stroj, dopravnch a manipulanch zazen (jeby, dopravnky, vtahy, manipulan
prostedky, kontejnerov peprava, atd.) a zemdlskch stroj, tak tak z oblasti projektovn
dopravnch a manipulanch systm (zen a regulace materilovho toku, skladovho
hospodstv, systmov een manipulace s materilem, logistika, atd.). Studenti jsou
seznmeni jak s teoretickmi poznatky stavby uvedench stroj, jejich pohon i jejich
dimenzovnm, tak tak s metodami jejich elnho, hospodrnho a ekologickho vyuit v
provoznch podmnkch. Pitom si prohloub znalosti z teorie pevnosti, spolehlivosti a
ivotnosti konstrukc a jejich element a to i v oblasti potaovho navrhovn strojnch
konstrukc. Bhem studia se studenti zabvaj v rmci experimentlnch metod zkouenm
tchto stroj a jejich funknch podskupin. Seznm se tak se zklady organizace zen
vroby tchto stroj a s problematikou jejich uplatnn a i jejich drby. Absolvent je schopen
navrhnout a konstruovat uveden stroje z hlediska jejich funkce, hospodrnho dimenzovn,
spolehlivosti i ivotnosti vetn experimentlnho vzkumu.
Cle oboru
Nauit studenta tohoto oboru schopnosti navrhovat a vyvjet stroje (jejich konstruknch
skupiny a podskupiny), strojn soustavy a technologick celky studovanho oboru. Student si
roz dosavadn znalosti konstruovn a pevnostnch vpot zskanch v bakalskm
studiu aplikac na stavebn, transportn a zemdlsk stroje. Dle student tohoto oboru zsk i
schopnost dit a organizovat innost obchodnch a servisnch firem stroj studovanho oboru.
Absolvent bhem studia zsk schopnost uplatnit se u vech firem zabvajcch se
konstrukn, vrobn, obchodn nebo servisn innost v oblasti stavebnch, transportnch a
zemdlskch stroj.
64
Monosti uplatnn
Absolvent tto specializace je schopen tvrm zpsobem aplikovat sv znalosti pi funknch
a pevnostnch vpotech a nvrhu stroj studovanho oboru, pi jejich teoretickm i
experimentlnm vzkumu, i v oblasti jejich marketingu.
Absolventi se uplatuj nejen jako konstrukti, ale velmi asto tak jako specialist ve
firmch provozujcch tyto stroje, ppadn v obchodnch oddlench firem, zabvajcch se
jejich prodejem a servisem.
Ste je mono vykonat v podmnkch R ve firm koda auto Mlad Boleslav (v oddlen
logistiky a zen vroby) a v zahrani, vetn pobyt, u jakkoliv firmy i university
podobnho zamen. N stav m bohatou spoluprci i s Otto-von-Guericke-Universitt
Magdegurg a TU Delft (Holandsko), kde je umonno nkterm ppadnm zjemcm
vypracovat diplomovou prci a ve vjimench ppadech i absolvovat doktorsk studium.
Pedagogick poradce:
Doc. Ing. Miroslav kopn, CSc., tel: 541142427, e-mail: skopan@fme.vutbr.cz

ZU
Tento studijn obor, garantovan katedrou konstruovn stroj, poskytuje vzdln budoucm
konstruktrm i profesionlnm uivatelm silninch a kolejovch vozidel a manipulan
techniky ve vrobnch systmech, stavebnictv a doprav. Zvr studia a diplomovou prci lze
zamit bu na silnin nebo kolejov vozidla. Absolventi se uplatn pedevm jako technici
v dcch a organizanch funkcch pi vrob, provozu a v opravnch silninch a kolejovch
vozidel. Znalosti progresivnch inenrskch poznatk, metod a vyuit potaov podpory
konstruovn (CAD) vak umouj t uplatnn v projekci, konstrukci, vpotech a
vzkumu dopravn a manipulan techniky u malch i velkch firem jako i v odborn
pedagogick prci na stednch i vysokch kolch. Absolventi se mohou t uplatnit i v
jinch strojrenskch oborech.

2302T010 Konstrukce stroj a zazen

TUL
Studijn obor: Konstrukce stroj a zazen

Zamen garantuje katedra
kolov dopravn a manipulan stroje KSD
obrbc a montn stroje KVS
pstov spalovac motory KSD
sklsk a keramick stroje KSK
tepeln technika KEZ
textiln a odvn stroje KTS
65
V tomto studijnm oboru zskv student znalosti z konstrukce stroj pi uplatnn modernch
vpotovch metod a metod konstruovn, novch materil a technologi. Absolvent se
uplatn jako konstruktr, vpot nebo vvojov pracovnk pi navrhovn, projektovn a
vrob vrobnch a zpracovatelskch stroj, pstovch spalovacch motor, dopravnch
prostedk a zazen tepeln techniky

VUT
Studijn obor pod nzvem Konstrukce stroj a zazen, navazujcho magisterskho studijnho
programu Strojn inenrstv, je zamen jako veobecn konstruktr. Je zaloen na
zkladnm filozofickm pstupu respektujcm:
1. Soudob poadavky odbornk z praxe na osobnostn vlastnosti absolvent V TU :
odbornk na rovni vzdlanosti v cca 25 letech ivota - jist objem znalost z oboru
(specializace)
potaov gramotnost (textov a grafick editory, balk MS office, atd.)
schopnost pizpsobovat se pozitivnm zmnm u zamstnavatele (adaptivita)
schopnost samostatnho uen se potebm a zvyklostem u zamstnavatele a schopnost
individulnho samovzdlvn se
zkladn (asto i velmi dobr) znalost svtovch jazyk (JA, JN, JF, J, JR)
vysok pracovn nasazen
morln vlastnosti
2. Poadavky na objem (penzum) znalost z oboru konstrukce stroj konstruovn:
Jedn se o absolvovn potebnch pedmt (kurz), jako prez soudobou strojrenskou
technikou nap. :
stavba vrobnch stroj
stavba stavebnch a transportnch stroj
stavba dopravn techniky : - silnin - leteck
stavba chemickch a potravinskch stroj
stavba energetickch stroj
elektrotechnika a elektronika stroj a zazen atd.
za vznamn podpory: metodiky konstruovn, modelovn, prmyslovho designu,
managementu vroby, prostedk uml inteligence, diagnostiky atd.
s vyuitm modernch prostedk: CAD, CAM, CAQ, CIM, parametrick modelovn, FEM
atd.
Obor je uren pro absolventy profesnch obor bakalskch studijnch program z FSI i z
technickch fakult jinch vysokch kol.
Cle oboru
Tento studijn program je konstruknho smru a poskytuje zkladn vzdln v tchto
strojrenskch oborech: stavba vrobnch stroj, stavba stavebnch a transportnch stroj,
stavba dopravn techniky (silnin, leteck), stavba chemickch a potravinskch stroj,
stavba energetickch stroj, elektrotechnika a elektronika stroj a zazen.

66
Podmnky pijet ke studiu
Studijn program je uren:
Pro absolventy profesnch obor bakalskho studijnho programu (tj. pro bakale FSI).
Pro absolventy bakalskch studijnch program, realizovanch na jinch fakultch
(nap. FEKT, FIT, ale i neuniverzitnch V apod.)
Monosti uplatnn
spn absolventi oboru najdou budouc uplatnn jako projektanti, konstrukti, vvojov
pracovnci, provozn ineni, pracovnci odbornch zkueben, prodejci nebo i jako managei
ve strojrenskch a jim pbuznch firmch.
stav udruje pracovn kontakty s nkolika zahraninmi technickmi univerzitami a
vzkumnmi pracoviti. Kontakty se tkaj studijnch pobyt jak pedagogicko-vdeckch, tak
i student (mobilita) a pat sem zejmna: TU a Frauenhofer Institut Chemnitz, Hogeschool
van Utrecht, ESIEE Paris, Tamperen Teknilinnen Korkeakoulu, Polytechnio Kritis, TU Gratz.
Studenti stavu mohou vyjdt (a tak vyjdj) na krtkodob i dlouhodob ste na tato
pracovit a rovn je mono na tchto univerzitch napklad i zpracovat a obhjit diplomov
projekt.
Pedagogick poradce:
Ing. Frantiek Brad, Ph.D., tel: 5 4114 3422, e-mail: bradac@fme.vutbr.cz

b) Stejn studijn obor na jedn fakult na bakalsk a magistersk rovni
VUT FS
2301R001 Dopravn a manipulan technika (DMTB)
Tutoi: Ing. Petr Hatschbach, CSc.; Doc. Ing. Ji Svoboda, CSc.; Ing. Josef Kol, CSc.
Absolventi zskaj zkladn znalosti z konstrukce, vvoje a drby automobil, kolejov
eleznin i mstsk dopravy a spalovacch motor pro dopravu a energetiku. Studenti se
seznm s dopravn technikou, zskaj znalosti o principech dopravnch stroj, technologii
vroby a metodice konstruovn pi vyuit pota v konstrukci. Soust vuky je
elektrotechnika dopravnch stroj. Volbou volitelnch pedmt je ureno konkrtn zamen
v zvru studia.
Absolventi se uplatn jako konstrukti dopravnch prostedk silnin i kolejov dopravy,
dle se uplatn v provozu a drb silninch, ternnch i kolejovch vozidel a po urit praxi i
v dcch funkcch zabvajcch se exploatac dopravnch prostedk a pod

2301T001 Dopravn a manipulan technika (DMT)
Tutoi: Ing. Petr Hatschbach, CSc.; Doc. Ing. Ji Svoboda, CSc.; Ing. Josef Kol, CSc.
67
Obor pipravuje absolventy pro konstrukci, vvoj a drbu automobil, motocykl, traktor,
kolejovch vozidel eleznin i mstsk dopravy a spalovacch motor pro dopravu i
energetiku.
Spolen teoretick zklad je doplnn o prohlouben technick mechaniky, dynamick
pevnosti a ivotnosti, termodynamiky, fyzikln chemie a ovlivovn kvality ivotnho
prosted v rmci zklad teorie spalovacch motor, mechanickch a hydraulickch pevod,
teorie motorovch nebo kolejovch vozidel.
Absolventi se uplatn jako vzkumn vvojov pracovnci, konstrukti, projektanti, zkuebn
technici nebo dc pracovnci pi vrob, ovovn vlastnost i zen provozu a drby
silninch, ternnch i kolejovch vozidel, pstovch spalovacch motor vozidlovch,
lodnch, letadlovch nebo energetickch. Po zskn praxe mohou absolventi pracovat i v
pslun oblasti vnitnho nebo zahraninho obchodu. Podle individulnho zjmu je mono
studium profilovat v interdisciplinrnch smrech (technick design karosri, matematick
modelovn a technick mechanika nebo termomechanika, provoz a drba atp.).

VUT FIS
2302R002 Strojrensk technologie
Prezentace oboru:
Zobrazen prezentace oboru
Bakalsk vzdln, poskytovan stavem strojrensk technologie otvr dvee irokm
monostem uplatnn svch student a vuka je pmo orientovna na profesn kvalifikaci ve
vech zkladnch technologich jako jsou technologie obrbn, tven, svaovn,
slvrenstv, povrchov pravy a vrstvy, zen jakosti a kvality a rovn na obchod.
Rozhodnut o vbru konkrtn specializace je studenty realizovno zatkem tetho roku
studia ve vazb na tma jeho zvren prce.
Obrbn
Odbor technologie obrbn m vynikajc zzem a prostedky pro provdn vuky,
podporovan pomoc experimentlnch a vpotovch metod pro vechny druhy obrbn,
plnovn, navrhovn nstroj a manipulace. Mimo systmy CAD/CAM m rovn adu
monost potaovho modelovn a jej laboratoe zahrnuj vechny hlavn oblasti
strojrensk vroby, vrobu loisek, brouen a nekonvenn technologie obrbn.
Tven a svaovn
Odbory technologie tven a technologie svaovn vytv jakoto vzkumn a vukov
pracovit nejen pokrok v oblasti vzkumn, ale souasn zajiuj rovn vysokou
profesionln rove vuky svch studijnch program. Kad z uvedench odbor pipravuje
absolventy pro jejich profesionln tvr drhu a manaersk aktivity v oborech, zahrnujcch
technologie tven a svaovn. Odbory poskytuj zkladn vzdln danch obor, zamen
nejen na technologie tven za studena i za tepla, sthn a dlen materilu, ohbn, taen,
vrobu vrobk z plastickch hmot, ale i na vechny technologie svaovn a povrchovch
prav.

68
Cle oboru
Clem studia je snaha, aby absolventi zskali nezbytn znalosti vech zkladnch konvennch
i nekonvennch technologi, pouvanch v prmyslovch a obecn ve vech inenrskch
aplikacch, kter nsledn v praxi uplatn pi samostatnm een problm vrobn
technologie, jako i technick a technologick ppravy vroby. Nezbytn jsou zde zvlt
znalosti z potaov podpory, zaloen pedevm na uplatnn CAD/CAM/CIM metod.
Takto budou absolventi dobe vybaven nejen pro samostatnou odbornou prci, ale i k zskn
dobrho uplatnn v praxi, kde mohou pracovat jako vedouc nebo lenov realizanch tm
rznch specifikac, zamench na strojrenskou technologii.
Pro studium uvedench obor nejsou ve studijnch programech stanoveny dn specifick
podmnky. Ke studiu jsou vyadovny pouze dobr znalosti, zskan z pedchozch ronk
studia matematiky, fyziky, mechaniky tles a materilovho inenrstv. Velmi cenn a
vhodn pro pochopen vuky jsou t ppadn praktick zkuenosti poslucha, zskan ve
vrobn sfe.
Monosti uplatnn
Mimo monosti pracovat jako vedouc nebo lenov realizanch tm rznch specifikac,
zamench na strojrenskou technologii, zskaj absolventi dobr uplatnn pedevm u
velkch i malch prmyslovch podnik. irok uplatnn absolvent ve strojrenskch
podnicch a firmch najdou absolventi zejmna v zen technologie vroby a slokch,
zabvajcch se urovnm vrobnch postup, optimalizac vrobnch tok a postup a
obecn kvalitativnm vyhodnocovnm v nvaznosti na ekonomickou sprvu a management
firmy.
Jako specialist na vrobn technologie najdou absolventi dobr uplatnn i v nevrobn sfe,
zahrnujc pedevm rzn organizace, poskytujc sluby, obchod a zen. Maj velk
monosti zskn mst, kde jsou vyadovny zskan znalosti danho oboru jedn se zvlt
o podniky z jinch obor (prmysl elektrotechnick, chemick apod.). Mohou zvaovat i
pijet nabdek z velkho potu pracovnch pleitost a monost uplatnn v soukrom sfe
a sttnch organizacch. Nelze opominout t uplatnn absolvent ve vzkumnch a
vvojovch organizacch a zkladnch, prmyslovm managementu velkch podnik, v
organizacch, zabvajcch se zenm proces, v organizacch, zabvajcch se
vdeckovzkumnou a pedagogickou innost a v rznch slokch a zastoupench
zahraninch firem i obchodnch organizac.
Monosti dalho studia
Po ukonen profesnho bakalskho studia je mon pokraovat v navazujcm
magisterskm studiu obor Strojrensk technologie, Slvrensk technologie nebo
Strojrensk technologie a prmyslov management.
Zvis na aktuln platnch smlouvch se zahraninmi partnery. Nkter pobyty jsou
zajiovny na zklad smluv program Socrates a Erasmus. V rmci studijnch program
69
jsou zahrnuty pedevm krtkodob pobyty a exkurze u podnik s pokrokovmi a modernmi
technologiemi vetn exkurz do podnik zahraninch.
Pedagogick poradce:
Doc. Ing. Pavel Rumek, CSc, tel: 5 4114 2631, 5 4114 3250, e-mail: rumisek@fme.vutbr.cz

2302T002 Strojrensk technologie (magistersk program)
Klasick obor strojrensk technologie zahrnujc veker smry komplexn pojat vuky
technologie, profilujc inenra - technologa s univerzlnm uplatnnm ve vech
technologickch provozech i v podnikatelsk sfe. Studenti maj monost formou volitelnch
pedmt zamit se na technologii obrbn nebo technologii tven a svaovn a zskat
znalosti tak z oblasti podnikn, vrobn ekonomiky, managementu, etnictv, daov
problematiky, prmyslov prvn praxe i znalosti cizch jazyk.
Obrbn
Studium je zameno na konvenn a nekonvenn metody obrbn, optimalizan metody
obrbn, optimalizan metody v technologii, perspektivn ezn materily, automatizaci
vrobnho procesu, vetn technologie obrbn na slicov zench obrbcch strojch,
automatizaci technologick ppravy vroby a potaovou podporu technologie. S ohledem
na obsah diplomov prce studenti mohou volit tak z dalch odbornch oblast: konstrukce
nad (aplikace CAD pi navrhovn a konstrukci eznch nstroj a ppravk), jakosti a
metrologie (hodnocen jakosti vroby a vrobk TQM, certifikace, akreditace, men a
kontrola geometrickch veliin), technologickho projektovn (projektovn vrobnch
zvod a pracovi, modelovn variantnch projekt, manipulace, doprava a automatizace
zpracovn technologickch projekt).
Tven svaovn
V tto specializaci je studium zameno na veker technologie beztskovho zpracovn za
tepla a za studena, a to jak v pojet klasickm, tak i s uplatnnm technologi nekonvennch
(plazma, laser, tven vysokmi rychlostmi a energiemi, atd.). V souvislosti s eenm
diplomovch prac je zvltn zetel vnovn oblastem plonho tven (problematika
zpracovn plech - sthn, ohbn, taen), objemovho tven (technologie zpracovn
materil za studena i za tepla - raen, protlaovn, kovn, tven plast) a svaovn. Zde
je studium zameno na veker technologie tepelnho dlen, svaovn a povrchovch prav
s uplatnnm konvennch i nekonvennch metod. V souvislosti s eenm diplomovch prac
je zvltn zetel vnovn een problematiky renovace, nvar i rovch nstik plazmou.
Cle oboru
Vchova specialisty s hlubokou znalost modernch strojrenskch technologi a efektivnho
zen vroby.
Absolvovn bakalskho studia VUT FSI nebo jinho s monost diferennch zkouek.
Monosti uplatnn
Studijn obor pat tradin k nejdanjm jak z hlediska domcch vrobnch podnik, tak i
ze strany zjmu zahraninch firem.
70
Monosti dalho studia
Je mono pokraovat v doktorskm studiu oboru Strojrensk technologie.
Individuln, podle jazykovch a odbornch schopnost student a aktuln platnch smluv a
dohod.
Pedagogick poradce:
Doc. Ing. Anton Humr, CSc., tel: 5 4114 2407, e-mail: humar@fme.vutbr.cz

c) Rzn obory s podobnm nzvem

2302T039 Vrobn stroje a zazen (VUT FS)
Pedmtem studia oboru jsou modern teoretick a experimentln metody navrhovn
vrobnch stroj a manipulanch zazen a zpsoby zajiovn jejich provozu. Posluchai
zskvaj znalosti o koncepcch konvennch a slicov zench vrobnch stroj,
manipultor a robot v souvislosti s jejich uplatnnm v rznch technologickch
dispozicch strojrensk vroby. Velk pozornost je vnovna smrm vzkumu a vvoje
novch struktur stroj, jejich komponent a perspektivnm aplikacm nekonvennch materil
v konstrukci st stroj. Studenti maj monost volit program studia s drazem na
projektovn stroj nebo na provozn technickou problematiku.
Absolventi nachzej uplatnn jako projektanti, konstrukti a pracovnci ve vvoji, ineni
v provozu a v podnikovch zkuebnch. Maj velmi dobr pedpoklady i pro innost v
obchodnch spolenostech jako podnikatel poppad jako uitel technickch pedmt na
vech typech kol.

2302T019 Stavba vrobnch stroj a zazen (VUT FSI)
Obor Stavba vrobnch stroj a zazen zahrnuje vuku problematiky konstrukce,
projektovn, stavby, zen, provozu, retrofitu a diagnostiky obrbcch a tvecch stroj,
prmyslovch robot a manipultor a vrobnch systm z nich vytvench.
Specializace 01: Obrbc a tvec stroje
Ve specializaci OTS se studenti seznm s modernmi metodami konstrukce stroj s vyuitm
vpotovch, projektovch a konstruknch metod pi pouit nejmodernjch potaovch
systm, s metodami jejich men a zkouen jak sriov vyrbnch stroj, tak i jejich
prototyp, dle s modernmi metodami zen a zabezpeovn jakosti pi jejich konstrukci a
vrob (normy ady ISO 9000) vetn modernch metod a nstroj (QFD, FTA, FMEA, SPC
ap.).
Specializace 02: Prmyslov roboty a manipultory
Ve specializaci konstrukce PRaM se studenti seznm se zkladnmi i odvozenmi typy
robot a manipultor, irokou paletou perifernch zazen a dcch systm, se ktermi
71
spolen tvo automatizovan (robotizovan) pracovit. Pi navrhovn uvedench
automatizanch prostedk se nau pouvat nov vpotov, konstrukn a projektov
metody pi pouit nejmodernjch potaovch a parametrickch systm modelovn.
Specializace 08: Vrobn systmy
Studijn specializace VS pin studentm irok okruh informac potebnch pro spnou
innost zejmna pi organizaci a zen vroby v modernch, vysoce automatizovanch
vrobnch systmech. Posluchai se seznm se stavbou a provozem nejmodernjch
vrobnch stroj, progresivnmi technologiemi, s prostedky pro manipulaci materilem a
vrobnmi pomckami. Znan pozornost je vnovna automatizanm a dicm prvkm,
zejmna pak aplikaci informanch technologi vetn potaov podpory (CA technologie -
CAD, CAPP, CAM, CAQ) a potaov integrace vroby (CIM). Zskan teoretick i
praktick vdomosti, znalosti a zkuenosti mohou absolventi vyut pi projektovn, stavb,
provozu a diagnostice vrobnch systm.
Cle oboru
Clem oboru Stavba vrobnch stroj a zazen je poskytnout vzdln v konstrukci,
projektovn, stavb, zen i provozu vrobnch stroj, systm, prmyslovch robot a
manipultor. Vuka zahrnuje rovn problematiku retrofitu a diagnostiky obrbcch a
tvecch stroj.
Monosti uplatnn
spn absolventi oboru nachzej budouc vborn uplatnn jako projektanti, konstrukti,
vvojov pracovnci, provozn ineni, pracovnci odbornch zkueben, prodejci zejmna ve
spolenostech, zabvajcch se vvojem, vrobou a prodejem vrobnch stroj, projektovnm
a zenm vrobnch systm ale i jako manaei zen vroby ve strojrenskch a typem
vroby jim pbuznch firmch.
stav udruje pracovn kontakty s nkolika zahraninmi technickmi univerzitami a
vzkumnmi pracoviti. K tm pat zejmna: TU a FhI Chemnitz, Hogeschool van Utrecht,
ESIEE Paris, Tampere University of Technology, Polytechnio Kritis, TU Gratz. Nai studenti
a doktorandi mohou vyjdt (a tak vyjdj) na krtkodob i dlouhodob ste na tyto
pracovit a rovn je mono na tchto univerzitch napklad i zpracovat a obhjit diplomov
projekt.
Dal informace na www:
http://www.uvssr.fme.vutbr.cz
Pedagogick poradce:
Ing.Frantiek Brad, Ph.D., tel: 5 4114 3422, e-mail: bradac@fme.vutbr.cz

Národní Soustava Kvalifikací Pro Terciární Vzdělávání"

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

You might also like

Národní Soustava Kvalifikací Pro Terciární Vzdělávání"

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Národní Soustava Kvalifikací Pro Terciární Vzdělávání"

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

You might also like