Upozorujeme divky, e jakkoliv podobnost

naich zpravodajskch poad

se skutenmi udlostmi
je ist nhodn
Michael Mar
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


2
Obsah

LISTOPAD ZAAL U V SRPNU..............
Bourn hranic ......................................... 4
Moskva slzm nev............................... 5
Vytven pedpoklad............................. 7
Dominov efekt ........................................ 9
Demont socialismu ............................ 10
MOST DO NEZNMA .............................. 12
Slovo a in ............................................. 13
Nemorlnost starch struktur................. 15
Pm akce............................................. 17
Most ke kiovatce................................. 19
TEMPLI 20. STOLET.......................... 20
Poloas rozpadu.................................... 21
ivot zabj sny....................................... 23
Neprchodnost reformy......................... 25
POLITICK TVORBA DJIN................... 28
Problm interpretace ............................. 29
Vlda jako centrum................................ 31
Komplexnost hry.................................... 33
Posloupnost krok................................. 35




Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky

LISTOPAD ZAAL U V SRPNU

Zatky i tch nejvtch udlost probhaj
zpravidla v skrytu. Jejich vznam odhal a
pt dny, a to i pomoc potlaen zrodk
jinch tendenc.

Velk udlosti se v mal zemi stvaj jen
jako ohlas mezinrodn situace. Nen proto
nhodou, e prvn masov protisocialistick
manifestace, kterou bezpenostn sly
tehdejho eskoslovenska nerozehnaly,
zaala v srpnu 1989 a trvala a do jna. Byl j
velk pval uteenc z Nmeck demokratick
republiky, kte pes Prahu zamili do Spolkov
republiky Nmecko. Prv v srpnu prvn stovka
z nich nalezla toit a pestupn stanici na
velvyslanectv SRN v Praze. Mnoh se
odehrlo do zatku jna, kdy pes sedm a pl
tisce lid odcestovalo vlakem smr
kapitalismus. Nekonen proud lid nechval
sv auta v ulicch Prahy a pinel poslednm z
eskch dogmatickch obhjc socialismu
nedvojsmysln sdlen: mnoz mlad a spn
ze zem, kter mla bt vzorem vrnosti
zestrlm podkm, jsou ochotni riskovat
majetek, kariru, ale i odlouen od rodin za
pslib svobody a prosperity.
Za uprchlky tehdy z Berlna smovaly
poadavky, aby eskoslovensko uzavelo
hranice co Praha odmtla. Zrove nmeck
kancl Helmut Kohl telefonoval pedsedovi
eskoslovensk federln vldy Ladislav
Adamcovi. Vsledkem jejich jednn byla
dohoda o odjezdu uprchlk z ambasdy do
SRN, tedy nikoliv jejich navrcen do NDR. Kohl
tehdy ekl eskoslovenskmu premirovi, e
me potat kdykoliv s jeho pomoc. Takov
vty si vymuj politici na vrcholu spchu
kdy jeden z nich padne, druh na sv slova
zapomene. To byl i tento ppad.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


4
Bourn hranic
Den pot, kdy odjel vlak s uteenci, zruila
Nmeck demokratick republika bezvzov
styk s eskoslovenskem. NDR se chystala na
velkolep oslavy 40. vro svho zaloen a
zrove se tila ke svmu zniku. Nic se ale
nedlo jen dky eskoslovensku. Celkem za
ony srpnov a zijov dny uprchlo z NDR 24,5
tisce lid, vtina z nich pes maarsko-
rakouskou hranici. Na t byly v kvtnu 1989
odstranny ztarasy, co zaali turist z NDR
houfn vyuvat. Navc 11. z vypovdlo
Maarsko smlouvu s NDR o pravidlech
cestovn, a to s odvolnm na zvry helsinsk
Konference o bezpenosti a spoluprci.
V Polsku tch dn pokroil vvoj jet
mnohem dl. V srpnu nastoupil do funkce
pedsedy vldy Tadeusz Mazowiecki, tedy
pedstavitel do t doby opozin Solidarity.
Stalo se tak na zklad jednn u kulatho
stolu, kter v Polsku probhalo od nora do
dubna, a ervnovch voleb, v nich Solidarita
zvtzila na cel e. A samozejm a po
telefonickm rozhovoru poslednho pedsedy
vldy z ad Polsk sjednocen dlnick strany s
Michailem Gorbaovem, kter sm jmnem
stedn mocnosti Varavsk smlouvy rozhodl,
e vsledky voleb maj bt uznny. Obdobn se
pozdji dohodl s Helmutem Kohlem, e SSSR
nebude brnit sjednocen Nmecka. V dob
revoluc se as zrychluje a Gorbaov dlal
djiny po telefonu v marn snaze vypadat
jako ten, kdo o udlostech rozhoduje.


Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


5
Moskva slzm nev
Praha byla na chvostu djin, ale mnoz ji
vdli, co se dje. Kdy na jae spolupracovnci
Ladislava Adamce vyzvali svho pedsedu,
aby se vc opel o reformn sly v Moskv, jeho
odpov byla jednoznan: Polsk i maarsk
premir m ujistili, e jim Gorbaov v niem
nepomohl. Pesto s Adamcovm
posvcenm odletl v kvtnu do Moskvy
Miroslav Pavel, kter byl tehdy poven
funkc tiskovho mluvho vldy, aby tam
vysvtlil beznadjnou situaci v
eskoslovensku. Byl to on, kdo na tiskovch
konferencch ped listopadem veejn
prohlaoval, e vlda nevid een problmu v
rozhnn manifestac. Z Moskvy se vrtil
otesen: na pracn, napl konspirativn
pipravench schzkch, o nich se nesml
pes velvyslanectv nikdo v Praze dozvdt, jej
sovtt partnei pozorn vyslechli a nic
neslbili a neudlali. Miroslav Pavel riskoval
prv tak hodn jako zbyten.
Obdobn Moskva postupovala i v
rozhodujcch listopadovch dnech. Lid
z Adamcova okol zajistili plet dvou hlavnch
reprezentant, kte mli zajistit nezvisl
spojen na sttn i stranick orgny SSSR, tedy
bez zprostedkovn V KS a sovtsk
ambasdy. Vdy jet 20. listopadu, kdy
vlda pijmala proti vli Ladislava Adamce
prohlen, je zcela neadekvtn hodnotilo
zsah Bezpenosti na Nrodn td a kter
Miroslav Pavel striktn odmtl pest v televizi,
nkte lenov vldy jeho obsah konzultovali s
pracovnkem sovtskho velvyslanectv.
Emisai z Moskvy pijeli a shodn na adu
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


6
pedsednictva vldy tlumoili, e (a) maj pkaz
do nieho se nevmovat, (b) e si pej setkn
s pedstaviteli Obanskho fra. Nic vc, nic
mn. Jakkoliv pokus o pekroen tohoto
mandtu vlastn iniciativou byl Moskvou striktn
odmtnut.
Protoe zvyk je elezn koile a nadje
umr posledn, jet v listopadu, v nejmn
vhodnou chvli vzpoury proti nov vld 15: 5,
odltl Ladislav Adamec do Moskvy na zasedn
elnch pedstavitel stt Varavsk smlouvy.
Cestoval s pslibem soukromho setkn s
Michailem Gorbaovem, od kterho
organiztoi oekvali, e se Adamec vrt jako
oficiln posvcen reformtor a spojenec
vchodn mocnosti. lovk, kter se na
zprostedkovn ze sovtsk strany nejvce
podlel, dostal vak v Moskv pkaz osobn
sdlit Adamcovi, e ke schzce nedojde.
Obdobn se zachoval Gorbaov i vi svm
soudruhm z NDR. dn mocnost na
vchod Evropy ji v tch dnech
neexistovala.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


7
Vytven pedpoklad
V srpnov Praze byly u karty rozdny,
zkladn spor se ale vedl po vedlej historick
linii. Protoe vichni pedpokldali, e zmny v
byrokratickm socialismu mus zat shora,
pozornost se sousteovala na vrchol
mocensk pyramidy kdo a kdy nahrad Milo
Jakee ve funkci generlnho tajemnka
komunistick strany. V ony srpnov dny byli ji
vichni soutc na startu a skupiny kolem nich
zformovny. Rozdlen byl stranick i sttn
apart, a to vetn sloek ministerstva vnitra.
Pouze podle lustranho zkona jsou si vichni
rovni avak v letnch a podzimnch dnech
mezi tmito skupinami probhal velice dleit
zpas, kter nepostrdal ani razanci, ani
originalitu a v mnohm uril prbh sametov
revoluce. Pozoruhodn bylo generan
rozvrstven tchto skupin, ale tak fakt, e
pevn hranice mezi tmito skupinami vdy
neznamenaly by vtinou ano zsadn
rozdl v clech. Dleit bylo, e i nkte z tch,
kdo upmn vili v idely socialismu, ji vdli,
e cesta zvolen ped tyiceti lety k chrmu
nevede. Nemli to rozhodn lehk: Pro
kadho lovka je tragdi pet vlastn idely.
Celkovm vsledkem formovn a svru
skupin i frakc ve stran i sttnm apartu tak
nebylo prohlouben obranyschopnosti reimu,
ale zvten chaosu. Dnen dmonizace
stranickch a sttnch struktur on doby m dv
piny. Pedevm vychz z pli
zjednoduenho pohledu na tyicet let vldy
komunistick strany, jejho vnmn jako
homogennho celku v ase i struktue. Zrove
se jedn o elov vklad listopadovch dn
roku 1989, kter m jet vce pikrlit
hrdinsk obraz vtz.


Z jednotlivc pebral v srpnu iniciativu
Ladislav Adamec. Ten po nvratu z dovolen
na Krymu ji nevhal v nejblim okol
ukazovat sv zvry o tom, v em podle jeho
nzoru byrokratick socialismus selhal a v
celostrnkovm seznamu chyb, napsanm
rukou na listu vytrenm ze seitu, byly i
problmy naplovn vdeckotechnick
revoluce a selhn pi zajiovn lidskch prv.
V z pak vydal pokyn pipravit nvrh na
odstrann lnk o vedouc roli
komunistick strany z stavy SSR a
koncept, jak zmnit hodnocen Praskho
jara 1968. Osudov past byla v tom, e
z vnitropolitickho hlediska bylo jet brzy a
z mezinrodnho pozd. Ovem prv
v tchto zijovch dnech byly t navzny
prvn kontakty mezi Adamcem a opozic: na
scn se objevila iniciativa Most, kter mla v
listopadu zabezpeit spojen mezi federln
vldou a Obanskm frem, tedy faktick
pedn moci.
Keovit obrana byrokratickho socialismu
nalezla svj symbol v udlostech 21. srpna. V
Praze tehdy Mstsk vbor KS proorganizoval
souboj s opozic takka na rove dokonalosti.
Probhly nejrznj schze, ulice msta
brzdily dvojice stranickch aktivist, ale i
milicion a pslunk Veejn bezpenosti,
sv koly na ulicch plnili i pslunci SNB bez
uniforem ve s materilnm zzemm i
spojenm. Operan tby zasedaly i na
obvodnch stranickch a sttnch orgnech.
Pouze neptel nepiel.
nava a beznadj uvnit komunistick
strany dostupovaly vrcholu. V podmnkch
permanentn poulin vlky, kterou nkte
nevhali oznaovat za soukromou vlku
Miroslava tpna, se uprosted Evropy nedalo
t. Pestavba se ze Sovtskho svazu do
Prahy penesla v jedin rovin: demontovala
ideovou jednotu v komunistick stran. To
ovem mlo nesmrn vznam z hlediska moci
lid, jejich mandt byl dovezen na tancch 21.
srpna 1968. Z velkch idel svtov
revoluce zbyl po tyiceti letech boj o
Vclavsk nmst. Vle vtzit se vytratila.
Komu by se chtlo na kad vro sebevrady
Jana Palacha, intervence vojsk Varavsk
smlouvy, 28. jna i Dne lidskch prv vdy
nkolik dn nastavovat ki ze ten i onen kl v
plot?

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


9
Dominov efekt
Z hlediska sametov revoluce bylo
podstatn, e v srpnu a z roku 1989 se ji
Sovtsk svaz nenvratn propadl do
izolacionalismu. Michail Gorbaov se
postupn dostal perestrojkou do situace,
kdy jej mohla zachrnit jen velk materiln
a navc veejn manifestovan podpora ze
Zpadu. Na pedstavy o domc
demokratizaci narouboval romantickou vizi
o tom, e sovtsk zahraninpolitick
zjmy jsou toton se zjmy Zpadu. A podle
tto pedstavy jakkoliv hozen bvalch
soudruh z vchodn Evropy pes palubu
nebylo pro Sovtsk svaz ztrtou. Ve
pokraovalo po dlch krocch, jakmsi
zvltnm politickm tancem tam, kde tok
pedpokldal krok dopedu, udlal Gorbaov
dva, aby pak ekl, e tudy cesta nevede a vrtil
se o kroky ti. Takto jednal v Litv, v Gruzii,
takto vedl vlku v Afghnistnu i Nhornm
Karabachu. Sv porky vdy dodaten
vysvtlil jako strategick zmr: Gorbaov se z
reformtora mnil v protisocialistickho
revolucione v dsledku nespch svch
pln. A v prosinci, tm msc pot, co se
ve pihodilo, rozhodl na Malt Michail
Gorbaov spolu s tehdejm americkm
prezidentem Georgem Bushem st., e to tak
je.
Historici se asi nikdy neshodnou, zda lo z
jeho strany o vychytralost, zradu, pesvden
demokratismus i normln lidskou hloupost.
Obecn ale plat, e dobr politik je ten, kter
pedv zemi v lepm stavu, ne ji pevzal.
A to rozhodn nen Gorbaovv ppad. Svm
jednnm politicky zniil sebe i zemi, kter vldl.
Ve vchodn Evrop pak po sob zanechal
tisce lid, kte poznali, e spojit se s upadajc
mocnost je vdy politick sebevrada.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


10
Demont socialismu
Pemna sovtsk velmocensk politiky v
izolacionalistickou spustila dominov efekt, kdy
pd reimu v jedn vchodoevropsk zemi
pivodil pd v dalch. Obecn vzato byl vvoj v
eskoslovensku opodn, co naznaovalo, e
bude razantn. Vude kolem byli v rozebrn
socialismu dl. Pi hodnocen sametov
revoluce nelze zapomenout, e v minulm
stolet se v prostoru dnenho eska a
Slovenska osmkrt zmnilo sttn i reimn
uspodn. Pokad tomu bylo v nvaznosti
na promnu geopolitickch silokivek brzdcch
Evropu, tedy bez valn zsluhy ech i
Slovk. A se to mnoha hrdm pslunkm
eskho a slovenskho nroda nelb, zsadn
zmny v jejich zemch probhaly jako ohlas
vnjch udlost, nikoliv jako bezprostedn
vsledek vnitnch poteb a domc politick
tvoivosti. Konstrukci esk i slovensk
sttnosti, povahu reimu, ale tak volbu jeho
reprezentant nelze oddlit od celoevropskch
zmn. Jedinou svtlou a tragickou vjimku,
kterou tvoilo jaro 1968, ukonil zahranin
zsah 21. srpna. A tak a tden po pdu
berlnsk zdi zorganizoval Socialistick svaz
mldee manifestaci u pleitosti 17. listopadu.
Naped vzniklo v NDR Nov frum, a pak v
echch Obansk frum.
Z geopolitickho hlediska bylo v srpnu 1989
ji ve rozhodnuto. Otzka pouze znla, koho si
djiny pro mocensk pevrat z pipravench
skupin vyberou, jakou roli mu pisoud a co
bude spoutcm mechanismem. Michail
Gorbaov, kter se v roce 1987 pi nvtv
Prahy ani slovem nezmnil o nutnosti novho
pstupu. Jet po pdu Ericha Honeckera
sdloval na recepcch v doslechu velvyslance
SSR, e reformy jsou nutn. To bylo jet
mn ne knec rady: to byl prost nesmysl.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


11
Ped vchodoevropskmi komunisty ji v srpnu
stl jen vbr cesty, jak pedat moc. Praxe
ukzala, e k dispozici byly tehdy pouze dva
modely:
Vtzstv reformnch sil ve vldnouc
komunistick stran a nsledn postupn
pedvn moci ve stt opozici
prostednictvm voleb typickm pkladem
me bt Bulharsko;
Rozklad vldnouc komunistick strany a
pm pedn moci ve stt typickm
pkladem me bt eskoslovensko.
Tyto modely mohly mt dv odlin formy.
Tato odlinost nebyla druhoad, ale naopak
prvoad moc bylo mon pedat v krvi, nebo
bez krve. Je pznan, e krev tekla tam, kde
moc ve stran zskali reformist, tedy v SSSR a
Rumunsku. A samozejm v Jugoslvii, v zemi,
kter byla po desetilet batou reformnho
komunismu.
To, e v eskoslovensku krev netekla,
nen nhoda. Zaslouili se o to konkrtn
lid na obou stranch barikdy by jedni
jsou za to patnct let oslavovni a druz hanni.
Ale takov je politika. Vclav Soukup, kter se
jako editel zahraninho odboru adu
pedsednictva vldy v ony letn a podzimn dny
na aktivitch Ladislava Adamce podlel, u
tehdy kal: Kad, kdo si v echch shne na
politiku, mus na to dve i pozdji doplatit.
Politika se v prvn ad star o moc, a a
kdy j zbude as, zajm ji spravedlnost. I
proto se v echch otevraj srdce a sta a
po dvaceti letech, kdy u se udlosti pomalu
stvaj djinami. A kdy u jsou archivy
dostaten proitn.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


12
MOST DO NEZNMA
Nutnost pedn moci ve stt je dna
pomrem mezinrodnch a vnitnch sil.
Zpsob proveden pak do znan mry zvis
na talentu zastnnch hr, jejich
schopnosti riskantn improvizovat, ale i na
jejich pipravenosti.

O form pedn politick moci v
eskoslovensku se s konenou platnost zaalo
rozhodovat 18. z 1989. Ten den napsali
hudebn skladatel Michael Kocb a novin
Michal Horek dopis pedsedovi federln
vldy. Krom obvyklch vt znmch z
korespondence tehdejch opozinch skupin i
zkladnch organizac KS o tom, e se ve
spolenosti nahromadilo napt a hodnocen
udlost je ve vleku emoc, obsahoval dopis i
nco navc. Podle jeho autor se v dsledku
propagandistick kampan proti vzv Nkolik
vt vytvoily mezi zstupci polarizovanch sil
takov bariry, e je prakticky nemon, aby se
setkali a pokusili nalzt een tohoto problmu.
To nebyla zcela pravda, barikdy byly mnohem
starho data, ale M. Kocb a M. Horek jet
v dopisu pidali: Dovolujeme si Vs proto
informovat, e pichzme s iniciativou
MOST, jejm prostednictvm budeme
usilovat o vytvoen prostoru a mechanismu
rozprav mezi zstupci nejrznjch
mylenkovch proud. Clem nemlo bt
sbliovn stanovisek i dokonce dosaen
souhlasu, ale to, aby se antagonistick sly
pmo seznamovaly se stanovisky druhch
stran a tak se vyhnuly zbytenm omylm.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


13
Slovo a in
Iniciativa MOST nebyla literrn pzou. Den
po odevzdn uvedenho dopisu v podateln
adu pedsednictva vldy se jeho autoi
ohlsili v sekretaritu premira. Jet tent
den zorganizovali schzku jednoho z dvancti
poradc pedsedy vldy s Jim Kianem,
tehdy velmi aktivnm disidentem a
polistopadovm nmstkem ministra vnitra.
Tento poradce pevzal od Kiana materil pro
pedsedu vldy, kter nabzel jednn a
informoval o pipravovanch akcch opozice. K
pmmu jednn pedstavitel moci s vdci
opozice z nejrznjch dvod tehdy nedolo.
O tto skutenosti pak po dohodnut
desetidenn lht hjen vrn informovalo
Rdio Svobodn Evropa, m se situace
rozhodn nezjednoduila, ovem vrazn
posunula. Navzalo se spojen, kter se v
listopadovch dnech ukzalo jako
rozhodujc. Michael Kocb pak na dal
schzce ve vinrn s poradcem premira
abstraktn diskutoval na tma, jak se technicky
pipravuj setkn zneptelench stran.
V listopadu 1989 nebylo jedinho setkn
mezi Adamcem a opozic, kter by nebylo
pipravovno pomoc telefont a osobnch
nvtv Michala Horka a Michaela Kocba.
Jejich prostednictvm se dohadovalo sloen
delegac, vbr msta a hodiny setkn i
program jednn. Autoi iniciativy MOST se
astnili vech spolench schzek, na nich v
ppad poteby zklidovali atmosfru jednn.
Pineli pro Adamce dopisy s nvrhy
Obanskho fra na sloen vldy; jet projev
premira Marian alfy pro Federln
shromdn, kterm byl na prezidenta navren
Vclav Havel a kter napsal ve zmnn
poradce, odvel pedem k osobn konzultaci s
budouc hlavou sttu Michael Kocb.
Samozejm e to mohl udlat kdokoliv jin
moc tehdy pece leela na ulici. Jene
neudlal. Chtlo to dnou dvku vnitnho
pesvden, praktick dslednosti, ochoty
riskovat bez znalosti vsledku a bez ptomnosti
televiznch kamer. Chtlo to i vdt, ktermu
poradci premira rno po 17. listopadu zavolat
a ci, e je sice vkend, ale doba je zl a oni e
si pej, aby jim ten na druhm konci drtu
zajistil okamit setkn s pedsedou federln
vldy. A po zskn souhlasu jet za Adamcem
do jeho bytu. A bt tak pesvdiv, aby po
diskusi s nimi premir odeel do adu, svolal
naped sv nejvrnj a v nedli pak celou
vldu. Vidno takto, nen stavn most
zleitost zrovna jednoduch. A vyaduje
dobrou ppravu.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


1
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


15
Nemorlnost starch
struktur
Z hlediska politologie jsou diskuse o
individulnch zsluhch tm zbyten. Ty se
vedou v zjmu tzv. politick istoty a v nadji na
odmnu: kmotenkami tchto spor jsou frie
zvisti a nenvisti. Tyto ltice vedou kritiky
iniciativy MOST k tvrzen, e se Michal Horek
a Michael Kocb ve svm jinak bohulibm
snaen naivn ba tm zrdcovsky
orientovali na estbka, kter pracoval v
Adamcov sekretaritu. Jene dleit pro tuto
zemi nejsou jmna, ale mechanismus een
krize a nakonec pedn moci.
Michal Horek a Michael Kocb se obrtili
na poradce pedsedy federln vldy. emeslo
poradce je vdy originln sms edniiny na
vymezenm poli, plnn kol vyplvajcch z
libovolnho zadn pedsedy a osobn iniciativy.
Jeho morlnm zvazkem je chrnit svho
premira a jeho iluz je pedstava, e tohoto
premira me zsadn ovlivovat. Vhodou
zmiovanho poradce bylo, e Ladislav
Adamec vdl, co chce, a iniciativu vtal. Z
hlediska sametov revoluce nen vznamn,
jakou zlatou i hanebnou minulost ml poradce,
s nm se signati iniciativy MOST spojili, ale
jak ml monosti. Kdyby se obrtili na nkoho,
kdo je podle dnench poadavk na sttn
sprvu morln bezhonn, mohli by zaloit
novou opozin skupinu a diskutovat na tajnch
schzkch v bytech nebo kiet hesla na
ulicch. Obrtili se ale na poradce Adamce,
kter ml ve svm refertu politick systm. To
znamen, e zajioval agendu tkajc se
mldenickch a odborovch organizac, ale
samozejm i ministerstva vnitra a ministerstva
obrany. Takov poradce se pi prci seznm s
pedsedou svazu tlesn vchovy a s
nktermi dalmi lidmi. lovk bez kontakt by
asi nebyl platn v situaci, kdy se pi pprav
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


16
prvnch pmch jednn premira s opozic do
sekretaritu pedsedy vldy dostala informace,
e se pracovnci odposlechu dohodli odvst
Adamce v klepetech.
Problm je v tom, e vtina publicistiky a
historiografie si nasadila soudcovsk brle
sentora Josefa McCartyho a hled tajemstv
tam, kde jsou vci veejn a naopak. Kdy se
ale stav most, je nutn vdt nejen pes jakou
propast vede, ale t, zda se d na druh
stran ukotvit. Nkdy m stavitel vhodu, e
prce na peklenut rokle se vedou z obou
stran. Signati iniciativy MOST nali spojen,
kudy bylo mon pedvat informace k vrcholu
moci; zskali nadji, e tudy bude mon vst
jednn. Nali lovka, o nm vdli, e m
tyto monosti. Snad tuili, e je me v jejich
rizikovm pedlistopadovm snaen i
chrnit autoritou sv funkce. Dodnes
nevd, e se tak stalo a jak.
V centru moci probhal tehdy tuh a
innost paralyzujc zpas. V nm se ale
nejednalo o agenturn zpravodajstv, donen
i sldn za opozic, i alespo v prvn ad se
nejednalo. Byl to klasick politick zpas o
rozhodujc funkci ve stt a tm i monost
realizovat sv pedstavy o dalm vvoji. V nm
kad protagonista ml sv spojence ve vech
institucch. Vtzil ten, kdo vdl vce a
pesnji o tch druhch a lpe rozuml
povaze rozkladu socialismu ve vchodn
Evrop. Popravd eeno, ono vdn
nemlo vdy analytickou podobu a
strategick cl. Vtinou lo jen o prun
pizpsoben se situaci vyhovujc danmu
postaven a osobnm zmrm aktra.
Na druh stran tm, kdo se domnvaj, e
napklad na tehdejm Ministerstvu vnitra
nebyli lid schopni vcn analzy situace lze
doporuit americk politologick vzkumy. Ty
kaj, e ve zpravodajskch slubch pracuje v
prmru vce vysokokolsky vzdlanch a
samozejm lpe informovanch lid ne ve
veejn politice. Vera i dnes, tady i na kad
druh stran. To samozejm neznamen, e ti,
kte vdli teba i s bolest v srdci , e
byrokratickmu socialismu v eskoslovensku
zvon hrana a e jde pouze o to, jak bude
pedn moci, nedlali chyby. Skrvat ale do
zkon o kolektivn vin al nad tm, e
sametov revoluci chybj mrtv hrdinov, je
sice politicky vhodn, ovem historicky
nepesn.
Po pravd eeno, Michael Kocb a Michal
Horek nikdy nebyli mostem v pravm slova
smyslu. Patili neoddliteln do ad opozice,
pouze se zaali v uritou dobu chovat
originln. Vydali se hledat na druh stran
barikdy lidi, kte usilovali o nensilnou
koncovku pro prohranou achovou partii. Nali
je a na nkolik msc jejich snahy rezonovaly
s chovnm tch druhch. Nikdo nikoho
nezneuval st pn a zjm tchto jedinc
i skupiny byla tehdy prost v urit okamik
shodn.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


17
Pm akce
Poznmky o iniciativ MOST by nemly
zastnit skutenost, e v pedveer listopadu
1989 psobily v tehdejm eskoslovensku i
jin opozin skupiny. Podle tehdy tajn
zprvy Federlnho adu pro tisk a
informace bylo ped rokem 1987 v
eskoslovensku pouze pt disidentskch
skupin Charta 77, Vbor na ochranu
nespravedliv sthanch, eskoslovensko-
polsk Solidarita, Vbor na ochranu prv
maarsk meniny a st Jazzov sekce. V
roce 1987 pibyly dal tyi skupiny, v roce
1988 trnct a do srpna jich bylo napotno
ticet devt. Zrove v pedveer sametov
revoluce fungovalo jedenct ad hoc vbor na
podporu aktivist opozinch skupin, kter
zajiovaly podpisov akce nap. Petice
novin i Nkolika vt. Bhem prvnho
pololet roku 1989 stoupl poet dokument,
kter tyto skupiny vydaly, na dvojnsobek. V
polovin roku 1989 vychzelo 129 ileglnch
periodik, z toho 61 s vyhrannm politickm
charakterem. Celkov ron spoteba papru
pro tento tisk byla odhadovna na ti tuny.
Ron nklad samizdatovch Lidovch
novin inil piblin 42 tisc vtisk.
V tomto na prvn pohled nepehlednm
hejnu dominovala Charta 77. ada novch
opozinch skupin mla charakter dceinch
spolenost i pevodovch Charty 77 pk
psobcch ve specifickch socioprofesnch
oblastech. Pevn jdro opozice se pli
nezmnilo, tvoilo jej stle mn ne sto lid.
Podle eten stavu pro vzkum veejnho
mnn zvren zprva byla extern
oponovna 16. listopadu 1989 a vydna byla
nkladem 80 vtisk 57 % dotzanch slyelo
o existenci opozinch supin, 40 % z nich
dokzalo uvst nkter, piem v ppad 36
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


18
% to byla Charta 77.
Historik Milan Othal uvd v knize Opozice,
moc, spolenost nepublikovan polistopadov
rozbory manifestac od 21. srpna 1988 do 28.
jna 1989. daje o potu protestujcch se li:
oficiln zprvy uvdj piblin 3,6krt ni
ast ne Rdio Svobodn Evropa. Podle obou
tchto zdroj po uritm poklesu uprosted
sledovanho obdob nsledoval rst. V jnu
1989 byly podle oficilnch mdi na manifestaci
opozinch sil ti tisce lid, podle Rdia
Svobodn Evropa 10 a 20 tisc. Milan Othal a
Oldich Tma odhaduj prmrn poet
manifestant v tomto obdob na ti a pt tisc,
co v zsad odpovd potu manifestant v
NDR a Maarsku.
O vech tchto aktivitch opozinch skupin
byla Sttn bezpenost velmi dobe
informovna; kvalifikovan odhady se li, ty
nejni hovo o tom, mrn pes 60 procent
pslunk pevnho jdra opozice se Stn
bezpenost spolupracovalo. Z nejrznjch
dvod. Od spoluprce pod ntlakem, pes
hmotnou motivaci i vedeni pnm umonit
dtem studium v zahrani, a po snahu urychlit
si kariru ale i z ideovch pohnutek. Z tto
skutenosti si nkte disidenti do vldnch a
parlamentnch kesel odnesli pesvden, e
politika je pedevm zleitost zpravodajskch
slueb. Nen to pravda by to politikm a
komenttorm, jejich studium zkonitost
spoleenskho vvoje skonilo etbou Jamese
Bonda, nelze vyvrtit. Nejde pouze o to, zda se
StB nechala 17. listopadu nachytat na hrukch
jako mal kluk, nebo zda hrla podle pedem
stanovenho scne. Jde o obecn zkon:
kdy se rozkld reim, rozkldaj se
vechny jeho instituce, bezpenost a
armdu nevyjmaje. Sebekrutj tajn policie,
ale ani stelba vojk do manifestant a pomoc
nejvt ze supervelmoc nezabrnily tomu, e
ha v Tehernu vystdal ajatollh Chomejn,
piem na jeho stranu pela st policie i
armdy. Zevnit zdegenerovan reim nelze
zachrnit.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


19
Most ke kiovatce
Most byl spolenm architektonickm dlem
obou stran. Tehdy, ped patncti lety, byla
poteba njakho pemostn rokle i barikdy
nesporn. Je ale pravda, e skuten vznam
mostu nedv propast, pes ni vede, ale
cesta, kter po nm vede. Je zbyten
diskutovat, zda tehdy na druh stran rokle byla
i njak tet cesta ve skutenosti jich tam
bylo, jako vdy, mnohem vce. Vbr mezi nimi
vak ji provdli jin lid a v jinch sociln
politickch podmnkch. Patnct let rozhodn
nestailo k tomu, aby se sjednotil nzor na to,
jak sprvn bylo jejich tehdej rozhodnut. Jist
je jenom to, e odpovdnost i za tuto volbu je
zcela konkrtn.
Zsluha iniciativy Most nen v tom, e byl v
SSR zlikvidovn socialismus. O jeho osudu
bylo v den, kdy Michal Horek a Michael
Kocb poprv pili na sekretarit pedsedy
vldy, ji rozhodnuto. To, co zsadnm
zpsobem pomohli zabezpeit, byla
nekrvav forma pohbu byrokratickho
socialismu. Pi pohledu zpt je mon ci, e
postupovali podle nejlepho monho modelu,
jakm lze pedvat moc ve stt. Lze
namtnout, e jejich vkon nen nijak originln,
nebo v echch se moc zpravidla pedv u
stolu. To je sice pravda, ale vdy tak in
konkrtn lid. Ti, kdo pronsledovni svmi
friemi zavraj oi ped poznnm, jak se stav
mosty pes hlubok rokle, jsou na nejlep
cest spadnout do pt propasti.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


20
TEMPLI 20. STOLET
Dlouhodob psychick krize a ideov
rozklad komunistickch stran vystil
k pasivn resistenci len strany vi
veden. To byl jeden z obecnch dvod
prku komunist od moci v cel vchodn
Evrop.

Psal se rok 1117, kdy pape na ochranu
poutnk do Svat zem zaloil templsk d.
Moc du postupn rostla. asem kdy nkdo
chtl zmnit zpsob ivota nebo se chtl zalbit
Bohu, stailo, aby zael napklad ve panlsku
k templm, pedal jim svj majetek, oni mu
vystavili potvrzen a u templ v Jeruzalm
si za toto potvrzen vyzvedl penze. I
francouzsk krl musel pro penze k templm:
sttn poklad byl v paskm Templu. To se
Filipovi Slinmu znelbilo a tak byl v roce 1312
velmistr du uplen. Na hoc hranici jej
nsledovali nkte jeho brati, dal skonili na
doivot v ali; ti astnj zmnili stranickou
legitimaci, co tehdy znamenalo, e pebhli do
jinch d. Nic svtobornho, kdyby tento
vkvt rytstva ped svm znikem nevlastnil
hrady ve vech kesanskch zemch a jeho
lenov nebyli proslavenmi vlenky a
postrachem nevcch. Z djin vak zmizeli
bhem nkolika msc zcela bez boje, bez
patrn snahy o odpor.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


21
Poloas rozpadu
Patnct let po sametov revoluci se
odstrann komunist od moci zd
samozejmost. Jene 17. listopadu 1989 mla
KS 1,7 milionu len, co byl obrovsk
politick potencil. Na potku 90. let publikoval
americk historik John Gaddis lnek nazvan
Teorie mezinrodn politiky a konec studen
vlky. V tto studii rozebral metodologick
pstupy ke studiu onoho obdob, teoretiky
peliv rozdlil do skupin, srovnal jejich analzy
a dospl k pozoruhodnmu zvru: dn
vznamn teoretik nepedvdal onu podobu
konce studen vlky, kterou pinesl rok
1989. Tak ti, kdo v listopadu onoho roku v
Praze vedli lidi do ulic, doufali v nco jinho,
ne zskali poadovali dialog a msto nho
dostali moc.
Vrohodn modely demonte socialismu z
80. let napklad ten, kter obsahovala
Brzezinskho sta Budoucnost Jalty
opublikovan v asopise Foreign Affaires
potaly s tm, e se od Sovtskho svazu
zanou odtpovat satelity, kter pedtm
pejdou do rukou reformnch komunist. Ne
ovem v podob roku 1956 i 1968, kdy se od
vchodnho bloku oddlil jeden stt, ale ve
skupin. V tto simultnce pak ml Sovtsk
svaz ztratit schopnost zvldnout situaci.
Skuten dj byl ale jin: do rukou reformist
pela naped Moskva a pot se ve
vchodoevropskch socialistickch zemch
otevela pm cesta pro antikomunistick
sly. Dvodem takovhoto pekonn i tch
nejoptimistitjch oekvn antikomunist
byla skutenost, e komunistick strany ve
vchodn Evrop byly ji v roce 1989
demoralizovan. Byly navykl discipln v
podmnkch, kdy programov dokumenty a
hlavn politick rozhodnut byly pijmny v
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


22
politbyru sovtskch komunist. Pestavba
je odzbrojila. Bezbeh sebekritika spojen
s chaotickm zenm, ztrta zjmu o dn v
ostatnch socialistickch zemch to byl
vrchol, k nmu se dopracovala
Komunistick strana Sovtskho svazu.
To ve mlo v eskoslovensku specifickou
hloubku: Zdenk Mlyn v roce 1990 v
rozhovoru s Michailem Gorbaovem pirovnal
sovtsk nezasahovn dvacet let po nsiln
likvidaci Praskho jara k situaci, kdy nkomu
zlmete nohy a pak jej nechte svobodn
vybrat, do kter nemocnice se doplaz. Kdy ale
v lt 1989 vrcholil uvnit KS zpas
nkolika skupin o ddictv po Miloi
Jakeovi, ml jet podobu soute o to,
kter z vedoucch funkcion se postav do
ela pestavby. Tehdy tajn vzkumy hovoily
jednoznan: podle sociologickch vzkum v
kvtnu 1989 se plnch 58 % dotzanch
domnvalo, e ti, kdo d pestavbu v SSR,
nejsou zrukou jej spn realizace; tuto
nedvru ke svmu veden vyjdilo t 57 %
len a 52 % funkcion KS.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


23
ivot zabj sny
Sla KS koncem 40. let vyrstala ze
schopnosti pedstavit masov srozumiteln
vysvtlen nejdleitj zkuenosti mlad a
stedn generace velk hospodsk krize,
faismu a vlky. Navc zde byla iv vzpomnka
na hrdinstv odboj a Rud armdy i vize
spravedliv spolenosti. Slabost KS koncem
80. let vyrstala z neschopnosti vysvtlit
mlad a stedn generaci vlastn vinu za
zaostvn ekonomiky i ivotn rovn a za
poruovn lidskch prv. K tomu je nutn
pipotat vzpomnku na 21. srpen 1968 a ztrtu
jakkoliv mobilizujc vize. Takovmito zmnami
prola zem i strana. Romantismus pelomu 40.
a 50. let vyrstajc z pesvden, e vzplla
posledn bitva djin, pomrn rychle vyprchal.
Socialistick pesvden u mladch lid
80. let pramenilo vce z knih ne ze ivotnch
zkuenost a takto se d formovat jen sekta,
ne revolun hnut. Dokud program komunist
vyjadoval vvojov tendence, mohla si KS
init nrok na postaven pedvoje spolenosti;
jakmile se tento duchovn potencil vyerpal,
vedouc role strany nebyla nic ne privilegium
urit skupiny. Zchranu mly pinst reformy.
Reformismus v komunistickch stranch byl
vdy pokusem o slouen mylenkovch
proud, kter se rozdlily po bolevick revoluci
krvav obansk vlka a ekonomick
zaostalost Ruska daly vzniknout
byrokratickmu socialismu, kter ze
socialistick doktrny vypreparoval jen jej st.
Navc zde byla existenn poteba vstebat
pozitivn poznatky jinch doktrn, zvlt pak po
vzniku liberln demokracie.
Oba velc reformtoi 80. let Teng Siao-
pching a Michail Gorbaov se o takovto
synkretick pstup pokusili. Zsadn se liili
tm, e jeden chtl postupovat od
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


24
ekonomickch reforem k politickm a ten druh
naopak. Myslet si ale, e v podmnkch
narstajc svobody a prodluujcch se front na
zkladn poteby lze upevnit socialismus,
znamen vit vce liberlnm sloganm ne
vlastnm om.
Komunistick strany byly vdy budovny
jako velmi disciplinovan organizace, ovem
80. lta dala kzni novou podobu. Rozhodujc
zlom nastal pi akci proti Chart 77: povinn
podpisovn anticharty, ani by se
podepisujc smli seznmit se znnm Charty
77, bylo jasnm signlem o rozkastovn KS.
Stranu zcela ovldly duchaprzdn rituln
aktivity: starost o pravidelnost schz, o ast
na nich, o formu usnesen a hlen. Podle
vzkum z roku 1989 se pouze 23 % len
KS domnvalo, e o stanovisku jejich zkladn
organizace rozhoduje lensk schze; 29 %
tuto moc pisuzovalo vboru zkladn
organizace, 23 % stranickmu apartu a 19 %
hospodskm pracovnkm.
V roce 1989 mla KS za sebou ji nkolik
let hlubok ideov i psychick krize dan
ztrtou historick orientace; dramaticky se
vnitn diferencovala. Vytratila se kolektivn
emoce, spojen ctn osudu. Rostl poet tch,
kdo poznvali nemonost reformy reimu.
Vsledkem byla pasivn resistence obrovsk
vtiny komunist vi veden vlastn strany.
Barikda, rozdlujc spolenost, byla
rozebrna z obou stran. To byl jeden ze
zkladnch dvod, pro pedn moci v Praze
probhlo bez krve, pro bylo mon stavt
mosty.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


25
Neprchodnost reformy
Pedstava o nutnosti obrody socialismu
slouenm poznatk humanistickch proud od
dob renesance po dnen environmentalisty
nepedstavovala v KS dominujc nzor. A co
h: ti, kdo ctili potebu reforem, nebyli
organizovni. V tom je zsadn rozdl mezi KS
roku 1968 a roku 1989. Pina byla prost v
80. letech v eskoslovensku vldla elita z
jedn, zvltn generace. Ta byla zena
sten malmi dekrety v roce 1945,
rozplena v roce 1948 a decimovna po roce
1968. V roce 1989 ji ve funkcch zestrl st
tto generace vykazovala velkou navu.
Zrove ve sv vtin projevovala i
konzervativn neschopnost vnmat nov sociln
skutenosti a reagovat n odpovdajcm
zpsobem. Jednalo se o pirozen jev, kter
v mnohm pipomnal chovn elit
nekomunistickch stran v roce 1948. Pslunci
nov generace se koncem 80. let teprve
dostvali do vych vrstev rozhodovacch
struktur, piem vbr novch kdr byl
deformovn obludnm nepotismem.
Reformtoi roku 1968 dorostli vrchol
politick moci a v diskusch vyzrli k
programovm dokumentm. Reformist konce
80. let nemli moc, program nahrazovali
pocity, byli anonymn a zcela rozptlen.
Organizan podmnky pro pevzet iniciativy
neexistovaly a dvra v KS se u veejnosti
propadala stle hloub: jestlie jet v roce 1986
dvalo najevo 10 % dotzanch, e je ochotno
vstoupit do KS, v roce 1989 to bylo 6 %; podle
vzkumu z ervna 1989 pouze 46 % len KS
bylo ochotno vstoupit do tto strany, kdyby se
mohli znovu rozhodovat.
Ladislav Adamec, kter se v listopadu
1989 ukzal jako mu dialogu, byl ve veden
strany izolovn. Podle propot jeho
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


26
spolupracovnk na zasedn V KS, kter se
selo 24. listopadu 1989, mohl Vasil Biak na
svoji stranu zskat 80 hlas a Lubomr trougal
40. Vsledky tomu odpovdaly: do ela KS byl
nkolik dn po 17. listopadu zvolen Karel
Urbnek, Miroslav tpn zstal v
pedsednictvu, naopak Ladislav Adamec z
pedsednictva odstoupil. Kdy pak druh den
odpoledne tiskov mluv vldy Miroslav
Pavel informoval o dvodech Adamcovy
rezignace a o tom, e byl na V KS
kritizovn kvli jednn s opozic, oznmil
tak oddlen sttnho zen od komunistick
strany. Takto nikm nezpozorovn probhl
zsadn zlom v politickm systmu KS
pestala bt tzv. vedouc silou, co byl pro jedny
znak totality, pro druh socialistickho zzen.
Od tto chvle si ji generlov nechodili pro
politick pokyny na V KS, ale na ad vldy
SSR, do Strakovky. Jene v ony hodiny vak
ji pebrali roli vedouc sly v zemi manifestanti
na praskch ulicch.
Ani po listopadu 1989 se nedokzali
reformtoi dvou odlinch generac spojit.
Navzjem se neznali a osmaedestnci jen s
obtemi pekonvali nedvru. Ta se u nich
rodila nejen z krut ivotn zkuenosti. asto
zde bylo i pesvden, e kdy oni dorostli k
poznn slepch uliek byrokratickho
socialismu, kad mlad, kter hlsal vru v
socialismus, je pouze karirista. S uritm
zjednoduenm se d ci, e z velkch postav
roku 1968 se estmr Csa svm irokm
srdcem pes tuto zaujatost snadno penesl,
Zdenk Mlyn po vnivch diskusch zaal s
pokusy o organizan sjednocen tchto skupin,
Ji Pelikn si zachoval odstup obdobn jako
Alexander Dubek k mladm pedstavitelm
Strany demokratick levice na Slovensku.
Ke zlomyslnostem djin pat, e pro schzi
pedsednictva V KS 17. listopadu 1989 byl
pipraven materil s nzvem Nvrhy na vyuit
politickch prostedk proti domcm a
zahraninm silm tocm na socialistick
spoleensk zzen. O zpsobu mylen
tehdejho veden KS vypovd, e vtina
navrhovanch opaten smovala proti
klubu Obroda. Ten sdruoval pevn bval
stranick intelektuly vyhozen bhem istek
po roce 1968. Jinmi slovy, za hlavnho
mocenskho konkurenta byli pokldni
bval stranit (a generan) druzi, nebo oni
si mohli do znan mry prvem init nrok
stt v ele pestavby. Navc pl roku ped
sametovou revoluc tvrdilo podle vzkum 66 %
dotzanch, e po srpnu 1968 bylo ad lid
neprvem ubleno, co byl i nzor 60 % len
KS.
Kdy se v prosinci 1989 sjezd KS chystal
odhlasovat rezoluci odsuzujc intervenci vojsk
Varavsk smlouvy do SSR v roce 1968,
Josef meral pozorovatel KSSS na sjezdu,
syn poslednho velkho obhjce Rakouska-
Uherska a zakladatele KS Bohumila merala
opustil sl. Jeho slova byla upmn:
Nemohu se s tm vyrovnat. Nelo o nostalgii,
ale o politickou pedvdavost. okov terapie
pi lb politick strany, jej lenov u
dvno neumli dlat politiku, nutn musela
vst k sebezhub. Takov byly vsledky
vchovy ke stereotypm v mylen v duchu
Pouen z krizovho vvoje ve stran a
spolenosti, zkladnho programovho
dokumentu tzv. konsolidace: lid se nauili, co
nesmj dlat a nevdli, jak maj eit nov
problmy. Proto Federln shromdn,
sloen z pepeliv vybranch
nomenklaturnch kdr, zvolilo v prosinci 1989
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


27
prezidentem Vclava Havla a ne Alexandra
Dubeka. Ve chvlch, kdy tato strana ztratila
program, na sjezdu vylouila sv vedouc
funkcione a jej aktivist masov odchzeli z
politiky i mnili dres, udrely jej zbytky pi
ivot jen pocity a symbol v postav jejho
novho pedsedy Ladislav Adamce. A obvan
stranick apart dokzal po 17. listopadu
jedinou vc skartovat nejdleitj
archivy, m zabrnil zkompromitovn
tisc lid a sebe zbavil zbytku moci.
Mon to tak njak bylo i s templi ve 14.
stolet, kdy propadli beznadji z pochopen, e
podruh ji Bo hrob od saracn nevybojuj.
Legenda ale prav, e vz, kter opustil za era
brny Pae pr hodin ped zatknm
templ, skrval pod senem tajn pokyny pro
bratry v celm svt. Ti pak stli u zrodu
rosenkrucin a svobodnch zedn a tedy
jak americk a francouzsk revoluce, tak i
rozebrn Rakousko-Uherska. Nco podobn
zludnho ct nkte radiklov i u komunist.
Konaj tak vskutku velkolep dlo: ivot
straidlm dvaj ti, kdo se jich boj. Podstatn
se ale uke nov ivotn zkuenost mlad a
stedn generace.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


28
POLITICK TVORBA DJIN
Bhem prvnho msce prola sametov
revoluce temi odlinmi etapami. Ve vech
tchto etapch byla iniciativa na stran
pvodn opozinch sil. Spolu se
zkonitost pdu zdegenerovanho reimu
svoji roli sehrl i umn postup veden
Obanskho fra a Veejnosti proti nsil.

Politika je zpravidla nstrojem drby
podku, vedn ednickou ochranou majetku
a dosaenho stupn svobody i rovnosti. Nebo
je politika nositelem destruktivnch sil, kter si v
podob vlek vydaly v djinch stamiliony
mrtvch. Kultivaci podmnek ivota jednotlivc a
skupin ve vedn dny obstarv technologick a
ekonomick rozvoj. Jen zdka as oponou
trhne tak, e obna ty mocensk zklady
uspodn mezilidskch vztah, kter vvoj
brzd. Nkdy pak nsleduj revoluce, svtek
politiky. Od nich jsou pak odvozovny principy
nov doby, smysl kadodenn politiky i
oprvnnost novch privilegi.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


29
Problm interpretace
Snad nejastjm pehmatem vyklada
revolunch udlost je hrdinsk interpretace.
Vtzn nov elity si zmonopolizuj zsluhy,
historikov pak l jejich mytickou slu a
schopnost slovem i hlavou prorazit ze. A po
letech bv ukonen spor, kdo je
nejdslednjm obhjcem idel revoluce, zda
jejm smyslem bylo veobjmajc bratrstv, nebo
pomsta, kdo m prvo na funkce a odmny. To
nen problm pouze sametov revoluce tak je
tomu pokad, a ji v Pai i Petrohrad, v
roce 1948 nebo v roce 1989.
T peceovn role student pat
k oficiln legend o sametov revoluci.
Studentsk buisk potencil vyrst z faktu,
e jde o sociln skupinu lid s vyhrannm
svtovm nzorem a svobodnch v tom smyslu,
e jsou nezvisl ve srovnn s nmezdnmi
pracujcmi maj mnohem mn odpovdnosti
za blzk i sebe sama, ale jsou zrove
povtin sociln zajitn. Znaj mnoho
odpovd, ale mlo otzek. Z dtstv si nesou
pohdkov cit pro spravedlnost a zrove jsou
snadno manipulovateln. Jejich skuten
revolun funkce je ek a den pot, kdy
pevezmou spoleenskou odpovdnost.
Skuten revoluce stavj, ne pouze bouraj.
Ti, kdo se domnvaj, e studenti v ony
listopadov dny roku 1989 urili osud zem,
nevid, e studenti mohou v politice nco
rozhodnout jen tehdy, kdy u ostatn ve
pichystali. Jestlie tomu tak nen, ek je
osud studentskch bou 60. let ve Francii a
Spojench sttech, nebo 80. let v jihokorejskm
Kwangju a nskm Pekingu. Tato skutenost
nikterak nesniuje osobn statenost
studentskch bui, jen varuje, e ne vdy
je politick moc pipravena vzdt se
manifestantm.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


30
Jinou patnct let pstovanou iluz je
spikleneck teorie, pedstava o dohod
starch struktur s novmi vldci o pokojnm
pedn moci vmnou za beztrestnost. Hledaj
se tajemn hybatel djin, kte dok moc
dvat i brt. Ptr se v seznamech
spolupracovnk StB, ale i pomoc analz
nejrznjch schzek mocnch a bezmocnch.
Opt chyb schopnost irho pohledu: v Praze
se udlo v zsad pouze to, co se odehrlo i
v jinch evropskch socialistickch zemch.
Pedstavm o spiknut se ale pedevm vzpr
ji zmnn skutenost, e politici vtinou
svmi rozhodnutmi pouze reaguj na
posledn udlosti. A dodaten, pi
sebeobhajob tv v tv vsledkm,
politici pisuzuj svm inm
hlubokomysln motivy. A novini a
historici i vyetovatel pak reakcm
politik na kadodennost pisuzuj koncepci
i dokonce podobu dobe zpracovanch
scn. Zpravidla je najdou tak, e si je
vymysl. Zd se ale, e i kdyby takovto
scne v ony listopadov dny existovaly, na
scn chybli herci, kte by je dokzali zahrt.
Zptn pohled na listopadov dny roku
1989 v Praze ukazuje, e sly revoluce byly
pro normln dobu zcela nedostaten. To
plat pro radikln opozici s Chartou 77 v ele,
kter nemla organizan struktury i
propagandistick monosti k proveden
pevratu a jej prosted bylo propikovno
spolupracovnky Sttn bezpenosti. Jet vce
to ale plat pro reformn sly uvnit komunistick
strany. O monosti odstranit byrokratick
socialismus nakonec rozhodla specifick
kombinace faktor, z nich kad byl
vznamn:
mezinrodn situaci uroval rozklad moci
komunist v Sovtskm svazu, rozpad je
role mocnosti a pd reim v okolnch
socialisticksch zemch;
vniv touha irok veejnosti po
liberlnch svobodch a zpadoevropsk
ivotn rovni;
odhodlanost vdc opozice a jejich
schopnost pizpsobit se rychle se mnc
situaci;
pasivn rezistence vtiny komunistick
strany vi veden KS a sttu;
degenerace veden KS, jeho ztrta
schopnosti politicky jednat v novch
mezinrodnch a vnitnch podmnkch.
Samotn start udlost dne 17. listopadu
pad na vrub neohrabanm bojm uvnit veden
KS.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


31
Vlda jako centrum
Mnoho radikl z komunistickch ad u od
plna V KS 24. listopadu 1989 oznauje
Ladislava Adamce za hlavnho vinka porky
socialismu, nebo zahjil dialog s opozic. Ble
pravd je ale Petr Pithart, kter v rozhovoru pro
slovensk denk Nrodn obroda prohlsil, e
skutenmi protivnky byli jen Ladislav Adamec
a jeho lid... KS byla absolutn nulou. Tato
teze skrv charakteristiky t prvnch etap
sametov revoluce.
Premir federln vldy se neukzal jen jako
jedin mu dialogu uvnit oficilnch struktur.
Navzal kontakt s opozic a nejen e s n
hovoil, on s n tak sjednval dohody. To
znamen, e nejen poslouchal, ale tak vznel
nmitky a poadavky. Skuten jednn je
hlednm spolench zjm a kompromis.
Adamcovou poten vhodou bylo, e byl
muem stedu mezi vedenm KS a vedenm
Obanskho fra (OF) spojenho s Veejnost
proti nsil (VPN). V onu hodinu, kdy se veden
OF a VPN 6. prosince setkalo s generlnm
tajemnkem V KS Karlem Urbnkem, tuto
vhodu ztratil. Kdy veden KS pistoupilo na
vechny poadavky opozice, pestalo bt pro
OF a VPN nejen nebezpenm protihrem, ale
zmizelo i jako astnk hry. Takto skonila prvn
etapa sametov revoluce: Ladislav Adamec se
z mue kompromisu zmnil na jedinho
protivnka.
V ony listopadov dny bylo mon
zaznamenat tyi zkladn chyby v postupu lid
z Adamcova okol:
Jednn s vedenm opozice mla bt
veejn. Nevyuitm politickm kapitlem
Ladislava Adamce zstalo, e na tchto
setknch prokazoval vcn, kolegiln pstup
k opozinm politikm, m dval najevo
demokratickou schopnost vnmat oprvnnost
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


32
jejich nvrh. Zrove vystupoval jako politik s
nepedstranou obavou o osud zem. Z
veejnho jednn by tak bylo zejm, jak se
postupn mnily poadavky veden OF a VPN.
Prv tak by bylo vidt, e to byl Vclav Havel,
kdo ve vypjat atmosfe jednn svoj
pirozenou autoritou pevn dil delegace
opozice, e to byl on, kdo slovem i psmem
formuloval zvry jednn.
Lid z okol Ladislava Adamce nedokzali
prosadit dn opaten, kter by mohlo vst
by k doasnmu zisku strategick iniciativy.
Tak v ony dny zhynuly dva pedloen nvrhy.
Prvnm byl rozbor zpracovan tsn po 17.
listopadu, kter upozoroval, e jedinm
eenm krize me bt kulat stl a e
zkladnm zvrem kulatho stolu mus bt
rozhodnut o volbch do zkonodrnch sbor;
nvrh doporuoval pedbhnout jednn a volby
vypsat jet v podmnkch existence
stranickch a sttnch struktur. Druh nvrh
smoval ke schvlen stavnho zkona o
pm volb prezidenta obany, a to v dob,
kdy jet nezapadla Adamcova hvzda. Tyto
nvrhy, kter odpovdaly strategii utkat tak
rychle, a je pronsledovatelm vnucen smr
zvodu, se nikdy nepodailo realizovat. Snaha
o iniciativu pak zcela zmizela v okamiku, kdy
se Marian alfa ukzal jako lovk, kter
nedoke z kancele premira formovat
modern levicovou stranu by to pvodn
svmu poradci, kterho po Adamcovi zddil,
slbil.
Adamcova skupina pozd zareagovala na
skutenost, e se politicky zhroutilo veden
KS. Navykl discipln a stle ijc v
pedstav, e ministerstva vnitra a obrany jsou
zena pmo z V KS a ne z vldy, obracela s
naptm oi smrem ke stranickmu apartu.
inila tak o dva dny dle, ne bylo nezbytn
nutn. Takto ztratila taktick vhody z prvnch
dn a nedokzala se vas adaptovat z role
partnera v tlaku na veden KS na roli jedinho
protihre OF a VPN.
Z taktickch pochyben, k nim pat
formulace vzvy ke klidu ve vystoupen
Ladislava Adamce na Letensk plni v
pedveer generln stvky i nezdvodnn
vldy 15: 5, se jako nejvt jev odlet Adamce
do Sovtskho svazu potkem prosince 1989
na zasedn veden stt Varavsk smlouvy.
V pozad tto chyby je pecenn vznamu
Kremlu, omyl v odhadu monosti a rizika
zsahu SSSR do dn v Praze. Mnohem
uitenj by bylo strvit ony hodiny jednnm
s opozic, na nm Adamce nedokzal a
nemohl zastoupit mstopedseda vldy.

Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


33
Komplexnost hry
Obecn vzato bylo vtzstv opozice pedem
dno. Kdyby nezaala revoluce 17. listopadu,
zaala by na Den lidskch prv 10. prosince
nebo o msc i dva pozdji. Hra byla vyhran,
jenom nebylo zcela jasn, jak je rozehran. Od
samho potku byla vlda v nevhod u
proto, e musela zohledovat situaci na vce
frontch ne OF. Ladislav Adamec hrl
simultnku na tyech achovnicch, a i kdy
riziko v jednotlivch hrch bylo odlin, utkn
probhala souasn. Kad svj tah musel
posuzovat podle toho, jakou odezvu vyvol
nejen u veden OF a VPN, ale i u veejnosti,
ve veden KS a v Moskv. Veden OF a VPN
mlo zjednoduenou situaci tm, e pozornost
muselo vnovat veden KS a zskn vlivu na
veejnost.
Dokud byl stednm poadavkem tlak na
personln zmny ve veden KS, byly vlda
a veden OF tichmi spolenky, by
sledovaly odlin cle. To bylo veejnm
tajemstvm u dva dny po nevhodnm
prohlen pedsednictva V KS z 19.
listopadu. Prv na setkn Adamce s vedenm
OF na adu pedsednictva vldy 28. listopadu
dolo k dohod o vldn zkonodrn iniciativ
k prav stavy (zmny se tkaly vedouc role
KS ve spolenosti a pedstavy marxismu-
leninismu jako povinnho svtovho nzoru), o
nov vld do 3. prosince a podpoe
poadavk OF na zskn kancelskch
prostor. A tyto dohody byly dodreny. A pot,
kdy se veden KS zhroutilo, obrtilo OF a
VPN palbu na vldu.
Problm zsahu ze SSSR byl sice ve
palku vnmn, byl ale natolik neiteln, e se
s nm nedalo vcn kalkulovat pinejmenm
do doby, ne lid z Adamcova okol zajistili
veden OF kontakty s vlastnmi kurry z
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


34
Moskvy; ti byli pizvni, aby pomohli pacifikovat
nebezpen nechpav konzervativce na
velvyslanectv SSSR. Opozice tedy hrla na
menm mnostv achovnic ne vlda a
zamovala je postupn. Tm podstatnm vak
bylo, e veden OF a VPN mlo po celou dobu
po 17. listopadu v rukou iniciativu.
Druh etapa sametov revoluce gradovala
ve chvli, kdy dolo k oznmen sloen vldy
vytvoen 3. prosince, tzv. vldy 15: 5. Zsadn
veejn odmtnut ze strany OF a VPN nebylo
dno jen jejm sloenm. Pedn Ladislav
Adamec nkolikrt pi jednnch dal veden
OF a VPN o personln nvrhy, ale dn
nedostal; prvnch est jmennch nvrh do
vldy bylo obsaeno v dopise Vclava Havla a
Milana Kaka a z 6. prosince. Na druh
stran jmna len vldy 15: 5 obdrelo veden
OF jet ped jejm jmenovnm
prostednictvm iniciativy Most. Zrove sloen
vldy 15: 5 ukazuje, e byli vystdn prv ti
ministi, kte odmtli Adamcv nvrh prohlen
k udlostem 17. listopadu a maj na svdom
pijet zcela nevhodnho provoln, kter
vyhnalo ptinu obyvatel Prahy do ulic. Zsadn
vznam ml pchod generla Miroslava Vacka
do funkce ministra obrany: statiscov
demonstrace v Praze nemohla potlait policie,
na jejich rozehnn by byla nutn armda.
Projevem zmny cl OF a VPN byla
elov veejn skandalizace ministra
zahraninch vc a ministra paliv a energetiky.
Takto byl poprv pouit nstroj mocenskho
boje, kter byl pak pro velk spch
v nsledujcch letech nasazen masov.
Vsledkem byl tvrd veejn ntlak na premira,
ktermu se on odmtl podvolit. V osobnm
rozhovoru Adamec oteven ekl Havlovi, e
cel ivot vnoval vstavb socialismu a e se
nebude podlet na jeho demonti. Odstoupil
dobrovoln, co je v politice velice vzcn
koen. Zaala tet etapa sametov revoluce.
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


35
Posloupnost krok
Po t, kdy se Ladislav Adamec rozhodl
rezignovat, povolal si za ptomnosti jednoho ze
svch poradc dva mstopedsedy vldy,
Bohumila Urbana a Marina alfu. Vyzval je,
aby se mezi sebou dohodli, koho m navrhnout
na premira. Pak se Urban a alfa v doprovodu
poradce odebrali do alfovy kancele. Urban
navrhl, aby se pedsedou vldy stal alfa s tm,
e jemu ponech funkci mstopedsedy.
Poradce namtl, e jeden by m bt premir a
druh odejt z vldy, aby byla uvolnna msta
pro opozici. Urban pot z mstnosti odeel. Po
dohod o tom, e v nov funkci by ml alfa
provzt stupky opozici a utkat tak rychle, a
zane urovat smr, doprovodil poradce alfu
zpt k Adamcovi.
Prezident Gustv Husk ale pesto vybral
Adamcova nstupce ze dvou kandidt: tm
prvnm byl tehdej editel eskoslovensk
televize Miroslav Pavel, tm druhm
mstopedseda federln vldy Marian alfa. Je
obtn soudit, podle jakch kritri zestrl a
izolovan Husk rozhodoval. Jedno je vak
jist: vbrem premira z vchodu
eskoslovenska ztil a mon pmo
znemonil, aby do funkce prezidenta byl zvolen
dal Slovk, Alexander Dubek.
Na schzce Vclava Havla a Mariana alfy,
zorganizovan na adu pedsednictva vldy
ve speciln pro tyto ely proven mstnosti
vzpt po poven alfy sestavenm vldy,
bylo dosaeno dohody. A byl to prv premir
Marian alfa, kdo ve Federlnm shromdn
pednesl nvrh na zvolen Vclava Havla
prezidentem jeho kandidaturu ovem ji
dlouho pedtm u Adamcovch spolupracovnk
i ve veden OF a VPN prosazoval Michael
Kocb. Byl to prezident Havel, kdo pak z
balkonu na manifestaci v Koicch slbil, e po
Oskar KREJ Sametov revoluce: Pohled ze Strakovky


36
volbch opt navrhne alfu na premira. U
kulatho stolu pak nedolo jen k dohod o
volbch jednm z nejvraznjch
eskoslovenskch specifik byla tzv.
rekonstrukce zastupitelskch sbor, vrn
to replika konsolidace tch orgn po 21.
srpnu 1968. Je zajmav, e probhla a po
zvolen novho prezidenta.
Nastartovn sociln-ekonomickch zmn
postupovalo pomaleji ne vmna lid. Na tto
cest se postupn problmem stvalo een
aktulnch otzek spojench se spravovnm
sttu a vhled do budoucna, ne pohled zpt na
spolenho neptele. OF a VPN se roztpily
na strany s odlinmi programy. Radost ze
zskan svobody jednotlivce pak doprovzel
fakt, e se o zsadnch otzkch dalho
vvoje o restitucch, veobecn
privatizaci, lustracch a rozdlen sttu
nerozhodovalo spolen, e se ani nestaly
pedmtem pedvolebnch diskus. Revolun
svtek skonil, nastoupily vedn politick dny.
Revoluce pichzej proto, aby
nespravedlnost a chaos zmnily na pirozen
d. Chvli, po dobu osvcenskho stolet, se
zdlo, e tento d m stejn konstanty a de-
terminanty jako fyzika a mechanika, e sta dt
jen lidi na sprvn msta. Kdy vak Hegel
oslavil Velkou francouzskou revoluci jako
ndhern vchod slunce, kdy se lovk poprv
stavl na hlavu tedy na mylenku a podle n
buduje skutenost, ukzal na velk problm.
Nen to pirozenost jako pravda vn prody,
ale pirozenost nedokonalho lidskho poznn
a pirozenost lidskch zjm, kter rozestavuje
lidi v revoluci a po n. Revoluce nezamuj
le a nenvist za pravdu a lsku pinej
jen nov typ nedokonalosti. Revoluce
nejsou vykupitelsk. Ty lep nabzej vce
rovnosti a vce svobody pro vce lid. Ty
hor dvaj vt moc a majetek mal
skupin oligarchie.


Oskar Krej:
Sametov revoluce: pohled ze Strakovky
vydaly
internetov denk o vem, o em se v esk republice pli nemluv
v roce 2004
Kniha je dostupn i online na adrese
http://www.blisty.cz/art/20454.html
http://www.blisty.cz/files/knihy/krejci/listopad_89.pdf
Profil autora
http://www.blisty.cz/aut/236/bio.html
Dal lnky autora
http://www.blisty.cz/aut/236/art.html
grafick prava, oblka 2004 tpn Kotrba
karikatura na 2. strnce 2004 Michael Mark
2004 Oskar Krej, Britsk listy
Britsk listy
h
ttp
://w
w
w
.b
lis
ty
.c
z